načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Techniky učení -- Jak se snadněji učit a více si pamatovat – David Reinhaus

Techniky učení -- Jak se snadněji učit a více si pamatovat

Elektronická kniha: Techniky učení
Autor: David Reinhaus
Podnázev: Jak se snadněji učit a více si pamatovat

Příručka obsahuje rady a návody, jak se lépe učit a více si při studiu zapamatovat. Úvodní část popisuje, co se při učení odehrává v lidském mozku, shrnuje nejdůležitější principy učení a rozlišuje tři typy lidí podle toho, jak si ukládají ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  144
+
-
4,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3% 77%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 104
Rozměr: 21 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 2. vyd.
Spolupracovali: překlad Marie Voslářová
Skupina třídění: Vyšší duševní procesy
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4781-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka obsahuje rady a návody, jak se lépe učit a více si při studiu zapamatovat. Úvodní část popisuje, co se při učení odehrává v lidském mozku, shrnuje nejdůležitější principy učení a rozlišuje tři typy lidí podle toho, jak si ukládají poznatky do paměti (vizuální, auditivní, haptický typ). Další kapitoly vysvětlují, jak si učení správně rozvrhnout (harmonogram učení), jak si vytvořit optimální podmínky na studium či jak překonávat strach ze zkoušek. Publikace dále představuje způsoby získávání a strukturování nově získaných poznatků (např. základy rychlého čtení, vizualizace vědomostí, myšlenkové mapy). Poslední část nabízí návody, jak si nabyté znalosti vštípit do paměti.

Popis nakladatele

V knize TECHNIKY UČENÍ - JAK SE SNADNĚJI UČIT A VÍCE SI PAMATOVAT se dozvíte:.

- co to znamená "učit se" a jak funguje váš mozek,

- jaké jsou nejdůležitější principy učení a jak si vybrat ty nejlepší pro vás,

- jak je to s vytyčováním cílů a odměnami,

- jak si naplánovat učení a sestavit harmonogram,

- co způsobuje stres při učení a jak mu předcházet,

- jak pracovat s poznámkami, myšlenkovými mapami, výukovými plakáty apod.,

- jaké existují paměťové techniky a jak s nimi pracovat.

Publikace je určena všem, kteří se chtějí snadněji a lépe učit a více si zapamatovat. Díky testu v knize zjistíte, jaký jste studijní typ a jaké metody učení jsou pro vás nejvhodnější. Dozvíte se, jak se správně motivovat, jak při učení ideálně postupovat a jak si vytvořit optimální studijní podmínky. Seznámíte se s osvědčenými technikami, jak se zorientovat v nových informacích a strukturovat je, s metodami rychlého čtení, myšlenkovými mapami a mnoha dalšími. Nakonec objevíte metody, díky kterým si nové poznatky vštípíte do paměti - od klasických paměťových technik, přes číselné řady až po učení ve skupině nebo videofeedback. S touto knížkou se pro vás učení nových věcí stane potěšením. (jak se snadněji učit a více si pamatovat)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
David Reinhaus - další tituly autora:
Techniky učení -- Jak se snadněji učit a více si pamatovat Techniky učení
 
K elektronické knize "Techniky učení -- Jak se snadněji učit a více si pamatovat" doporučujeme také:
 (e-book)
Tajemství efektivního učení -- Dvakrát lepší výsledky s polovičním úsilím Tajemství efektivního učení
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

David Reinhaus

Technik y

učení

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e -mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Jak se snadněji učit a více si pamatovat

TECHNIKY UČENÍ

Jak se snadněji učit a více si pamatovat

DAVID REINHAUS

V knize TECHNIKY UČENÍ – Jak se snadněji učit a více si pamatovat se dozvíte: • co to znamená „učit se“ a jak funguje váš mozek, • jaké jsou nejdůležitější principy učení a jak si vybrat ty nejlepší pro vás, • jak je to s vytyčováním cílů a odměnami, • jak si naplánovat učení a sestavit harmonogram, • co způsobuje stres při učení a jak mu předcházet, • jak pracovat s poznámkami, myšlenkovými mapami, výukovými plakáty apod., • jaké existují paměťové techniky a jak s nimi pracovat. Publikace je určena všem, kteří se chtějí snadněji a lépe učit a více si zapamatovat. Díky testu v knize zjistíte, jaký jste studijní typ a jaké metody učení jsou pro vás nejvhodnější. Dozvíte se, jak se správně motivovat, jak při učení ideálně postupovat a jak si vytvořit optimální studijní podmínky. Seznámíte se s osvědčenými technikami, jak se zorientovat v nových informacích a jak je strukturovat, s metodami rychlého čtení, myšlenkovými mapami a mnoha dalšími. Nakonec objevíte metody, díky kterým si nové poznatky vštípíte do paměti – od klasických paměťových technik přes číselné řady až po učení ve skupině nebo videofeedback. S touto knížkou se pro vás učení nových věcí stane potěšením.

Grada Publishing

David Reinhaus

Technik y

učení

Jak se snadněji učit a více si pamatovat

Knihy edice Poradce pro praxi se věnují nejrůznějším tématům z oblastí

komunikace, rozvoje osobnosti, budování kariéry a vedení lidí. Edice je určena

jak profesionálům z řad odborných pracovníků, například lektorům, koučům,

manažerům či personalistům, tak všem ostatním, kteří chtějí zlepšit své

komunikační a jiné dovednosti.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

David Reinhaus Techniky učení Jak se snadněji učit a více si pamatovat TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: David Reinhaus, Lerntechniken Licensed edition by the Haufe-Lexware GmbH & Co. KG, Federal Republic of Germany, Freiburg, 2012 Lizenzausgabe der Haufe-Lexware GmbH & Co. KG, Bundesrepublik Deutschland, Freiburg, 2012 Přeloženo z německého originálu knihy Davida Reinhause Lerntechniken © 2011, Haufe-Lexware GmbH & Co. KG, Munzinger Strasse 9, 79111 Freiburg All Rights Reserved Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5172. publikaci Překlad Marie Voslářová Odpovědná redaktorka Martina Němcová Sazba Antonín Plicka Počet stran 112 Druhé vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-4781-1 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8538-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8539-4 (ve formátu EPUB)

Obsah

Obsah

O autorovi ........................................................................................................................ 7

Předmluva ....................................................................................................................... 9

Kapitola 1

Učení podle individuálních dispozic ............................................................... 11

Co to znamená „učit se“? .................................................................................... 13

Co se děje v našem mozku ................................................................................ 14

Naše paměť ................................................................................................ 15

Nejdůležitější principy učení ............................................................................ 17

Jaký způsob učení je pro vás nejvhodnější? ............................................... 24

Vyhodnocení .............................................................................................. 26

Kapitola 2

Správná strategie učení ......................................................................................... 33

Jak získat motivaci ................................................................................................ 35

Vytyčte si cíle .............................................................................................. 35

Všichni se chceme učit ............................................................................. 38

Jsou odměny užitečné? ........................................................................... 39

Jak odhadujete své šance na úspěch? ................................................ 39

Jak si učení rozvrhnout ....................................................................................... 41

Zhodnocení situace ................................................................................. 42

Sestavte si harmonogram ...................................................................... 43

Rozdělte si učivo do bloků ...................................................................... 43

Plánování přestávek ................................................................................ 46

Udělejte si na učení čas ...................................................................................... 48

Jak se bránit vyrušení .............................................................................. 49

Stres – výhoda, nebo překážka? ...................................................................... 51

Co způsobuje stres ................................................................................... 51

Jak předejít dlouhodobému stresu ...................................................... 52

Jak překonat strach ze zkoušky ....................................................................... 53

Zajistěte si pro učení optimální podmínky ................................................. 54

Jídlo a pití ................................................................................................... 55

Dostatek spánku ...................................................................................... 55

Jak vypadá ideální místo pro učení ..................................................... 56

Techniky učení

Kapitola 3

Získávání a strukturování nových poznatků ............................................... 61

Výběr textů: rychlé roztřídění materiálů ...................................................... 63

Techniky rychlého čtení: jak se zběžně zorientovat v textu .................. 64

Rychločtení ................................................................................................. 65

Metoda SQ3R: jak proniknout do textu ........................................................ 67

Techniky zatrhávání v textu: jak text opticky strukturovat .................... 69

Poznámky: jak si zaznamenávat informace ................................................ 70

Myšlenková mapa: aktivujte své dosavadní znalosti ............................... 71

Jak postupovat .......................................................................................... 72

Výukové plakáty: vizualizace vědomostí ..................................................... 74

Jak postupovat .......................................................................................... 75

Kapitola 4

Jak si nové poznatky vštípit do paměti .......................................................... 79

K čemu vám poslouží paměťové techniky? ................................................ 81

Technika loci: využívejte prostorové kotvy ................................................. 81

Zvolte si vhodné místo ............................................................................ 82

Začněte jednoduchým cvičením .......................................................... 82

Využití při učení ......................................................................................... 83

Metody řetězení: propojte si informace ....................................................... 84

Řetězec asociací: propojení pojmů ...................................................... 84

Technika příběhů: zapamatujte si pojmy s pomocí logiky ............ 85

Číselné řady: jak si zapamatovat čísla ........................................................... 86

Systém číslo-symbol ................................................................................ 86

Systém číslo-rým ....................................................................................... 87

Metoda klíčových slov: jak si zapamatovat slovíčka ................................ 88

Kartičky s informacemi: jak se naučit detaily .............................................. 89

Pracujte s kartičkami systematicky ..................................................... 90

Diktafon: učte se ušima ...................................................................................... 92

Co si můžete nahrát? ............................................................................... 92

Jak postupovat .......................................................................................... 92

Učení ve skupině: užitečná spolupráce ........................................................ 93

Software a internet: interaktivní učení ......................................................... 94

Videofeedback: optická kontrola učení ........................................................ 96

Literatura .................................................................................................................... 101

Doporučená literatura .......................................................................................... 103


7

O autorovi

O autorovi

David Reinhaus

je diplomovaný psycholog a působí jako nezávislý trenér a poradce v oblasti

osobního rozvoje i rozvoje organizací. Soustředí se především na persona‑

listiku a na práci s vedoucími pracovníky i s týmy. Využívá přitom ověřených

poznatků z oblasti metod učení a výuky.

K  jeho klientům patří mezinárodní koncerny, respektované osobnosti

i veřejné instituce. Kromě toho také poskytuje poradenství politikům.

Více o autorovi najdete na stránkách www.reinhaus.com.



9

Předmluva

Předmluva „Člověk se nikdy nepřestává učit.“ Že jste tohle rčení slyšeli už tisíckrát? Je pravdivé – učíme se vždy a všude, stále rozvíjíme své znalosti a schopnosti: ve škole, na vysoké, v práci, ale třeba i doma při žehlení anebo v tramvaji. Proč se však i  navzdory pečlivé přípravě cítíme nepříjemně, když máme přednést prezentaci? Jak se vyhnout klasickému blackoutu? Jak se rychle a  efektivně naučit pracovat s  novým softwarem? Proč je pro někoho ne‑ skutečně obtížné naučit se stránku slovíček z cizího jazyka, zatímco jiný si je zvládne zapamatovat bez potíží?

Tento průvodce vám ukáže, jak při učení předejít tomu, abyste informace zase rychle zapomněli. Zjistíte, jaký způsob učení vám vyhovuje, a natré‑ nujete si techniky učení a paměti, které se k vám nejlépe hodí. Díky tomu zvládnete i obtížnou látku a zapamatujete si nové poznatky. Vhodné tech‑ niky vám navíc pomohou udržet si vysokou motivaci. Učení totiž nemusí být namáhavé!

Usnadněte svému mozku práci. Pokud se naučíte učit efektivně, odmě‑ nou vám budou vaše výsledky.

David Reinhaus



11

11

Učení podle

individuálních

dispozic

Učení nemusí vždycky znamenat námahu! Jestliže víme,

jak náš mozek nejlépe přijímá, zpracovává a uchovává nové

poznatky, můžeme tomu přizpůsobit své učební metody.

Učení tak pro nás bude snazší a rychlejší.

V této kapitole se dozvíte:

 o co při učení jde,

 jaké procesy v mozku vedou k tomu, že zpracováváme

a dlouhodobě uchováváme informace,

 jaké zásady se z toho dají vyvodit pro učení a

 jaké metody učení jsou ideální právě pro vás.



13

Učení podle individuálních dispozic

1

1.1 Co to znamená „učit se“? Během dnešního dne jste se toho jistě už spoustu naučili. Mozek se totiž učí nepřetržitě.

L

Příklad

Možná vám dnes ráno o vlásek ujel autobus, protože jste předpokládali, že na zastávku dojdete běžnou chůzí za pět minut. Teď už víte, že na cestu od do­ movních dveří k zastávce potřebujete delší dobu. Zítra tedy vyrazíte o něco dřív.

Jak na příkladu vidíte, nejde při učení jen o to, zapamatovat si fakta. Je

také třeba vzít na vědomí novou situaci („ujel mi autobus“), vyhodnotit ji („přijdu kvůli tomu pozdě do práce“), porozumět jí („vyrazil/a  jsem příliš pozdě“) a adekvátním způsobem reagovat („zítra vyrazím dřív“). Nakonec si zapamatujete úspěšný postup („když opustím byt deset minut před od‑ jezdem autobusu, přijdu včas“) a ve stejné nebo podobné situaci ho budete opakovaně využívat (skutečně každý den vyrazíte z domu dříve).

Mnohé z těchto učebních procesů probíhají automaticky, tedy aniž bys‑

te se na ně vědomě soustředili. Například člověk, který často čte módní magazíny, se přitom úplně mimochodem učí nejnovější výrazy z  oblasti módy. Jiné procesy naopak vyžadují vaši plnou pozornost, třeba když si vštěpujete a učíte se aplikovat matematické vzorce nebo si osvojujete ta‑ neční kroky. Náš mozek se neustále učí nesmírnému množství různorodých znalostí a dovedností.

L

Příklady

Učíme se nazpaměť nové informace: např. slovíčka z cizího jazyka, historická data. Nacházíme souvislosti a uvádíme je do praxe: učíme se například řešit mate­ matické rovnice o dvou neznámých, smontovat poličky, opravit kolo. Osvojujeme si a trénujeme určité činnosti: například řídit auto, hrát na klavír, pracovat s novým počítačovým programem. Poznáváme a  naplňujeme očekávání druhých: učíme se například poutavě přednášet nebo vést přesvědčivá obchodní jednání. Techniky učení

Při všech procesech učení dochází v našem mozku k podobným změ‑ nám. Čím lépe jim porozumíte, tím snazší pro vás bude optimalizovat své učební strategie. 1. 2 Co se děje v našem mozku Když se učíte něco nového, ať už vědomě, nebo nevědomě, váš mozek se vždy proměňuje. Tato proměna je předpokladem veškerého učení. Každý proces učení začíná smyslovým vnímáním. Smyslové vjemy vám zprostřed‑ kovávají oči, uši, povrch těla, nos či ústa, tedy smysly zrak, sluch, hmat, čich a  chuť. Každý z  našich smyslových orgánů je vybaven vysoce specializo‑ vanými buňkami, které zajišťují vnímání podnětů, tedy například barev/ tvarů, zvuků/melodií, doteků, pachů, chutí. Tyto smyslové buňky přijímají informace o podnětech (například jakou barvu a jaký tvar má určitý před‑ mět), převádějí je na elektrické impulsy a nervovými drahami je vysílají do mozku. Tam se nachází více než 100  miliard nervových buněk (neuronů), které mají za úkol předávat informace dál a v případě potřeby zahájit od‑ povídající reakci.

Každá nervová buňka disponuje miniaturními výběžky, jejichž prostřed‑ nictvím přijímá informace od dalších nervových buněk a naopak je předá‑ vá. Když se výběžky buněk navzájem dotýkají, v místě doteku se utvářejí struktury zvané synapse. V  těchto bodech dochází k  informační výměně mezi neurony.

Když elektrický impuls dorazí k synapsi, buňka na kontaktním místě za‑ čne vylučovat chemické mediátory. Sousedící neuron je identifikuje a opět převede na nový elektrický impuls. Tímto způsobem nervové buňky spo‑ lečně vyhodnocují vzruchy a  v  případě potřeby aktivizují další neurony, které jsou schopné spustit na podnět určité reakce. Náš mozek nejraději opakuje jednání, jež dříve vedlo k pozitivním pocitům (například sníst kou‑ sek čokolády) a vyhýbá se činnostem, které v minulosti vyvolaly nepříjem‑ né pocity (například dotknout se rozpálené plotny). Opakováním určité činnosti se stále znovu aktivizuje tatáž skupina nervových buněk. Díky tomu se synapse mezi nimi posilují. Protože se informace v našem mozku přenášejí prostřednictvím elektrických impulsů a proud si, jak známo, volí cestu nejmenšího odporu, zesílené synapse se využívají nejčastěji, takže následně na určité podněty takřka automaticky reagujeme odpovídajícím způsobem. Známý německý vědec Manfred Spitzer (viz seznam literatury na konci knihy), který se zabýval zkoumáním mozku, vysvětluje proces učení na zábavném příkladu:

Učení podle individuálních dispozic

1

L

Příklad

Pokud na zasněžené louce stojí stánek se svařeným vínem a toaleta, mnoho lidí přijde nejprve ke stánku a potom zamíří k záchodu. Tito početní chodci sníh mezi stánkem a  toaletou ušlapou, takže vznikne pohodlná cestička, kterou následně začne využívat ještě více příchozích.

Proces učení bohužel funguje stejně i v případě nežádoucího chování.

Pokud jej dostatečně často opakujeme, stane se z něho zlozvyk, který silou vůle dokážeme jen obtížně potlačit.

L

Příklad

Chcete dbát na svou linii. Bohužel však každé ráno procházíte kolem pekařství, kde prodávají vynikající koláčky. Když si ráno cestou do práce několikrát do­ přejete sladkou dobrotu, bude pro vás v budoucnu těžké si ji odepřít.

Tvorba nervových propojení a posilování existujících synapsí stojí naše

tělo energii. Aby mozek s energií zacházel ekonomicky, mění svou strukturu jen kvůli informacím, které vyhodnotí jako důležité. Z toho důvodu si různé informace pamatujeme po různou dobu.

1. 2 .1 N aše paměť

Paměť se dělí do tří kategorií: ultrakrátká paměť (také nazývaná „senzorická“), krátkodobá paměť a dlouhodobá paměť.

Ultrakrátká paměť

Krátkodobá paměť

Dlouhodobá paměť

vteřiny

minuty, dny

týdny, měsíce, roky Obrázek 1 Časové vymezení jednotlivých typů paměti

+


16 Techniky učení

 Ultrakrátká paměť: Když přijímáme určitý podnět, elektrické napětí

všech nervových buněk, které se podílejí na jeho zpracování, zůstává

až na dvacet vteřin pozměněné. Během této doby si dokážeme daný

podnět bez obtíží vybavit. Pokud se jím dále nezabýváme, nejpozději

po dvaceti vteřinách ho zase zapomeneme. Tento krátký časový úsek

často stačí, abychom dokončili zahájenou aktivitu. Ultrakrátká paměť

nám pomáhá například při čtení: Když si čteme další slovo, máme to

předcházející stále ještě v paměti.

 Krátkodobá paměť: Pokud se novým vjemem zabýváme intenzivněji,

všechny nervové buňky, které se podílejí na jeho zpracování, přechodně

vyloučí na synapsích mimořádné množství mediátoru. Tento proces

může trvat i několik dní a vysvětluje, proč si dané vjemy pamatujeme

delší dobu.

 Dlouhodobá paměť: Pouze když náš mozek vyhodnotí určitý vjem jako

velice důležitý (například proto, že v nás vyvolává intenzivní pocity), uloží

ho do dlouhodobé paměti. V takovém případě mezi sebou nervové buň‑

ky, které se podílejí na zpracování, utvářejí nová propojení. Ta mohou

existovat týdny, měsíce, roky nebo celý život – podle toho, jak dlouho

a jak často nové vědomosti či způsoby chování uplatňujeme.

I takto vštípené informace můžeme zapomenout, jestliže je pravidelně nevyužíváme. Rychle si je však zase osvěžíme, protože nevyužívaná spojení mezi buňkami nezanikají – jen zakrňují.

L

Příklad

Jestliže jste delší dobu nelyžovali, budete nejspíš potřebovat pár pokusů, než zase zvládnete všechny pohyby bez rozmýšlení. Nezačínáte však už od nuly. Učení – co si ukládáme do dlouhodobé paměti? Naše paměť funguje jako filtr. Každou vteřinou zachycujeme nespočet podnětů. Aby se náš mozek nezahltil a byl schopen pracovat, od samého začátku informace třídí. Na základě předchozích zkušeností bleskově roz‑ hoduje, co pro nás má význam, a co ne. Během života se náš mozek učí, z jakého typu informací získáváme největší užitek. Těm potom věnujeme více pozornosti než ostatním.

Učení podle individuálních dispozic

1

!

Informace je pro nás důležitá tehdy, když nám pomáhá naplňovat

naše potřeby a dosahovat našich cílů.

Zatímco do naší ultrakrátké paměti se dostávají všechny informace, do

krátkodobé paměti pronikají jen ty důležité z nich. Odtamtud pak nejpod‑ statnější informace putují do dlouhodobé paměti.

L

Příklad

Jistého mladíka velice trápí dědičné vypadávání vlasů. Usilovně pátrá po něja­ kém prostředku, který by mu pomohl. Najednou se ocitne před plakátem pro­ pagujícím právě nový lék proti vypadávání vlasů. Protože mu tento přípravek může přinést velký užitek, jeho název určitě hned tak nezapomene.

Přehled

Za jakých okolností si informace ukládáme do dlouhodobé paměti?

Jestliže:

 jsou pro nás mimořádně důležité, protože umožňují naplnění našich potřeb

či dosažení cílů;

 snadno nacházíme souvislost mezi nimi a našimi vědomostmi z dřívějška;

 se pojí s určitými emocemi;

 je můžeme uplatňovat v praxi;

 se pojí s obrazy;

 se k nim vážou určité asociace;

 je dokážeme zjednodušit. 1. 3 Nejdůležitější principy učení V této knize se seznámíte s účinnými technikami učení a tréninku paměti, díky nimž si budete moci rychleji osvojovat nové vědomosti a dovednosti a dlouhodobě si je udržíte v paměti. Na následujících stránkách se dozvíte, z jakých principů tyto techniky vycházejí. Techniky učení Vědomí, že nám informace budou k užitku Pokud se začínáme učit něco nového, ať už jde o znalosti, nebo o dovednosti, náš mozek ještě není vycvičený, aby přednostně zachycoval a zpracovával nezbytné informace. Na počátku nám pomáhá čirá zvědavost, díky níž na nové informace zaměřujeme pozornost. Aby se nám poznatky vryly do pa‑ měti, musíme co nejdříve přesvědčit mozek o jejich významu.

L

Příklady Znalosti matematiky: Pokud chce žák v budoucnu pracovat v bance, nejspíš si dobře uvědomuje, jak je užitečné umět počítat úroky. Studium cizích jazyků: Studentovi, který se chystá na výměnný pobyt do za­ hraničí, je jasné, že se mu v  cizí zemi povede daleko lépe, když bude dobře ovládat tamní jazyk. Práce s počítačovým softwarem: Lidem, kteří se v rámci svého zaměstnání musí učit pracovat s  novým počítačovým programem, bude úkol připadat snazší, pokud si uvědomí, že jim software později ušetří mnoho práce. Znalost prezentačních technik: Člověk, který chce ostatní přesvědčit svým pro­ jevem, si rychle osvojí nové rétorické techniky, jestliže si uvědomí, nakolik ovlivňují jeho působení. Odborné výrazy: Studenti medicíny si musejí zapamatovat mnoho termínů. Pokud si uvědomí, jak důležité tyto výrazy jsou, aby mohli o  onemocněních a jejich ošetření komunikovat s kolegy, bude pro ně učení snazší.

!

Princip 1: Kdo si uvědomuje, k čemu mu nové znalosti a schopnosti

poslouží, učí se rychleji, účinněji a má větší motivaci. Více o uplat‑ nění tohoto principu v praxi najdete v kapitole „Vytyčte si cíle“ na s. 35. Propojení informací s dosavadními znalostmi Jak už víte, nervové buňky trvale ukládají nové informace tím, že se pro‑ pojují s  jinými nervovými buňkami. Čím více propojení takto vzniká, tím lépe si nové vědomosti a  dovednosti pamatujeme. Proto se učíme lépe, můžeme‑li nové poznatky navázat na to, co už víme. Své dosavadní znalosti máme v mozku uložené díky nespočetným propojením mezi neurony. Na ně se mohou rychle navázat i neurony, které zpracovávají nové informace.

Učení podle individuálních dispozic

1

Trenér technik učení Christian Grüning k tomu uvádí názorný příklad:

L

Příklad Propojení, jejichž prostřednictvím neurony ukládají znalosti a dovednosti, při­ pomínají pavoučí síť. Jestliže toho o určitém tématu už hodně víte (například proto, že se jedná o váš koníček), pavučina je v daném místě velice hustá. Nebude vám připadat nijak obtížné na existující vlákna připojit nějaké nové.

Pokud se při učení zabýváte nějakým úplně novým tématem, měli byste

se nejprve důkladně věnovat základům. Díky tomu si utvoříte rámcovou síť „informačních vláken“, na kterou budete moci napojovat další poznatky.

!

Princip 2: Kdo může nové poznatky propojit se znalostmi z dřívějška,

učí se snáze a rychleji. Na tomto principu se zakládá řada technik učení a tréninku paměti (viz kapitola „Jak si nové poznatky vštípit do pa‑ měti“ na s. 79). Propojení s emocemi Schopnost učení mozku se zvyšuje prostřednictvím pocitů. Pozitivní i ne‑ gativní emoce totiž na mozek působí jako turbopohon. Náš mozek si proto velmi rychle zapamatuje, jaké chování je úspěšné a pomáhá nám naplnit naše osobní cíle (například získat si uznání), a tudíž vede k pocitům štěstí, a jaké chování pro nás má negativní důsledky (například kritiku), a tak vy‑ volává pocity stresu.

L

Příklady Pozitivní pocity: Dítě se ve škole naučilo názvy různých druhů ptáků. Teď jde s rodinou na procházku do lesa. Když vidí nějakého ptáka, dokáže z paměti říct, jak se jmenuje. Rodiče ho za to chválí. Dítě má radost a  v  budoucnu si zapamatuje další jména zvířat. Negativní pocity: Malé dítě se omylem dotkne horké plotýnky a popálí si při tom prsty. Tento nepříjemný pocit vede k  tomu, že dítě na rozpálený sporák příště sahat nebude.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.