načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tančím v dědečkově zahradě -- Objevování duše ženství a dar hlubinné imaginace - Phyllis Brooks Licisová

Tančím v dědečkově zahradě -- Objevování duše ženství a dar hlubinné imaginace

Elektronická kniha: Tančím v dědečkově zahradě -- Objevování duše ženství a dar hlubinné imaginace
Autor:

Autorka, individuální a rodinná terapeutka s více než dvacetiletou praxí povzbuzuje každého z nás, abychom naslouchali svému nitru a nechali hovořit svou duši. Vržená do dobrodružství, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea a.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 109
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: První vydání v českém jazyce
Spolupracovali: přeložila Lenka Adamcová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-0232-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka, individuální a rodinná terapeutka s více než dvacetiletou praxí povzbuzuje každého z nás, abychom naslouchali svému nitru a nechali hovořit svou duši. Vržená do dobrodružství, se vydává za hledáním svého autentického já a hledá takový způsob existence, který by byl podpůrný pro její duši. Její poutavý příběh o objevování a léčení kulminující dojemným překvapením na úrodné irské půdě vyjadřuje naději - osobní i univerzální.

Popis nakladatele

Autorka, individuální a rodinná terapeutka s více než dvacetiletou praxí povzbuzuje každého z nás, abychom naslouchali svému nitru a nechali hovořit svou duši. Vržená do dobrodružství, se vydává za hledáním svého autentického já a hledá takový způsob existence, který by byl podpůrný pro její duši. Její poutavý příběh o objevování a léčení kulminující dojemným překvapením na úrodné irské půdě vyjadřuje naději – osobní i univerzální. Paní Licisová nám mistrovským způsobem předává kompas pro naše vlastní cesty a odhaluje nám mocné tajemství, jak naslouchat vlastnímu duchu, obnovit svoje instinkty a získat nazpět své nejhlubší vnitřní poznání. Coby umělkyně, odbornice, manželka a matka přijímá Phyllis vše s vřelostí a otevřeností a zaníceně podporuje každého z nás, abychom důvěřovali vnitřnímu vědění, když vnímáme a nahlas vyjadřujeme lekce v našich životních příbězích.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Phyllis Brooks Licisová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Objevování duše ženství

a dar hlubinné imaginace

Phyllis Brooks Licisová, MSW

Přeložila Lenka Adamcová


KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Licis, Phyllis Brooks

[Dancing in My Grandfather’s Garden. Česky]

Tančím v dědečkově zahradě : Objevování duše ženství a dar hlubinné imaginace / Phyllis

Brooks Licisová ; z anglického originálu Dancing in My Grandfather’s Garden přeložila

Lenka Adamcová. -- První vydání v českém jazyce. -- Praha : Maitrea, 2016. -- 109 stran

ISBN 978-80-7500-232-7

159.964.26:159.954.3 * 159.922.1-055.2 * 159.923.2 * 159.964.21 * 159.964

– aktivní imaginace

– feminita

– sebepoznání

– sebepojetí

– archetypy (psychologie)

– hlubinná psychologie

– populárně-naučné publikace

159.96 - Zvláštní duševní stavy a procesy. Hlubinná psychologie [17]

Phyllis Brooks Licisová

Tančím v dědečkově zahradě

Dancing in My Grandfather’s Garden

Copyright © Phyllis Brooks Licis, 2012

Translation © Lenka Adamcová, 2016

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2016

ISBN 978-80-7500-232-7




Obsah

Předmluva ................................................................................................................................................................................................................... i

Úvod .............................................................................................................................................................................................................................................. ii

Část první: Volání ženství

1. Země mrtvých ........................................................................................................................................................................................ 1

2. Sestup ................................................................................................................................................................................................................................... 11

3. Komunikace s Bohyní ......................................................................................................................................... 15

4. Ztracené děti ............................................................................................................................................................................................ 19

5. Moje lůno hovoří ..................................................................................................................................................................... 23

6. Odhaluju svou cestu ................................................................................................................................................... 25

Část druhá: Divoké vnitřní stezky

7. Vstupuju do archy ................................................................................................................................................................ 31

8. Miluju svou majestátní bytost nenávisti ........................................ 41

9. Místo, kam patřím ............................................................................................................................................................ 45

10. Vlčí matka ......................................................................................................................................................................................................... 51

11. Moje přítelkyně Želva .......................................................................................................................................... 55

Část třetí: Vracím se domů ke své duši

12. Zbavena všech svých regálií ........................................................................................................... 65

13. Duch Medvěda ................................................................................................................................................................................ 71

14. Kdo koho opustil? ................................................................................................................................................................ 73

15. Šťáva bytí ................................................................................................................................................................................................................ 75

16. Obraz ženství ........................................................................................................................................................................................ 77

17. Vyju s Šedou vlčicí ............................................................................................................................................................. 83

18. Očima Hada .............................................................................................................................................................................................. 85

19. Ujímám se svého hlasu, srdce a síly se zlatým

keltským amuletem! ..................................................................................................................................................... 87


Tančím v dědečkově zahradě

20. Malomocná .................................................................................................................................................................................................... 91

21. Poklady srdce ..................................................................................................................................................................................... 101

22. Poté ........................................................................................................................................................................................................................................... 103

23. Poděkování ................................................................................................................................................................................................. 105

24. O autorce ........................................................................................................................................................................................................... 109


i

Předmluva

S

rdce má podstatu, o které rozum neví, abych parafrázoval velkého

barda. V naší moderní době jsme ztratili přirozené spojení svlastními kořeny v přírodě, se svou celistvostí a rovnováhou a místo toho jsme

upadli do připoutanosti k tomu, co je v současnosti mylně považováno

za lidské. To by nebylo až tak špatné, kdybychom si aspoňpamatovali cestu zpátky. My si ji ale nepamatujeme. I přesto nás cesta zpátky

k naší celistvosti volá, protože jak se od ní stále víc a víc vzdalujeme,

roste bolest z toho, že jsme ji opustili. Naší současnou lidskou tendencí

je snažit se tuto bolest nějakým způsobem vypnout, místo abychom ji

vyslechli a věnovali pozornost jejímu volání.

Tuto knihu napsala jemná a citlivá duše, která zaslechla, naslouchala a odvážila se. Její odvážnost nebyla odměnou jen pro ni samotnou, pro její vlastní návrat do středu, ale je světlem, jež ukazuje cestu k tomu, co je možné. Protože volání ženství – nejen u žen, ale i u mužů – jehlubokým pozváním k návratu do rovnováhy, k návratu k životu sladěnému s živoucí podstatou ve všem existujícím včetně nás samotných.

Obětovali jsme tento život, abychom se řídili mapou, která nesedí. Nesedí nikoli proto, že by byla špatná, ale proto, že je neúplná. Neslouží naší celistvosti, neposkytuje měřítko k tomu, čím lidská bytost je v celé své hloubce; je příliš omezená na to, aby mohla obsáhnout plnost života. Dál ale tuto mapu předáváme svým dětem v domnění, že nepřijdou se svým vlastním poznáním, a musíme jim tak poskytnout to, jehož jsme dosáhli my.

Tato kniha je elegantně vyprávěným příběhem návratu jedné ženy, o tom, jak se odvážila s citem naslouchat volání, jež se ozývá všude

Tančím v dědečkově zahradě

ii

na našich podivných toulkách, a o tom, jak se otevřela tomuto prožitku,

jenž je jedinou cestou zpátky do celistvosti. Jediná svíčka může naplnit

světlem celou místnost. Phyllis Brooks Licisové se to touto milou knihou

podařilo. Nechť její krásná svíčka ozáří i vaši cestu.

Eligio Stephen Gallegos, Ph.D.

iii

Úvod

Hlas hlubokého ženství volá všechny muže a ženy,

aby ho uctili a vynesli ho na jasné denní světlo.

Tam může vzkvétat a poskytovat léčení Zemi

a všem živým bytostem.

P. Brooks

N

ěkteří z nás možná budou muset urazit dlouhou cestu, aby došli

domů. Jak ve světě, který nás láká na vnější záležitosti, protože

vysoko hodnotí multitasking, plné diáře a měřitelnou produktivitu,

najdeme cestu ke své vlastní vnitřní cestě a pravému já.

Pro ženy v kultuře, která zdůrazňuje rovnost pro muže a ženy místo pojetí rovní, ale velmi odlišní, může tato cesta vyžadovat velmi hluboké hledání, aby našly své vnitřní ženství. Ženy vyrůstající v této kultuře s jejím zaměřením na mužsky orientované myšlenkové procesy a výkony jsou dennodenně bombardovány logikou, srozumitelností, řádem, fakty a definicemi. Přizpůsobily jsme se tak, že jsme tyto způsoby fungování přijaly za své. Podrobujeme disciplíně své přirozené proměnlivé hlubiny a opouštíme své ženské instinkty. Zdají se bezvýznamné v tomtoracionálním světě faktů a grafů.

Tím, že jsme se obrátily zády ke svým přirozeným energetickýmvzorcům, necháváme spát svou vrozenou schopnost cítit elementární energie světa kolem sebe. Život v jednotě s přírodou a univerzem se pro nás stal čímsi neznámým. V dnešní době se menstruační cykly žen málokdy shodují s cykly měsíce a s menstruačními cykly jiných žen. Užnecháeme posvátné rozměry svého ženství, už nejsou součástí našich životů.

Tančím v dědečkově zahradě

iv

Autentická síla ženy coby ochránkyně, pečovatelky, zprostředkovatelky,

vizionářky a nositelky nového života téměř vymizela z našeho povědomí.

Protože v naší kultuře neexistují žádné příklady, jež by odrážely plné mysterium a sílu ženství, je pro nás obtížné žít zakořeněné v autoritě našich vlastních životů. Zapomínáme na svá nejhlubší já. Zapomínáme, že je rozdíl mezi tím znát něco intelektuálně a vědět to intuitivně.

„Úspěšné dcery“ naší kultury, ty, které dosahují akademických aprofesionálních výšin, jsou nejvíc ohrožené tím, že budou kráčet po cestě řízené zvenčí. Pokud se podvolíme očekáváním naší společnosti,nebudeme opravdově vzkvétat, nebudeme autenticky kreativní a naše duše nebudou žít v míru.

Uvědomila jsem si, že odtržená od svého ženského základu žiju, dýchám a ubírám se směrem svojí mužské stránky. Mysteria a hlubší dimenze ženství byly mimo můj dosah, neznámé a cizí.

Můj život vždycky probíhal tak, jak jsem se domnívala, že mávypadat. Byla jsem vychovaná ve tvrdě pracující rodině se silnými morálními zásadami, kde nezávislost, dodržování vlastního slova a služba ostatním byly klíčovými hodnotami. Tyto standardy jsem automaticky přijala za vlastní.

V domnění, že kontrola a plánování jsou zásadní faktory pro šťastný a úspěšný život jsem svědomitě pracovala na tom, abych svůj životudržovala předvídatelný a kontrolovatelný. Můj intelekt mi v tomto ohledu dobře posloužil. Akademické záležitosti mi připadaly velmi zajímavé. Ráda jsem řešila problémy a viděla za sebou výsledky. Vědoma si toho, co stojí úsilí být úspěšná, jsem si vytyčovala cíle a podnikala kroky nezbytné k jejich dosažení. Když se stalo něco nepříjemného, nezabývala jsem se tím dlouho. Odsunula jsem to stranou a pokračovala ve svém usilování.

Vysokoškolské vzdělání nebylo tradičně součástí představy mojí rodiny o životě ženy, tak jsem chodila na brigádu mýt nádobí, abych

Úvod

v

si přivydělala ke stipendiu. Později jsem se při své postgraduální práci

na Bostonské univerzitě hrdě přidala k ženskému hnutí.

Moje chápání toho, co znamená být ženou, bylo intelektuální, což je, jak jsem zjistila, omezený pohled. Život se ale zdál v pořádku a příjemný. Žila jsem ze svojí logické, racionální stránky ve světě faktů a důkazů a cítila jsem se kompetentní, silná a výkonná.

Pak jsem jednoho dne zaslechla nepopiratelný pláč ženství hluboko ve svém nitru. Tento pláč mě zastavil na mých cestách a obrátil můj život vzhůru nohama. Ocitla jsem se na území, kde moje logická mysl nebyla dostačující, a já musela zpochybňovat všechno, o čem jsem se domnívala, že to vím.

Uvědomila jsem si zoufalou potřebu poznat ženství coby živoucípřítomnost ve svém životě, což byl transformativní proces dokonaleuzpůsobený k tomu, aby mě vyvedl z mého racionálního mužského nahlížení do autentičtějšího způsobu bytí. Až teprve později jsem pochopila, že jsem byla pozvána na vnitřní cestu k setkání s archetypálním ženstvím aduševními dimenzemi ženského života. Toto pozvání navždy změnilo můj život!

Když jsem byla konfrontována s řadou těhotenství a potratů, snažila jsem se s tím vypořádat svým důvěrně známým, racionálním způsobem. V naší společnosti zaměřené na úspěchy, kde jsou výsledky a užitečnost hodnocené podle produktů a výstupů, bývají těhotenství, jejichžvýsledkem není živé dítě, často ignorována.

Odsunula jsem svoje pocity stranou a pokračovala ve „skutečném životě“, ve vnějším světě plánů a aktivity. Neposlouchala jsem vnitřní ženský hlas, který mi říkal, že mám truchlit. Ztráta a bolest, potlačené a přehlušené, málem zpřetrhaly tenká vlákna, jež mě spojovala s mým vnitřním ženstvím.

Opětné navázání spojení s mým vnitřním ženstvím vyžadovalo, abych upustila od svého důvěrně známého jednání zaměřeného na cíle

Tančím v dědečkově zahradě

vi

a sestoupila do neznáma hluboko ve svém nitru. Boj mezi mýmmužským a ženským aspektem mě dovedl k tomu, abych přivedla na svět své

skutečné pocity, svůj vlastní hlas a samu sebe coby ženu a matku.

Můj sestup dovnitř radikálně změnil můj pohled. Byla jsemprobuzena z přísně intelektuálního poznání do intuitivního vnímání. Jezamlženější, méně měřitelné, nicméně silné a pravdivé; v archetypálním ženství spočívá velká moc a životodárné duševní rozměry ženského bytí.

Léčení mého vnitřního ženství bylo cyklické, stejně jako samotný ženský život. Záležitosti a pocity jemně kroužily kolem, posouvaly mě, naznačovaly, otřásaly mnou, postrkovaly mě ze stínu na světlo, jak se moje ženství dostávalo do své plnosti.

Tento příběh je záznamem mojí vnitřní cesty a mapou, která vám může pomoct při vašem vlastním putování. Společně se vydáme do Irska, kde jsem za pomoci zázračné techniky zvané hlubinná imaginace (Deep Imagery) dokázala vyléčit svoje ztráty a znovu uvést do rovnováhy svoje vnitřní ženství. Podělím se s vámi, jak vzpomínky na příroduuchovávané v mém těle upoutaly mou pozornost a s pomocí archetypálních zvířecích průvodců mě vedly zpátky do života.

Posbírání, přijetí a uvolnění starých pocitů a emocí do mě vdechlo nový život a natrvalo vetkalo ženský aspekt do přediva mého bytí. Pro nás všechny, muže i ženy, je životně důležité vážit si ženství. Právě toto intuitivní vědění, tato kvalita nepodmíněné lásky je jedinou nadějí pro záchranu Země a veškerého života.

Autentický smysl ve svém životě najdeme jedině prostřednictvím své vnitřní moudrosti. Je čas znovu se spojit s instinktivním ženstvím aznovu objevit vědomí, které je velmi odlišné od toho intelektuálního.

C

ˇ

ást první

Volání ženství

„Na křídlech archetypálních bytostí

posvátné v tobě spí.“

- Ariana Licisová,

z básně „Srdce všehomíra“

1.

Země mrtvých

V

e snu kráčím dopředu a naproti mi přichází můj dědeček, aby se se

mnou setkal. Není úplně jasné světlo a on vypadá trochu jinak než

obvykle, já ale vím, že je to on. Má delší vlasy a vypadá šlachovitý. Místo,

kde stojí, je tmavé a pro mě neznámé, takže je obtížné vidět jasně.

Vždycky jsem měla ke svému dědečkovi blízko. Pamatuju si ho v jeho džínových montérkách, vysokých pracovních botách a řádně obnošeném klobouku, jak při chůzi lehce kulhal. Byl to farmář a choval prasata.

Jako dítě jsem se toulala jeho rozlehlými zahradami, kde zelenina a květiny často bývaly vyšší než já. Mými i jeho nejoblíbenějšímikvětinami byly gladioly, které triumfálně rozdávaly své poselství krásy světu. Procházka s dědečkem byl kouzelný dárek a jeho láska k Zemi ji dělala ještě milejší.

Hrávala jsem si v jeho vepříně, šplhala po ohradách, běhala ve vysoké trávě a skákala po prasatech. Vůně úrodné půdy a radost ze spojení spřírodou sytily moje srdce a duši.

Dědeček se vždycky smál a žertoval a oči mu zářily radostí. Mluvil a pohyboval se se zemitou osobitostí, vždy plně v kontaktu se životem. Někdy se zdál větší než samotný život. Dnes večer se ale nesměje ani neusmívá.

Můj dědeček chce moji pozornost a má ji.



Jdu k němu a vidím, že jeho tvář je bledě šedá. Je vyzáblý a velmi hubený, zcela odlišný od své obvyklé zaoblené, pevné postavy. Každý pramen jeho vlasů spadajících až na ramena se zdá rozcuchaný a slepený. Zastavuju se, on mi ale dává znamení, abych přišla blíž. Váhavě sepohybuju kupředu a cítím přitom chlad a slyším šepot: „Země ...“

Mrazí mě v zádech a zmocňuje se mě pocit znepokojení. Nechci se pohybovat, něco mě ale táhne. Pomalu a opatrně se přibližuju. Dědeček vrávorá a padá dopředu a dopadá málem na mě. Jeho vlasy texturou podobné vlhkým mořským řasám mi sklouzávají přes obličej.

Najednou si s hrůzou uvědomuju, že jsem v „Zemi mrtvých“.

Když jsem se probudila z tohoto snu o dědečkovi, který už byl mnoho let po smrti, byla jsem silně otřesená. Obrazy ze snu mě pronásledovaly celé dny. Opakování zmíněného snu mě nakonec donutilo navštívit jeho vepřinec. Pozemek byl prodaný před mnoha lety a já to místo neviděla od dětství.

Malý dům byl postavený na pozemku nedaleko silnice. Jak jsem zkoumala prostor za domem, viděla jsem pole a ohrady hraničící s lesem. Kousek dál se krčila dědova stará kůlna, jako by byla trvale srostlá se zemí. Byla jsem tím pohledem fascinovaná. Mohla jsem téměř slyšet dědečkův hlas, jako bych viděla obrovské slunečnice a cítila sluneční paprsky. Pozorovala jsem, jak se sem a tam třepotají motýli.

Celá ta scéna pro mě ožila způsobem, jakým se to nestalo celé roky, a přenesla moje srdce a duši zpátky v čase. Moje láska k dědečkovi, moje spojení s ním a se zemí se přese mě přelévaly jako teplá vlna.

Tak se stalo, že ve dne byly moje srdce a mysl plné lásky a vzpomínek na mého dědečka a v noci můj strach narůstal, když jsem se děsila cesty zpátky do Země mrtvých! Proč se to děje a co to znamená? Musela jsem to zjistit.

1. Země mrtvých

Tento příběh ve skutečnosti začal o několik let dřív, když jsem se poprvé setkala se svým manželem Guntisem Licisem. Okamžitě jsme k sobě pocítili vzájemnou intenzivní přitažlivost, jako by nás k soběpřitáhl nějaký kosmický magnet. Přestože ani jeden z nás nehledal vážný vztah, bylo jasné, že se naše cesty z nějakého důvodu zkřížily a že máme být spolu. Guntis byl rozvedený a měl milého, blonďatého čtyřletého syna Erikse. S Eriksem jsme se rychle stali velmi dobrými přáteli, užívali jsme si vzájemně svůj smysl pro humor a sdíleli podobnou citlivost vůči lidem a životu.

S Guntisem jsme se scházeli, sblížili se a nastěhovali do společného bytu. Pouto mezi námi se zdálo věčné, jako bychom spolu byliodjakživa. Když jsme si povídali o naší budoucnosti, zarazilo mě, když Guntis neoblomně prohlásil, že už nechce žádné další děti. Miloval svého syna a měl pocit, že kdyby musel dělit svůj čas a energii mezi něj a další děti, nebylo by to vůči Eriksovi férové. Nikdy jsem po dětech nijakmimořádně netoužila, byla jsem ale šokovaná, jak těžce jeho slova zasáhla moje srdce. Jednou v noci jsem najednou v duchu spatřila Guntise, jak drží v náručí malé miminko – naši dceru. Byla jsem tímto letmým obrazem ve své mysli překvapená, rychle jsem ho ale pustila z hlavy.

Láska k Eriksovi a péče o něj mě pozvolna přivedly k poznání dříve neregistrované touhy počít a porodit dítě a trápila jsem se kvůliGuntisovu prohlášení. Setkání, kde byla přítomná miminka a malé děti, se pro mě stala bolestivými. Když jsem viděla těhotnou ženu, trhalo mi to srdce. S Guntisem jsme o téhle záležitosti mluvili, on ale zůstával neoblomný.

Ve snaze vypořádat se s touto situací „racionálně“, za pomoci svých logických, mužských nástrojů, jsem začala věřit, že možná nemámpřivést na svět žádné děti. Pomalu a bolestně jsem se z lásky ke Guntisovi a Eriksovi a kvůli svému přání, abychom byli rodina, vzdala svého snu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist