načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tisíc a jeden klik - Helena Hvozdecká

Tisíc a jeden klik

Elektronická kniha: Tisíc a jeden klik
Autor:

Příběhy, do kterých se za chvíli začtete, nejsou smyšlené, z větší části je psal sám život. Proto také podobnost se skutečnými osobami není vůbec náhodná. S realitou jsem však ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy hned
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 428
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Příběhy, do kterých se za chvíli začtete, nejsou smyšlené, z větší části je psal sám život. Proto také podobnost se skutečnými osobami není vůbec náhodná. S realitou jsem však ve svých příbězích zacházela poměrně volně, předlohou pro jednu z postav mohlo být i více skutečných mužů nebo žen. Všichni však mají smyšlená jména a také další údaje jsou upravené tak, aby nebylo možné nikoho identifikovat. Zcela autentická a až na jména a faktické údaje neupravovaná je však většina vzkazů a odpovědí na inzeráty. Ponechala jsem je v původní podobě včetně mnohdy velmi svérázného pojetí pravopisu. Některé situace si člověk nemůže vymyslet, musí je prostě zažít. V případě seznamování se na internetu totiž platí, že skutečnost je někdy mnohem barvitější než ty nejdivočejší fantazie.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TISÍC A JEDEN KLIK

Helena Hvozdecká

Copyright © 2015 Helena Hvozdecká

Obálka ©2015 Helena Hvozdecká

Grafická úprava a sazba © Lukáš Vik, 2015

1. vydání © Lukáš Vik, 2015

ISBN ePub formátu: 978-80-87749-95-1 (ePub)

ISBN mobi formátu: 978-80-87749-96-8 (mobi)

ISBN PDF formátu: 978-80-87749-97-5 (PDF)

Konverze do elektronických formátů:

webdesignér Lukáš Vik

http://www.lukasvik.cz


Předmluva

Vážené čtenářky a čtenáři,

když jsem četl tuto knihu poprvé, nemohl jsem uvěřit tomu, že by mohla popisovat skutečné příběhy. Jednoho dne mi bylo nad sklenkou vína vysvětleno, že povídky byly opravdu inspirovány reálnými zkušenostmi. Přestože příběhy v této knize jsou vyprávěny s určitou nadsázkou a ironií, popisují skutečné zážitky několika žen a mužů, kteří se pokusili seznámit se prostřednictvím internetových seznamek. Povídky jsou odrazem vlastních zkušeností autorky a částečně příběhů jejích několika známých. Seznamují nás se specifickým prostředím internetových seznamek, se všemi jeho pozitivy i negativy a současně nám dávají nahlédnout do vnitřního světa několika hrdinů, kteří se zhruba v polovině svého života pokoušejí najít nového partnera.

Tato kniha je realistickým odrazem toho, že internetové seznamky poskytují mnoho příležitostí k navázání nových kontaktů, ale i toho, že prostředí internetových seznamek umí být bezohledné, kruté, sobecké a hlavně vulgární. Ukazuje fenomén

dnešní doby – přesvědčení mnohých, že anonymita

internetu nevyžaduje slušného chování.

Přestože kniha může celkově vyznívat jako rána

do tváře všem bezcitům a hulvátům, její poslání

je jiné. Má Vás především pobavit. Autorka Vám

s lehkostí a nadhledem předkládá následující

stránky, některé plné ironie a jiné zase trošku

smutné. Ukazuje, že hledání partnera či partnerky

přes internet může být záležitost humorná,

dobrodružná, ale často i velmi zdrcující. Přesto

se autorka jako každá správná kočka zatím vždy

dokázala otřást a jít dál.

Jan Ševčík

Slovo autorky

Příběhy, do kterých se za chvíli začtete, nejsou smyšlené, z větší části je psal sám život. Proto také podobnost se skutečnými osobami není vůbec náhodná. S realitou jsem však ve svých příbězích zacházela poměrně volně, předlohou pro jednu z postav mohlo být i více skutečných mužů nebo žen. Všichni však mají smyšlená jména a také další údaje jsou upravené tak, aby nebylo možné nikoho identifikovat.

Zcela autentická a až na jména a faktické údaje neupravovaná je však většina vzkazů a odpovědí na inzeráty. Ponechala jsem je v původní podobě včetně mnohdy velmi svérázného pojetí pravopisu. Některé situace si člověk nemůže vymyslet, musí je prostě zažít. V případě seznamování se na internetu totiž platí, že skutečnost je někdy mnohem barvitější než ty nejdivočejší fantazie. Nemám v úmyslu se omlouvat těm, jejichž slova jsem v příbězích použila. Byla bych naopak docela ráda, kdyby se poznali a zamysleli se, příp. korigovali to, co pouštějí do éteru, i když v tomto případě jde asi o přehnaný optimismus.

Skuteční jsou i hlavní hrdinové příběhů.

Předpokládám, že většina čtenářů má ve svém okolí

podobné Heleny, Alice, Johany, Kristýny, Petry,

Marky nebo Zdeňky, kteří se z různých důvodů

pokoušejí více či méně úspěšně více a více či méně

dlouho seznamovat na internetu. Chtěla bych

poděkovat všem, kteří byli ochotni jít s kůží na trh

a podělit se o své příběhy. Chtěla bych současně

vyjádřit svůj obdiv těm, kteří se nevzdávají ani po

opakovaných nezdarech, zklamáních a bolestných

zkušenostech a ráda bych jim popřála, aby při

hledání partnera neztratili optimismus, nadhled a

NADĚJI.

Prolog

Helena rozřezala poslední krabice, přidala je na

hromadu dalších už připravených kartonů a svázala

je provazem. Děti se chopily připravených balíků

a vydaly se ven s cílem najít v okolí nového bytu

kontejner.

Helena na chvíli osaměla. S pocitem příjemného uspokojení procházela jednotlivé místnosti bytu, které se jim už během jednoho týdne po přestěhování podařilo uvést do obyvatelného stavu. Na chvíli se posadila na pohovku v obývacím pokoji a pohodlně se opřela. Po poněkud hektických událostech posledních dnů si konečně dovolila úplně se uvolnit.

Cítila neobvyklý klid. Změn ve svém životě už se nebála, naopak, vítala je. Nový byt znamenal i začátek nového života. Života ve třech. Jen Helena a její děti. No děti... Syn i dcera už ji dávno přerostli. Dceři chyběl k dospělosti jen malý krůček, synovi sice o trochu delší krok, oba se ještě rádi nechali opečovávat, ale s oběma už se mohla bavit jako s dospělými. Vlastně to byla dcera, kdo přišel s myšlenkou přestěhovat se. Právě dcera nejhůř snášela domácí dusno. Nestála o úplnou rodinu,

která už stejně rodinou nebyla, ani o manželství

rodičů, které už existovalo jen na papíře.

Helena se spokojeně protáhla. Konečně se

mohla volně nadechnout a nebylo to způsobeno

jen blízkostí lesa, který byl od jejich bytu vzdálen

sotva pár metrů. Po dlouhé době se cítila spokojená.

Co na tom, že se byt, ve kterém už týden bydleli,

nacházel v panelovém domě. Co na tom, že

pohovka, na které seděla, patřila majiteli bytu. Co

na tom, že pro sebe neměla samostatnou ložnici,

protože ta její byla součástí obývacího pokoje, tedy

společného prostoru a představovala ji vlastně

pouze matrace a noční stolek. Manželské dvojlůžko

zůstalo v původním bytě. I s manželem. Helena

zadoufala, že se manžel brzy změní v manžela

bývalého a ona bude moci tuto životní etapu

definitivně uzavřít.Ohlédla se dozadu na svoji

matraci a lehce se zachvěla při vzpomínce na noci

s již téměř bývalým manželem. Otřásl jí chlad a

v žaludku ucítila mírnou nevolnost.Dva cizí lidé

v jedné ložnici, v jedné posteli, otočeni k sobě

zády... Nuceni sdílet intimitu, kterou už dlouho

necítili. Manželskou postel by Helena nestěhovala,

ani kdyby se do nového bytu vešla. K čemu by

jí vlastně byla? Pro případné návštěvy stačilo

roztáhnout pohovku, na které Helena seděla. Případné návštěvy? Vždyť nemá koho pozvat. Helena se zamyslela. Kdy se jí naposledy dotkl nějaký muž? Měla několik kamarádů, ale nikoho skutečně blízkého. Nejbližšího. Nenastal čas něco s tím udělat? Kamarádka Aneta už dávno Helenu přemlouvala, aby se zaregistrovala na některé ze seznamek. Helena podobný krok odsunovala až na dobu po rozvodu. Jenže rozvod se protahoval, roky přibývaly a osamocené večery už Helena raději nepočítala.

„Jak dlouho chceš čekat? Až do důchodu?“ posmívala se jí Aneta. „Nasadíš klapačky, vezmeš hůl a vyrazíš na rande?“

Helena se znovu otočila a zadívala se na svůj odraz v zrcadlových dveřích šatní skříně.

„Na svoje roky nevypadáš zase tak špatně,“ sdělila svému obrazu v zrcadle. „Jen jestli to nebude tím, že jsi krátkozraká a díváš se na sebe bez brýlí,“ dodala vzápětí. „Možná bych vážně neměla čekat, mladší už nebudu.“

Od svých známých věděla, že najít toho pravého může trvat hodně dlouho. Nebo se to také nemusí podařit vůbec. Samota už Helenu dávno přestala děsit, zvykla si rozhodovat o sobě sama, zvykla si i na zodpovědnost za sebe a své děti, zvykla si na svoji volnost. Společné soužití s manželem bylo

formální už víc než rok před přestěhováním, vlastně

jen občas sdíleli prostor jednoho bytu. Společně

nedělali už téměř nic. I čas pro děti byl oddělený.

Tak co mi vlastně brání, přemýšlela chvíli Helena.

Stěhovat si sem nikoho nebudu. A věrná už nemám

být komu.

Večer se Helena připojila na internet, otevřela

stránky Seznamky, cz a vytvořila profil. Na závěr

ještě poslala ke schválení svůj inzerát.

Svět je krásné místo k žití, ale mohlo by být ještě

krásnější – s přítelem, později partnerem, který by se

mnou radosti života sdílel.

Část první

Seznamování očima žen

Inzerát

První odpověď přišla v odpoledních hodinách,

několik minut poté, co se inzerát objevil na

internetu. Vzápětí mobil v kapse ženy zavibroval

podruhé. Potřetí. A znovu. Otevřela mobil.

Předmět: Odpověď na inzerát v seznamce...

Helena se podívala na hodinky. Bylo právě 17.00. Zřejmě skončila pracovní doba, pánové odložili notebooky, tužky, lopaty nebo něco jiného a podívali se, co je nového na seznamkách. Rychle napsali odpověď, aby je náhodou někdo nepředběhl. Helena dál v klidu umývala nádobí. Teprve večer se přihlásila ke svému účtu, aby si pročetla odpovědi na svůj inzerát. Od svého experimentu si mnoho neslibovala, ale jak postupně zjišťovala, skutečnost ještě silně předčila očekávání.

Většina odpovědí byla stručná, přímo minimalistická. Už ta první jí skoro vyrazila dech. Tady jsem: 48/170/80 No to je úžasné. Mám si tě přijít osobně vyzvednout? A kam vlastně? Ahoj, kolikrát jezdím do Brna a nemám kde v noci přenocovat...

„To je ovšem tvůj problém,“ napsala rychle

odpověď.

Ahoj, sluší ti to, co takhle zkusit něco nezávazného?

Klidně to zkoušej, pokud najdeš sobě rovnou.

Ahoj nezajdem na kafe broněk

Nezajdem. Proč bychom měli?

Ahoj, jsi sympatická žena a tak si tě dovoluji

oslovit. Nevím, jestli nebude problém můj věk 59

let, svobodný a bez závazků. Taky mám pár kilo

navíc. No uvidím, jestli se dočkám odpovědi, ale jsem

optimista...Vašek

No, milý Vašku, optimismus si ponechej, ale nech

si i svůj věk a kila navíc. Ledaže bych tě přivítala ve

své poradně pro výživu...

Ahoj. Zaujal mě tvůj inzerát. Jen krátké info o mě

(rád napíšu víc a pošlu foto přímo na tvůj email).

Jsem VŠ 44/164/66 z Olomouce – mladšího vzhledu,

svobodný, bez závazků, nekuřák. Mám rád přírodu,

hory, cestování, rád fotím, rekreačně sportuji. Kdybys

měla zájem, napiš.

Promiň, ale jsi poněkud podměrečný. Potřebuji

k muži svého srdce vzhlížet a ty jsi ještě menší než

já. Pokud bych si vzala podpatky, budeš vzhlížet ty

ke mně a to je pro mě vrcholně antierotické...

Ahojky, rád bych se s tebou seznámil, odkud si? Mira

33 l.

Zkus si přečíst, profil, chlapče.

Odpovědi bez textu omezené na smajlíky hned

mazala. Navíc u většiny z nich postrádala podpis.

Moc si nevěděla rady ani s osamocenými větami

typu: Seznámíme se?

Ahoj J , psal další.

Co odpovědět na takovou odpověď? Snad jen: No

nazdar.

Chtěl bych se s tebou seznámit.

Tak pro to zkus něco udělat. Třeba se alespoň

představit.

Další ze zájemců dovedl úspornou formu téměř

k dokonalosti:

Ahoj, 57 l., jsem podn., hl. kamaradku

Tak hledej, hledej. A hodně štěstí.

Ahojky, neznámá. Písneme si? Rád se seznámím.

Jsem 43,185,SŠ,rozveden,zajištěn. Nebopozvu na

dobré papáníčko-vzájemné sympatyje řeknou víc?

Pohodový páteček, papa Pepa

Papa Pepo, sympatyje musí být... Bože, nakonec

snad začnu šišlat, vzdychla si.

A takového pejska bys nechtěla, ptal se další.

Podívala se na přiloženou fotku. Byl na ní obtloustlý

muž s pleší, objímající svého psa. Oblečený do

trenek a trika, které stěží zakrývalo jeho pivní

bříško. Na nohách měl silné ponožky a sandály. Do

tváře mu neviděla.

Pes by ještě ušel, napadlo ji.

Další odpověď byla také stručná.

Možné já?

Podívala se na připojenou fotografii a zaúpěla.

Jednoho otce už mám, stačí. Zcela nemožné...

Ahoj, menuju se Štefan,a rád bych se stebou seznámil.

Jsu rozv.z JM,53Let.Jsu nekuřák,alkohol nemusím.Jsu

hodnej a inteligentnej muž. Mám rád vše,co k životu

patří.Děti nejsou překážkou.Pa Š

Do očí jí vhrkly slzy. Z tebe ta inteligence přímo

čiší. Jen nevím, jestli na mě nejsi inteligentnej až

moc.

Pozvani na kavu... Karel 1747450l. a ujdu. Usmev

prosim-! Apropo foto muzu poslat i s dalsim info.P.S.

Hezky nejen den.

Myslím, že foto ani posílat nemusíš, Karle, děkuji...

Dobrý den,až budete mít čas a náladu mrkněte

na můj profil a fotečky, pokud se neleknete písněte

...Příjemný zbytek dne. Robert

Asi nepísnu, lekla jsem se. Potetovaný drsoň, to je

můj sen. Jen aby se nezměnil spíš v noční můru.

Otřásla se.

Ahoj rad bych tě pozval na kavu napiš budeš lichtít s

pozdrave pepa. Su z Liberce.

Promiň, Pepo. Linechcu. Mimochodem, jsem

z Brna. Bydliště mám uvedeno v profilu.

Dobry den preji.

Nejenom ze jste krasna zena ale vypada to ze vite co

chcete od zivota.Myslim ze zacit znovu nejni nikdy

pozde,a dobrych pratel nejni nikdy dost. Rad bych si

vymenil par prijemnych sluvek,budete-li mit zajem

poznat nove kamarady-rad pockam na odpoved.

Karel.

Máte pravdu, Karle. Bohužel opravdu vím, co chci, a

slevovat se mi nechce. To nejni moje cesta.

Dobrý den, nevadil by vám přítel starší o 20 let? Rád

vám o sobě napíši. Bohumil.

Vadil, Bohumile, vadil. Nejsem gerontofil.

Ahoj, jsi krásná žena, rád bych tě poznal. Skutečně

klameš tělem, vypadáš tak na třicet.20/188/78

Bohužel nejsem ani pedofilka.

Další odpověď neměla chybu:

Ahoj, chtěl bych se stát tvým osobním WC, psal 33

letý vysokoškolák. Pochopitelně se ani nepodepsal.

Jeho profil byl zcela prázdný.

Odpověděla okamžitě: „WC mám. Nepotřebuješ

spíš terapii?“

Poslední odpověď byla zcela bezkonkurenční:

Hledám intimní kamarádku, napiš mi na můj

mail:monybaby@seznam.cz. Čekám J

Zajásala: Heuréka! Konečně vím, co mi chybělo ke

štěstí. Lesbická láska!

Začínala být unavená. V rychlosti přelétla další

e-maily, přišlo jich víc, než čekala. Svou roli zřejmě

sehrála její fotografie, vlastně několik fotografií,

výsledek jejího experimentování se samospouští

a dalších „uměleckých“ úprav, které se její dceři

velmi povedly.Marně však čekala na zajímavou,

smysluplnou odpověď. Z přiložených fotek na ni

hleděli mladí svalovci, většinou svlečení do půl

těla, potetovaní Rambové, sportovci v šusťákových soupravách nebo lyžařských kombinézách schovaní za tmavými brýlemi, několik obtloustlých venkovských strýčků v trenýrkách nebo mírně anorektičtí mladíci se smutným výrazem.

Občas hodně prozrazoval už nick sám o sobě nebo úvodní pozdrav. Přemýšlí vůbec ti pánové, když se představí jako „bzuk“ nebo třeba „pavlik. bambino“?Neměla ráda hrubost, ale zdrobněliny u mužů středního věku jí připadaly ... prostě odpuzující. Na většinu dopisů neodpověděla ani formálně, ze všech těch smajlíků, pozvání na kafíčko a jiné dobrůtky bez dalšího textu, ze všech „ahojíků“, „papa“ a jiných infantilismů se jí zvedal žaludek.

Znovu se jí potvrdilo, že je zajímavá pro kategorii můžu od 55 let výš. Ti mladší, čtyřicátníci, její vrstevníci, zjevně hledají také mladší, tedy třicátnice. Povzdychla si. Nejsou všichni postarší muži stejní, přemítala, ale víc si přece jen rozumím s těmi přibližně stejně starými. Nebo mírně mladšími. Padesátníci nebo vlastně téměř šedesátníci jí vesměs připadali usedlí a příliš pasivní...a po pravdě i fyzicky nepřitažliví L. A navíc jsem ulítlá na psavce, přemýšlela Helena, to už se v dnešní době nenosí? Znovu nahlédla do několika odpovědí. Čím chtějí všichni ti muži zaujmout, když o sobě nejsou schopni napsat ani pár souvislých vět? Kromě inzerátu měli k dispozici vyplněný profil, včetně několika řádků o její představě partnera a vztahu. I číst je v dnešní době už ztráta času?

Podívala se na sebe do zrcadla.

- Kde jsou všichni zajímaví, inteligentní, duchaplní, aktivní muži středního věku? povzdychla si.

- Jsou zadaní, odpovědělo zrcadlo.

- Všichni?

- Buď jsou ženatí, nebo mají mladé atraktivní milenky. Nebo obojí.

- A já jsem co?Přece nejsem ještě ani stará ani neatraktivní.

- To bylo vtipné.

- Ha, ha, ha. Mám se jít pověsit, nebo co?

- Máš na výběr. Buď snížíš laťku, nebo zůstaneš sama.

- Chceš říct, že jsem moc náročná?

- To jsi. Není ti dvacet. Ve svém věku už moc šancí nemáš.

- Nechci vztah za každou cenu. Nemám důvod být s někým, kdo mi nic neříká. Nepotřebuji ani kamaráda ani příležitostného milence. Mám zájem o partnera v pravém slova smyslu. O někoho, kdo mi nechá moji svobodu a současně bude schopný se mnou držet krok. O někoho, s kým si budu rozumět a kdo mě bude po všech stránkách přitahovat...

- Hezká pohádka... Tak sni dál...

Měla chuť do zrcadla třísknout. Ale spokojila se s tím, že ho otočila ke zdi.

Týden na seznamce

Po neúspěchu s prvním inzerátem se Helena

rozhodla zaregistrovat na seznamku Štěstí.

Vymyslela si přezdívku a použila jednu ze svých

soukromých e-mailových adres. Detailně vyplnila

profil, přičemž rubriky, které vyplnit odmítla,

alespoň opatřila komentářem:Intimnosti jsou

intimní – takže až z očí do očí jen tomu jednomu

vyvolenému J .

Přidala fotografii a pohrála si i s textem inzerátu, aby přitáhla ty zájemce, kteří by mohli odpovídat jejím představám, a předem odradila ty, kteří ji vůbec nezajímali. Poslala inzerát ke schválení a nalila si skleničku čistého vína ve snaze spláchnout poněkud hořkou pachuť.

Zkusila racionální argumenty, ale necítila se o moc lépe. Rozvodem život nekončí. Nechce být do konce života sama. V reálném životě má jen minimální šance na seznámení se. Internetové seznamky jsou dnes už běžným způsobem seznámení zvlášť u dospělých středního věku.

Jsou seznamky běžným způsobem seznamování i pro osamělé psycholožky středního věku? Může si při své práci dovolit na některé z nich exhibovat? Co když v anonymním virtuálním prostoru narazí na někoho ze svých klientů? Co když ji někdo z nich pozná? Její soukromí by mělo klientům zůstat utajeno. Chvíli váhala. Její fotografie nebyla zatím zveřejněna, ještě stále mohla profil s inzerátem i fotkami zrušit.

Má však jinou volbu? Má si připnout na bundu cedulku s textem: Jsem k mání? Nebo začít oslovovat sympatické muže na ulici, v obchodech, restauracích či dokonce v prostředcích MHD?

Zběžně nahlédla do profilu několika mužů její věkové kategorie. Většina mužů měla zjevně odpor k psaní a jejich profily byly vyplněné jen minimálně. Našli se však i takoví, kteří detailně popisovali délku a šířku svého přirození a přítomnost či nepřítomnost, tvar či hustotu svého ochlupení, případně další detaily ze svého intimního života. Podobné profily už předem vyloučila ze sféry svého zájmu. Ty zajímavé si uložila do paměti, ale rozhodla se prozatím nikoho aktivně neoslovovat a vyčkat na odezvu na svůj inzerát.

Přála si, aby nemusela hledat.

Raději by byla sama objevena.

Pondělí, den 1.

(Drazí přátelé! Nerada bych vypadala jako kurva,

ale byla bych ráda, kdybyste mě využívali častěji. S

pozdravem, Vaše gramatika.)

Večer po návratu z práce se mírně nedočkavá Helena přihlásila na svůj profil. Vzkazů přišlo hned několik desítek, návštěv měla ještě několikanásobně víc. Někteří z návštěvníků nereagovali vůbec, několik z nich zanechalo pouze ikonku s prvním dojmem:

Líbíš se mi.

Zajímavý profil.

Popovídáme si?

Co pozvání na kávu?

Pomazlíme se?

Helena se rozhodla, že se ikonkami nebude vůbec zabývat a raději projde množství vzkazů. Některé z nich rovnou házela do virtuálního koše, některé vyhodila až po krátké reakci. Jak se vzkazy probírala a třídila je, postupně zjišťovala, že se její schránka začíná silně vyprazdňovat, až na dně zůstal pouze jediný vzkaz od muže, kterého Helena zařadila do pracovní kategorie: K dalšímu prozkoumání. Při čtení ji dokázal nadchnout hned první vzkaz: KR2: Proč máš tak veliký uši? Sibi: A proč máš tak malý mozek? Fanda48: Ahoj jmenuji se Franta je mne 48 let a take hledam Važnej Vstah tak co skusime to Franta odepiš. Sibi: Myslím, že nezkusíme, Franto. Helena

Viki: ahoj, jsem kluk stejného vzdělání jako Ty.. je my 43, 182, 80, takže to není až tak hrozný.. dopad jsem tak trochu podobně.. ale vše je viřešeno.. bylo by fajn, vydět se..

Sibi: Ahoj, sice jsi stejného vzdělání, ale na vyjmenovaná slova po v a m jsi zjevně chyběl, že? A navíc ses zapomněl podepsat...Helena Bedan:ahojki ,jeden troufalec se hlasi. Helena prohlédla profil, ale byl zcela prázdný, chyběla i fotka. Chvíli přemýšlela, jestli má smysl reagovat. Ahojky, tak ať ti neupadne ruka, napsala, jsi troufalec nebo spíš zoufalec? Vzápětí svou odpověď zase smazala, vzkaz vyhodila do koše a četla dál.

SAM1: Dobrý den! Mohu se o Vás ucházet? S pozdravem a přáním hezkého dne, SAM1

Helena se zadívala na přiloženou fotku a upřímně

se vyděsila. Přestože jednoznačně uváděla v profilu,

že má zájem o vrstevníka, muž na fotce už dávno

nebyl vrstevník.

Kdybych byla hodně tvrdá, řekla bych, že o tebe už

se bude ucházet tak leda smrt, ulevila si Helena a

vzkaz vymazala.

Mario11: ahoj skus to semnou pa mario na vzdy

spolu

Sibi: Ahoj, ale myslím, že pravdou bude spíš ni kdy

spolu...Helena

Lub186: achojki, nechtela bisy treba prohodit par

slov? mej pohodovej tiden. Luboš

Sibi: Bingo! Nechtěla. Ozvi se, až se naučíš česky.

Dobrou noc. Helena

Mišak: Ahoj jmenuji se Oldřich, je mi 33 let, jsem z

Brna, svobodný, zajištěný, hodný, pohodář. Pokud bi

ti nevadilo, že jsem mladší tak k lidně napiš rát se

stebou seznámím, ahoj Olda.

Sibi: Jenže mně by to vadilo, opravdu hledám

vrstevníka v podobné životní etapě. Helena

FFF: Co..píšeš, takhle ,tu a tam ..krásnou literaturu

mnoho pravda nežeru.... Franta

Ale jinak, soudím podle tvé fotky, žereš nad míru...

běželo hlavou Heleně.

Petr_45: Rád se seznámým. Jsem 45,185, rozveden.

Hezkí den přeje Petr- hnědá očka, černý vlas.

A k tomu krátký rozum, as...

Rodovc: jsem skromní věrní ale ted jsem sám a

nemám to komu dát moji persktivu bt takoví jak

che ta žena co potřebuje odemě lásku věrnost a

porozumění jak když jsem sám jsem pracovitý ale i

milí ktomu co mi život dá naděj žít vedle někoho co

odemě oočekavá žena od muče .Mužem jse setkat

prosím děkuji naschle na váš email odvás Roman,

vichodočeskej kraj---45let mije prosím.

Sibi: Mi je 44 a nejsu z východočeskýho, ale tvrdý Y

mě psát naučili. Helena

MIRIN: Ahoj. Mohu splnit tvoje očekávání.(Mirek 49

let/VŠ z Brna)

Na fotografii byl asi 150 kilogramový muž. Helena

chvíli přemýšlela, která očekávání měl Mirek na

mysli. Že by měla nadšením otevřít náruč podle

vzoru „to všechno je moje“?

SUBMIN: Hezký dobrý den. Nechtěla byste mít svého

osobního otroka a sluhu? Ovládám veškeré domácí

práce a hledám paní, které bych mohl sloužit.

Někdy se divím, že jsem se ještě nepozvracela...

Ale sluha by se hodil ... alespoň bych to po

sobě nemusela uklízet, konstatovala poněkud

konsternovaná Helena, když vypínala počítač.

Úterý, den druhý

(„Šišli, mišli, kam jsme přišli? Na šišlavý vršíček,

kde si šišlá liška s myškou, jak prý strašně šišlá

šnek.“)

Pája: Ahoj, jmenuji se Pavlík.

Máš ráda zvířátka?

Mám doma Filípka a Daisynku. Nyní ještě čtyři

koťátka.

Britská modrá.

Pak mám ochočeného králíčka Mikyho. Bydlím jižně

od Brna. Jestli budeš chtít, tak Ti napíši o sobě více.

Přeji pěknou neděli, Pavlík

Až do této chvíle jsem netušila, že nejlepším

lékem proti zácpě je pobyt na seznamce,

povzdychla Helena a odešla na toaletu. Vzkaz ji

silně provokoval k černohumorné odpovědi typu:

Zvířátka miluji ve všech úpravách. Co třeba králíčka

na česneku, umíš? Přijela bych s dětmi na oběd.

Ovládla se a odpověď neposlala.

Pavlino:Ahojík, přeji krásný večer, máš moc krásně

napsaný profilek, je vidět že to psalo srdíčko. Určitě jsi

báječný človíček a ještě k tomu nádherná žena. Jsem

Pavel bude mi letos 46let jsem rozvedený, mám jedno

dítě a to už dospělého. Žiji v Adamově a pracuji v

Brně. Když mi prosím napíšeš tvůj emailík, tak pošlu

svou fotečku, ju? Tak zatím přeji krásný večer a ještě

kouknu jestli třeba tu nejsi pa Pavel

Sibi: Děkuji, ale nechci, myslím, že by to nemělo

smysl. Promiň, hledám něco jiného. Helena

Helena špatně snášela zdrobněliny u dospělých

mužů. Chlap, který ve 46 letech zdraví Ahojík, a

posílá fotečky, určitě nosí trenýrky s červenými

medvídky a na víkend jezdí za svou maměnkou, aby

mu vyprala košilky, tričenka a mikinky a napekla

pekáček buchtiček. A tento navíc říkal „ju“!

Pavlino: Hm..ani jsi tomu nedala šanci..........Helenko

ty poznáš podle pár řádků zde napsaných, že by to

nemělo smysl....tak to jsi dobrá.....opravdu....Také

si občas jen tak píši, mám tolik popsaných papírků.

Jeden bych Ti Helenko poslal, jsou tam mé myšlenky,

od srdíčka, třeba rozsvítí plamének v Tvé dušičce....

Sibi: Pochopitelně z pár řádků mnoho nepoznám,

ale cítím, jestli mě řádky oslovily a mám chuť

rozvíjet další komunikaci nebo spíš ne. U tebe mám

dojem, že každý vysíláme na úplně jiné vlnové

délce. Mimochodem, zdrobnělinky a infantilismy u

dospělého člověka u mě vyvolávají kopřivku. Hodně

štěstí při hledání té pravé. Helena

Pavlino: Děkuji za odpověď. Máš pravdu, deme

každý jiným směrem. Přesto Ti tedy HELENO přeji

ať najdeš toho pravého dospělého muže. Pavel 

SP12345:Jsem tu pro Tebe. Smolíček Pacholíček.

Sibi:Já už ze Smolíčků vyrostla. Jezinka

DSJ: Jsem 52/171/80 s vlastním bytem v Jevíčku.

Rád Vás pozvu na cokoliv. Těším se na odpověď. Foto

posílám. Žiji sám ve svém. Jsem rozvedený. Mám

blízko k hudbě a snad ke sportu. Zajímám se o vše

nové. Přitahuje mě D/S vztah. Jan

Helena se pochlubila vzkazem své kamarádce

Anetě: „Velmi lákavá nabídka. Jen si nejsem jistá,

jestli mám být D nebo S. J“

Odpověď od Anety přišla okamžitě: „Jednoznačně

D! Spráskat bičem! J“

DAV: Ahoj, je mi 48 let, jsem cizinec z jižní

Evropy, Chorvat, majitel cestovní firmy, sportovní

typ 180/74, vysokoškolák, elegantní, komunikativní

romantik se smyslem pro humor, dobré jídlo a

zábavu, mám rád výlety do přírody. Moje dospělé

dcery už mají svůj život, tak hledám ženu, se kterou

bych mohl trávit noci ... Jsi můj typ. Neumím moc

dobře česky, ale s tebou se to rychle naučím Prosím o

Tvou odpověd, jsem v Liberec, pozdrav, Davor

Sibi: Děkuji, ale vypadá to, že se ani moc neorientuješ

v mapách. Nezdá se ti Brno trochu z ruky? Helena

ZDEN-66: Ahoj, jak se mas? Jmenuji se Zdenek.

Mohli bychom se seznamit, pokud by ti nevadilo ze

ziji uz 4 roky v Anglii? Jestli budes mit zajem tak

prosim odepis. Hezky den Zdenek 

SIBI:Ale ne, proč by mi to mělo vadit? Stačí, když mi

pošleš letenky na cestu tam i zpět. Svoje dvě děti beru

s sebou. Helena

BOBOB: ahoj napiš dik pa bob

Možná mělo být na konci spíš „blb“ Není to

překlep?, přemýšlela Helena a zkusila novou verzi

vzkazu.

AHOJ NAPIŠ DIK PA BLB (poslední dvě slova

je možno psát i bez mezery, čímž se ušetří jeden

znak).

Další vzkaz Helenu doslova nadchl. Obsahoval totiž

jediný smajlík bez dalšího komentáře. Přesto se

rozhodla odepsat.

1X1Y: :-)

Sibi: Díky, ale mám trošku problém zapamatovat si

tolik údajů hned napoprvé, nech si něco i napříště,

nemusíš na sebe hned prásknout všechno, no ne?

Helena

Boubelinka: MAM TU NEKOHO KDO JE SAM A

CHCE ZNEKIM ZALOZIT RODINU A JE MU 35

Sibi: JA TU MAM PĚT KOCEK A RODINU UZ

NECHCI ZNIKIM

Další vzkaz poslal motorkář Hafík ze Dvora

Králové:

Hafik: Dobrý den ,až budete mít čas a náladu

mrkněte zde na můj profil a písněte, písněte, zajdem

někam na pokec...jen pozor, fotka neodpovídá,jsem

ted o 12 kg. lehčí a štíhlejši...změnil jsem jídelníček.

Robert

Zdá se, že mu zeštíhlel hlavně mozek, povzdychla

Helena, když nahlédla do jeho profilu. Co ji připadalo obzvlášť přitažlivé, bylo Hafíkem zmiňované „tetování na pravém rameni lebečky a Harley Davidson.“ Jen by mě zajímalo, mudrovala Helena, kde se nachází „pravé rameno lebečky“? Víc vzkazů už Helena nezvládla přečíst. Bože, co je tohle za panoptikum? Kde jsem se to ocitla, zaúpěla. Vzala do ruky poznámkový blok a chvíli počítala.

Resumé dnešního dne:

Favorité: 0

Muži k dalšímu prozkoumání:0

Mimoňové: 38

Středa, den třetí (prožitý ve výřivce)

Moj43: Přeji pěkné ráno a krásny celý dnešní den.

Jsem Mojmír, je mi 43 a mam 14 ti letou dceru

ve vlastni péči. Jsme sami již téměř 5 let. Mam

vlastni byt, auto, motorKu i práci co mě bavi, ale

i tak nám pořad někdo scházi,,?Mam středošolske

vzdělani, měřím cca 173 a vážím 80kg. Doma máme

papouška a na zahradě dva psy,,,,tak kdyby jsi třeba

chtěla??Rad Tě poznam osobně,,ještě jednou přeji

krásny den, čauky Mojmir.


Helena pohlédla na fotku. Na gauči se rozvaloval

strejda s bříškem, který si zjevně ubral minimálně

20 kg a 20 roků. Vzápětí putoval do koše.

Další zájemce byl zjevně online:

OldovK: Ahoj neznámá, mám rád zpětnou vazbu,

kterou se řídím. Nechci se zařadit mezi ty stále

stejné, opakující se.......... Pokud si budeš chtít aktivně

odpočinout, jezdím o víkendu na hoďku a půl plavat

do Kuřimi(http://www.wellnesskurim.cz/). Rekreační

plavání,

výřivka, parní lázeň. Zdraví neprospěšných káv a

čajů bylo dost, tak

zde je alternativa.

Sibi: Aktivní odpočinek beru, ale první setkání

v bazénu nebo vířivce? To zní dost... zvláštně.

Pravděpodobně nechceš kupovat zajíce v pytli.

Helena.

OldovK:Ve výřivce se dobře povídá, Helenko, žádné

postranní úmysly nemám.

Sibi:Povídá? A s kým? S výrama?

Maximus byl také online a rozhodl se zahrnout

Helenu řadou dotazů:

Maximus:A co si studovala za VŠ? A co tu hledáš? A

jak se ti žije bez chlapa? Už tě nebaví robertky?


Sibi: Už jsem se smířila s tím, že chlapi jako

živočišný druh vymřeli. Ochočím si jiné zvíře. J

Helena

Maximus: To jsou silná slova... Kde bydlíš, mě si

třeba nevybereš? Jaká sou kritéria?

Sibi: Pro začátek někdy stačí umět se podepsat. A

přečíst si pozorně profil. Co ty na to?

Maximus: A to já neumím?

Sibi: To n e v í m, ale zatím jsi to neudělal, zdá se.

Maximus: Ty budeš asi nějaká komplikovaná bytost.

Helena si pomyslela něco o bytostech

nekomplikovaných, přímo jednoduchých, ale

Maximus se mezitím odhlásil. Naštěstí.

Ludvar: tady jsem :-) 47/178/85 VŠ z Brna. foto

mohu zaslat.

Ať jsi, kde jsi, klidně tam zůstaň.

Murko: Ahoj, popovídáme si? Martin

Sibi: Ahoj, nahlédla jsem do tvého profilu, působíš

sympaticky, ale na mě jsi příliš mladý. Já už děti

neplánuju, mám odrozeno. Helena

Murko: Nemusíme mít hned vážný vztah, stačí

nezávazný, ne?

Sibi: Jenže mně to nestačí a nic na tom nemění fakt,

že se aktuálně


nechci vázat ve smyslu dalšího manželství.

Murko: Chtěl bych zkusit intimní vztah se zralou

ženou.

Sibi: Proč ne, tak zkoušej. Přeji hodně štěstí.

Murko: Ty hned zavrhuješ něco hezkého a ještě jsi to

ani nezkusila!

Čtvrtek, den čtvrtý (plný tikání)

MMM: Ahoj jsi opravdu kus krásné ženy.. Mám chuť

se s Tebou seznámit, ale také chuť se něžně mazlit,

dlouze líbat a poté vášnivě MILOVAT!!! Chci Tě

princezno! 25 let

Sibi: Nejsem kus, jsem celá... A nechci tě, žabáku.

Kozros: Ahooooj J J JTady Rostik ... A kdo si ti?

Sibi: Tlustej zpocenej plešatej starej chlap, kterej se

tu dobře baví J

Rogogo: Ahojki, zkouším ti poslat vzkaz... Roman

Sibi: Tak zkoušej, zatím žádný nedorazil. Helena

LovecKa: Ahoj. Máš to pěkně napsaný, já nejsem až

takový pisálek. Prostě zvu do termálů příští víkend

na 4 nebo 5 nocí Slovensko nebo Maďarsko, je to tam

super relax. Pepa od K.Varů. Jdeš do toho? Karel


Sibi: Nejdu. A předpokládám, že jsi to ani nemyslel

vážně. Helena

LovecKa: Nevěděl jsem, že relax v termálech a

pohoda a relax vůbec jsou ti cizí.

Sibi: Relax a pohoda mi cizí nejsou. Cizí jsi pro mě ty.

Pepin1812: Hledam zenu k vstahu ne imeili...

Posilam telefon, těšim se.

Trochu se obávám, že se budeš těšit hodně dlouho,

Pepine...

Vo j t e c: Ahojky, jsem nezadaný rozvedený muž,46

let 175 cm vysoký viřešená minulost. Dělám do

starožitností. Jestly máš odvahu, tak zavolej na mobil

Vojtíškovi. A můžeš mi hned tikat.

Sibi: Odvaha mi nechybí, ale volat ani tikat nebudu

Vojtíškovi ani nikomu jinému. Helena

Mydva: ahojky, jsme mladý pár 29 a 30 z okresu

Znojmo a hledáme ženu, která by s námi chtěla

zkusit mazleni a milováni ve třech. upřednostňujeme

dlouhodobé přátelství a kamarádství. samozřejmostí

jsou oboustranné sympatie. zázemí máme :)

Sibi: V hledání vám nepomůžu, lituji... Helena

Mirakl: Ahoj. Jmenuji se Mirek a je mi

42let,176cm,85kg,sportovní postavy. Touto cestou


sem se rozhodl ti napsat a oslovit. Mám zájem se s

tebou seznámit a něco si s tebou napsat. Doufám že ti

nevadí že ti tikám. Jsi krásna žena!

Sibi: Tykání mi nevadí, ale s tikáním mám trochu

problém. Helena

Mateooo: Ahoj, nevypadáš nejhůř, ale trochu za

zenitem, co? Hodiny už dotikaly... tik, tak J

„Myslím, že dotikal především čas určený pro

seznamku,“ povzdychla nahlas Helena. „Jdu dělat

něco rozumného,“ dodala a šla zkontrolovat zásoby

vína ve spíži. Na další podobné perly už dnes nějak

neměla sílu.

Pátek, den 5. (den zatmění mozků)

Jirka35: ahoj, rád bych tě poznal, seznámíme se? Petr

Sibi: Vzhledem k prázdnému profilu neumím dost

dobře odpovědět.

Zatím vím jen to, že jsi poněkud mladší, než bych si

představovala.

Jirka35: Takže hledáš někoho jiného???

Sibi: Jak mohu odpovědět, když jsi o sobě vůbec nic

nenapsal? Zkus se trochu představit, prosím.

Jirka35: Ty jsi nějaká rázná...


Ardnij: Jak se máš? Jindra

Sibi: Hezký večer, děkuji dobře. My se známe? Helena

Ardnij: Ne, jen se pokouším, abyjsme se znali...

Sibi: V tom případě jsi nezvolil nejlepší způsob.

Zkusíš napsat pár vět o sobě, ano?

R123: Neruším, krásná vílo?

Sibi: Rušíš, ošklivý trpaslíku. Co jiného odpovědět na

podobný dotaz?

Pixi: me by jsi nechtelaaaaa....?......

Sibi: Jsi hodný, přítulný a nekoušeš? Nebo jak mám

rozumět tvé otázce?

Jose: jsem z Břeclavy a odkud seš ty? Sem asi již starší

58/178/85 na odpověď odpovím

Helena si povzdychla. Odkud asi jsem, když

v profilu jednoznačně uvádím, že bydlím

v Brně?Vzhledem k tomu, že i v inzerátu píšu o

tom,že bych ráda poznala muže z Brna nebo

nejbližšího okolí,

představuje místo mého bydliště nerozluštitelný

rébus. Asi tak jako odpověď na otázku, jak dlouho

trvala třicetiletá válka.Bože, do čeho jsi tu duši

vrazil, povzdychla nahlas Helena a s nadějí klikla na

další vzkaz.


Jií: Ahoj, všiml jsem si, že máš podobný koníček –

také trochu píšu. Něco ze svého života. Jiří

Sibi: To mě zajímá. O čem z tvého života kniha bude?

Helena

Jií: Heleno, o všem co jsem prožil a hlavně je

směrována pro ty, kteří mají podobný zdravotní

handicap jako já, aby pochopili, že s ním život teprve

začíná. A budou v něm i básně, protože dokreslují

určitou etapu mého života, kdy jsem před 4 roky

ztratil to, co jsem dodnes nenašel. Byla to láska k

ženě, které pro mne neskončila dobře. Tak tolik asi

pro dnešek.

Mimochodem – souvisí Sibi se Sibiří?

Sibi: Nepřímo – můj nick souvisí s jedním z mých

koníčků.

Jií: A z které části Sibiře jsi? Není u vás trochu zima?

Sibi: Jsem z Bystrce. Zimu moc ráda nemám.

Sibiřskou si raději ani nepředstavuji :-)

Jií: Možná to znamená, že máte v Bystrci Sibiř,

protože u vás netopí...Ale teď se chci zeptat: co je to

nick?

Sibi: Nick? Přece jméno, nebo přezdívka, pod kterým

tu vystupuji.

Jií: Teď už tomu vůbec nerozumím, na profilu máš

napsáno Sibi, ne Nick.


Sibi: Myslím, že si pořád nerozumíme. Nick je totéž

co jméno (anglicky). Moje jméno vzniklo v souvislosti

s jedním z mých koníčků, jak už jsem psala. A moje

jméno pro potřeby seznamky je Sibi.

Jií: Tak ahoj Nicku, jak je u vás na Sibiři? Jsi taky tak

ledová? I v srdci? Na to ale vůbec nevypadáš. Co ty

na to, Nicku? Problém je v tom, že máš vedle fotky

napsáno Sibi, ne Nick, jak se domníváš.

Sibi: Co já na to? Že to vzdávám! Sbohem.

Sobota, den šestý (plný sexu a barev)

Fredy: Ahojky, omlouvám se za moji troufalost....,

nabízím 3000 za diskrétní sex...

Sibi: Jsi z laciného kraje... mám mnohem

lukrativnější nabídky...

Mazlik: ahoj nehledáš náhodou nějakeho mazlika:

viš libiš se mi

Sibi: Ani náhodou. Mazlíčků mám doma plno. Jeden

mi právě sedí na klíně.

Pier: ahoj jsem normálni kluk moc mě vždycky lákalo

zažít něco vzrušujícího s o něco starší partnerkou.

Masáže, mazlení...někoho rozmazlovat. Je to taková

moje tajná erotická představa a hledám ženu které by


s to líbilo zase s mladším. Šlo by jen o kamarádství a

hrátky. Petr

Sibi: Každý máme své představy. Tak hodně štěstí při

hledání, já ti určitě nepomůžu. Žádnou takovou ženu

neznám. Ale děkuji za příspěvek do připravované

knihy sexuálních fantazií českých mužů. Helena

Mario: Ahojky a moc pěkný příjemný večer pro moc

okouzlující dámu, jsi opravdu moc sympatická a

roztomiloučká. Já jsem 40 letý z Blanenska.Moc rád

si jdu zaplavat, chodím do kina, jízda na lyžích na

kole, čtení a mám nový koníček- začínám malovat

obrázky....krajinky. Jinak Tě strašně moc rád víc

poznám a třeba pozvu na dobrou kávičku a mám na

Tebe jedno moc speciální přáníčko,kterým by jsi mi

opravdu moc pomohla,ale doufám,že se nezalekneš.

Strašně moc prosím, jestli nosíš silonky,jestli by jsi

mi mohla schovávat poškozené? Moc je scháním na

malování, používám je na cezení a na ty barvičky je

opravdu veliká spotřeba,tak snad mi pomůžeš a moc

se těším na opravdu milou dámu.pa a pěkný zbytek

dne přeje Pepík a moc se těším na odpověď. Opravdu

předem děkuji za pomoc tak ještě jednou se prosím

nelekni, sem normální v pohodě a Ty jsi opravdu

moc hezká,máš překrásné foto pa P. Moc rád něco

vytvořím pro Tebe ahoj...


Sibi: Ahoj, jsem strašně ráda, že píšeš. Mám teď

zrovna střevní chřipku a tak Ti ráda pošlu punčošky i

s přecezenou barvou. Odstín je vhodný pro malování

van Goghova pole slunečnic nebo pro natírání

vojenských předmětů khaki barvou. Helenka

Lumisek: Ahoj, nechceš si občas vydělat?

Sibi: Máš nějaký zajímavý návrh?

Lumisek: bylo by hodně smělé se zeptat, jestli bys mě

nevykouřila párkrát do měsíce za peníze?

Sibi: To je vážně neodolatelný návrh.

Lumisek: Jen nabídka.

Sibi: A nepleteš si to tu s bordelem? Ale něco bych

pro tebe měla - píše mi právě kamarád, že má nová

rovnátka z kalené oceli a tak by ti mohl poskytnout

jedinečný zážitek z pocitu strouhané mrkve! Bereš?

Fotoman: Ahoj, neměla bys nějakou pěknou fotečku

svých intimních partií?

Sibi: Náhodou tu mám krásné makrosnímky svých

křečových žil, máš zájem?

Fotoman: Jistě pošli.

Sibi: Že by nová, ještě neprozkoumaná a nepopsaná

úchylka? Varixofilie?


Neděle, den 7. (a poslední)

Helena pročetla poslední došlé vzkazy. Uložila si

pouze pět vzkazů, na které v rychlosti odpověděla.

Všem odesílatelům poslala svoji e-mailovou adresu

a doufala, že ji někdo z nich využije, protože se

právě rozhodla profil zrušit. Na další lukrativní

nabídky už neměla trpělivost. Ještě stručně

zareagovala na poslední vzkaz, který právě dorazil, a

vzápětí celý profil smazala.

AOL: Jsi bez perspektivy.

Sibi: Lepší být bez perspektivy, než bez mozku.

Odmítla dále ztrácet čas odpovídáním na vzkazy.

Potřebovala si ulevit a trochu se vypovídat, a tak se

raději pustila do dopisu pro kamarádku Anetu.

Ahoj Aneto,

rozhodla jsem se ti pochlubit, že jsem poslechla

tvou radu a přihlásila jsem se na Štěstí, cz. Byla jsem

tu týden a nestačila jsem se divit, jaké vzkazy mi

chodí. Většina těch, kteří přečetli můj inzerát, se ani

neobtěžovala napsat odpověď, většinou se zmohli

jen na velestručný vzkaz. Těch zajímavých přišlo

jako šafránu, mám je uložené, ale zatím jsem se tu

nezapovídala s nikým. Zatím se totiž neobjevil žádný


Favorit. Kdybych měla shrnout celkovou bilanci po

týdnu, vypadalo by to asi takto:

Totální mimoňové (rozuměj zajíčci, důchodci, negramotové, úchylové, omezující se na smajlíky a pozdravy, z druhého konce republiky nebo cizinci ...) – 66 kousků

Slušní, ale nevyhovující požadavkům– 18

Určení k dalšímu oťukání– 8 (3 z nich se už stihli diskvalifikovat – jeden trval na schůzce u něj doma, další chce, abych s ním žila na vesnici, třetí mě odradil fotkou)

Favorité -0(!!!!!!!!!!!!!)

Někdy je odrazující už přezdívka. Rozumíš tomu, jak si může někdo, kdo hledá vážné seznámení, vymyslet nick např.: „kozlik.matej“, „posuk2“ nebo třeba „lib.pr“, příp. „mazel.mazel“ nebo „kamsnim“? Nebo je to můj problém, že mám podivné asociace?

Když ti přepíšu jen část došlých vzkazů, jak tě znám, určitě zareaguješ, že kdybych je nabídla jako scénář sitkomu, nikdo neuvěří, že nejsou vymyšlené, ale jde o čistou pravdu. Co říct třeba na tento vzkaz:„rat té posnam“ No, uznávám, že napsat ve větě o třech slovech hned několik chyb je výkon hodný obdivu...

Přesto bych uvítala, kdyby mi přišel alespoň jeden pěkný, jiskřivý mail, bez sexuálních narážek,

bez hrubek, zajímavý, smysluplný, vtipný, nápaditý

od muže bez komplexů, přiměřeně sebevědomého,

chytrého a slušného. Připadá ti to snad jako přehnaný

požadavek?

Že se na seznamkách lže a podvádí, to mě

nepřekvapuje. Je známá věc, že si ubíráme roky a

kilogramy a naopak přidáváme centimetry nebo

tituly. Ale myslela jsem si, že vystavovat fotky se

zdráhají spíše ženy. Zdá se, že opak je pravdou.

Pokud seznámeníchtiví fotku vůbec přiloží, je

i při maximálním přiblížení většinou naprosto

nepoužitelná. Muži posílají buď zcela rozmazané

fotky, nebo se fotí proti sluníčku či jinak se

schovávají – za tmavými brýlemi, džbánem piva,

v motorkářských helmách, sportovních čepicích

a vystavují spíše svoje auto, psa, dům, dceru,

kamarádku, bývalou milenku, motorku, kolo

nebo batoh... Exhibicionisté se sice také najdou,

ale znáš mě – nabušení sportovci nebo zarytí

cyklisté v buzioblečcích a s brýlemi, příp. narcisové

v přiléhavých mokrých plavkách mi mnoho

neříkají...Občas mám při čtení vzkazů a profilů

chuť hlasitě křičet: Je v tomto panoptiku vůbec někdo

NORMÁLNÍ?

Jistě se ptáš, co dál. Rozhodla jsem se

„proklepnout“ těch několik vybraných, a pokud si

s někým z nich budu virtuálně rozumět, čeká mě

nová zkušenost – první „seznamková“ schůzka.

V opačném případě si dávám pauzu. Potřebuji se

trochu otřepat a nabrat dech. Jako každá správná

kočka nyní zalézám do svého kouta a lížu si rány.

Tvoje aktuálně znechucená, ale neporažená

Helena

Výběrové řízení

Kavárna, kterou Robert pro jejich setkání vybral,

měla příhodný název: Rendez-vous. Helena se

usmála, když zjistila, že jejich procházka je u konce,

ale Robert ji vzápětí poučil:

„První schůzka ještě není rande. První seznamková schůzka je prostě jen první schůzka.“

„A kdy schůzka přestane být prostě jen schůzkou a změní se v rande?“ zeptala se Helena, ale odpovědi se nedočkala.

„To je předčasné,“ odbyl ji Robert a vedl ji do kavárny. Psali si jen krátce, Robert byl stručný a věcný, ale rozhodně nebyl pro ni nezajímavý. Z jeho e-mailů bylo zjevné, že je vzdělaný, sečtělý a na rozdíl od většiny Heleniných nápadníků bezchybně zvládal i pravopis. Na zaslané fotce působil sympaticky. Začali se domlouvat na schůzce. Když Robert na její návrh sejít se na náměstí Svobody u ptáka odpověděl bez zaváhání: „Výborně, budu tam v dohodnutý čas,“ mile ji překvapil. Byl první, kdo věděl, kterého ptáka má Helena na mysli. Na schůzku přišel vysoký muž sportovního typu s kulichem na hlavě. Trochu medvěd, běželo hlavou Heleně. Přesněji řečeno medvěd, který se poctivě chystá na zimu, byla její další myšlenka. Když si svlékl bundu, bylo zřejmé, že mohutnost jeho postavy zdaleka není daná jen vypracovanými svaly. Co mu přebývalo na objemu, to mu chybělo na hlavě. Na fotce, kterou Heleně poslal, ještě měl krátké tmavé vlasy ostříhané na ježka. Nepřekvapilo ji to. Už si stačila zvyknout, že fotografie, které od svých ctitelů dostávala, byly neaktuální, více než jen několik let staré, rozmazané, focené proti sluníčku a nejlépe s tmavými brýlemi na očích.

Když se usadili a objednali si, Robert otevřel desky, které měl položené na klíně, vytáhl z nich list papíru a položil ho na stůl. Helena byla sice mírně krátkozraká, ale nadpis byl psaný velkými písmeny a zvýrazněný natolik, že ho snadno přečetla i ze svého křesla:

DOTAZNÍK

„Co je to?“ Helena se nevěřícně naklonila nad stůl, aby viděla papír z blízka. Text se ale nezměnil, četla dobře.

„Pojďme rovnou k věci.“ Robert si vzal do ruky propisku. „Chybí mi vyplnit ještě několik málo položek. Pusťme se do toho.

Helena se naježila.

„Prozradíš mi, o co jde?“

„Nic špatného, jen dotazník. Víš, nějaké schůzky už mám za sebou. Že nedopadly dobře, je zřejmé, jinak bych tu teď s tebou neseděl. Naštěstí se dovedu ze svých zkušeností poučit. Dotazník jsem vytvořil, když jsem pochopil, jak některé ženy zkreslují realitu nebo otevřeně lžou. Psal jsem si s jednou sympatickou dámou, která o sobě tvrdila, že je štíhlá. Když potom na schůzku dorazila slonice, měl jsem chuť ji ani nepozdravit a zmizet. Ale nevyšlo to, všimla si mě a valila se ke mně. Bohužel mi poslala jen svůj portrét. Obličej měla příjemný, ale prdel jak štýrský valach, prostě hrůza. Naštvalo mě to, a tak jsem se rozhodl, že jí dám zabrat. Navrhl jsem procházku a hnal jsem ji Denisovými sady nahoru na Petrov... No hnal, šinula se za mnou, funěla, myslel jsem, že vypustí duši. Nahoře jsme se zastavili, podal jsem jí ruku a rozloučil se slovy: Milá dámo, já jsem sportovní typ. Mám rád pohyb, akci, rychlost. Ale vás by k rychlejšímu kroku zřejmě nepřinutila ani střevní chřipka. Takže spolu nebudeme dál ztrácet čas.“

Helena cítila, že se jí v hlavě rozblikala červená kontrolka. Vlastně hned několik kontrolek. Zároveň začala být docela zvědavá na Robertovy myšlenkové pochody.

„A jak s touto zkušeností souvisí tvůj dotazník?“

„Od této chvíle beru seznamování víc systematicky. Když začnu s někým komunikovat, postupně vyplňuju dotazník. Co nenajdu

v profilu, na to se později doptám. Několik fotografií je podmínkou.

S portrétem se už nespokojím.

„A k čemu ti ten dotazník vlastně je?“

„To je první fáze. Když mám všechny údaje, začíná fáze druhá. Hodnocení.“

„Hodnocení? Jak to myslíš?“

„Prostě všechny položky v dotazníku ohodnotím určitým počtem bodů, spočítám je, a pokud dáma dosáhla povinného minima, je zařazena do dalšího kola.“

Helena stěží potlačovala smích.

„A když dáma nedosáhla?“

„Pak je odložena do archívu.“

„Druhé kolo bude asi schůzka, že?“

„Přesně tak. Až se sejde několik uchazeček, navrhnu několik termínů, na každou schůzku mám maximálně hodinu času. Sepsal jsem několik bodů pro rozhovor. Ten je také bodově ohodnocen. Asi je jasné, že do dalšího – nejvyššího kola postupuje jen uchazečka s nejvyšším počtem bodů.“

„A co přesně je součástí hodnocení?“



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist