načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Terapeutické využití kinesio tapu – Jitka Kobrová; Robert Válka

Terapeutické využití kinesio tapu

Elektronická kniha: Terapeutické využití kinesio tapu
Autor: Jitka Kobrová; Robert Válka

Příručka se zabývá problematikou kinesiotapingu - populární metodou ve fyzioterapii, rehabilitačním lékařství a terapii sportovců. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 153
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), 1 portrét
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4294-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka se zabývá problematikou kinesiotapingu - populární metodou ve fyzioterapii, rehabilitačním lékařství a terapii sportovců.

Popis nakladatele

Kniha přináší v Čechách poprvé komplexně zpracovanou problematiku kinesiotapingu, který je v současnosti jednou z nejpopulárnějších metod ve fyzioterapii, rehabilitačním lékařství a samozřejmě i v terapii sportovců. Kniha kromě praktického využití kinesio tapu u konkrétních diagnóz a klinických stavů podrobně popisuje techniky kinesiotapingu, zejména jejich princip a působení na organismus, historii kinesiotapingu a fyziologii účinku kinesio tapu v závislosti na jeho vlastnostech. Tato na českém trhu jediná souhrnně zpracovaná publikace o kinesiotapingu není jen praktickým návodem pro rehabilitační a sportovní lékaře, ortopedy, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a jiné lékařské a nelékařské odborníky, ale je vhodná i pro studenty, a to zejména nelékařských bakalářských a magisterských oborů specializujících se ve zdravotnictví.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jitka Kobrová; Robert Válka - další tituly autora:
Terapeutické využití tejpování Terapeutické využití tejpování
Lymfotaping -- Terapeutické využití tejpování v lymfologii Lymfotaping
 (e-book)
Terapeutické využití tejpování Terapeutické využití tejpování
 (e-book)
Lymfotaping -- Terapeutické využití tejpování v lymfologii Lymfotaping
 
K elektronické knize "Terapeutické využití kinesio tapu" doporučujeme také:
 (e-book)
Angličtina pro fyzioterapeuty Angličtina pro fyzioterapeuty
 (e-book)
Kinesiotaping pro sportovce -- Sportujeme bez bolesti Kinesiotaping pro sportovce
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Terapeutické využití kinesio tapu

Jitka Kobrová, Robert Válka

Jitka Kobrová, Robert Válka

Te r a p e u t i c ké v y u ž i t í

kinesio tapu



GRADA Publishing

Jitka Kobrová, Robert Válka

Te r a p e u t i c ké v y u ž i t í

kinesio tapu


Upozornění autorů

Informace o jednotlivých technikách kinesiotapingu obsažené v této publikaci se

shodují s náplní našich kurzů „Terapeutické využití kinesio tapu“. Máte-li znalosti

kinesiotapingu z jiného kurzu (jiná škola kinesiotapingu), nemusí se všechny vaše

poznatky shodovat s informacemi zde uvedenými.

Informace obsažené v této knize nenahrazují lékařskou pomoc. Autoři publikace

tímto nepředepisují používání kinesiotapingu jako metodu léčby vašich zdravotních

obtíží bez konzultace s vaším lékařem nebo terapeutem. Záměrem autorů je pouze

poskytnout informace obecné povahy, které vám mohou pomoci při spolupráci

s lékařem či terapeutem ve snaze o zlepšení vašeho zdravotního stavu. V případě, že

nejste odborníkem ve zdravotnictví proškolený v práci s kinesio tapem na odborném

kurzu, používejte všechna doporučení pouze k léčbě své osoby. Autoři ani vydavatel

nenesou zodpovědnost za vaše jednání.


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a  šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Bc. Jitka Kobrová, MUDr. et Mgr. Robert Válka Terapeutické využití kinesio tapu Recenzovali: PhDr. Jitka Čemusová, Ph.D. MUDr. Gabriela Picková TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4845. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Helena Vorlová Sazba a zlom Josef Lutka Fotografie Boris Stojanov a Marcela Borýsková (© Bc. Jan Kalista) Schémata Lukáš Boudis Počet stran 160 1. vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice Autoři a nakladatelství děkují společnosti REHASPORT TRADE s.r.o. za podporu, která umožnila vydání publikace. Názvy produktů, fi rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a  příklady v  knize, rovněž tak informace o  lécích, jejich formách, dávkování a  aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-4294-6 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7774-0 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-7775-7 (pro formát EPUB)

Obsah

Obsah Seznam použitých zkratek .............................................. 9

Úvod .................................................................. 11

1 Neurofyziologické poznámky ......................................... 13

2 Poznámky k fyziologii kůže ........................................... 17

3 Poznámky k fyziologii lymfatického systému ........................... 19

4 Teoretické poznámky ke kinesiotapingu ................................ 21

4.1 Historie a současnost kinesiotapingu 21

4.2 TEMTEX kinesio tape od společnosti Towatek Korea Co., Ltd. ..... 22

4.2.1 Vlastnosti TEMTEX kinesio tapu ........................... 23

4.3 Fyziologie účinku kinesio tapu .................................... 24

4.4 Výhody kinesiotapingu ........................................... 26

4.5 Indikace a možnosti využití ...................................... 26

4.6 Kontraindikace .................................................. 27

4.7 Části a elastičnost kinesio tapu .................................... 27

4.8 Základy aplikace kinesio tapu .................................... 28

4.8.1 Příprava kůže ............................................. 29

4.8.2 Příprava kinesio tapu ...................................... 29

4.8.3 Nalepení kinesio tapu ...................................... 29

4.8.4 Odstranění kinesio tapu .................................... 30

4.8.5 Výběr tvaru kinesio tapu ................................... 32

4.8.6 Výběr velikosti a barvy kinesio tapu ......................... 34

4.8.7 Devatero nakonec ......................................... 35

5 Techniky kinesiotapingu .............................................. 37

5.1 Základní techniky ............................................... 37

5.1.1 Princip inhibice a facilitace svalu pomocí kinesio tapu ........ 37

5.1.2 Inhibice svalu ............................................. 40

5.1.3 Facilitace svalu ............................................ 41

5.2 Korekční techniky ............................................... 43

5.2.1 Mechanická korekce ....................................... 43

5.2.2 Fasciální korekce .......................................... 48

5.2.3 Prostorová korekce ........................................ 50

5.2.4 Vazivová/šlachová korekce ................................. 54

5.2.5 Funkční korekce ........................................... 56

5.2.6 Lymfatická korekce ........................................ 59

6 Klinické aplikace kinesio tapu u vybraných diagnóz ..................... 63

6.1 Oblast hlavy a krku .............................................. 63

6.1.1 Bolest zubů (obr. 6.1a–b) .................................. 63

Terapeutické využití kinesio tapuTerapeutické využití kinesio tapu

6.1.2 Zánět vedlejších dutin nosních (obr. 6.2a–d) ................. 63

6.1.3 Paresa nervus facialis (obr. 6.3a–i) .......................... 64

6.1.4 Neuralgie nervus trigeminus (obr. 6.4a–d) ................... 67

6.1.5 Cervikalgie (obr. 6.5a–d) ................................... 67

6.1.6 Zhmoždění krční páteře (obr. 6.6a–g) ....................... 70

6.1.7 Cervikobrachiální syndrom s kořenovým postižením C6

(obr. 6.7a–c) .............................................. 71

6.2 Oblast ramene a paže ............................................ 73

6.2.1 Impingement syndrom (obr. 6.8a–e) ........................ 73

6.2.2 Instabilita ramenního kloubu (obr. 6.9a–s) ................... 74

6.2.3 Bursitis ramenního kloubu (obr. 6.10a–h) ................... 78

6.2.4 Afekce akromioklavi kulárního kloubu (obr. 6.11a–g) ......... 81

6.2.5 Tenosynovitis m. biceps brachii (obr. 6.12a–d) ............... 82

6.3 Oblast trupu .................................................... 83

6.3.1 Syndrom horní hrudní apertury (obr. 6.13a–c) ............... 83

6.3.2 Fraktura žeber (obr. 6.14a–d) ............................... 85

6.3.3 Low back pain syndrom (obr. 6.15a–h) ...................... 86

6.3.4 Spondylolistéza (olistéza), funkční instabilita (obr. 6.16a–i) .... 89

6.3.5 Bolest sakroiliakálního skloubení (obr. 6.17a–d) .............. 90

6.4 Oblast předloktí a ruky ........................................... 92

6.4.1 Bursitis loketního kloubu (obr. 6.18a–g) ..................... 92

6.4.2 Epikondylitis lateralis (obr. 6.19a–k) ........................ 93

6.4.3 Syndrom karpálního tunelu (obr. 6.20a–e) ................... 96

6.4.4 Poranění zápěstí (obr. 6.21a–e) ............................. 98

6.4.5 Morbus de Quervain (obr. 6.22a–d) ........................ 100

6.5 Oblast kyčelního kloubu a stehna ................................. 101

6.5.1 Osteoartróza kyčelního kloubu (obr. 6.23a–d) ................ 101

6.5.2 Poranění hamstrings (obr. 6.24a–d) ......................... 102

6.5.3 Přetížení tractus iliotibialis (obr. 6.25a–f ) .................... 103

6.6 Oblast kolene ................................................... 105

6.6.1 Skokanské koleno (obr. 6.26a–j) ............................. 105

6.6.2 Poranění lig. cruciatum anterius (obr. 6.27a–e) ............... 108

6.6.3 Bursitis kolenního kloubu, femoropatelární bolesti

(obr. 6.28a–c) ............................................. 110

6.6.4 Běžecké koleno (obr. 6.29a–d) .............................. 111

6.7 Oblast bérce a nohy .............................................. 112

6.7.1 Mediální tibiální stress syndrom (obr. 6.30a–c) ............... 112

6.7.2 Achillodynie (obr. 6.31a–f ) ................................. 113

6.7.3 Distorze hlezna (obr. 6.32a–g) .............................. 116

6.7.4 Hallux valgus (obr. 6.33a–f ) ................................ 118

6.7.5 Plochonoží (obr. 6.34a–h) .................................. 119

7 Kinesiotaping v pediatrii ............................................... 123

7.1 Poruchy temporomandibulárního kloubu (obr. 7.1a–g) ................ 124

7.2 Vadné držení těla (obr. 7.2a–l) ...................................... 126

7.3 Hyperextenze kolene, lokte (obr. 7.3a–h) ............................. 129

ObsahObsah

7.4 Pohmoždění prstů ruky (obr. 7.4a–e) ................................ 131

7.5 Distorze zevního kotníku (obr. 7.5a–e) .............................. 132

7.6 Pes valgus (obr. 7.6a–j) ............................................ 134

7.7 Pes varus (obr. 7.7a–f ) ............................................. 136

8 Kinesiotaping v gynekologii a porodnictví ............................... 139

8.1 Těhotenství (obr. 8.1a–d) .......................................... 139

8.2 Doba šestinedělí (obr. 8.6) ......................................... 142

8.3. Menstruační bolesti (obr. 8.7a, b) ................................... 143

Literatura .............................................................. 145

Poděkování ............................................................ 149

Rejstřík ................................................................ 151

O autorech ............................................................. 153

1Seznam použitých zkratekSeznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek a. arteria AC ATP BTB C CB CGRP CNS DMO L LBP LCA lig., ligg. m., mm. MCP MTP MTT n., nn. PIP PNF proc. PV RTG ROM SC SI SIAI SIAS SIPS TEP Th. TMK trp., trps. Ú v. VDT Z

acromioclavicularis (akromioklavikulární)

adenosintrifosfát

bone-tendon-bone

cervikální, krční

cervikobrachiální

calcitonin gene-releated peptide

centrální nervová soustava

dětská mozková obrna

lumbální, bederní

low back pain

ligamentum cruciatum anterius

ligamentum, ligamenti

musculus, musculi

metacarpophalangeální

metatarsophalangeální

metatarsus (metatarzální)

nervus, nervi

proximální interphalangeální

proprioceptivní neuromuskulární facilitace

procesus

paravertebrální

rentgenový

range of motion (rozsah pohybu)

sternocostalis (sternokostální)

sakroiliakální

spina iliaca anterior inferior

spina iliaca anterior superior

spina iliaca posterior superior

totální endoprotéza

thorakální, hrudní

temporomandibulární kloub

trigger point, trigger points

úpon

vena

vadné držení těla

začátek

1ÚvodÚvod

Již delší dobu cítíme potřebu objasnit terapeutům, lékařům a jiné odborné veřejnosti mýty, které v Česku kolem kinesiotapingu panují, shrnout techniky této progresivní metody a podat praktickou ukázku využití u konkrétních diagnóz a klinických stavů. Hlavně ale chceme předložit princip účinku a fungování kinesio tapu, plynoucí z jeho vlastností, a užívání metody jako takové.

Kinesiotaping ve světě i u nás poslední dobou zažívá obrovský „boom“. Barevných pásek (kinesio tapů) jsme si poprvé mohli všimnout před zhruba 7 lety na tělech zahraničních sportovců během televizních přenosů z Olympijských her z Athén. To jsme ještě nikdo netušil, že cca o 4 roky později se kinesio tape stane obvyklou součástí léčby nejen sportovců, ale i běžné populace v rukách rehabilitačního, sportovního lékaře, ortopeda, fyzioterapeuta, ergoterapeuta či maséra. Toto masové rozšíření s sebou však nese i  riziko používání této zdánlivě jednoduché metodiky laiky, kteří nemají znalosti funkčních anatomických poměrů, či co hůř odborníky, kteří v domnění, že stačí někde „okoukat“ jak kinesio tape nalepit, používají kinesiotaping ve své terapii, aniž by rozlišovali ovlivňují-li sval, šlachu, vaz či fascii a jednotlivá stadia poranění.

Dále bychom chtěli ujasnit, že pod pojmem „kinesiotaping“ chápeme funkční tapování vyplývající z poznatků kineziologie jakožto vědy uznávající význam těla a pohybu při rehabilitaci a v běžném životě. Proto je tento funkční taping nazýván „kinesio“ taping. Svaly neslouží jen k pohybu těla, ale podílejí se také na řízení žilního oběhu, lymfatického toku, tělesné teploty atd. Z  tohoto důvodu jakékoliv selhání správné svalové funkce vyvolá nejrůznější druhy zdravotních obtíží. Kinesiotaping respektuje anatomické poměry a neurofyziologické zákonitosti. V metodice naleznete základní techniky k ovlivnění svalů, korekční techniky k ovlivnění vazů, šlach, fascií a lymfatického systému. Existují koncepty, které také používají „funkční tapování“ a v něm pracují s  kinesio tapem, ale využívají ho zcela odlišným způsobem. Shodný zůstává pouze materiál používaný k tapování, tedy kinesio tape.

Každá léčebná metoda a  postup přináší na  počátku určitá úskalí při zvládnutí techniky. Chcete-li jakoukoliv metodu používat efektivně, vyžaduje to nutnost praxe a určitého stupně technické zručnosti. Ne jinak je tomu v kinesiotapingu. Po získání znalostí z akreditovaného kurzu vedeného erudovanými lektory, využívejte kinesiotaping jako součást komplexní terapie ve svých každodenních praxích – lepte, lepte, lepte, protože pouze praxe dělá mistra. Přejeme mnoho úspěchů!

autoři

Úvod

1Neurofyziologické poznámkyNeurofyziologické poznámky 1

1 Neurofyziologické poznámky Aktivita motorického systému se projevuje svalovou činností, která zajišťuje zaujetí a změnu polohy organismu v prostoru. Schopnost lokomoce je podmíněna existencí svalového tonu, který lze popsat jako odpor relaxovaného svalu při pasivním protažení. Jeho časoprostorové koordinované změny umožňují činnost jak opěrné – z velké části reflexní motoriky, tak i  variabilitu volních pohybů. Fyziologický svalový tonus je zajištěn jak míšními reflexy, které jsou generované na podkladě stimulace periferních receptorů (extero a  proprioceptivní míšní reflexy), tak regulačními okruhy vyšších etáží CNS.

Pro kvalitní pohybovou činnost a schop

nost motorického učení, tj. získávání nových motorických dovedností, je kromě funkčního motorického systému nutná i  intaktnost senzorického aferentního sy stému a CNS. Díky CNS je obsah získaných informací analyzován a  srovnáván s předchozí zkušeností organismu. Po ověření významu vjemu informuje senzitivní kortex motorická centra a  dojde k  vygenerování pohybu. Zainteresované oblasti mozku se významně liší v závislosti na tom, zda je pohyb čistě reflexní – například změna svalového tonu jako součást systému opěrné motoriky, či se jedná o nový volní pohyb vyžadující přesnou koordinaci. Obrovský význam při ontogenetickém vývoji motoriky má rovněž limbický systém, jehož struktury zajišťují pozornost, motivaci a  tvorbu paměťových stop pro nové motorické dovednosti. Po aktivaci příslušných motorických výkonných center je pohyb neustále průběžně analyzován, porovnáván se  zamýšleným pohybem a  korigován na  základě senzorických informací v  závislosti na  složitosti a novosti pohybu. Z výše uvedeného

vyplývá intimní a funkčně neoddělitelný

vztah senzorického a  motorického sys

tému.

Periferii senzitivního nervového systému

představují receptory, které po  dosažení

prahové hodnoty podnětu transformují

vjem vyvolaný různými druhy energie

na  bioelektrický potenciál (transdukce).

Rozdílné receptory reagují optimálně

na  různou kvalitu impulzu. Vedle nich

existují receptory, které reagují na poško

zení tkáně nezávisle na  druhu podnětu.

Po  dosažení prahové intenzity tohoto

impulzu dochází k  vzniku receptorového

akčního potenciálu, který je veden afe

rentním senzitivním vláknem různého

typu do  ganglií zadních kořenů míšních,

ganglia n. V.  a  n. IX. Periferní senzitivní

vlákna se liší zejména v  průměru, míře

myelinizace a  rychlosti vedení. Vlákna

jednoho míšního kořene inervují oblast

těla označenou jako míšní segment. Ten

je v  případě senzitivní inervace označen

jako dermatom, v  případě motorické

inervace jako myotom.

Na  centrální úrovni dochází k  rozdíl

nému průběhu vedení některých senzi

tivních modalit:

systém zadně provazcový – repre

zentují silně myelinizovaná, tedy rychle

vedoucí vlákna pro dotyk, vibraci, tlak,

kinestezii a stereognozii. Z nich část kon

čí v  průběhu několika segmentů v  šedé

hmotě míšní a  účastní se refl exních

funkcí. Většina vláken však běží ascen

dentně ipsilaterálně a  končí v  nucleus

gracilis a cuneatus, jejichž neurony vytvá

řejí sekundární dráhu, která kříží střední

čáru a  končí na  ventroposterolaterálním

jádru thalamu.

systém spinothalamický – málo myeli

nizovaná vlákna pro termickou, algic

kou citlivost a  hrubý kožní dotyk vstu

1 Terapeutické využití kinesio tapuTerapeutické využití kinesio tapu1

pují do míchy laterálně od dráhy zadních provazců a  končí na  neuronech zadních rohů. Od  nich začínají sekundární senzitivní vlákna, z  nichž se většina kříží v  přední komisuře a  probíhá v  anterolaterálními provazci do thalamu.

Z  komplexu jader thalamu projikují

zkřížené dráhy zejména do oblasti somatosenzorické arey (Brodmannova area 1, 2, 3) ležící v  postcentrálním kortexu. Cílová oblast má somatotopickou organizaci s  lokalizací percepční oblasti pro nohu mediálně, kraniálnějších oblastí těla postupně mediolaterálně. Oblast zastoupení jednotlivých částí těla je úměrná hustotě receptorů, a  tedy i  možnosti senzitivní aferentace z různých částí těla.

Z  hlediska úrovně zpracování se vý

znamně liší systém hluboké a  kožní citlivosti. Kožní vjemy jsou častěji zpracovávány kortikálně, tedy vědomě. Informace z  pohybového aparátu jsou oproti tomu ve  většině situací analyzovány subkortikálně, tedy nevědomě.

Podle lokalizace se (somatické) recep

tory dají rozdělit na  exteroceptory, které přijímají podněty zevního prostředí, a proprioceptory sloužící k detekci informací o  vnitřních dějích organismu. Pro informace o pohybu jsou nejvýznamnější proprioceptory. Ty registrují zejména změny napětí, délky svalu a  polohu segmentů těla v prostoru a její změny.

Kožní receptory: Merkelovy disky

jsou lokalizovány nejpovrchněji v  epidermis, v  ochlupených částech kůže. Pomalu se adaptují, optimálním podnětem je dotyk či lehký tlak delšího trvání. Meissnerova tělíska jsou uložena v  koriu, pouze v  neochlupených částech kůže, rychle se adaptují. Stimulována jsou mechanickým chvěním či jemným dotykem. Ruffiniho tělíska jsou lokalizována v  hlubokých vrstvách koria a  patří mezi pomalu se adaptující receptory, mají směrovou citlivost.

Ideálním podnětem je napínání kůže

– podílejí se i  na  propriocepci. Termo

receptory chladové a  tepelné jsou sti

mulovány změnou teploty okolní der

mis. Vater-Paciniho tělíska jsou loka

lizována v  tela subcutanea, vyznačují se

rychlou adaptací. Ideálním stimulem je

vibrace o vyšší frekvenci či jemný dotyk.

Volná nervová zakončení nalezneme jak

v kůži, tak v hlubších tkáních. Reagují dle

druhu – buď specificky na  některý druh

energie při intenzitě poškozující orga

nismus, například termo- či mechano

senzitivní receptory, či nespecificky při

dosažení této úrovně nezávisle na druhu

vyvolávající energie.

Aference z  Merkelových disků, Meis

snerových a  Vater-Paciniho tělísek je

vedena vlákny typu Aβ, z volných nervo

vých zakončení a termoreceptorů vlákny

typu C a Aδ.

Reflexní motorické reakce vyvolané sti

mulací exteroceptorů označujeme jako

exteroceptivní reflexy. Při stimulaci tak

tilních receptorů dochází k aktivaci exten

zorů, jejichž aktivita je pak základem

postojových reakcí. Nadprahová stimulace

receptorů pro bolest vede k tonizaci flexorů

a  je základem obranných motorických

reflexů.

Proprioceptory jsou receptory nachá

zející se ve  svalech, šlachách a  klou

bech, registrují tři kvality hluboké citli

vosti: pohybový smysl, polohový smysl

a  silový smysl. Ve  svalech se vyskytují

svalová vřeténka, která primárně reagují

na  změnu délky svalu. Šlachová tělíska

jsou lokalizována v  oblasti úponu svalu

a registrují změnu svalového napětí.

Centrální část svalového vřeténka obsa

huje vlákna, které nemají kontraktilní

aparát a jsou uložena paralelně s ostatními

svalovými vlákny. Podnětem pro jejich

podráždění je prodloužení okolních kon

traktilních vláken. Vzruchy ze svalového

vřeténka jsou vedeny k  alfa motoneuro

1Neurofyziologické poznámkyNeurofyziologické poznámky 1

nům předních rohů míšních, kde zvyšují ak tivitu příslušného motoneuronu, a tedy i napětí vlastního svalu. To je podkladem jevu, který klinicky vyšetřujeme a označujeme jako myotatický reflex. Naopak inhibičně působí aktivace receptoru na  alfa motoneuronu antagonistů příslušného svalu. Svalové vřeténko má schopnost nastavení citlivosti na protažení díky inervaci gama motoneurony z  předních rohů míšních, jejichž aktivita je řízena supraspinálně. Ty ovládají napětí koncových kontraktilních částí, a tak ovlivňují nastavení senzitivity vlastní receptorové části.

Do  určitého stupně protažení svalu tak

díky tomuto reflexnímu oblouku roste jeho

napětí. Po  dosažení této hranice však na

opak dojde k  relaxaci svalu, která je vyvo

lána aktivitou Golgiho šlachových tělísek,

tzv. obrácený myotatický reflex. K  jejich

aktivaci dochází až po větším podráždění –

při napnutí šlachy tonizovaného svalu. Afe

rentní impulzy působí přes inhibiční syna

psi příslušného motoneuronu a  vyvolají

pokles tonu příslušného svalu a  přes facili

tační synapsi aktivují antagonistu. Existence

těchto a dalších reflexních oblouků založe

ných na  existenci senzorických receptorů

je jedním ze základních prvků zajišťujících

kvalitu motorických projevů organismu.

Zvláštní poděkování za  odbornou spolupráci na  této části patří neurologovi a  re ha bi

litačnímu lékaři MUDr. Liborovi Musilovi.

:



17

2Poznámky k fyziologii kůžePoznámky k fyziologii kůže

2 Poznámky k fyziologii kůže Kůže (derma) tvoří kompaktní, specializovanou hraniční vrstvu lidského těla, a  představuje tak velkou styčnou plochu se zevním prostředím. Funkce kůže není jen protektivní, ale i metabolická, termoregulační a recepční. Kůže tvoří největší receptivní orgán s  plošným rozsahem 1,4–2 m². Je sídlem ohromného počtu receptorů somato-senzorického systému (receptory bolesti, dotykové a  tlakové receptory, termoreceptory). Skládá se ze dvou vrstev: pokožky (epidermis) a  škáry (dermis). Pod kůží ještě nalezneme vrstvu podkožního vaziva (tela subcutanea).

Pokožka

Pokožka (epidermis) je uložená na po

vrchu, představuje chemicky inertní, pro vodu vysoce nepropustnou bariéru bránící mechanickému poškození a průniku mikrobů. Mocnost epidermis činí 0,3–1,5 mm, je tvořena několika vrstvami plochých buněk (stratum basale – uloženo nejhlouběji; tvoří přechodovou zónu mezi pokožkou a  škárou; stratum spinosum, stratum granulosum – obsahuje protein filagrin, jehož metabolitem je kyselina urokanová odpovědná za protekci před UV zářením, stratum lucidum a  stratum corneum – zevní rohová vrstva).

Epidermis obsahuje keratinocyty, které

se postupně diferencují z  buněk bazální vrstvy během 4 týdnů na  kůži trupu a  2 týdnů na  kůži hlavy. Postupně se posouvají směrem ke  kožnímu povrchu a  průběžně mění svoji charakteristiku. Dále zde nacházíme melanocyty – buňky, které obsahují melanosomy produkující melanin (pigment způsobující hnědé zbarvení kůže). Díky tomu, že melanin částečně pohlcuje UV záření,

přeměňuje ho na neškodné infračervené

záření, zabraňuje jeho škodlivým účin

kům na ostatní struktury. Pokožka nemá

cévy, je difuzně vyživována z dermis, ale

v  jejích nejhlubších vrstvách nalezneme

volná nervová zakončení vnímající bo

lest.

Škára

Škára (dermis) je tvořena několika druhy

vaziva, dosahuje tloušťky 0,6–3 mm, do

dává kůži díky architektonice sítě kola

genních vláken mechanickou pevnost,

ohebnost, tažnost, ale i zároveň odolnost

proti tahu. Elastická vlákna škáry za

jišťují pružnost, roztažitelnost, pevnost

a  štěpitelnost kůže v  určitých směrech.

Dají se natáhnout na  nejméně trojnáso

bek svojí klidové délky a  po  uvolnění se

vrátí do  výchozího rozměru. Elastická

vlákna tak umožňují vyrovnávání zá

hybů kůže. Jsou orientována do  směrů

odpovídajících směru mechanického za

tížení dané oblasti. Dermis dále obsa

huje jemně větvená retikulární vlákna

uspořádaná do  sítí tvořících retikulární

vazivo (tvoří pojivový základ řady tkání

a  orgánů, zejména lymfatického sys

tému).

V  dermis se nacházejí tři druhy bu

něk. Fibroblasty, které mají elementární

význam pro syntézu vaziva, histiocyty,

které se po  aktivaci přeměňují v  makro

fágy eliminující antigeny, a  žírné buňky,

které obsahují řadu mediátorů (např. se

rotonin, histamin) respondentní za  zá

nětlivé pochody v  kůži. Všechny buňky

a  struktury koria spojuje v  jeden celek

extracelulární matrix, a zajišťuje tak uni

kátní reologické vlastnosti škáry v  celé

její tloušťce. Ve  škáře se dále hojně na

lézají volná nervová zakončení, specia

Terapeutické využití kinesio tapu2 Terapeutické využití kinesio tapu

lizovaná hmatová tělíska a  termoreceptory (viz kapitola 1 Neurofyziologické poznámky). Také jsou zde uloženy mazové žlázy vylučující kožní maz (sebum), který ústí do  vlasových pochev a  odtud na povrch pokožky. Na rozdíl od epidermis obsahuje dermis dvě cévní pleteně – povrchovou a hlubokou. Jejich průběh je paralelně mezi hranicí škáry a podkoží a  mezi oběma plexy jsou četné anastomózy. Cévní pleteně jsou významné v regulaci teploty a krevního tlaku.

Podkožní vazivo

Podkoží (tela subcutanea) obsahuje pře

vážně tukovou tkáň a řídké vazivo. Chrání hlouběji uložené orgány proti mechanickému poškození i  proti nepříznivým tep

lotním vlivům. Díky volné vazivové a tu

kové tkáni podkoží je kůže jako ce

lek na  své podložce posuvná. Subkutis

v  hloubce hraničí s  fasciemi svalů nebo

v  některých lokalizacích dokonce i  s  pe

riostem. V  těchto místech je kůže velice

málo posunlivá a  můžeme na  ní pozo

rovat vklesliny (např. nad obratlovými

trny). V  podkoží probíhají také cévní,

lymfatické a  nervové pleteně zásobující

kůži.

Kromě výše uvedených funkcí má kůže

i  psychosociální význam. Je znakem in

dividuality svého nositele. Vzhled kůže

a její odlišnosti do jisté míry určují i pro

jev jedince ve  společnosti, a  proto má

zásadní význam pro vytváření sociálního

kontaktu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist