načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Trávník -- Zakládání, ošetřování a údržba - Miluše Svobodová; Bohumír Cagaš

Trávník -- Zakládání, ošetřování a údržba

Elektronická kniha: Trávník -- Zakládání, ošetřování a údržba
Autor: ;

V knížce naleznete podrobné informace o trávnících na zahradách, v přírodě, ale i ve sportovních areálech. Dozvíte se mnoho zajímavého o vlastnostech trav a jejich požadavcích na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  144
+
-
4,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 104
Rozměr: 21 cm
Úprava: 16 stran obr. příl. : ilustrace (některé barev.)
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4279-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Praktická příručka pro zahrádkáře i pěstitele větších travních ploch obsahuje základní údaje o travinách, jejich vlastnostech, pěstování a ošetřování. Nezapomíná ani na estetickou, rekreační i ekologickou funkci trávníků. Autorka radí jak při optimálních výsledcích efektivně vynaložit námahu a snížit náklady. Kniha je doplněna barevnými fotografiemi, názornými kresbami a rejstříkem. Příručka pro pěstitele obsahuje informace o zakládání a pěstování trávníku, jeho náhradách, různých druzích a odrůdách travin.

Popis nakladatele

V knížce naleznete podrobné informace o trávnících na zahradách, v přírodě, ale i ve sportovních areálech. Dozvíte se mnoho zajímavého o vlastnostech trav a jejich požadavcích na podmínky prostředí, o základních operacích, které jsou nutné pro to, aby se trávník líbil nejen vám, ale i vašim sousedům a zároveň aby plnil své funkce: užitkovou a estetickou. Naučíte se, jak trávník založit, jaké aspekty přitom vzít v potaz, co si počít s plevelem krátce po vzejití, kdy poprvé sekat, jak a kdy zavlažovat, jak často a čím hnojit. Samostatnou a složitou otázkou je ochrana trávníků před škodlivými činiteli - plevely, chorobami a škůdci, kteří mohou proměnit dosud bezproblémový travní porost v nevzhlednou plochu. (zakládání, ošetřování a údržba)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miluše Svobodová; Bohumír Cagaš - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

 ekologické požadavky trav

 výživa a hnojení trávníku

 choroby a škůdci

Trávní k

zakládání, ošetřování

a údržba

109

Miluše Svobodová

Bohumír Cagaš

109

TRÁVNÍK

zakládání, ošetřování a údržba

Miluše Svobodová, Bohumír Cagaš

AROS-osiva s.r.o.

Trousilova 1, 182 00 Praha 8

Tel./fax: 284 681 652

E-mail: info@aros.czwww.aros.cz

Travní smÜsi • Osiva • Travní hnojiva

Komplexní program

pro trávníky



Trávní k

zakládání, ošetřování

a údržba

Miluše Svobodová

Bohumír Cagaš

109

GRADA

Publishing


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozíhopísemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Miluše Svobodová Bohumír Cagaš Tr á v n í k zakládání, ošetřování a údržba TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5318. publikaci Odpovědná redaktorka Helga Jindrová Sazba Eva Hradiláková Fotografie na obálce Miluše Svobodová Fotografie v knize Miluše Svobodová a Bohumír Cagaš Ilustrace Rodolfo Choque Yahuasi a Marek Minář Počet stran 104 a 16 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2013 Vytiskla Tiskárna Protisk, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Grada Publishing, 2013 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4279-3 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE ISBN 978-80-247-8803-6 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8804-3 (ve formátu EPUB)

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 7

Trávníkářská historie .................................................................................................... 8

1 Význam a typy trávníků ........................................................................................... 12

2 Morfologické a biologické vlastnosti trav ............................................................ 15

2.1 Odnožování trav ................................................................................................. 15

2.2 Listy ...................................................................................................................... 17

2.3 Kořenová soustava ............................................................................................. 17

2.4 Vývin trav a trávníku ......................................................................................... 18

3 Požadavky trav na podmínky prostředí ............................................................... 19

3.1 Orografické poměry ........................................................................................... 19

3.2 Půdní podmínky ................................................................................................ 20

3.3 Vodní režim ........................................................................................................ 21

3.4 Teplota ................................................................................................................. 22

3.5 Světlo .................................................................................................................... 23

4 Zakládání trávníků ................................................................................................... 24

4.1 Tvar trávníku a výšková modelace terénu ...................................................... 24

4.2 Složení a vlastnosti půdního profilu trávníku ................................................ 27

4.3 Materiály pro stavbu půdního profilu ............................................................. 29

4.4 Příprava pozemku .............................................................................................. 31

5 Travní druhy využívané pro zakládání trávníků ................................................ 34

5.1 Výběr travních směsí ......................................................................................... 40

5.2 Výsevky a složení směsí ..................................................................................... 42

6 Setí ............................................................................................................................... 44

7 Pokládání travních koberců (drnování) ............................................................... 47

7.1 Jiné způsoby zakládání trávníků ...................................................................... 48

8 Ošetřování trávníků ................................................................................................. 50

8.1 Sečení ................................................................................................................... 50

8.2 Výživa a hnojení ................................................................................................. 55

8.3 Závlaha ................................................................................................................ 60

8.4 Mechanické ošetřování ...................................................................................... 65

8.5 Přísevy trávníků ................................................................................................. 70 9 Ochrana trávníku proti plevelům ....................................................................... 72

10 Ochrana trávníku proti chorobám a škůdcům .................................................. 77

10.1 Choroby ........................................................................................................... 78

10.2 Živočišní škůdci ............................................................................................. 82

10.3 Abiotičtí původci poškození trávníků ......................................................... 84

11 Květnaté trávníky ..................................................................................................... 85

12 Střešní trávníky ....................................................................................................... 87

13 Náhrady trávníků .................................................................................................... 90

14 Golfové trávníky ...................................................................................................... 92

Časté otázky .................................................................................................................... 96

Použitá a doporučená literatura ............................................................................... 100

Rejstřík ........................................................................................................................... 102


Úvod 7

Úvod

Dovedete si představit zahradu bez trávníku? Pro většinu z nás je to něconepředstavitelného. Tento zelený koberec patří neodmyslitelně k našemu současnému životnímu

stylu a zahrada s trávníkem znamená pro mnohé z nás vlastně rozšíření obytné plochy.

Trávník není ale jenom zelená pláň. Pro někoho je nezbytným harmonickým prvkem

propojující dům s různými částmi zahrady, pro jiného je prostředkem, jak třebazvýraznit záhon kvetoucích růží či letniček. Pro dalšího je trávník prostorem pro aktivní

odpočinek a především pro pohyb. Děti se tam mohou doslova vyřádit, aniž by jim

hrozil úraz a trávníku výrazné poškození. Dobře založený a ošetřovaný trávník musí

snést také naše zahradní posezení s přáteli.

Pro některé je trávník prvkem zprostředkujícím bezprostřední setkání s přírodou a chtějí v něm mít i kvetoucí byliny – ať se už jedná o nenápadné sedmikráskysnášející naše kroky, nebo o řadu vysokých lučních krásek, kopretinami počínaje a zvonky konče. I takový porost – krajinný, druhově bohatý trávník – patří k našemu životu.

Současný trh dnes nabízí spoustu různých travních směsí obsahujících druhya odrůdy, o kterých nic nevíme, bohatý sortiment krátkodobě či dlouhodobě působících hnojiv, ochranných přípravků – fungicidů, herbicidů a růstových regulátorů,závlahového zařízení, nejrůznějších pomůcek k úpravě jeho vzhledu a zejménamechanizačních prostředků k ošetřování trávníku. Jak se v tom všem má člověk vyznat?

Tato publikace si klade za cíl podat stručný přehled o celé problematice pěstování běžných trávníků v okolí rodinných domů. Z uvedeného je zřejmé, že pěstovánítrávníku není vůbec jednoduché. V  jedné knize opravdu nelze popsat všechny situace a  podat jednoznačný recept na  jejich řešení. Trávník vyžaduje přemýšlení, správné zhodnocení jeho konkrétního stavu, aktuálních podmínek růstu a podle nich by se měl jeho majitel rozhodnout, jaká opatření je třeba učinit. Trávník není ani levná kultura. Aby zůstal dlouhodobě v dobrém stavu, vyžaduje soustavnou péči – vodu, hnojiva, základní nářadí a mechanizaci. Vyžaduje také náš čas a síly. Pokud vám něco z toho chybí, některé podmínky nemůžete splnit, nezbývá než se smířit s trávníkem takovým, jaký je. Nechtěli bychom však vzbudit dojem, že to vlastně bez spousty prostředků nemá smysl. Považujeme za cennou, zejména v městském prostředí, jakoukoli zelenou plochu, byť i trochu „zaplevelenou“. I takové porosty je třeba chránit a snažit se o jejich alespoň částečné zlepšení.

Nabízíme zde stručný návod, jakou vhodnou směs pro trávník vašich snů vybrat, jak trávník správně založit, ať už výsevem nebo položením travních rohoží, jak o něj pečovat v průběhu vegetace, aby vám stále přinášel radost. Kniha nemůže býtpodrobným receptem, ale spíše jakýmsi vodítkem pro vaši trávníkářskou práci.

O trávníku by se toho dalo napsat mnohem více. Jsme ale přesvědčeni, že i v tétopoměrně útlé příručce najdou přátelé trávníku dostatek rad a informací pro své snažení.

Miluše Svobodová a Bohumír Cagaš, 2013


8 Trávník

Trávníkářská historie

Pěkný, svěže zelený trávník, který by byl vizitkou našeho celoročního snažení, by chtěl

mít snad každý. Trávník pro potěšení i sport má také svou historii, do dnešní podoby

se postupně vyvíjel, časem se měnilo také jeho poslání.

Jak popisuje 1. kniha Mojžíšova, Genesis, již v  biblické zahradě Eden existoval trávník: „...v ráji rostly byliny, tráva, stromy, vše v přirozené harmonii“. Zmínkyo trávnících lze vystopovat i z dokladů o dávných civilizacích. Trávníkové plochy bylynezbytnou součástí palácového komplexu dynastie Han v  Číně před 2000 lety. Zápisy svědčí o existenci perských trávníkových koberců v asyrském království (kolem roku 500), trávník pro sportovní klání využíval vládce Hindustanu Akbar (kolem r. 1600). Římský dějepisec Plinius mladší popsal svůj dům a pozemek, na kterém je loukaudivující svou přirozenou krásou.

Středověk se zapsal do vývoje evropských trávníků zejména prostřednictvímklášterů a jejich obyvatel. Základní funkcí klášterních zahrad byla sice produkce užitkových rostlin, postupně se však přidává i estetická dimenze tohoto krajinného prvku. Albert Magnus, kníže von Bollstaedt, píše ve svém spise „De Vegetabilibus“ mimo jiné o své zahradě a trávníku takto: „Oko není ničím jiným tak potěšeno jako jemnou, ne příliš vysokou trávou. Toho lze ale dosáhnout pouze na rovné a zpevněné ploše. Pozemek musí být pokryt kusy trávníku z  jemné trávy, které je pak nutno přitlačit širokými dřevěnými kladivy k zemi a potom je zamáčknout nohama do půdy, až nejsou skoro vidět. Potom tráva postupně vyrazí jemné vlásky a pokryje půdu jako zelený koberec.“ (Wimmer, 1989).

Pro prosté občany středověkých měst vznikaly luční porosty za městskýmihradbami jako tzv. veřejné  či lidové louky, které sloužily k  tanci a  zábavě. Ty můžeme označit za předchůdce užitkových trávníků. Příkladem takovýchto ploch jsou„partum communis“ z r. 1290 ve Florencii, v Sieně to bylo „prato“ (1309) a v Norimberku tzv. „Hallerwiesen“ (1434). Svým názvem připomíná tuto první formu veřejné zeleně také vídeňský Práter, jehož podstatná část byla pokryta travním drnem. Údržbatěchto veřejných travnatých ploch byla jednoduchá – byly spásány dobytkem. V  raném novověku (cca od r. 1500) začala mít privilegovaná vrstva v Anglii zálibu v různých míčových hrách na trávníku. Bowling, kroket a později také golf vyžadovaly pevnou, nijak nenarušenou rovnou travnatou plochu. Mírné anglické podnebí vzniku těchto prvních „hřišť“ přálo. V 16. a 17. století byly využívány pro tyto účely i některé byliny, např. heřmánek. Na něm hrál údajně mořeplavec a pirát Drake bowling, když sešpanělská armáda blížila ke břehům Anglie. Brzy ale došlo k inovaci a prosazení „pravého trávníku“ složeného z travních druhů, jak to popsal v r. 1665 botanik John Rea. To se už vědělo, že kvalita trávníku je závislá na travních druzích a běžné, pícninářsky

Trávníkářská historie 9

využívané druhy se pro něj nehodí. Rea v  té souvislosti poznamenává, že „nejlepší

drny pro trávník jsou na nejchudší pastvině“. 

V  jakubovské době, kolem roku 1610, se začíná v  Anglii objevovat nízko sečený trávník, kterému se začalo říkat anglický, jenž začal vzbuzovat závist v okolníchzemích. Za jeho velkého propagátora je označován Francis Bacon. Ten říká: „...trávník dává dvě radosti, první – nic nemůže být oku milejšího než nakrátko posečenátráva, a druhou – je krásná cesta uprostřed“. Návody k založení trávníku se objevovaly v mnoha knihách, nejvíce je však citována „La Maison Rustique“ (Hesayon, 2002). Při zakládání trávníků začala hrát významnou roli mimo přípravy pozemku také otázka zapravení hnojiva.

V  roce 1613 uveřejňuje Markham první doporučení pro zakládánítrávníků z travních druhů, o padesát letpozději byla založena první bowlingová dráha z  travních druhů na  zámku Windsor. Angličan Evelyn doporučoval čtrnáctidenní sečení a válení. Od tohoto data nastává neobyčejný rozvoj trávníkářsví.

S  rozvojem architektury geometrického zahradního stylu v  období absolutismu (17. a  18. století) je trávník v zahradách šlechty považován a ceněn jako významný okrasný prvek. Na jeho estetickou funkci se kladou vysokénároky – především na stejnorodost,hustotu a barvu. Pro řadové občany byly však tyto travnaté plochy zcela nedostupné. Trávníky byly většinou zakládány metodou pokládání travnatých dílců z pastvin, avšak postupně se prosazovalo i zakládání výsevem, především formou nastýlání přestárlého sena na půdu, ze kterého docházelo k uvolňování semen.

Až do vynálezu trávníkové sekačky spočívala péče o trávníky především v sečení, prováděném až třikrát týdně, téměř výhradně kosou. K tomu účelu byla vyvinutaspeciální kosa se širokým a krátkým listem. Tou bylo možno udržovat porost až na výšku 13 mm. Posečená hmota byla odstraňována. Rozsáhlé trávníky v parcích byly někdy také spásány ovcemi. Na  začátku 19. století se stalo běžným jevem i  hnojení organickým materiálem. Značné náklady představovalo odstraňování plevelů a  mechu. Mimo mechanického vypichování plevelných druhů se používalo též vápno a  saze (Blank, 2012).

Patentování vynálezu vřetenového žacího stroje mistra textilní továrny v anglickém Stroudu Edwina Beard Buddinga v roce 1830 znamenal převrat v trávníkářství, zejména v údržbě rozsáhlých i menších trávníkových ploch. Jeho vynález vzniklpři>10 Trávník

způsobením zařízení, které se používalo

k zastřihování vlasu na látkách v textilce,

kde byl Budding zaměstnám. Od  roku

1832 byl žací stroj vyráběn a udržování trávníku, zejména menších ploch,

se tím relativně usnadnilo. Ve srovnání

s kosou, byť uzpůsobenou k sečeníjemnolistého trávníku, měl nový stroj řadu

výhod. Sám autor tohoto vynálezuuváděl, že tradiční údržba kosouzanechávala na trávníku „...okrouhlé jizvy,nerovnosti a holé skvrny, které zůstávají patrné

po několik dnů...“. Původní Buddingova

sekačka měla několik nevýhod, mj. byla

velmi těžká a pohyb s ní na trávníku byl

velmi obtížný. Postupem času však byly

problémy odstraněny. Někteřítrávníkáři dělí historii trávníků na období před

vynálezem sekačky a po něm. První žací

stroj tažený koněm se objevil roku 1842

a v roce 1893 se začal vyrábět žací stroj

s  parním pohonem. Benzinové sekačky se objevily už na počátku 20. století. 

