načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Trénink podle srdeční frekvence - Roy Benson; Declan Connolly

Trénink podle srdeční frekvence

Elektronická kniha: Trénink podle srdeční frekvence
Autor: Roy Benson; Declan Connolly

Metodika tréninku jednotlivých sportů založená na monitorování srdeční frekvence. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  237
+
-
7,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 184
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Heart rate training
Spolupracovali: překlad Jitka Vindušková, Josef Vinduška, Vladimír Vinduška
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4036-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Metodika tréninku jednotlivých sportů založená na monitorování srdeční frekvence.

Popis nakladatele

Publikace vás provede praktickým řízením tréninku na základě měření srdeční frekvence. Všem sportovcům, trenérům a fitness instruktorům ukáže, jak je možné pomocí sporttesteru využít nejmodernější technologie při kontrole tréninku, zvyšování výkonnosti a udržování kondice. Autoři Roy Benson a Declan Connolly se s vámi podělí o mnohaleté zkušenosti a poznatky, které vám pomohou zjistit nedostatky v přípravě a ukážou vám, jak vytvářet cílené programy pro získání kondice, zlepšení vytrvalosti, zvýšení laktátového prahu a v neposlední řadě i k nárůstu výkonu. V knížce naleznete i konkrétní ukázkové programy a tréninkové plány pro vytrvalostní sporty: chůzi, běh, jízdu na kole, plavání, triatlon, veslování, běh na lyžích. (jak zvýšit kondici, vytrvalost, laktátový práh, výkon)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Roy Benson; Declan Connolly - další tituly autora:
Trénink podle srdeční frekvence Trénink podle srdeční frekvence
 
K elektronické knize "Trénink podle srdeční frekvence" doporučujeme také:
 (e-book)
Sportovní trénink Sportovní trénink
 (e-book)
Trénink herní přirozenosti -- Kouzlo hráčského naturelu Trénink herní přirozenosti
 (e-book)
Přirozený funkční trénink Přirozený funkční trénink
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jak zvýšit

kondici • vytrvalost • laktátový práh • výkon

Roy Benson Declan Connolly

Dr. Pavel Svoboda – SPORTOVNÍ SLUŽBY

Areál plaveckého bazénu SK Motorlet

Radlická 298/105, 150 00 Praha 5

tel., fax: 251 554 704

e-mail: polarps@seznam.cz

Získejte ze svého

tréninku maximum!

www.polarczech.cz

Trénink podle srdeční frekvence

Roy Benson, Declan Connolly



Jak zvýšit

kondici • vytrvalost • laktátový práh • výkon

Roy Benson

Declan Connolly

Grada Publishing


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Roy Benson, Declan Connoly Trénink podle srdeční frekvence TirᎠTišTěNé publikace: kniha byla přeložena z originálu Heart rate Training vydaného nakladatelstvím Human kinetics, p.O. box 5076, champaign, il 61825-5076 www.Humankinetics.com copyright © 2011 by running, ltd., and Vermont Fit Vydala Grada publishing, a.s. u průhonu 22, 170 00 praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4808. publikaci překlad paedDr. Jitka Vindušková, cSc., Mgr. Josef Vinduška, MuDr. Vladimír Vinduška, cSc. Odpovědná redaktorka ivana kočí Jazyková úprava Gabriela Janů Sazba šimon Jimel počet stran 184 první vydání, praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův brod, a.s. Translation © Grada publishing, a.s., 2012 cover Design © Grada publishing, a.s., 2012 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. iS bN 978-80-247-4036-2 elekTrONické publikace: iS bN 978-80-247-8012-2 (ve formátu pdf ) iS bN 978-80-247-8013-9 (ve formátu epub) iS bN 978-80-247-8014-6 (ve formátu MObi)

Obsah

Úvod 11

Část I Základy 13

1 Monitorování srdeční frekvence pro maximální výkonnost 14

Čtyři složky zdatnosti 14

Osobní předpoklady 17

Stupnice subjektivně vnímané námahy 18

Co všechno srdeční frekvence ukazuje 18

Srdeční frekvence 19

Vztah mezi intenzitou, srdeční frekvencí a spotřebou kyslíku 20

Závislost energetického výdeje na srdeční frekvenci a VO

2

26

2 Vyhodnocování a úprava tréninkových pásem 28

Hodnoty srdeční frekvence: fakta a mýty 28

Určení maximální srdeční frekvence 30

Výpočet plánované srdeční frekvence a určení tréninkových pásem 31

Kontrola hodnot vyhodnocením vlastních pocitů 34

Faktory ovlivňující klidovou a cvičební srdeční frekvenci 35

Vyhodnocování a korekce tréninkových pásem 39 3 Jak sporttester nejlépe využít 40

Kontrola hodnot 40

Možné technické obtíže 41

Nové technologie 43

Část II Trénink 45

4 Další faktory ovlivňující rozvoj sportovně specifické zdatnosti 46

Jaké jsou způsoby produkce energie? 46

Nároky na zdatnost v různých sportech 49

Monitorování srdeční frekvence v různých energetických systémech 50 5 Rozvoj aerobní vytrvalosti 52

Fyziologické adaptace na vytrvalostní trénink 52

Rozvoj základní vytrvalosti 54

Tréninkové metody pro rozvoj základní vytrvalosti 55

Délka tréninkové jednotky zaměřené na rozvoj základní vytrvalosti 57

Ukázka tréninkového schématu pro rozvoj základní vytrvalosti 57

Přechod ke zvyšování vytrvalosti 58

Ukázka tréninkového schématu pro rozvoj vytrvalosti 59

Udržování aerobní vytrvalosti 61 6 Zvyšování anaerobního prahu 62

Fyziologické adaptace při rozvoji tempové vytrvalosti (trénink v oblasti ANP) 62

Rozvoj tempové vytrvalosti 63

Hlavní přínos tréninku v oblasti anaerobního prahu 65

Přechod k tréninku tempové vytrvalosti 65

Tréninkové metody pro rozvoj tempové vytrvalosti 66

Příklad tréninkového plánu pro rozvoj tempové vytrvalosti 67

Fyziologické adaptace na trénink speciální vytrvalosti 69

Rozvoj speciální vytrvalosti 69

Přechod k tréninku speciální vytrvalosti 70

Tréninkové metody pro rozvoj speciální vytrvalosti 70

Příklad tréninkového plánu pro rozvoj speciální vytrvalosti 73

7 Rozvoj rychlostní vytrvalosti a maximální rychlosti 75

Fyziologické adaptace při tréninku rychlostní vytrvalosti a rychlosti 77

Rozvoj rychlostní vytrvalosti a maximální rychlosti 78

Přechod k tréninku rychlostní vytrvalosti a rychlosti 80

Tréninkové metody rozvíjející rychlostní vytrvalost a rychlost 80

Kdy začít s intervalovým tréninkem nebo s tréninkem SCVI 85

Ukázka tréninku pro rozvoj rychlostní vytrvalosti a rychlosti 85

Zotavení mezi tréninky s vysokou intenzitou zatížení 86 Část III Tréninkové programy 89

8 Tvorba účinného tréninkového programu 90

Faktory, které mají vliv na sestavování tréninkového programu 91

Periodizace 93

Princip progresivního zatěžování 93

Sledování zlepšení a zotavení 94

Sestavování tréninkového programu 97

9 Chůze 99

Hodnocení aktuální úrovně zdatnosti 99

Určení maximální srdeční frekvence při chůzi 101

Stanovení tréninkových pásem 102

Výběr tréninkového programu 102

Jak pokračovat dál 106 10 Rekreační a výkonnostní běh 107

Hodnocení aktuální úrovně zdatnosti 109

Stanovení běžecké maximální srdeční frekvence 110

Stanovení běžeckého anaerobního prahu 111

Stanovení tréninkových pásem 112

Výběr tréninkového programu 112

Jak pokračovat dál 122 11 Jízda na kole 123

Hodnocení aktuální úrovně zdatnosti 125

Stanovení tréninkových pásem 126

Výběr tréninkového programu 127

Příprava na závod na 160 km 131

Jak pokračovat dál 132 P lavání 133

Hodnocení aktuální úrovně zdatnosti 134

Stanovení tréninkových pásem 134

Výběr tréninkového programu 135

Jak pokračovat dál 142 13 Triatlon 143

Stanovení tréninkových pásem 144

Výběr tréninkového programu 144

Jak pokračovat dál 152 14 Veslování 153

Hodnocení aktuální úrovně zdatnosti 154

Stanovení tréninkových pásem 155

Výběr tréninkového programu 155

Jak pokračovat dál 163 15 Běh na lyžích 164

Hodnocení aktuální úrovně zdatnosti 165

Stanovení tréninkových pásem 165

Výběr tréninkového programu 166

Jak pokračovat dál 169 16 Týmové sporty 170

Složky zdatnosti v týmových sportech 170

Určení maximální srdeční frekvence 171

Sledování srdeční frekvence a trénink v týmových sportech 171 Rejstřík 177

9

Poděkování

Poděkování

Všem svěřencům, účastníkům tréninkových kempů, čtenářům a společnostem Polar Electro a Nike,

jimž jsem měl tu čest pomáhat svými radami, patří můj dík za užitečné názory a za důvěru. Děkuji

své ženě, Betty, za podporu a trpělivost. Také děkuji nejvyššímu Trenérovi tam nahoře, že mi dopřál

tolik šťastných tepů.

— Roy Benson

Mé ženě, Shannon, jejíž neúnavná a příkladná péče o rodinu mi umožnila plně se věnovat práci na

této knize. Její pochopení a hrdost, se kterou se věnovala mateřským povinnostem, mi dala velikou

svobodu, jsem opravdu vděčný. Děkuju také dětem, Kiaran, Fiona, Cillian i Nuala mi pomohli zůstat

nohama na zemi. Dík patří i mým rodičům, Charliemu a Geraldine, kteří mi umožnili jít za svými cíli

po celém světě. Nakonec bych chtěl poděkovat svým kamarádům sportovcům, kteří mi poskytovali

náměty k přemýšlení a zkoumání.

— Declan Connolly

Hodně zdraví, doktore Z.

Doktor Z. je zanícený vědec, vynikající učitel, nadšenec do fitness, mysli

tel, chápavý a soucitný člověk. Má vše, co by správný mentor měl mít. Děkuje

me vám, doktore Z. Tato kniha budiž odrazem vaší práce i vašeho humoru.

Shoda okolností, náhoda, příslovečné irské štístko? Říkejte si tomu, jak chcete, ale tato kniha by

nevznikla, nebýt vlivu a dohledu jedné osoby. Autory této publikace od sebe sice dělí asi třicet let

(Benson už trénoval, když Connolly byl ještě v plenkách), ale jejich profesní osudy byly řízeny jedi

nou vyšší silou. Když si jednou povídali o tom, jak regulovat intenzitu cvičení, všimli si, že se jejich

přístupy až příliš nápadně shodují. Aniž by to tušili, měli stejného učitele a rádce, dr. Zaunera. Jejich

cesty se od sebe sice značně lišily, na obou byl ale znát vliv Doktora Z.

V roce 1969, po šesti letech trénování armádních a středoškolských atletických družstev, dospěl

Benson k názoru, že má-li jeho život sestávat převážně z papírování, bude na tyto papíry psát raději

tréninkové plány, než přípravy na hodiny či obchodní rozvahy. Magisterský titul z tělesné výchovy

(MPE – Master of Physical Education) ho opravňoval věnovat se na plný úvazek trénování na vy

soké škole. Na podzim roku 1969 se zařadil do programu MPE na Floridské Univerzitě (University

of Florida). I když bakalářské zkoušky skládal ze zeměpisu, byla jeho hlavním zájmem fyziologie

tělesné zátěže, které se věnoval samostudiem. Floridská Univerzita sice neměla nijak významný post

graduální program zaměřený na fyziologii tělesné zátěže, měla ale jednoho vynikajícího profesora,

dr. Christiana Zaunera, který vyučoval související předměty. Kromě toho ještě v bazénu za svým

domem trénoval skupinu plavců. Jednou se při výuce zmínil, že délku odpočinku při intervalovém

tréninku určuje z jejich srdeční frekvence. Pro Bensona to byl okamžik prozření. V té době totiž

trénoval univerzitní dálkové běžce, a tak rychle zvednul ruku a zeptal se Doktora Z., jak to dělá. Jeho

způsob měření úsilí počítáním tepů dával smysl. Benson měl někdy potíže přesvědčit své svěřence,

aby se na konci každého úseku netvářili unaveně a nedožadovali se konce tréninku. Ještě těžší bylo

donutit je pokračovat v tréninku po víceméně náhodně zvolené délce zotavného meziklusu, většinou prosili o jeho prodloužení. Jejich tepová frekvence se ukázala být skvělým způsobem, jak zjistit jejich skutečné úsilí a míru zotavení.

Tento okamžik nasměroval Bensona ke zkoumání vlivu srdeční odezvy na cvičení. Jeho znalosti se ale rozrostly, když se doktor Z. stal jeho mentorem a společně založili firmu přidruženou k nemocnici, Fitness Incorporated, která nabízela služby v oblasti fitness a rehabilitace. Jejich program byl postaven na měření tepové frekvence, ovšem bez sporttesterů – ty se objevily až později. Po několika letech prodali firmu nemocnici, ta pak posloužila jako základ prvního wellness centra na jihovýchodě Spojených států. Nedlouho potom se oba z Gainesville odstěhovali a přestali se stýkat. Když pak Benson při návštěvě svého přítele v Corvalis v Oregonu zjistil, že doktor Z. bydlí ve stejné ulici jen pár bloků odtud, obnovil přátelství se svým učitelem, osobností, která zásadním způsobem ovlivnila jeho profesní život.

Connollyho kariéra je také svázána s osobou doktora Z. V červnu roku 1987 získal Connolly titul ve sportovních vědách na Univerzitě v Ulsteru (University of Ulster) v Severním Irsku. V létě 1990 získal titul magistra sportovních věd na Univerzitě v Rhode Islandu (University of Rhode Island). Zatímco pracoval jako instruktor na tréninkových kempech, podával si přihlášky na postgraduální studium po celé zemi a žádal o grant. Mimo jiné mluvil i s předsedou sportovních věd Oregonské univerzity (Oregon State University), dr. Christianem Zaunerem, který slíbil, že se pokusí najít Connollymu práci, bohužel ne takovou, aby mohl získat doktorát. Connolly sedl do auta, přejel celou zemi a osobně doktora Z. navštívil. Když se představil a vysvětlil, co dělá, byl mu přiznán grant až do konce kalendářního roku. Během podzimu doktor Z. navýšil Connollymu grant, tu a tam mu sehnal příležitostnou práci, aby si trochu přivydělal, a poskytoval mu odborné vedení. Doktor Z. byl zcestovalý a chápal, s jakými obtížemi se musí vypořádávat zahraniční studenti. Zval je k sobě na svátky, sehnal letní brigádu a sem tam předal něco ze své životní zkušenosti nad sklenkou dobrého oregonského piva. Zejména pak předával své zkušenosti o tom, co je třeba dělat, aby člověk byl úspěšný. Doktor Z. dal šanci jednomu irskému klukovi, který neměl moc, co nabídnout, a kam jinam jít. Za to mu bude Connolly vděčný až do konce života. Úvod Chceme vám dokázat, že monitorování srdeční frekvence je jedním z nejpohodlnějších a nejefektivnějších přístupů k tréninku. Jste jen krůček od toho, abyste se zdokonalovali efektivněji a v kratším čase. Až pochopíte, co je srdeční frekvence, naučíte se, jak ji měřit a opatříte si spolehlivý sporttester, budete mít nakročeno směrem k vědecky podloženým tréninkovým programům. Tyto programy, vytvořené speciálně pro vás a vám na míru, jsou zárukou pozitivních výsledků.

Největším nedostatkem většiny cvičební programů je skutečnost, že neberou v úvahu váš jedinečný somatotyp, velikost fyziologické reakce a úroveň zdatnosti. Nejsou zkrátka vytvořeny vám na míru. Naopak je velmi pravděpodobné, že tyto programy s vámi budou mít společného jen velmi málo. Z velké části jsou to pouze programy všeobecné, založené na základní fyziologii zátěže. Můžete se s nimi seznámit na přednáškách, v tréninkových skupinách, v družstvech nebo v knihách napsaných samozvanými odborníky. I přes nespornou kvalitu těchto programů a platnost jejich obecných principů neodpovídají na otázku: „A co já?” Aplikovat získané informace na sebe bývá často obtížné. Každý, kdo chce cvičit, zlepšovat se a trénovat, má stejné dilema: „Mám běhat? Chodit na spinning? Veslovat? Nebo jen plavat?” Jakmile se rozhodnete, vyvstává další otázka: „Dobrá, ale co dál? Jak dlouho, jak tvrdě, jak často mám cvičit?”

Není tak těžké vybrat si, co dělat. Doufáme, že jste si vybrali něco příhodného, co vypadá jako zábava nebo je pro vás co nejpříjemnější. Jak to dělat, to už bývá tvrdší oříšek. Dělejte, co vás napadne, říkejte tomu, jak chcete, ale vaše snažení musí být individualizované. Musí být založené na aktuální zdatnosti, obecných schopnostech a plánovaných cílech. Nejjednodušší způsob tvorby individualizovaného programu spočívá v monitorování srdeční reakce na pohyb při vámi zvolené aktivitě. Tímto způsobem můžete sledovat adaptace, které reflektují jen a pouze vaše reakce.

V tomto ohledu je dobrou zprávou, že moderní technika umožnila vývoj a tedy i široký výběr cenově dostupných měřičů tepové frekvence, sporttesterů. Ty poskytují okamžitou a spolehlivou zpětnou vazbu o tom, jak vaše tělo reaguje na zvolené cvičení a intenzitu. Ať už jste začátečník, středně pokročilý či pokročilý sportovec, určitě najdete sporttester, který bude mít vše, co potřebujete.

Tato kniha vás postupně provede všemi kroky, které jsou třeba k tomu, abyste dosáhli tří cílů:

1. Nalézt způsob, jak nejlépe využívat sporttester pro vaše účely.

2. Naučit se aplikovat principy fyziologie zátěže tak, abyste získali co nejlepší tělesnou kondici.

3. Zkombinovat tyto dva cíle a těžit z tréninku, jenž je úplně individualizovaný, tj. bere v potaz

vaše schopnosti, úroveň zdatnosti i plánované cíle.

Abychom vám pomohli dosáhnout prvního cíle, podělíme se s vámi o znalosti získané během let práce se sporttestery a  výzkumnou činností. Nabízíme nástroje a  teorii, jež jsme vypracovali. Ukážeme vám, jak zjistit, jestli jsou data, která jste získali, spolehlivá, a jak interpretovat to, co o vás vypovídají.

Kvůli dosažení prvního a druhého cíle rozptýlíme některé nejasnosti a zodpovíme nejčastější otázky týkající se tréninku s monitorováním srdeční frekvence. První výzvou, kterou se budeme zabývat, je zmatek vyvolaný v populární literatuře otázkou tréninkových pásem založených na srdeční frekvenci. Jeden článek říká, že máte trénovat na tolik a tolik % maximální srdeční frekvence, jiný zase, že byste měli cvičit v určitém pásmu maximální spotřeby kyslíku často vyjádřené procentem z VO

2max

nebo rozepsané jako procento z maximálního objemu spotřeby kyslíku. Protože obě tyto rady mají svou platnost, kombinujeme je tak, aby výpočet plánované srdeční frekvence byl co nejjednodušší. Toto řešení se objeví v první kapitole.

Další výzvou při dosahování druhého cíle je žargon, jenž se užívá jak v laboratořích, tak v šatnách sportovců. Bohužel neexistují žádná pravidla, která by říkala, jaké termíny užívat při komunikaci o cvičení, zdatnosti či trénování. Je to pouze otázka sémantiky, a naneštěstí se ani odborníci, ani laická veřejnost nebyli schopni shodnout na terminologii. Místo laboratorních termínů a slovníkových definic budeme používat jazyk, jenž je běžný v populární literatuře. Nejdříve se zaměřujeme pouze na dva aspekty související s tím, jak srdce reaguje na zvýšenou potřebu kyslíku: aerobní a anaerobní rozvoj. Navíc, přestože odborníci, autoři i sportovci používají mnohé jiné termíny, když zmiňují či definují pohybové schopnosti potřebné k dosažení vrcholné výkonnosti, my hovoříme zejména o čtyřech hlavních složkách zdatnosti:

1. základní vytrvalost,

2. tempová vytrvalost,

3. speciální vytrvalost,

4. rychlostní vytrvalost a rychlost.

Když používáte sporttester, je dosažení třetího cíle hračka, protože ten umožňuje naprostou individualizaci tréninku. Principy mají široký záběr, ale vaše odezva je velmi specifická – závisí pouze na vašich schopnostech, formě a plánovaných cílech.

Tato kniha je uspořádána s určitou logickou posloupností. Nejprve prezentuje relevantní základní pojmy a poznatky z oblasti sportovní vědy, jež potřebujete znát, abyste pochopili tréninkové procesy. Kapitoly 1 až 7 vás seznámí se základními fyziologickými adaptacemi, otázkami vybavení a dalšími informacemi, jež se týkají tréninku a zdatnosti. Další kapitoly vás provedou všemi fázemi adaptace, kterými při tréninku projdete. Nakonec nabízíme výběr tréninkových programů pro chůzi, jogging, běh, cyklistiku, triatlon, plavání, veslování a běžecké lyžování. Závěrečná kapitola shrnuje využití sporttesteru v tréninku kolektivních sportů. Tyto programy obsahují různé úrovně či intenzity s ohledem na vaše individuální schopnosti a cíle.

Část I

Základy Část I Základy

Kapitola první

Monitorování srdeční

frekvence pro maximální

výkonnost

Tato kapitola shrnuje principy monitorování srdeční frekvence a vysvětluje, jak tuto metodu správně využívat k dosažení požadovaných specifických adaptací. Prvním krokem je tedy vysvětlení, o které druhy adaptací se jedná. Zdatnost (fitness) sestává ze čtyř hlavních složek: základní vytrvalosti (endurance), tempové vytrvalosti (stamina), speciální vytrvalosti (economy) a rychlosti (speed). Protože na sebe tyto složky navazují, je nutné je rozvíjet postupně. Metoda monitorování srdeční frekvence vám umožňuje setrvat v naplánovaném rozmezí po odpovídající dobu, a tak zabraňuje vzniku nechvalně známého přepětí (overreaching) nebo syndromu přetrénování (overtraining). Když porozumíte těmto složkám, budou pro vás sestavování a tvorba tréninkových programů snadnější. Tato kapitola navíc nabízí přehled dalších faktorů, které ovlivňují adaptační procesy, a popisuje, s jakými změnami a pocity se můžete setkat na jednotlivých úrovních rozvoje kondice. Po přečtení této kapitoly budete vědět, jak trénink monitorovat, což z celého procesu dělá zábavu a navíc mu přidává na přesnosti.

Krása tréninku s monitorováním srdeční frekvence spočívá v tom, že staví na vašem srdečně-cévním systému, který odráží celkovou úroveň zatížení 24 hodin denně, 365 dní v roce. Reflektuje, zda jste unavení, přetrénovaní, nemocní, podchlazení či přehřátí, a tak vám může pomoci udělat změny v tréninkovém plánu. Ještě důležitější je z hlediska vlastního cvičení to, že poskytuje okamžitou a stálou zpětnou vazbu o úrovni zatížení, intenzitě cvičení a míře adaptace ve vztahu k celkové zdatnosti.

Protože srdeční frekvence ukazuje, jak se adaptujete na trénink, je pro cvičení cenným nástrojem. Když pochopíte, jak monitorovat a vyhodnocovat reakce srdeční frekvence na konkrétní druh zatížení a jak v těchto případech reagovat (tj. odpočívat, zvyšovat intenzitu, nebo snižovat intenzitu), budete schopni optimalizovat průběh adaptace.

Tato kapitola obsahuje informace, které vám pomohou monitorovat, chápat a interpretovat změny srdeční frekvence, a tím vám umožní samostatně upravovat a individualizovat trénink. Ale ještě než přikročíme k detailům, musíme probrat některé základní pojmy. Čtyři složky zdatnosti Čtyři složky zdatnosti – základní vytrvalost, tempová vytrvalost, speciální vytrvalost a rychlostní vytrvalost a rychlost – se rozvíjejí ve fázích. Takové je i jejich pořadí v tréninku. Obrázek 1.1, základní tréninkový model, tyto složky schematicky znázorňuje. Každá složka se rozvíjí při specifické intenzitě a v počátečních stadiích tréninku se optimálně rozvíjí v rámci velice specifického rozmezí. Trénink nad nebo pod touto hladinou intenzity má za následek různé maladaptace, jako jsou zvýšení rizika zranění, předčasné dosažení výkonnostního vrcholu či únavu z přetrénování, a všechny vedou ke špatné výkonnosti. Každá složka má pásmo s horní a spodní hranicí. Srdeční frekvence je nejjedno

1 Monitorování srdeční frekvence pro maximální výkonnost 15

dušším a nejefektivnějším ukazatelem intenzity, a proto je její monitorování cestou, jak zajistit trénink

ve správném pásmu.

Základní vytrvalost (fáze I) je schopnost dostat se z bodu A do bodu B nezávisle na tom, jak moc

přitom musíte zpomalit. Celkově vzato, základní vytrvalost se rozvíjí při srdeční frekvenci menší než

75 % maximální srdeční frekvence (% SF

max

). Považujte tuto fázi cvičení za způsob, jak se dostat do

formy. Pokud prostě jen chcete zůstat zdraví, víc se namáhat nemusíte. Dlouhé, pomalé úseky (tzv.

souvislý trénink) jsou příkladem cvičení pro rozvoj základní vytrvalosti.

Tempová vytrvalost (fáze II) je schopnost dostat se z bodu A do bodu B bez nutnosti snížit rych

lost. Obecně řečeno, tempová vytrvalost se rozvíjí při srdeční frekvenci od 75 do 85 % SF

max

. Na tuto

fázi tréninku lze nahlížet jako na přípravu pro závod. Těžiště této kondiční přípravy tkví v adaptaci

srdečně-cévního a dýchacího systému tak, aby pracoval tvrdě, ale bez přepětí. Rovnoměrné úseky 40

až 45minutového cvičení jsou příkladem rozvíjení tempové vytrvalosti.

E4932/Benson/Fig. 1.01/392332/KE/R3-kh

Nízká intenzita Přípravné období

Vysoká intenzita

Objem Objem

Závodní období

Základní vytrvalost (aerobní) <75 % SF

max

Tempová vytrvalost (aerobní) 75 až 85 % SF

max

Rychlostní vytrvalost

(anaerobní) > 95 % SF

max

Speciální vytrvalost

(anaerobní) 85 až 95 % SF

max

Obrázek 1 1 Základní tréninkový model

+ Část I Základy

Speciální vytrvalost (fáze III) charakterizuje schopnost pohybovat se závodní rychlostí při mini

mální spotřebě kyslíku a energie. Obecně vzato, rychlostní vytrvalost se rozvíjí při srdeční frekvenci od 85 do 95 % SF

max

. Berte tuto fázi tréninku jako vylepšování způsobilosti k závodění tím, že přidáváte

koňské síly ke svému motoru takovými metodami, jako jsou intervalový trénink, sprinty do kopce nebo fartlek. (Fartlek, doslovně „hra s rychlostí“, je švédský systém přípravy, který se vyznačuje častým střídáním rychlostí.) Dobrými příklady rozvíjení rychlostní vytrvalosti jsou cvičení střední až vysoké intenzity v souvislých tempařských výkonech nebo intervalová cvičení s větším počtem opakování.

Rychlostní vytrvalost a rychlost (fáze IV) je schopnost pohybovat se velkou rychlostí v krátkém

časovém intervalu a přitom zůstat uvolněný a tolerovat zvýšenou hladinu laktátu ve svalech. Obecně řečeno, rychlost se rozvíjí při srdeční frekvenci od 95 do 100 % SF

max

. V této fázi se navíc k rozvoji síly,

pohyblivosti a koordinace využívají cvičení zaměřená na výbušnou sílu. Intervalový trénink s krátkými a rychlými úseky, které se provádějí maximální intenzitou a mezi nimiž je dlouhý a úplný odpočinek, je příkladem rychlostního cvičení.

Srdeční frekvence, maximální srdeční frekvence a procenta maximální srdeční frekvence nejsou

pojmy ze slovníku nebo z laboratoře, běžně se používají v populární literatuře při diskuzích o tréninku a fitness. Toto rozdělení usnadňuje identifikaci pásem srdečních frekvencí a vy tak můžete, podle vlastních cílů, bezpečně postupovat vzhůru tréninkovým trojúhelníkem, třeba až na samotný vrchol. Tímto pojetím jsme se hned na začátku zaobírali proto, že jeho fáze příhodně korespondují se spotřebou kyslíku, a ta se zase (i když nepřímo) odhaduje ze srdeční frekvence. Když chcete zapracovat na základní vytrvalosti, cvičte v aerobním pásmu. Pokud si chcete vylepšit rychlost, musíte trénovat v anaerobním pásmu. Obrázek 1.1 je verzí klasického tréninkového trojúhelníku a nabízí grafické ztvárnění výše uvedeného přístupu.

Aktivity prováděné v nižším, lehčím pásmu mají za následek určité fyziologické a biomechanické

adaptace, zatímco aktivity ve vyšším, náročnějším pásmu zapříčiňují zase jiné důležité adaptace biochemické a neurologické povahy. Rozvíjení rychlosti vyžaduje poměrně sofistikované metody v ještě užších zátěžových zónách anaerobního pásma tréninkového trojúhelníku. Těmi se budeme podrobněji zabývat v dalších kapitolách.

Tabulka 1.1 představuje další způsob vyjádření toho, čemu jsme se doposud věnovali a o čem ještě

budeme mluvit v následujících kapitolách. Ke kategoriím v tabulce 1.1 přistupujte s jistou dávkou tolerance, protože pásma mají 10 až 15% rozsah. Je to dáno tím, že podle našich zkušeností lidé obvykle běhají při vyšších srdečních frekvencích s menším úsilím, než když jezdí na kole, veslují či plavou. Zatímco při běhu ve vytrvalostním pásmu (endurance) se patrně přiblížíte k hodnotám okolo 70 až 75 %, při plavání se dostanete jen k 60 až 65 %. Až budete mít více natrénováno, budou pro vás výkony na vyšších úrovních čím dál snadnější, to je alespoň námi předpokládaný vývoj. Ještě jedna poznámka k maximální srdeční frekvenci: bude pro každou aktivitu jiná. Musíte proto znát skutečnou SF

max

pro

každou aktivitu, což platí zejména pro triatlonisty. Více se o tom dozvíte v dalších kapitolách. Tabulka 1 1 Fáze srdeční frekvence

Pásma SF Index zatížení

Úroveň

zatížení Tempo

Energetické

zdroje

Energetické

procesy Složka zdatnosti

I 60–75 % nízká (n) pomalé převážně tuky aerobní základní vytrvalost

II 75–85 % střední (s) střední cukry a tuky aerobní a anaerobní tempová vytrvalost

III 85–95 % vysoká (v) rychlé převážně cukry anaerobní speciální vytrvalost

IV 95–100 % velmi vysoká

(vv)

sprint výhradně cukry ATP-CP rychlostní vytr

valost


1 Monitorování srdeční frekvence pro maximální výkonnost 17

Osobní předpoklady Všichni lidé jsou v podstatě stejní, skládají se ze stejných částí. Avšak důležité rozdíly, jako například různé tréninkové cíle, ovlivňují jejich reakce a adaptace.

Chcete zlepšit svůj srdečně-cévní systém a držet váhu pod kontrolou? Je-li tomu tak, doporučujeme vám cvičit často a dlouze na nejnižších úrovních aerobního zatížení, nečekejte ale žádné ohromující krátkodobé výsledky. Cvičení se musí stát součástí vašeho životního stylu.

Připadá vám účast (ale ne skutečné závodění) v  závodě na 10 km s  cílem doběhnout s úsměvem na rtech jako dobrý způsob aktivního odpočinku? Pak několik měsíců až rok trpělivě zvyšujte objem tréninku v pásmu základní vytrvalosti, ale doplňte ho několika dny trénování v pásmu tempové vytrvalosti.

Chcete závodit a tvrdě pracovat na zlepšování svých osobních rekordů (OR)? To pak budete muset zařadit alespoň jednou týdně cvičení o vysoké intenzitě v anaerobním pásmu rychlostní vytrvalosti či rychlosti, cvičení v té nejobtížnější a na psychiku nejnáročnější úrovni.

Výše uvedené obecné scénáře jsme zde zařadili proto, abyste mohli zapřemýšlet o svých sportovních ambicích. Vaši motivaci k tréninku ovlivní to, na jaké úrovni srdečních frekvencí se budete chtít pohybovat. Reakce a adaptace na trénink bude nicméně ovlivněna ještě dalším faktorem: vaším genetickým základem.

Každému je jasné, že malé úsilí vede k  nižší srdeční frekvenci a  velké úsilí srdeční frekvenci zvyšuje. Přestože toto platí takřka beze zbytku, není tento vztah vždy přímo úměrný, a to zejména bereme-li v úvahu absolutní čísla. To znamená, že dva jedinci, kteří cvičí při stejné srdeční frekvenci (např. 145 tepů za minutu [tepů/min]), mohou mít velice rozdílné subjektivní pocity (úroveň pohodlí). Genetické rozdíly, mezi které patří například zastoupení rychlých a pomalých svalových vláken, mohou způsobovat nečekané reakce srdeční frekvence. Rychlá svalová vlákna (sprinteři) spotřebovávají více kyslíku než pomalá vlákna (vytrvalci). Dalším faktorem, který může způsobovat obrovské rozdíly v  srdeční frekvenci u  dvou lidí podobných schopností i  zdatnosti, je anatomie a velikost srdce. Tyto rozdíly mohou způsobit, že se srdeční frekvence dvou lidí, kteří běží stejným tempem, může lišit od 35 do 70 tepů/min. Plánované srdeční frekvence jsou v mnohém podobné platům – je lepší se o nich nebavit. To, že máte vyšší srdeční frekvenci než někdo jiný, neznamená, že jste méně zdatný.

Poslední z oblastí dědičného základu, na kterou chceme upozornit, je rozdíl ve velikosti srdcí mezi muži a ženami. Tento rozdíl je dokumentován průměrnou odpočinkovou srdeční frekvencí 72 tepů/min u mužů oproti 84 tepům/min u žen.

Tato kniha vám pomůže monitorovat trénink tím, že vám ukáže, jak měřit reakci vašeho srdce na váš tréninkový program, který je sestavený na základě vašich konkrétních cílů.

Osobní tréninkové cíle a dědičné vlohy ovlivňují odezvu na

sportovní trénink

Valentin Casarsa


18 Část I Základy Stupnice subjektivně vnímané námahy Při individualizaci cvičení se předpokládá, že poznáte rozdíl mezi velkou a malou zátěží. Při velké zátěži se pitvoříte a lapáte po dechu, zatímco malé zatížení vám umožňuje se při cvičení smát a mluvit. Každý z nás je schopen subjektivně rozlišovat těžké úkoly od lehkých. Předtím, než se díky telemetrickému přenosu dat zpřístupnilo a zjednodušilo počítání srdečních tepů, byla míra subjektivně vnímané námahy (RPE – rate of perceived exertion), reprezentovaná Borgovou škálou, standardním způsobem, jak samostatně posoudit velikost zátěže při tréninku. Borgova 15stupňová škála by se například dala použít k popsání pocitů běžného člověka, od úkolu ujít jednu míli až po pokus ji zaběhnout za 4 minuty. Škála popisuje odpočinek či chůzi jako velmi, velmi malé zatížení, zatímco vyčerpání je až za velmi, velmi velkou námahou. Borgova škála navíc obsahuje číselnou stupnici bodů s rozsahem od 6 (odpočinek) do 20 (vyčerpání). Řečeno ve zkratce, Borg se snažil o číselné vyjádření svého kvalitativního systému. Více informací o Borgově škále a kompletní tabulku naleznete ve druhé kapitole.

I když je Borgova škála užitečná, je to arbitrární systém, protože neumožňuje objektivní měření námahy. Pro výkonnostního sportovce je lepší kvantifikovat námahu pomocí sporttesteru. Tato kniha rozšiřuje Borgovo pojmosloví, aby vám pomohla přiřadit plánovanou srdeční frekvenci k subjektivně vnímanému úsilí, a v případě běhu, veslování, plavání a jízdy na kole uvést do vztahu srdeční frekvenci a subjektivně vnímané úsilí a tempo.

Asi nejzávažnějším důvodem pro individualizaci cvičení je fakt, že lidé mají různé tréninkové cíle. Jaké jsou vlastně, v procentech z maxima, vaše plánované srdeční frekvence? Potřeba vypočítat tato pásma je výzvou, která nás přiměla podělit se s vámi o naše znalosti. Takže, je mnoho důvodů pro to, abyste informace v této knize použili k efektivnějšímu využití vašeho sporttesteru. Máte jiné tělo než všichni ostatní, tak proč cvičit stejně jako oni? Ať už jsou vaše jedinečné dědičné vlohy, současná úroveň zdatnosti nebo tréninkové cíle jakékoli, tato kniha vám pomůže naplánovat si srdeční frekvence a individualizovat trénink.

Krátké varování: Trénování se sporttesterem není pro každého. Nejvíce se tento způsob tréninku využívá u sportů, při kterých je nutná vytrvalost a udržení stálé rychlosti po určitý čas, obvykle nad 20 minut. Pokud jste hráči kolektivních sportů (kopaná, ragby, americký fotbal, lakros) nebo se věnujete sportům, jako jsou zápas, vzpírání či box, pro které je typické anaerobní zatížení, přistupujte k tréninku se sporttesterem s opatrností. Protože zátěž je v těchto případech přerušovaná, je využití monitorování srdeční frekvence poněkud limitované. Měření podává spíše informaci o energetických výdajích a rychlosti zotavení než o celkové intenzitě cvičení. To, že se věnujete těmto sportům, ovšem neznamená, že byste sporttester nemohli využít., Podobně jako vytrvalci můžete pomocí sporttesteru sledovat intenzitu zatížení v aerobní části kondičního programu nebo při intervalovém tréninku (způsob tréninku, který se skládá z opakovaných úseků kratších než závodní trať, které se provádějí v poměrně velké intenzitě 85 až 95 % SF

max

), kde je velmi cenné znát zotavovací srdeční frekvence.

Sporttester je také velmi užitečným nástrojem ke sledování zotavení.

Měření srdeční frekvence při anaerobních cvičeních s vyšší intenzitou ukazuje na další, komplexnější fyziologické reakce. Na konci knihy se budeme zabývat užitím měření srdeční frekvence při anaerobní zátěži, ale zatím se zaměříme vlastně pouze na vytrvalostní sporty, jako jsou běh, cyklistika, veslování, běžecké lyžování, triatlon atd. Co všechno srdeční frekvence ukazuje Srdeční frekvence může poskytnout spoustu informací, ale abyste je mohli správně interpretovat, musíte mít spolehlivá data. Přesná data vám umožní vyhodnocovat reakce organismu, adaptace, ener



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist