načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Technické kreslení - Jaroslav Kletečka; Petr Fořt

Technické kreslení
-15%
sleva

Kniha: Technické kreslení
Autor: Jaroslav Kletečka; Petr Fořt

Oba autoři mimo jiné působí v podniku ŽĎAS jako technologové a po řadu let učí na VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sázavou. V publikaci nás seznamují se základy technického kreslení, jak s ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 79.8%hodnoceni - 79.8%hodnoceni - 79.8%hodnoceni - 79.8%hodnoceni - 79.8% 92%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017
Počet stran: 256
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 2., opr. vyd.
Vazba: brožovaná lepená
Umístění v žebříčku: 72. nejprodávanější kniha za poslední měsíc
Datum vydání: 1. 1. 2017
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2007
ISBN: 9788025118870
EAN: 9788025118870
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Oba autoři mimo jiné působí v podniku ŽĎAS jako technologové a po řadu let učí na VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sázavou. V publikaci nás seznamují se základy technického kreslení, jak s teorií, tak s praktickými cvičeními, ale i s řešením rozsáhlejších projektů. Technické kreslení integrují s nejmodernějšími postupy navrhování pomocí aplikované výpočetní techniky. Je zde též řada výkresů s vysvětlením a barevná příloha s ukázkami komerčních projektů u nás i v zahraničí. Učebnice technického kreslení zejména pro střední průmyslové školy je především zaměřená na zobrazování a popis objektů podle aktuálních státních norem.

Popis nakladatele

Učebnice technického kreslení zkušených pedagogů Jaroslava Kletečky a Petra Fořta seznamuje studenty se základy technického kreslení. Soustředí se především na základní pravidla názorného zobrazování a popisů objektů podle aktuálních státních norem (ČSN), které jsou v souladu s normami celoevropskými (EN) a celosvětovými (ISO). Ve dvanácti kapitolách se čtenář seznámí se základy technického kreslení od počátečních teoretických základů přes praktická cvičení až po řešení rozsáhlejších oborově zaměřených projektů. Nedílnou součástí knihy jsou praktické ukázky mnoha výkresů s vysvětleními a popisem a velmi originální využití prostorových 3D pohledů, jež velmi usnadní uživatelům knihy pochopení probírané problematiky. Učebnice mapuje kromě strojírenství také výběr pasáží pro kreslení výkresů ve stavebnictví a kreslení schémat. Součástí knihy je barevná příloha tvořená ukázkami komerčních projektů převzatých z naší i zahraniční praxe. Učebnice je postavena na úzké integraci technického kreslení s nejmodernějšími postupy navrhování pomocí aplikované výpočetní techniky (www.repair2000.cz). Je ideálním úvodním studijním materiálem pro práci s CAD systémy a doporučeným studijním materiálem pro vzdělávací modul úrovní P a S zaměřených na CA technologie v projektu SIPVZ (www.e-gram.cz). Kniha je určena především studentům středních průmyslových škol. Vychází z obsahu předmětu technické kreslení, ale věříme, že si své uplatnění najde i u dalších uživatelů v praxi. O autorech: Ing. Jaroslav Kletečka (*1958) po studiích na SPŠS a VUT Brno působí jako technolog v podniku ŽĎAS. Od roku 1983 vyučuje na VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou předměty zaměřené na oblast technické dokumentace a počítačovou podporu konstruování. Je rovněž vedoucí střediska Autodesk Training Center, později Autodesk Academia, a autorem učebnic a článků mapujících tvorbu technické dokumentace a problematiku počítačového navrhování s využitím 2D a 3D aplikací. Od roku 1994 úzce spolupracuje s firmami v oblasti počítačové podpory předvýrobních etap. Je autorem vzdělávacího modulu CAD projektu SIPVZ. Ing. Petr Fořt (*1968) po vyučení a studiích na VUT Brno působí jako technolog v podniku ŽĎAS. Od roku 1992 vyučuje na VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou odborné předměty zaměřené na aplikované informační technologie. Je rovněž administrátorem informačních systémů na platformách Windows, Novell a Linux, autorem článků a učebnic v oblasti počítačové podpory konstruování a tvůrcem projektu REPAIR 2000 zaměřeného na minimalizaci nákladů pro údržbu informačních systémů. Od roku 1995 externě spolupracuje s firmami v oblasti počítačového navrhování a administrace informačních systémů. Je autorem vzdělávacího modulu CAD projektu SIPVZ.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jaroslav Kletečka; Petr Fořt - další tituly autora:
AutoCAD 2010 AutoCAD 2010
Aby nám všem chutnalo Aby nám všem chutnalo
Aby dětem chutnalo 2 Aby dětem chutnalo 2
AutoCAD 2014: Učebnice AutoCAD 2014: Učebnice
Nevíte, co jíte -- Jak vás klame potravinářský průmysl Nevíte, co jíte
 (e-book)
Nevíte, co jíte Nevíte, co jíte
 (e-book)
AutoCAD 2010 AutoCAD 2010
 (e-book)
AutoCAD 2014: Učebnice AutoCAD 2014: Učebnice
 (e-book)
Technické kreslení Technické kreslení
 
Ke knize "Technické kreslení" doporučujeme také:
Strojírenská technologie 1, 1. díl Strojírenská technologie 1, 1. díl
Sbírka úloh z matematiky -- pro SOŠ, SOU a nástavbové studium Sbírka úloh z matematiky
Sbírka úloh z matematiky pro SOU a SOŠ Sbírka úloh z matematiky pro SOU a SOŠ
Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2. Technická normalizace

Při výrobě složitých výrobků se žádný výrobce neobejde bez spolupráce s řadou jiných doda

vatelů. Prakticky není možné, aby např. jednotlivé díly automobilu vyráběl jediný výrobce.

Představte si podnik, který by zvládl jak výrobu motoru, tak výrobu elektrických rozvodů

a potahů na sedačky. Proto existuje vzájemná spolupráce mezi podniky a výrobci, kteří přes

dodavatele zásobují příslušnou část výroby. Konstruktér si pouze z katalogu výrobků vybere

potřebný kus a ten použije ve svém výrobku.

Samozřejmě, že ideální stav nastává až tehdy, když vyjedete s automobilem za státní hranice

a při poruše zapalovací svíčky nebo pneumatiky zajdete pouze do opravny a nahradíte špatný

díl jiným od jiného výrobce. Vzájemná vyměnitelnost dílů není zaručována samovolně, ale exi

stují určitá pravidla a předpisy. Tato pravidla jsou budována a tvořena samostatným technic

kým oborem nazvaným normalizace. Výsledkem normalizace jsou normy, předpisy a pravi

dla definující určité standardy, které:

■ Usnadňují sériovou, hromadnou výrobu, a tím ji zrychlují a zlevňují.

■ Urychlují vývoj a zrychlují práci konstruktéra.

■ Zlevňují výrobu, a tím snižují ceny výrobků.

■ Umožňují vzájemnou vyměnitelnost normalizovaných dílů.

■ Umožňují na mezinárodní úrovni budovat vzájemné vztahy v oblasti vývoje, výroby a kon

troly.

Druhy norem

Důležitým nástrojem při prodeji výrobků v zahraničí, ale i u nás je certifikace výrobků a výro

by podniku. Pro získání certifikace bude vyžadováno provedení technické dokumentace, včet

ně konstrukční podle normalizovaných pravidel. Tato pravidla musí mít platnost nejenom stát

ní (ČSN), ale i celoevropskou (EN) a mezinárodní (ISO).

Státní normy (ČSN) – platí na celém území státu. Tvorbu a vydávání řídí Úřad pro technic

kou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Po věcné stránce vše zabezpečuje

Český normalizační institut. Tyto státní normy mohou být rozpracovány v jednotlivých obo

rech na oborové normy (ON) a podnicích na podnikové normy (PN). Všechny tyto doplňky

však nesmějí být v rozporu s platnými normami ČSN.

Celoevropské normy (EN) – jejich platnost se vztahuje především na území států EU. Vyda

vatelem je Evropská komise pro normalizaci CEN (Comité Européen de Normalisation).

Mezinárodní normy (ISO) – mají celosvětovou platnost. Vydavatelem je Mezinárodní orga

nizace pro normalizaci ISO (International Organization for Standardization).

Kapitola 2 – Technická normalizace

19


V současnosti je důležitým úkolem postupně realizovaná harmonizace ČSN s EN nebo ISO.

Při přejímání mezinárodních norem do našich státních se přednostně zpracovává ČSN jako

překlad evropských norem (ČSN EN).

Označení převzatých norem

Označení převzatých norem se skládá z označení, např. ČSN EN a z čísla normy. Označení je

doplněno šestimístným třídicím znakem shodným s původním číslováním ČSN.

Převzatá norma EN: např. ČSN EN 22553 (01 3155) Svarové a pájené spoje

Převzatá norma ISO: např. ČSN ISO 128-1 (01 3114) Pravidla zobrazování

Převzatá norma EN ISO: např. ČSN EN ISO 4287 (01 4450) Struktura povrchu

Obrázek č. 2.1, Ukázka technické normy Druhy technických výkresů

V technické praxi se setkáváme s celou řadou dokumentů. Tyto dokumenty jsou podkladem

pro výrobu nebo realizaci jiných technických projektů. Příkladem může být výroba běžného

ručního nástroje, například šroubováku.

Designér provede studii vzhledu nástroje a navrhne tvar rukojeti. Konstruktér vytvoří výkre

sovou dokumentaci a provede potřebné výpočty. Technolog v návaznosti na výkresovou doku

mentaci zvolí optimální způsob výroby jednotlivých částí nástroje a zpracuje technologický

postup. Po vyrobení a montáži jednotlivých dílů jsou provedeny příslušné kontroly jakosti.

Veškeré takto vytvořené technické dokumenty jsou archivovány a jsou dokladem o zrodu nové

ho výrobku.

Technický výkres je základním dokumentem při návrhu nového výrobku nebo projektu. Je sou

borem informací vyjádřených na určitém nosiči informací v souladu s normalizovanými pra

vidly, musí být tedy vždy vypracován podle určitých zásad. Technické výkresy využíváme

v celé řadě oborů, pro které mají charakteristický obsah.

Každý obor má určitá specifika, která svým způsobem určují obsah výkresové dokumentace.

Proto existují vedle obecných norem pro technické výkresy i konkrétní normy např. pro kres

lení výkresů ve strojírenství, stavebnictví, elektrotechnických schémat apod. Technické kreslení

20 Obrázek č. 2.2, Rozdělení technických výkresů podle oboru Technické výkresy mohou být dnes vytvořeny klasickým kreslením nebo pomocí výpočetní techniky (většinou systémy CAD) v určité formě: ■ Náčrt (skica) je v podstatě vytvořený od ruky, bez zřetele na měřítko. Bývá často prvním

ztvárněním návrhu nového výrobku. Skicu lze vytvořit přímo na papíře nebo na počítači

pomocí grafických programů pro tvorbu kreseb a designu. ■ Originál je výkres vytvořený s použitím pomůcek pro přesné kreslení při dodržení závaz

ných pravidel (norem). Je-li vytvořen na počítači pomocí programů CAD, bývá vykreslen

pomocí tiskárny či plotteru. Originální výkres je archivován a většinou se využívá pouze

pro zhotovení kopií. ■ Kopie je rozmnožený originál pomocí reprografických metod. Slouží jako podklad pro

výrobu, montáž a kontrolu vyráběného výrobku. Při tvorbě, kopírování a tisku výkresové dokumentace se standardně používá kombinace černé barvy na bílém podkladě. V případě, že je nutné zobrazit finální vzhled výrobku, je možné využít i barev. Ve strojírenství velmi často používáme rozdělení výkresů podle určení na: ■ Návrhové výkresy – zobrazují součásti ve vzájemné poloze včetně uložení a základních

rozměrů. Slouží jako podklad pro konečné řešení. ■ Výkresy součástí – jsou základním podkladem pro výrobu, proto je také někdy nazýváme

výrobní. Obsahují veškeré údaje nutné pro výrobu (zobrazení, rozměry, tolerance struktu

ru povrchu, geometrické tolerance, tepelné zpracování, vyplněné popisové pole apod.). ■ Výkresy podsestav a sestav – využívají se pro průběžnou a finální montáž výrobku. Obsa

hují pouze hlavní rozměry určující vazbu na návazné celky a popis jednotlivých součástí

a dílců pomocí pozic. Soupis všech dílů je uspořádán v seznamu položek (kusovníku).

Kapitola 2 – Technická normalizace

21


Formáty výkresů

Formáty výkresů jsou určeny normou ČSN ISO 5457. Tato norma určuje rozměry výkresových listů a předtisků všech druhů technických výkresů používaných v průmyslu a ve stavebnictví pro klasické kreslení, kopírování a vykreslování na plotterech. Norma definuje tři řady formátů výkresových listů: ■ Formáty ISO-A se používají přednostně, jedná se o základní doporučenou řadu rozměrů.

Na formátu A4 se popisové pole umísťuje dolů na kratší stranu (obr. 2.3a). Na formátech

A3 až A0 se popisové pole umísťuje do pravého dolního rohu kreslicí plochy (obr. 2.3b).

Formáty A3 až A0 je dovoleno používat pouze horizontálně orientované. ■ Prodloužené formáty jsou definovány násobky 3, 4, 5 základní šířky (210 mm) formátu A4,

případně násobky 3, 4 základní výšky (297 mm) formátu A3. V případě, že je to nezbytně

nutné, můžeme tedy využít prodloužených formátů A4 x 3 (297 x 630), A4 x 4 (297 x 841),

A4 x 5 (297 x 1 051), nebo A3 x 3 (420 x 891) a A3 x 4 (420 x 1 189). ■ Zvlášť prodloužené formáty jsou vytvořeny opět násobkem šířky pro formát A4 a výšky

pro ostatní formáty řady ISO-A. Používají se pouze výjimečně. Příkladem může být formát

A4 x 6 (297 x 1 261). Obrázek č. 2.3, Rozměry výkresových formátů ISO−A Formát výkresů volíme vždy s ohledem na přehledné zobrazení objektů a dostatečnou rozlišitelnost výkresu. Směr čtení výkresu je shodný se směrem čtení popisového pole. Materiály použité pro výkres mohou být průsvitné, průhledné nebo neprůsvitné. Nedoporučuje se používat materiály s lesklou lícovou stranou. Úprava výkresových listů Při tvorbě výkresové dokumentace musíme dodržovat nejen velikost výkresu, ale řadu dalších pravidel. Norma předepisuje prvky na výkrese, které jej identifikují, umožňují snadnou orientaci a slouží pro porovnávání přesnosti originálu s kopií.

Technické kreslení

22 Ruční kreslení těchto prvků na každém výkrese by bylo velmi pracné. V praxi se připravují pro konstrukční práci předtisky výkresových listů, při konstruování na počítači je předtisk nahrazen šablonou nebo prototypovým výkresem. Obrázek č. 2.4, Úprava výkresového listu Náležitosti výkresového listu (obr. 2.4) jsou: ■ Popisové pole musí obsahovat každý technický výkres. Popisové pole se umísťuje do pra

vého dolního rohu kreslicí plochy a jeho délka je maximálně 170 mm. Více informaci

najdete v kapitole „Konstrukční dokumentace“. ■ Oříznutý formát je zobrazen souvislou tenkou čarou. Tato čára společně se značkami pro

oříznutí určuje velikost formátu výkresového listu. ■ Kreslicí plocha je zobrazena souvislou tlustou čarou a umístěna tak, aby po oříznutí for

mátu vznikl okraj o šířce 20 mm vlevo a 10 mm vpravo, nahoře a dole. Levý okraj se vyu

žívá pro svázání výkresů do složky. ■ Souřadnicová síť usnadňuje orientaci a určení polohy objektů na výkrese. Dělí kreslicí

plochu na pole, která jsou označena shora dolů písmeny velké abecedy a zleva doprava čís

licemi. Písmena a číslice jsou kresleny tenkou čarou a jejich velikost je 3,5 mm. Síť se

umísťuje po všech stranách kreslicí plochy, u formátu A4 pouze nahoře a vpravo. Délka polí

je 50 mm a je měřena od středicích značek, šířka 5 mm. ■ Značky pro oříznutí slouží k usnadnění oříznutí a kreslí se ve všech rozích oříznutého for

mátu výkresu. Zvýrazněný roh má rameno dlouhé 10 mm a tloušťku čáry 5 mm. ■ Středicí značky slouží snadnějšímu umístění výkresu při kopírování. Zobrazují se upro

střed délky každé strany oříznutého formátu. Doporučují se úsečky délky 15 mm, kreslené

od rámečku souřadnicové sítě souvislou tlustou čarou. Oříznutý výkresový list formátu A4 a A3 se všemi náležitostmi včetně rozměrů je zobrazen na obr. 2.13 a obr. 2.14.

Kapitola 2 – Technická normalizace

23


Skládání výkresů

V úvodu je nutné podotknout, že se skládají pouze kopie výkresů. Originály a matrice pro

výrobu kopií se archivují v nesloženém stavu z důvodu možného poškození a jednoduchého

vkládání do reprografických zařízení. K ukládání se využívají speciální archivační skříně se

zásuvkami.

Obrázek č. 2.5, Skládání výkresů

Postup skládání kopií výkresu je uveden na obrázku 2.5, mimo formátu A0, který se skládá

stejným způsobem. Výkresy se skládají nejprve od pravého okraje a potom od spodního

okraje listu. Výsledkem je vždy formát A4 s popisovým polem na vrchní straně složeného

výkresu.

Pokud jsou výkresy svázané do desek, ponechává se po levé straně proužek široký 20 mm.

Ukázka skládání formátu A3 pro svázání do složek je na obr. 2.5. Ostatní formáty se opět sklá

dají stejným způsobem. Druhy čar na technických výkresech

Čára je základním prostředkem pro zobrazování na výkrese. Kreslí se buď od ruky, nebo

pomocí technických pomůcek. Každá čára je charakterizována svým uspořádáním, tedy jed

notlivými prvky, kterými je čára tvořena, a tloušťkou.

Tloušťky čar rozdělujeme podle vzájemného poměru (obr. 2.15) na čáry tenké, tlusté a velmi

tlusté, přičemž platí:

tenká čára : tlustá čára : velmi tlustá = 1 : 2 : 4

příklad: 0,25mm : 0,5mm : 1,0mm

Základní tloušťka čáry se odvozuje pomocí geometrické řady s koeficientem odmocnina ze

dvou. Tloušťka čáry musí být v celé délce neměnná. Čáry stejného významu musí mít stejné

tloušťky ve všech obrazech téhož výkresu kreslených ve stejném měřítku. Technické kreslení

24 Tabulka č. 1, Řada tlouštěk čar používaných na výkresech Podle typu můžeme čáry rozdělit na souvislé a přerušované (obr. 2.15). U přerušovaných jsou délky jednotlivých čar a mezer závislé na velikosti kresleného objektu. Krátké čárky místo teček v čerchované čáře mají mít délku nejvýše trojnásobku tloušťky čáry. ■ Křížení přerušovaných čar (obr. 2.6 a) musí být vždy provedeno dlouhou čárkou. Křížení

čar mezerou není přípustné. ■ Spojení přerušovaných čar (obr. 2.6 b) nemá být provedeno mezerou. Obrázek č. 2.6, Možné chyby při kreslení čar ■ Je-li rozměr obrazu menší než 12 mm (obr. 2.7 a), může se kreslit příslušná osa souvislou

tenkou čarou. ■ U přerušovaných čar umístěných blízko sebe (obr. 2.7 b) se mají čárky a mezery vzájemně

střídat. Obrázek č. 2.7, Úprava a umístění čar Z hlediska konstruování na počítači (CAD) jsou pro zobrazování čar stanoveny obecné výpočty definující délky prvků kreslených čar. V závěru této kapitoly uveďme pro jednoduchou orientaci příklad použití typů čar na technických výkresech ve strojírenství.

Kapitola 2 – Technická normalizace

25

Tloušťka čáry d

Geometrická řada tlouštěk čar [mm]

0,13 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,0 1,4 2,0


Obrázek č. 2.8, Příklady použití čar na strojírenských výkresech

Měřítka zobrazování

Při kreslení výkresové dokumentace se často setkáme s problémem, jak upravit velikost kreslené součásti tak, aby ji bylo možné umístit na výkres. Představme si například mapu města nebo sestavu válcovací trati zobrazenou na výkresové dokumentaci. Opakem může být hodinový strojek, který je nutné pro dostatečně čitelné zobrazení zvětšit. Pro úpravu velikosti zobrazeného objektu na výkrese používáme měřítka, které udává poměr délkového rozměru objektu na originálním výkrese k délkovému rozměru stejného objektu ve skutečnosti. Měřítko kopie může být rozdílné od měřítka originálu. Při volbě měřítka vycházíme z několika základních informací: ■ účel a obsah výkresu ■ složitost a hustota kresby zobrazovaného předmětu ■ požadavek na čitelnost a přesnost zobrazovaných informací Existují tři typy měřítek, které můžeme využít při tvorbě výkresové dokumentace: ■ Skutečná velikost, tj, měřítko 1:1. Je předností, pokud to velikost zobrazovaného předmě

tu dovolí. Obrazy v tomto měřítku dávají nezkreslenou představu o velikosti objektu. ■ Měřítko pro zvětšení 2:1, 5:1 apod. V tomto měřítku se většinou zobrazují malé objekty

a tvarové podrobnosti. ■ Měřítko pro zmenšení 1:2, 1:5 apod. V tomto měřítku se většinou zobrazují velké objek

ty.

Technické kreslení

26

Tabulka č. 2, Doporučená měřítka

Na výkresech zapisujeme měřítko hlavního obrazu na příslušné místo v popisovém poli (obr.

2.9). Pokud je u některých obrazů ve výkrese použito jiné měřítko, uvádí se u písmene vyzna

čujícího tvarovou podobnost (obr. 2.10), případně řez. Do popisového pole se však uvádí pouze

měřítko hlavní.

Obrázek č. 2.9, Zápis měřítka hlavního obrazu v popisovém poli

Pokud jsou rozměry objektů na výkrese zakótovány, jsou délkové rozměry na kótách uvedeny

vždy ve skutečné velikosti bez ohledu na měřítko. Rozměry kót a značek (výška textu, velikost

šipek, tloušťky kótovacích a vynášecích čar) zůstávají také zachovány bez ohledu na měřítko.

Obrázek č. 2.10, Zápis měřítka tvarové podobnosti

Technické písmo

Písmo je společně s kresbou zobrazenou na výkrese základním prostředkem pro sdělování

informace. Rozměry a tvar technického písma jsou voleny s ohledem na zaručenou čitelnost

i při použití reprografických metod pro tvorbu kopií.

Kapitola 2 – Technická normalizace

27 Písmo může být vytvořeno několika základními způsoby: ■ psaním volnou rukou, případně s využitím sítě ■ pomocí šablony ■ počítačem řízeným kreslicím zařízením (plotterem) a popisovacím zařízením Písmo může být psáno jako kolmé na základní čáru nebo jako šikmé se sklonem 75°. Pro popis technické dokumentace můžeme použít písmo ve třech provedeních. Přednostně se používá písmo kolmé typu B. ■ Písmo typu A v provedení kolmém a šikmém, je definováno zápisem do sítě. ■ Písmo typu B v provedení kolmém a šikmém, je definováno zápisem do sítě. ■ Písmo typu CAD v provedení CA a CB, pro vektorový popis na počítači. Velikost písma je odvozena od výšky písmen velké abecedy h [mm]. Velikost písma je odstupňována geometrickou řadou. Tabulka č. 3, Řada výšek písma používaných v technické dokumentaci Ostatní charakteristické rozměry (parametry) písma jsou odvozeny vzhledem k velikosti písma. Závislosti platné pro písmo kolmé typu B jsou na obr. 2.11. Obrázek č. 2.11, Rozměry písma Mezera mezi písmeny, která nemají v sousedství svislé čáry, např. VH, TV se smí zmenšit na polovinu. Šířka g se u některých písmen zvětšuje (např. W, M, m) nebo zmenšuje (např. I, J, i, l).

Technické kreslení

28

Výška odvozená od výšky velkých písmen 1,8 2,5 3,5 5 7 10 14 20

Geometrická řada výšek písma [mm] Tabulka č. 4, Poměrné velikosti písma Obrázek č. 2.12, Zápis znaků písma typu B

Kapitola 2 – Technická normalizace

29

Parametr písma typu A nebo typu B Označení Typ A Typ B

Výška písmen h (14/14) h (10/10) h

Výška písmen malé abecedy c (10/14) h (7/10) h

Dolní dotah písmen malé abecedy k (4/14)h (3/10) h

Šířka písmen g (7/14) h (6/10) h

Mezera mezi písmeny a (2/14) h (2/10) h

Nejmenší řádkování pro písmo s diakritickými znaménky b (25/14) h (19/10) h

Mezera mezi slovy e (6/14) h (6/10) h

Tloušťka čáry d (1/14) h (1/10) h

Obrázek č. 2.13, Oříznutý výkresový list formátu A4

Technické kreslení

30

Obrázek č. 2.14, Oříznutý výkresový list formátu A3

Kapitola 2 – Technická normalizace

31

Obrázek č. 2.15, Typy čar a jejich význam

Technické kreslení

32

Otázky a cvičení:

1. Vyjmenujte jednotlivé druhy norem a popište jejich význam.

2. Jak jsou přejímány mezinárodní normy ISO a EN do ČSN.

3. Ve strojnických tabulkách vyhledejte příslušné normy pro zobrazené normalizované sou

části.

Obrázek č. 2.16, Strojní součásti pro vyhledání – cvičení

4. Vyjmenujte formáty výkresů a přiřaďte formát rozměru 210 x 297mm.

5. Popište jednotlivé náležitosti výkresového listu.

6. Nakreslete a popište jednotlivé typy a tloušťky čar.

7. Doplňte poměr typů čar: tenká čára : tlustá čára : velmi tlustá = ? : ? : ?.

8. Zvolte vhodné typy čar včetně tloušťky pro zobrazené pohledy na součásti.

Obrázek č. 2.17, Volba typů čar – cvičení

9. Uveďte, o jaký typ měřítka se jedná: 1:1, 1:5, 2:1.

10. Doplňte správný zápis tvarové podobnosti a měřítka 5:1 v místě šedých políček.

Kapitola 2 – Technická normalizace

33

Obrázek č. 2.18, Zápis měřítka tvarové podobnosti – cvičení 11. Pomocí technického písma napište následující text:

Obrázek č. 2.19, Zápis textu – cvičení 12. Do sešitu přepište jednotlivé řádky se znaky písma typu B podle obr. 2.12.

Technické kreslení

34



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist