sleva
Kniha:
Terezínské ghetto
Autor:
Veronika Válková; Petr Kopl
Podtitul: Tajemný vlak do neznáma
Kdy zboží dostanu
TIŠTĚNÁ
ELEKTRONICKÁ
 
90%
|
celkové hodnocení |
| 9 hodnocení + 1 recenze | |
|
|
|
| Nakladatelství: | » Bambook |
| Médium / forma: | Tištěná kniha |
| Rok vydání: | 2013 |
| Počet stran: | 160 |
| Rozměr: | 133×200 |
| Úprava: | ilustrace |
| Vydání: | První vydání |
| Spolupracovali: | ilustrace Petr Kopl |
| Skupina třídění: |
Česká próza Literatura pro děti a mládež (beletrie) |
| Vazba: | šitá vazba |
| Téma: | česká literatura pro děti, cestování v čase |
| Novinka týdne: | 2013-29 |
| Hodnocení: | 246. nejlépe hodnocená kniha |
| Datum vydání: | 9.7.2013 |
| ISBN: | 978-80-247-4761-3 |
| EAN: | 9788024747613 |
Již po šesté se Bára vydává na tajemnou výpravu do minulosti. Čeká ji zatím asi nejsmutnější výlet, kouzelný atlas ji totiž zanese mezi zdi židovského ghetta za 2. světové války. Pro starší děti. Uprostřed noci se Bára ocitá v podivném městě. Nikde nesvítí žádná světla, po ulicích nejezdí auta, vlastně tu nejsou ani žádné obchody nebo restaurace. Ukrytá ve ztemnělém parku pozoruje skupinu mužů, kteří převáží káru plnou mrtvol. Masoví vrazi?! Není divu, že jsou tu všichni tak vylekaní a město hlídají vojáci. Zanedlouho však Bára zjišťuje, co zdejší obyvatele trápí nejvíc. Ocitla se uprostřed terezínského ghetta v roce 1944. V chlapecké ubytovně se spřátelí s Petrem Ginzem a jeho kamarády a poznává na vlastní kůži, co je to opravdový hlad, bída a strach. Když jsou její noví přátelé zařazeni do transportu na východ, je odhodlaná jet s nimi. Horší než v Terezíně to už přeci být nemůže...
Takhle hororovou noc Bára ještě nezažila! Právě zuří druhá světová válka a Bára se ocitne v naprosto pustém městě, kam Hitler sváží židy z celých Čech... V Terezíně. Postupně se dozvídá, že se nachází v nacistickém ghettu, a musí přežít! Podaří se jí to? (tajemný vlak do neznáma)
Už podruhé za sebou přenese Báru atlas do minulosti uprostřed noci. Tentokrát se ocitla v naprosto pustém městě. Na ulicích ani živáčka, žádné okno nesvítí, auta tu nejezdí... Ukrytá za stromy v parku s hrůzou pozoruje, jak nějací muži převážejí na káře - lidské mrtvoly! Bára je přesvědčená, že se tu všichni lidé v noci schovávají, protože po ulicích řádí nějací vrazi. Do rána málem umře strachy. Jakmile se rozední, začne hledat cestu pryč, ale zjistí, že místo má hradby a brány že hlídají vojáci. Není úniku. Naštěstí se seznámí s Petrem, který ji ukryje na půdě domu, v němž žije spolu s dalšími chlapci v podstatě jako v dětském domově. On a jeho tři kamarádi pro Báru shánějí jídlo, deku na spaní a další nezbytnosti a od nich se také Bára postupně dozvídá, že se ocitla v nacistickém ghettu za druhé světové války. Na svých toulkách po Terezíně se seznámí s dalšími osobami, které dokreslují bezútěšnou situaci lidí, jež sem nacisté zavřeli – s nadaným studentem Maxem, který si při práci v dílně poranil ruku, a protože dostal otravu krve museli mu ji amputovat, ale bez narkózy, protože v Terezíně nejsou léky, nebo se stařičkou paní Blumenfeldovou, která umírá hlady. Když dostanou její kamarádi transportní lístky, rozhodne se Bára, že sama v Terezíně nezůstane a že odjede s nimi. Naštěstí se jí do vlaku nastoupit nepodaří. Po návratu se pokusí najít jména chlapců z Terezína na internetu. Počítá, že jim je asi osmdesát, a s Petrem, kterému prozradila, že je z budoucnosti, si konec konců domluvili přesné datum schůzky, až se ona vrátí zpátky do budoucnosti. Jeho jméno najde snadno, ale nejdřív nemůže uvěřit tomu, co čte. Teprve teď totiž zjišťuje, kam vlastně transporty z Terezína odjížděly, a čemu - na rozdíl od Petra - unikla.
