načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tradiční české LÉTO – Josef Lada -- Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, písničky – Josef Lada

Fungujeme! Vážení zákazníci, nařízením vlády jsou od 22. 10. 2020 z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky. Knihy si ale můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na některých našich výdejnách. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Bližší informace naleznete zde
Tradiční české LÉTO - Josef Lada -- Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, písničky

Elektronická kniha: Tradiční české LÉTO - Josef Lada
Autor: Josef Lada
Podnázev: Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, písničky

Už jste zapomněli naše tradice a rádi byste dětem vyprávěli o českých zvycích z dob dávných i současných?. – V této knize vám přiblížíme nejen ty nejznámější svátky, zvyky a obyčeje, ale také zde najdete známá lidová říkadla, pořekadla, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 86.6%hodnoceni - 86.6%hodnoceni - 86.6%hodnoceni - 86.6%hodnoceni - 86.6% 100%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 53
Rozměr: 29 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Folklor. Lidové tradice
Literatura pro děti a mládež (naučná)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0015-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Už jste zapomněli naše tradice a rádi byste dětem vyprávěli o českých zvycích z dob dávných i současných?.
V této knize vám přiblížíme nejen ty nejznámější svátky, zvyky a obyčeje, ale také zde najdete známá lidová říkadla, pořekadla, pranostiky i oblíbené písničky, které neodmyslitelně patří k tradičnímu českému létu.

Prožijte a vychutnejte si krásné české léto spolu s kouzelnými ilustracemi Josefa Lady.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Josef Lada - další tituly autora:
 (Knihy - Leporelo)
Říkadla Josef Lada Říkadla Josef Lada
Bajky Bajky
Šprýmovné komiksy Šprýmovné komiksy
O chytré kmotře lišce O chytré kmotře lišce
Zvířátka Zvířátka
Tradiční český ROK - Josef Lada -- Svátky, tradice, zvyky, pověry, říkadla, písničky, pranostiky, koledy Tradiční český ROK - Josef Lada
 
K elektronické knize "Tradiční české LÉTO - Josef Lada -- Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, písničky" doporučujeme také:
 (e-book)
Tradiční česká ZIMA - Josef Lada -- Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, koledy Tradiční česká ZIMA - Josef Lada
 (e-book)
Tradiční český PODZIM - Josef Lada -- Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, písničky Tradiční český PODZIM - Josef Lada
 (e-book)
Tradiční české JARO - Josef Lada -- Svátky, zvyky, obyčeje, říkadla, koledy Tradiční české JARO - Josef Lada
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Rádi byste dětem vyprávěli o českých tradicích? V této knize vám

přiblížíme nejen ty nejznámější svátky, zvyky a obyčeje, ale také zde

najdete známá lidová říkadla, pořekadla, pranostiky i oblíbené písničky,

které neodmyslitelně patří k tradičnímu českému létu.

Prožijte a vychutnejte si krásné české léto spolu s kouzelnými

ilustracemi Josefa Lady.

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz • www.bambook.cz

ISBN 978-80-271-0015-6

ilustrace Josef Lada

zvyky říkadla písničky

ilustrace Josef Lada

ilustrace Josef Lada

Již vyšlo



ilustrace Josef Lada


4

Proč ten jetelíček roste u vody,

proč k nám můj hošíček,

proč k nám nechodí?

Snad k nám zase cestu najde,

až ten jetel kosou zajde,

jetel ten jetel, jetelíček u vody.


5


6

Žalo děvče, žalo trávu, u panského suchopáru. Jak nažala, ohlédla se, kde Janeček koně pase. Pase on je na dolině, na té mladé jatelině. Jezte, koně, však je dobrá, moje milá je podvodná.

U těch našich dvířek,

u těch našich vrat,

zpívá tam slavíček

za noc kolikrát.

On tam pěkně zpívá,

jen se to rozlíhá,

u těch našich dvířek

za noc kolikrát. Léto je jedno ze čtyř ročních období. V této době jsou nejvyšší teploty i nejdelší dny.

Astronomické léto začíná letním slunovratem (21. června) a končí podzimní rovnodenností (22. nebo 23. září). V této knížce se děti seznámí s meteorologickým létem, které zahrnuje měsíce: červen, červenec, srpen.

Léto a s ním sluncem zalitá krajina vybízejí k letním radovánkám. Děti se těší na prázdniny, jahody se šlehačkou, náušnice z třešní, sladké meruňky, oblíbenou zmrzlinu, skotačení ve vodě, hraní si v přírodě, sbírání malin nebo borůvek v lese i na dobrodružné výlety. Touto knihou připomeneme dětem nejen oblíbené české svátky, tradice, zvyky, obyčeje, ale i nejznámější lidová říkadla a písničky, které se vztahují právě k tomuto oblíbenému ročnímu období. Léto, léto už je tady, pojďme všichni do zahrady, roste tráva zelená, mám ji až po kolena. Červen třešně maluje, po jahodách voní, se špačky se rozdělíme stejně jako vloni. Červenec a srpen hřejí na horách i u peřejí. V tiché tůni pod strání nejlepší je koupání.

Léto, léto přiletělo,

na zelenou louku,

lištička se zatočila

v lese na palouku.

Leze ráček po potoce,

leze ráček po řece,

leze zpátky, nohy krátký

a přece nám uteče. 9

10

50. den po Božím hodu velikonočním

Letnice (Svatodušní svátky, Rozálie) jsou pohyblivé svátky a každý rok připadají

na jiné datum, které závisí na termínu Velikonoc. Slaví se padesát dní od Božího

hodu velikonočního, tedy deset dní po Ježíšově nanebevstoupení. Svatodušními

svátky si připomínáme seslání Ducha svatého na apoštoly a Ježíšovy učedníky,

který je obdařil zcela mimořádnými schopnostmi.

Latinské pojmenování Letnic pochází ze slova pentecoste, což znamená pade

sátý den velikonoční slavnosti. V křesťanství jsou Velikonoce svátkem vzkříšení

Ježíše a Letnice svátkem seslání Ducha svatého. A právě Svatodušními svátky

vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc a končí jimi celé velikonoční období. O Letnicích už měli hospodáři na polích zaseto, práce na chvíli ustaly, snad každé stavení zdobily pivoňky, na zahradách voněly růže. Začínal čas slavností a vítání nadcházejícího léta.

Letnice se slavily od sedmé neděle velikonoční (svatodušní neděle) do pondělí (svatodušní pondělí). Sobota před těmito oslavami byla celá ve znamení velkého úklidu. Hospodyňky pilně uklízely a krášlily svá stavení i jejich okolí čerstvou zelení. Tradičně se domy zdobily čerstvými zelenými větvičkami, nejčastěji březovými nebo bukovými.

O Božím hodu svatodušním (svatodušní neděli) se dávaly zelené větvičky do váz a hospodyňky je postavily na okno nebo ve světnici na stůl. To proto, aby se na nich mohl pohodlně usadit Duch svatý, který prý vždy přilétal v podobě holubice. Zelené ratolesti měly také přinést do domu štěstí a ochránit dobytek i pole před pohromou. Všechny oltáře v zemi byly bohatě zdobeny různobarevnými květy, a to převážně růžemi.

12

Svatodušní pondělí bylo vždy ve znamení tradičních bujarých oslav, lidových

zvyků, tance a zpěvu i velkých hostin. O Letnicích se vyháněl dobytek ze stájí,

obcházela se pole, čistily se studánky a ve vesnicích projížděly jízdy králů nebo

procházely královničky.

Ve městech se lidé bavili oblíbenou soutěží „střelba ku ptáku“. Na dlouhou

dřevěnou tyč – bidlo – se upevnil dřevěný pták, na kterého se střílelo z pušky.

Kdo ptáka sestřelil jako první, byl jmenován „ptačím králem“. Po vyhlášení

vítěze následovala tradiční lidová slavnost s velkou hostinou.

Pověry, zvyky

V předvečer svatodušní neděle hoši procházeli vesnicí a mohutně

práskali bičem, aby hlasitým rachotem zahnali zlé síly a čarodějnice.

Protože Letnice byly hlavním svátkem pastýřů, každý z nich se snažil vyhnat

dobytek na pastvu co možná nejdříve. A ten, který se opozdil, byl terčem

velkého posměchu ostatních.

13

Lidové pranostiky

Prší-li o svatém Duše,

bývá po něm málo suše.

O svatém Duše choď ještě v kožuše.

Když o svatém Duše prší,

seno se v létě neusuší.

Len vysetý o svatém Duše se dobře zvede,

protože Petruška ráda přede. K tradičním letnicovým zvyklostem patřily slavnostní průvody královniček (králek, králenek), kterými si lidé chtěli naklonit přírodu. Jednalo se o dívčí obdobu chlapecké jízdy králů. Královničky procházely za zpěvu a tance vesnicí, ustrojené v králenských krojích. Říkalo se, že které stavení navštíví, tam se bude dobře dařit po celý rok. Na obchůzce rozdávaly posvěcené zelené ratolesti ovázané červenou stuhou, které měly obdarovanému hospodářství zajistit bohatou úrodu a dobytek ochránit od nemocí.

Na šatech královniček vždy převažovala bílá barva, na znamení čistoty,

a nesměl na nich chybět červený doplněk, který symbolizoval život. Královna byla po celou dobu obchůzky schovaná pod baldachýnem z velkého červeného šátku, který ji chránil před sluncem či deštěm. Na hlavě vždy měla velkou korunu z pestrobarevného lučního kvítí. Její dívčí družina pak nosila skromnější věnečky z pampelišek, nebo kopretin.

Králko, králenko,

král tebe volá,

abys za ním šla,

že ti něco dá. Dívčí skupinu vedl „král“, oblečený do dlouhých sukní a s ozdobenou větvičkou v ruce – májíčkem. Králem ale také byla dívka, o něco starší než ostatní, zpívala sóla písní a určovala nejen směr průvodu, ale i místa, kde se bude koledovat.

Většinou slavnostní pochod zahájil král, který královnu vyzval k tanci pod

červeným baldachýnem. Kolem nich tancovala děvčata z kolednické družiny. Poté se průvod vydal na slavnostní obchůzku vsí.

Podle úlohy dívek v králově družině se jim říkalo buď „prosebnice“, nebo

„darovnice“. Prosebnice koledovaly o nadílku a v košíčku nosily vykoledovanou výslužku. Darovnice naopak obdarovávaly hospodářství posvěcenými zelenými větvičkami. Až na úplném závěru obchůzky se objevil starší hoch, který vyzval královnu k tanci, a uvedl ji tím do světa dospělých.

Dnes se asi nejznámější svatodušní obchůzka královniček koná v Březském

u Velké Bíteše.

Panímámo z Březského,

podarujte nás.

Pár vajíček od slepiček,

kousek másla od kraviček.

Hrábněte hezky zhluboka,

aby vás nebolela ruka do roka.

Děkujeme za našeho krále

a půjdeme o dům dále.

16

Oslava Svatodušních svátků je dodnes v mnohých krajích spojována s čištěním

studánek. K lesním pramenům a studánkám se vydal průvod prozpěvujících si

dívek, v jehož čele byla královna. Podle staré pověry právě jen čisté a nevinné

dívky mohly studánku vyčistit, aby pak stejně čistá a neposkvrněná zůstala

i voda. Když děvčata došla k prameni, utvořila kolem studánky i královny kruh,

zatancovala a zazpívala.

Voda z takto vyčištěných studánek má prý magickou moc a léčivou sílu. Lidé

věřili, že jim tato čistá voda přinese štěstí, a proto vodou ze studánky kropili

chlévy, aby byl dobytek zdravý a plný sil. Někde s ní hospodáři pokropili svá

pole, aby si zajistili dobrou úrodu, a v některých krajích také sad či les, aby si

zachovaly sílu a hojnost.

Vím já o studánce

na zelené louce.

Je v ní voda čistá,

napij se má milá.

Tahle vodička studená

je přes devět mezí voděná.

Peru tě, vodičko, po proudu,

ať máš celý rok vodu.

K tomuto lidovému obyčeji se vztahuje slavná hudební kantáta Otvírání studá

nek, ke které básnický text napsal Miloslav Bureš a hudbu zkomponoval Bohu

slav Martinů, světoznámý rodák z Poličky.

Královnička poklekla na šátek rozprostřený,

položila džbánek do stříbrné pěny.

Pak do všech světových stran vodu vylila,

aby si byli všichni zdravím jisti,

nabrala hrst loňského listí,

za sebe je hodila a k oblakům pravila:

Zlý moci zaháním, nemoci vyháním.

Jak studánka otvírá se, otvírá se vždycky v máji, tak se taky srdce lidská, tak se taky otvírají. Zažeň smetí ze studánky, zažeň smetí v jarním vánku. Ať se třpytí voda čistá, ať se třpytí na dně džbánku.

U studánky seděla,

do klidné vody hleděla,

spatřila malou rybičku,

jak polykala vodičku.

Rybičko, ty jsi němá tvář,

ty všelijaká kouzla znáš,

ty víš, co trápí srdce mé,

ty víš, kde můj miláček je.

18

Počátkem léta ožívá tradiční lidová slavnost, jízda králů. Dříve se tyto jízdy

pořádaly v každé větší vesnici a byly nedílnou součástí konce svatodušního

období. Dnes tímto obyčejem hýřícím barvami žije hlavně moravské Slovácko

a nejznámější jízda králů se každoročně koná ve Vlčnově. Právo účastnit se jízdy

králů náleželo mladým odvedencům, tedy hochům, kteří dosáhli dospělosti

a byli povoláni na vojnu. Přípravy ale začínaly už na podzim, kdy si skupina „rekrútů“ (legrútů) vybrala svého krále. Být vybrán za krále je pro rodinu ve vsi vždy velkou poctou. Králem byl vždy zvolen ještě malý chlapec, protože hlavní podmínkou bylo, že král musel být ještě panic. Na jízdu králů se pak celou zimu připravovala většina obce. Chystaly se pentle, mašle a další pestrobarevné ozdoby na koně. V předvečer slavnosti si legrúti vyzvedli zvoleného krále, kterému starý král slavnostně předal korunu. Nový král spolu s legrútskou družinou se pak představil přespolním návštěvníkům.

Já slibuji vám na korunu svoji,

že budu moudře panovat

nad písničkami, tanci

a lidovými kroji. V n eděli ráno začínala jízda králů ranní mší v kostele a celé dopoledne se pak zdobili koně, toho královského pentlila vždy králova matka. Odpoledne si legrúti vyzvedli svého krále, který byl oblečen do dívčího kroje. Na bílého koně jej vysadil jeho otec, dal mu do úst bílou růži a od té chvíle už nesměl král promluvit. Jízdu králů legrúti zahajovali úvodní vyvolávkou:

Hýlom, hýlom! Počúvajte horní, dolní, domácí aj přespolní,

co vám budu povídati o svatodušní neděli.

Máme krála poctivého, ale velmi chudobného,

okradli nám ho na horách, na dolách, na krakovských mostinách.

Ukradli mu tři sta koní z prázdných stájí,

ukradli mu tři sta volů z prázdných dvorů.

Dobře, že tam neměl nic, byli by mu vzali eště víc.

Na krála, matičko, na krála!



Josef Lada

JOSEF LADA


17. 12. 1887 - 14. 12. 1957

Josef Lada byl český malíř, ilustrátor a spisovatel.

Narodil se v rodině ševce v Hrusicích. Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy od Jaroslava Haška, dále Tyrolské elegie, Krále Lávru a Epigramy od Karla Havlíčka Borovského, Erbenovy a Drdovy pohádky a další. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.

Lada – Josef Lada – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.