E-kniha: Testy osobnosti – Tomáš Novák

OBSAH

I. POZNEJ (ALESPOŇ V MEZÍCH MÍRNÉHO POKROKU

A ZÁKONA) SEBE SAMA?! . . . . . . . . . . . . . . . 7

Pár řádek teorie aneb Co to je, když se řekne „osobnost“. . . . . . . . 9 Know-how výcviku pansofického managementu aneb Jak se stát úspěšným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 A zpět k realitě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Retrotesty nejen z Jilemnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Testy:

Jakou máte pamě? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Zkouška paměti s rozptylem. . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Introverze-extroverze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Jste (věčně) mladí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 II. TESTY (KONEČNĚ PŘEVÁŽNĚ) VÁŽNĚ. . . . . . . . . 24

Testy:

Jste tvůrci svého osudu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Co vás čeká a nemine. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Jste introvertní, nebo extrovertní?. . . . . . . . . . . . . . 29

Jste řádní lidé? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Jste muž, nebo žena? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Macho, nebo slušný, zodpovědný a seriózní muž? . . . . . 34

Jste „tvrdí“, „měkcí“, konzervativní nebo radikální? . . . . . 36 III. „KDO, CO, KDE, KDY, JAK…“ JSEM JÁ? . . . . . . . 40

Testy:

Chtěl bych mít svoje foto nejen na nočním stolečku… . . . 40

Jak hodnotíte své místo ve světě? . . . . . . . . . . . . . 42

Hamiltonova stupnice pro hodnocení deprese

(v sebehodnotící úpravě) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Jaký vlastně jsem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Co si odnášíte do života? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Testy:

Přistřihovali vám rodiče křídla? . . . . . . . . . . . . . . . 51

Vy a vᚠscénář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Jste zralou ženou zbytečně si komplikující život?. . . . . . 55

Jak hodnotíte životní události? . . . . . . . . . . . . . . . 56

|5|

Intelekt skutečně není všechno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Testy:

Umíte hospodařit s časem? . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

„Věkové IQ“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Vycházíte se svými emocemi? . . . . . . . . . . . . . . . 60

Pro „zahradníky-amatéry“: Jakým způsobem

se proSAZUjete? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Risk = zisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Ctíte tradice? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

IV. VY A 100+1 PROJEVŮ VAŠEHO CHOVÁNÍ . . . . . . 71

Testy:

Skřivánek, nebo sova? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Jak nakládáte s časem?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

Jakou máte vůli? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Dovedete hospodařit s časem? . . . . . . . . . . . . . . . 77

Zájmy a vy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Vy a vaše hodnoty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Jste „samorost“, nebo osobnost spíše konvenční? . . . . . 85

Jste sám(a) sebou? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Umíte improvizovat?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Jste skutečně tolerantní? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Sázíte na náhodu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Je pořádek vᚠ„dobrý sluha“, nebo „zlý pán“? . . . . . . . 95

Je práce a úspěch vaše droga? . . . . . . . . . . . . . . . 96

Jste potenciálním workoholikem? . . . . . . . . . . . . . . 98

Malá inventura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

V. BONUS PRO SAMOZVANÉ DIAGNOSTIKY –

ANEB NE, TAKHLE OPRAVDU NE! . . . . . . . . . . 102

VI. MÍSTO ZÁVĚRU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

Test:

Používáte ve stresových situacích rozum? . . . . . . . . 107 PŘEČTĚTE SI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

|6|

I. POZNEJ (ALESPOŇ V MEZÍCH

MÍRNÉHO POKROKU A ZÁKONA)

SEBE SAMA?!

Tvrdit o něčem, že „již staří Řekov酓, bývá ošidné. Obvykle je to prav

da. Jako většina pravd i tato si koleduje o zlehčování. I zde možno navázat na tradici. Žertovat na toto téma začal zřejmě Jaroslav Hašek, po něm následovaly parodie Voskovce a Wericha. U díla posledně jmenovaných se pozdržíme, neb dí: „Čtěte bibli, tam to všechno je.“

Zda úplně všechno, je věcí názoru, leč mnohé určitě. Namátkou třeba

podiv nad tím, že „vidíš třísk uv ok usvého bratra, ale trám ve vlastním ok u nepozoruješ“. Navíc je zcela běžné vnímat palčivě každou třísku, již na „trám“ našich problémů přiložilo okolí, leč vlastní, podstatný podíl na jeho rozměrech nepozorovat…

Dá se to změnit? Do jisté míry ano. Tato knížka chce přispět k zamyšle

ní nad sebou samým i k reálnějšímu vnímání sebe.

Pro příručku máme dva inspirační zdroje. Jednak určitým způsobem

navazujeme na dávno rozebranou publikaci „Otestujte si svou duši“. „Duše“ v názvu oné publikace umožnila zabývat se širokým spektrem problémů. Styl „letem světem“ v nové práci chceme zúžit, více si všímat osobnosti člověka. Doslova však i dnes platí omezení v textu z roku 1998:

Mýlí se, kdo předpokládá, že k naší knížce si již jen musí pořídit bílý pl᚝ a za

myšlený výraz a bude nejen sám sobě, ale i druhým psychologem, ba přímo psy

chodiagnostikem. Psychodiagnostika je aplikovaná psychologická disciplína.

Zaměřuje se na měření duševních vlastností a stavů, nepracuje pouze s testy,

a pokud s testy pracuje, volí metody jinak připravené i koncipované, než jsou zde

uvedené. Naším cílem nebylo a není vytvářet testy vědecké, ale pouze nastavit

čtenáři a některým jeho rysům zrcadlo. Věříme, že nebude příliš křivé, ale zají

mavé a nutící k zamyšlení.

|7|

Ve vlastní psychologické praxi považujeme za základní metodu rozhovor a roz

bor komunikace. Ten z čtenářů, který by ve výše zmíněném zrcadle našel obraz

nepříjemný, či dokonce úzkostný, nech vyhledá odborného psychologa a poho

voří s ním. Dost možná pak i na (tentokrát již vskutku vědecké) testy dojde.

Dobrý psycholog musí být též velkorysý člověk, a ne s odpuštěním hni

dopich. Jako takovém um uje jasné, že slovo test nemá psychologie takříkajíc propachtováno. Existují různé testy, od testů dejme tomu z fyziky až po ty, jež testují parametry auta (oba příklady jsou převzaty ze Slovníku spisovné češtiny. Praha, Academia 1978). Mimo striktně vědecké psychologické testy moho ubýt i testy – psychologické hry. Představa, že právě tyto zneužije rafinovaný podvodník k vybavení své obskurní pseudovědecké kanceláře, seriózní psychology připraví o chleba a klienty špatnými informacemi vžene do neštěstí, je představou naivní.

Dělá se to zcela jinak. Ti, kdož „new age“ překládájí jako „ňů rejž“ ve

smyslu nalezení nového Klondiku, jednají sugestivněji a rafinovaněji. I sekty, jež začnou pomaličku, polehoučku, třeba i testy a posléze ponechají oběti jen utrápenou duši prostou materiálních, majetkových svodů, mají své metody. Ostatně nejen metody, ale i jejich kanceláře jso ujiž dávno vytvořeny. S hříčkami na sebepoznání nemají nic společného. Úvah uo testech uzavřeme vzpomínkou:

Autor této knížky druhdy coby student se ptal svého učitele, legendárního psy

chologa PhDr. Huga Širokého, CSc.: „Které psychologické testy jsou nejlepší?“

Tázaný psychoanalytik jungiánského zaměření se zamyslel a opáčil: „Raven

a Rorschach.“ „Rorschachův osobnostní test, ano to chápu,“ na to studentík, „ale

proč zrovna Raven?“ „To je snadné,“ odpověděl významný psycholog, potažmo

i známý ironik, „jedině Rorschachem se skutečně něco dozvíte a Ravena zadáte,

když potřebujete pacienta zabavit na půl hodiny, abyste se mohli nasvačit…“

Autorská práva na vydání Rorschachových testů barvových skvrn zís

kal Verlag Hans H uber Bern již před pěkno uřádko ulet. Věříme, že i naše testy – psychologické sebepoznávací hry – vás zaujmou tak, že přinejmenším zapomenete na svačinu. Druhý inspirační zdroj ponechme až na závěr kapitoly. Nyní bude lépe dát prostor pro pár řádek teorie.

|8|

Pár řádek teorie aneb Co to je, když

se řekne „osobnost“

V běžné řeči bezespor učlověk vynikající, dalo by se říci i „persona“, někdo, kdo se obvykle pozitivně a výrazně odlišuje od ostatních lidí. Pojem persona hovorové češtiny znamenal v antickém divadle mask us ústy tvarovanými tak, aby byl zvuk slov zesílen. Když nositel „persony“ něco řekl, tak to znělo!

Současná psychologie přikládá pojmu osobnost širší význam. Osobností je každý člověk jako celek se všemi svými vlastnostmi, schopnostmi, sklony a dovednostmi. Může tedy jít o jedince průměrné takřka „vždy a všude“, nebo naopak někde velmi nadprůměrné, jinde podprůměrné… Jednotlivé vlastnosti rozvinuté tak či onak se mohou harmonicky snoubit v jeden, zjevně vyrovnaný celek. Známe ovšem i termín „disharmonická osobnost“. Vejde se sem asociální tvor v zásadě se „zlatým srdcem“ (např. filmařka Olga Sommerová sleduje formou sběrného dokumentu podobnou dámu, která „krade, ale nikdy chudákovi“, již více než 10 let, pravda většinu doby nutno natáčet ve vězení) i geniální vědec či filozof neschopný žít v klidném manželství a vychovávat vlastní děti. Netřeba asociovat směrem ke hvězdám typu J. J. Rousseaua, možno hledět podstatně níže. Jak to, že pan XY vyhraje každý konkurz, jehož se zúčastní, ale žádná partnerka s ním nevydrží, nebo možná opačně – on to se žádnou nevydrží?

Jisté je, že na utváření osobnosti se podílejí vlivy z prostředí (přírodního, věcného, sociálního), vlivy výchovy i vlivy dědičnosti. Člověk se rodí s určitými dispozicemi děděnými po předcích. Psychika člověka je výsledkem složitého vzájemného působení jak faktorů endogenních (dědičnost), tak exogenních (výchova a prostředí). K tom use docela dobře hodí opět Voskovce a Wericha: „Život je jen náhoda…“ Nebo snad spíše všechno v životě je náhoda?

V současném pojetí je osobnost jednotou psychických procesů, stavů a vlastností a souhrnem vnitřních determinant prožívání a chování. Není tedy zdaleka jen tím, co je vidět, není ani synonymem duše člověka. Jde

|9|

I. KAPITOLA

o celek „vnitřk ua vnějšk u“. Není to zřejmě „pravda o masce člověka“, což coby bonmot prohlásil lord, slavný romantický básník G. G. Byron, v jehož biografii lze najít nejedn udisharmonii. Nejspíš by se dalo říci „je to maska a pravda člověka“ v pozoruhodném mixu. Nebo snad hardware a software?

Jak se vyznat v osobnosti?

Na co se při posuzování struktury osobnosti zaměřit především? Zdá

se, že osobnost lze poměrně přesně popsat pomocí výčt uvlastností. Klasik R. B. Cattell jich ve svém dotazník upopsal šestnáct, neméně významný klasik H. J. Eysenck takto využil tři. V současnosti se zdá být přijatelná tzv. velká pětka.

Prvním krokem, východiskem k jejím u určení byl rozbor jazykové záso

by. Pracně, leč přesně lze ze slovníků vypsat slova charakterizující vlastnosti osobnosti. Vznikne tak seznam několika tisíc vlastností. Z nich se pak složitými matematickými postupy vyberou názvy nejvíce charakteristické. Ty pak hodnotí nezávislí posuzovatelé dle toho, jak jsou jednotlivá slova výstižná. Nejen v češtině, ale i v řadě jiných jazyků se názvy jednotlivých rysů seskupí do pěti významných oblastí: 1. Extroverze

Sem patří kvalita a kvantita interpersonálních interakcí, stav aktivace,

potřeba stimulace. Vysoká úroveň je zde zaznamenána u osob aktiv

ních, optimistických, obrácených na druhé lidi, řečných. Nízké skóre

vystihuje opak – uzavřené, vážné, mlčenlivé lidi. Ti jsou orientováni

spíše na úkoly než na lidi. Dávají přednost tich upřed bodrým halasem. 2. Emocionální stabilita

Na jedné straně v kladné podobě klid, uvolněnost, stabilita, přiměřená

míra asertivity bez příměsi agrese, uvolněnost v projevu a spokojenost

se svým údělem a možnostmi i mezemi. Na straně druhé neuroticismus,

tenze, neklid, nejistota, labilní nervozita a úzkostné reakce, včetně ne

přiměřených obav o své zdraví. Lze odlišit osoby náchylné k psychické

m uvyčerpání, k vyhoření psychických rezerv organism ui v relativně

|10|

přijatelných podmínkách, ke zhroucení a k závislosti na nereálných

ideálech od osob odolných a nezdolných, které hned tak něco z míry

nevyvede. Jinými slovy na jedné straně psychická stabilita, na straně

druhé psychická instabilita. 3. Přívětivost

Zjednodušeně apriorně přátelský přístup k lidem proti předem vzniklé

mu, tedy apriornímu nepřátelství. V pozitivní podobě vstřícnost, zájem

o druhé, schopnost poskytnout jim psychickou podporu, jednat laska

vě a upřímně bez skrytých plánů. Opakem a projevem nízkého skóre je

hrubost, cynismus, podezíravost, bezcitnost, agresivní mstivost. 4. Svědomitost

Kdo je ideálem „rodiny i školy“? Spolehlivý, na výsledky a formy svého

chování v dobrém slova smysl unáročný člověk směř ující ke kladným

a předem určeným cílům. Jeho opakem je laxní nedbalec bažící po po

žitcích „teď a nyní“, lenoch, nespolehlivý flink. 5. Intelekt, tvořivost, otevřenost vůči zkušenostem

Vysoké skóre znamená tvořivo uzvídavost, originalit u, všestranné zájmy

se schopností abstrakce. Na straně nízkého skóre najdeme konzerva

tivní, konvenční přízemnost spojeno us úzkými zájmy a neschopností

abstrakce. Nemůže jít jen „o umění vyřešit testy inteligence“, ale spíše

o schopnost orientovat se ve složitém, nejistém a měnlivém světě,

v němž není málem nic jistého. Dodejme, že v této knize není žádný

z testů inteligence. Od té doby, co 24. 5. 2003 televize NOVA zjistila

v test unároda, že čeští m uži mají průměrné IQ 116 a české ženy 114,

je to zbytečné. Jsme totiž národ nadprůměrně inteligentní. A již volíme

KSČM (průměrné IQ 113) nebo Unii svobody (průměrné IQ 120) nebo

kteroukoliv parlamentní stranu s přizniveckým IQ mezi uvedenými,

jsme prostě jedničky… Ve skutečnosti je to daleko složitější nejen

v žonglování se slůvkem nadprůměr. Mimo jiné i proto, že podobně

jako nevede jedna cesta ke štěstí, tak také nevede jedna cesta k změ

ření intelektu. Navíc to, že v tom kterém testu někdo skóruje víc než

druhý, může možná znamenat, že je „inteligentnější“, leč nemusí to

znamenat, že je „chytřejší, rozumnější, moudřejší, snesitelnější…“

|11|

I. KAPITOLA

Nejen vymezení intelektu, ale vše, co uvádí „velká pětka“, má své odpůrce. Nelíbí se jim především to, že „big five“ popisuje jen to, jací lidé jsou, ale nevysvětluje příčiny toho, jací jsou. Je statická, chybí jí postižení dynamiky. Je otázkou, zda struktura osobnosti není přece jen něco jiného než struktura pojmů, jimiž ji popisujeme. Své odpůrce mají i statistické metody, kterými byla pětka z velkého množství vlastností vytvořena. Vědci nech diskutují. Jako pomůcka k pochopení je to postup pozoruhodný. Vhodně jej doplní popis jakéhosi „motoru“, jenž vyvolává aktivitu jedince.

Je to dynamika osobnosti. Zahrneme sem, by zde jen velmi stručně, potřeby, zájmy, postoje a motivy. Vesměs složky vyvolávající aktivit ujedince, ty, které uvádějí člověka v činnost.

Závěr úvodní kapitoly se blíží, proto zpět k dr uhém uinspiračním uzdroji: Předložený text chce mezi řádky přinést jedno poselství, možná podstatnější než vše, co je na stránkách této knihy napsáno. Kdysi jsme s dr. Věrou Capponi uvažovali, že naši prvotin uvydano uv nakladatelsví Grada „Sám sobě psychologem“ doplníme s odstupem času o jakýsi testový protipól.

Zmíněno uprvotin utvoří kapitoly doplněné il ustr ujícími dotazníky. Pro jedno z dalších vydání jsme zvažovali opačný postup, testy rozšířit jako jádro práce. Druhé vydání upravovala dr. Capponi, testy jen poněkud pozměnila. Na razantnější změn use jí nedostávalo sil a já na ni… prostě v dané situaci neměl náladu. Z plánu zbyla společně vytvořená skica řady testů. Některé z nich jsou v poněkud upravené podobě uveřejněny právě zde. Pokud je mi známo, jde o poslední materiály, na nichž se dr. Capponi výrazněji podílela. Je tedy spoluautorkou – žel bez možnosti text přehlédnout a upravit. Zcela jistě by tak činila s pověstnou kritičností. Jisté na druhé straně ovšem je, že nikdy netrpěla přehnano uúzkostlivostí psychologů obávajících se, že vše, co je nazváno jako test, může být zneužito temnými silami vydávajícími se za znalce lidských duší. Ostatně jak jinak… Vždy i ona byla žákyní Huga Širokého, o němž (a o jeho vztahu k psychometrice) se zde zmiňuji. V psychologii zdravých či v „psychopatologii všedního dne“ se skutečně není třeba bát nestandardizovaného testu coby podnětu k individuálnímu zamyšlení a eventuální změně. A o nic víc zde nejde.

|12|

Těm, kdož chtějí přec na bázi věd psychologických zbohatnout snadno

a rychle nabídneme… jak jinak než moderní a žel i leckde málem i prověře

né know-how.

Know-how výcviku pansofického

managementu aneb Jak se stát

úspěšným Čtenáři vzdělávacích publikací vydaných zdaleka nejen ve vydavatelství Grada již byli opakovaně informováni o tom, jak se stát úspěšným vedoucím i nepostradatelným podřízeným. Doposud však nemají jasno, jak se může stát skutečně dobře placeným lektorem kurzů psychologie managementu. Tento nedostatek vynikne, uvědomíme-li si, že v koruno/hodinách lze coby vzdělavatel vydělat nejen víc než řadový zaměstnanec, ale i víc než šéf. To vše v podmínkách, kdy nᚠvýdělek není ohrožován inflačními vlivy zodpovědnosti za následky, tím méně koeficientem pravděpodobnosti uvedení poznatků do praxe. Již v minulém režimu bylo známo Marsovo (tehdy uváděné jako Marxovo) pravidlo z Murphyho zákonů: „Každý, kdo přijde odjinud, platí za odborníka.“ Neméně využíváno bylo ze stejného pramene pocházející Warenovo pravidlo, unás nazývané M ušovsko-Gabčíkovské: „Pravý odborník je ten, kdo předpokládá, že daný úkol si vyžádá spoustu práce a bude stát majlant.“ Čas oponou trhnul a změněn je svět. Pro naše image z toho vyplývá, že budeme působit jinde, než nás znají, a že to bude takříkajíc pěkně mastné, na to mohou vzít všichni jed. Do reklamních tiskovin uvedeme, že jsme studovali u amerického profesora Johna Kenethyho (nebo Ike Roosevelta) z Ohio Busines School. Na nějaké té chybce v angličtině nesejde, jméno našeho guru by mělo být lidem povědomé, Ohio není podmínkou. Mělo by to být ale dost z ruky. Na doktorát jso udnes lidé citliví, proto raději tit ul za jméno: např. T. Novák, BFLM., PSVZ. Vypadá to pěkně a je to nenapadnutelné. Nabídk urozešleme podle telefonního seznam uvšem firmám široko daleko nebo nabídneme přátelům z Mafie (tím se mj. rozumí i protirakouská odbojová organi

|13|

I. KAPITOLA

zace vedená dr. Kramářem a dr. Rašínem) podíl na zisku, pokud dohodí zákaz

níky z podniků, kde působí. Druhá varianta je jistější, pohodlnější a ušetří se na

poštovném.

Zvolna lze začít uvažovat o tom, co budeme přednášet. Zlí jazykové tvrdí, že zá

jem je pouze o témata typu „Jak přesvědčit dlužníka, aby zaplatil“. To je ovšem

ošidné, navíc se v tom nejlépe vyznají kolegové z Palerma. My budeme za svou

parket upovažovat psychologii. Proč? Je to zajímavý obor, probírali jsme ho kdy

si na gymnáziu nebo v učení, používám ho například, když hrajeme karty. Navíc

již známý filozof Sokrates (nebo to byl Platon) vytvořil modelovo uúvah u: „Psy

chologie je věda o člověku.“ Každý zákazník je člověk. Ergo každý solventní člo

věk může být naším zákazníkem… Poté ovšem bude méně solventní.

Lákavý název našich lekcí, polovina úspěchu. Jasné je, že v názvu musí být slo

vo management. Ale které ještě? Zvolíme tzv. Bromov utaktik u. Známý jazzman

(Gustav Frkal) nalezl svůj pseudonym tím, že náhodně otevřel naučný slovník

a na jeden řádek zabodl tužku. My otevřeme podobně zcela náhodně slovník ci

zích slov. Namátko upod písmenem P – pandemický je všeobecný, panfobie je

chorobná přestrašenost. Panem et circenses (chléb a hry, to bychom mohli nara

zit), panika, proboha to ne, to není vhodné, ale pozor, je t ui PANSOFIE. B udeme

tedy přednášet PANSOFICKÝ MANAGEMENT. Vzdělancům bude hned jasné,

že rozumím všem a všemu.

Kdybychom namátko uotevřeli stejný slovník třeba uF, za ujal by nás famózní

management, určitě bychom se vyhnuli fanfaronům, za úvahu by stál Fahrplán

management. Do třetice stejně náhodně upísmena N. Nevhodné: nabob, nafta

lín, nagajka, naivka, narkóza, nauzea. Vhodné: necesistický (nezbytný), nekta

rický, nimbický (nimbus svatozář, proslulost)…

Nyní k tomu vůbec nejdůležitějšímu: Honorář! Jen naivkové určí dejme tomu

2000 Kč/hod. Daleko vhodnější je podrobnější a více mlžící rozpis, například:

explorativní explikace: 15 000 Kč

diagnostika: 14 000 Kč

osobnostní explikace: 17 000 Kč

diferenciální aplikace: 25 000 Kč atd.

|14|

Zde se fantazii meze nekladou. Též není na škodu, pokud vlastním nákladem vy

dáme knihu. Bude se jmenovat „To nejdůležitější z pansofického managemen

tu“. Cena lidová – 999 Kč. (Zařadíme do sběrné faktury za náklady kurzu, ovšem

včetně balného 2200 Kč.) Na obsah uonoho svěžího dílka nezáleží. Nejspíše

opíšeme svými slovy stránky z již vydaných knih a seřadíme za sebe.

Kde budeme školit? Z dobře informovaných míst víme, že pořádat naši akci dej

me tomu na Mauritiu je sice chvályhodné, ale těžko se to odepisuje z daní. Zůsta

ne tedy utradičního dobrého hotel use solidně zásobeným barem. A opět je zde

kardinální otázka – akci naplánovat přes noc, nebo jen na jeden den? Zastánci

extramatrimoniálního (mimomanželského) management uradí – rozhodně přes

noc. Znalci minutového managementu dí: „Čas jsou peníze.“ Jeden den a dost!

Střední cestou je základní kurz, opravujeme základní modul na jeden den a pak

nástavbové moduly přes noc. Na večer lze uspořádat pro mírně pokročilé nějaké

povyražení. Namátko utřeba přeskakování přes žhavé uhlí. V nástavbových

modulech bude čas na testování. Testy vytvoříme tak, že vezmeme vždy jednu

položku z každého testu, jenž se nám dostane do ruky díky výstřižkové službě

(heslo testy), nebo z náhodně opatřených knih. Pokud chceme být opravdu na

výši, předložíme účastníkům nejlépe na počítači 10 náhodně vzniklých inkousto

vých skvrn. Každý z frekventantů musí uvést nejméně dvacet reakcí skvrny popi

sujících nebo prostě dotyčného napadajících. Jako vyhodnocení doporučujeme

použít některé příručky astrologické. Na trhu je dostupná i publikace pro nᚠúčel

ideální – popisuje osobnost dle dne a měsíce narození. Tento údaj máme na při

hlášce, tudíž snadno k dispozici.

Velmi důležitý je vhodný certifikát. Ten má dnes stejný význam jako druhdy míva

la jizva na tváři člena buršáckého spolku. Je to ozdoba, přihlášení se mezi

vyvolené. Na certifikát unešetříme, však si ho také naúčt ujeme. Pod ozdobno u

hlavičko unapř. Oxford High University potvrdíme, že pan XY (paní YX) je (v pří

padě základního modulu) absolventem 4semestrálního kurzu (celkem 500 ho

din) pansofického management ua po splnění kolokvia s výborným prospěchem

získal titul MrPM. (matador pansofic managementu). Pak již jen razítka a podpisy

děkana a rektora.

Absolventi nástavbového modulu získávají osvědčení o 1000 hodinách výuky

v 8 semestrech a titul MgrPM. nebo DrPM. dle (finanční) náročnosti kolokvia.

|15|

I. KAPITOLA

+

Šouralům mezi kontrolními orgány něco (nejen informaci) šoupneme. Jistě se

pak spokojí s vysvětlením, že je všeobecně známo, že název Harvardských fon

dů nemá nic společného s Harvardskou univerzitou. Proč by tedy musela mít

Oxford High University něco společného s jakousi školou kdesi v Anglii. Čtyři

semestry má základní modul proto, že se v něm přednáší ráno, dopoledne, od

poledne i v podvečer, 500 hodin proto, že naše výuka je tak intenzivní, že 1 hodi

na vydá za běžných 100 hodin. Kolokvium je uhrazení poplatku za modul a služ

by, to v intencích písně „za kulatý jen kulatý, tak vznikly peníze“. Děkan je

hovorově poděkování, rektor = hlava… a my rozhodně máme pod čepicí.

MgrPM. je zkratka pro mag(o)r pansofic managementu. DrPM. značí drezurova

ný v pansofickém managementu.

V průběh uškolení v rámci mod ulů vykládáme příběhy ze života, klípky a veselé

příhody z jiných kurzů. Čteme i ze své knihy. Když už opravdu nevíme co dál, po

sluchače položíme na zem (karimatky, koberec) a monotónním hlasem jim opa

kujeme mantru. Nedoporučujeme banální „abraka dabraka“, ale namátkou: klíííí

íd, klllllllllíííííd, klid, klííídek a tak podobně. Vždy dělá dobrý dojem, pokud je

přitom necháte hlasitě a zhluboka dýchat.

V odborných statích je psáno: „Často uchybo u, které se firmy při organizaci ško

lení dopouštějí, je nedostatečná pozornost věnovaná účastníkům po skončení

tréninku…“ Takovou chybu samozřejmě neučiníme. Po modulu a před kolokvi

em budeme nabízet vonné tyčinky, literaturu, různé oleje a byliny, vitaminy atd.

Vše třikrát tak drahé jako v běžné prodejně.

Morální devastace naší společnosti dnes pokročila natolik, že se může objevit

i někdo, kom use naše pečlivě připravené školení nelíbí. Na jeho trapné kritické

glosy opáčíme: „Neptejte se, co dala akce vám, ale ptejte se, co jste dal vy akci.“

Nebo: „V turbulentní postmoderní realitě nesimplifikujeme (povšimněte si, jak

pěkně působí pár cizích slov) poznání do jakýchsi populistických kuchařek.“

Když ten drzoun ještě bude mít tolik síly, že namítne, jak ztratil všechny iluze, vy

světlíme mu, že je jen jeho chybou, že iluze měl. Stručně řečeno – jsme to my,

majitelé know-how, kdo má patent na rozum. Laiky za levný peníz poučíme, ale

k těl usi je nepřip ustíme. Čí je pansofický management – no přece náš! Vždy

jsme si to všechno vymysleli.

|16|

Zbývá odpovědět na otázku, proč jsme se rozhodli publikovat nᚠstěžejní text

zde, a ne v odborných časopisech. Nejširší veřejnost chceme s vrozeno uvelko

rysostí varovat před trapnými padělky tohoto stylu. Najdete-li v některém z nabí

zených školení prvky našeho know-how, pak ruce pryč. Pořadatelská firma nám

naše nápady ukradla a to přece podporovat nebudete.

A zpět k realitě

Inu, jak praví klasik, legrace musí být, by jde o vážné věci. Na vážné věci ostatně možno po lehce tragikomickém extempore navázat.

Čtenář, který byl právě nalákán nadějí, že mu bude nabídnuta komplexní a systematická probírka taji jeho osobnosti, nech se neraduje předčasně. Rozsah knihy ani schopnosti autora, by i posílené „testovou bankou“ z minulosti, by na podobný cíl nestačily. Pro naše účely bude dost, dozvíme-li se víc, než jsme o sobě věděli před tím, a nebudeme-li se u toho nudit.

Při snaze o sebehodnocení se vždy vynasnažíme o určitou komplexnost přístupu. Právě ten by měl čtenáře inspirovat k dalším úvahám, jež mohou být větším přínosem, než je test sám o sobě.

Po náročných úvahách nás v následující kapitole čeká malá rozcvička.

Retrotesty nejen z Jilemnice

Snaha o obecně dostupné „testování“ jako součást sebevýchovy je v rámci relativního mládí psychologie jako vědy přímo tradiční. Namátkou sáhneme po zcela zapomenutém a objektivně nevýznamném, by právě proto zajímavém zdroji. Jindřich Calaba, tajemník Okresní péče o mládež v Jilemnici, napsal a v místní tiskárně i vydal brožuru „Lidské podsmysly,

|17|

I. KAPITOLA

jejich vývoj, ochrana i pěstění“. Míněna je jako podklad pro přednášky

a snaží se o názornost. Namátkou coby retro ilustrace následující testy.

Jakou máte pamě?

Instrukce: „Pište na papír řad učísel a slabik, jež experimentátor

diktuje. Pokud některá z těchto položek zkoušenci unikne, nech ji nahradí

pomlčko u(–). Řádky mají být pod sebo u, škrtat a opravovat, tím méně opi

sovat se nesmí. Nelze se dlouho zastavovati, uprchla-li nám některá slabi

ka neb číslo, poněvadž by nám na konec uprchly všechny. Kdo nejprvněji

napíše úplný úkol, hlas se.

Úkol na zacvičení: Řeknu A4C7, poté, co dám povel pište, napíšete:

A 4 C 7.

Nuže pozor, diktuji: U

4 D 7 C 9 pište, U

F 5 Š 8 E pište, U

6 Ž 2 H 3.g87 T잚í úkol: U

D 8 R 2 E 7 pište, U

9 Š 5 N 6 G pište, U

4 Ř 3 U 2 B. Další, ještě t잚í úkol: U

L 4 H 8 P 3 S pište, U

K B 6 G 2 D 7 pište, U

I 9 U 1 F 5 M.“ Další test je vpravdě rafinovaný takříkajíc i po více než tři čtvrtě století.

|18|