načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Templetonovic dvojčata mají nápad – Ellis Weiner

Templetonovic dvojčata mají nápad
-15%
sleva

Kniha: Templetonovic dvojčata mají nápad
Autor: Ellis Weiner

Abigail dokáže vymyslet vše, co ji napadne, a John to dokáže převést do praxe. Tyhle vlastnosti se jim budou skvěle hodit, když se dvojčata Dean a Dan Deanovi pokusí ukrást vynález jejich ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  249 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013
Počet stran: 224
Rozměr: 145 x 195 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Templeton twins have an idea
Spolupracovali: ilustroval Jeremy Holmes
z anglického originálu ... přeložil Martin Pokorný
Vazba: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
Novinka týdne: 2013-37
Datum vydání: 4. 9. 2013
Nakladatelské údaje: V Praze, Albatros, 2013
ISBN: 9788000031200
EAN: 9788000031200
Ukázka: » zobrazit ukázku
Literární ceny
Kniha byla nominována na literární cenu "Zlatá stuha - 2014 - PŘEKLADOVÁ ČÁST - Beletrie pro děti".
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Popis / resumé

Abigail dokáže vymyslet vše, co ji napadne, a John to dokáže převést do praxe. Tyhle vlastnosti se jim budou skvěle hodit, když se dvojčata Dean a Dan Deanovi pokusí ukrást vynález jejich otce. Příběh dvanáctiletých dvojčat Johna a Abigail Templetonovic a jejich otce, slavného vynálezce. První část.

Popis nakladatele

Dejme tomu, že znáte dvanáctiletá dvojčata, kluka a holku jménem John a Abigail Templetonovi. Řekněme, že JOHN JE PRAKTIK a hraje na bicí a ABIGAIL JE TEORETIČKA a luští kryptické křížovky. A teď si představte, že JEJICH OTEC JE GENIÁLNÍ, i když někdy trochu zmatený VYNÁLEZCE. A že jiná dvojčata – dospělá – jménem DEAN D. DEAN a DAN D. DEAN unesla Templetonovic dvojčata i jejich směšného psa, aby donutila jejich otce, aby se vzdal jednoho ze svých (docela) geniálních vynálezů. ANO, ŘEKL JSEM UNESLA. To by mohla být zábava, no ne? Ale prosím vás. Samozřejmě že to bude zábava. NAŠTĚSTÍ PRO VÁS JE TOHLE TEPRVE PRVNÍ KNÍŽKA ZE SÉRIE PRO KLUKY A HOLKY, KTEŘÍ JSOU CHYTŘÍ A VTIPNÍ (PŘESNĚ JAKO NAŠE DVOJČATA) A KTEŘÍ RÁDI ČTOU DOBRODRUŽNÉ PŘÍBĚHY (KDO NE?!).

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Opravdový prolog: Zkusíme začít 7

T

empletonovic dvojčata – Abigail a John – byla bla bla

bla bla a tak různě atakdál.

Uznávám, že to není moc dobře napsaná věta. Holt

smůla.

Milí čtenáři, budete to už se mnou muset vydržet. Nikdy

jsem nic podobného nedělal: nepsal jsem knížky, nevyprávěl historky neznámým cizím lidem, kteří by se mi nejspíš ani moc nezamlouvali. Jo, to myslím tebe. Kdybychom se znali, co, byli byste mi sympatičtí? Nevsadil bych si na to.

Samozřejmě můžete říct: „Třeba by ses mi, milý vypra

věči, taky nezamlouval.“ Moc pravděpodobné to není, ale možné to je určitě. Ale když nad tou možností uvažuji, v duchu se ptám: Chci snad, aby mě čtenáři měli rádi? Záleží mi na tom?

Asi se všichni shodneme, že mi na tom nezáleží. Věřte

mi, nepíšu to sem, protože bych chtěl. Píšu to tak, protože

musím. Proto jsem do  prologu napsal KonecKonec. Doufal

jsem, že si to přečtete, ošálí vás to a budete si myslet, že už

jste přečetli celou knížku – takže bych ji pak už nemusel psát.

Doufal jsem, že zvednete hlavu a řeknete rodičům nebo

chůvě nebo sourozencům nebo někomu z ostrahy: „No teda,

to byla ale krátká knížka. Ani nemám pocit, že by se v  ní

vlastně něco stalo, ale píšou tady ,Konec‘, tak se tam asi něco

stát muselo.“

Jelikož ale teď čtete tohle, je mi jasné, že jsem se zmýlil.

Nepodařilo se mi vás ošálit. Jste asi chytřejší, než jsem si

myslel. No tak dobrá. Když jste tak zatraceně zpropadeně

inteligentní, tak proč si tu knížku nenapíšete sami? Prostě to

tadyhle vyplňte:

Koukám, že jste nic nevyplnili. Není to tak lehké, co? No

dobrá. Tak popojděme dál.

OPRAVDOVÝ PROLOG:

Zkusíme

začít


Opravdový prolog: Zkusíme začít 7

T

empletonovic dvojčata – Abigail a John – byla bla bla

bla bla a tak různě atakdál.

Uznávám, že to není moc dobře napsaná věta. Holt

smůla.

Milí čtenáři, budete to už se mnou muset vydržet. Nikdy

jsem nic podobného nedělal: nepsal jsem knížky, nevyprávěl historky neznámým cizím lidem, kteří by se mi nejspíš ani moc nezamlouvali. Jo, to myslím tebe. Kdybychom se znali, co, byli byste mi sympatičtí? Nevsadil bych si na to.

Samozřejmě můžete říct: „Třeba by ses mi, milý vypra

věči, taky nezamlouval.“ Moc pravděpodobné to není, ale možné to je určitě. Ale když nad tou možností uvažuji, v duchu se ptám: Chci snad, aby mě čtenáři měli rádi? Záleží mi na tom?

Asi se všichni shodneme, že mi na tom nezáleží. Věřte

mi, nepíšu to sem, protože bych chtěl. Píšu to tak, protože

musím. Proto jsem do  prologu napsal KonecKonec. Doufal

jsem, že si to přečtete, ošálí vás to a budete si myslet, že už

jste přečetli celou knížku – takže bych ji pak už nemusel psát.

Doufal jsem, že zvednete hlavu a řeknete rodičům nebo

chůvě nebo sourozencům nebo někomu z ostrahy: „No teda,

to byla ale krátká knížka. Ani nemám pocit, že by se v  ní

vlastně něco stalo, ale píšou tady ,Konec‘, tak se tam asi něco

stát muselo.“

Jelikož ale teď čtete tohle, je mi jasné, že jsem se zmýlil.

Nepodařilo se mi vás ošálit. Jste asi chytřejší, než jsem si

myslel. No tak dobrá. Když jste tak zatraceně zpropadeně

inteligentní, tak proč si tu knížku nenapíšete sami? Prostě to

tadyhle vyplňte:

Koukám, že jste nic nevyplnili. Není to tak lehké, co? No

dobrá. Tak popojděme dál.

OPRAVDOVÝ PROLOG:

Zkusíme

začít


Templetonovic dvojčata mají nápad8

J

ednoho dne o  třináct let dřív profesor Templeton

seděl ve svém kabinetu na Elysejské univerzitě při

rozhovoru se studentem. Hovory se studenty ho obvykle

bavily, ale dnes mu myšlenky přelétaly jinam, protože jeho

žena byla v porodnici a mělo se jim narodit první dítě.

Jelikož mu ale řekli, že k porodu ještě nějaký čas nedo

jde, rozhodl se zůstat na konzultacích jako obvykle. Mluvil

už se všemi studenty, kteří s ním potřebovali něco probrat,

a zbýval jen tenhle.

Byl to docela pohledný mladík a  za  profesorem přišel,

protože chtěl protestovat proti známce, kterou mu profesor

dal z předmětu pojmenovaného „Úvod do systémové dyna

miky“. Víte, co to znamená? Samozřejmě nevíte. Ale já to

vím. Jednoho dne o třináct let dřív –

říkáte si možná. „,Dřív‘ než co? Ještě se

tu nic nestalo, tak jak může být něco

,dřív‘ než nic?“

Na to můžu leda tak odpovědět, že mi připadalo dobré

napsat „Jednoho dne o třináct let dřív“. Ale teď se mi to rozleželo v hlavě. Zkusím prolog napsat znovu.

Ale počkat. Napřed se dohodněme, co to vlastně je

prolog. Prolog je ta cˇást vypráveˇní, která se odehraje prˇed událostmi samotného vypráveˇní. („Pro“ znamená „naprˇed“ a „-log“ znamená... no, taky to něco znamená. Pěkně si to najděte. Proč bych musel všechno dělat já?“) Účelem prologu je dát na vědomí něco důležitého, co bude mít pozdější důsledky.

Tak, to bychom měli. Jsme dohodnutí, co znamená

prolog. Já vám řekl, co znamená, a vy jste souhlasili. Takže teď tedy konečně opravdový prolog.

Počkat!

OPRAVDOVÝ PROLOG:

Zkusíme začít

znovu


Templetonovic dvojčata mají nápad8

J

ednoho dne o  třináct let dřív profesor Templeton

seděl ve svém kabinetu na Elysejské univerzitě při

rozhovoru se studentem. Hovory se studenty ho obvykle

bavily, ale dnes mu myšlenky přelétaly jinam, protože jeho

žena byla v porodnici a mělo se jim narodit první dítě.

Jelikož mu ale řekli, že k porodu ještě nějaký čas nedo

jde, rozhodl se zůstat na konzultacích jako obvykle. Mluvil

už se všemi studenty, kteří s ním potřebovali něco probrat,

a zbýval jen tenhle.

Byl to docela pohledný mladík a  za  profesorem přišel,

protože chtěl protestovat proti známce, kterou mu profesor

dal z předmětu pojmenovaného „Úvod do systémové dyna

miky“. Víte, co to znamená? Samozřejmě nevíte. Ale já to

vím. Jednoho dne o třináct let dřív –

říkáte si možná. „,Dřív‘ než co? Ještě se

tu nic nestalo, tak jak může být něco

,dřív‘ než nic?“

Na to můžu leda tak odpovědět, že mi připadalo dobré

napsat „Jednoho dne o třináct let dřív“. Ale teď se mi to rozleželo v hlavě. Zkusím prolog napsat znovu.

Ale počkat. Napřed se dohodněme, co to vlastně je

prolog. Prolog je ta cˇást vypráveˇní, která se odehraje prˇed událostmi samotného vypráveˇní. („Pro“ znamená „naprˇed“ a „-log“ znamená... no, taky to něco znamená. Pěkně si to najděte. Proč bych musel všechno dělat já?“) Účelem prologu je dát na vědomí něco důležitého, co bude mít pozdější důsledky.

Tak, to bychom měli. Jsme dohodnutí, co znamená

prolog. Já vám řekl, co znamená, a vy jste souhlasili. Takže teď tedy konečně opravdový prolog.

Počkat!

OPRAVDOVÝ PROLOG:

Zkusíme začít

znovu


1110 Templetonovic dvojcˇata mají nápad

Pro tenhle příběh je ale naštěstí úplně jedno, co to zna

mená. Prostě si jenom zapamatujte, že profesor Templeton byl slavný inženýr a  vynálezce a  přednášel o  předmětech s názvy jako „systémy“ a „dynamika“.

Tomuhle studentovi dal pětku, což je ta nejhorší známka,

jakou můžete dostat. Nikdy předtím ještě nikomu pětku nedal (a pokud vás to náhodou zajímá, tak ani v budoucnu ji už nikomu nedá). Dávat pětky ho nebavilo a hádat se o známky už vůbec ne. Celý ten rozhovor mu byl nepříjemný. Ale vysvětloval studentovi, že neměl na vybranou.

„Prostě jste mi nedal na vybranou,“ říkal profesor. „Při

všech písemkách jste opisoval.“

To studenta ještě víc rozčílilo. „Ale chodil jsem na

všechny přednášky!“

„To ano, jenže jste na nich spal,“ řekl profesor. „A ode

vzdával jste domácí úkoly, u kterých se prokázalo, že je psal někdo jiný.“

Dveře profesorova kabinetu se otevřely. Stála v  nich

sekretářka katedry inženýrství. Byla velice rozrušená.

„Pane profesore!“ zalapala po  dechu. „Volali z  nemoc

nice. Děti už lezou na svět!“

Opravdový prolog: Zkusíme začít znovu

„No propána,“ řekl profesor, vstal od stolu a mladíkovi

oznámil: „Budete mě muset omluvit, děti už lezou na svět...“

„Ale my jsme ještě neskončili!“ bránil se mladík. „Musíte

mi dát aspoň trojku, jinak mě vyhodí ze školy!“

„Trojku vám dát nemůžu,“ řekl profesor, chvatně si

nacpal papíry do aktovky a popadl klobouk.

„Nemůžete teď odejít!“ namítal mladík. „Musíte mě vy

slechnout!“

„Náš rozhovor je u  konce,“ řekl profesor. „Děti lezou

na svět a já musím do nemocnice.“

Už se chystal vyběhnout z budovy, když ho něco napadlo.

Zastavil se u sekretářky v kanceláři.

zeptal se.

Ano, říkala. Jak profesor zjistil po příjezdu do nemoc

nice, jeho žena porodila dvě děti – což, jak asi víte, je dva

krát tolik než jedno dítě. Když doktoři paní Templetonovou

kontrolovali, nějak se jim neukázalo, že má v břiše dvě děti,

kluka a holku.

Říkala jste „děti“?


1110 Templetonovic dvojcˇata mají nápad

Pro tenhle příběh je ale naštěstí úplně jedno, co to zna

mená. Prostě si jenom zapamatujte, že profesor Templeton byl slavný inženýr a  vynálezce a  přednášel o  předmětech s názvy jako „systémy“ a „dynamika“.

Tomuhle studentovi dal pětku, což je ta nejhorší známka,

jakou můžete dostat. Nikdy předtím ještě nikomu pětku nedal (a pokud vás to náhodou zajímá, tak ani v budoucnu ji už nikomu nedá). Dávat pětky ho nebavilo a hádat se o známky už vůbec ne. Celý ten rozhovor mu byl nepříjemný. Ale vysvětloval studentovi, že neměl na vybranou.

„Prostě jste mi nedal na vybranou,“ říkal profesor. „Při

všech písemkách jste opisoval.“

To studenta ještě víc rozčílilo. „Ale chodil jsem na

všechny přednášky!“

„To ano, jenže jste na nich spal,“ řekl profesor. „A ode

vzdával jste domácí úkoly, u kterých se prokázalo, že je psal někdo jiný.“

Dveře profesorova kabinetu se otevřely. Stála v  nich

sekretářka katedry inženýrství. Byla velice rozrušená.

„Pane profesore!“ zalapala po  dechu. „Volali z  nemoc

nice. Děti už lezou na svět!“

Opravdový prolog: Zkusíme začít znovu

„No propána,“ řekl profesor, vstal od stolu a mladíkovi

oznámil: „Budete mě muset omluvit, děti už lezou na svět...“

„Ale my jsme ještě neskončili!“ bránil se mladík. „Musíte

mi dát aspoň trojku, jinak mě vyhodí ze školy!“

„Trojku vám dát nemůžu,“ řekl profesor, chvatně si

nacpal papíry do aktovky a popadl klobouk.

„Nemůžete teď odejít!“ namítal mladík. „Musíte mě vy

slechnout!“

„Náš rozhovor je u  konce,“ řekl profesor. „Děti lezou

na svět a já musím do nemocnice.“

Už se chystal vyběhnout z budovy, když ho něco napadlo.

Zastavil se u sekretářky v kanceláři.

zeptal se.

Ano, říkala. Jak profesor zjistil po příjezdu do nemoc

nice, jeho žena porodila dvě děti – což, jak asi víte, je dva

krát tolik než jedno dítě. Když doktoři paní Templetonovou

kontrolovali, nějak se jim neukázalo, že má v břiše dvě děti,

kluka a holku.

Říkala jste „děti“?




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist