načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tradiční pečivo - Jiřina Veselská; Milena Habustová

Tradiční pečivo

Elektronická kniha: Tradiční pečivo
Autor: Jiřina Veselská; Milena Habustová

Publikace o tradičním lidovém pečení podrobně zachycuje rozmanitost tohoto „řemesla“ v celé jeho šířce. Popisuje původ, druhy i význam pečiva podle krajových odlišností, způsoby ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  161
+
-
5,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2004
Počet stran: 162
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace, portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: ilustrace Alexandra Martínková
Skupina třídění: Kuchařství. Potraviny. Vařená jídla
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2004
ISBN: 80-247-0692-X
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace o tradičním lidovém pečení podrobně zachycuje rozmanitost tohoto „řemesla“ v celé jeho šířce. Popisuje původ, druhy i význam pečiva podle krajových odlišností, způsoby přípravy, suroviny včetně zajímavého koření, vybavení kuchyní a samozřejmě typy pečiva a návody k výrobě. Pokud vás tedy zajímá jak si doma upéct například tradiční hnětýnky, beleše, mrváně, trdelníky nebo pagáčky, pak vám bude právě tato kniha dobrým rádcem.117 černobílých obrázků, 36 barevných fotografií

Předmětná hesla
Tradiční pečivo -- Česko
Pečivo
vizovické pečivo
Pekařství -- Česko
Pekařství -- dějiny
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRADIČNÍ PEČIVO

Milena Habustová, Jiřina Veselská Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7, obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz, tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 2030. publikaci Odpovědná redaktorka Erika Mravinačová Sazba Květa Chudomelková Fotografie na obálce archiv Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Fotografie v textu archiv Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a archiv Marie Čuříkové Ilustrace Alexandra Martínková Počet stran 164 a 8 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2004 Vytiskla tiskárna PBtisk Příbram Prokopská 8, Příbram VI © Grada Publishing, a.s., 2004 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2004 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 80-247-0692-X

Peceni.p65 21.7.2004, 15:194


OBSAH

ÚVOD ........................................................................... 9

HISTORIE.................................................................... 13

PEČIVO V OBŘADECH A OBYČEJÍCH............ 15

CHLÉB ............................................................... 15

CHLÉB V OBŘADECH A LIDOVÉM LÉČENÍ....... 17

PEČIVO PŘI RODINNÝCH OBŘADECH

A OBYČEJÍCH..................................................... 18

PEČIVO JAKO DAR PŘI NAROZENÍ DÍTĚTE... 19

SVATEBNÍ PEČIVO ............................................ 21

SMUTEČNÍ HOSTINY........................................ 26

PEČIVO K VÝROČNÍM OBŘADŮM A OBYČEJŮM ..................................................... 26

MASOPUST ................................................... 26

POSTNÍ OBDOBÍ ............................................ 28

VELIKONOCE ................................................ 28

LETNICE....................................................... 31

DOŽÍNKY ..................................................... 32

POSVÍCENÍ A POUTĚ...................................... 32

PEČIVO PŘI UKONČENÍ SLUŽBY

ČELÁDKY ...................................................... 34

ADVENT A VÁNOCE...................................... 34

TRADIČNÍ PEČIVO DNES ................................... 37

VYBAVENÍ KUCHYNĚ.......................................... 39

KUCHYNĚ V MĚSTSKÝCH DOMÁCNOSTECH.............................................. 40

KUCHYNĚ VE VENKOVSKÝCH

DOMÁCNOSTECH.............................................. 44

PEC A OHNIŠTĚ................................................ 45

STRAVA VŠEDNÍHO DNE ................................. 46

Peceni.p65 21.7.2004, 15:195


TRADIČNÍ PEČIVO

ZMĚNY V KUCHYŇSKÉM INVENTÁŘI

V 19. STOLETÍ .................................................... 49

NÁDOBÍ A NÁČINÍ VENKOVSKÝCH KUCHYNÍ

NA PŘELOMU STOLETÍ .................................... 52

KUCHAŘSKÉ KNIHY ........................................ 56

VÝROBKY ................................................................... 61

TYPY PEČIVA A NÁVODY ................................. 63

TĚSTO NEKYNUTÉ LITÉ .................................. 63

TĚSTO NEKYNUTÉ TUHÉ ................................ 65

PEČIVO NEKYNUTÉ SLANÉ ............................ 71

PEČIVO NEKYNUTÉ SMAŽENÉ ....................... 72

TĚSTO KYNUTÉ ................................................ 74

TĚSTO KYNUTÉ SLANÉ ................................... 83

TĚSTO KYNUTÉ SMAŽENÉ.............................. 85

TĚSTO KYNUTÉ LITÉ ....................................... 87

TĚSTO KYNUTÉ CHLEBOVÉ ............................ 88

TĚSTO PŘEKLÁDANÉ....................................... 88

TĚSTO LISTOVÉ ................................................ 89

TĚSTO S MEDEM A KOŘENÍM ........................ 90

TĚSTO JEMNÉ NA DROBNÉ CUKROVÍ

VÁNOČNÍ, VELIKONOČNÍ A SVATEBNÍ .......... 95

TĚSTO SNĚHOVÉ ............................................ 100

TĚSTO ODPALOVANÉ ..................................... 101

TĚSTO TŘENÉ ................................................. 101

TĚSTO PIŠKOTOVÉ.......................................... 108

NÁDIVKY DO BUCHET A KOLÁČŮ .............. 110

CUKRÁŘSKÉ SPECIALITY .............................. 111

Peceni.p65 21.7.2004, 15:196


OBSAH

KRAJOVÉ SPECIALITY .................................... 114

RECEPTY V PŮVODNÍM ZNĚNÍ .................... 124

VÝROBCI ................................................................... 127

VÝROBCI PEČIVA ................................................ 129

SPECIALIZACE SORTIMENTU ....................... 131

SLADKÉ PEČIVO .......................................... 133

PERNÍKÁŘI ................................................. 133

CUKRÁŘI A KONFETÁŘI............................... 139

CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY DNES ...................... 141

SLOVNÍČEK TRADIČNÍHO PEČIVA............... 143

SLOVNÍČEK POUŽÍVANÝCH INGREDIENCÍ

A STARÝCH MĚR ........................................ 150

NĚKOLIK PRAKTICKÝCH RAD...................... 154

DOPORUČENÁ LITERATURA.......................... 158

REJSTŘÍK RECEPTŮ ........................................... 160

Peceni.p65 21.7.2004, 15:197


9ÚVOD

ÚVOD „Pečivo je pokrm pečený z moučného těsta. Připravuje se v domácnosti nebo způsobem řemeslným a jest rozmanitost jeho tak značná jako rozmanitost zemí a národů, obyčejů, ročních období a svátků, způsobů výroby a druhů mouky a jiných surovin užívaných při úpravě těsta. Nejstarší pečivo chléb připravuje se z mouky žitné.

Pečivo z mouky pšeničné tzv. pečivo bílé neb kvasnicové je jako chléb namnoze tak staré, že původ jeho sahá až do dob pohanských. To platí zejména o takovém pečivu, které se připravuje na svátky, např. mazance u křesťanů a macesy u Židů na svátky velikonoční. Vánočky, rohlíky a pletence na svátky vánoční, šišky, boží milosti, kobližky v masopustě, kosti a smrti na dušičky, martinské rohlíčky a podkovy na den sv. Martina, koláče, tvrďáčky o posvíceních. V každém kraji, v některých krajích od města k městu a od vesnice k vesnici shledáváme u těchto druhů pečiva jinou úpravu, pozměněný tvar a jiné velikosti.“ Ottův slovník naučný, sv. XIX, 1888–1908, s. 388 Knížka, která se Vám dostává do rukou, je určena všem, kdo se zajímají o tradiční kulturu v jejích početných formách a proměnách, kterými prošla v průběhu staletí až do současné doby. Pečivo bylo a je její nedílnou a mnohovýznamovou součástí. Vedle zcela praktického významu pokrmu, připravovaného k mnoha příležitostem, a typických vlastností chuťových mělo také neopominutelné funkce magické, které ovlivňovaly jeho formu i účel. Je pravdou, že žádný z druhů pečiva nedosáhl významu chleba jako základu stravy pro celý rok, ale obliba jednotlivých druhů stoupala se vzrůstající možností získat kvalitní mouku, která byla prvním předpokladem dobrého výsledku.

Jednotlivé druhy lidového pečiva, spolu s druhy obvyklými v domácnostech malých měst, jsou také jedním z mála projevů tradiční kultury, které jsou živé ještě dnes a jsou vnímány jako samozřejmá součást našeho života, aniž si uvědomujeme, jak hluboko

obrázek 1 Svatební koláč z Čech (19. stol.)

Peceni.p65 21.7.2004, 15:199


10 TRADIČNÍ PEČIVO

do minulosti sahají jejich kořeny. I když dobové zprávy hovoří o tom, že výrobky z těsta

nebyly z mnoha důvodů vždy každodenní součástí jídelníčku našich předků, můžeme

od konce 19. století dokumentovat s proměnou způsobu tepelného zpracování potravin

nárůst jak druhů připravovaných těst, tak výrobků z nich. Význam pro uplatnění

některých, původně v jiném prostředí používaných druhů sladkého pečiva měla také

rozsáhlá migrace obyvatel venkova za prací do měst, kde se zejména dívky setkávaly

v kuchyních svých zaměstnavatelek s druhy pečiva, které od svých matek neznaly. Rychle

se však učily a po návratu do rodného kraje dovedly tyto nové zkušenosti dobře uplatnit.

Svůj význam hrály bezpochyby také vydávané kuchařské knížky, od těch nejstarších,

určených kuchařům již v 17. století, až po nejznámější od M. D. Rettigové nebo

M. Sandtnerové. Tuto druhovou bohatost a také vynalézavost našich hospodyň dokládá

vedle tištěných také celá řada zachovalých rukopisných receptářů a knížek domácího

hospodaření, z nichž jsme měly možnost čerpat často málo známé nebo zapomenuté

recepty.

obrázek 2 Titulní list kuchařské knihy Sibylly

Dorisio z poslední čtvrtiny 18. stol.

obrázek 3 Titulní list Domácí kuchařky

M. D. Rettigové z roku 1853

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1910


11ÚVOD

Kvalita přípravy pečiva nebyla pouze záležitostí zručné hospodyně, ale také prostředí, v němž bylo možné všední i sváteční buchty, koláče, hnětýnky i koblihy připravit. Až změny ve vybavení kuchyní, zejména venkovských, přinesly nové možnosti v přípravě pečiva, hlavně umně zdobeného, které bylo vyvrcholením rodinných slavností – křtu, svatby, oslavy Velikonoc, Vánoc, Svatodušních svátků. Pročítáme-li staré recepty na přípravu pečiva, jsme překvapeni jejich názvy. Bez bližšího vysvětlení nebo popisu bychom už dnes těžko věřili tomu, že koláče, buchty a další výrobky se mohou jmenovat frgále, šoldry, cihly, boží milosti, calty, bobky, hady, modlitbičky. Slovníček v závěru knížky je toho praktickým dokladem.

Každý kraj přispěl do studnice druhů a tvarů lidového pečiva mnoha chutnými a často náročně připravovanými druhy. Proto se často v dobových zprávách hovoří o zvláště nadaných kuchařkách, bez nichž se neobešla žádná svatba nebo jiná významná událost. V průběhu let došlo k uplatnění některých druhů pečiva, původně připravovaných pouze k určitým příležitostem, v každodenním jídelníčku. Tak se díky průmyslovému zpracování například koblihy nebo vánočka či mazance již dlouho nevážou pouze k masopustu, Vánocům nebo Velikonocům.

Příprava výrobků z mouky, nejen chleba, nebyla výsadou pouze domácího hospodářství. Pečivo se stalo jako jeden z mála potravinářských produktů poměrně záhy také předmětem dílenské přípravy, ať už se jednalo o chleba, bílé pečivo nebo sladké

obrázek 4 Příprava vanočního pečiva (fotoarchiv VMP)

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1911


12 TRADIČNÍ PEČIVO

koláče a perníky. Vždyť přinést z pouti perníkového husara dětem nebo srdce milému patřilo k nemnoha drobným radostem. Bez spolupráce s mistrem pekařem nebylo možné připravit koláče mimořádné velikosti obvyklé při svatbách. Početné cechy pekařské, cukrářské a perníkářské ve velkých městech i městečkách dovedly velmi přísně sledovat kvalitu prodávaného zboží a mezi bohatými měšťany najdeme velmi často příslušníky právě těchto profesních organizací. S názvy pečiva jsou spojeny některé typické výrobky, které označují jeden nezaměnitelný druh pečiva, často obchodně velmi úspěšný – hořické trubičky, miletínské modlitbičky, římovské hady, pacovská drůbeřka, sklenovské matičky, štramberské uši. S jejich přípravou je spojena celá řada pověstí, které pomáhaly při uplatnění na trhu. Recepty na jejich přípravu se vážou k místním řemeslníkům, ale bylo obvyklé je připravovat i doma.

Je mezi námi jen málo těch, kteří si významné chvíle z dětství i dospělosti nespojují se slavnostním pečivem, připraveným maminkou nebo babičkou. A kolik jenom známostí a lásek začínalo u malého cukrárenského stolečku s indiánkem nebo věnečkem na talířku. Každé vzpomínání na vánoční stůl začíná vzpomínkou na maminčinu vánočku, cukroví, zvláštní druhy pečiva, které si přinesla do své rodiny od své maminky a babičky, aby je předala dále.

Všem těm, kteří hledají další inspiraci pro své domácí pečení, i těm, které zajímá život našich předků ve slavnostních i všedních chvílích, je tato určenaknížka. Pokusily jsme se nabídnout Vám vysvětlení významu pečiva v životě našich předků, zprostředkovat návody na přípravu jednotlivých druhů výrobků jako hold těm, které se na jejich dokonalé chuti a podobě nejvíce podílely – kuchařkám mnoha generací.

obrázek 5 Paní Lutonská při práci

na tvarování vizovického pečiva (fotoarchiv VMP)

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1912


13TRADIČNÍ PEČIVO

HISTORIE

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1913


Ženich si chce chleba bráti,

ona mu ho nechce dáti:

byl široký jako deska

a vysoký jako bečka,

z jedné strany voda tekla,

z druhé strany myš utekla,

v prostředku byl jako mýdlo,

kulatý jak motovidlo.

(ze Slezska)

Válím, válím chléb,

Jestli se mi nepovede,

Dám mu buchtu do hřibete:

Buch, buch, buch!

(dětské rozpočítadlo z Čech)

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1914


15PEČIVO V OBŘADECH A OBYČEJÍCH

PEČIVO V OBŘADECH A OBYČEJÍCH Bylo by opakováním už mnohokrát řečeného, že pečivo z různých druhů těsta hrálo v životě našich předků mimořádnou roli. Zde nemáme na mysli pouze jídelníček obyvatelstva venkovského, jehož způsob života spojujeme zpravidla s obsahem pojmu tradiční kultura, ale také obyvatelstva městského.

„Bože náš, Otče náš,

keď si nám dal zuby,

z vysokého neba,

dajže nám aj chleba.“ CHLÉB Naše vyprávění o světě a životě našich předků začněme u toho nejobyčejnějšího a také nejvíce uctívaného pečiva – chleba, který jako každodenní pokrm ke všedním i svátečním příležitostem provází lidstvo odnepaměti. Za jeho kolébku je považován Egypt s bohatými zásobami pšenice. Vždyť i základní křesťanská modlitba žádá o poskytnutí „chleba vezdejšího“.

Ať už se stravovací zvyklosti v jednotlivých regionech jakkoliv od sebe odlišují, neboť jsou závislé na přírodních podmínkách pěstování obilovin, pouze chleba nacházíme ve všech kulturních oblastech. Připravovaný kynutý z žitné mouky a pečený ve vyhřáté peci, jak je zvykem u nás, nebo z kukuřičné či jiné mouky pečený na kamenech, nebo v kopulovitých venkovních pecích, jak je tomu v jiných částech Evropy.

obrázek 6 Omývání chleba před sázením do pece

(fotoarchiv VMP)

obrázek 7 Sázení chleba do pece (fotoarchiv VMP)

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1915

+


16 TRADIČNÍ PEČIVO

Ale ani u nás, zejména v horských oblastech s horšími podmínkami pro pěstování obilí, nebyl na stole vždy. Někde pekli jednou za dva týdny, jinde se nepeklo vůbec a krajíc nebo pecen se kupoval u pekaře při zvláštních příležitostech.

S vývojem pecí sloužících k pečení chleba, využíváním jiných druhů mouky než žitné a také uplatněním profesionálních pekařů se od středověku setkáváme se stále častějším oddělováním druhů chleba konzumovaných na vesnicích a ve městě. Na vesnici bylo pečení chleba záležitostí jednotlivých hospodyní až do konce I. světové války a v odlehlých krajích až do poloviny 20. století. Některé hospodyně po vybourání domácí pece dále zadělávaly chleba doma a nosily péct k pekaři. Městské obyvatelstvo bylo již od středověku odkázáno na výrobky profesionálních pekařů, z nichž se postupem doby někteří specializovali na vybrané druhy bílého nebo sladkého pečiva, někteří se stali pravidelnými dodavateli komisárku pro vojsko. Středověké kroniky uvádí až dvacet druhů chleba, které pekaři nabízeli, i když o některých bychom se mohli domnívat, že náležely jak tvarem, tak použitými surovinami k pečivu bílému. Kvalita chleba pekařských mistrů, která byla podle dobových pramenů velmi často předmětem kritiky, např. obyvatel Prahy, byla sledována představiteli města velmi přísně. Důkazů pranýřování a protestů proti jeho špatné kvalitě bychom našli dost a dost a mnohokrát vzpomínaný trest pro nectné pekaře, ponořované do studené vody vltavské, známe ještě ze školních lavic.

Chléb jako základní položku všedního i obřadního stolu nacházíme v popisech oslav výročních svátků i všedních dnů na vesnici až do poloviny 20. století. Dívka nebo mladá žena, která se nevdala právě dobře, zpívala:

„Vdala jsem se vdala,

co je po mém vdaní,

když jsem se dostala,

kde chleba nemají.“

obrázek 8 Mísení chlebového těsta

(fotoarchiv VMP)

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1916


17PEČIVO V OBŘADECH A OBYČEJÍCH

Nevěsta, která neuměla pod přísným dohledem matky nebo tchýně upéci v neznámé

peci dobrý chléb, byla vystavována nemilosrdné kritice. Chlebem byl vítán nový člen rodiny, vzácná návštěva, které se nabízel se slovy: „Zakrojte si hodně a dokola, aby se zase urodilo“. Naopak k nedostatku chleba se váže celá řada dobových zpráv o hladových letech, kdy nemožnost získat jakoukoliv mouku vedla, např. ve Slezsku ve 40. letech 19. století, k jejímu nahrazování semeny rostlin, kůrou apod. Špatná kvalita osiva obilnin v neúrodných letech, kdy obsahovalo řadu příměsí semen motýlokvětých rostlin, jež se po sklizni neodstranily, se projevovala ve špatné chuti a vzhledu chleba. Chléb v obřadech a lidovém léčení K úctě ke chlebu byly děti vedeny od nejútlejšího mládí, nesměly ho drobit ani si samy ukrojit. Právě v úctě k chlebu se postupně projevují, zejména v 19. století, stále větší rozdíly mezi vesnickými a městskými domácími zvyklostmi. Úcta k chlebu připadala některým obyvatelům měst, zejména úřednického stavu, nevhodná a „hodná pouze kmánů“, jako by chtěli zastánci tohoto názoru zapomenout, odkud vyšli a díky komu se mohli stát „pány“. Jistě každému z nás vytane při této příležitosti na mysli scéna z Babičky Boženy Němcové, kdy babička vítala přítelkyně paní Panklové „starosvětsky“ – chlebem a solí, za což se jí dostalo náležitého opovržení.

Pecen chleba nemohl chybět na slavnostně prostřeném štědrovečerním stole, neboť

byl považován za symbol dostatku po celý nadcházející rok, o chleba se dělila hospodářova rodina s dobytkem, aby se mu dařilo ku prospěchu všech. Drobky ze štědrovečerního

obrázek 9 Slaměné ošatky na kynutí chleba

obrázek 10 Figurky tvarované ze zbytků chlebového těsta

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1917


18 TRADIČNÍ PEČIVO

chleba se házely do ohně, aby neškodil, a nosily pod ovocné stromy, aby rodily. Ani při svatbách nebyl pecen chleba opominut a stával se často prvním darem nové hospodyně ženichově matce. Vždy byl součástí prostřeného stolu na čestném místě, u řady pokrmů také nahrazoval dnes obvyklé přílohy.

Chlebu přisuzovaly porodní babky a léčitelky zázračnou moc při zažehnávání dětských nemocí, jeho účinky se rovnaly účinku svěcené vody a svěcených kočiček. Nechtěl-li nemocný ani krajíc bílého chleba od pekaře, nemohlo mu už nic pomoci. Krajíc chleba za trámem byl prevencí proti požáru a blesku. Pecen chleba dostávala čeládka na odchodnou ze služby, byl odměnou žencům pracujícím na poli i mlatcům na mlatě.

Malý bochníček chleba ze zbytku těsta, často v podobě postavičky nebo věnečku, nazývaný mnoha krajově odlišnými, velmi lichotivými pojmenováními – podplameník, podplamenice, rozpek, poškrabek, chlebovník, chlebový „lokeš“, podle popisu H. A. Gallaše z roku 1826 také „osúch“, byl po upečení první chladný a vítaný jako pochoutka dětmi i dospělými.

V současné době se v profesionálních pekárnách připravuje celá řada druhů chleba z různé mouky a přídavků, které dříve nebyly známy nebo se neužívaly. Ale dobře vypečený, chutný, kmínem vonící bochníček „obyčejného kmínového“ nic nemůže nahradit ani dnes. PEČIVO PŘI RODINNÝCH OBŘADECH A OBYČEJÍCH Příprava jiných druhů pečiva, zejména sladkých a tvarovaných, byla ve venkovských domácnostech záležitostí dnů nejvýznamnějších. Vlastnost kynutého těsta, které nabývalo svého objemu tak říkajíc před očima, byla symbolem prosperity. Vždyť zájmem každého hospodáře bylo vypěstovat tolik plodin, aby rodina nestrádala v žádném období roku. Dokladů o podobě nejrůznějších slavnostních druhů pečiva máme dostatek až pro druhou polovinu 19. století, kdy se také, jak bude dále popsáno, měnil způsob pečení i vaření nejen v městských, ale také ve venkovských domácnostech. Právě možnostmi, které k pečení poskytovaly uzavřené trouby ve zděných kamnech, můžeme vysvětlit skutečnost, že pečení bohatě zdobených koláčů různých velikostí dosáhlo v posledních desetiletích 19. a na počátku 20. století svého vrcholu a krajově se profilovalo. Koláče se staly ozdobou slavnostního stolu, odměnou za práci i darem. Teoretické úvahy o významu jednotlivých druhů pečiva ponecháme nyní stranou. Pokusíme se popsat druhy pečiva typické pro slavnosti rodinné i výroční, které dodržovaly určité, společenstvím obce uznávané tradiční formy a průběh. I když také zde zaznamenali kronikáři mnohé proměny, odrážející přechod k racionálnímu hospodaření na půdě, pozvolné opouštění iracionálních – symbolických činností, které měly zabezpečovat úrodu, zdraví, dostatek obživy a štěstí jak v osobním, tak rodinném životě. Postupné sbližování mezi venkovským a městským prostředím, změny ve vedení

Peceni.p65 21.7.2004, 15:1918




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist