načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tepenné variety a anomálie u člověka – René Vobořil

Tepenné variety a anomálie u člověka

Elektronická kniha: Tepenné variety a anomálie u člověka
Autor: René Vobořil

Příručka předkládá výčet tepenných variet a anomálií, vysvětluje způsob jejich vzniku, častost výskytu a klinický význam. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 88
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
Téma: tepenný systém
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2463-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka předkládá výčet tepenných variet a anomálií, vysvětluje způsob jejich vzniku, častost výskytu a klinický význam.

Popis nakladatele

Tato v naší literatuře ojedinělá publikace předkládá přehlednou a ucelenou formou problematiku variet a anomálií tepenného systému člověka. Souborné dílo zabývající se touto tématikou v současném písemnictví dosud chybí a dostupná literatura nás s problematikou tepenných variet a anomálií seznamuje jen formou kazuistik popisujících pouze jednotlivé odchylky. Autor knihy je aktivní chirurg dlouhodobě se zabývající tímto tématem. Publikace předkládá výčet variet a anomálií tepenného systému člověka, vysvětluje způsob jejich vzniku, uvádí frekvenci jejich výskytu a zdůrazňuje jejich možný klinický význam.Publikace je určena lékařům z oborů preklinických i klinických. Ocení ji jak anatomové či patologičtí anatomové, tak lékaři všech chirurgických oborů, cévní chirurgové, ale i například radiologové a další.Knihu didakticky skvěle doplňuje 81 originálních kreseb PhDr. Josefa Bavora.

Předmětná hesla
tepny
vývojové anomálie
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. René Vobořil, PhD. (nar. 1971)

Po maturitě na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci

Králové zahájil v roce 1990 studium všeobec

ného lékařství na Lékařské fakultě UK v Hradci

Králové, které ukončil v roce 1996. V témže roce

nastoupil jako sekundární lékař na Chirurgické

oddělení Všeobecné Masarykovy nemocnice

v Trutnově. V roce 2000 přešel na Chirurgickou

kliniku LF UK a FN v Hradci Králové, kde zapo

čal postgraduální studium v oboru chirurgie. Stu

dium dokončil v roce 2005 a získal titul PhD.

V letech 2002–2003 absolvoval roční odbornou stáž v USA na Dpt. of Sur

gery, Univesity of Florida, kde se výzkumně zabýval problematikou rezistence maligních nádorů na protinádorovou léčbu. Od roku 2004 pracuje na Chirurgické klinice 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze jako od bor - ný asistent.

V roce 1999 složil atestaci I. stupně z chirurgie, v roce 2004 atestaci

II. stupně z chirurgie. Držitel primářské licence ČLK. Je členem České chirurgické společnosti a International College of Surgeons. Publikoval desítky odborných prací doma i v zahraničí, aktivně přednáší na domácích i zahraničních fórech. Jeho vědecké práce byly oceněny několika cenami.

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


MUDr. René Vobořil, PhD.

TEPENNÉ VARIETY A ANOMÁLIE U ČLOVĚKA

Recenze:

Prof. MUDr. Vladimír Král, CSc.

Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc.

Prof. MUDr. Jiří Valenta, DrSc.

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Photo © fotobanka allphoto images, 2008

Ilustrace © PhDr. Josef Bavor, 2008

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3321. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Anna Monika Pokorná

Sazba a zlom Josef Lutka

Počet stran 88

Vydání první, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Děkujeme firmě KRD za finanční podporu při vydání této publikace.

Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem

vyznačeno.

Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a apli -

kaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autora. Z jejich praktického uplatnění ale nevy

plývají pro autora ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem repro

dukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2463-8 Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

ISBN 978-80-247-6270-8

(elektronická verze ve formátu PDF)

(tištěná verze)

© Grada Publishing, a.s. 2011


Obsah Seznam použitých zkratek ......................................... 7

Úvod ............................................................ 9

1 Základní terminologie, vztahující se k problematice tepenných

variet a anomálií ............................................... 11

2 Arcus aortae ................................................... 13

2.1 Zmenšení počtu tepen odstupujících z aortálního oblouku ........ 13

2.2 Zvětšení počtu tepen odstupujících z aortálního oblouku ......... 16

2.3 Abnormální větvení jednotlivých tepen odstupujících z aortálního

oblouku při jejich obvyklém počtu ............................. 18

2.4 Ostatní anomálie oblasti aortálního oblouku .................... 18

3 Tepny krku .................................................... 21

3.1 Arteriae carotides ........................................... 21

3.2 Arteria vertebralis ........................................... 25

4 Hrudní aorta ................................................... 27

4.1 Variety vlastní hrudní aorty ................................... 27

4.2 Arteriae intercostales ........................................ 28

4.3 Arteria thoracica interna ...................................... 28

4.4 Arteriae coronariae .......................................... 28

5 Tepny horních končetin ........................................ 31

5.1 Vývoj tepenného systému horní končetiny v ontogenezi .......... 31

5.2 Variety tepen horních končetin ................................ 32

5.2.1 Arteria axillaris ........................................ 32

5.2.2 Arteria brachialis ...................................... 33

5.2.3 Tepny předloktí ....................................... 35

5.2.4 Tepny ruky ........................................... 35

6 Břišní aorta .................................................... 37

6.1 Arteriae lumbales ........................................... 37

6.2 Arteriae phrenicae inferiores .................................. 37

6.3 Arteriae suprarenales ........................................ 38

6.4 Arteriae renales ............................................. 38

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


6.5 Truncus coeliacus .......................................... 41

6.6 Arteria hepatica communis a její větvení ....................... 43

6.7 Arteria cystica ............................................. 46

6.8 Arteria splenica (lienalis) .................................... 47

6.9 Arteria mesenterica superior ................................. 49

6.10 Arteria mesenterica inferior .................................. 51

6.11 Arteriae testiculares, ovaricae ............................... 52

6.12 Uložení aortální bifurkace ................................... 53

6.13 Arteriae iliacae ............................................ 54

6.14 Arteria iliaca externa ....................................... 54

6.15 Arteria iliaca interna ....................................... 54

7 Tepny dolních končetin ......................................... 57

7.1 Poznámka k terminologii .................................... 57

7.2 Vývoj tepenného systému dolní končetiny v ontogenezi ......... 57

7.3 Variety tepen dolních končetin ............................... 59

7 3.1 Arteria ischiadica persistens ............................ 59

7.3.2 Arteria saphena (magna) persistens ..................... 59

7.3.3 Arteria femoralis superficialis .......................... 59

7.3.4 Arteria profunda femoris .............................. 60

7.3.5 Variety a. poplitea .................................... 63

7.3.6 Variety bércového řečiště .............................. 66

7.3.7 Tepny nohy ........................................... 68

Závěr ........................................................... 71

Literatura ........................................................ 73

Rejstřík .......................................................... 81

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Seznam použitých zkratek

a. arteria

aa. arteriae

r. ramus

rr. rami

v. vena

vv. venae

Ostatní zkratky se vyskytují jednorázově v popisu obrázků, kde jsou i vysvět

leny.

Seznam použitých zkratek 7

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

Úvod

Každý výkonný chirurg se občas setkává s variabilním nebo anomálním uspo

řádáním orgánů, které může být takového charakteru, že může někdy i změnit

např. taktiku při probíhajícím operačním výkonu. Je proto žádoucí, aby na

setkání s těmito stavy byl lékař připraven a byl s nimi alespoň v základních

rysech obeznámen. Toto dvojnásob platí o tepenném systému. Písemnictví

nás s cévními varietami a anomáliemi seznamuje nejčastěji jen formou kazu

istických sdělení, anebo se práce týkají jen určité části tepenného řečiště. Sou

borných prací, které by se této problematice věnovaly, je i ve světovém písem

nictví poskrovnu. Stěžejním dílem zabývajícím se touto problematikou stále

zůstává Adachiho monografie Das Arteriensystem der Japaner z roku 1928

(studováno celkem 1650 lidských těl). V 60. letech minulého století se arteri

álními varietami hlouběji zabýval Lippert.

Problematika anomálií tepenného systému mne přitahovala již jako poslu

chače medicíny, a tak jsem jako student klinických ročníků a později jako

mladý lékař zpracoval na základě vlastního výzkumu několik málo otázek

z této problematiky. Otázku variability a anomálií tepenného systému jsem

však potom i nadále v písemnictví ze zájmu sledoval. Absence soubornějšího

pojednání o problematice tepenných anomálií mne potom postupně přivedla

na myšlenku využít svých vlastních poznatků a znalostí, které jsem získal stu

diem literatury, a přehlednou a stručnou formou je předložit všem zájemcům

o tuto problematiku u nás.

Procenta výskytu jednotlivých anomálií se podle různých autorů často

i výrazněji liší. Proto byly z písemnictví do předkládané publikace tyto hod

noty přebírány jen jako hodnoty orientační, které by pomohly čtenáři učinit si

představu, jak často se taková varieta nebo anomálie může vyskytovat a jak

veliká je tedy pravděpodobnost setkání s ní. V těch částech, kde je publikace

podpořena vlastními nálezy, je udáván výskyt jednotlivých anomálií podle

těchto výsledků. Z rozsáhlého teritoria anatomie tepenného systému se publi

kace zaměřuje na oblasti, se kterými se klinik setkává nejčastěji.

René Vobořil

Úvod 9

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

Základní terminologie, vztahující se k problematice tepenných variet... 11

1 Základní terminologie, vztahující se

k problematice tepenných variet

a anomálií

Normotyp – pod tímto označením rozumíme takové anatomické uspořádání cév nebo jejich částí, které by se u určitého druhu a v určité populaci měly vyskytovat zcela pravidelně (nejčastěji). Vzhledem k tomu, že v průběhu posledních století, kdy byly anatomické poznatky postupně shromažďovány, docházelo často i k jejich nekritickému opisování a kopírování bez příslušného ověření, mnohé dosud uváděné normotypy jsou ve skutečnosti jen učebnicovými normotypy, které však v populaci nejčastější výskyt nemají. Hromada

1

dělí odchylky od normy následovně (Hromada, 1969): – Varieta – vrozená, dědičná nebo nedědičná odchylka od normy, která neči

ní nositeli žádné obtíže. – Anomálie – výraznější odchylka od normy, která již potíže může činit. – Zrůda – závažná odchylka od normy, která ztěžuje, až znemožňuje život.

Přechody mezi jednotlivými stupni jsou plynulé. – Akcesorní céva – nadpočetná céva souběžná s pravidelnou cévou (accesso

rius = přídatný, accedo = přistupuji). – Aberantní céva – nadpočetná céva s odchylným průběhem nebo i počátkem

(aberro = bloudím).

Mnohé odchylky uspořádání tepen lze vysvětlit geneticky nebo různými poruchami v době embryonálního vývoje, které vedou k přetrvávání stavu z raného embryonálního období. Původ jiných odchylek může spočívat v nejrůznějších dalších faktorech, např. v odlišné rychlosti růstu jednotlivých cévních úseků. Incidence anomálie vyjádřená v procentech se může podle jednotlivých autorů i dosti výrazně lišit. Může být závislá na druhu vyšetřovací metody či na vyšetřované populaci (rase). Mnohé tepenné variety u člověka se vyskytují jako normotypy u některých druhů savců nebo i obratlovců. 1

Prof. MUDr. Jan Hromada, DrSc., 1909–70, čelný představitel československé anatomie, žák profe

sorů Weignera a Borovanského, autor rozsáhlého vědeckého díla, humanista.

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Arcus aortae 13

2 Arcus aortae Normotyp se vyskytuje v asi 65–85 % (Adachi, 1928; Agur a Lee, 1999; Lippert, 1968). Obr. 1 Arcus aortae – normotyp 2.1 Zmenšení počtu tepen odstupujících

z aortálního oblouku

Můžeme se setkat s těmito stavy: Obr. 2 A. carotis communis sinistra z truncus brachiocephalicus Variety aortálního oblouku a jeho hlavních větví se týkají: 1. zmenšení počtu tepen odstupujících z aortálního

oblouku, 2. zvětšení počtu tepen odstupujících z aortálního

oblouku, 3. abnormálního větvení jednotlivých tepen odstu

pujících z aortálního oblouku při jejich obvyklém

počtu, 4. ostatních anomálií oblasti aortálního oblouku. a) A. carotis communis sinistra může odstupovat

z truncus brachiocephalicus (dexter). Jako nor

motyp se toto uspořádání vyskytuje u hlodavců

a šelem. Incidence výskytu tohoto uspořádání se

různí, Lippert (1968) udává incidenci 9 %, Agur

a Lee (1999) 27 %.

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


14 Tepenné variety a anomálie u člověka

b) Truncus bicaroticus – u člověka se incidence vý

skytu této variety udává na méně než 1 %. Tato

varieta bývá spojena s dalšími anomáliemi. Jde

o případy enormně vzácné, které jsou popisová

ny jen jako ojedinělé kazuistiky (Dembski, 1973;

Gluncic a Marusic, 2000; Jahagirdar a Mysore

kar, 1973; Ugurlucan et al., 2006). Truncus bi

caroticus se pravidelně jako normotyp vyskytuje

u slona. Obr. 3 Truncus bicaroticus c) Společný odstup truncus brachiocephalicus (dex

ter) s a. carotis communis sinistra z aortálního

oblouku, incidence 10–22 % (Ferda, 2004). Obr. 4 Společný odstup truncus brachiocephalicus a a. carotis communis sinistra d) Truncus brachiocephalicus communis – z oblou

ku aortálního odstupuje jedna jediná větev. Inci

dence pod 1 %. Je normou např. u lichokopytní

ků (Adachi, 1928; Schiebler a Schmidt, 1987). Obr. 5 Truncus brachiocephalicus communis

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Arcus aortae 15

Obr. 6 A. subclavia sinistra z truncus bicaroticus Obr. 7 A. subclavia dextra z truncus bicaroticus Obr. 8 Truncus brachiocephalicus dexter et sinister e) Truncus bicaroticus a z něho odstupující a. sub

clavia sinistra či a. subclavia dextra. Incidence

obou variant je nižší než l % (Adachi, 1928;

Schiebler a Schmidt, 1987).

f) Truncus brachiocephalicus dexter et sinister se

u člověka vyskytuje s incidencí 1 % (Ferda, 2004;

Lippert, 1968). Jako norma je popisována u hmy

zožravců.

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


16 Tepenné variety a anomálie u člověka

2.2 Zvětšení počtu tepen odstupujících z aortálního

oblouku

Můžeme se setkat s těmito stavy: a) Samostatný odstup všech velkých větví z aortál

ního oblouku: incidence dle Lipperta je pod 1 %

(Lippert, 1968), dle Agura 2,5 % (Agur a Lee,

1999). Obr. 9 Samostatný odstup velkých větví z aortálního oblouku b) A. vertebralis sinistra odstupuje jako přímá větev

z aortálního oblouku, před nebo za odstupem

a. subclavia sinistra (incidence do 4 %). Tento ano

mální odstup levostranné vertebrální tepny bývá

spojen i s jinými anomáliemi oblouku (Adachi,

1928). Vzácně (kolem 0,1 %) odstupují obě aa. ver

tebrales jako samostatné větve z aortálního oblou

ku. Anomálně odstupující a. vertebralis vstupuje

zpravidla do vyššího foramen transversarium, než

obvykle. A. vertebralis dextra odstupuje samostat

ně z aortálního oblouku velmi vzácně.

Obr. 10 A. vertebralis sinistra odstupující z aortálního oblouku

c) A. thyroidea ima odstupuje přímo z aortálního

oblouku (asi v 1 % případů). Tepna se celkem

vyskytuje asi v 6–10 % případů, může být i zdvo

jena. Zpravidla odstupuje z truncus brachiocepha

licus, vzácně však může odstupovat ze společné

karotidy nebo z a. subclavia. Tato tepna může mít

význam při zákrocích distálně od istmu štítné žlá

zy, kdy může být poraněna a být zdrojem krvácení

(Adachi, 1928; Lippert, 1968).

Obr. 11 A. thyroidea ima odstupující z aortálního

oblouku

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

+


Arcus aortae 17

Obr. 12 A. lusoria

e) A. subclavia dextra odstupující jako poslední větev aortálního oblouku

(a. lusoria, lusus naturae = hříčka přírody, v anglosaské literatuře nazývaná

také jako „aberrant right suclavian artery“). Incidence je většinou autorů

udávána shodně do 1 %. Tepna probíhá za ostatními větvemi aortálního

oblouku z místa svého odstupu směrem doprava. Běží ve 4/5 případů za

jícnem, v necelé 1/5 případů mezi jícnem a tracheou, velmi vzácně před tra

cheou (Alper et al., 2006; Atay et al., 2006; Carrizo a Marjani, 2004; Čertík et al., 2005; de Luca et al., 2000; Ntlhe et al., 2006; Ponce et al., 1991; Saito et al., 2005; Segesser a Faidutti, 1984; Ulger et al., 2004; Whitley, 2001; Yopp et al., 2006). Retroezofageálně probíhající a. lusoria může působit polykací obtíže ( dysphagia lusoria), při intimním vztahu k průdušnici může být přítomna dušnost (dyspnoe lusoria). Ačkoli je výskyt anomálie relativně nízký, výskyt klinických obtíží, které působí, je příčinou skutečnosti, že a. lusoria je častým objektem sdělení ve světovém klinickém písemnictví. Pojem dysphagia lusoria znal již se správným výkladem Hyrtl (1889) a někteří jiní autoři 19. století ještě před objevem rentgenových paprsků. Jde snad o nejznámější anomálii odstupu větví z aortálního oblouku. Podle Adachiho (1928) a některých dalších autorů je a. lusoria člověku vlastní

anomálie, která se u primátů ani jiných savců nevyskytuje. Anomálie může

být sdružena i s jinými anomáliemi větví aortálního oblouku (Adachi, 1928;

Jahagirdar a Mysorekar, 1973; Lippert, 1968).

d) Z aortálního oblouku mohou samostatně odstupo

vat i další tepny, odstupující za normálních okol

ností z podklíčkových tepen, jako např. a. tho ra

cica interna, truncus costocervicalis aj., nebo se

může vyskytnout hluboké větvení a. ca rotis com

munis sinistra, kdy kmen společné levostranné

karotidy je velmi krátký nebo dokonce zevní

i vnitřní karotidy odstupují sa mostatně z aortál

ního oblouku. Incidence jednotlivých anomálií

je nižší než 0,1 %.

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


18 Tepenné variety a anomálie u člověka 2.3 Abnormální větvení jednotlivých tepen

odstupujících z aortálního oblouku při jejich

obvyklém počtu

U tohoto typu variet aortálního oblouku se jedná

zejména o přítomnost truncus brachiocephalicus

sinister s incidencí výskytu pod 1 % (Adachi, 1928;

Lippert, 1968).

Obr. 13 Truncus brachiocephalicus sinister 2.4 Ostatní anomálie oblasti aortálního oblouku Mezi ostatní anomálie aortálního oblouku zařazujeme: a) variabilní odstup podklíčkových tepen, b) anomálie polohy aortálního oblouku, c) zdvojení aortálního oblouku, d) chybění aortálního oblouku.

a) A. subclavia sinistra, eventuálně a. subclavia dex

tra se může vyskytovat jako samostatná druhá

větev aortálního oblouku s incidencí okolo 1 %.

Obr. 14 A. subclavia sinistra jako druhá větev aor

tálního oblouku

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Arcus aortae 19

b) Anomálie polohy aortálního oblouku mají embryologické vysvětlení, které je

všeobecně známo (Borovanský, 1967; Janošík, 1913; Klika et al., 1986; Sta

nek, 1952). Mezi anomálie polohy aortálního oblouku řadíme pravostranný

oblouk aorty, který se vyskytuje u člověka vzácně, asi v 0,1 % případů (Kawada

et al., 1984). Pravostranný oblouk aorty se vyvíjí z přetrvávající pravostranné

4. žaberní tepny. Může představovat samostatnou inverzi, při níž je i u větví

aortálního oblouku inverzní uspořádání, tj. a. subclavia dextra a a. carotis com

munis dextra odstupují z pravostranného oblouku

aortálního jako samostatné větve, zatímco a. carotis

communis sinistra a a. subclavia sinistra odstupují

jako levostranný truncus brachiocephalicus. Pravo

stranný aortální oblouk je pravidelnou součástí

situs viscerum inversus totalis s udávanou incidencí

1 : 10 000 (Jedlička, 1950; Kegel, 1925; Torgersen,

1949). Jako norma se pravostranný aortální oblouk

vyskytuje u ptáků a některých plazů (Ellenberger

a Baum, 1932; Faller, 1976). Obr. 15 A. subclavia dextra jako druhá větev aortálního oblouku c) Zdvojený aortální oblouk, arcus aortae duplex, se vyskytuje pouze asi v 0,1 %

populace (Lowe et al., 1991). Při této varietě jsou vytvořeny dva aortální

oblouky, které probíhají symetricky nebo asymetricky, když jeden z oblouků

je širší a druhý užší nebo hypoplastický anebo změněný ve vazivový provazec.

Oblouky se spojují v jednu descendentní aortu. Mezi oblouky vzniká jakési

aortální okénko, kterým prostupují průdušnice a jícen. Z jednoho nebo obou

oblouků odstupují větve buď v obvyklém, nebo

odlišném uspořádání. Zdvojený oblouk nemusí

činit svému nositeli obtíže a může být diagnosti

kován i náhodně. Obvykle však jde již o anomá

lii, která svému nositeli obtíže činí. Obtíže jsou

způsobeny sevřením dýchacích a polykacích cest

mezi oblouky. U nás popsal u člověka tuto anomá

lii již Janošík (1913). Jako normotyp se zdvojený

aortální oblouk vyskytuje u některých obratlovců,

např. některých ryb, obojživelníků a plazů. Obr. 16 Zdvojený asymetrický aortální oblouk (podle Agura)

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.