načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tréma – jak s ní bojovat - Tomáš Novák

Tréma – jak s ní bojovat

Elektronická kniha: Tréma – jak s ní bojovat
Autor:

Bojujete v náročných a důležitých situacích s nadměrnou obavou, napětím a strachem z vlastního neúspěchu? Brání vám tréma v seznámení? Zajímá vás, jak nevychovat malého ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 152
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4775-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka vysvětluje pojem tréma, přináší vlastnosti spojené s trémou (např. obavy, strach, fobie), sleduje problémy způsobené trémou při navazováním kontaktů s osobou opačného pohlaví i důsledky trémy. Důležitá pozornost je věnována prostředkům k jejímu zvládnutí; zde autor předkládá různé relaxační techniky i cvičení pro povzbuzení sebedůvěry. Součástí výkladů jsou rovněž testy. Rady, jak překonat trému. Příručka.

Popis nakladatele

Bojujete v náročných a důležitých situacích s nadměrnou obavou, napětím a strachem z vlastního neúspěchu? Brání vám tréma v seznámení? Zajímá vás, jak nevychovat malého trémistu? Pak je tato kniha určena právě vám. Renomovaný český psycholog, PhDr. Tomáš Novák se nezaměřuje jen na projevy trémy zkouškové, řečnické či studijní, ale také na trému jako na protiklad asertivity v pracovních vztazích. Nezapomíná samozřejmě ani na trému při seznamování se a v rodině, která velmi často vede k neobratnostem a nedorozuměním.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Bojujete v náročných a důležitých situacích s nadměrnou

obavou, napětím a strachem z vlastního neúspěchu?

Brání vám tréma v seznámení? Zajímá vás, jak nevychovat

malého trémistu? Pak je tato kniha určena právě vám.

Renomovaný český psycholog PhDr. Tomáš Novák se

nezaměřuje jen na projevy trémy zkouškové, řečnické

či studijní, ale také na trému jako na protiklad asertivity

v pracovních vztazích. Nezapomíná samozřejmě ani na

trému při seznamování se a v rodině, která velmi často vede

k neobratnostem a nedorozuměním.

Tréma – jak s ní bojovat

Tomáš Novák

 KOLIK TVÁŘÍ MÁ TRÉMA?

 JAK A ČÍM SE TRÉMĚ BRÁNIT

 PRVNÍ POMOC PŘI STRESU A TRÉMĚ

 NÁCVIK RELAXACE

Tréma –

jak s ní

bojovat

Tomáš Novák

PSYCHOLOGIE PRO KAŽDÉHO



Tomáš Novák

Tréma –

jak s ní

bojovat

GRADA Publishing


PhDr. Tomáš Novák

TRÉMA – JAK S NÍ BOJOVAT

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5419. publikaci

Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín

Sazba a zlom Milan Vokál

Návrh a zpracování obálky Daniela Eftimiadisová

Počet stran 152

Vydání 1., 2014

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2014

Cover Photo © fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-4775-0

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-8973-6 (ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-8974-3 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy

nesmí být reprodukována a  šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této

knihy bude trestně stíháno.

5

Obsah

K zamyšlení místo motta ........................................ 9

Úvodem několik otázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Proč číst tuto knihu? ............................................ 13

Tréma a její bližní – vymezení příbuzných prožitků ............... 15

Obava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Strach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Strach z pódia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Úzkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Sociální úzkostnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Fobie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Předzkouškový stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Zkoušková neuróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Ponopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Když má Amor trému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Oslovení a tréma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Ach lásko, lásko... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno každému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Ono se řekne tréma, ale... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Iracionální emotivní reagencie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Bludné kruhy vznikající trémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Hodláte vychovat trémistu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Osobnostní souvislosti trémy ................................... 28

„Velká pětka“ a tréma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Test: Big five a vy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Tréma a sebehodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Motivace, výkon a tréma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Váš „guru“ je Eric Berne, nebo Karel Paulík? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Autoritativní osobnost a tréma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Pan profesor sám trému nemíval... alespoň to tvrdil.............. 36

Kondášova zjištění o důsledcích trémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

„Stop technika“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Kdo nevěří, ať tam běží aneb Ještě jednou O . Kondáš . . . . . . . . . . . . . . 43

Test: Dusí vás tréma i s odstupem času? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Jak a čím se trémě nebránit?..................................... 46

Existují „tajní agenti s trémou“? ................................. 47

6

Souvislosti trémy ............................................... 50

Tréma a stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Životní události a tréma......................................... 53

Je tréma skutečně tak závažná? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Červenání a tréma .............................................. 58

Sociální fobie a červenání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Červenám se . A co má být? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Úlek a tréma ................................................... 61

Naučená bezmocnost a tréma ................................... 64

Tréma, autismus a Aspergerův syndrom ......................... 67

Aspergerův syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Slova trémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Úvahy trémy.................................................... 70

Dg.: Pesimismus (a tréma) ...................................... 71

Dědíme, nebo se učíme? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Riziko pesimismu – „potvrzení předpovědi“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Není jen černá a bílá ............................................ 72

Kdo to ví, odpoví, a kdo je objektivní, dokáže posoudit i sám sebe . . 72

Jak jste na tom s trémou a s ostýchavostí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Test: Je to vůbec tréma?......................................... 74

Kontrolní test pro osoby s vysokým skóre v prvním subtestu

(depresivně neurotickém) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Bonus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Test: Jak jste na tom s únavou ................................... 78

Smysl „testové psychologické hry“............................... 80

Test: Co trémě předchází? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Malá osobní inventura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

Vyhodnocení na základě srovnání vážených skóre . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Kolik tváří má tréma? ........................................... 84

Gagarin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Po letech: dodatek psychologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

Náslech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Dodatek psychologa... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Zlý sen? Ne, realita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Dodatek psychologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Dg .: „Cukrovka“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Dodatek psychologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

K soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek . . . . . . . . . . . . 89

Dodatek psychologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

7

Vlastní pochyby nesvádět na asertivitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Dodatek psychologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Povedený tatínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Povedený tatínek model no . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Dodatek psychologa ke sporům s oběma povedenými tatínky . . . . 92

Známe se od dětství, a tak jí tykám... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Dodatek autora textu „o tykání“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Trémy se nebojte, na její množství nehleďte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Dodatek psychologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Hřbitovní kvítí aneb Nezvládnuté a odstrašující příklady . . . . . . . . . . . 95

Dodatek psychologa zabývajícího se asertivitou . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Ne každá rada je nad zlato – platí i pro zvládání trémy ............ 97

Test: Je vám (dopisem) rady a pomoci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Desatero vzniku a přetrvávání trémy a bonus „Co s tím?“ ......... 107

Co s tím? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

Některé postupy použitelné při zvládání trémy .................. 109

Rozcvička proti trémě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Ano, jsem ostýchavý(á) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Jsem ostýchavý, ale léčím se... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

První pomoc proti stresu i trémě................................. 113

Nácvik relaxace – „acylpyrin“ proti trémě ........................ 114

Chřástal, bílý medvěd, děti v období vzdoru a fantazie

počestných dam ................................................ 118

Proti trémě paradoxní intencí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Jak léčit trému – podle O. Kondáše............................... 121

Metoda snížení napětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Vnitřní podmiňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Vnitřní posilování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Vnitřní modelování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Sofrologie a zvládání trémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Co s fobiemi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Bojíte se tmy? No a co . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Pořiďte si dobrou baterku a nevtíravou noční lampičku . . . . . . . . . . . 125

Nesmělost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Afektovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Autosugesce... každý den a v každém, směru .................... 128

Úsměvné retro . Ale co když na něm něco je? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

„A já sám trémě na frak dám“ aneb Takřka autohypnóza.......... 130

Tréma coby vaše zen ............................................ 132 Šest zvuků (slabik) proti trémě .................................. 134

Řev lva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Tvořivosti se meze nekladou .................................... 136

Benson aneb „Víra tvá tě uzdravila“?............................. 137

Odejít od trémy................................................. 138

Rozmasírovat trému ............................................ 139

Expresní povzbuzení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

Protistresová masáž obličeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

Akupresurou proti „presu“ trémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

Tucet výdechů pro klid a pohodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

Relaxace zaměřená na dech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

Dech je život, klidný dech = klidný život bez trémy . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Soukromá arteterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

Jak přežít ... mimo jiné i trému .................................. 144

Ještě jednou jak přežít ... trému z rozhovoru..................... 145

Vhodná témata rozhovoru dle Franka Naumana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Pozitivní přeznačkování a „pochvalování sebe sama“............. 147

Ablační hypnóza................................................ 148

Bonus pana profesora........................................... 149

Místo závěru.................................................... 151

Přečtěte si...................................................... 152


9

K zamyšlení místo

motta

Ničeho na světě není třeba se obávat. Jen je nutno tomu porozumět.

(Marie Curie-Sklodowská)

Měl jsem v krku pořádný „knedlík“...

(Jiří Steimar, dlouholetý člen Národního divadla

o pocitu před prvním vystoupením na této scéně v roce 1913)

Někdo před zápasem mlčí a s nikým se nebaví, někdo jde třeba čtyřikrát na

záchod, někdo je nepříjemnej. Já bývám nervózní večer předem. Moc nemluvím,

přemýšlím o zápase, kolikrát i špatně spím, v noci se budím...

(Lukáš Rosol, člen národního týmu v Davisově poháru tenistů.

MfDnes, 18. 4. 2013 v článku Playboy Rosol)

Mluviti hlasitě, vyslovovati zřetelně, nedrmoliti věty, hospodařiti s dechem,

modulovati hlas...Každý den alespoň čtvrt hodiny praktického cvičení nahlas...

Vsugerovati si, že se nebojíte...

(Hoch, A. A. – Koutník, B. In Technika duševní práce. Praha, 1932)

Pro zvládnutí trémy je vhodné předem se nezabývat projevy a důsledky možných

chyb a selhání (vyslovení obav je fixuje ve vědomí a snižuje naší jistotu). Lépe

je zaměřit se na vlastní předpoklady, a zejména se utvrdit, že jsme na danou

akci dobře připraveni (odpovídající příprava je samozřejmě nutným základem

takového tvrzení).

(Paulík, K.: Psychologie lidské odolnosti. Praha, Grada Publishing 2010)

Tréma asi provází každého, kdo chce něco dělat poctivě a zodpovědně.

(Jitka Molavcová, MfDnes, 24. 5. 2013)

Nikdy nemám strach, ale vždycky mám trému.

(Petr Kment, olympionik, řeckořímský zápasník, objem paže 41 cm)


TRÉMA – JAK S NÍ BOJOVAT

10

Argument trémy se používá i jako obrana sebevědomí, jako racionalizační

mechanismus na omluvení sebe, pomocí kterého se student snaží zabránit tomu,

aby upadl ve vlastních očích.

(O. Kondáš)

Když jsem měl extrémní trému, dal jsem si pivo...

(Michal Penk, zpěvák o svých začátcích v rozhovoru Můj život na pervitinu.

MfDnes, 6. 6. 2013)

Největší umění je překonat trému.

(Jon Bon Jovi)


11

Úvodem několik otázek

Máte strach z neúspěchu?

Připadáte si neschopní zvládnout i běžné úkoly?

Nesnášíte, když se na vás při práci někdo dívá?

Na zkoušení jste se učili a v průběhu zkoušky máte místo vědomostí tzv. okno?

Třese se vám hlas, máte-li oslovit někoho neznámého?

Snažíte se uspět, ale máte přitom obavu ze selhání?

Před první schůzkou se vám „klepou kolena“?

Ze všech zkoušek, prověrek a kontrol máte hrůzu?

Představa, že máte hovořit na schůzi (odpovídat před celou třídou) je hrozná?

Patříte-li spíše mezi introverty, stává se, že před banálním slovním projevem

na veřejnosti „ztuhnete“, obrazně řečeno, jako by vám „zkameněl“ obličej,

záda, hrudník?

Patříte-li spíše mezi extroverty, pak ve výše popsané situaci spíše pobíháte,

„těkáte“ z místa na místo?

Nesnášíte nové, neobvyklé situace v neznámém prostředí?

Otázky by mohly tvořit dotazník na téma „Máte trému?“.

Tremo-ere latinsky znamená třást se, chvět se, být zachvácen hrůzou nad něčím.

Tremor je chvění, strach a hrůza. Tréma je psychický stav charakterizovaný

zvýšenou mírou vzrušení, napětí, strachu. Souvisí s  očekáváním vlastního

neúspěchu v náročných a důležitých situacích.

Trému lze poznat na své kůži dosti brzy. Za v tomto směru kritické bývá považováno období sedmi až deseti let. Provázet nás může přinejmenším v některých situacích až do konce našich dnů. Odhaduje se, že má na svědomí třetinu neúspěchů v tzv. zkouškové situaci a zdaleka ne jen ve škole. Prostě tam, kde nám o něco jde...

Coby trémisté jsme v  nejlepší společnosti. Naším patronem by mohl být britský král Jiří VI. Ten v  rozhlasovém vysílání svého projevu v  roce

TRÉMA – JAK S NÍ BOJOVAT

12

1925 nejprve půl minuty mlčel, lapal po dechu a poté koktal. Posléze ovšem

již coby král dokázal trému zvládnout. V době druhé světové války hovořil

do rozhlasu zdánlivě bez problémů.

Režisér brněnského divadelního představení Králova řeč MartinStropnický poznamenal o divadelní inscenaci, jež vychází z onoho příběhu: „Ta hra

není o koktajícím panovníkovi. Je o tom, že každý máme nějaký nedostatek, který musíme překonávat.“ Stalo se pravidlem, že diváci tleskají zmíněnému představení ve stoje. Něco takového je v podmínkách brněnského Národního divadla nevídáno, neslýcháno. Zdaleka nemusí jít jen o hold hercům arežisérovi, možná se na aplausu podílí i ocenění překonání vlastních nedostatků.

Pokud pocity trémy odháníte alkoholem, může být vaším vzoremnamátkou Charles Bukowski. Nicméně do značné míry geniální nebyl proto, že

pil, ale přestože pil.

Pokusům o vyhánění čerta (trémy) ďáblem (alkoholem a jinýmidrogami) nebrání mnohdy ani absolutorium studia psychologie. Namátkou budiž

zmíněn dnes málem již neznámý rockový idol Miky Volek. Je až neuvěřitelné,

jakou míval tento „rocker od boha“ a miláček paní i dívek před vystoupením

trému.

Tréma není zdaleka vyhrazena jen jemným duším intelektuálů nebozvýšeně vnímavým umělcům. Hle 46. muž světového žebříčku tenistů, mladík

vyfotografovaný tak, aby vynikly bicepsy s nápadným tetováním... Na obálce

magazínu Dnes s uhrančivým pohledem trhá výplet rakety. Vedle něj jevýrazným nápis „Playboy Rosol“. V článku mimo jiné čteme, že na turnajích

vydělal 1,1 milionu dolarů a je tu i zmínka o jeho pověsti frajírka. „Jednomu

se nebude líbit, jak mluví o tenistkách, druhému, že se vozí v  porsche...“

a přečtěte si znovu jeho citaci „místo motta“ této knihy.

Pro zajímavost ještě popis tenistova oblíbeného zklidňujícího postupu.

„... počítám do stovky vždy minus tři. Devadesát sedm, nádech, výdech,

pomalu devadesát čtyři... Nebo mi trenér řekne: pětkrát sedmkrát tři. A já

musím hned odpovědět.“


13

Proč číst tuto knihu?

Tréma může udělat ze života ne-li peklo, tak alespoň značně úzkostnou pouť.

Zde bude podrobně rozebrána včetně různých souvislostí. Poznáme, z čeho a proč vzniká a co proti ní lze dělat. Pozornost je věnována i tomu, jak nevychovat z  dítka trémistu. To často znamená přetnutí tzv. začarovaného kruhu. Kombinace genetiky a sociální dědičnosti spočívající v třeba ne docela vědomém převzetí vzorců chování „rodičovských“ i jinak významných osob jinak dokáže ve vás budovat trému málem se zárukou.

Titulek Tréma: zvládnete ji do druhého dne u článku kdesi na internetu vyvolává v lepším případě rozpaky. Zvláště po přečtení textu s několikabanálními zásadami, jak se s tímto problémem vyrovnat. Na počátku předložené knihy mohu naopak tvrdit: trému, zvláště pak tu dlouhodobě fixovanou, do 24 hodin zvládnout nelze. V tomto časovém horizontu lze poskytnout základní informace o příčinách onoho nepříjemného stavu, poukázat na některé chyby trému utvrzující a vytvořit plán dalšího postupu.

Co dál? Rada zní: „Trénink. I květák je jen dobře vycepované zelí,“ pravil polský aforista S. J. Lec.

V praxi jsem se setkal s několika trémisty usilovně jednajícími dle rčení: „Cíl není podstatný. Nejdůležitější je cesta k němu.“ Nesdílím takový přístup. Lidský život je příliš krátký a tréma je příliš nepříjemná na to, abychom v  těchto souvislostech postupovali „cestou necestou“. Kniha, kterou právě čtete, popisuje mnohé cesty. Seznámíme se s nimi a v optimálním případě pak zvolíte jednu, po níž budete pokračovat. Předložená publikace – průvodce po cestách proti trémě – vychází ze  tří myšlenkových okruhů: 1. Vymezení trémy, podobných pojmů a souvislostí. Poznej svého nepřítele.

Mimo jiné „co, kdo, kdy, proč, jak“. 2. Mám trému, no a co teď? Příběhy a rady ze života potenciálních trémistů. 3. Trémy se (pokud možno) nebojte, na její množství nehleďte. Co s ní, jak

se jí zbavit? Kniha chce mimo jiné připomenout vynikajícího, byť dnes přinejmenším v České republice zapomínaného psychologa Ondreje Kondáše. Jím vytvořená koncepce discentní psychoterapie patří k  tomu nejlepšímu, čím slovenská

TRÉMA – JAK S NÍ BOJOVAT

14

psychologie přispěla k psychologii československé. Absolvoval jsem jím vedený

výcvik v disentní psychoterapii a velice si cením jak osobnosti tohoto vědce,

tak i jeho pro praxi velmi užitečného díla. Pan profesor byl, jak sám říkával,

realistický optimista. V práci s pacienty a klienty měl krédo v Hippokratových

slovech: „primum nihil nocere“ – „především neškodit“.

Dovolím si převzít poslední řádek z  jednoho jeho dopisů datovaného

30. 1. 1978:

„Srdečne zdravím a prajem všetko naj! naj!“

Tréma a její bližní – vymezení příbuzných prožitků Obava Bázeň, pochybnost, méně intenzivní strach, můžou být reálné i nereálné. Situace, jež nastane, může být horší, ale i lepší, než jsou naše obavy. Obavy lze (zvláště dostaví-li se v daném směru úspěch) snadno překonat. Strach Negativní emoce týkající se určitého předmětu, jednání nebo situace, jež dotyčného ohrožuje v okolí nebo uvnitř organismu. Může jít také okombinaci obou faktorů. Obvykle je to subjektivní prožitek nebezpečné situace, její anticipace nebo vzpomínka na ni. Odezva této emoce v lidském organismu dokládá, že postižený předpokládá neúspěch v činnostech se strachemsouvisejících. Strach „má velké oči“. Nebezpečí mnohdy zveličí.

Vystupňovaný strach je hrůza, zděšení. Opak strachu je odvaha. Odvážní mohou mít strach, leč zvládají ho.

Nepříjemnosti zážitku odpovídá i tělesná odezva. K jejímu popisu bývají v  běžné řeči používána přirovnání – „zbledl jako stěna; krve by se v  něm nedořezal; srdce mu tlouklo jako splašené; krev bušila ve spáncích; výraz mu ztvrdl na kámen; spolkne, co měl na jazyku; zaťal zuby“. Strach podobně jako obavy může být oprávněný i neoprávněný.

Strach je jednou z komponent trémy. Ne však tou nejpodstatnější.Typickým důsledkem strachu je tendence k úniku z nepříjemné situace. V ní být rozhodně nechceme, hodláme se jí vyhnout takřka za každou cenu. Tréma ovšem primárně souvisí s touhou, situaci co nejlépe zvládnout, vyřešit,prezentovat se v ní v co nejlepším světle.

+


TRÉMA – JAK S NÍ BOJOVAT

16

Strach z pódia

Jde o doslovný překlad anglického stage fright. Přesněji jde o strach ze situace,

kdy jsme nuceni vystupovat na pódiu nebo třeba jen na pomyslném stupínku

před druhými lidmi, eventuálně před jedním pro nás důležitým člověkem.

Úzkost

Tradiční pojetí odlišuje úzkost a strach. Strach se vztahuje na určitý objekt,

na konkrétní ohrožení. Úzkost není konkrétní, naopak je neurčitá. Souvisí

s obavou z toho, co se může, obecně vzato, objevit v budoucnu. Nejdenaříklad o „úzkost ze zemětřesení, jež může nastat“, zde bychom uvažovali

o strachu. Úzkost je obavou „ze všeho možného, co se může stát, a ani si to

nedovedeme dnes představit“. Odtud pochází moderní pojetí úzkosti jako

psychického napětí. Očekávání něčeho zlého, přičemž nevíme, čehokonkrétně. Úzkost definuje Psychologický slovník jako „strach bez předmětu“. Je tudíž

nejasný, jakoby zastřený. Tím ovšem horší. Konkrétní záležitosti se lze obvykle

vyhnout. Nekonkrétní nebezpečí číhá, devastuje psychiku, snižuje odolnost.

Hranice mezi oběma stavy nejsou jednoznačně vymezeny. Jeden stav může

přecházet v druhý. Součástí trémy může být obecný strach z veřejnéhovystuování, pocit, že něco takového bude dřív nebo později nutností a dopadne

to špatně. Takový základ je východiskem pro masivní strach z toho, že dne

toho a toho musím mít na pracovní schůzi referát o konkrétním projektu.

Lidská bytost je natolik složitá, že její stav nelze vystihnoutjednoznačnými popisy a pravidly. Poznámka na okraj: již to samo o sobě může vyvolávat

jistou úzkost. Složitost lidského chování může naznačit graf postihující vztah

úzkosti, trémy a výkonu. Má tvar připomínající horu Říp. Jinými slovy příliš

malá úzkost a pražádná tréma může na výkon působit stejně záporně jako

přemíra těchto stavů. Byť se takový graf objevuje v různých publikacích,nevyrovnává se s námitkou dokonalé profesionality. Ten, kdo dokonale ovládá

svou práci, může při ní podat maximální výkon bez úzkosti a trémy. Zahájení

práce může naopak nejrůznější záporné pocity a úzkosti blokovat.

Ilustrací je efekt tzv. živého mikrofonu. Zkušení rozhlasoví reportéři

a moderátoři uskutečňující tzv. živé vysílání (ne tzv. předtočené) si mnohé

z  eventuálních záporných psychických stavů včetně strachu a úzkosti po

„rozsvícení červeného světla – začínáme“ neuvědomují. Negativní pocity se

TRéMA A JEJí BlIžNí – VyMEZENí PŘíBuZNýCH PROžITKů

17

vracejí až po skončení. Přesto lze říci, že malé, respektive pro danou osobu

optimální množství úzkosti a trémy může podnítit maximální výkon.

Přiměřeným vymezením terminologie s ohledem na výše uvedenésouvislosti je nehovořit o lehké, pozitivní trémě, ale spíše o „předstartovním napětí“, eventuálně o „předstartovním vyladěním k výkonu“. Tato psychická příprava na optimální výkon trémou v pravém sova smyslu není.

Sociální úzkostnost

Jde o stav, zjednodušeně řečeno, mezi úzkostí a sociální fobií. Bývají tonepříjemné pocity spojené s trémou. Obvykle jsou spojeny s vlastním angažováním

se v sociálních situacích. To samo o sobě přináší obavy ze zesměšnění,trapnosti, neúspěchu, pohrdání ze strany úspěšnějších atd. V důsledku tohodochází k pravému opaku asertivního „být sám sebe soudcem“, tj. k přijetí mýtu:

„posuzovat tě budou vždy druzí lidé“. To by samo o sobě nemuselo být tak zlé.

Katastrofický je dodatek typu: „a vždy tě budou hodnotit špatně“. Na rozdíl od

naučené bezmocnosti se takto postižení snaží tuto sudbu odvrátit. To ovšem

tím, že se úzkostně snaží naplnit vlastní percepci toho, co od nich očekávají

druzí lidé, přesněji jejich kritikové. Nastává jedna z variant začarovaného

kruhu: postižení jsou přesvědčeni, že „ti druzí“ očekávají vždy víc, než jsou

schopni poskytnout. Psychické napětí vede k tělesným projevům stresového

typu. Jde o pocity dobře známé trémistům – namátkou například červenání,

pocení, pocity napětí, třes. Výrazně je ovlivněn slovní projev zadrháváním,

koktáním. Výjimečná nemusí být „ztráta řeči“, postižený zapomene, co chtěl

říci. Na rozdíl od „únikového“ působení trémy se sociálně úzkostní chtějí

druhým lidem zavděčit. Tj. jednat tak, aby byli se mnou spokojeni. Obdobná,

vesměs nadměrná snaha obvykle nevede k úspěchu. Dotyčný je vnímán jako

bezpáteřný, afektovaný tvor bez vlastního názoru atd. Postoj okolí osciluje

mezi nezájmem, kritičností a odmítáním. Tím se zpětně posilují katastrofické

úvahy trpícího sociální přecitlivělostí.

Fobie

Fobické poruchy jsou charakterizovány jako úzkost vyvolaná pouze nebo

převážně určitými dobře definovatelnými situacemi nebo objekty. Je toiracionální – nerozumný, situačně nepodložený –, leč trvalý strach z nějakého

člověka, zvířete. Tato situace je dosti častá. Má jej zhruba každý desátý člověk.

TRÉMA – JAK S NÍ BOJOVAT

18

Poněkud častější je u žen. Za nejčastější fobii je považována agorafobie – strach

z  otevřených prostranství. Až 88 % takto postižených tvoří ženy. Skutečně

těžké, nezvladatelné fobie bývají u zhruba třetiny z celkového počtupacientů. „Nabídka“ je rozsáhlá – strach z veřejného vystupování, z toho či onoho

zvířete nebo z uzavřených prostor a dejme tomu i fobii z úrazu si dovedeme

představit. Strach z  třináctky, budiž. Možná je ovšem i fobie z  čísla deset,

z pádu do vesmíru a z pohřbení za živa. Fobie kráčí s dobou. Kdo by si dokázal

před dvaceti lety představit fobii ze ztráty mobilního signálu? Spolu s tlakem

na umění jednoznačného, asertivního vystupování roste i zastoupení fobií

z veřejného vystupování nebo z nutnosti prosazovat svůj názor. K trémě –

máme-li takový stav překonat – není daleko. Platí: „každý máme svůj vlastní

strach“ (R. Kipling).

Fobie bývají řazeny mezi tzv. obsese – vtíravé, vnucující se myšlenky.Masivní je jak obecná, nekonkrétní úzkost – „něco se může stát“, tak i konkrétní

strach z něčeho. Klasické vymezení S. Freuda považuje fobie za pokus vyrovnat

se s  úzkostí, jež je cizí našemu Egu. Díky fobii lze dosáhnout přesunutí či

vytěsnění strachu a úzkostí. Některé fobie se týkají toho, čeho se lidé běžně

bojí, jiné jsou dle psychoanalýzy zaměřeny na „symboly představující raně

infantilní obavy, úzkosti a strachy“.

Jednodušší pojetí behaviorální terapie (tj. léčby zaměřující se na možnosti

změn chování učením) hovoří o „fixaci chorobného strachu“. Vznikáv důsledku strádání, tj. nezvládnutelného a pro jedince nepochopitelného stresu.

Příčinu vidí v chybných návycích, respektive v chybném podmiňování a učení.

Zhruba ve třetině případů se fobie objeví poprvé až v dospělosti. Její projev

se v rozvinuté podobě od ostatních příliš neliší – sucho v ústech, srdce buší

jako zvon na poplach. Zdá se, že postižený má až infarktové bolesti. Přítomny

jsou návaly horka či zimy, mohou se i střídat. Kolorit doplňuje třes rukou,

leckdy i celého těla, mravenčení v končetinách. Je tu tendence k panickému

útěku, žaludeční nevolnosti. Sklon utéci z ohrožení je přímo v názvu – phobos

znamená řecky útěk.

Stručně řečeno, projevy stresu před kolapsem nutí pokusit se o útěk za

každou cenu. Fobie, podobně jako tréma, může být i „sociálně nakažlivá“,

přenášet se od blízkých lidí na děti. Leckdy i mezi dospělými. Zde ovšem

uvažujeme spíše o hysterických reakcích.

Předzkouškový stav

Pojem zřejmě jako první použil klasik české pedagogické psychologie Václav

Příhoda v knize Psychologie a hygiena zkoušky z roku 1924. Popisuje jej jako


TRéMA A JEJí BlIžNí – VyMEZENí PŘíBuZNýCH PROžITKů

19

mobilizaci energie a soustředění na zvládnutí požadavků zkoušky. Pokud se

v jeho rámci tréma objeví, je zvládnuta. To se nezdaří vždy. U 13 % autorem

sledovaných studentů došlo právě vlivem trémy ke zhoršení výkonu.

Zkoušková neuróza

Termín byl poprvé použit a vymezen v  šedesátých letech minulého století

H. Hoffem a E. Ringelem. Oba psychiatři měli v  péči 29 vysokoškolských

studentů, pro něž bylo charakteristické:

● nadprůměrná inteligence plně odpovídající vysokoškolskému studiu (ve

všech případech šlo o studenty univerzity);

● všichni vynikali vysokou motivací, studijní morálkou i pílí a snahounároky studia zvládnout;

● měli časté neúspěchy u zkoušek.

Při hlubším rozboru se ukázalo, že studenti již v době přípravy na zkoušku

prožívali pocity podrážděnosti, úzkosti a napětí. Ty snižovaly soustředěnost

na látku a vyvolávaly katastrofické úvahy o hrozícím debaklu. Tyto pocity

se občas objevují u většiny studentů. Obvykle je dotyční dokáží překonat.

U zkouškových neurotiků jde o pocity setrvalé a doprovázené trémou.Typickým jevem je u této skupiny maximální pesimismus v očekávání. Myslí si, že

nesloží nejen nejbližší zkoušku, ale ani další zkoušky, o obhajobě diplomové

práce ani nemluvě. Tyto stavy byly diagnostikovány i tam, kde šlo ozkoušku nenáročnou a z  látky, kterou shodou okolností a zájmů student velmi

dobře ovládal. Konkrétní důvody nedokázali jmenovaní vysvětlit. Hovořili

obecně a odvolávali se na trému a nesoustředěnost. Ve všech případech byl

anamnesticky prokázán neurotický vývoj (několik příznaků tohoto typu)

v dětství. Většina studentů měla přísného a náročného otce. Dle autorů bývá

psychoterapie úspěšná – 26 z 29 studentů školu dokončilo. Ponopatie Jde o další „školní“ neurózu neurastenického typu. Typické při ní je nárazové přepracování. Studenti tohoto typu přípravu dlouhodobě zanedbávají.Takzvané resty dohánějí nárazově krátkodobým intenzivním učením před zkouškami. Rádi si pomáhají stimulujícími léky, jež si obvykle „ordinují“ v nadměrně vysokých dávkách. Pravidlem bývá i tzv. překouření u kuřáků a „překávování“



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist