načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Teorie velkého třesku a filosofie - William Irwin; Dean Kowalski

Teorie velkého třesku a filosofie

Elektronická kniha: Teorie velkého třesku a filosofie
Autor: William Irwin; Dean Kowalski

- Knížka Teorie velkého třesku a filozofie uvádí oblíbený seriál do kontextu uvažování největších filozofů v dějinách. Navíc vám odpoví na spoustu otázek o seriálu i o jeho ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3% 87%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 310
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: z anglického originálu The big bang theory and philosophy ... přeložila Olga Neumannová
Skupina třídění: Film. Cirkus. Lidová zábava
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-5424-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha představuje oblíbený seriál a jeho hlavní postavy v kontextu uvažování největších filozofů lidstva. Populární sitcom o čtyřech mladých podivínských vědcích a blond sousedce je učenými teoriemi přímo nabitý, inspiroval proto autory k sepsání humorné, inteligentní a filozofií protkané knihy. Sonda do nevšedního světa hlavních hrdinů odpoví na spousty otázek o samotných vědátorech, hlavně ale podrobně rozebírá nevšední chování hrdinů z pohledu poznatků nejznámnějších filozofů v našich dějinách. Co by řekl Aristoteles na Sheldona Coopera? Proč by Thomas Hobbes zatleskal smlouvě spolubydlících? Filozofické teze přenesené do seriálové praxe přiblíží geekovský svět a zároveň zábavnou formou vysvětlí jindy fádní teorie.

Popis nakladatele

Knížka Teorie velkého třesku a filozofie uvádí oblíbený seriál do kontextu uvažování největších filozofů v dějinách. Navíc vám odpoví na spoustu otázek o seriálu i o jeho vědátorských hrdinech. Možná si raději přečtete jiné vědecké či kosmologické knihy, ale jen v téhle se dozvíte podrobnosti o speciálním Darth Vaderově škrcení, o klonování Leonarda Nimoye nebo o umpa-lumpech mezi inženýry.
Co by například Aristoteles řekl o životě podivínského Sheldona Coopera? Proč by Thomas Hobbes zatleskal smlouvě mezi spolubydlícími? Na koho by Immanuel Kant pohlížel s největším pohrdáním za to, že splétá „nerozpletitelnou síť lží“?
Pokud vás někdy napadly podobné otázky, pak je tahle kniha přímo pro vás! Bazinga!

(kámen-nůžky-papír, Aristoteles, Locke)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Teorie velkého třesku &

filozofie

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.xyz.cz

www.albatrosmedia.cz

Dean A. Kowalski

Teorie velkého třesku & filozofie – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2016

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.






OBSAH

Poděkování 11 Úvod: „Odkrývání tajemství“ 15

ČÁST PRVNÍ

„VŠECHNO TO KDYSI ZAČALO JEDNOHO VLAHÉHO LETNÍHO

VEČERA KDESI V ŘECKU“: ARISTOTELSKÉ SOUVISLOSTI

1 Aristoteles o Sheldonu Cooperovi: Řecký filozof

versus dnešní vědátor 21 2 „Jsi naprd kámoš, naprd, naprd“: Aristotelské přátelství

v Teorii velkého třesku 36 3 Teorie velkého třesku a používání či zneužívání

moderních technologií 51

ČÁST DRUHÁ

„JE ŠPATNÉ, KDYŽ TOHO ROBOZABIJÁKA MILUJI?“:

ETIKA A CTNOSTI

4 Provinění z potěšení:

Je nemorální smát se Sheldonovi? 67 5 ... je Wil Wheaton opravdu padouch? 81 6 Opravdu potřebujeme Dohodu spolubydlících?:

Potěšení, sebestřednost a ctnosti v Teorii velkého třesku 97

ČÁST TŘETÍ

„MOŽNÁ ŽE MYSLÍŠ NĚCO JINÉHO NEŽ JÁ, KDYŽ ŘEKNEŠ

‚VĚDECKÉ‘“: VĚDA, VĚDÁTORSTVÍ A NÁBOŽENSTVÍ

7 Fyzika navážno v Teorii velkého třesku 117 8 Sheldon, Leonard a Leslie:

Tři tváře kvantové gravitace 130 9 Jedno paradigma jim všem vládne:

Vědátorství a Teorie velkého třesku 147 10 Cooperovské souvislosti:

Věda, náboženství a rodina 164

ČÁST ČTVRTÁ

„POTŘEBUJU RADU VE VĚCI SÉMIOTIKY“: JAZYK A VÝZNAM

11 Wittgenstein a jazykové hry v Teorii velkého třesku 183 12 „Chybnější tezi asi nenajdeš“:

Sheldon, pravda a omyl 198 13 Cooperovská hádanka:

Proboha, kdo tu koho toleruje? 212 14 Lživé rozpolcení 226

ČÁST PÁTÁ

„JISTÁ ZKUŠENOST, KTEROU JSEM NIKDY NECHÁPAL“:

LIDSKÝ FAKTOR

15 Matky a synové Teorie velkého třesku 243 16 Penny, Sheldon a osobní růst díky odlišnostem 258 17 Dekonstrukce žen v Teorii velkého třesku:

Mnohem víc než přítelkyně 270 Seznam epizod 283 O autorech 292 Rejstřík 299

PODĚKOVÁNÍ

„Až se dostanu k psaní pamětí, můžete očekávat obšírnou poznámku

pod čarou, a možná i podepsaný autorský výtisk.“

– Dr. Sheldon Cooper, „Fluktuace elektrického otvíráku na konzervy“

C

htěl bych poděkovat všem autorům, kteří přispěli do  této

knihy. S každým se mi spolupracovalo s radostí, někteří pře

trpěli i obsáhlé výměny e-mailů a dodali mi několik návrhů svých kapitol. Nikdo z  nich mě neoznačil za  „diktátora“, i  když jsem si možná někdy tuto Sheldonovu přezdívku zasloužil. Chtěl bych také poděkovat své ženě Patricii za to, že mi dovolila ponořit se do další knihy o filozofii a popkultuře. Její trpělivost byla přímo nezměrná. Také musím zmínit Nicholase a Cassie: i když tatínkovo „vědecké zkoumání“ často přerušovali, byli mi zároveň nesmírným zdrojem inspirace (a naučili se bezchybně používat zvolání bazinga). Inspiruje mě i drahý kolega a (dokonalý) přítel Joseph Foy.

Za  mnohé vděčím i  jednomu z  autorů seriálu, Billu Irwino

vi. Spolupracovat s  ním na  knize bylo jedním z  mých profesních cílů a díky jeho velkorysosti se nám podařilo dosáhnout opravdové spolupráce. Štědře se se mnou dělil o svůj čas, enthusiasmus i zna

TEORIE VELKÉHO TŘESKU &  FILOZOFIE

losti, aby tato kniha byla nejlepší, jaká být může. Celý tým z nakla

datelství Wiley si vlastně zaslouží poděkování, a  zejména Connie

Santistebanová.

Při práci na této knize jsem si často vzpomněl na ty nekoneč

né hodiny, které jsme se sourozenci trávili u televize a smáli jsme

se seriálům, jako je Teorie velkého třesku. Svoji knihu tedy věnuji

právě jim a všem těm krásným vzpomínkám, které máme dodnes

společné. Pro Amber, Beth a Corey

ÚVOD: „ODKRÝVÁNÍ TAJEMSTVÍ“

Dean A. Kowalski

T

rvalo to skoro čtrnáct miliard let a teď konečně držíte v ruce

výtisk knížky Teorie velkého třesku a  filozofie. Ostatní ná

vštěvníci v knihkupectví listují knížkami jako Králíček Bernie má dva tatínky nebo Pískomila Jerryho šikanují kluci v autobuse, já i  vy však máme základní společenské dovednosti, které jim schází. Tihle blbečci si zřejmě koupí jinou knížku, vy ale ne. Vy si koupíte tuhle, protože sedíte u super stolu, to si pište! S paragonem v  ruce poběžíte domů jako Flash, nasypete si do  misky oblíbené křupinky (a  zalijete je čtvrt sklenicí mléka) a  usadíte se na svoje oblíbené místo na gauči.

Existuje spousta knih věnovaných matematice, vědě a historii.

Některé knihy vám pomohou postavit zeď, nebo dokonce pyramidu. Existují dokonce i knihy, ve kterých se píše o neandrtálcích a  jejich zacházení s  nástroji, případně o  slintajících autotrofních organismech. V této knize se píše o filozofii, nemusíte mít ale IQ 187, abyste jí rozuměli. Přísahám na  krávu! Jak uvidíte, jedná se o filozofii v teorii a o legraci v praxi.

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

Filozofové se věnují „velkým otázkám“ o tom, co je „opravdu pravda“, jak bychom se měli chovat a zda vůbec něco víme. Filozofové mají tendenci se vracet k tomu, co o těchto velkých otázkách říkali velcí myslitelé minulosti. Tady je to ale trošku jinak. V této knize budete mít možnost zamyslet se nad tím, co by asi o  Sheldonově životě říkal Aristoteles, proč by se Thomasi Hobbesovi zamlouvala Dohoda spolubydlících a  na  koho by Immanuel Kant pohlížel s hlubokým pohrdáním, protože splétá „nerozpletitelnou síť lži“.

Některé filozofické knihy vysvětlují podstatu vědy a  důvody, proč je tak důležité studovat přírodní zákonitosti, nepochopitelně ale vynechávají Darth Vaderovo speciální škrcení, vtipy o  sférických kuřatech a umpa-lumpy. To nedává smysl! Málokdy se filozofické knihy zaobírají tím, zda mohou geekové závislí na komiksech žít dobrým životem, nebo zda rozumí vědě natolik, aby dokázali strhnout masku přírody a  pohlédnout tak Bohu do  tváře. Ještě vzácnější jsou výzkumy toho, jak mohou společensky nemožní vědátoři zamilovaní do superhrdinů smysluplně komunikovat s praktickými krasavicemi z  Indie nebo z  Království koláčů. A  neznám žádnou knihu, která by analyzovala, zda je Wil Wheaton opravdu padouch. Tato kniha je zázrak saturnálií!

Ne, neurážím vás v  eskymáčtině. Pusťte se do  čtení a  sami zjistíte, o  čem mluvím. Jak budete postupovat ve  čtení své nové nejoblíbenější filozofické knihy, zjistíte, že i když se od sebe značně lišíme a někteří trpíme výstřednostmi hodnými Sheldona Coopera, nejsme jen náhodným shlukem atomů. Jsme lidé, nikdo z  nás není dokonalý a všichni se snažíme s druhými navázat smysluplný vztah, i když to vědecky nedává úplně smysl. (Ne, Sheldone, tohle není sarkasmus – ani ty nemůžeš úplně uniknout nevysvětlitelné potřebě lidského kontaktu.)

DEAN A. KOWALSKI

Dobře, přiznávám, že některé věci tahle kniha nevyřeší. Nepomůže vám naklonovat si svého vlastního Leonarda Nimoye, postavit „Kvipkeovského kvipla“ ani vyhrát v soutěži Physics Bowl. Také se vám díky ní možná nepodaří sbalit ve vlaku Summer Glauovou nebo zapomenout na zradu, jakou spáchala stanice FOX, když zrušila seriál Firefly. Určitě se u  ní ale zasmějete. Stejně důležité je také to, že vám pomůže začít rozplétat velké záhady života, zatímco se budete vyhřívat v uklidňujícím blikání vaší vlastní světélkující rybky.

Proč tedy váháte? Vytáhněte z  kapsy tu bankovku, co jste si schovali do  pevného zadečku Zelené lucerny, a  pusťte se do  čtení! Moment, málem bychom zapomněli na humanitní vědy. To, co vám z  bankovky zbude, věnujte prosím národnímu fondu humanitních věd. Bazinga!

ČÁST PRVNÍ

„VŠECHNO TO KDYSI ZAČALO JEDNOHO

VLAHÉHO LETNÍHO VEČERA KDESI

V ŘECKU“: ARISTOTELSKÉ SOUVISLOSTI

21

1

ARISTOTELES O SHELDONU COOPEROVI:

ŘECKÝ FILOZOF VERSUS DNEŠNÍ VĚDÁTOR

Greg Littmann

Pokud se mohu znovu vyjádřit,

doktor Sheldon Cooper vítězí na celé čáře.

– Dr. Sheldon Cooper, „Triangulace bílého chřestu“

B

udete žít podle Sheldona Coopera? – Dobře se nad tím za

myslete, protože nemáte nárok se nerozhodnout. Čtrnáct

miliard let po  velkém třesku se evoluci konečně podařilo

dospět k formě života, totiž lidskému druhu, kterému náleží mož

nost volby. Jak říká sám Sheldon v  díle „Cooper–Hofstadterova

polarizace“: „Musíme přijímat živiny, vylučovat odpad a  vdecho

vat kyslík, abychom předešli odumírání buněk. Vše ostatní je ne

povinné.“ Máme se věnovat tomu, že se pokusíme zjistit co nejvíc

o světě, který nás obklopuje? Je v pořádku trávit ohromné množ

ství času čtením komiksů nebo sledováním televize? Měli bychom

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

zanedbávat svůj společenský život, abychom měli více času na jiné věci? Vědátorská existence Sheldona Coopera je možná s ohledem na historii lidstva úplně novou cestou, ale otázku, jak bychom měli žít, si lidstvo klade odnepaměti.

V  této kapitole se budeme věnovat otázce, jak bychom měli žít. Použijeme k tomu srovnání Sheldonova životního stylu s tím, jak vypadal ideál načrtnutý řeckým filozofem Aristotelem, což byl jeden z nejvlivnějších myslitelů v historii lidstva. Když se na Sheldona podíváme z aristotelského hlediska, na první pohled nás překvapí, do jaké míry zapadá životní styl moderního vědátora Sheldona do antických představ o tom, jak správně žít. Cílem není brát Aristotela jako guru, jehož názory musí být bez výhrad přijímány, ale naopak vrhnout světlo na naši aktuální situaci a umožnit si tak zodpovědět tu nejdůležitější otázku: „Jak bychom měli žít?“ Než se ale pustíme do Aristotela, raději bychom měli začít jinou otázkou, a sice: „Jaké to je, žít jako Sheldon?“

ŽIVOT MYSLI

Bernadette: Sheldone, řekni mi, kdy ses naposledy vyspal?

Sheldon: Nevím, tak před dvěma třemi dny. To není důleži

té. Nepotřebuji spánek. Potřebuji odpovědi, a  to okamžitě.

Potřebuji určit, kde se v této bažině nevyvážených vzorečků

skrývá ropucha pravdy.

1

P

okud se Sheldon něčím vymyká průměru, je to fakt, že svůj ži

vot věnuje téměř výhradně přemýšlení. Nejen že přemýšlení je

jeho práce. I  když zrovna nepracuje, odpočívá přemýšlením a  ře- 1

Einsteinova aproximace.

DEAN A. KOWALSKI

šením nejrůznějších hádanek. Představa, že by mohl přijít o  své rozumové schopnosti, děsí Sheldona více než možnost, že by přišel o život. Když Amy v díle „Genialita uspávače hadů“ navrhne, že by si mohl vzpomínku na špatné studentské hodnocení vypálit z mozku laserem, odmítne to s  odůvodněním, že „někomu ujede ruka a najednou se ocitnu na katedře konstrukčního inženýrství a budu si s Wolowitzem stavět ty jeho voloviny“.

Sheldon vlastně nemá ke  svému tělu žádný vztah. Klidně by do něj zasáhl podobně, jako se mění vysloužilý stroj. V díle „Finanční alternativy“ se podělí o svoji naději, že vědci už brzy „vyvinou nějakou dostupnou technologii na  zpevnění kostry adamantiem, jako to má Wolverine z  X-Menů“. Klidně by se svého těla jednou provždy vzdal. V díle „Obohacení košťálovou zeleninou“ se těší na  to, až „nastane singularita a  člověk bude moci své vědomí přenést do stroje a dosáhnout nesmrtelnosti“. Navíc mu polichotí, když se dozví, že připomíná C3PO, a  jedním z jeho snů je stát se myslícím satelitem na zemské oběžné dráze. Přirovnejme to k  přístupu Raje – i  když i  Raj by svoje tělo bez váhání vyměnil za  jiné, jeho snem je tělo stvořené ne pro přemýšlení, ale čistě pro fyzické potěšení. V díle „Expedice na monopol“ mudruje: „Moje náboženství nás učí, že pokud trpíme v tomhle životě, budeme v příštím odměněni. Tři měsíce na severním pólu se Sheldonem a příště se narodím jako vyvinutý miliardář s křídly.“

Sheldon se docela rád obejde bez tělesného potěšení. Je pravda, že kolem fyzických vjemů nadělá spoustu cirátů – jeho jídlo musí být připraveno naprosto specifickým způsobem, musí sedět na svém polštáři na svém místě na gauči. Přesto je pro něj ale jeho tělo spíše zdrojem neustálé nespokojenosti, rozhodně ne potěchy. Ani náhodou ho nezajímá sex. Jak pohrdavě zmiňuje v  díle

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

„Knedlíčkový paradox“, sex je jenom o  „nahotě, orgasmech a  lidském kontaktu“. V  díle „Cooper–Nowitzki teorém“ se Penny ptá Leonarda: „Na  co je? Je na  holky, na  kluky, na  maňásky?“ a  Leonard přiznává: „Upřímně řečeno, došli jsme k  závěru, že Sheldon není vůbec na nic.“ V tomto ohledu je Sheldon přesvědčen, že bychom všichni měli být jako on. V  díle „Finanční alternativy“ říká o Leonardovi: „Mám teorii, že jeho mizerné soustředění [na práci] pramení z  přehnané sexuální apetence.“ V  Sheldonovi pouhé pomyšlení na  cokoli sexuálního vyvolává takové pohrdání, že v  díle „Feromonový zápach zoufalství“ následuje po nabídce, že se s Amy pomiluje, jeho tradiční pokřik: „Bazinga!“ Naproti tomu Leonard, Raj ani Howard hodnotu sexuálního potěšení nezpochybňují. Howard dokonce považuje svůj zájem o sex za jednu ze svých základních charakterových vlastností. V  díle „Zkáza mimoňoráje“ říká Penny Leonardovi: „To, kým jsi, z  tebe dělají právě tvoje záliby.“ Howard je přeruší: „V tom případě jsem macatým poprsím.“

ŘECKÝ FILOZOF A MODERNÍ VĚDÁTOR

Sheldon: Já jsem přece fyzik. Takže mám teoretické znalosti

o celém vesmíru a o všem, co obsahuje.

Penny: Kdo jsou Radiohead?

Sheldon: Dobrá, tak jinak: mám znalosti o všem důležitém,

co vesmír obsahuje.

2

M

á Sheldon pravdu ve svém přesvědčení, že lidská bytost má žít

zejména duchem? Sokrates (470–399 př. n. l.), Platon (428 až

348 př. n. l.) i Aristoteles (384–322 př. n. l.) jsou trojicí největších sta- 2

„Produktivní pracovní píseň.“

DEAN A. KOWALSKI

rořeckých filozofů a všichni zdůrazňovali převahu rozvoje intelektu nad tělesnými požitky. Totéž platilo o dalších významných filozofických školách, o cynicích, epikurejcích i o stoicích.

Aristoteles věřil, že smysl daného předmětu či osoby spočívá v  jeho funkci. DVD přehrávač je nejlepším prostředkem pro přehrávání DVD, je to jeho funkce. Šroubovák je to nejlepší, co se dá použít, když potřebujete ze svého nahrávače TiVo odšroubovat zadní stěnu, abyste do  něj nainstalovali větší hard disk. Účelem šroubováku je zkrátka šroubovat. Rybě jde nejlépe plavání, proto je její funkcí. Kůň nejlépe cválá, proto je cval funkcí koně.

Když se na věci podíváme z této perspektivy, nevypadá to, že by lidstvo bylo zrovna k něčemu užitečné. Když člověka porovnáme v jakékoli kategorii s tím nejschopnějším zvířetem, zjistíme, že lidé jsou pomalí, slabí, nešikovní a nevšímaví – kus čerstvého tučného masíčka na dvou zbytečných nožkách. To, co lidem jde docela dobře, je právě přemýšlení. Dokonce je jasné, že přemýšlení nám jde lépe než kterémukoli jinému živému tvorovi (alespoň dnes to tak vypadá). Naší funkcí je tedy přemýšlet, a život naplněný užitečným přemýšlením je tedy pro lidskou bytost to nejlepší. Aristoteles netvrdil, že nemáme cvičit, provozovat sex nebo se vzdát dalších tělesných aktivit. Když vezmeme v úvahu, co jsme za stvoření, nebylo by to praktické. Tělo je tu nicméně od toho, aby umožňovalo život strávený přemýšlením, a je to právě přemýšlení, které dodává lidské existenci smysl. Aristoteles napsal: „Nejlepší a nejpříjemnější každému jest to, co jest mu přirozeně vlastní. Tedy pro člověka jest to život podle rozumu, poněvadž to je nejvíc člověk.“

3

Aristo

teles byl samozřejmě přesvědčen, že ideální způsob bytí sestává výhradně z čistě intelektové aktivity a není ničím jiným než nepře- 3

Aristoteles, Etika Nikomachova, kniha desátá.

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

rušovaným přemítáním božské povahy.

4

To nezní zas tak odlišné

od  Sheldonova snu být mechanickým satelitem, který si přemýšlí kdesi na oběžné dráze. Radí nám tedy Aristoteles, abychom se podobali Sheldonovi? Je tohle skutečně ten nejlepší způsob, jak žít? Rozmach geekovské kultury zatím aristotelští odborníci přecházeli téměř bez povšimnutí, protože vzhled a rozšíření bláznivých intelektuálů, jako jsou Sheldon, Leonard, Raj a  Howard, dává vzniknout spoustě významných nových otázek v  oboru aristotelského pojetí dobrého života. Geekové koneckonců svoji intelektovou kapacitu investují do velice podivných věcí.

Některé obsese geeků by Aristoteles jistě kvitoval s nadšením. Kladl například důraz na pozorování a vytváření teorií při poznávání vesmíru a  napsal řadu prací výhradně se záměrem rozšířit svá pozorování a teorie o světě a vesmíru. Přispěl značnou měrou k  poznání v  mnoha oborech, například v  biologii, botanice, logice, matematice a medicíně. Aristoteles byl jedním z nejvlivnějších myslitelů historie a klidně si zaslouží označení otec vědy.

Aristoteles tvrdil, že rozdíl mezi vzdělancem a nevzdělancem je stejně ohromný jako rozdíl mezi živým a  mrtvým člověkem.

5

Sheldonův a Leonardův fyzikální výzkum i Rajova astronomie by na Aristotela udělaly ohromný dojem a na Howardovo jaksi podřadnější vzdělání bez doktorátu by nahlížel s úctou.

Dokonce by jistě schválil i  řadu Sheldonových obsesivních koníčků, které by někomu méně zvídavému připadaly naprosto směšné. Debata „o  vědeckých základech vesmírných letů na  stříbrném surfu“ z „Kauzy Excelsior“ je například cvičením v aplikaci fyzikálních zákonů, i  když s  prazvláštní motivací. Přednášky 4

Tamtéž. 5

Díogenés Laertios, Životy, názory a výroky proslulých filosofů, kniha jedenáctá.

DEAN A. KOWALSKI

o vhodném spodním prádle pro středověké rytíře a o tom, co by asi říkalo středověké poprsí, kdyby se mohlo účastnit konverzace, jak je vidíme v „Teorii váčkovitého poklopce“, spoléhají na dokonalou znalost historických reálií, a té si Aristoteles velice cenil. Dokonce i rozsvěcení a zhasínání světla v Číně, provozované na dálku po internetu, jak je vidět v  díle „Cooper–Hofstadterova polarizace“, je svého druhu vědeckým experimentem, který zkoumá možnosti moderních technologií. Hádky o tom, jestli může být Terminátor při cestování v  čase součástí kauzální smyčky („Setkání s  Terminátorem“), nebo zda je startrekovská teleportace de facto podmíněná smrtí teleportovaného („Jeruzalémská dualita“), jsou velmi skutečné a  důležité filozofické otázky. Jenom používají příklady pocházející z  popkultury. Řečtí filozofové to ale dělali úplně stejně. Aristoteles například použil postavu Hektora z Illiady ve svých traktátech o odvaze, a Neptolema ze Sofoklovy hry Filoktétés jako vzor sebeovládání.

RADOSTI GEEKOVSKÉ EXISTENCE

Penny: Proboha, vždyť jste už dospělí chlapi! Jak jen můžete

ztrácet čas s těmi vašimi hračičkami a kostýmy a komiksy?

6

N

utno přiznat, že některé Sheldonovy libůstky jsou zároveň

intelektuálně náročné a  zároveň zcela triviální. Sheldon má

spoustu znalostí o poměrně bezvýznamných tématech. Kupříkladu je odborníkem na historii seriálu X-Men a má rozsáhlou slovní zásobu klingonštiny. Věnuje se těžkým skládačkám puzzle, které nemají žádnou implikaci v reálném životě, je mistrem třírozměrného 6

„Zkáza mimoňoráje.“ TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

šachu, má rád historické dobrodružné počítačové hry jako Zork,

a jak jsme viděli v „Hamburgerovém postulátu“, je schopen nesku

tečně pečlivě sestavit schéma bitvy u Gettysburgu z lahví s kečupem

a  hořčicí, jen aby zjistil, co by se stalo, kdyby se na  stranu Severu

přidali Sauronovi skřeti a  na  stranu Jihu zase superhrdinové a  in

dická božstva. Také určitě tráví víc než dost času rozvíjením stra

tegií populárních počítačových her, jako je World of Warcraft, Age

of Conan a karetní hře podobné populárním Magic: The Gathering,

ovšem s prapodivným názvem Tajemní válečníci z Ka’a. Sheldon se

vrhá na řešení problémů nijak nesouvisejících s realitou se stejným

nadšením jako na  problémy, které jsou skutečné. Velice důkladně

například analyzuje, jak jedí zombie a jak se holí upíři („Úterý sma

žených nočků“), a řeší, jak Superman čistí svůj oblek, když se ušpiní

(„Hypotéza dárkových předmětů do koupele“).

Podobně vášnivé zaujetí chová Sheldon k umění, ale ne k tomu,

které mívá mezi intelektuály tradičně úspěch. Je labužníkem a znal

cem televizních programů – seriály Battlestar Galactica, Pán času,

Firefly, Star Gate a Star Trek považuje za dokonalou formu umění

a zábavy (což ovšem v žádném případě neplatí pro Babylon 5!). Fil

my má rád natolik, že si nedokáže představit, že by na  promítání

Dobyvatelů ztracené archy dorazil se zpožděním a přišel tak o jed

nadvacet cenných sekund promítacího času. Raději oželí přítele, než

aby se vzdal pravé rekvizity prstenu z tolkienovské trilogie Pán Prs

tenů. Ze světa umění chová největší vášeň pro literaturu, konkrétně

pro komiksy. Pouhý pach komiksového sešitu ho přivádí k vytržení

a sbírá veškeré upomínkové předměty související s jeho oblíbenými

hrdiny; dokonce se za ně převléká. Aristoteles měl za to, že potěšení

je prospěšné samo o  sobě, musí jít ale o  potěšení, které čerpáme

z dostatečně hodnotné činnosti. Je taková nicotnost vůbec důstoj

ným zaměstnáním inteligentní mysli?

DEAN A. KOWALSKI

Co ale dodává rozumové činnosti na  váze? Pro Aristotela k  tomu stačí pouze to, že rozumová činnost se věnuje fiktivnímu předmětu. Vždyť sám prohlásil, že „poezie... je filozofičtější a vyšší než dějepis: poezie totiž vyjadřuje univerzální pravdy, zatímco dějepis se věnuje konkrétním událostem.“

7

Poezie je tedy filozofičtější a významnější než dějepis, protože dějepis se věnuje tomu, co se stalo, zatímco poezie zkoumá, co by se stát mohlo – její dopad je tedy mnohem univerzálnější. Ve své Politice Aristoteles zdůrazňuje zásadní význam poezie a literatury pro vzdělávání, a tomu, jak vypadá kvalitní umění, se dopodrobna věnoval v Poetice.

8

Podle Aristotela slouží umění dvěma bohulibým cílům, kromě toho, že nám nabízí zábavu a  potěšení: zaprvé, umění vzdělává. A  zadruhé, umění nás činí lepšími. Umění vzdělává tím, že nám umožňuje zkoumat lidskou přirozenost a naučit se tak o sobě něčemu novému. Zkoumáním teoretických situací, například toho, co se stane, když čtyři přátelé touží po rekvizitě prstenu z Pána Prstenů, se o lidské povaze dozvíme více, než kdybychom pouze zkoumali skutečné příklady lidského chování. Divadlo nás povznáší, protože nám umožňuje ventilovat negativní emoce. Tragédie nás například zušlechťuje katarzí, díky níž můžeme procítit negativní emoce, strach a  lítost nad fiktivními hrdiny. Hudba nás povznáší podobným způsobem: povznáší naše city a tím nám umožňuje se jich zbavit. A co komedie? O té psal Aristoteles také, druhá kniha Poetiky, ve  které se komedií zabývá, se ale bohužel nedochovala. Budeme tedy muset i nadále sledovat Teorii velkého třesku a přemýšlet o tom bez Aristotelovy pomoci. 7

Aristoteles, Poetika, kniha devátá. 8

Aristoteles, Politika, kniha osmá.

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

ZÁBAVA GEEKŮ A SMYSL ŽIVOTA

Leonard: [Sheldon] chce vědět, jestli můžeme jít za kohokoli

ze science fiction, fantasy...

Penny: Jasně.

Sheldon: A co z komiksů... anime... z televize, filmů, dračího

doupětě, manga, za řecká božstva, římská božstva, severská

božstva?

9

D

okonce i  Sheldon uznává, že jeho oblíbené umělecké žánry

mají pochybnou vzdělávací hodnotu. Při sledování Battlestar

Galaktiky či Star Treku se toho o vědě moc nedozvíme, natož z nevěrohodných pohádek Hvězdných válek nebo Pána času. Stejně tak je nepravděpodobné, že by někdo lépe pochopil vědecké záležitosti čtením komiksů o  Batmanovi, Flashovi, Zelené lucerně, Hulkovi či X-Menech. Mohly by nás tyto formy umění místo toho povznést stran naší lidskosti, jak to chce Aristoteles? Možná by mohly něco naučit Sheldona – vzhledem k tomu, jak málo má s lidmi společného, to ale neodpovídá na  otázku, co bychom měli dělat my. Je správné, abychom si orazili my, lehli si na gauč a pustili se do čtení „obrázkové knížky“ o chlapíkovi, který v kostýmu superhrdiny bojuje proti zločinu a používá k tomu prapodivné nadpřirozené schopnosti, nebo je to plýtvání naším potenciálem? Abych byl upřímný, nemyslím si, že ze Sheldonových oblíbených žánrů se toho o lidské povaze dozvíme zrovna moc – zejména vezmeme-li v úvahu, že na rozdíl od Aristotela máme k dispozici spoustu naučných knih o psychologii a kultuře.

Na  druhou stranu, rozvíjení představivosti se může nadmíru hodit jako duševní potrava. Jak víme, Sheldon používá nástroje typu Silver Surfera, Terminátora a Star Treku jako inspiraci pro otázky 9

„Paradigma Pána Prstenů.“

31

DEAN A. KOWALSKI

o  fyzice, povaze času, kauzalitě a  osobní identitě. Podobné před

stavy, často právě díky vysoce nepravděpodobným situacím, které

v nich nastávají, se mohou při zkoumání podobných problémů nad

míru hodit, a to samé platí o otázkách stran lidské přirozenosti, mo

rálky, nebo... vlastně čehokoli dalšího. Dokonce i tato kniha, kterou

držíte v  ruce, kniha s  názvem Teorie velkého třesku a  filozofie, se

věnuje analýze fiktivního světa seriálu Teorie velkého třesku, aby

prozkoumala důležité filozofické otázky – otázky typu: Jaký způsob

existence je pro lidskou bytost nejlepší? Knihy, jako je ta naše, se vě

nují hlubokým filozofickým otázkám tak, že je dávají do souvislosti

se superhrdiny a jejich superprotivníky, s počítačovými hrami, jako

je World of Warcraft, se science fiction seriály, jako je Battlestar

Galactica, Pán času a Star Trek, a fantasy knihami, jako je Pán Prs

tenů. Pokud Aristoteles zastával názor, že poezie je filozofičtější než

dějepis, protože nám umožňuje zkoumat hypotetičtější situace, pak

je možné, že ta nejmimoňštější literatura je nejfilozofičtější – může

v ní totiž vzniknout největší škála hypotetických situací. Musíme si

tedy položit jinou otázku – nesmíme se ptát, zda je v pořádku ora

zit si trochu s obrázkovou knížkou, sci-fi filmem nebo počítačovou

hrou, ale máme se spíše soustředit na to, zda budeme jen pasivními

příjemci umění, nebo zda ho dokážeme využít k tomu, abychom se

zamysleli nad povahou lidské rasy a nad podstatou vesmíru.

A co tedy umění jako zdroj katarze? Zdálo by se pravděpodob

né, že Sheldonovy oblíbené formy zábavy by tomuto účelu mohly

sloužit ze všech forem umění nejlíp. Sheldonovy oblíbené žánry by

se daly shrnout pod hlavičku „úžasných dobrodružství“. I  když se

rýpe v každičkém detailu důvěryhodnosti, svoji rýpavost dokáže od

ložit, aby si užil vzrušující dílo fikce. Komu vadí, že prsten Zelené

lucerny nedává fyzikálně žádný smysl? Sheldon rád přehlédne jeho

nesmyslnost, aby si mohl užít pohled na člověka, který dokáže po

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

mocí prstenu bojovat proti nekonečnému zástupu nadpřirozených zloduchů. Pokud nám tragédie umožňuje vyrovnat se se svým strachem tím, že ho prožijeme místo druhých, pak nás dobrodružství dokáže osvobodit jak od  strachu, tak i  od  nedočkavého vzrušení. Když nás totiž dobrodružný příběh dostatečně zaujme, při rozuzlení nás zaplaví pocit úlevy a zbaví nás napětí, které nosíme na bedrech.

Vzhledem k tomu, že Aristoteles umění uznává díky jeho vzdělávacímu a  povznášejícímu potenciálu, nejspíš by mu jak Sheldonovo umění, tak i jeho hry připadaly v pořádku. Při obhajobě důležitosti hudby pro vzdělávání Aristoteles jasně říká: „Je zjevné... že existují odvětví učení a vzdělání, které musíme nahlížet pouze s ohledem na potěšení, které nám přináší přemýšlení, a musíme si jich vážit pro ně samotné.“

10

Jestliže si Sheldon hraním počítačo

vých her cvičí své intelektuální svalstvo a umění mu poskytuje náměty k přemýšlení a emoční katarzi, tak by snad Aristoteles mohl uznat, že obojí má svůj smysl, i  když se často zaobírají naprosto bezvýznamnými tématy – například tím, zda imaginární hobit zvládne hodit imaginární prsten do imaginárního jícnu sopky.

ZKOUŠKA NERDOVSTVÍ

Will Wheaton: Nevíš, co se mu stalo?

Stuart: Každý na to má jinou teorii.

11

D

ost už tedy intelektuálních aktivit, kterými se Sheldon zaobí

rá. Co by ale Aristoteles řekl těm aktivitám, které Sheldona

nezajímají? Navzdory svým obrovským znalostem historie a  ten- 10

Aristoteles, Politika, kniha osmá. 11

„Korolár hrůzostrašné polevy“

33

DEAN A. KOWALSKI

denci k  filozofování Sheldon pohrdá humanitními vědami. Jeho

pohrdání je dokonce tak obrovské, že v  díle „Úterý smažených

nočků“ si dá velkou práci, aby získal značnou finanční dotaci pro

katedru fyziky, a to z jediného důvodu – jinak by celá částka při

padla humanitním vědám. Amy ho děsí pomyšlením na  „miliony

dolarů vyhozené za  básníky, literární teoretiky a  studenty gender

studies“. Naproti tomu Aristoteles si básníků hluboce vážil, napsal

řadu děl o literární teorii a uvažoval i o povaze mužství a ženství.

Aristoteles totiž považoval studium lidské povahy, kultury a politi

ky za stejně významné jako studium přírodních věd.

Proti Sheldonovi mluví navíc v Aristotelových očích také fakt,

že Sheldon postrádá povahové ctnosti, které Aristoteles považoval

za  nezbytnou podmínku pro dobrý život. Na  Sheldonovu obranu

musíme ovšem říci, že mu ctnost nechybí tak docela. Tvrdě pracu

je na  tom, aby, jak se praví v  „Úterý smažených nočků“, poodkryl

masku přírody a  pohlédl tak do  tváře Boha. Co se týče fyzického

potěšení, tak si Sheldon zachovává uměřenost – necpe se jídlem,

neopíjí se, dokonce nepije ani kávu. Nemá ani problém půjčit po

třebnému peníze, jak Penny zjistí v  díle „Finanční alternativy“.

Na  druhou stranu je ale Sheldon výjimečně arogantní, a  to do  té

míry, že v  díle „Kybersexuální deviace“ Raj prohlásí: „Kdybys byl

superhrdina, jmenoval by ses Kapitán Arogant. A víš, jakou bys měl

superschopnost? Aroganci!“ Sheldon zmužilost postrádá do takové

míry, že i sebemenší zkouška odolnosti je pro něj nesnesitelná. Musí

sedět na přesně určeném místě na gauči, v místě, které je přesným

průsečíkem té správné teploty a úhlu pro sledování televize. Tváří

v tvář umělecké velikosti je Sheldon tak zbrklý, že – jak víme z dílu

„Kauza Excelsior“ – má soudem zakázáno přibližovat se jak k  Le

onardu Nimoyovi, tak i  ke  Stanu Leeovi. Nejnápadnější ze všeho

je ale Sheldonův nesmírný egocentrismus. Je tak sobecký, že v díle

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

„Korolár hrůzostrašné polevy“ nedá Leonardovi ani ubrousek, ač má sám čtyři, je tak sebestředný, že v díle „Cooper–Hofstadterova polarizace“ raději Leonardovi upře možnost představit jejich společný výzkum, než aby ho nechal ho představit bez něj – ačkoli sám nemá nikdy v úmyslu ho prezentovat na veřejnosti.

Aristoteles věřil, že přátelství je klíčem k tomu, aby lidstvo mohlo vzkvétat. Sheldon má ale s přátelstvím zjevný problém. V „Hamburgerovém postulátu“ například Leonardovi sdělí, že ho jeho vztahové problémy nezajímají. Podobně v  „Paradigmatu zkažené ryby“ Leonard Sheldonovi vyčítá, že ho vůbec nebrání – „Jak tu můžeš jen tak sedět a  nechat je, aby mě špehovali?“ Sheldon odpovídá: „Jsou chytří, Leonarde. Využili můj absolutní nezájem o to, co děláš.“

12

ARISTOTELSKO–COOPEROVSKÉ ZHODNOCENÍ

Sheldon: Proč pláčeš?

Penny: Protože jsem blbá.

Sheldon: To není důvod k  pláči. Člověk pláče, protože je

smutný. Já pláču, protože ostatní jsou hloupí a z toho je mi

smutno.

13

J

e tedy jasné, že Aristoteles by Sheldonovi udělil nejednoznačné

hodnocení. Asi by jeho život nehodnotil tak pozitivně, jak jej hod

notí sám Sheldon, ale ani by nesdílel stanovisko většinové společnosti, která na Sheldona pohlíží jako na podivínského outsidera, jenž je natolik pohlcen různými bezvýznamnými maličkostmi, že není schopen 12

Hlubší analýzu vztahů v Teorii velkého třesku naleznete ve 2. kapitole této knihy.

Pro nearistotelské zhodnocení vztahu mezi Sheldonem a Penny pak doporučujeme

16. kapitolu této knihy. 13

„Experiment Gorila.“

DEAN A. KOWALSKI

dospět a  začít vést normální život. Pozoruhodné je spíš to, do  jaké míry se Sheldonovi daří žít podle aristotelského vidění světa.

Všem nám je jasné, že Sheldon je v mnoha směrech naprosto dysfunkčním jedincem, a pokud by byl v aristotelském vidění světa hodnocený jako vtělení toho nejlepšího, co lidská rasa dokázala stvořit, znamenalo by to, že je něco špatně. Na druhou stranu by ale Aristoteles dokázal ocenit, že Sheldon rozumí určitým věcem, kterým jiní lidé nerozumí. Sheldonovi více záleží na  pochopení vesmíru než na  hromadění peněz. Sheldon si uvědomuje, že nejcennějším statkem na tomto světě je náš vlastní rozum, a že když rozum nerozvíjíme, lidský život postrádá smysl. Sheldon se do světa intelektu neutíká z masochismu či proto, že by trpěl puritánskou touhou potlačit potřeby těla. Místo toho se k přemýšlení uchyluje se zvědavostí a potěšením, protože ví, jaké naplnění intelektuální život přináší. Dokonce i jeho nejpodivínštější radosti vždy zahrnují prvek procvičení intelektu, a často zahrnují i úvahy o významných otázkách skutečného světa.

Zdá se tedy, že moderní geek by se měl utěšovat tím, do jaké míry by nejspíš Aristoteles ocenil život Sheldona Coopera. Geekovství je novým společenským fenoménem a stejně jako jiné novinky dnešní společnosti je na něj z mnoha stran nahlíženo podezíravě a s výsměchem. Možná ale, že navzdory veškeré pompéznosti, pedantství a obsesivním libůstkám, kterými kultura geeků oplývá, má i své pozitivní stránky. Možná dokonce umělecké formy a počítačové hry, jež geekové tolik milují, mohou sloužit i něčemu užitečnému. Určitě bychom přeháněli, kdybychom tvrdili, že vzestup dnešního geeka je naplněním aristotelské představy o  člověku mysli. Na  druhou stranu lze chovat důvodné podezření, že jedna z největších osobností filozofie by tento nový směr lidského snažení nesmetla šmahem ze stolu.

2

„JSI NAPRD KÁMOŠ, NAPRD, NAPRD“:

ARISTOTELSKÉ PŘÁTELSTVÍ

V TEORII VELKÉHO TŘESKU

Dean A. Kowalski

P

roč by si měli filozofové lámat hlavu něčím tak jednoznačným,

jako je přátelství? Zdálo by se, že víme docela dobře, co to

přátelství je, jak ho poznat a jak posoudit jeho cenu. V Te o r i i velkého třesku se například zdá jasné, že Sheldon, Leonard a Raj se zachovají jako skuteční přátelé, když celou noc nejdou spát a místo toho pomáhají Howardovi opravit a lépe navrhnout záchod pro potřeby vesmírné stanice, kde není gravitace. Zdá se stejně jasné, že Leonard, Howard a Raj se nezachovají jako příliš dobří přátelé, když utečou na promítací maraton Planety opic místo toho, aby se postarali o nemocného Sheldona. (Na druhou stranu, jak by zněla písnička Koťátko, robátko, kdyby ho místo Penny zpíval Wolowitz?)

Jaký to má význam, když Amy Farrah Fowlerová prohlásí, že

jsou s Penny „nejlepší kámošky“? Existují různé druhy přátelství?

DEAN A. KOWALSKI

A jaké přátelství je vůbec nejlepší? Když se vrátíme k filozofii, tak třeba právě Aristoteles (384–322 př. n. l.) se o  povahu přátelství zajímal dost intenzivně. V této kapitole se tedy podíváme na Te orii velkého třesku tak, abychom zjistili více o Aristotelově náhledu na přátelství a pochopili jeho názor, že skuteční „nejlepší přátelé“ jsou velká vzácnost.

„MÁŠ NĚJAKÉ KNIHY O TOM, JAK SE SPŘÁTELIT?“

A

ristoteles o přátelství psal v osmé a deváté knize své Etiky Ni

komachovy. Je přesvědčen, že pro lidskou povahu je přátelství

přirozeností, a říká: „Bez přátel nikdo nechce žít, i kdyby všechny ostatní jeho potřeby byly naplněny.“

14

To platí i pro takové podiví

ny, jako je Sheldon. Například je mu zřejmě velice příjemné trávit čas s Beverly Hofstadterovou, ačkoli jinak mu není příjemné trávit čas vlastně s nikým.

Podle Aristotela má přátelství hodnotu nejen samo o  sobě, kromě toho přináší pozitiva i samotným přátelům. Pro boháče jsou přátelé zárukou uchování prosperity, pro chudé jsou zase přátelé útěchou, když už jim nepřinášejí hmotné výhody. Mladým přátelství svědčí, protože jim brání chybovat, a starým zase prospívá, že se o ně má kdo postarat a pomoci jim v tom, na co už jim nestačí síly. Lidem na vrcholku sil přátelství pomáhá stát se lepším člověkem. Dobří a spravedliví lidé přátelství potřebují, dobří přátelé se ale nemusí navzájem soudit. (Zažili jste někdy, že by se superhrdinové dohadovali o tom, kdo vynese odpadky?)

Aristoteles přátelství definuje jako vzájemnou náklonnost a starost o  druhého. „Aby byli považováni za  přátele, musí si vzájemně 14

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1155a5–1155a6.

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

přinášet dobrou vůli a  přát jeden druhému jen to nejlepší.“

15

Ať má

tedy Sheldon svoji zelenou lucernu ze Zelené lucerny seberaději, ať už mu dodává sebevětší pocit bezpečí a ať mu (bezděky) klidně pomáhá balit holky, nemůže být jeho přítelem. Koneckonců je to přece neživý předmět. Z Aristotelova úhlu pohledu je navíc jasné, že Penny a Amy Farrah Fowlerová nemohou být „nejlepšími kámoškami,“ právě proto, že když to Amy prohlásí, Penny do té chvíle ani netušila, že jsou kamarádkami – měla totiž číst Amyin blog, kde by se to dozvěděla.

Dokonce i  v  případech, kde jsou Aristotelovy základní podmínky pro přátelství splněny, mohou být důvody pro projevování vzájemné náklonnosti a starosti o druhého velice různé. Aristoteles věřil, že existují tři druhy přátelství, které korespondují se třemi základními důvody, proč si s někým vzájemně projevovat náklonnost. První důvod je založen na potěšení a na vyhledávání potěšení, druhý je založen na prospěchu a na tom, co je prospěšné. Aristoteles nespatřoval nic špatného na tom, když je motivací pro přátelství buď potěcha, nebo prospěch, ale odděloval je od  třetí, nejvyšší formy přátelství, totiž od dokonalého přátelství. Takové přátelství vzniká, pokud starost o  druhého není vedena zištnými důvody, ale vzniká pro sebe samu. Jak říká Aristoteles: „Ti, kteří svým přátelům přejí dobré pro ně samotné, jsou těmi nejopravdovějšími přáteli.“

16

„NAPADLO TĚ NĚKDY ZKUSIT SI NAJÍT PŘÁTELE TAK,

ŽE... BUDEŠ MILÝ?“

P

řátelství založená na  potěšení se uzavírají a  přetrvávají právě

proto, že přinášejí určitou zábavu a  potěšení. Na  podobných

15

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156a3–1156a5. 16

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156b9–1156b10.

DEAN A. KOWALSKI

vztazích ale není nic vypočítavého – všechny strany jsou si vědomy společného cíle, totiž užít si něco příjemného. Přátelství našich čtyř mladých vědců má často právě tuto podobu. Jejich pravidelné středeční večery s Halo a paintballové víkendy jsou tím nejlepším příkladem. První příklad poukazuje na jejich sdílenou lásku k technologiím a k videohrám, druhý příklad zase umožňuje vyžití v přírodě a odkazuje na vášeň pro hry na hrdiny (a Sheldonovi poskytuje příležitost obléknout se do kontextově vhodného a historicky naprosto věrného kostýmu).

Proč tedy Aristoteles považoval přátelství pro potěchu za nižší formu náklonnosti? Neviděl na nich nic špatného a nevěřil ani, že by mělo dokonalé přátelství postrádat příjemné společné zážitky. Pro svůj názor měl dvě odůvodnění.

Zaprvé, byl přesvědčen, zřejmě správně, že přátelství pro potěchu většinou dlouho nevydrží. Jakmile je po  legraci a  zábavu vystřídá něco méně příjemného, většinou jdeme dál. Aristoteles věřil, že to je typické pro spoustu mladých lidí: „Přátelství mladíků se soustředí k potěšení. Žijí totiž pod nadvládou emocí a nade vše touží po tom, co jim je příjemné a co je pro ně bezprostředně dosažitelné.“

17

To vysvětluje, proč se v díle „Fotbalový klam“ Raj tak

hrozně naštve na  Howarda, když v  parku pouští draky. Bez ohledu na popáleniny od nitě se Howard uvolí být Rajovým partnerem ve  dvojici, a  drakům sláva, Howard dobře ví, co je v  sázce: když prohrají, Raj bude muset odevzdat svého vzácného bojového draka Patanga, kterého mu bratr poslal až z  Nového Dillí. Když Raj zavelí, že nastal čas na manévr zvaný nůžky, Howard se místo toho rozběhne za jakousi běžkyní. Raj zaječí: „Co to děláš? Nůžky sám neudělám!“ 17

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156a32–1156a33.

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

V autě cestou domů je Raj doběla rozžhavený vzteky. Howard se snaží bránit: „Co jsem měl dělat? Vyslala na  mě vyzývavej pohled.“ Raj ho přeruší: „Ta vyslala tak nanejvýš pohled ‚jsi naprd‘. Děláš to vždycky. Vykašleš se na  mě kvůli holce, u  který nemáš šanci.“ Howard trvá na svém: „Samozřejmě že jsem u ní měl šanci!“ Raj: „U  ženy, kterou jsi pronásledoval přes park? To nebyla šance, to byl zločin.“ Později se u Raje doma Howard pokusí omluvit, ovšem tím, že Rajovi koupí růžového draka s  Hello Kitty. Raj je vytočený a prohlásí: „Ty to prostě nechápeš, co? Tím, že mi koupíš něco hezkého, se náš problém nevyřeší.“ Howard konečně přiznává: „Podívej, uznávám, že ne vždy jsem byl tak dobrý kamarád, jaký bych měl být.“ Raj i Howard totiž oba dobře vědí, že takové chování se pro skutečné přátele nehodí.

Příčina Rajova hněvu na  Howarda dobře nastiňuje Aristotelův druhý argument, který snižuje přátelství založená na prospěchu. Přátelé z prospěchu, tvrdí totiž, jsou přáteli proto, co je příjemné jim samotným, nikoli druhým.

18

Opravdový přítel se

na vás nevykašle v obchodě s elektronikou, aby dělal oči na holku, která pracuje ve stánku s hot dogy, hlavně když je tam proto, aby pomohl najít telefon s  velkými písmenky na  displeji, které by přečetla i jeho máma. To, že Howard je kdykoli ochoten se na Raje vykašlat i kvůli sebeslabší naději, že sbalí nějakou dívku, vypovídá o mnohém. Raje má rád a rád s ním tráví čas, stará se ale především o  sebe. Skutečný kamarád by nebyl schopen bez sebemenšího zaváhání upřednostnit svůj vlastní zájem před tím vaším.

19

18

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156a15–1156a17. 19

Zdá se, že Aristoteles má Howarda přečteného: „Mladí lidé jsou romantičtí... proto

se rychle zamilují a cit je zase přejde za jediný den.“ (Aristoteles, Etika Nikomacho

va, 1156a35–1156a36).

DEAN A. KOWALSKI

„KRIPKE! CO BYS ŘEKL NA TO, KDYBYCHOM

SE SPŘÁTELILI?“

P

řátelství založené na prospěchu se uzavírají a udržují proto, že

přinášejí užitek, že z  nich můžeme nějakým způsobem těžit.

Cíl je v  tomto případě praktičtější nebo pragmatičtější než čisté potěšení. Aristoteles píše: „Ti, kteří sledují prospěch... někdy... neshledávají druhého příjemným; nestojí tedy tolik o  společnost, pokud pro ně není přátelství prospěšným – jeden druhému přinášejí potěšení jen do té míry, že v sobě navzájem vzbuzují naději na  něco dobrého, co ze vztahu vzejde.“

20

Opět na  tom není nic

prospěchářského. Jde jen o  to, že hlavní motivací pro udržování takového přátelství je to, že všechny participující strany na  něm nějakým způsobem vydělají.

Možná že tato podoba přátelství nejlépe vysvětluje, proč celá skupina tak často objednává společně jídlo. Možná to vyjde levněji, než kdyby si každý objednal sám. Kromě toho jim odpadne povinnost vařit a  nemusí večeřet o  samotě. (Takhle musí Raj jíst svoje smažené kuře ve stoje u dřezu jen jednou za rok.) Sheldonův vztah s Leonardem je užitkový například v tom ohledu, že Leonard pravidelně vozí Sheldona do práce. Sheldon neřídí a Leonard na oplátku zřejmě ušetří trochu peněz tím, že Sheldona sveze. Jejich vztah byl navíc na užitkovosti založený od samého začátku. Leonard a Sheldon spolu začali bydlet proto, že Leonard hledal nějaký příjemný byt a Sheldon si nemohl dovolit platit nájem sám. Také to vysvětluje, proč se se Sheldonem začali kamarádit Raj a  Howard – rádi totiž tráví čas s Leonardem, jenže ten bydlí právě se Sheldonem.

A  proč považoval užitková přátelství za  nižší podobu přátelství Aristoteles? Jeho uvažování bylo podobné tomu, co říkal 20

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156a27–1156a30.

TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

o přátelství založeném na potěšení. Nevidí na takovém vztahu nic špatného a nevěří ani, že by dokonalé přátelství muselo být prosté pragmatického prospěchu. Svůj názor opět zakládá na dvou povědomých argumentech.

Zaprvé tvrdí, že „užitek není stálý a neustále se proměňuje“.

21

Přesně z  tohoto důvodu lze usoudit, že ani tato přátelství nemají tendenci přetrvat. Jakmile je naplněn pragmatický účel takového vztahu, zaniká i přátelství. Nejlepším uvedením do přátelství založených na prospěchu je Sheldonovo rozhodnutí spřátelit se s Barrym Kripkem v díle „Algoritmus přátelství“. (Znáte ho, ten chlapík, co šišlá? Když se poprvé seznámil s Penny, prohlásil: „Nemáš moc sexy jméno. Budu ti víkat Uoxana, jo? Jé, závitky!“)

Kripke je také zaměstnancem katedry fyziky na  univerzitě, ale schází mu i ty základní společenské dovednosti, které Sheldon, Leonard, Raj a Howard považují za samozřejmé (zkuste si to představit). Ve skutečnosti je bytostně nesympatický. Stačí si vzpomenout na jeho kousavou poznámku, kterou kdysi při obědě pronesl na Leonardovu adresu: „Četv jsem o tvým expeuimentu s uozkladem puotonů. Dvacet tisíc pokusů a  žádný statisticky významný výsuedky. – Impozantní!“ Howard Leonarda uklidňuje: „Prosím tě, nech to plavat. Je to jen Kripke.“ Raj přizvukuje: „Ano, je to kardinální blb.“ Howard to ještě doplní: „A to je i důvod, proč jí sám a nesedí u super stolu.“ Raj souhlasí. „To si piš.“

Přes to přese všechno ale Sheldon potřebuje získat přístup k počítači, na kterém lze provést určité výpočty, a přístup kontroluje právě Kripke. Leonard Sheldonovi přeje hodně štěstí, protože Kripke údajně pouští k  počítači jen svoje kamarády. Ačkoli Sheldon Kripkeho nemá ani trochu v  lásce, rychle dospěje k  jasnému 21

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156a23.

DEAN A. KOWALSKI

závěru: „Řešení se nabízí – spřátelním se s ním.“ Kripke samozřejmě vůbec nemá zájem se Sheldonem „kamauádit“. Je úplně jasné, co si od tohoto přátelství slibuje Sheldon, pro Kripkeho to ale žádné výhody nepřináší. Sheldon se zuby nehty snaží najít něco, co mají společného, například teplé nápoje, různé oddechové činnosti a  opice. Kripke kontruje ježděním na  koni, plaváním a  břichomluvectvím. Nakonec se shodnou na  jedné činnosti, proti které mají oba relativně nejméně námitek, totiž na horolezectví – Sheldon se nicméně bojí výšek, pádů, a zejména obojího dohromady.

Když se Sheldon postaví pod umělou lezeckou stěnu, podívá se vzhůru a  uzná, že stěna vypadá mnohem monolitičtěji než doma na  laptopu. Pak se rozhlédne v  očekávání „hominidů, kteří používají kosti jako zbraně“. Kripke vycítí Sheldonův neklid a zeptá se ho: „Coopere, ty máš stuach z výšek?“ Sheldon se ho snaží ignorovat, ale přece jen odpovídá: „Jaká je minimální výška, které musím dosáhnout, abych tím stmelil naše nové přátelství?“ Kripke ho provokuje: „No tak, děuaj se tu osuavy nauozenin. Po tomhue uezou mauý děti.“ (Možná maličcí hominidi.)

Sheldon se pustí vzhůru, zasekne se a  omdlí (potom, co se trošku počůrá). Je ironií osudu, že teprve posléze Sheldon zjistí, že nad tím, kdo má přístup k osudnému počítači, nemá Kripke žádnou moc. Protože Sheldon Kripkeho nemá ani trochu rád, jediný cíl tohoto účelového přátelství zůstane nenaplněn a  Sheldon dospěje k závěru, že „celé úsilí bylo jenom lekcí o zbytečnosti“. Sheldonovo zinscenované (a zbytečné) cvičení dobře odhaluje Aristotelův druhý argument, proč hodnotí užitková přátelství jako méně hodnotná. Hlavním cílem vztahu tu totiž není druhý člověk, ale to, co si ze vztahu odnesete vy sami. Jak si uvědomuje většina lidí, spřátelit se s někým čistě kvůli prospěchu, byť vás obou, je přinejlepším falešné. Zvažte jen koncept „přátelství s bonusy“. Vypadá to TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

jako dobrý nápad, a Howard i Leslie Winkleová by jistě souhlasili.

Přesto ale soucítíme s Howardem, když Leslie vztah ukončí, pro

tože on doufal, že se z  toho vyvine „něco vážnějšího“. To něco je

právě hlubší, více naplňující vztah. Howardovy naděje nás vedou

ke třetímu druhu přátelství podle Aristotela.

„ABYSTE SE SPŘÁTELILI... MUSÍTE SE

O DRUHÉHO ZAJÍMAT“

A

ristoteles byl přesvědčen, že v nejlepších přátelstvích jde o víc

než jen o potěšení či prospěch. Skutečné přátelství, které na

zýval „dokonalým přátelstvím“, je vztahem mezi dvěma (morálně)

dobrými lidmi, kteří vzájemně oceňují dobrý charakter druhého

a oba touží po tom, zachovávat a pěstovat ctnosti u druhého čistě

proto, že je to dobré. Skutečné přátelství může nastat jen mezi rov

nými – vztah, ve  kterém jeden člověk vysoce převyšuje druhého,

bude mít do značné míry otcovské rysy. Jak říká Aristoteles: „Do

konalé přátelství vzniká mezi těmi, kdož jsou dobří a  nesou po

dobné ctnosti. Ti si totiž vzájemně přejí jen to dobré, a jsou sami

o sobě dobrými.“

22

(Něco jako Kirk a Spock ze Star Treku).

Na  rozdíl od  vztahů založených na  potěšení či prospěchu

musí skutečné přátelství zahrnovat i opravdovou starost o to, aby

se druhému dařilo dobře, a nesmí být vedeno jen egoistickou mo

tivací vlastního prospěchu. Samozřejmě to neznamená, že bychom

neměli brát v  potaz, jak přátelství zasahuje do  našich vlastních

zájmů – Aristoteles rozhodně nepropaguje otročení druhým ani

extrémní sebeobětování. Jeho myšlenka je jednoduchá – starost

o  druhého máme proto, že nám záleží na  tom, aby se mu dařilo,

22

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156b7–1156b9.


45

DEAN A. KOWALSKI

a to bez ohledu na potenciální vlastní prospěch. (Tedy pravý opak Davida Underhilla a Penny). Aristoteles byl přesto přesvědčen, že opravdová přátelství přinášejí všem zúčastněným užitek. V tomto smyslu jsou takové vztahy ideální kombinací toho, co je prospěšné pro nás samotné, i  altruismu, a  jako takové jsou dokonalým povzbuzením morální motivace.

Pro Aristotela je tedy nejvyšší forma přátelství vztahem mezi lidmi stejně kvalitního charakteru, kteří sdílejí podobné ctnosti, a  tyto ctnosti se vzájemnou interakcí ještě rozvíjejí. Podobná přátelství jsou vzácná, ale když už nastávají, je to díky tomu, že přátelé tráví hodně času společně a dokáží si tak vybudovat vzájemnou důvěru. Jejich vztah je upevňován společnými aktivitami, které posilují jejich ctnosti, a to k prospěchu druhého jedince i jejich samotného vztahu. To všechno se děje v zásadě kvůli druhému, ne ze zištných důvodů, ačkoli zájmy přátel jsou si vzájemně natolik blízké, že není snadné je od sebe oddělit. Skutečné přátelství dává vzniknout jakémusi druhému já, vyroste nám díky němu skutečný partner.

23

„TO ZNÍ NAPROSTO ŠÍLENĚ“

A

ristotelova představa o skutečném přátelství zní sice vznešeně,

možná je ale příliš idealistická. Pojďme se podívat, jestli něco

podobného existuje i v Teorii velkého třesku.

Nejzjevnějším místem, kde bychom snad mohli hledat dokonalé přátelství, je vztah mezi Leonardem a Sheldonem (ti tu zkrátka plní role Kirka a Spocka). Co se týče intelektuálních schopností a morálních zásad, jsou si víceméně rovni. Kromě toho spolu trá- 23

Aristoteles, Etika Nikomachova, 1156b24–1156b28, 1157b33–1157b36

a 1166a29–1166a32. TEORIE VELKÉHO TČESKU &  FILOZOFIE

ví spoustu času, sdílí řadu zájmů a  často si navzájem pomáhají.

Sheldon například pomohl Leonardovi při slavném fiasku s  pali

vem do raketových motorů v roce 2002 (hlavně to tenkrát odnesl

výtah). Leonard zase toleruje spoustu Sheldonových výstředností

a často ho vozí do práce.

Jsou tedy tihle dva dokonalí přátelé? Koneckonců, v díle „Fluk

tuace elektrického otvíráku na konzervy“ Sheldon tvrdí: „Leonar

de, jsi můj nejlepší přítel na světě!“ Přesto vztah často hodnotí vý

hradně ve  smyslu doložky o  přátelství z  Dohody spolubydlících.

V díle „Fotbalový klam“ Leonard v zoufalství vyhledá Sheldonovu

pomoc, když potřebuje proniknout do tajů amerického fotbalu, aby

lépe zapadl mezi přátele Penny. V první řadě ale Leonarda ohromí

už to, že Sheldon se ve  fotbale vyzná. (Jistě že zná famfrpál, ale

fotbal? Opravdu?) Leonard je ale zoufalý: „Prosím, žádám tě jako

přítel.“ Sheldon na to prkenně odpovídá: „Děláš z toho přátelskou

žádost první úrovně?“ Leonard vychytrale opáčí: „Ano.“ Sheldon si

povzdechne a souhlasí, že mu bude nápomocen. Když mu Leonard

vyjádří vděk, odbude to Sheldon mávnutím ruky.

J



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist