načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Transformace vědomí - Rozhovory - Tomáš Keltner

Transformace vědomí - Rozhovory

Elektronická kniha: Transformace vědomí - Rozhovory
Autor:

V knize najdete vybrané rozhovory, které vyšly v různých časopisech a internetových magazínech, ve kterých se Tomáš Keltner vyjadřuje nejen k aktuálním tématům, ale především ... (celý popis)


hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Keltner Publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 186
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-876-4226-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V knize najdete vybrané rozhovory, které vyšly v různých časopisech a internetových magazínech, ve kterých se Tomáš Keltner vyjadřuje nejen k aktuálním tématům, ale především vysvětluje jak rozpoznávat manipulaci v informacích kolem nás.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Transformace vědomí Transformace vědomí
Keltner Tomáš
Cena: 232 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Transformace vědomí

ROZHOVORY

s Tomášem Keltnerem


Copyright © Tomáš Keltner, 2009-2014

Foto na obálce © Bára Prášilová, 2013

www.baraprasilova.com

Vydalo nakladatelství KELTNER Publishing s.r.o., 2014

www.keltnerpublishing.cz

ISBN 978­80­87642­27­6


Transformace vědomí

ROZHOVORY

s Tomášem Keltnerem


Tato kniha vznikla nejen jako soubor rozhovorů

z oblasti transformace vědomí, ale i jako

poděkování všem, kteří jdou touto nesnadnou

a úzkou cestou, za jejich odvahu, víru a lásku,

kterou tvoří Nový svět.

Především chci poděkovat spolumajiteli

nakladatelství, svému kolegovi a kamarádovi,

kterým je pan Aleš Bárek, který vždy pevně stál

na mé straně v dobách nelehkých pro něj i pro

mne a díky kterému nakladatelství stále existuje

a mé světlo svítí dál...

S láskou,

Tomáš Keltner



Časopis ZEN 6/2013, příloha deníku Mladá Fronta E15,

http://www.mf.cz/produkty/zen/

otázky kladl pan Milan Vidlák:

Bodyguard píše dětem

Tohle je jiný kouč, než na jaké jste zvyklí. Svou průpravunezískal jako psycholog nebo absolvent MBA, ale v tajných službách

a ve válce. Tomáš Keltner proto ví, že vaším jediným skutečným

nepřítelem je... váš strach.

„Holky zmizely, to vám asi přichystaly léčku,“ rozesměje se poblíž lesa nedaleko obce Dolní Bezděkov na Kladensku urostlý muž, když si všimnu, že se po  jeho dvou dcerách slehla zem. Bývalý příslušník elitního vojenského útvaru Tomáš Keltner sedmiletou Valču a devítiletou Káju něžně oslovuje jakoAmazonky a vypráví, že je zrovna učí stopování, maskovánía taktice, protože je to moc baví.

I když strávil několik let v tajné službě, dělal bodyguardazahraničním prezidentům a několika našim ministrům a prošel zeměmi s válečným konfliktem jako člen elitní jednotky SOG, kde získal i  nejvyšší prověrku NBÚ a  NATO, dnes píše knihy pro děti, jejich rodiče i všechny ostatní o tom, jak si začít věřit a  stát se opravdu svobodnou, sebevědomou, nikým a  ničím neovládanou bytostí. V  nejvyšších patrech systému a  vybaven informacemi, o  kterých běžný smrtelník nemá ponětí, totiž pochopil, že „sovy nejsou tím, čím se zdají být“, a demokracie, svoboda a  lidská práva bývají prázdnými pojmy, jež nemívají s realitou nic společného. „Existují tři zpravodajské moudrosti. První říká: Nikdy nikomu nevěř. Druhá: Nikdy nevíš všechno.

7


Tomáš Keltner

8

A  třetí: Všechno je jinak,“ usmívá se šestatřicetiletý řečník,

spisovatel a učitel.

Jedna věc je něco si uvědomit, ovšem jak s tím naložit, to je věc druhá. „Chtěl jsem v té knížce použít fintu, kdy to prorodičovo ego vypadá tak, že se ho to vlastně netýká, protože přece čte svému dítěti  – ale sám se dozvídá všechny důležité věci,“ vypráví o pár dní později v kanceláři svého nakladatelstvíKeltner Publishing v pražských Holešovicích nad otevřenou knihou s  názvem Já věřím, zatím nejčerstvějším kouskem ze svého arzenálu. Příběh malého Petra, který nemá kromě sluníčka žádné kamarády, a proto by chtěl odletět do jiného světa, kde by je našel a  byl šťastný, ale nakonec si díky svému tatínkovi uvědomí, že nový svět si může vytvořit už tady a teď,doprovodila ilustracemi manželka Tomáše Keltnera Marie.

Způsob, jak své zkušenosti a poznání přiblížit lidem tak, aby rozuměli, a nestavět se do pozice poučujícího mentora, hledá už dlouho: „Dřív jsem měl takovou tendenci, že mluvím, i když se mě nikdo neptá. Takže já prostě vidím člověka a  chci mu říkat věci, na které se vůbec neptá. A ono to nefunguje. I když vydáte obrovskou energii a řeknete ty správné informace a vše, co tomu člověku náleží, on to neuslyší a neudělá nic, není na to připraven. Moje zkušenost je ta, že nemáte možnost člověka změnit. Jediné, co můžete udělat, je inspirovat ho seboua vlastním příkladem, aby si řekl: Aha, on šel nějakou cestou, říká, že je v určitém stavu, mně se to líbí a já bych to chtěl taky zkusit. To je jediná funkční věc, kterou jsem za ty roky objevil.“

Tomáš Keltner si dává i během našeho povídání záležet, aby nepůsobil jako guru, který se rozhodl prodávat líbivé návody a životní pravdy. „Snažím se lidem říkat, aby nepodléhali těm byznysovým věcem a  marketingům, které často přicházejí ze zahraničí i  se zaručenými recepty a  duchovními učiteli, kteří

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

9

už naplnili mnoho hal. Ideální je, když si ti lidé uvědomí, že

nikoho nepotřebují.“ I  proto nemá rád všemožné ezoterické

směry a říká: „Ezoterik je člověk, který neustále plave na suchu

kraula a  pořád o  tom mluví; pak ale spadne do  louže a  utopí

se.“ A  rezervovaně se staví také ke  všem náboženstvím  – činí

totiž člověka závislým: „Z  církví se staly korporace, jež mají

za cíl hromadit majetek a moc a ovládat. A místo aby pravdu

náboženství uchovávalo, dělá pravý opak – informace zkresluje

a záměrně dezinformuje.“

Tomáš proto staví na vlastní zkušenosti neboli vnitřnípravdivosti. Popisuje, jak člověk na cestě za svobodou a pravdou zažívá něco, co bychom mohli popsat asi jako záblesky osvícení: „Je to jako dveře, za které nakouknete, a leknete se a hnedzabouchnete. Ale už to jednou provždy víte, už jste to viděl, i když si to třeba pak nechcete přiznat. Věřím, že je takhle možné oslovit všechny lidi. Jde o  inspiraci. Protože pravda nebo pravdy jsou pořád stejné, po celou dobu existence lidstva – někdo je ví,někdo je neví. Třeba v  ezoterických systémech nebo náboženství je spousta demagogie a  překrucování. I  v  nich je ale ta pravda obsažena. I když cest k ní je hodně. Ale je důležité, aby tenzájemce, který chce odněkud někam dojít, pochopil, co má dělat. Lidé často dogmatizují. Nesnaží se pochopit ten princip, vezmou si jen povrchy informací a myslí si, že když budou něco dodržovat, tak se to musí stát. Vesmír však funguje jiným způsobem.“

Na policejní ani vojenskou kariéru, natož pak dráhuzabývající se duchovním rozvojem, to přitom zpočátku nevypadalo.Jako zapálený programátor se hodlal Tomáš Keltner vydatna fakultu kybernetiky ČVUT. Už na základní škole, kde navštěvoval výběrovou třídu se zaměřením na  výpočetní techniku, se ale z ryze praktických důvodů začal zajímat o bojová umění – vedle sídlila zvláštní škola, kde o pár let starší propadlíci dávali svým

Tomáš Keltner

10

slabším sousedům často na budku. Na gymnáziu se pak přicvičení bojových umění potkal s několika detektivy a vojáky. „To

mi velmi vonělo, chtěl jsem bejt taky takovej. Říkal jsem si, že

chlap má být buď hasič, voják, nebo policajt.“

Po maturitě se přihlásil na policejní akademii, kam už alenenastoupil. „Chtěl jsem do praxe – šel jsem na náborové centrum na policii. Abych tam mohl pracovat, musel jsem ale na vojnu. Tam mi to jako budoucímu fízlovi dali všechno pěkně sežrat. Pak přišly povinné dva roky na střední policejní školea povinná uniforma – totální deziluze, v praxi vámi každý opovrhuje a nezmůžete nic, to mě nebavilo.“ Jeho kariéru v ozbrojených složkách tak zachránila nabídka pro práci u tajné služby.„Začal pro mě nový, fantastický svět. Dostanete adresu, přijdete k oprejskanému hnusnému domu, otevřete staré dveřea vyjdete na chodbičku, kde je akorát kecafon s tlačítkem. Zmáčknete, zapraská to, ozve se ,ano?‘, zabzučí dveře a  vejdete do  úplně moderního komplexu. Bylo mi jasný, že je to můj svět.“ Následovaly zběsilé honičky a  pronásledování pachatelů zvlášť nebezpečných trestných činů, což, jak říká, bylo „jak ve filmu, úžasný období pro kluka, kterej rád jezdí rychle; a zároveňobrovská masáž ega“.

V roce 2000 se hledali řidiči limuzín pro zasedáníMezinárodního měnového fondu v Praze. Tomáš Keltner zrovnaprocházel rozčarováním z toho, že práce, kterou v tajné službě dělá, není zrovna efektivní – soudy jednoduše nekonají. Proto zůstal u  Ochranné služby Policie ČR jako řadový řidič delegací, dvakrát řídil v koloně amerického prezidenta. Vše, co dělal, spojuje totiž jedna pro něj typická vlastnost  – dělat to na  té nejvyšší možné úrovni. A pak jde dál.

Další důležitou štací byla pozice osobního ochránce izraelského velvyslance a tři roky v blízkosti Mossadu. Následovalo

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

11

hlídání tehdejšího ministra vnitra či tří ministrů obrany. Práce

to byla zajímavá, což o to. „Přestože lidi mají pocit, že ministři

nic nedělají, programy jim začínají brzy ráno, končí pozdě a je

to napěchovaný minutu po  minutě. Máte stejnou nálož jako

on, s  tím rozdílem, že vás druhý den vystřídá kolega a odpočíváte a  ten ministr to má nonstop. Samozřejmě ten efekt je

pak druhá věc – baví je především přerozdělovat peníze,“vzpomíná na  roky mezi českou vrchností. „Věci, které jsem viděl,

dost ovlivňovaly můj vnitřní svět. Zajímavé pro mě byly třeba

okamžiky, když se dělal v televizi nějaký rozhovor – hlavně to,

co se dělo předtím, než se pustila kamera, a když se vypnula.

Tohle kdyby někdo zachytil a pustil národu, tak tady podle mě

skončí politika.“

Když přišla nabídka z  elitního Útvaru speciálních operací vojenské policie SOG, aby v něm působil jako osobní ochránce a  zároveň jako instruktor techniky a  taktiky jízdy s  různými typy vozidel, neváhal. Dostat se tam samozřejmě není jen tak, výcvik speciální jednotky je pořádné maso: „Máte třebaplechovou garáž, kde leží na zemi čtvrtky velikosti A4. Vy si na jednu z  nich stoupnete a  nesmíte šlápnout vedle. Stojíte tam deset dvanáct hodin a vedle vás se začnou dít různé věci, třeba hluk z rozladěného rádia, někdo vás děsí... Musíte vydržeta pamatovat si, co se dělo. Nejlepší není, kdo vydrží nejdéle. Lidi sevybírají podle toho, jak se zachovají na hranici svých možností.“

Tomáš Keltner chránil vrcholné představitele různých států v zemích s válečným konfliktem – vozy s takovouto posádkou jsou dle jeho slov „magnety na  průsery a  lákavý terč“. Několikrát se opravdu bál. „Když přestane jet auto a  utíkáte pod palbou pryč, cítíte zlost, strach, co doma rodina, mám tohle zapotřebí za ty prachy... Tohle všechno tam najednou je. To je i odpověď na otázku, co ty lidi vede k tomu, že se začínajízabýTomáš Keltner

12

vat i tou duchovnější částí. V takových momentech se dostáváte

svým vědomím do různých úrovní.“ V té době se učil pracovat

především s emocemi, což se tuze hodilo při další práci – práci

s vědomím a jeho probouzením.

Mezitím si bolestně uvědomoval, že začíná sloužit něčemu, čemu nechce, a  stále jasněji viděl, že je všechno „připravený a naplánovaný“. „Došlo mi, proč jsou válečné konflikty na těch konkrétních místech a ne jinde stále dokola po věky věků.“Díky svým postojům se záhy dostal do pozice nechtěného. Před odchodem z jednotky byl označen za neřízenou střelu, kterou je třeba zneškodnit, protože by prý mohl zaútočit na politiky, které měl chránit. „To byl samozřejmě nesmysl,“ usmívá se dnes nad koncem jednoho válečníka. Tehdy mu ale do smíchu nebylo. „My se tady můžeme bavit o tom, jestli volit levici nebo pravici, jestli nové strany, pak zda změnit volební systém. Ale když to celé projdete, nakonec zjistíte, že politici nevládnou. Nad nimi je další vrstva, další vrstva a další vrstva, kam se nedá dostat skrz nějakou demokracii  – a  to jsou ti, kteří vládnou, mezinárodní bankovní kruhy, vlastníci Fedu a podobně. Ale ti taky nejsou ti hlavní, o těch nejdůležitějších nikdy neuslyšíte. Málokdo chápe, že většina takzvaných konspiračních teorií má naprosto pravdivý základ, protože začal mluvit někdo zevnitř, kdo na  to neměl žaludek. Často tyto takzvané teorie ale sám tvoří či dotváří systém, aby je mohl posléze zesměšnit a odvést pozornost.“ A  dodává: „To, co říkám a  píšu, tím jsem si jistý, protože jsem si to mnohokrát ověřil. Pak je mnohem víc věcí, které nemám odvahu říkat a psát, a to už o nich dávnonepochybuju, přestože to nemůžu dokázat a argumentovat. Prostě někde jste byl, něco jste viděl a víte, že nejste blázen.“

Psal se rok 2007 a Tomáš se stal z „velkého válečníka velkým neválečníkem“. „Ostatní si mysleli, že jsem se zbláznil, a i to mi

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

13

umožnilo přežít, protože jsem nevypadal nebezpečně. Někdy

je lepší vypadat jako blázen, nebránil jsem se tomu. Najednou

jsem se ale octl v civilu a řešil, co dál.“

Nabídka ze SOGu totiž způsobila, že ztratil nárok na rentu u  policie, který vzniká po  10 letech služby  – chyběly mu dva měsíce. A o fous prošvihl i tu od armády. Po všech těch divokých letech tedy neměl nic – kromě touhy sepsat knihu inspirovanou vlastními zkušenostmi, jak se probudil. Peníze ale docházely, hypotéka a dvě malé děti na krku... Pronajal si malou místnost a začal psát, i když pod velkým finančním tlakem. Za půl roku byla na světě Transformace vědomí.

Zároveň k němu začali chodit první lidé na konzultace.„Bylo to frustrující a  obtížné. No jo, ale důležitá věc, už dlouho jsem pracoval s tím, co píšu v těch knihách – tvorbou reality. Prostě jsem si to jen přál a začal dělat to, co chci. A najednou se privatizoval náš malý státní byt a za desetinu ceny jsme ho koupili a obratem prodali. Zázrak. Ale byl to jen jeden z mnoha případů, kdy se dějí věci, které si přejete. Když víte, jak na to.“ Díky knize, jíž se po třech dotiscích bez jakékoliv reklamyprodalo na  české poměry výjimečných 10  000 kusů, se rozrostla i Tomášova klientela.

A  té říká stále dokola: „Rozum brzdí. Ale je důležité přinášet mu důkazy. Lidé chtějí pochopit nejsložitější věci a principy vesmíru, smysl existence a Boha, pro úroveň jejich vědomív danou chvíli příliš složité věci, a  nedaří se jim to a  jsou frustrovaní a všechno šmahem zavrhnou jako nesmysl. Je ale potřeba jít od nejjednodušších věcí a přinášet rozumu důkazy, protože po prvních krocích je to stále snazší. Je to jako naučit se chodit.“

Od  nejjednoduššího ke  složitějšímu postupuje i  na  svých přednáškách a seminářích. „Mně se ukázalo jako efektivní, že

Tomáš Keltner

14

učím lidi poznávat svoje chování. A emoce. Většina lidí si pod

pojmem emoce představí prožitky. To ale není stejné – prožitek

je dobře, emoce špatně. Cit je nějaká energetická frekvence,

něco, co se odehrává kolem nás. V  okamžiku, kdy to s  námi

vstoupí v  interakci, se to mění v  pocit. Pak to prochází přes

rozum a  ego, které to nějakým způsobem ovlivní. A  když se

to projeví jako naše svobodná vůle a děje se, co chceme, je to

prožitek. Anebo se to neprojeví a  v  tu chvíli to označuji jako

emoci. Cit, velmi jemnohmotná, rychlá záležitost při vstupu

do těla zpomaluje, těžkne, hmotní se. A pokud v těle zůstane

v  podobě emoce, těžkne tak, až se z  ní stává bolest. Emoce,

když se mění v bolest, způsobuje ty naše bloky.“ Tomáš proto

dává podrobný návod, jak situace, kdy nás ovládly emoce,jako

by prožít znovu a tentokrát lépe. „Technikou podobnou regresi

při psychoterapiích se dostaneme do  situace, kdy jsme se za

chovali tak, jak nám později nevyhovuje, a změníme ji. Tím se

rovněž změní naše přítomnost. Je skutečně možné pohybovat

se jistým způsobem v čase, měnit minulost a být svědkem toho,

jak na nás najednou začnou lidi jinak reagovat a mění se celý

vzorec našeho chování. Je to prostě zázrak.“

Nakonec se ke mně nakloní s vážnou tváří, jako by mi sděloval

své největší tajemství: „Přesto to nejdůležitější je víra.“ A když

zahlédne můj tázavý pohled, dodá s tajemným úsměvem: „Víra

a náboženství spolu souvisí asi tak jako Bůh a církev...“

Časopis VĚDOMÍ, portál www.AC24.cz

otázky kladl pan Milan Vidlák:

Konspirační teorie jsou

produktem Systému, který je

vytváří ke své vlastní potřebě

1. ČÁST

Na AC24 jsme před časem přinesli článek, který se setkal svel

kým ohlasem. Šlo o příběh Tomáše Keltnera...

I proto jsme se rozhodli, že pro čtenáře AC24 připravímese

riál, ve kterém využijeme jeho zkušeností. Zvolili jsme poměrně

odvážný způsob – jít docela do hloubky a dotýkat se věcí, okte

rých jste zatím pravděpodobně nikde neslyšeli v souvislostech,

maximálně sem tam nějaký střípek. Uvědomujeme si, že ne

každému se bude zamlouvat, co se dozví. Někdo možná bude

kroutit hlavou, někdo se dokonce bude rozčilovat a nadávat,

každý ať si ale zvolí sám, co do svého vědomí připustí, a na co

je pro něj ještě příliš brzy. Budeme společně hledat odpovědi.

Podle našeho mínění nazrává doba, kdy je důležité porozumět

věcem, o jejichž existenci možná tušíme, ale dlouho jsme jepře

hlíželi. Je načase to změnit.

Milan Vidlák: Když jsme spolu nedávno dělali rozhovor o tom,

jak se stát svobodnou, ničím a nikým neovládanou bytostí,

narazili jsme na téma konspiračních teorií. Tedy téma, které

zdejší čtenáře jistě zajímá. Naznačoval jste, že většina těchto

teorií bývá pravdivých, nicméně je zde jistá zrada. Jaká?

15

Tomáš Keltner

16

Tomáš Keltner: Všeobecně rozšířený názor (teď nemluvím o  lidech, kteří stále ještě věří oficiálním verzím událostí) je takový, že konspirační teorie je produktem člověka, který byl insiderem, byl někde uvnitř nějaké organizace nebo operace a z nějakého důvodu odešel a začal mluvit. Tak to bohužel není. Konspirační teorie jsou ze své podstaty produktem Systému, který je vytváří ke své vlastní potřebě. A to následujícímzpůsobem, je to jeden ze zpravodajských postupů: Systém vytvoří konspirační teorii, která se zakládá na tématu, jež je pravdivé (skutečné), a pustí k tomu něco málo pravdivých informacíprávě skrze lidi, kteří takzvaně byli uvnitř a rozhodli se mluvit. Tak se takzvaná konspirační teorie dostane na povrch. Je to nejlepší způsob, jak Systém může zjistit, kteří lidé jsou s  ním a  kteří proti němu. Teď mluvím o  tom hlavním systému, „Matrixu“. Zjistí to tak, že odpůrci systému „slyší“ a reagujína konspirační teorie a jdou za nimi, resp. za těmi, kteří jsou zdroji těchto informací. Chcete říct, že člověk, který „mluví“, je nástrojem Systému a ani o tom nemusí vědět?

Většinou to neví. Protože kdyby říkal něco skutečněnebezečného, měl by nehodu a nikdo by se nikdy nic nedozvěděl. Takový člověk už může být vnitřně tak vyprázdněný, že jeskutečnou loutkou, která ale v tu chvíli svléká uniformu vojáka, jenž bojuje za Systém, a posouvá se záměrně, uměle do pozice zrádce, který začíná mluvit. Tím získává velkou věrohodnost. Ten člověk je ale v zásadě nesvobodný. On se jen můžedomnívat, že je to jeho rozhodnutí. Ale je pouze součástí hrySystému a  hraje určitou hru dvojitého agenta. Systém ho sám ze své vůle vyvrhne, Systém mu dovolil, aby na něj říkal pravdu, přesněji řečeno tu část pravdy, kterou Systém dovolí a která mu až tak neublíží.

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

17

Jak se to stane?

Člověk, který takzvaně zradí, je Systémem velmi pečlivěvybírán. Musí splňovat určité předpoklady, které Systém pro svou legendu potřebuje. Ale jak to funguje: Systém vybere člověka, vybaví ho pravdivými informacemi a  vytvoří se kolem toho konspirační teorie. Konspirační teorie je svým způsobempravda o ději, který Systém veřejně popisuje jinak. A většinou bývá v naprosto přímém rozporu s oficiální verzí, kterou o události říká Systém. Záleží na tom, čeho tím chce Systém docílit.Konspirační teorie má v  sobě vždycky pravdu, protože pravda je světlem, magnetem pro další lidi, aby k tomu konspiračnímu teoretikovi přišli a naslouchali mu. V tom je celé to kouzlo.Systém vyplodí konspirační teorii, dá jí takzvaný (reklamní) nosič nebo nosiče, jako třeba herci dají tvář nějakému produktu. Všechny atributy konspirační teorie ale Systém unese. To, co nám Systém dává, už ho neohrožuje.

Wow, přišli jsme na  to, co bylo 11. září. Ale Systém sám to dal... Pokud má Systém nosiče, kteří to šíří, cílem je, aby se k nim pomalu začali slétávat jako můry ke světlu lidi, na které by ten Systém jinak obtížně přicházel. Chápete? Ti lidi se vlastně dekonspirují, projeví se sami od sebe tím, že přijdou na konkrétní webové stránky, diskutují, sympatizují s  tím  – to všechno má Velký bratr kompletně pod kontrolou, celý náš život je totiž pod kontrolou Systému. Prodavačce v obchodě je úplně jedno, co se stalo 11. září, ale ta taky neudělá nikdy revoluci a nic protiSystému. Ale ti lidi, co se o to začínají zajímat, se shlukujou. A Systém není hloupej, a tak to přiživuje a přiživuje. Tím, že pronásleduje ten nosič, přidává mu ještě na věrohodnosti, protože obecenstvo si říká: No podívejte se, tenhle pán říká pravdu, protože mu vyhrožují zabitím a šikanují ho. A když ho dokonce zabijou, to je nejvíc, tím si lidi řeknou, že určitě znal a říkal celou pravdu.

Tomáš Keltner

18

Zajímá mě to 11. září, píšu o tom seriál...

Pro nás je ale důležitá jedna věc. To, co ten Systém dá, ho neohrožuje. To je zásadní si uvědomit. Bylo mi jasné, že neodhalím celou pravdu, nanejvýš možná její zlomek, a část informací a zdrojů, které použiju, mohou být zkreslené či neúplné. Znamená to ale, že jsme od pravdy o tolik dál, než tušíme, a dělají z nás úplné blbce? Prostě chtějí, abychom se dozvěděli takzvanou „pravdu“, je to ale jen kousek, navíc s posvěcením Systému?

Ano. Samozřejmě že se to stalo jinak, než říká oficiální verze a že to byl inside job. Ale to nejdůležitější a nejpodstatnější se opravdu zatím nedozvíme. O co tedy Systému jde?

Získat naši pozornost a  nasměrovat ji tam, kam chce on. On nám hodí drobky pravdy a  informací a  my k  nim utíkáme. A  přehlídneme něco jiného. Když chcete vyloupit banku, na  druhé straně města rozpoutáte teroristický útok, všichni hasiči a policajti se sjedou tam a vy můžete v klidu pracovat. On nám dá pravdu, ale pravdu – nebo konspirační teorii sycenou pravdou  –, která ho neohrozí. Já bych to přirovnal například k technologiím. Americká armáda uvolnila GPS systém v roce 2000, kdy se technologie začala šířit mezi lidmi. Jéé, máme vyspělou technologii, chodíme s GPS a myslíme si, že už jsme skoro jako NASA. Uvědomte si, jakou technologii oni musí mít v ruce, když nám dali GPS.

Já můžu z  vlastní zkušenosti říct, že když jsem pracoval v tajné službě, tak jsme v roce 1997 nebo 98, protože jsme se stali nárazníkovým pásmem zločinu z východu, od německých kolegů dostali jejich techniku – bylo to pro ně ekonomickyvýhodnější, abychom jim nějaké zločince odchytali my. V té době

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

19

jsem byl v supertajném oddělení, které pracovalo se zařízením,

jež umožňovalo bezkontaktní sledování – sledování věcí a osob

bez přímého fyzického kontaktu živého člověka (tzv.sledovače), což do té doby nikdy nebylo možné.

Jednoho dne jsem se při rozhovoru s německými kolegydozvěděl, co to je vlastně za techniku a kde se vzala. A oni řekli, samozřejmě nemůžu říct, že to jejich vyprávění bylo stoprocentně pravdivé  – nevidím ale důvod, proč by nebylo  –, že ta technika přišla z USA už na konci 80. let. Němci tu techniku, ze které my jsme byli paf v roce 98, používali už minimálně deset let. To byla doba, kdy začínaly mobily, my jsme v té době spolu komunikovali vysílačkami s dosahem půl kilometru ve městě... A  pozor  – ti Němci také říkali, že Američani tuto technologii používali už za druhé světové války na hledání nepřátelských ponorek. Představte si, kde technologicky USA jsou a  kde se asi nacházejí dneska. Takže diskuse o tom, jestli lze nebo nelze někoho sledovat, je naprosto lichá...

Poslední technologický výkřik, se kterým já jsem se setkal, byla technologie, díky níž se paprskem sledovalo okno místnosti, ve  které někdo psal na  počítači s  dnes již historickým CRT monitorem (takový jako stará televize). Vy jste podlechvění okna dokázali dekódovat, co sledovaný píše. Jak sejednotlivá písmenka rozsvěcela na monitoru, ovlivňovalo to frekvenci v  místnosti. A  tenhle přístroj skrze paprsek opřený o  sklo to dokázal dekódovat a odlišit od všech ostatních věcív místnosti, včetně třeba rozhovorů, a  vám se na  monitoru objevovalo přesně to, co se objevovalo na monitoru sledovanému. A to se bavíme o době před 15 lety. A když si vezmete, jaký byltechnologický skok s mobilními telefony, tak si vůbec nedělám iluze, že ta technika, kterou má k dispozici Systém a jeho pohůnci, je na  nepoměrně vyšší úrovni. Hází nám drobky, abychom si

Tomáš Keltner

20

mysleli, že máme prst na tepu doby, ale v žádném případě ho

nemáme.

Co z toho vyplývá?

Čím víc my tomu budeme věnovat pozornosti, tím míň pozornosti a  energie budeme mít na  to, abychom si všimli něčeho, co nám Systém nenese na stříbrném tácu s nápisem konspirační teorie: „Pozor, tady vám někdo říká pravdu.“ To je celé jenom divadlo a hra. Naposledy Snowden... Je možné, že on si myslí, že něco dekonspiruje, ale ten Systém to ví a má to pod kontrolou. (O tom svědčí například informace, že data od Edwarda Snowdena údajně prozradila, že americké úřady pozitivně testovaly tělo Usámy bin Ládina podle vzorků odebraných po jeho údajném zabití v Pákistánu; bin Ládin totiž s největší pravděpodobností zemřel už někdy kolem roku 2001 – pozn. redakce.) Nechci říct, že úplně všechno je tak, jak jsem řekl, jsou samozřejmě informace, zásadnější informace, které hovoří o finančním systému, o těch bankovníchkartelech, které v  podstatě vládnou, o  nadpolitických systémech a systémech, které ovládají politické systémy skrze politiky – informace, které hovoří o těchhle nadpatrech, tak ty já bych už nenazýval konspiračními teoriemi, to bych nazýval prostě pravdou. Konspirační teorie jsou ty, které mají kolem sebe tu show. Problém je taky v tom, že jako konspirační teorie se dnes označuje všechno, co je mimo mainstream. Na tohle, co říkáte a já píšu, by mohl někdo namítnout, jak to, že nás to nechají psát. Nebo je to Systému jedno a nejsme pro něj důležití?

Systém je téměř dokonalý, tady je důležité to slůvko „téměř“. Není dokonalý. Čas od  času bylo možné něco říci, ale trvalo většinou velmi krátkou dobu, než takovou nekázeň SystémzaTRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

21

stavil. Nyní se mění mnoho ve světě, jak jsme ho znali. Mocní

tohoto světa mají plné ruce práce se zachováním svých pozic

a přípravou finální „války“, resp. se způsobem jejího vyvolání.

Dá se říci, že to, co my jsme schopní nyní říkat a psát, ho už stejně neohrozí a plány nezmaří. Může to ale umožnit mnoha lidem otevřít oči, takzvaně se probudit. V tom hraje velkou roli internet, proto bude podle mě omezen ještě víc, než už nyní je. Postupně dojde ke kolapsu těchto technologií a domnívám se, že to bude nikoliv zásahem „mocných“ politiků, ale jakoby náhoda, spíš přírodní nehoda, přírodní katastrofa, která znemožní používání elektronických přístrojů tak, jak to nyní známe, stejně jako bude problém s produkty z umělé hmoty. Samozřejmě za tím vším stojí Systém. Co když i vy jste produktem Systému?

Ano, to je logická úvaha. Na  to si musíte odpovědět sami a samozřejmě definitivní odpověď nám dá až čas. Já mohu jen uvést k zamyšlení tuto tezi – produkty Systému (ti, o kterých se bavíme) přicházejí s konspiračními teoriemi, tedys konkrétními informacemi, které jsou v rozporu s oficiální verzí. Já ale hovořím o  obecných principech, odkrývám obecné postupy, jak a proč se připravují konspirační teorie, přináším techniky, jak hledat pravdu, a nechávám člověka, aby sám aplikoval tyto techniky na to, co ho zajímá. Nepřináším rádoby novéa konkrétní informace, nepřináším „rybu“, ale ukazuji, jakpostupovat v odkrývání pravdy – „učím rybařit“... Člověk asi nejprve věří v Systém, pak zjistí, že je založený na lži, a často udělá tu chybu, že se přikloní automaticky na druhou stranu a automaticky přejímá opačné verze – z extrému do extrému. Jak se v tom ale má někdo vyznat a nezbláznit se?

Tomáš Keltner

22

Ta výhodnost pro nás spočívá v tom, že každá takovákonspirační teorie nebo informace se dostane mezi lidi, a proto je dobře, že jsou lidi, kteří to šíří... Nezáleží na  tom, jakou konkrétní informaci to přinese. Důležité je, že například váš článek o 11. září přinese určitou abstraktní informaci o tom, že je to jinak. A  tahle samotná věc způsobí transformaci vědomí, to, že lidé se odpoutají od toho, že je to tak, jak se říkalo v  televizi. Už to vyvolává ve  vědomí proces, kdy člověk přestává být přímo napojený na tento zdroj informací. Navíc vy nemusíte přijímat celou konspirační teorii, někdy si jednotlivé věci v nich dokonce odporují, ale dávat si věci do  souvislostí, rozlišovat a  hledat pravdu sám, přemýšlet, všímat si detailů. Takže ten hlavní přínos může být v tom, že začneme být imunní vůči propagandě?

Ano, o něco víc. Anebo když mi někdo něco řekne,automaticky to nevezmu jako fakt, ale jako jednu z variant –prozkoumám to a  uvidím. Proto je důležité se o  tom bavit, aby lidi přestali být ovce a  kývat slepě na  to, co jim řekne takzvaná autorita, jedno jestli novinářská, politická, učitelská, duchovní nebo portál shromažďující konspirační teorie. Může se teď stát, protože takových lidí přibývá, že opravdová pravda bude vycházet najevo?

Myslím, že jsme stále ve fázi, kdy to má ještě Systém podkontrolou. Informace, které se dostávají ven, jsou pro Systém stále neohrožující. Domnívám se, že jsme na pokraji doby, kdy právě skrze odkrývání nikoli konkrétních informací, ale principůjejich šíření, skrze pochopení těchto principů se můžeme začít odpoutávat, odpojovat od Systému, což je podle mého názoru nevyhnutelný krok, ale stejně tak je nevyhnutelný smrtelný

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

23

zápas Systému „o svůj život“, o čemž hovoří řada náboženství

v různých podobách. To je ten finální boj, ke kterému brzydojde, bez ohledu na to, jaký ten boj bude mít podobu. To záleží

samozřejmě na úrovni vědomí většiny lidí... K tomu bych ještě

dodal, že zde proti sobě nestojí „dobro“ a „zlo“, jak se někteří

ezoterici mylně domnívají. Zájmových skupin, ať pozemských

či mimozemských, je zde více.

Nevyhovuje ten Systém nakonec většině lidí?

Ano, většině nesvobodných lidí. Těch je ale většina.

Je jich většina, ale právě díky šíření podobných informací o  tom část té většiny začne uvažovat, a  tím mění svoje vědomí. Tím pak mění i úroveň kolektivního vědomí. A ta když se zvyšuje, tak i nevědomí lidé jsou jako kdyby trochu nakažení. A i když se tomu brání, už to mají v sobě, a je jen otázka času, než se jim stane něco, co konkrétně je přesvědčí. Protožekaždého přesvědčí jen jeho vlastní zkušenost. A lidi, kteří se nejvíc brání, se dostávají do největších tlaků, protože svou sílu, kterou musí vynakládat na obranu proti pravdě, využívají proti sobě. Už Ježíš říkal, že dům postavený na písku se zhroutí. Tedy dům postavený bez pevných základů. To je to, co způsobuje rozklad, to způsobuje odpoutání se od duchovní součásti, od Bohaneboli Zdroje. Ne toho náboženského, toho opravdového. Odoutání, ke kterému dochází v posledních staletích, způsobuje neudržitelnost a kolaps. Je to vidět i na stavbách. Hrady stojí tisíce let, paneláky padesát – přestože máme stroje a techniku a domníváme se, že jsme na vyšší úrovni.

Pevným základem je právě víra, spojení s Bohem.V posledních staletích docházelo k  odpojení a  tomu paradoxně velmi

Tomáš Keltner

24

prospívají církve, které vytvářejí iluzi Boha, a  nedovolí lidem

vnímat toho skutečného. Církve jsou jednou z důležitýchsou

částí Systému, který zkresluje a zatajuje informace, aby mohl

ovládat. Církve nutí lidi vnímat koncept Boha skrze někoho,

skrze náměstka, například papeže, který může komunikovat

s Bohem, ale my ostatní prostí nemůžeme. To je ale velký omyl,

na který řada z nás intuitivně v posledních letech samapřichá

zí. To je dobře, ale hrozí zde velké nebezpečí, a tím jsou„egre

gory“ – entity (energeticko-informační pole), které se za Boha

vydávají. Ale o tom si můžeme něco říct zase jindy...

Podle knihy amerického politologa Lance deHaven-Smithe

Konspirační teorie v Americe tento pojem vynalezla a doširo

kého oběhu zavedla CIA, aby očernila a pomluvila lidi kladoucí

otázky o vraždě Johna Fitzgeralda Kennedyho. „Kampaň CIA

za popularizaci termínu ‚konspirační teorie‘ a za přetvořeníví

ry v konspirace v předmět zesměšňování a nepřátelství musí být

bohužel považována za jednu z nejúspěšnějších propagandis

tických iniciativ všech dob,“ píše autor.

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

25

2.ČÁST

Milan Vidlák: Jak jste přišel na to, že se věci dějí jinak, než

jak jsou běžně vykládány například v médiích, a hlavně že

se nedějí náhodou?

Tomáš Keltner: To, co já jsem viděl a slyšel i ve své práci, mi pomohlo k  tomu, že jsem si připustil zpočátku pouze alternativu, že by ty věci mohly být jinak. A to je tenspouštěč, to stačí – když si dovolíme, že by to mohlo být jinak, než jak jsme si doposud mysleli na základě našeho vzdělání, výchovy a  televize například. Není zpočátku důležité, jak to doopravdy je, protože nám úplně stačí varianta, že je to docela jinak. O to jde, to už nám totiž dává určitou svobodu vnímání. Pracoval jste s lidmi, kteří v patrech světské mocizaujímali vysoká místa. Tím, že jste je hlídal jako bodyguard, asi nemohli jen tak někam odejít bez vás za zády, takže jste zřejmě stál poblíž a často dělal, že něco nevidíte. Co třeba z toho, co jste takhle „neviděl“, vám pomohlo otevřít oči?

Pro mě ta zkušenost byla důležitá především v  tom, že jsem uviděl ty lidi, s kým se stýkají a co pak říkají oficiálně. Předtím jsem dělal v tajné službě, takže pro mě bylo šokující, když jsem viděl politiky  – kteří vystupovali jako ti, kdo hájí spravedlnost a dobro proti zločinu –, jak se scházejí pracovně třeba s člověkem, kterého jsem z bývalé práce znal jako hlavu mafie. Oni spolu hovořili jako staří přátelé! Policajt ve  mně chtěl toho zločince zadržet, ale naštěstí jsem byl už v té době dostatečně mentálně vyspělý na to, abych si uvědomil, že to není možné. Byl jsem bohužel i  svědkem toho, kdy někteří kolegové to nevydrželi a za svůj správný policejní postup byli vyhozeni z práce. A byli rádi, že zůstali naživu.

Tomáš Keltner

26

Jako člen SOGu jste působil i v zahraničních misích. Co jste

si uvědomil tam?

Že tam je analogie s  tím, jak to funguje u  nás, jen je to ve větším. Čas od času jsem se dostal k informacím, že venku to funguje podobně. Přestanete si dělat iluze, když pochopíte některé principy fungování a najednou vidíte, co se kde děje. Docvakne vám, co a proč se odehrává a za co je topřevlečené. Jeden z takových typických příkladů – Kosovo. Naprosto nesmyslně vzniklý stát, který je překladištěm drog z Afghánistánu. V Afghánistánu vzrostl podíl místního opia na světové produkci heroinu z asi 5 % těsně před americkou invazí na dnešních víc než 95 %... USA s Madeleine Albrightovou v čele ministerstva zahraničí, která v Kosovu mimochodem vydělala přes půl miliardy na privatizaci telekomunikací, instalovaly do čela kosovského pseudostátu šéfateroristické organizace UÇK, jež byla financována právě z prodeje drog (a lidských orgánů). To máte na mysli?

Ano, to je úplná šílenost. Na  to nepotřebujete být zpravodajec ani myslitel, abyste začal vnímat nesmyslnost toho, co nám mainstream předkládá, a že to je úplně jinak. Že opravdu mocní jsou někteří jiní a politika se jen k něčemu používá. Ono území se mnohem líp kontroluje, pokud je na něm válečnýkonflikt, takzvaný válečný konflikt, protože v tu chvíli tam můžete mít armádu. A  stará vojenská moudrost říká, že území není dobyto, dokud na něj nevstoupí noha vojáka. Pokud tam máte svoje vojáky, tak to území kontrolujete. A už je jedno, co tam kontroluju, jestli pohyb drog, nebo zabíjení civilistů. Kosovo, Afghánistán, Irák, Libye a nejnověji Sýrie, kde jepokus o převrat financován Západem, jenž od začátku dodává zbraně al-Káidě...

TRANSFORMACE VĚDOMÍ – ROZHOVORY

27

Samozřejmě není náhoda, že se to děje zrovna tam.Domnívám se, že smyslem toho všeho bylo vyvolat konflikt, který bude mít celoplanetární rozměr. Takové jsou plány mocných. Vedlo by to ke dvěma vytouženým efektům, tzv. redukci počtu obyvatel planety a k novému světovému řádu (NWO), jakési globální vládě. Variant, jak toho dosáhnout, je více. Další z  nich je fingovaný útok mimozemské civilizace na naši planetu (vizte například článek „Připravují se ozbrojené síly USA na „invazi mimozemšťanů?” - pozn. red.). Zkušenosti vůdců totiž dokládají, že je třeba mít nepřítele, proti kterému se sešikuje lid, národ, lidská rasa. Pokud půjdete do hloubky a budete zvažovat jednotlivé varianty, tak vám tato vyjde jako nejvhodnější. Jak dostat do jednoho šiku celou planetu? Proti jakému nepříteli? Jedině protitomu, který přijde zvenčí (anebo zevnitř...) planety. Na tuto variantu jsme cíleně po  desetiletí připravováni zábavním průmyslem. Zase jsou ale jiné skupiny, které tomu podle všeho brání. Bez nich by se to možná už bývalo stalo dřív. Mám na mysli třeba dnešní Rusko, které – na rozdíl od Stalinových dob – stojí proti této agendě, nazývané globální světová vláda, nový světový řád apod.

Ano, přesně tak. Rusko je mnohem mocnější a silnější, než je dojem, který se v lidech od konce takzvané studené války vyvolává. Rusko je stavěné na úroveň žebráka, který je akorát veliký, ale bezzubý. Kdyby to tak bylo, tak už si Spojenéstáty americké dělají, úplně co chtějí a kde chtějí. Nejde pouze o technologie, Rusko má obrovskou moc jednak pomocínerostných surovin, ale také v duchovní síle, která pocházíz Tibetu či Blízkého východu a která je tam obsažená.

Tomáš Keltner

28

Tak to ale podle ruských turistů zrovna nevypadá...

Setkáváme se se dvěma extrémy – buď s těmi bohatými,anebo jsou nám na YouTube ukazovány záběry z Ruska, kde jsou ti velice chudí a  zpití lidé. Zbohatlíci, nebo zoufalí opilci. Ale nevidíme, proč se jedná o  světovou velmoc, která tvoří plnohodnotnou protiváhu takzvané západní civilizaci. Nejenekonomicky jsou na tom mnohem líp, než si většina lidí myslí. I proto se druhá strana skrze válečné konflikty snaží udržet vliv. Skrze místa, kde je nerostné bohatství, aby nebyla ekonomicky tak závislá a byla silnější. Pak jsou ale způsoby míň nápadné, kdy území kontroluju třeba jenom pomocí peněz...

To už bychom byli u skupiny Bilderberg a způsobů, jakpoliticky řídit svět. O tom vědí mnohem víc jiní než já. Pro mnoho lidí je obtížné vůbec připustit, že to, co se děje na světě, není výsledkem náhod a chaosu, ale je tady nějaká síla či „elita“, která to směřování určuje a lidi ovládá...

Problém je v nízké úrovni našeho vědomí a našeho rozumu, tudíž většina příkladů, které bychom na toto téma dávali, bude mít svůj limit, a kdo bude chtít, tak bude moct ten příklad vzít a otočit proti tomu a zneplatnit ho. To je velká potíž. V zásadě bych v úvodu řekl, že je tady více zájmových skupin – tzn. není tady pouze jeden bůh, jedna vláda, jedna elitní skupina, která ovládá planetu, je tu více systémů. Některé jsou pozemské, některé jsou mimozemské. Už na  téhle úrovni řada lidí otočí oči v sloup a řekne, že je to nesmysl. Ale je to tak. Myslím si, že průměrně inteligentní člověk, který se setkal s  obory jako matematika, logika či statistika, musí počítat s tím, že pokud je vesmír alespoň z poloviny tak velký, jak věda říká, je z hlediska pravděpodobnosti nemožné, aby jediný život byl tady na Zemi



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist