načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ticho a klid – Charles Ridley

Ticho a klid

Elektronická kniha: Ticho a klid
Autor: Charles Ridley

Autor představuje metodu Breath of Life Cranial Touch (Kraniální dotek Dechu života), nemedikální integrální přístup k biodynamice. Nevysvětluje klinickou aplikaci kraniosakrální terapie, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  235
+
-
7,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea a.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 244
Rozměr: 21 cm
Úprava: xxi, 244 stran
Vydání: První vydání v českém jazyce
Spolupracovali: přeložila Klára Meissnerová
Skupina třídění: Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-0226-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor představuje metodu Breath of Life Cranial Touch (Kraniální dotek Dechu života), nemedikální integrální přístup k biodynamice. Nevysvětluje klinickou aplikaci kraniosakrální terapie, ale spíše praxi "nedělání" a naslouchání, kde se Dech života zcela ujímá vedení. Díky cvičením obsaženým ve knize Ticho a klid mohou kraniosakrální terapeuté zdokonalit své dovednosti, popsané přístupy však můžeme použít pro jakoukoliv léčebnou techniku, ať již je to akupunktura, homeopatie, psychoterapie, naturopatie, medicína, spirituální léčení, práce s tělem, pohyb.

Popis nakladatele

Kniha Ticho a klid je syntezí energetické medicíny těla a mysli, nejmodernější vědy a velmi vyspělé práce s tělem. Zkoumá tělo jako projev a prostředek k vývoji vědomí prostřednictvím kraniosakrální terapie. V této průkopnické knize nám Charles Ridley představuje metodu Breath of Life Cranial Touch (doslovný překlad: Kraniální dotek Dechu života), nemedikální integrální přístup k biodynamice. Nevysvětluje klinickou aplikaci kraniosakrální terapie, ale spíše praxi “nedělání” a naslouchání, kde se Dech života zcela ujímá vedení.

Díky cvičením obsaženým ve knize Ticho a klid mohou kraniosakrální terapeuti zdokonalit své dovednosti, popsané přístupy však můžeme použít pro jakoukoliv léčebnou techniku, ať již je to akupunktura, homeopatie, psychoterapie, naturopatie, medicína, spirituální léčení, práce s tělem, pohyb či Somatic Experiencing ®. Dech Života tělo stvořil a léčí ho, bez ohledu na to, skrze jakou modalitu působí.

(kraniosakrální biodynamika a evoluce vědomí)
Předmětná hesla
Kraniosakrální terapie
kraniosakrální systém
Biodynamika
Vědomí
vývojová neuropsychologie
Zařazeno v kategoriích
Charles Ridley - další tituly autora:
Ticho a klid -- Kraniosakrální biodynamika a evoluce vědomí Ticho a klid
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kraniosakrální biodynamika

a evoluce vědomí

Charles Ridley

Přeložila Klára Meissnerová


K ATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Ridley, Charles

[Stillness. Česky]

Ticho a klid : kraniosakrální biodynamika a evoluce vědomí / Charles Ridley;

z anglického originálu Stillness ... přeložila Klára Meissnerová. -

První vydání v českém jazyce. -- Praha : Maitrea, 2016. -- 244 stran

ISBN 978-80-7500-226-6

615.828 * 611.819:612.824 * 573.7.01/.05 * 159.922 * 159.91-027.1

– kraniosakrální terapie

– kraniosakrální systém

– biodynamika

– vědomí

– vývojová neuropsychologie

– populárně-naučné publikace

615.8 – Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství [14]

Charles Ridley

Stillness

Copyright © Charles Ridley, 2006

Translation © Klára Meissnerová, 2016

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2016

ISBN 978-80-7500-226-6


Když jsem se ráno podíval do světla, v tu chvíli jsem

pocítil, že na tomto světě nejsem cizincem, že mě to

tajemné beze jména a tvaru vzalo do náruče v podobě

mé matky.

Rabindranath Tagore, Gitanjali

Mamince


Obsah

Předmluva ....................................................................................................... xi

Úvod ................................................................................................................. xvii

Poznámka pro čtenáře ............................................................................................. xx

Poděkování ............................................................................................................. xxi

Evoluce kraniosakrální praxe ................................................................................ xxii

1. kapitola:

Ticho, klid a Dech života ..................................................................... 1

Co jsou to kraniosakrální inertní vzorce? ................................................................. 3

Limity biomechanické kraniosakrální terapie ........................................................... 3

Biodynamika: tělo léčí Dech života .......................................................................... 6

Embryogeneze: síla transmutace .............................................................................. 9

Fulkrum transmutace: sinoatriální uzel ................................................................... 12

Dech života ............................................................................................................. 13

2. kapitola:

Dech života a nedualita ...................................................................... 17

Vnitřní válka a její role při vzniku nemocí ............................................................. 18

Ticho a klid: fulkrum, které spojuje ........................................................................ 23

Neduální biodynamické ošetření ............................................................................. 27

Nadčasová kvalita neduality ................................................................................... 35

3. kapitola:

Kraniosakrální biodynamika ......................................................... 39

Biomechanický model ............................................................................................ 39

Funkční model ........................................................................................................ 43

Oblast biodynamiky ................................................................................................ 46


4. kapitola:

Biodynamická mapa ............................................................................. 51

Neutrál ..................................................................................................................... 51

Rovnovážný klidový bod ........................................................................................ 56

Primární respirace ................................................................................................... 57

Vrozený plán léčení ................................................................................................. 58

Fulkrum ................................................................................................................... 60

Střední linie ............................................................................................................. 61

Dynamický klid ...................................................................................................... 62

Hranice praxe .......................................................................................................... 62

5. kapitola:

Představení jednotlivých kraniosakrálních rytmů ......... 67

Jednotlivé roviny kraniosakrální terapie: různé úrovně vědomí ............................. 67

Kraniální vlna a vizuálně-logické vědomí .............................................................. 70

Rozvíjení dovednosti naslouchání při práci s kraniální vlnou ................................ 76

Hloubka vědomí kraniální vlny .............................................................................. 79

6. kapitola:

Fluid tide a duševní sféra ................................................................... 83

Biodynamický portál: primární respirace ............................................................... 83

Co vnímáme při ošetření ve fluid tidu ..................................................................... 86

Vliv fluid tidu na naše vědomí ................................................................................ 88

Dovednosti potřebné k ošetření ve fluid tidu .......................................................... 91

Jak se osteopatická biodynamika liší od mého přístupu ......................................... 98

Od fluid tidu k long tidu .......................................................................................... 99

7. kapitola:

Long tide a jemnohmotné vědomí ............................................ 101

Přirozené setkání s long tidem .............................................................................. 104

Long tide ve srovnání s fluid tidem ....................................................................... 105

Výzvy long tidu ..................................................................................................... 110

Ošetření v long tidu ............................................................................................... 112


8. kapitola:

Dynamický klid a kauzální vědomí ........................................ 117

Když se vnímání sebe sama rozpouští v Dynamickém klidu .............................. 118

Dynamický klid je centrem našeho vnímání ......................................................... 120

9. kapitola:

Čirý Dech života a neduální vědomí ...................................... 125

Hranice .................................................................................................................. 128

Dech života a SA uzel ........................................................................................... 130

Naprostá důvěra v Dech života ............................................................................. 132

„Buď tichý a vědoucí... Ano, jsem.“ .................................................................... 133

10. kapitola:

Tonální sladění ........................................................................................ 135

Tonální sladění v oblasti kraniální vlny ................................................................ 135

Tonální sladění ve fluid tidu .................................................................................. 154

Tonální sladění v long tidu ................................................................................... 164

Tonální sladění v Dynamickém klidu .................................................................. 167

Tonální sladění v oblasti čirého Dechu života ...................................................... 169

Příloha 1: Tabulky ................................................................................ 171

Příloha 2: Záblesky celku ................................................................ 175

Automaticky posuvná fulkra ................................................................................. 175

Eferentní činnost ................................................................................................... 175

Forma .................................................................................................................... 177

Formativní funkce ................................................................................................. 177

Fraktály ................................................................................................................. 177

Jednotný systém těla a mysli ................................................................................. 178

Koherence ............................................................................................................. 181

Lemniskáta ............................................................................................................ 183

Mezenchym ........................................................................................................... 185

Pacemaker v oblasti srdce ..................................................................................... 187

Pojivové tkáně ....................................................................................................... 190

Potenční tělo ......................................................................................................... 191


Přední durální pruh .............................................................................................. 191

Reakce na ošetření ................................................................................................ 195

Seberegulující systém ........................................................................................... 196

Sebeuspořádávající životní pole .......................................................................... 196

Sestupný proud Dechu života ............................................................................... 197

Střední linie ........................................................................................................... 198

Tekutinové tělo ...................................................................................................... 203

Tělo jako vědomí .................................................................................................. 203

Vnímání srdcem .................................................................................................... 206

Voda ...................................................................................................................... 211

Vrozený evoluční plán (poznej sám sebe) ............................................................ 212

Vybíjení ................................................................................................................. 215

Vývoj těla od periferie ke středu ........................................................................... 216

Wolffův zákon ....................................................................................................... 218

Zážehy ................................................................................................................... 220

Poznámky .................................................................................................... 223

Bibliografie .................................................................................................. 235

Další zdroje ................................................................................................ 243


xi

Předmluva

JAKÉ BY TO BYLO, kdyby vám někdo řekl, že zdraví je stále

tady, že jej máme pořád k  dispozici? Zdraví není stavem, jejž by bylo možné ztratit, ale je spíše silou, díky které jsme tu. Je silou, díky níž se vyvíjíme již od okamžiku početí, silou, která zajišťuje náš správný růst a později v životě nejen udržuje naši tělesnou formu, ale i  psychický stav v  co možná nejlepší funkční rovnováze. Tato síla se v  neposlední řadě podílí na tom, že pokud zažijeme něco obtížného, můžeme se do optimální rovnováhy navracet.

Zdraví je nám vrozené, tvoří nás a můžeme říci, že jakožto tvořivá síla nás neustále prodýchává. Dokud jsme naživu, jsou síly zdraví v činnosti a udržují a formují náš život co možná nejlepším způsobem.

Základy tohoto porozumění člověku položil koncem 19. století zakladatel osteopatie Dr. A. Still a později je rozvinul jeho žák W. Garner Sutherland, který je považován za zakladatele kraniosakrální terapie. Tyto poutavé myšlenky nejsou pouze abstraktními představami, ale poukazují na něco, co můžeme přímo zakoušet a co lze využívat i v terapeutické praxi. S tímto základním principem v současnosti pracují tisíce kraniosakrálních terapeutů po celém světě a je úžasné, že i stále rostoucí množství kraniosakrálních praktikantů u nás.

Kniha, kterou držíte v ruce, je pozváním do tohoto světa zdraví. Charles Ridley nás vede krok za krokem k  přímému vnímání a  zevrubnému průzkumu tohoto základního principu lidského života. V rámci širšího kontextu je jeho kniha pozoruhodná především tím, že mapuje a zpřítomňuje aspekty lidské zkušenosti, jež se nacházejí na okraji pojmenovatelného, což je možná právě tím důvodem, proč se xii jim jinak nedostává tolik potřebné pozornosti. Tyto zkušenosti však jakožto lidé zažíváme všichni, a to ať už jsme kraniosakrální terapeuti, anebo ne. Jedná se o  momenty hlubokého spočinutí či odevzdání, kdy se utiší naše vnitřní boje a my máme pocit, že vládu přebírá něco, co nás přesahuje, co je ale zároveň přítomno v našem samotném základu. Takovéto prožitky nezřídka vyvstávají při hlubokém setkání s druhým člověkem, kdy zažíváme přijetí a pochopení, aniž bychom museli věci složitě vysvětlovat či prokazovat. Schopnost takovéhoto kontaktu je v základu nejen kraniosakrální terapie, ale nalezneme ji v mnoha dalších terapeutických i spirituálních praxích a tvoří pevnou půdu těch nejcennějších mezilidských vztahů, a snad i proto tato kniha není určena výhradně pro kraniosakrální terapeuty.

Povahou vrozených sil zdraví je to, že se projevují. V kraniosakrální terapii se učíme tyto projevy vnímat, orientovat se v  nich, a tím, že jim nasloucháme, jim umožňovat přivádět člověka k celistvějšímu životu.

Kniha Charlese Ridleyho poskytuje podrobný popis těchto sil a procesů. A co je podstatné, nabízí i řadu postupů a praktických cvičení pro čtenáře, jak tyto síly vnímat a jak k nim přistupovat, aby mohly co nejlépe pracovat. V této knize autor přináší podrobnou kraniosakrální biodynamickou mapu, která nám umožňuje neztrácet se ve světě subtilních vjemů a  naopak prostřednictvím naslouchající přítomnosti tyto jemné ohledy lidského života rozpoznávat a doprovázet v jejich fungování a práci na zlepšování či rozvíjení života sama sebe či druhého člověka. Díky zevrubnosti a  systematičnosti by se tato kniha proto dala vidět i  jako určitá učebnice kraniosakrální biodynamiky. Navíc poslouží všem terapeutům „pracujícím s tělem“, tzv. body-terapeutům, právě tím, že ukazuje, jak se vyznat v situacích, kdy víme, že se v druhém člověku něco děje, ale nevíme úplně co.

Ticho a klid


xiii

A  nakonec je tato kniha významná především tím, že přináší autorův specifický pohled na kraniosakrální biodynamiku, jenž se opírá o vnímání srdcem. Ze své terapeutické praxe a řady výzkumů autor zjistil, že pro hlubokou práci s  jemnými silami zdraví je klíčové vnímat ze srdce. Ještě přesněji z  místa v  srdci zvaného sinoatriální uzel, což je nervová tkáň, která spouští každý srdeční stah. Sinoatriální uzel je místem, kde máme přímé spojení s prostorem hlubokého klidu, jež je naším základem a ze kterého vyvstávají všechny projevy sil života. Srdce je tak místem spočinutí a ukotvení v hlubině nejen osobní, ale i v hlubině univerza. Je místem, kde se může utišit vnitřní válka konfliktů a protichůdných tendencí a vládu může přebrat mocný dech zdraví, který vše nese. Je to místo, kam přichází milost, kde probíhá nejhlubší léčení, a místo setkání s „taem, jež nelze vyslovit“.

Toto místo je v  jádru každého z  nás a  Charles Ridley nás zve k prodlévání v něm. Zve nás k tomu, abychom se z něj vztahovali k  sobě, ke svému tělu i  k  situacím, v  nichž se ocitáme. Dále nás učí, jak se z tohoto místa klidu vztahovat k druhým, a to jednak prostřednictvím vnímajícího sladění, ale i naslouchajícího dotyku, který je základním a  nepostradatelným nástrojem kraniosakrální praxe. Učí nás, jak se dotýkat „biodynamicky“, tzn. jak se dotýkat z  hlubokého klidu, čistě naslouchajícím způsobem bez posuzování a  záměrů cokoli měnit či jakkoli druhého člověka upravovat. Učí nás, jak se dotýkat a přitom „jít stranou“. Takovýmto dotykem můžeme nechat projevit neustále přítomné síly zdraví a v atmosféře přijetí může nastat skutečně celistvé léčení.

Popsání tohoto přístupu ke kraniosakrální terapii je velmi osobitým počinem, a jelikož můžeme říci, že vnímání srdcem je něco hluboce lidského, troufám si tvrdit, že touto knihou Charles Ridley hranice kraniosakrální terapie překračuje. Na jednu stranu nás

Předmluva


xiv přivádí k duchovním aspektům lidského bytí. Ukazuje, jak vnímat nepopsatelnou jemnost přediva lidské existence. Na druhou stranu nás však přivádí k  něčemu, co nás může velmi pevně ukotvit do našeho života, ke klidu našeho srdce. Tento klid může dodat potřebnou hloubku mezilidským vztahům a vědoměji a plněji nás spojit se zdravím, které tu vždy bylo a vždy bude.

Věřím, že tato kniha bude velkým přínosem nejen pro české kraniosakrální terapeuty a  jejich klienty, ale pro všechny, kdo hledají cestu k  větší plnosti života a  hlubšímu porozumění jeho tajemstvím.

Na závěr chci poděkovat nakladatelství MAITREA, že se ujalo vydání této pozoruhodné knihy. Možná k tomu přispěla právě její „inspirace srdcem“.

Filip Žitník

Ticho a klid


xvii

Úvod

V ÚNORU 1951 se po padesáti letech průkopnické práce v oblasti

kraniosakrální terapie Dr. William Garner Sutherland přestěhoval z oblasti Midwest do Pacific Grove v Kalifornii: „Žijeme poblíž majáku u moře a každý den se díváme na vody Pacifiku; a i když moře nevidíme... cítíme přítomnost tidu

*

.“

1

Právě v tomto domě u moře

se v Dr. Sutherlandovi zrodilo nové vědomí, a tak vznikla jeho teorie biodynamiky. O svém stavu probuzení se vyjadřuje jen nepřímo, stačí to však k tomu, aby ukázal na to, k čemu došel:

Čtěte mezi řádky, vnímejte prostor „mezi“. Vnímejte též, co

se děje v prostoru fyziologických center čtvrté mozkové ko

mory. Až se o  to pokusíte, zkuste si představit, že se díváte

čočkou mikroskopu a pozorujete, jak se pevná hmota roze

stupuje do nekonečného prostoru.

2

Dr. Sutherland ve svých spisech zdůrazňuje klíčová slova, která přibližují „to skryté mezi řádky“.

3

Občas ale odvážně prohlásil:

„Potence tidu... je obdařena větší inteligencí a  potencí než jakákoli slepá síla, již je možno bezpečně aplikovat zvenčí.“

4

Dr. Sutherland

zemřel dřív, než mohl svůj objev důkladně doložit. Zanechal nám * Pojem „tide“ přebíráme z angličtiny, protože v českém jazyce nemáme k takovému výrazu ekvivalent. „Tide“ znamená jak příliv, tak odliv moře či oceánu. Příliv a odliv moře byl tím nejbližším fenoménem, který se podobal tomu, co Dr. Sutherland vnímal při nabývání a vzdouvání potence v těle klienta, a naopak při jejím ustupování, a proto tento pojem zavedl. A jelikož je tato proměnlivá dynamika primární respirace klíčová, volíme pojem „tide“, který ji postihuje celou. (Pozn. redakce) xviii však poslední slova vytesaná na svém náhrobním kameni poblíž majáku a svého domu u moře: „Buď tichý a vědoucí.“

Malý okruh lidí v  jeho blízkosti však naštěstí udržel biodynamickou jiskru při životě. Toto tvrzení je trochu kontroverzní, protože širší okruh jeho studentů si nebyl duchovních vhledů Dr. Sutherlanda vědom a někteří z nich dnes popírají, že k nim došlo. Navzdory tomuto rozporu se jeden jeho chráněnec, Dr. Rollin Becker, k  biodynamickému plameni veřejně hlásil.

5

Dr. Becker

popsal mnoho principů biodynamiky a  seznámil své žáky s  dovednostmi naslouchání, s jejichž pomocí jsou terapeuti v přímém kontaktu s pomalejším, globálnějším rytmem primární respirace, než je kraniální vlna. Nyní již můžeme těžit i z elegantních zdokonalení, přesných definicí a  vysvětlení, s  nimiž přišel student Dr. Beckera, Dr. James Jealous, který značně rozvinul původní znění Dr. Sutherlanda, a biodynamika tak získala stabilní základ. Velice si vážím práce Dr. Jealouse a v této knize se držím definic, jež nám poskytl.

Přestože vycházím a těžím z práce těchto tří průkopníků, biodynamika, kterou učím, je v  mnoha ohledech jiná. Pět známých kraniosakrálních dějů vnímám jako aspekty lidského vědomí; kraniosakrální biodynamika je tedy zároveň způsob, jak rozvíjet náš vnitřní potenciál. Dovoluji si to prohlásit, protože principy biodynamiky v  sobě obsahují věčnou moudrost – stejně jako všechna léčebná umění, dříve než z nich vědecká medicína vyždímala všechen život. Poslední zjištění na poli moderní vědy, biologie, integrálního vědomí, vědomí těla a mysli a energetické medicíny napomohla léčení znovu získat věrohodnost. Moderní věda osvobozuje biodynamické principy od tradice kraniosakrální mechaniky.

Biodynamika je stále se vyvíjející živý organismus a  tuším, že mnoho terapeutů cítí její volání a na hluboké úrovni souzní s jejími

Ticho a klid


xix

principy, ale nevědí, jak pokračovat. Proto jsem přišel s vnitřními postupy, díky nimž budete moci hladce přejít od intervence k ne-dělání, jež je pro biodynamiku zásadní. Cvičení pro praktikování vnímajícího sladění vás přivedou ke dveřím neutrálu a  dostanete se díky nim do přímého kontaktu s  primární respirací (která se tak nazývá proto, že předchází hrudní respiraci), do prostoru, kde začíná přirozené léčení. Tato kniha tedy vyplňuje mezeru v oblasti kraniosakrální terapie tím, že nabízí terapeutům nedualistickou přípravu.

Také uznává zkušenost kraniosakrálních terapeutů, kteří již zažívají hlubší, pomalejší rytmy, než je kraniální vlna (CRI rytmus), a  pomáhá jim pojmenovat, co cítí. Když jsem se poprvé setkal s  hlubšími pochody, neměl jsem pro tyto zkušenosti žádný jazyk či mapu, a tak jsem dostal strach, že jsem se zbláznil. Motivovalo mě to k tomu, abych vyjádřil, co vnímám, a možná to osloví i vás.

A biodynamičtí terapeuti, kteří již plují na moři Dechu života, mohou díky této knize objevit nové způsoby, jak zdokonalit své dovednosti naslouchání, což jim pomůže ještě více otevřít dveře do prostoru, který Dr. Sutherland nazýval nekonečným. Navíc se naučíte, jak být stabilní a přítomní bez ohledu na to, jak velkolepé vaše setkání s Dechem života je.

Pokud pracujete v léčitelství mimo oblast kraniosakrální terapie, i vy můžete mít z této knihy užitek. Budete-li se držet biodynamických principů, které zde uvádím, a  zároveň budete cvičit tonální sladění – můžete přenést znalosti z  oblasti kraniosakrální terapie do své léčitelské praxe, ať již je to akupunktura, homeopatie, psychoterapie, naturopatie, medicína, duchovní léčení, práce s  tělem a pohybem, somatické prožívání atd. Dech života konec konců tělo stvořil a léčí ho bez ohledu na to, prostřednictvím jakého způsobu léčení promlouvá.

Úvod


xx

Ve srovnání s  dalšími biodynamickými přístupy vás naučím, jak umožnit Dechu života, aby mohl přirozeně léčit. Toto je nemedikální biodynamika – Breath of Life Cranial Touch (doslovný překlad: kraniální dotek Dechu života) – a budu opakovaně zdůrazňovat, proč je důležité nepoužívat žádné techniky ani záměr, a namísto toho pouze spočívat v srdci, být stabilní a přítomní a přenechat léčení Dechu života.

Nenaučíte se tedy, jak praktikovat takzvanou kraniosakrální biodynamiku – kde se biomechanické kraniosakrální techniky nacházejí v  podobě záměru, jenž je aplikován v  oblasti primární respirace – protože to je v rozporu s mým učením. Neučím ani praxi „biodynamické“ osteopatie, kde lékaři zesilují pohyb přítomný na vrcholu nádechu a směřují tok tidu do jednotlivých segmentů embrya nebo do center zážehů v  přesné synchronicitě s  long tidem. (Tito terapeuti směřují tok energie podél střední linie i z prostoru Dynamického klidu.)

6

Toto klinické použití léčivé potence Dechu

života náleží do oblasti osteopatické medicíny. To není moje cesta.

Pokud vám používání technik, jež zde nabízím, pomůže ukázat cestu (kterou objevíte sami pro sebe), pak jsem uspěl. To, co učím, není jediná cesta, ale jedna z nekonečné tapiserie možností, jimiž se můžeme na Dech života naladit. Znovu zdůrazňuji přístup, při němž do ošetření nezasahujeme – nechť vše řídí Dech života. Tato kniha je letmým pohledem na tento nepopsatelný proces.

Poznámka pro čtenáře

Předpokládám, že jste terapeut v  oblasti kraniosakrální terapie – a máte znalosti kraniosakrálních principů, nové vědy, embryonálního vývoje, anatomie a fyziologie – uvědomuji si však také, že se možná kraniosakrální terapii nevěnujete. Pokud tomu tak je, pak

Ticho a klid


xxi

i vy můžete mít z této knihy užitek. Budete-li ji číst s otevřeným srdcem, získáte přímý přístup k tomu, co je skryto mezi řádky.

Abyste z této knihy měli co největší prospěch, uvolněte se a zaměřte svou pozornost do tichého centra v  zadní části vaší hlavy. Pak uvolněte sevření, které ukotvuje vaše vědomí v hlavě, a dovolte, aby vědomí mohlo klesnout dolů do srdce, a  zároveň dýchejte celým tělem ze zadní strany srdce (viz 10. kapitola o trojrozměrném dýchání).

7

Budete-li se při čtení nacházet v tomto prostoru, vyhne

te se technickému jazyku, jenž by odváděl vaši pozornost od pocitů, jež slova předávají, a  odkazy a  zdroje, které zde uvádím, vám pomohou prohloubit vaše porozumění tomuto přístupu.

Poděkování

Kde má člověk začít a jak jen může poděkovat všem lidem, jež se podíleli na léčebné praxi, která se vytvářela po celý jeden lidský život? To je vskutku nemožné. Mnoho lidí jistě vynechám, ale pokusím se zde vyjádřit svou vděčnost těm, kteří se podíleli na vytvoření této knihy, ať již přímo a vědomě, či nepřímo tím, že mě inspirovali.

Mým vzácným dětem, Dominikovi, Mikkelovi a Jonathanovi, kteří byli ochuzeni o  mou přítomnost v  době, kdy vyrůstali – sžíravá vnitřní bolest spojená s touto skutečností uvedla do pohybu mou vlastní transmutaci. Těm, kteří mě nasměrovali na kraniosakrální terapii, mým učitelům a podpůrcům. Dr. John Downing mě seznámil s Dr. Kennethem Berndem, jenž mě seznámil s Dr. Majorem Bertrandem DeJarnettem, studentem Dr. Sutherlanda. Dr. DeJarnett ve svém učení neustále uznával zásluhy i přímo předával učení Dr. Sutherlanda. Děkuji též Dr. Lawrenci DeMannovi staršímu, Dr. Marcu Pickovi, Dr. Wilburovi Gouldovi a Dr. Aelrodu Fonderovi. Zvlášť děkuji osteopatu Hughu Milneovi, jenž mi poskytl tichou, přesto však znatelnou

Poznámka pro čtenáře, Poděkování


xxii

vnitřní podporu, díky níž jsem se stal učitelem. Hugh mi také byl

mocným protikladem, díky němuž mohl vzplanout můj vnitřní oheň,

který nyní vyjadřuje, kdo jsem – děkuji ti, Hughie. Díky také mému

mentorovi Robertu Johnsonovi, jenž tu pro mě byl v době, kdy jsem

ho nejvíc potřeboval: jsem si vždy vědom tvé přítomnosti.

Jsem vděčný všem v nakladatelství North Atlantic Books: zvláště

děkuji Richardu Grossingerovi za to, že po krátkém rozhovoru a do

teku porozuměl podstatě mé práce. Bez tvého nadšení, Richarde,

bych tuto knihu nenapsal. Děkuji editorce projektu Shannon Kellyo

vé. Jsem vděčný za úžasnou úpravu textu Lindě Houghové a Carisse

Bluestonové, jež obě značně zlepšily kvalitu knihy – byla to skvělá

cesta. Děkuji Deidře Harrisonové, která mi pomohla v zárodečné fázi

knihy, a  Dr. Elizabethě Wotton Pimentelové za to, že upravila text

v raném stádiu knihy a zároveň zachovala její esenci. Děkuji Michae lu

Fergusonovi za návrh obalu knihy a Janovu Campovi za její celkový

design. Děkuji Mary Ellen Moorové, která mi knihu přečetla, a Mimi

Tagerové, jež v  tom pokračovala poté, co Mary Ellen přišla o  hlas.

Děkuji Allison Postové za její neochvějnou podporu. Děkuji Anně

DePaganové, která mi udělala tisíce šálků indického čaje. Nakonec

děkuji svým studentům, kteří se objevili a položili mi otázky, jež ze

mě vytáhly nejhlubší pravdy, obsažené v této knize. A co je nejdůle

žitější – děkuji Dr. Williamu Garneru Sutherlandovi – co jen mohu

říci, abych správně vyjádřil, jaké nesmírné bohatství nám daroval?

Evoluce kraniosakrální praxe

Moje první kraniosakrální ošetření mi vrátilo vnitřní klid, který

jsem naposledy pocítil, když jsem byl malý kluk. Jedno ošetření

ve mně probudilo nekonečnou lásku ke kraniosakrální terapii, jež

po třiceti třech letech hoří více než kdy jindy. To jedno políbení

Ticho a klid


xxiii

Dechem života bylo zlomovým momentem v mém životě a i nadále rozvíjí mé vědomí. Mou cestou je ta, kterou začal Dr. Sutherland, milovaný zakladatel kraniosakrální terapie.

Na začátku jsem se věnoval kraniosakrální terapii mechanickou cestou a  postupně jsem přešel k  funkčním přístupům; dnes praktikuji a učím nemedikální integrální biodynamiku (kraniální dotek Dechu života), která je cestou vnitřního rozvoje. V počátcích své praxe jsem si myslel, že jsem expert na kraniosakrální terapii, přestože jsem napáchal mnoho chyb v důsledku toho, co jsem udělal či neudělal. Dnes jsem však pokorný díky nepopsatelné kvalitě biodynamiky a díky tomu, že jsem pochopil, co nemám dělat.

Moje dnešní praxe mi připomíná mého starého přítele a mentora Roberta Johnsona. Rád ležel na gauči. Jednou ráno jsem přišel do jeho obývacího pokoje a Robert samozřejmě ležel na gauči natažený jako kočka. Bylo mi tehdy pouze třicet tři a zeptal jsem se ho: „Roberte, jak tam můžeš jen tak ležet? Proč nevstaneš a neuděláš něco?“ A Robert odpověděl: „Charlesi, opotřeboval jsem v sobě kaž dý drát, vypálil jsem všechny pojistky a vyhodil všechny jističe. Zbylo jen tohle. Není co dělat.“ Tehdy jsem Robertovi nerozuměl, ale dnes to vím. Věřím, že Dr. Sutherland cítil totéž jako Robert, jak to vyjadřují jeho poslední slova „Buď tichý a vědoucí“ – na něž jeho žena Adah na svém náhrobku odpovídá „Ano, jsem.“

„Buď tichý a  vědoucí. – Ano, jsem..." stručně vyjadřuje můj způsob biodynamické praxe. Jakmile se uvnitř ztišíte, Dech života začne šeptat vašemu srdci a  naplní vás klidem, skrze nějž vstoupíte do živoucího pole kraniosakrální biodynamiky. Ve srovnání s biomechanikou a funkčními přístupy kraniosakrální terapie není v biodynamice doslova co dělat. Pouze se uvolníte, čekáte a užíváte si, zatímco Dech života intimně dýchá klidem, jenž vás naplní bezpodmínečnou láskou a probudí vaše srdce.

Evoluce kraniosakrální praxe


1

W X

1

Ticho, klid a Dech života

Kdo nás naučí, jak dát život své duši,

jak být životodárnými, tvořivými zdroji energie

namísto centry znehybnění, orientovanými ke smrti?

– CAMILLE CAMPBELL, Meditations with Theresa of Avila

DECH ŽIVOTA SPOČÍVÁ v  tichu a  klidu a  dýchá životadár

ný, tvořivý oheň. Živoucí dech přírody spřádá pulzující matrici, jež

spojuje všechny živé organismy ve volně plynoucím pohybu zdraví.

Dech je matkou a  klid otcem. Společně vytvářejí polární proces,

který tvoří celistvost života. V  této matrici každá drobná změna

v jedné části ovlivňuje a mění všechny ostatní části. Vzájemně pro

pojená síť vláken povstává z dynamického napětí protikladů mezi

neprojeveným tichem a projevenou formou. V hinduistické tradici

je Dynamický klid spojením mezi Šivou a  Šakti. Šiva je neome

zený, volný prostor, v němž se může Šakti neomezenými způsoby

projevit. Díky jejich nekonečnému, láskyplnému objetí – věčnému

nebeskému tanci páru – vzniká stvořená realita.

8

Síť života intimně rezonuje s oblastí našeho srdce; nemůžete tedy

existovat, aniž byste neovlivňovali vše a zároveň nebyli vším ovliv

ňováni. To, kým jste, co si myslíte, cítíte, říkáte a  děláte, vytváří

chvění, které ovlivňuje napětí jemných vláken života. Jedno chvě

ní dává do pohybu další, což vytváří další pohyb. Veškerý pohyb


2 neustále mění tonální nuance této spletité univerzální matrice, jež na to reaguje tím, že se neustále vyvíjí a vytváří nový řád ze stále se měnícího chaosu.

Věčný tanec, při němž se chaos proměňuje v klid, aby vyjádřil obnovený řád, je život. Představa, že jsme odděleni od jakékoli části vesmíru, je dualistickým způsobem myšlení a  je zásadním nepochopením reality.

9

Jsme intimně propojeni s  nezměrnou expanzí

Dynamického klidu stejně jako s tím nejnepatrnějším klidem obsaženým v každé subatomární části každé naší buňky. Dech života sjednocuje vše – obsahuje nás a je v nás, jako ryba v oceánu – a život bez něj je nemyslitelný.

Objekty, situace a živé bytosti nejsou oddělené; ta představa je v  rozporu sama se sebou.

10

Koherence znamená, že jsme v  rezo

nanci jako jednotlivá část a zároveň jsme integrální součástí celku. Díky tomu, že je naše srdce koherentní se vším, co je, necháme-li život, aby námi volně proudil, pak je to zdraví. Kontrolujeme-li příliv a odliv života, nejen že zatvrdíme své srdce, ale jak říká Dr. Mae-Wan Hoová, autorka knihy Rainbow and the Worm: „Když je proud života narušen, dojde k dezintegraci a to je počátek smrti.“

11

Uděláme-li v životě rozhodnutí, která nás izolují od nepříjemných zkušeností, často to vede k bolestivým srážkám s realitou. Namítáme-li něco proti celistvosti života, kdo vyhraje?

Není možné vytvořit si soukromý svět, aniž bychom vytvářeli inertní vzorce, díky nimž vzniká v našem životě a životě druhých utrpení, jež ovlivňuje božskou matrici. To, jak intenzivně věříme tomu, že jsme „odděleni od zdroje“, určuje, do jaké míry vzdorujeme proudu života a jak pronikavě pociťujeme dezintegraci celistvosti života – což je vskutku osud, který si naplňujeme sami. Jsme-li uvězněni v  našem vlastním nepochopení, naplňuje to náš život utrpením.

12

Ticho a klid


3

Co jsou to kraniosakrální inertní vzorce?

V kraniosakrální terapii platí, že jakýkoli stresor – metabolický, fy

zický, psychický či spirituální – jenž narušuje zdravý pohyb v těle,

vytváří inertní vzorce. Tělo reaguje na stres ochrannými reflexy,

jejichž úkolem je izolovat jejich negativní vliv. Tato reakce však sta

huje „tekutou základní substanci“, která je matricí, skrze niž život

komunikuje s naším tělem. Pokud stres způsobí, že se tato tekutá

základní substance promění v gel a ztuhne, naruší to proud života,

a vytvoří se tak inertní pohyby, které předávají asynchronní signály

buněčným membránám a vytvářejí v těle dysfunkci.

Pokud jsou léčivé zdroje v  našem těle zablokovány, stres zůstává

a tekutá matrice se nemůže od těchto fixních vzorců osvobodit. Ener

gie, jež udržuje inertní vzorce při životě, je bohužel odebírána z rezer

voáru energie v našem těle. Je to tatáž energie, která by měla posilovat

naši vitalitu. Toto neustálé odčerpávání má negativní dopad na oblast

našeho srdce – což je oblast, která koherentním způsobem ovlivňuje

zdraví matrice našeho těla a  mysli. Čím více ztrácíme energie, tím

více se snižuje koherence oblasti našeho srdce. Asynchronní signály,

jež vysílá zgelovatělá matrice, zatím uzavřou brány buněčných mem

brán: proces osmózy ustane, celková homeostáze je ztracena, zdraví

se rozpadne a objeví se příznaky nemoci. Pokud neoslovíme inertní

vzorce, tato sestupná spirála stále pokračuje. To, jakým způsobem

jsou rozpuštěny, záleží na přístupu kraniosakrálního terapeuta.

Limity biomechanické kraniosakrální terapie

Dříve než budeme pokračovat, je důležité, abychom porozuměli, že

k tomu, aby se živý organismus mohl vyvíjet koherentně – v syn

chronicitě s celkem – potřebuje být v tekutém stavu. Jinak nepřežije.

Ticho, klid a Dech života


4 Fraktál zobrazuje přesný vývojový vzorec, který se milion krát opakuje a pokaždé se mírně změní, aby se organismus mohl přizpůsobit svému prostředí. Fraktál funguje v  rámci metabolických polí tak, aby mohly vzniknout funkce a tvary potřebné k přežití. Architekt Christopher Alexander říká:

Rostoucí organismus využívá procesu transmutace... prostřed

nictvím jistých chemických (metabolických) polí..., které po

čínají i zastavují pohyb... tento diferenciální proces růstu pak

pomalu vytváří rostoucí celek. Když dochází k růstu, chemická

pole se mění tak, že „tatáž“ transformace řídící se „týmiž“ pravi

dly, má pokaždé trochu jiný vliv. Opakovaná transformace, jež

se řídí měnícími se koncentracemi v  chemických polích, tedy

říká organismu, jak blízko je k dosažení stavu rovnováhy.

13

V době, kdy jsem se věnoval kraniosakrální terapii mechanickou cestou, jsem vždy provedl test na zjištění inertních vzorců svého klienta a pak jsem použil techniku pro napravení napěťových vzorců. Tento eferentní proces

*

jsem opakoval, abych napravil několik

vzorců napětí – čemuž se podle mechanických principů struktury a  funkce říká řetězec napěťových vzorců. Poté, co jsem v  průběhu patnácti let absolvoval sezení s  20  000 klienty, jsem zjistil, že pokaž dé když zpracuji jednu lézi, v  kontextu nepředstavitelného množství fraktálních vzorců, mám před sebou nemožný úkol.

Zaprvé: tato technika způsobuje, že se do fraktálních pohybů v klientově těle dostávají lineární biomechanické vektory. * poznámka redakce: eferentní 1. odstředivý; 2. vedoucí vzruch od centra na periferii (Slovník cizích slov, 2004). V této publikaci slovo eferentní označuje jakoukoli aktivitu vedenou zvenku, tj. terapeutem do systému klienta.

Ticho a klid


5

Zadruhé: inertní vzorce jsou v  klientově systému uloženy v  mnoha vrstvách – v  kostech, membránách, svalech, pojivových tkáních, orgánech, tekutinách, meridiánech, čakrách atd. – biomechanika však pracuje pouze s vrstvou tkání. Tempo moderního životního stylu navíc tělo neustále zahlcuje novými stresory, které vytvářejí další napěťové vzorce a tělo se na ně musí adaptovat. Narušené zdraví přenáší chaos do matrice těla a mysli, což oslabuje její fraktální organizaci a koherentní stav rovnováhy. Nakonec jsem si uvědomil, že nikdo není dostatečně inteligentní, aby tyto fraktální pohyby dokázal pojmout v celé jejich komplexnosti, tak aby mohl s úspěchem léčit vždy jen jednotlivé vzorce napětí.

Dovedete si tento obraz představit v  celé jeho komplexnosti? Dříve než odpovíte, že dovedete, zamyslete se nad následující informací: každý stresor, bez ohledu na to jak nepatrný, dává do pohybu fraktální adaptaci v  celém těle. Součástí této adaptace však je, že dojde ke kontrakci základní tekuté substance a inerce se rozšíří do celého systému.

Jakákoli intervence – včetně kraniosakrálních korekcí – vyvolává

v klientovi dalekosáhlé změny. Proto každá lineární změna, kte

rou v klientově těle provedu, uvádí do pohybu rozsáhlé fraktální

adaptace, jež buď snižují, či zvyšují hladinu stresu v jeho systému.

Dříve jsem věřil, že mé kraniosakrální biomechanické techniky vždy vytváří zdraví. Nyní však vím, že to byla jen představa mé fantazie. Žádné změny, k nimž dochází v systému klienta na základě použití technik kraniosakrálního terapeuta, nemají vždy jen pozitivní vliv. Trvalo mi třicet tři let studia a praxe, než jsem tuto skutečnost přijal, přestože jsem si to uvědomil již v roce 1978, kdy jsem se věnoval ročnímu studiu segmentální neuropatie. Ohlédnu-li se

Ticho, klid a Dech života


6 zpět, pak zjištění, která zde nyní popíšu, se staly základem toho, jak chápu biodynamiku dnes.

S  použitím tekutých krystalických proužků, jež měnily barvu v  závislosti na změnách teploty na klientově páteři, jsme zaznamenávali stav symetrie a segmentálního uspořádání vazomotorické kontroly teploty kůže. Teplota kůže nám dává informace o funkcích autonomního nervového systému; asymetrie teplot je informací o  defektních vazomotorických mechanismech. Tento test tedy vypovídá o tom, do jaké míry je autonomní nervový systém uspořádaný a jak dokáže integrovat zdravé segmentální funkce. Poté, co terapeut vykoná test, provede nápravu páteře. Pak dostane klient prostor, aby se jeho tělo mohlo adaptovat, a provede se další test pomocí tekutých krystalických proužků. Potom se vyhodnotí změna v míře segmentálního uspořádání, které nastalo. Výsledky, k nimž jsme došli, nás šokovaly: někdy v důsledku napravení páteře došlo k  větší vazomotorické koherenci (zdraví), jindy však zákrok vedl k velké autonomní dezorganizaci (nemoc).

14

Zjištění, k nimž jsme došli na základě tohoto výzkumu, otřásla naší vírou v to, že intervence provedená profesionálním terapeutem vždy zlepšuje stav klientova zdraví. Právě tyto ošidné vyhlídky – nemožnost kontroly či skutečnost, že nevíme předem, zda náš zákrok povede ke zdraví, nebo zvýší hladinu stresu – limitují kraniosakrální ošetření mechanickou cestou. Proto navrhuji jiný přístup: nechme sílu, jež tělo vytvořila, aby ho i léčila.

Biodynamika: tělo léčí Dech života

Díky kraniosakrální biodynamice máme však alternativu k  biomechanickému přístupu, který se zaměřuje vždy jen na jednotlivé vzorce napětí. Mějte však se mnou trpělivost, než vám vysvětlím, jak

Ticho a klid


7

biodynamika funguje, a povím vám o své biodynamické praxi, jež je simultánním, nelineárním procesem. Budete-li tiše čekat ponořeni do klidu vašeho srdce, pak přirozeně vejdete do kontaktu s klidem, který uspořádává inertní pohyby vašeho klienta. Když se tyto dva stavy klidu propojí – od fulkra k  fulkru – inertní pohyb se zastaví a  patologické vzorce v  systému klienta se utiší. V  tomto takzvaném „neutrálu“ začne z  klientova středu (či střední linie) vyzařovat klid a základní tekutá substance, jež je v jeho těle ve stavu kontrakce, se uvolní. Odstředivá síla, která je pro stav klidu přirozená, uvede klientův systém do stavu volného plynutí, díky čemuž dojde k  expanzi prostoru, zpomalení času a  inertní pohyb, který vzniká v  důsledku ztuhlé matrice systému, se začne rozpouštět. V  tomto momentě se rezonance primární respirace – pole života, jež samo sebe uspořádává a  jež stvořilo naše tělo – vnímavě sladí s  matricí zdraví, zgelovatělé tekutiny se rozpustí a začnou volně proudit s pohybem zdraví.

Matrice zdraví, která je v tekutém stavu, dýchá společně s primární respirací a  její tekutý pohyb přesně vypovídá o  signálech, jež jsou vysílány buňkám jako informace o zdraví. Proteinové receptory v buněčných membránách jsou základní funkční jednotky buněčného vědomí, přičemž jeden protein signál přijímá a další na něj ihned odpovídá tím, že mění pozici buňky či její funkci. Dech života předává informace o zdraví tekuté matrici prostřednictvím tohoto sladění signálů a  tekutá matrice pak tyto signály předává proteinům v buněčných membránách. Membrána pak zadá buňce instrukci, aby provedla specifickou funkci: přijala výživu; vypustila toxické látky; změnila svou polaritu; transkribovala nový protein; vyplavila hormon či neurotransmiter; změnila pozici buňky; změnila tvar buňky; duplikovala se; rozpustila se atd.

Když však stres promění tekutou matrici zdraví v tuhý gel, pak odpovídající inertní pohyby mění zdravé signály, jež vysílá primární

Ticho, klid a Dech života


8 respirace, a ovlivňují přenos informací, jež jsou předávány buňkám. Dojde k  narušení zdraví a  buněčné membrány jsou těmito neuspořádanými signály zmatené. Potřebují se chránit a v důsledku toho se uzavřou, následkem čehož se na buněčné úrovni sníží nejen schopnost vnímání, ale dojde též k  dysfunkcím veškeré buněčné aktivity. Navrátí-li se však zgelovatělá základní substance opět do tekutého stavu, přenos zdravého pohybu mezi metabolickými poli a buněčnými membránami se obnoví, což podpoří všechny metabolické funkce a  zdravou dynamiku a  funkce buněk.

15

Poté, co

systém znovu vstoupí do stavu funkční rovnováhy, buňky změní svůj tvar a přeorientují se k ose rezonujícího bioelektrického pole – ke střední linii. Tímto způsobem se buňky dostanou do přímého kontaktu s primární respirací a projevují zdravý tekutý pohyb, jenž je neopakovatelný.

16

Dojde-li ke  zlepšení stavu buněčného zdraví, zlepší se rovněž koherence srdce, čímž se zvýší jeho schopnost řídit fraktální modulace, jež jsou potřebné k tomu, aby mohly v rámci celého systému distribuovat zdravé funkce.

Tento stav koherence můžeme u svého klienta vnímat jako do

konalý souvislý pohyb, který se pohybuje v rytmu nádechu a vý

dechu jako tekutá protoplazma.

Když se inertní pohyb změní v pohyb zdraví, pak se dezintegrace, nemoce a  mrtvé buňky navrátí do organizovaného celku – a dojde k transmutaci. Síla navrátit organismus, jenž je ve stresu, do stavu koherence je jednou z funkcí života.

Učím své studenty, aby transmutaci ctili a dovolili zdraví, aby se mohlo v tichu a klidu znovu vytvořit. Spojí-li se tímto způsobem terapeut kraniosakrální biodynamiky se svým klientem, dotýká se

Ticho a klid


9

mysteria živoucí matrice zdraví. Slovy Jamese Oschmana, autora

knihy Energy Medicine, je matrice zdraví „...kontinuální a  dyna

mickou ‚supramolekulární‘ sítí, která prostupuje každičkou částí

našeho těla: Je nukleární matricí, jež se nachází v buněčné matrici,

jež se nachází v matrici pojivových tkání. V zásadě platí, že dotý

káme-li se lidského těla, dotýkáme se neustále se propojujícího sys

tému, jenž je tvořen doslova všemi molekulami v těle propojenými

spletitou sítí života.

Embryogeneze: síla transmutace

Slovo transmutace původně označovalo alchymistický proces,

v  němž adept slučuje prvek olova se základní substancí, prima

essentia, aby proměnil olovo ve zlato. Použijeme-li tento postup

v  biodynamice, pak transmutace znamená, že měníme substanci

z aktuálního stavu koherence ve vyšší řád. Když se například dvě

buňky – vajíčko a spermie – spojí, aby vytvořily lidskou bytost, jež

obsahuje padesát miliard buněk fungujících koherentně jako jeden

celek, pak jsme svědky transmutační síly embryogeneze.

Transmutace začíná okamžikem početí: Z embryonické proto

plazmy vyvstane neviditelný elektromagnetický signál v  podobě

pole tvaru torusu. Tento signál, který je vysílán a znovu se vrací ve

vlnách, je jakýmsi podpisovým vzorem embrya a pokládá základy

pro vytvoření imunitního systému, jenž má schopnost rozpoznat

sám sebe. (Schopnost rozeznat sám sebe od něčeho, co nejsem já, je

životně důležitá funkce. Vnikne-li do embrya cizorodá látka, pak

ji systém dokáže identifikovat, spustí reakci imunitního systému

a embryo díky tomu přežije.) Během prvních dvou týdnů po poče

tí je embryo amorfní protoplazmou. Nemá žádnou strukturu a je

zcela čirou, tekutou krystalickou matricí. Kolem čtrnáctého dne

Ticho, klid a Dech života


10 jeho originální matrice (podpisový vzor) dále uspořádává buňky, které vytvoří v jeho centru linii, takzvaný primitivní proužek – objeví se první viditelná střední linie.

Střední linie: osa vyvíjejícího se embrya

Podstatou primitivního proužku je ticho a klid. Holografické elektromagnetické polární pole, vysílající svůj vlastní signál, spojuje odstředivé a dostředivé síly a vlévá do tekutin neomylnou inteligenci. Toto pulzující pole je řídící silou embryonálního vývoje. (Blechschmidt definuje vývojové pohyby jako submikroskopické metabolické pohyby, které se manifestují jako kineticky vzájemně propojený vývoj polohy, formy, tvaru a vnitřní struktury orgánů.

18

) Primární respi

race je inteligence, která vytváří dostatek potence k tomu, aby v embryonické tekutině se záměrem zažehla větší i menší víry, z nichž se během devíti měsíců stane plně rozvinutá lidská bytost.

Jakmile je pohyb tekutin aktivován, začne přitahovat specifické molekuly a přesně je směruje od chaotické periferie k centrálnímu klidu střední linie. Střední linie funguje podobně, jako by byla plícemi, jež vdechují do embryonické protoplazmy pokyny k vývoji. Tento dech je hnací silou, jež uspořádává molekuly v prostoru do geometrických tvarů v rámci metabolických polí, jež fungují jako formy pro anatomické struktury.

19

V  těchto geometrických, for

mujících polích se jednotlivé molekuly mísí a slučují na specifické látky. Tyto látky se pak v různých kombinacích shlukují, transmutují a  vytváří dvě vrstvy tkání: ektoderm a  endoderm. Následná žhavá polarita mezi ektodermem a endodermem je jakousi výhní, jejíž žár vytvoří třetí centrální tkáňovou vrstvu, mezoderm.

Díky této intenzitě se mezoderm rychle vyvíjí a začíná růst jako kmen stromu z horní části primitivního proužku, z něhož se vytvoří strukturální střední linie – notochord. Z mezodermu začnou vyrůstat

Ticho a klid


11

větve, které sahají do každé buňky v těle a vytvoří živoucí matrici či základní substanci umožňující nesmírně rychlou komunikaci mezi všemi jejími součástmi. Vývojové pohyby střední linie pulzují tekutou krystalickou matricí a koherentně řídí všechny buňky. Endoderm mezitím zformuje trávicí trubici a  ektoderm neurální trubici, jež se spojí s notochordem, a vytvoří tři sousedící střední linie, z nichž každá má svou specifickou funkci při utváření lidského těla.

Notochord je jako ústředí, které vydává pokyny. Prochází procesem segmentace (odshora dolů), a vytváří tak jednotlivé segmenty embrya, v nichž se všechny tři zárodečné vrstvy buněk postupně diferencují na prekurzory a z těch se později vytvoří mozek, nervy, smyslové orgány, krevní destičky, lymfa, svaly, kosti, pojivové tkáně, orgány a žlázy. Nakonec, jakoby zpoza opony, se vynoří lidská bytost. O  střední linii budeme ještě mluvit, avšak skutečnost, že dochází k proměně neviditelné vertikální linie do její viditelné podoby, jež se stane osou, kolem níž se utváří lidská bytost, ukazuje, že embryogeneze je silou, díky které dochází k transmutaci.

Z ezoterického hlediska je příkladem transmutace praxe tibetského buddhismu tonglen, při níž nadechujeme do srdce utrpení druhého, a pomáháme mu tak dojít úlevy. Řečeno jazykem biodynamiky, tento čin prostupuje inertní vzorce životodárnou září srdečního centra a mění je v procesu transmutace ve zdraví. Praktiky, jako je tonglen, nás připravují na dosažení nové roviny vnitřního vývoje. V tomto případě toužíme po dosažení neduálního vědomí, kde naše vnímání není odděleno od zdroje, od druhého člověka či od od jakéhokoli jiného aspektu stvoření. Individuální a  univerzální vědomí, přestože jsou z funkčního hlediska protiklady, jsou dvěma stranami téže mince.

Neduální vědomí je jevištěm, na němž transmutace hraje v plnos

ti vědomí své mysteriózní drama.

Ticho, klid a Dech života


12

Fulkrum transmutace: sinoatriální uzel

Fulkrem či centrem tohoto jeviště je sinoatriální uzel (SA uzel), v němž dochází k propojení nekonečného klidu a konečné formy. Zde, v SA uzlu dochází ke skryté respiraci: projevený svět formy je tvořen nekonečně různorodými neviditelnými pohybovými vzorci či elektromagnetickými frekvencemi, které prostupují srdeční oblastí a jsou pak vyzařovány do světa, transmutovány a oživeny. Nekonečný cyklus regenerace, v  němž je hmota transmutována v ducha a pak zase zpět do nově uspořádané hmoty, je opakováním původního mystéria stvoření: z neviditelného se stane viditelné, jež opět zmizí a stane se neviditelným ve chvíli, kdy došlo plného projevu.

20

Duch transmutuje a získá fyzickou podobu člověka, a to, co

je člověkem, transmutuje zpět do světa ducha. Transmutace se dotýká našeho myšlení stejně jako duchovních aspektů našeho bytí. V  přirozeném klidu našeho těla mohou koherentním způsobem znovu vyvstat tytéž iluze, které v našem životě způsobují utrpení, a vyzařovat život.

Vnímáme-li svět pouze hlavou a  vysíláme-li svou pozornost

převážně směrem ven, cítíme se oddělení; spočíváme-li v srdci,

jednotlivé části se koherentním způsobem stanou součástí celku.

Znovunapojení na celistost je primární funkcí Dechu života. Opakovaný kontakt s primární respirací, která je prima essentia tohoto specifického druhu transmutace, obnovuje vnímání celistvosti a znovu vytváří fyzické a psychické zdraví. Dech života je silou, která znovusjednocuje naše vnímání a tělo, a propojený systém se znovu spojuje s celistvostí života. Tato síla spočívá v našem těle jako ticho a klid v sinoatriálním uzlu, jakémsi jádru srdce.

Ticho a klid


13

Dech života

Dech života řídí síly embryogeneze, jež utvářejí lidskou bytost – síly, jež transmutují tak, že nejprve vytvoří imunitu a zdraví, potom v nás rozvinou integritu vnímání a dále pak podporují rozvoj našeho vědomí. Dech života pouze mění svou podobu, nikdy nás však neopouští.

Dech života a embryogeneze

Dech života vnáší do amniotické tekutiny holografickou matrici, a obdařuje ji tak inteligencí – zadává instrukce pro vytvoření lidské bytosti přímo embryu, takže k  vývoji dochází z  nitra.

21

Jak píše

embryolog Dr. Eric Blechschmidt:

Početí je mistrem veškeré geometrie, již aplikuje samo na

sobě. Nikdy nezadává chybné pokyny k  vytvoření určitých

úhlů či požadovaného množství. Nikdy nezadává pokyn

k protínání spojnic na špatné straně a je mistrem veškerých

fyzických i chemických reakcí.

22

Embryologické síly působí v polárním poli tvořeném odstředivými a  dostředivými silami v  embryonální protoplazmatické tekutině. Právě tyto tekutiny vytvářejí různá pole, v  nichž dochází k  vývojovým pohybům. Tvořivá inteligence Dechu života uvnitř embrya využívá tohoto dynamického napětí a  dává buňkám pokyn, aby vytvořily zárodek. Podle Blechschmidta jsou vývojové pohyby prvních šest týdnů



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist