načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Teorie velkého třesku a filosofie - Olga Neumanová

Elektronická kniha: Teorie velkého třesku a filosofie
Autor:

Knížka Teorie velkého třesku a filozofie uvádí oblíbený seriál do kontextu uvažování největších filozofů v dějinách. Navíc vám odpoví na spoustu otázek o seriálu i o jeho ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  140
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  149 Kč
6%
naše sleva
4,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 310
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: filozofie : kámen-nůžky-papír, Aristoteles, Locke / editor Dean A. Kowalski
z anglického originálu The big bang theory and philosophy ... přeložila Olga Neumannová
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-5424-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Knížka Teorie velkého třesku a filozofie uvádí oblíbený seriál do kontextu uvažování největších filozofů v dějinách. Navíc vám odpoví na spoustu otázek o seriálu i o jeho vědátorských hrdinech. Možná si raději přečtete jiné vědecké či kosmologické knihy, ale jen v téhle se dozvíte podrobnosti o speciálním Darth Vaderově škrcení, o klonování Leonarda Nimoye nebo o umpa-lumpech mezi inženýry.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Teorie velkého t řesku &
filozofie
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.xyz.cz
www.albatrosmedia.cz
Dean A. Kowalski
Teorie velkého třesku & filozofie – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2016
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.

























OBSAH
Pod ěkování 11
Úvod: „Odkrývání tajemství“ 15
ČÁST PRVNÍ
„VŠECHNO TO KDYSI ZAČALO JEDNOHO VLAHÉHO LETNÍHO
VEČERA KDESI V ŘECKU“: ARISTOTELSKÉ SOUVISLOSTI
1 Aristoteles o Sheldonu Cooperovi: Řecký filozof
versus dnešní vědátor 21
2 „Jsi naprd kámoš, naprd, naprd“: Aristotelské přátelství
v Teorii velkého třesku 36
3 Te o r i e v e l k é h o t ře s k u a používání či zneužívání
moderních technologií 51





Č ÁST DRUHÁ
„JE ŠPATNÉ, KDYŽ TOHO ROBOZABIJÁKA MILUJI?“:
ETIKA A CTNOSTI
4 Provinění z potěšení:
Je nemorální smát se Sheldonovi? 67
5 ... je Wil Wheaton opravdu padouch? 81
6 Opravdu potřebujeme Dohodu spolubydlících?:
Potěšení, sebestřednost a ctnosti v Teorii velkého třesku 97
ČÁST TŘETÍ
„MOŽNÁ ŽE MYSLÍŠ NĚCO JINÉHO NEŽ JÁ, KDYŽ ŘEKNEŠ
‚VĚDECKÉ‘“: VĚDA, VĚDÁTORSTVÍ A NÁBOŽENSTVÍ
7 Fyzika navážno v Teorii velkého třesku 117
8 Sheldon, Leonard a Leslie:
Tři tv áře k v antové g rav it ace 130
9 Jedno paradigma jim všem vládne:
Věd áto r s t v í a  Te o r i e v el kéh o t ře sk u 147
10 Cooperovské souvislosti:
Věd a , n áb ože n s t v í a  ro d i n a 164





Č ÁST ČTVRTÁ
„POTŘEBUJU RADU VE VĚCI SÉMIOTIKY“: JAZYK A VÝZNAM
11 Wittgenstein a jazykové hr y v Teorii velkého třesku 183
12 „Chybnější tezi asi nenajdeš“:
Sheldon, pravda a omyl 198
13 Cooperovská hádanka:
Proboha, kdo tu koho toleruje? 212
14 Lživé rozpolcení 226
ČÁST PÁTÁ
„JISTÁ ZKUŠENOST, KTEROU JSEM NIKDY NECHÁPAL“:
LIDSKÝ FAKTOR
15 Matky a synové Teorie velkého třesku 243
16 Penny, Sheldon a osobní růst díky odlišnostem 258
17 Dekonstrukce žen v Teorii velkého třesku:
Mnohem víc než přítelkyně 270
Seznam epizod 283
O autorech 292
Rejstřík 299










11
POD ĚKOVÁNÍ
„Až se dostanu k psaní pamětí, můžete očekávat obšírnou poznámku
pod čarou, a možná i podepsaný autorský výtisk.“
– Dr. Sheldon Cooper, „Fluktuace elektrického otvíráku na konzervy“
C
htěl bych poděkovat všem autorům, kteří přispěli do této
knihy. S každým se mi spolupracovalo s radostí, někteří
přetrpěli i obsáhlé výměny e-mailů a dodali mi několik návrhů
svých kapitol. Nikdo z nich mě neoznačil za „diktátora“, i když
jsem si možná někdy tuto Sheldonovu přezdívku zasloužil. Chtěl
bych také poděkovat své ženě Patricii za to, že mi dovolila ponořit
se do další knihy o filozofii a popkultuře. Její trpělivost byla přímo
nezměrná. Také musím zmínit Nicholase a Cassie: i když tatínkovo
„vědecké zkoumání“ často přerušovali, byli mi zároveň nesmírným
zdrojem inspirace (a naučili se bezchybně používat zvolání
bazinga). Inspiruje mě i drahý kolega a (dokonalý) přítel Joseph Foy.
Za mnohé vděčím i jednomu z autorů seriálu, Billu
Irwinovi. Spolupracovat s ním na knize bylo jedním z mých profesních
cílů a díky jeho velkorysosti se nám podařilo dosáhnout opravdové
spolupráce. Štědře se se mnou dělil o svůj čas, enthusiasmus
i znaTEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
losti, aby tato kniha byla nejlep ší, jaká být může. Celý tým
z nakladatelství Wiley si vlastně zaslouží poděkování, a zejména Connie
Santistebanová.
Při práci na této knize jsem si často vzpomněl na ty
nekonečné hodiny, které jsme se sourozenci trávili u televize a smáli jsme
se seriálům, jako je Te o r i e v e l k é h o t ře s k u . Svoji knihu tedy věnuji
právě jim a všem těm krásným vzpomínkám, které máme dodnes
společné.





Pro Amber, Beth a  Corey










15
ÚVOD: „ODKR ÝVÁNÍ TAJEMSTVÍ“
Dean A. Kowalski
T
rvalo to skoro čtrnáct miliard let a teď konečně držíte v ruce
výtisk knížky Te o r i e v e l k é h o t ře s k u a  fi l o z o fi e . Ostatní
návštěvníci v knihkupectví listují knížkami jako Králíček
Bernie má dva tatínky nebo Pískomila Jerryho šikanují kluci
v autobuse, já i vy však máme základní společenské dovednosti, které jim
schází. Tihle blbečci si zřejmě koupí jinou knížku, vy ale ne. Vy si
koupíte tuhle, protože sedíte u super stolu, to si pište! S paragonem
v ruce poběžíte domů jako Flash, nasypete si do misky oblíbené
křupinky (a zalijete je čtvrt sklenicí mléka) a usadíte se na svoje
oblíbené místo na gauči.
Existuje spousta knih v ěnovaných matematice, vědě a historii.
Některé knihy vám pomohou postavit zeď, nebo dokonce
pyramidu. Existují dokonce i knihy, ve kterých se píše o neandrtálcích
a jejich zacházení s nástroji, případně o slintajících autotrofních
organismech. V této knize se píše o filozofii, nemusíte mít ale IQ
187, abyste jí rozuměli. Přísahám na krávu! Jak uvidíte, jedná se
o filozofii v teorii a o legraci v praxi.





16
TEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
Filozofové se věnují „velkým otázkám“ o tom, co je „opravdu
pravda“, jak bychom se měli chovat a zda vůbec něco víme.
Filozofové mají tendenci se vracet k tomu, co o těchto velkých otázkách
říkali velcí myslitelé minulosti. Tady je to ale trošku jinak. V této
knize budete mít možnost zamyslet se nad tím, co by asi
o Sheldonově životě říkal Aristoteles, proč by se Thomasi Hobbesovi
zamlouvala Dohoda spolubydlících a na koho by Immanuel Kant
pohlížel s hlubokým pohrdáním, protože splétá „nerozpletitelnou
síť lži“.
Některé filozofické knihy vysvětlují podstatu vědy a důvody,
proč je tak důležité studovat přírodní zákonitosti, nepochopitelně
ale vynechávají Darth Vaderovo speciální škrcení, vtipy
o sférických kuřatech a umpa-lumpy. To nedává smysl! Málokdy se
filozofické knihy zaobírají tím, zda mohou geekové závislí na komiksech
žít dobrým životem, nebo zda rozumí vědě natolik, aby
dokázali strhnout masku přírody a pohlédnout tak Bohu do tváře. Ještě
vzácnější jsou výzkumy toho, jak mohou společensky nemožní
vědátoři zamilovaní do superhrdinů smysluplně komunikovat
s praktickými krasavicemi z Indie nebo z Království koláčů. A neznám
žádnou knihu, která by analyzovala, zda je Wil Wheaton opravdu
padouch. Tato kniha je zázrak saturnálií!
Ne, neurážím vás v eskymáčtině. Pusťte se do čtení a sami
zjistíte, o čem mluvím. Jak budete postupovat ve čtení své nové
nejoblíbenější filozofické knihy, zjistíte, že i když se od sebe značně
lišíme a někteří trpíme výstřednostmi hodnými Sheldona
Coopera, nejsme jen náhodným shlukem atomů. Jsme lidé, nikdo z nás
není dokonalý a všichni se snažíme s druhými navázat smysluplný
vztah, i když to vědecky nedává úplně smysl. (Ne, Sheldone, tohle
není sarkasmus – ani ty nemůžeš úplně uniknout nevysvětlitelné
potřebě lidského kontaktu.)





DEAN A. KOWALSKI
Dob ře, přiznávám, že některé věci tahle kniha nevyřeší.
Nepomůže vám naklonovat si svého vlastního Leonarda Nimoye,
postavit „Kvipkeovského kvipla“ ani vyhrát v soutěži Physics Bowl. Také
se vám díky ní možná nepodaří sbalit ve vlaku Summer Glauovou
nebo zapomenout na zradu, jakou spáchala stanice FOX, když
zrušila seriál Firefly. Určitě se u ní ale zasmějete. Stejně důležité je
také to, že vám pomůže začít rozplétat velké záhady života,
zatímco se budete vyhřívat v uklidňujícím blikání vaší vlastní
světélkující rybky.
Proč tedy váháte? Vytáhněte z kapsy tu bankovku, co jste si
schovali do pevného zadečku Zelené lucerny, a pusťte se
do čtení! Moment, málem bychom zapomněli na humanitní vědy. To, co
vám z bankovky zbude, věnujte prosím národnímu fondu
humanitních věd. Bazinga!










Č ÁST PRVNÍ
„VŠECHNO TO KDYSI ZAČALO JEDNOHO
VLAHÉHO LETNÍHO VEČERA KDESI
V ŘECKU“: ARISTOTELSKÉ SOUVISLOSTI










21
1
ARISTOTELES O SHELDONU COOPEROVI:
ŘECKÝ FILOZOF VERSUS DNEŠNÍ VĚDÁTOR
Greg Littmann
Pokud se mohu znovu vyjádřit,
doktor Sheldon Cooper vítězí na celé čáře.
– Dr. Sheldon Cooper, „Triangulace bílého chřestu“
B
udete žít podle Sheldona Coopera? – Dobře se nad tím
zamyslete, protože nemáte nárok se nerozhodnout. Čtrnáct
miliard let po velkém třesku se evoluci konečně podařilo
dospět k formě života, totiž lidskému druhu, kterému náleží
možnost volby. Jak říká sám Sheldon v díle „Cooper–Hofstadterova
polarizace“: „Musíme přijímat živiny, vylučovat odpad
a vdechovat kyslík, abychom předešli odumírání buněk. Vše ostatní je
nepovinné.“ Máme se věnovat tomu, že se pokusíme zjistit co nejvíc
o světě, který nás obklopuje? Je v pořádku trávit ohromné
množství času čtením komiksů nebo sledováním televize? Měli bychom





22
TEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
zanedbávat svůj společenský život, abychom měli více času na jiné
věci? Vědátorská existence Sheldona Coopera je možná s ohledem
na historii lidstva úplně novou cestou, ale otázku, jak bychom měli
žít, si lidstvo klade odnepaměti.
V této kapitole se budeme věnovat otázce, jak bychom měli
žít. Použijeme k tomu srovnání Sheldonova životního stylu s tím,
jak vypadal ideál načrtnutý řeckým filozofem Aristotelem, což byl
jeden z nejvlivnějších myslitelů v historii lidstva. Když se
na Sheldona podíváme z aristotelského hlediska, na první pohled nás
překvapí, do jaké míry zapadá životní styl moderního vědátora
Sheldona do antických představ o tom, jak správně žít. Cílem není brát
Aristotela jako guru, jehož názory musí být bez výhrad přijímány,
ale naopak vrhnout světlo na naši aktuální situaci a umožnit si tak
zodpovědět tu nejdůležitější otázku: „Jak bychom měli žít?“ Než se
ale pustíme do Aristotela, raději bychom měli začít jinou otázkou,
a sice: „Jaké to je, žít jako Sheldon?“
ŽIVOT MYSLI
Bernadette: Sheldone, řekni mi, kdy ses naposledy vyspal?
Sheldon: Nevím, tak před dvěma třemi dny. To není
důležité. Nepotřebuji spánek. Potřebuji odpovědi, a to okamžitě.
Potřebuji určit, kde se v této bažině nevyvážených vzorečků
skrývá ropucha pravdy.
1
P
okud se Sheldon něčím vymyká průměru, je to fakt, že svůj
život věnuje téměř výhradně přemýšlení. Nejen že přemýšlení je
jeho práce. I když zrovna nepracuje, odpočívá přemýšlením a ře-
1
Einsteinova aproximace.





23
DEAN A. KOWALSKI
š ením nejrůznějších hádanek. Představa, že by mohl přijít o své
rozumové schopnosti, děsí Sheldona více než možnost, že by přišel
o život. Když Amy v díle „Genialita uspávače hadů“ navrhne, že by
si mohl vzpomínku na špatné studentské hodnocení vypálit
z mozku laserem, odmítne to s odůvodněním, že „někomu ujede ruka
a najednou se ocitnu na katedře konstrukčního inženýrství a budu
si s Wolowitzem stavět ty jeho voloviny“.
Sheldon vlastně nemá ke svému tělu žádný vztah. Klidně
by do něj zasáhl podobně, jako se mění vysloužilý stroj. V díle
„Finanční alternativy“ se podělí o svoji naději, že vědci už brzy
„vyvinou nějakou dostupnou technologii na zpevnění kostry
adamantiem, jako to má Wolverine z X-Menů“. Klidně by se
svého těla jednou provždy vzdal. V díle „Obohacení košťálovou
zeleninou“ se těší na to, až „nastane singularita a člověk bude
moci své vědomí přenést do stroje a dosáhnout nesmrtelnosti“.
Navíc mu polichotí, když se dozví, že připomíná C3PO,
a jedním z jeho snů je stát se myslícím satelitem na zemské oběžné
dráze. Přirovnejme to k přístupu Raje – i když i Raj by svoje
tělo bez váhání vyměnil za jiné, jeho snem je tělo stvořené ne
pro přemýšlení, ale čistě pro f yzické potěšení. V díle „Expedice
na monopol“ mudruje: „Moje náboženství nás učí, že pokud
trpíme v tomhle životě, budeme v příštím odměněni. Tři měsíce
na severním pólu se Sheldonem a příště se narodím jako
vyvinutý miliardář s křídly.“
Sheldon se docela rád obejde bez t ělesného potěšení. Je
pravda, že kolem fyzických vjemů nadělá spoustu cirátů – jeho jídlo
musí být připraveno naprosto specifickým způsobem, musí sedět
na svém polštáři na svém místě na gauči. Přesto je pro něj ale jeho
tělo spíše zdrojem neustálé nespokojenosti, rozhodně ne
potěchy. Ani náhodou ho nezajímá sex. Jak pohrdavě zmiňuje v díle





24
TEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
„Knedlíčkový paradox“, sex je jenom o „nahotě, orgasmech
a lidském kontaktu“. V díle „Cooper–Nowitzki teorém“ se Penny ptá
Leonarda: „Na co je? Je na holky, na kluky, na maňásky?“
a Leonard přiznává: „Upřímně řečeno, došli jsme k závěru, že Sheldon
není vůbec na nic.“ V tomto ohledu je Sheldon přesvědčen, že
bychom všichni měli být jako on. V díle „Finanční alternativy“ říká
o Leonardovi: „Mám teorii, že jeho mizerné soustředění [na práci]
pramení z přehnané sexuální apetence.“ V Sheldonovi pouhé
pomyšlení na cokoli sexuálního vyvolává takové pohrdání, že v díle
„Feromonový zápach zoufalství“ následuje po nabídce, že se s Amy
pomiluje, jeho tradiční pokřik: „Bazinga!“ Naproti tomu Leonard,
Raj ani Howard hodnotu sexuálního potěšení nezpochybňují.
Howard dokonce považuje svůj zájem o sex za jednu ze svých
základních charakterových vlastností. V díle „Zkáza mimoňoráje“ říká
Penny Leonardovi: „To, kým jsi, z tebe dělají právě tvoje záliby.“
Howard je přeruší: „V tom případě jsem macatým poprsím.“
ŘECKÝ FILOZOF A MODERNÍ VĚDÁTOR
Sheldon: Já jsem přece fyzik. Takže mám teoretické znalosti
o celém vesmíru a o všem, co obsahuje.
Penny: Kdo jsou Radiohead?
Sheldon: Dobrá, tak jinak: mám znalosti o všem důležitém,
co vesmír obsahuje.
2
M
á Sheldon pravdu ve svém přesvědčení, že lidská bytost má žít
zejména duchem? Sokrates (470–399 př. n. l.), Platon (428 až
348 př. n. l.) i Aristoteles (384–322 př. n. l.) jsou trojicí největších sta-
2
„Produktivní pracovní píse ň.“





25
DEAN A. KOWALSKI
ro řeckých filozofů a všichni zdůrazňovali převahu rozvoje intelektu
nad tělesnými požitky. Totéž platilo o dalších významných
filozofických školách, o cynicích, epikurejcích i o stoicích.
Aristoteles věřil, že smysl daného předmětu či osoby spočívá
v jeho funkci. DVD přehrávač je nejlepším prostředkem pro
přehrávání DVD, je to jeho funkce. Šroubovák je to nejlepší, co se dá
použít, když potřebujete ze svého nahrávače TiVo odšroubovat
zadní stěnu, abyste do něj nainstalovali větší hard disk. Účelem
šroubováku je zkrátka šroubovat. Rybě jde nejlépe plavání, proto je
její funkcí. Kůň nejlépe cválá, proto je cval funkcí koně.
Když se na věci podíváme z této perspektivy, nevypadá to, že
by lidstvo bylo zrovna k něčemu užitečné. Když člověka
porovnáme v jakékoli kategorii s tím nejschopnějším zvířetem, zjistíme, že
lidé jsou pomalí, slabí, nešikovní a nevšímaví – kus čerstvého
tučného masíčka na dvou zbytečných nožkách. To, co lidem jde docela
dobře, je právě přemýšlení. Dokonce je jasné, že přemýšlení nám
jde lépe než kterémukoli jinému živému tvorovi (alespoň dnes to
tak vypadá). Naší funkcí je tedy přemýšlet, a život naplněný
užitečným přemýšlením je tedy pro lidskou bytost to nejlepší. Aristoteles
netvrdil, že nemáme cvičit, provozovat sex nebo se vzdát dalších
tělesných aktivit. Když vezmeme v úvahu, co jsme za stvoření,
nebylo by to praktické. Tělo je tu nicméně od toho, aby umožňovalo
život strávený přemýšlením, a je to právě přemýšlení, které dodává
lidské existenci smysl. Aristoteles napsal: „Nejlepší
a nejpříjemnější každému jest to, co jest mu přirozeně vlastní. Tedy pro člověka
jest to život podle rozumu, poněvadž to je nejvíc člověk.“
3
Aristo -
teles byl samozřejmě přesvědčen, že ideální způsob bytí sestává
výhradně z čistě intelektové aktivity a není ničím jiným než nepře-
3
Aristoteles, Etika Nikomachova, kniha desátá.





26
TEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
rušovaným přemítáním božské povahy.
4
To nezní zas tak odli šné
od Sheldonova snu být mechanickým satelitem, který si přemýšlí
kdesi na oběžné dráze. Radí nám tedy Aristoteles, abychom se
podobali Sheldonovi? Je tohle skutečně ten nejlepší způsob, jak žít?
Rozmach geekovské kultury zatím aristotelští odborníci přecházeli
téměř bez povšimnutí, protože vzhled a rozšíření bláznivých
intelektuálů, jako jsou Sheldon, Leonard, Raj a Howard, dává
vzniknout spoustě významných nových otázek v oboru aristotelského
pojetí dobrého života. Geekové koneckonců svoji intelektovou
kapacitu investují do velice podivných věcí.
Některé obsese geeků by Aristoteles jistě kvitoval s nadšením.
Kladl například důraz na pozorování a vytváření teorií při
poznávání vesmíru a napsal řadu prací výhradně se záměrem rozšířit
svá pozorování a teorie o světě a vesmíru. Přispěl značnou měrou
k poznání v mnoha oborech, například v biologii, botanice,
logice, matematice a medicíně. Aristoteles byl jedním z nejvlivnějších
myslitelů historie a klidně si zaslouží označení otec vědy.
Aristoteles tvrdil, že rozdíl mezi vzdělancem a nevzdělancem
je stejně ohromný jako rozdíl mezi živým a mrtvým člověkem.
5

Sheldonův a Leonardův fyzikální výzkum i Rajova astronomie by
na Aristotela udělaly ohromný dojem a na Howardovo jaksi
podřadnější vzdělání bez doktorátu by nahlížel s úctou.
Dokonce by jistě schválil i řadu Sheldonových obsesivních
koníčků, které by někomu méně zvídavému připadaly naprosto
směšné. Debata „o vědeckých základech vesmírných letů
na stříbrném surfu“ z „Kauzy Excelsior“ je například cvičením
v aplikaci fyzikálních zákonů, i když s prazvláštní motivací. Přednášky
4
Ta m t é ž.
5
Díogenés Laertios, Životy, názory a výroky proslulých filosofů, kniha jedenáctá.





27
DEAN A. KOWALSKI
o  vhodném spodním prádle pro středověké rytíře a o tom, co by asi
říkalo středověké poprsí, kdyby se mohlo účastnit konverzace, jak
je vidíme v „Teorii váčkovitého poklopce“, spoléhají na dokonalou
znalost historických reálií, a té si Aristoteles velice cenil. Dokonce
i rozsvěcení a zhasínání světla v Číně, provozované na dálku
po internetu, jak je vidět v díle „Cooper–Hofstadterova polarizace“, je
svého druhu vědeckým experimentem, který zkoumá možnosti
moderních technologií. Hádky o tom, jestli může být Terminátor
při cestování v čase součástí kauzální smyčky („Setkání
s Terminátorem“), nebo zda je startrekovská teleportace de facto
podmíněná smrtí teleportovaného („Jeruzalémská dualita“), jsou velmi
skutečné a důležité filozofické otázky. Jenom používají příklady
pocházející z popkultury. Řečtí filozofové to ale dělali úplně
stejně. Aristoteles například použil postavu Hektora z Illiady ve svých
traktátech o odvaze, a Neptolema ze Sofoklovy hry Filoktétés jako
vzor sebeovládání.
RADOSTI GEEKOVSKÉ EXISTENCE
Penny: Proboha, vždyť jste už dospělí chlapi! Jak jen můžete
ztrácet čas s těmi vašimi hračičkami a kostýmy a komiksy?
6
N
utno přiznat, že některé Sheldonovy libůstky jsou zároveň
intelektuálně náročné a zároveň zcela triviální. Sheldon má
spoustu znalostí o poměrně bezvýznamných tématech. Kupříkladu
je odborníkem na historii seriálu X-Men a má rozsáhlou slovní
zásobu klingonštiny. Věnuje se těžkým skládačkám puzzle, které
nemají žádnou implikaci v reálném životě, je mistrem třírozměrného
6
„Zkáza mimo ňoráje.“





28
TEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
šachu, má rád historické dobrodružné počítačové hry jako Zork,
a jak jsme viděli v „Hamburgerovém postulátu“, je schopen
neskutečně pečlivě sestavit schéma bitvy u Gettysburgu z lahví s kečupem
a hořčicí, jen aby zjistil, co by se stalo, kdyby se na stranu Severu
přidali Sauronovi skřeti a na stranu Jihu zase superhrdinové
a indická božstva. Také určitě tráví víc než dost času rozvíjením
strategií populárních počítačových her, jako je World of Warcraft, Age
of Conan a karetní hře podobné populárním Magic: The Gathering,
ovšem s prapodivným názvem Ta j e m n í v á l e čn í c i z K a’a . Sheldon se
vrhá na řešení problémů nijak nesouvisejících s realitou se stejným
nadšením jako na problémy, které jsou skutečné. Velice důkladně
například analyzuje, jak jedí zombie a jak se holí upíři („Úterý
smažených nočků“), a řeší, jak Superman čistí svůj oblek, když se ušpiní
(„Hypotéza dárkových předmětů do koupele“).
Podobně vášnivé zaujetí chová Sheldon k umění, ale ne k tomu,
které mívá mezi intelektuály tradičně úspěch. Je labužníkem
a znalcem televizních programů – seriály Battlestar Galactica, Pán času,
Firefly, Star Gate a Star Trek považuje za dokonalou formu umění
a zábavy (což ovšem v žádném případě neplatí pro Babylon 5!).
Filmy má rád natolik, že si nedokáže představit, že by na promítání
Dobyvatelů ztracené archy dorazil se zpožděním a přišel tak
o jednadvacet cenných sekund promítacího času. Raději oželí přítele, než
aby se vzdal pravé rekvizity prstenu z tolkienovské trilogie Pán
Prstenů. Ze světa umění chová největší vášeň pro literaturu, konkrétně
pro komiksy. Pouhý pach komiksového sešitu ho přivádí k vytržení
a sbírá veškeré upomínkové předměty související s jeho oblíbenými
hrdiny; dokonce se za ně převléká. Aristoteles měl za to, že potěšení
je prospěšné samo o sobě, musí jít ale o potěšení, které čerpáme
z dostatečně hodnotné činnosti. Je taková nicotnost vůbec
důstojným zaměstnáním inteligentní mysli?





29
DEAN A. KOWALSKI
Co ale dodává rozumové činnosti na váze? Pro Aristotela
k tomu stačí pouze to, že rozumová činnost se věnuje fiktivnímu
předmětu. Vždyť sám prohlásil, že „poezie... je filozofičtější a vyšší
než dějepis: poezie totiž vyjadřuje univerzální pravdy, zatímco
dějepis se věnuje konkrétním událostem.“
7
Poezie je tedy filozofičtější a významnější než dějepis, protože
dějepis se věnuje tomu, co se stalo, zatímco poezie zkoumá, co by
se stát mohlo – její dopad je tedy mnohem univerzálnější. Ve své
Politice Aristoteles zdůrazňuje zásadní význam poezie a literatury
pro vzdělávání, a tomu, jak vypadá kvalitní umění, se dopodrobna
věnoval v Poetice.
8
Podle Aristotela slou ží umění dvěma bohulibým cílům, kromě
toho, že nám nabízí zábavu a potěšení: zaprvé, umění vzdělává.
A zadruhé, umění nás činí lepšími. Umění vzdělává tím, že nám
umožňuje zkoumat lidskou přirozenost a naučit se tak o sobě
něčemu novému. Zkoumáním teoretických situací, například toho, co
se stane, když čtyři přátelé touží po rekvizitě prstenu z Pána
Prstenů, se o lidské povaze dozvíme více, než kdybychom pouze
zkoumali skutečné příklady lidského chování. Divadlo nás povznáší,
protože nám umožňuje ventilovat negativní emoce. Tragédie nás
například zušlechťuje katarzí, díky níž můžeme procítit negativní
emoce, strach a lítost nad fiktivními hrdiny. Hudba nás povznáší
podobným způsobem: povznáší naše city a tím nám umožňuje se
jich zbavit. A co komedie? O té psal Aristoteles také, druhá kniha
Poetiky, ve které se komedií zabývá, se ale bohužel nedochovala.
Budeme tedy muset i nadále sledovat Te o r i i v e l k é h o t ře s k u
a přemýšlet o tom bez Aristotelovy pomoci.
7
Aristoteles, Poetika, kniha devátá.
8
Aristoteles, Politika, kniha osmá.





30
TEORIE VELKÉHO T ŘESKU & FILOZOFIE
ZÁBAVA GEEK Ů A SMYSL ŽIVOTA
Leonard: [Sheldon] chce vědět, jestli můžeme jít za kohokoli
ze science fiction, fantasy...
Penny: Jasně.
Sheldon: A co z komiksů... anime... z televize, filmů, dračího
doupětě, manga, za řecká božstva, římská božstva, severská
božstva?
9
D
okonce i  Sheldon uznává, že jeho oblíbené umělecké žánry
mají pochybnou vzdělávací hodnotu. Při sledování Battlestar
Galaktiky či Star Treku se toho o vědě moc nedozvíme, natož
z nevěrohodných pohádek Hvězdných válek nebo Pána času. Stejně tak
je nepravděpodobné, že by někdo lépe pochopil vědecké
záležitosti čtením komiksů o Batmanovi, Flashovi, Zelené lucerně, Hulkovi
či X-Menech. Mohly by nás tyto formy umění místo toho povznést
stran naší lidskosti, jak to chce Aristoteles? Možná by mohly něco
naučit Sheldona – vzhledem k tomu, jak málo má s lidmi společného,
to ale neodpovídá na otázku, co bychom měli dělat my. Je správné,
abychom si orazili my, lehli si na gauč a pustili se do čtení „obrázkové
knížky“ o chlapíkovi, který v kostýmu superhrdiny bojuje proti
zločinu a používá k tomu prapodivné nadpřirozené schopnosti, nebo je
to plýtvání naším potenciálem? Abych byl upřímný, nemyslím si, že
ze Sheldonových oblíbených žánrů se toho o lidské povaze dozvíme
zrovna moc – zejména vezmeme-li v úvahu, že na rozdíl
od Aristotela máme k dispozici spoustu naučných knih o psychologii a kultuře.
Na druhou stranu, rozvíjení představivosti se může nadmíru
hodit jako duševní potrava. Jak víme, Sheldon používá nástroje typu
Silver Surfera, Terminátora a Star Treku jako inspiraci pro otázky
9
„Paradigma Pána Prsten ů.“






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.