Kultura trávníků určených pro oddech i sport zakotvila pevně především v anglosaských zemích a později v USA. Na začátku 20. století se tam začíná formovat i trávníkářský výzkum orientovaný především na šlechtění vhodných odrůd, techniku zakládání a údržbu (např. Bingley, Anglie 1929).

Udržovaný trávník se stával fenoménem i v českých zemích, zejména v nověvznikající městské vilové zástavbě po 1. světové válce. Důkazem toho, že i v našichpodmínkách lze vytvořit velké a kvalitní trávníkové plochy, byla golfová hřiště v Karlových

Varech a Mariánských Lázních. Na vesnice, kde převažovala „užitkovost“ nadestetikou, si okrasný trávník našel cestu až mnohem později.

Trávník se dostal i do české klasické literatury. Karel Čapek, jedenz nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století, definoval ve svém Zahradnickém roku (1929), co je

vlastně touhou každého pěstitele trávníku: „Předně my, zahradníci, chceme mítanglický pažit zelený jako kulečník, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl“.

Léta po druhé světové válce rozvoji trávníkářství a trávníkům u nás vůbec nepřála.

Trávník, zejména ve spojení s golfovým sportem, byl označen jako buržoaznípřežitek, tolerována byla snad pouze fotbalová hřiště, jako zástupce „lidového, masového“

sportu. Obecně převažovaly ve společnosti úkoly produkční, aby byla zabezpečenasoběstačnost obyvatel základními potravinami, a pro trávníky tak místa příliš nezbývalo.


Trávníkářská historie 11

V devadesátých letech se začala v tomto směru situace velmi rychle měnit. Přispělo k  tomu mnoho faktorů, především možnost cestovat a  srovnávat, velký sortiment osiv, hnojiv, přípravků na  ochranu rostlin, zavlažovací techniky, sekaček, vertikutátorů a dalších zařízení, bez kterých se dnes trávník neobejde. Z vesnických zahrádek velmi rychle zmizely krmné plodiny, brambory a často i zelenina. V nově zakládaných satelitních zástavbách lze vidět trávníky většinou velmi dobré úrovně. Postupně se zlepšuje i  městská komunální zeleň, kde trávník hraje nezastupitelnou roli. Česká golfová hřiště, jejichž počet neustále roste, představují dnes v  některých případech evropskou či světovou špičku.

Trávníkářská problematika je diskutována na konferencích pořádaných Evropskou trávníkářskou společností (ETS), šlechtění a semenářství trav vhodných pro trávníky pak na  setkání evropských i  zámořských šlechtitelů v  rámci Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin EUCARPIA atd. Trávníkářství se vyučuje na vysokýchškolách, u nás i ve světě jsou vydávány odborné a vědecké trávníkářské časopisy. Rozvoj techniky a dalších potřeb pro trávníkářství nabral v posledních dvaceti letech rychlé obrátky.

12 Trávník

1 Význam a typy trávníků

Za trávníky považujeme veškeré plochy s převahou víceletých trav, případně jinýchbylin, nebo složené čistě z trav, u kterých není hlavním cílem vyprodukovat píci. Trávníky

jsou pěstovány za rozmanitými účely, a proto jsou podle své funkce i různě zakládány

a ošetřovány.

Význam trávníků spočívá v jejich funkci estetické, rekreačně obytné a hygienické.

Funkce estetická vyplývá z požadavků a představ člověka o jeho obytném prostředí,

které má zažity odedávna, ještě z dob, kdy nebudoval žádné zahrady ani hřiště.Kulturní krajina v našich středoevropských oblastech je tvořena partiemi lesů, luk a polí,

eventuálně vodními plochami. Taková krajina nám připadá známá a  působí na  nás

uklidňujícím dojmem. Travnaté porosty mezi lesy nebo skupinami dřevin vytvářejí

světlejší plochy a změkčují kontury krajiny. Důležitý je určitý poměr plochy, kterouzaujímají dřeviny a plochy luk, neboť příliš velká plocha lesa působí stísňujícím dojmem

a příliš velká plocha bez dřevin naopak jako bezútěšná pláň bez stínu a možnostiúkrytu. Parky nebo zahrady, které vytváříme, jsou do určité míry kopií přirozené krajiny

v menších rozměrech. Často uváděný ideální poměr lesa (dřevin) a ostatních ploch

(v případě zahrad trávníkových) je cca 2 : 3. Tento poměr samozřejmě není závazný,

záleží i na stylu zahrady nebo parku a jejich využití. Ať už je v parku větší nebo menší

podíl stromů, téměř vždy je spojujícím prvkem mezi záhony květin, skupinami dřevin

a stavbami právě trávník. Požadavky na jeho vzhled závisejí na výše zmíněnýchprvcích, jimž má dát vyniknout. Plochy trávníku mezi tmavšími skupinami dřevina lesními porosty se mohou podobat běžné louce, trávníky oddělující pestré záhony květin

by měly být stejnoměrně zelené, bez příměsi jiných, zejména pestře kvetoucích druhů.

S funkcí estetickou přímo souvisí funkce rekreační a obytná. Estetický vjemnaomáhá odpočinku a  odreagování. Trávy mají odnožovací uzliny a  velké množství

listů v přízemní zóně, takže je možno je pravidelně sesekávat na určitou výšku. Po seči

rychle obrůstají, po  poškození regenerují tvorbou nových výhonků, a  proto snášejí

sešlapávání a jiné mechanické zatěžování. Jsou tudíž nejvhodnějšími rostlinami provytváření „přirozených koberců“, tj. trávníků, které nám umožňují pobyt a různé aktivity.

Stavbou trav je dána také mnohostranná biologicko-hygienická a  ekologická

funkce trávníků. Travní porosty například chrání půdu proti vodní i  větrné erozi.

Nadzemní části trav tlumí kinetickou energii a nárazovou sílu dešťových kapek,zpomalují odtok vody a tím snižují vymílací schopnost stékající vody. Zastiňují povrch

půdy a snižují tak ztráty půdní vláhy výparem. Zachycují rosu. Kořenový systém trav

mechanicky zpevňuje půdní profil tím, že obohacuje půdu o organickou hmotua zvyšuje její vododržnost. Trávníky na rozdíl od zpevněných ploch umožňují průsak vody

do půdy, a snižují proto náklady na budování kanalizace, což je důležité např.u velkých ploch parkovišť, letišť apod. Zároveň tím umožňují doplňování zásob vody pro

Význam a typy trávníků 13

ostatní rostliny, hlavně dřeviny. Takto zadržená voda v prostředí koluje a zpříjemňuje

pobyt lidem zejména ve městech. Živé rostliny čerpají značné množství vody, kterou

dýcháním z velké části opět uvolňují, a tím rovněž zvyšují vzdušnou vlhkost prostředí.

Pro představu: na  vytvoření 1 g suché fytomasy potřebuje rostlina v  průměru 500 g vody, kterou transpirací uvolní zpět do vzduchu, přičemž v rostlině samé se zadrží jen asi 4 g vody na 1 g vytvořené sušiny. Výparem vody z povrchu listů, případně půdy, je regulován tepelný režim prostředí. Při vyšších teplotách (do 35 °C, tj. dokud samy nezačnou vadnout a zasychat) tak rostliny ochlazují mikroklima. Živý porost se nikdy nezahřeje jako např. asfalt nebo beton. Trávník je svou nadzemní i  podzemní částí dobrou tepelnou izolací i při nízkých teplotách a takto se může velmi účinně uplatnit na střechách budov, kde omezuje výkyvy teplot v zimě i v létě.

Málokdo si asi uvědomí, že travní porosty také snižují prašnost – usedajícíčástice jsou zachycovány listy a na nich kondenzující rosou, deštěm nebo závlahou jsou

spláchnuty zpět do půdy. Jakožto porézní vrstva redukuje nadzemní i podzemní hmota

trav spolu s půdním substrátem také hlučnost prostředí. Kromě toho travnatá plocha

produkuje značné množství kyslíku, během roku mnohem déle než například listnaté

stromy, které na podzim opadávají. Již řadu let je velká pozornost věnována ochraně

vod podzemních i povrchových. Travní porosty umožňují již zmíněnou cirkulaci vody

v  prostředí, značné množství vody je zadrženo ve  vegetační vrstvě, čímž se zamezí

jejímu rychlému odtoku do kanalizace. Trávy spotřebovávají pro svůj intenzivní růst

množství živin a tím brání jejich proplavovaní a kontaminaci vody zejménadusíkatými sloučeninami. Trávníky vytvářejí prostředí nejen pro člověka, ale i pro množství

mikroorganismů a vyšších druhů živočichů – hmyzu, ptáků i savců, kteří do našeho

životního prostoru patří.

Všechny funkce trávníku se navzájem prolínají a projevují se v závislosti na jeho

kvalitě, zejména jeho kompletnosti, druhovém složení a  kvalitě ošetřování. Dobře

udržovaný trávník bude mít větší hodnotu estetickou i rekreační. Naopak zanedbaná

mezerovitá plocha s pleveli, včas neposečená, může prašnost prostředí zvyšovat, mimo

jiné produkcí pylu, který je častou příčinou alergií. Stejně tak protierozní působení

travnatých ploch je závislé na hustotě porostu a úniky živin do podzemních vod jsou,

na rozdíl od běžné laické představy, mnohdy nižší pod zapojenými porostys vyrovnanou výživou, než tam, kde se nehnojí vůbec, rostliny živoří a trávník je řídký.

Trávníky lze rozdělit na intenzivní a extenzivní podle intenzity ošetřování (hnojení,

závlaha aj.) nebo na okrasné, hřišťové, technické a jiné (podle účelu jejich pěstování).

Jemné okrasné trávníky se uplatňují v parcích, v okolí významných budov,památníků, v předzahrádkách rodinných domků, na střešních zahradách, pietních loučkách

hřbitovů aj. Hlavní důraz je kladen na  jejich vzhled. Vyžaduje se stejnoměrně sytě

zelená barva, jednotná výška porostu kolem 30–40 mm, jednotná a  jemná textura

daná hustotou, tvarem a šířkou listů. Okrasně-rekreační trávníky se od nich liší tím,

že jsou zároveň používány k  pobytu (některé sídlištní, domácí zahrady), musí tedy

snášet i určité zatížení. Intenzita pěstování okrasných trávníků může být různá podle

možností a zájmu pěstitele.

14 Trávník

Do hřišťových řadíme trávníky fotbalových, golfových, rugbyových a jiných hřišť,

dostihových drah, kynologických cvičišť, sjezdovek, ale také všechny rekreačníplochy, pláže a dětská hřiště. Jsou to velmi intenzivně zatěžované plochy, tj. mechanicky

poškozované. Vyžadujeme od nich nejen pěkný vzhled, ale i provozuschopnost plochy

za  různého počasí, značnou odolnost a  regenerační schopnost použitých travních

druhů a odrůd.

Mezi technické plochy patří trávníky letišť, parkoviště, cesty a jiné plochyz vegetačních prefabrikátů. Jejich hlavním úkolem je splňovat technické požadavky a zajišťovat

dostatečnou únosnost terénu za různého počasí. Trávníky kolem komunikací, vodních

toků, různé protierozní porosty, ozelenění skládek, výsypek, trávníky sadů a vinicsplňují v krajině estetické funkce, ale nežádáme jejich homogenní vzhled, naopak, takové

trávníky mají působit přirozeně a mohou obsahovat i jiné rostlinné druhy, pokudsplňují požadavek na dostatečné pokrytí povrchu půdy a její ochranu proti vodní i větrné

erozi. Do  travnatých ploch, které nemají zemědělské využití, tj. nadzemní biomasa

není určena k výživě domácích zvířat, patří i krajinné trávníky přírodních rezervací. Obr. 1 Stavba rostliny: 1 – stéblo 2 – listová čepel 3 – listová pochva 4 – květenství 5 – dceřiné odnože (sterilní výhonky) 6 – nadzemní výběžek (stolon) 7 – podzemní výběžek (rhizom) 8 – jazýček 9 – ouška

10 – fertilní výhonek

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10


Morfologické a biologické vlastnosti trav 15

2 Morfologické a biologické

vlastnosti trav

Trávy patří mezi jednoděložné druhy a jejich tělo má specifickou stavbu (obr. 1).Nadzemní část je tvořena především vegetativními orgány – stonek je dutý a  nazývá se

stéblo, listy jsou úzké, protáhlé, složené z pochvy a listové čepele. Generativní orgány,

tj. květy, jsou uspořádány do typických květenství (klasů, lichoklasů nebo rozvětvených

lat). To, co běžně nazýváme „travním semenem“, jsou ve skutečnosti plody, tzv. obilky.

Zvláštností trav je, že se jejich stonky větví pouze v přízemních nodech. Trávy vytvářejí

v průběhu celého života různé typy výhonků, resp. výběžků, a tomuto procesu říkáme

odnožování. Podzemní část je tvořena svazčitou kořenovou soustavou a u některých

druhů i podzemními výběžky.

2.1 Odnožování trav

Trávy lze z hlediska stavby rostliny rozdělit na trsnaté a výběžkaté. Rostlina trsnaté

trávy je tvořena trsem odnoží (výhonků). Trávník je složen především z  krátkých

sterilních výhonků, složených převážně z listů. Stonek je u nich zkrácen na minimum.

Časem, obvykle poté, co tyto výhonky přečkaly jednu zimu, se stonek začneprodlužovat a zkrácený sterilní výhonek se přemění na plodný stébelný, nesoucí květenství.

Po uzrání obilek tento výhonek odumírá a v trsu je nahrazen jinými. Životnostkrátkých výhonků je maximálně 1,5 roku, odumírají bez ohledu na to, jestli obilky dozrají

nebo je porost dříve posečen, eventuálně spasen. Podíl plodných stébelných výhonků

bývá různý, závisí na travním druhu a způsobu ošetřování porostů. V trávnících nejsou

stébelné výhonky příliš žádoucí, neboť v období dozrávání obilek (červen, červenec)

jsou zbytky posečených stébel hrubé, zasychají a  trávníky i  při dobré péči vypadají

hůře než jindy (obr. 1 v barevné příloze).

Výběžkaté trávy mimo to vytvářejí i  horizontálně rostoucí stonky – tzv. stolony (nadzemní výběžky) nebo rhizomy (podzemní výběžky), kterými se rozšiřují do okolí. Podzemní výběžky (rhizomy) jsou stonky, které prorůstají vodorovně pod povrchem půdy a jejich listy jsou redukovány na krátké šupiny, z jejichž úžlabí rostliny v půdě zakořeňují, větví se a vytvářejí nové dceřiné trsy. Tyto tzv. rhizomatické trávy se tímto způsobem vegetativně rozmnožují a zaplňují prázdná místa v porostu. Délka výběžků, jejich množství a velikost dceřiných trsů je převážně druhovou vlastností, i kdyždo jisté míry souvisí také s odrůdou a ekologickými podmínkami (obr. 2 v barevné příloze).

Některé trávy tvoří nadzemní výběžky (stolony), které vznikají a rostouobdobně, ale plazí se po povrchu půdy a mělce zakořeňují. Spleť stolonů společně sezbytky odumřelých částí rostlin může tvořit na  povrchu půdy vrstvu, jejíž tloušťka bez

16 Trávník

příslušných pěstitelských zásahů narůstá až do několika centimetrů. V trávníkářství se

jí říká plst. Špatně propouští vodu do půdy, omezuje tím i využitelnost živin z hnojiv,

zhoršuje zakořeňování nových nadzemních výhonků nebo rostlin z  přisetého osiva

a zvyšuje nebezpečí napadení trávníku houbovými chorobami. U speciálníchhřišťových trávníků se při větší tloušťce plsti zhoršuje i jejich herní kvalita.

Všechny druhy výhonků a výběžků vyrůstají z pupenů v úžlabí přízemních listů

(tzv. odnožovací uzlina) mateřského trsu nebo z uzlin (nodů) stolonů a rhizomů.

Odnožování trav má zásadní význam pro vznik hustého kompaktního drnu a jeho

regeneraci při poškození. Nadzemní části rostlin vytvářejí podle hustoty, výšky porostu

a pevnosti pletiv tzv. polštářový efekt – chrání odnožovací uzliny trav předmechanickým poškozením při pohybu po trávníku.

Nové odnože mohou vznikat téměř po celý rok kromě období velkého sucha nebo

mrazů. Optimální teplota pro odnožování je 15 °C, podporováno je rovněž většíintenzitou slunečního záření a kratším dnem. První období intenzivního odnožování

začíná podle počasí koncem března až začátkem dubna, slábne od období tvorbystébel do kvetení trav (polovina května). Tam, kde je velký podíl generativních odnoží

a porost není včas posečen, mohou stébla čerpat zásoby z vegetativních odnoží, které

pak slábnou a odumírají. Druhé období intenzivního odnožování začíná koncem léta;

nesečené trávy by odkvetly a vytvořily zralé obilky. V této době je však odnožování

slabší než na jaře a  více závisí na  růstových podmínkách. U  často sečených intenzivních trávníků se tyto periody intenzivního odnožování neprojevují tak výrazně.

U výběžkatých trav je periodicita odnožování obecně méně výrazná – odnožují téměř

nepřetržitě v  závislosti na  ekologických podmínkách. Intenzita odnožování ovšem

závisí také na druhu a odrůdě a je podporována pravidelným sečením za současného

dobrého zásobení vodou a živinami.

Podle způsobu odnožování (intravaginální, extravaginální – obr. 2) a směru růstu

nových vertikálních, případně horizontálních výhonků vznikají volné nebo husté trsy,

a trávy se tak dělí na hustě nebo volně trsnaté a výběžkaté (s nadzemními, podzemními

nebo oběma typy výběžků).

Hustě trsnaté trávy vytvářejí jednotlivé kompaktní vystoupavé trsy. Samy nejsou

schopny vytvořit trvale zapojený porost. Odnožovací uzlina bývá umístěnahlouběji pod povrchem půdy (až 50 a  více mm). Jsou tak přizpůsobeny méně příznivým

podmínkám (suchu, horku, požárům, mrazům aj.). Jejich počáteční vývin z obilky je

pomalý; jsou vytrvalé (10–70 let).

Volně trsnaté druhy vytvářejí řidší trsy a mají mělčeji uloženou odnožovacíuzlinu. Jejich porost se proto lépe zapojuje než u hustě trsnatých druhů, zvlášť při vyšší

frekvenci sečení. Vývin z obilky je rychlejší, plného rozvoje dosahují rostliny ve 2.–3.

roce vegetace. Vytrvalost je omezená (1–10 let). Nejsou tak odolné vůči stresům, jsou

však náročnější na živiny i vodu, při intenzivním ošetřování dobře obrůstají po sečích.

Přesto ani tyto druhy nejsou trvale schopny vytvářet zapojený porost.

Výběžkaté trávy se plošně rozšiřují nadzemními nebo podzemními výběžky

do okolí, vytvářejí souvislé porosty a vyplňují prázdná místa mezi trsnatými druhy.


Morfologické a biologické vlastnosti trav 17

Počáteční vývin z  obilky je pomalý, plného vývinu dosahují ve  3.–4. roce vegetace

a tvoří obyčejně méně plodných výhonků. Jsou velmi vytrvalé, za příznivých podmínek

může rostlina setrvat na stanovišti desítky až stovky let. Druhy s nadzemními výběžky

(psineček psí, psineček výběžkatý ssp. stolonifera) jsou náročnější na závlahua vlh

kost půdy v povrchových vrstvách. Druhy s podzemními výběžky mohou vytvářet

výběžky krátké (50–100 mm); vzniklé trsy jsou velmi řídké a zaujímají nepravidelnou

plochu. Druhy s dlouhými podzemními výběžky (0,2–1 m) obsazují vždy větší plochu

(až několika m

2

). Některé druhy trav vytvářejí jak nadzemní, tak podzemní výběžky.

2.2 Listy

U trav pro okrasné a hřišťové trávníky je důležitá barva a šířka listů, které ovlivňují

vzhled trávníku. Výška nasazení nejspodnějších listů určuje možnost nízkého sečení.

Barva je druhovým a odrůdovým znakem, z velké míry její aktuální odstín však závisí

na  stáří listu, jeho výživném stavu a  zásobení vodou. Při poškození listů, k  němuž

dochází při nadměrném zatěžování, napadení chorobami nebo nesprávném či ne

dostatečném ošetřování trávníku, se snižuje intenzita fotosyntézy, rostliny se oslabují

a kvalita trávníku zhoršuje.

2.3 Kořenová soustava

Dobrý stav kořenů – jejich množství, hloubka a pevnost – je prvním předpokladem

kvality a vytrvalosti trávníku. Kořenový systém trav je svazčitý, tvořený tenkými, tzv.

adventivními kořeny, které vyrůstají z jednotlivých odnoží a také s nimi odumírají;

proto jsou půdy pod travními porosty bohaté na humus. Převážný podíl (80–90 %)

kořenové hmoty se nachází ve  vrstvě 0,1–0,2 m (jednotlivé kořeny mohou pronikat

do 1,5 m, u suchovzdorných druhů do hloubky až 3,5 m). Kořeny prorůstají tam, kde

je dostatek živin, vody a vzduchu. Proto na zhutněných půdách, při častém hnojení

Obr. 2 Odnožování trav (a – intravaginální, hustý trs, b – extravaginální, volný trs)

a)

b)


18 Trávník

a závlaze menším množstvím vody, ale také při nižším sečení trávy zakořeňují mělčeji,

často jen do 50 mm. Týká se to především intenzivních, zejména hřišťových trávníků,

kde je třeba zvýšenou měrou podporovat zakořeňování rostlin pěstitelskými zásahy.

Při menší hloubce prostupného půdního profilu, např. u střešních trávníků, je nutno

počítat s tím, že trávy nemají možnost využít funkce svých hlubších kořenů a tím jsou

na rozdíl od trav rostoucích na přirozeném půdním profilu zcela závislé na povrchové

závlaze.

2.4 V ývin trav a trávníku

Travní druhy používané v trávníkářství mají různou rychlost klíčení. Nejrychleji klíčí

jílek vytrvalý (5–8 dnů), z drobnosemenných metlice trsnatá (10–12 dnů), následuje

kostřava červená a ovčí (15–20 dnů), psineček výběžkatý, psineček obecný a poháňka

hřebenitá (18–21 dnů). Nejpomaleji klíčí lipnice luční (28–36 dnů). Tyto údaje však

udávají čas potřebný k vyklíčení všech obilek za optimálních vlhkostních a teplotních

podmínek (20 °C). v laboratorních podmínkách. Ve skutečnosti velká část obilek, tj.

podstatné množství pro zapojení trávníku, vyklíčí dříve, ale pokud jsou teploty nižší

nebo není půda dost vlhká, proces klíčení a vzcházení se naopak prodlužuje. Není-li

zajištěna dostatečná vlhkost půdy po vyklíčení obilek, může navíc dojít k odumření

značného množství klíčenců. Z hlediska pěstování trávníku je důležitá i velikostklí

čenců (dána velikostí obilky) a rychlost jejich vývinu po vzejití. Některé trávy, zejména

volně trsnaté, se vyvíjejí do dospělého stadia velmi rychle, např. jílek vytrvalý.Nej

pomalejší vývin mají výběžkaté trávy. Tyto druhy však jsou však nejvytrvalejší, neboť

za  příznivých podmínek vytvářejí stále nové dceřiné trsy, které v  podstatě fungují

jako samostatné mladé rostliny, zatímco mateřské trsy, stejně jako jednotlivé rostliny

trsnatých trav časem stárnou a odumírají. Trávník se prostě chová podobně jakoja

kákoli populace.

Pro dlouhodobé zachování trávníku je důležité, aby byl složen z dostatečného počtu

mladých a dospělých rostlin. Odumřelé rostliny musí být nahrazovány novýmidceři

nými trsy. Při nedostatku jedinců výběžkatých druhů nebo při nadměrném poškození

trávníku (mechanicky, vlivem chorob) je třeba přisévat, jinak porost řídnea na uprázd

něných místech se uchycují plevelné druhy. Stárnutí rostlin, a tedy i celé populace, je

urychlováno nepříznivými ekologickými podmínkami, takže při nedostatečné péči

dochází k jejich odumření a následnému zaplevelení trávníku během několika málo

let. Za příznivých podmínek a při správném pěstování a využívání je trávník trvalou

kulturou, která může vydržet desítky let.

*


Požadavky trav na podmínky prostředí 19

3 Požadavky trav

na podmínky prostředí

Mnoho lidí se dosud domnívá, že trávník je možno založit kdekoliv a že toho trávy

moc nepotřebují. Záleží však na  tom, jaký trávník si představujeme. Je rozdíl mezi

tím, co rostlina snese, než odumře, a co potřebuje ke svému optimálnímu růstu. Trávy,

stejně jako jiné rostlinné druhy, mají konkrétní požadavky na ekologické podmínky, tj.

na půdu (zejména fyzikální a chemické vlastnosti, půdní mikroflóru), zásobení vodou

(vlhkost půdy a vzduchu), na teplotu půdy i vzduchu a světlo (intenzitu světla, délku

dne). Jednotlivé ekologické faktory se přitom navzájem ovlivňují. Přesné požadované

hodnoty trav nelze většinou stanovit, neboť kolísají nejen podle úrovně ostatníchekologických faktorů a podle použitých travních druhů, ale také podle účelu a intenzity

ošetřování trávníku. Požadavky krajinných trávníků jsou samozřejmě jiné než např.

prvoligového fotbalového hřiště. Nároky extenzivních trávníků jsou obdobné, jako

je tomu u běžných luk, s tím rozdílem, že neusilujeme o vysoký výnos hmoty, takže

není zapotřebí tak vysoká zásobenost půdy živinami. Aby však byl porost dostatečně

zapojen a plnil svou protierozní funkci, musí obsah živin v půdě dosahovat alespoň

průměrných hodnot. Závisí přitom i na hloubce prokořeněné vrstvy půdního profilu,

odkud jsou živiny a  voda čerpány. Čím máme na  kvalitu trávníku větší požadavky,

případně jej intenzivněji zatěžujeme, tím vyžaduje lepší podmínky a vyšší intenzitu

pěstování.

3.1 Orografické poměry

Pro trávník je kromě jiných faktorů rovněž důležitá svažitost a  expozice pozemku.

Na svažitosti ve  značné míře závisí podíl vsakující se a  odtékající srážkové vody. Na prudších svazích může být obtížně řešitelným problémem nové založení trávníku, zabránění vodní erozi a pozdější mechanizované ošetřování travnaté plochy. Vláhové, světelné a teplotní podmínky stanoviště pak výrazně ovlivňuje expozice ke světovým stranám a umístění trávníku na vrcholu nebo naopak v patě svahu, což seprojevuje např. v  délce trvání sněhové pokrývky. Výhodnost či nevýhodnost jižních nebo severních svahů závisí na  ostatních faktorech, např. na  nadmořské výšce stanoviště a průběhu počasí. Ve vyšších polohách se porostům může dařit lépe na svazích jižních, v nížinných oblastech jsou takové lokality pro travní porosty příliš suché, vzhledem k vyšším teplotám, jimž je stanoviště vystaveno, však na jaře trávy dříve obrůstají.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist