načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tenkrát v zimě měl Franta smůlu -- a jiné povídky a úvahy - Tomáš Kiml

Tenkrát v zimě měl Franta smůlu -- a jiné povídky a úvahy

Elektronická kniha: Tenkrát v zimě měl Franta smůlu -- a jiné povídky a úvahy
Autor:

Byl jsem na střední škole, plný ideálů, lásky i zklamání, ale i radosti ze života a často naopak smutku nad jeho krachem. V době, kdy nebyly mobilní telefony tak ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  79
+
-
2,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 45
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-879-7643-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Byl jsem na střední škole, plný ideálů, lásky i zklamání, ale i radosti ze života a často naopak smutku nad jeho krachem.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2

Tomáš Kiml

TENKRÁT V ZIMĚ MĚL

FRANTA SMŮLU

a jiné povídky a úvahy


3

Copyright:

Autor: Tomáš Kiml

Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou

2014

ISBN:

978-80-87976-41-8 (ePub)

978-80-87976-42-5 (mobipocket)

978-80-87976-43-2 (pdf)


4

AUTOROVÝCH PÁR SLOV ÚVODEM

Od roku 1993 do roku 1995 vycházely některé mé krátké povídky a má

zamyšlení v regionálním deníku Táborské listy. Je zajímavé je s odstupem času

číst, neboť tehdy vyjadřovaly mé momentální duševní rozpoložení nebo

reagovali na současné dění, jako například „Z deníku M. Janiševiče“, fiktivního

deníku chlapce, který prožívá válku v bývalé Jugoslávii. Některé příběhy by se

v současnosti díky dnešním technologiím možná ani nestaly nebo by byly jiné,

a tak si můžeme více uvědomit, co do všedního života přináší mobilní telefon

(jak by se hned lépe domlouvalo oběma mladým lidem v povídkové úvaze „Tak

to chodí...?“), informace na internetu (byt by se také lépe hledal, než tomu bylo

v povídce „Byt za všechno“) nebo třeba jen lepší technické vybavení dnešních

sanitek (viz povídka „Jak jsem viděl světlo života“).

Rozhodl jsem se tedy tyto práce po několika letech opět zveřejnit. Ve sbírce je

neřadím chronologicky, jak v novinách vycházely, ale na konci je vždy kvůli

časovému zařazení uveden datum jejich zveřejnění. Přeji tedy čtenářům

příjemné chvilky při čtení, možná zábavu, možná plodně strávený čas

zamyšlení...


5

TENKRÁT V ZIMĚ MĚL FRANTA SMŮLU

Když jsem se ráno probudil, byla celá krajina ukrytá pod vrstvou sněhu.

Vzbudil jsem i své bratry, protože jsem je nemohl o tu krásu připravit. Teple

jsme se oblékli a rychle uháněli ven. Na kopci nad vesnicí byly snad všechny

děti z okolí. Sáňkovalo se a klouzalo, na čem se dalo. Ti chudší jezdili jen na

břiše.

Bavilo nás to, dokud nepřišel Franta ze statku. Kde se ukázal, objevily se

mrzutosti, jeho rodiče byli velmi bohatí, a tak se každou zimu vytáhl s novým

oblečením a sáňkami, které nikdy nikomu nepůjčil. Nebral vůbec ohled na

ostatní a my díky němu většinou odcházeli s modřinami.

Do školy vzdálené asi pět kilometrů chodíme pěšky. Cestou se většinou

zahřejeme koulováním, nebo honičkou. Když jdeme domů, je každý unavený

od věčného soustředění v lavicích a byli bychom rádi, kdyby nás někdo svezl.

Frantovi rodiče mají plno koní, které musí každý den provětrat. Statkář

zapřáhl do saní a jel pro svého jediného syna. Ačkoli zbylo ještě místo, nikdy

nás nesvezl. Prosili jsme, ale on nás odháněl bičem.

Jednoho dne čekal před školou strýc šafář. Radostně jsme skočili do saní a

třásli se nedočkavostí na oběd, který byl už doma připravený. Překvapilo nás,

že pro Frantu nikdo nepřijel. Chtěli jsme, aby jel s námi, ale strýček dobře

věděl, jaký je jeho táta, a rázně zakročil. Bylo nám Franty docela líto, ale malá


6

procházka mu snad neublížila... A tak se nám ho vlastně náhodou podařilo

potrestat.

Odpoledne se většinou pracovalo. V krutých zimách, kdy napadlo plno sněhu,

jsme museli prohazovat silnici ručně, protože koně s pluhem vždy zapadli.

Nebyla to příjemná činnost, ale o to větší radost jsme měli, když jsme

v hlubokých závějích vyhrabali tunely a v nich se po čtyrech honili jako psi.

Každý musel postavit alespoň jednoho sněhuláka, aby patřil do party.

Představovali jsme si, že jsou živí a dávali jsme jim jména. A pak přišlo jaro a

nám bylo moc líto, že musí roztát...

Táborské listy, 15. března 1994




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist