načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tak jsme lajkovali – Dominik Feri

Tak jsme lajkovali

Elektronická kniha: Tak jsme lajkovali
Autor: Dominik Feri

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl - tvrdí jeho příznivci. Proto autor knihy vyzpovídal 41 VIP osobností, aby zjistil, jak se jim žije na sociálních sítích. Vymknuta ze svých kloubů ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7%hodnoceni - 55.7% 55%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 260
Rozměr: 20 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), portréty
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Sociální interakce. Sociální komunikace
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-265-0550-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl - tvrdí jeho příznivci. Proto autor knihy vyzpovídal 41 VIP osobností, aby zjistil, jak se jim žije na sociálních sítích. Vymknuta ze svých kloubů doba šílí. Pryč jsou časy, kdy šlo všechny ty internety a počítače zakázat. Teď se s nimi musí žít. A Tak jsme lajkovali vám poradí jak na to. 20letý autor Dominik Feri vás osobitým způsobem provede soudobým životem a zákoutími sociálních sítí. K tomuto zásadnímu úkolu si na pomoc přizval několik desítek osobností internetu, které vám začátek milénia představí po svém. V tomto polytematickém sborníku vám namátkou Adam Gebrian představí architekturu, Michael Třeštík poskytne vhled do umění, Jiří Ovčáček zase do politiky, Jan Šibík do fotografie, Josef Šlerka a Jakub Horák do marketingu. Kniha tak představuje mnohobarevnou kroniku dneška, jež se neomezuje na povrchní popis, ale klade si za cíl hledat souvislosti a čtenáři otázky spíše klást než na ně odpovídat. Tak jsme lajkovali obsahuje vše, co potřebujete znát, abyste v našem věku obstáli. věku obstáli!

Popis nakladatele

Dominik Feri sestavil jedinečného průvodce, který vás provede spletitým světem sociálních sítí.

Vymknuta ze svých kloubů doba šílí. Pryč jsou časy, kdy šlo všechny ty internety a počítače zakázat. Teď se s nimi musí žít. A Tak jsme lajkovali vám poradí jak na to. 20letý autor Dominik Feri vás osobitým způsobem provede soudobým životem a zákoutími sociálních sítí. K tomuto zásadnímu úkolu si na pomoc přizval několik desítek osobností internetu, které vám začátek milénia představí po svém. V tomto polytematickém sborníku vám namátkou Adam Gebrian představí architekturu, Michael Třeštík poskytne vhled do umění, Jiří Ovčáček zase do politiky, Jan Šibík do fotografie, Josef Šlerka a Jakub Horák do marketingu. Kniha tak představuje mnohobarevnou kroniku dneška, jež se neomezuje na povrchní popis, ale klade si za cíl hledat souvislosti a čtenáři otázky spíše klást než na ně odpovídat. Tak jsme lajkovali obsahuje vše, co potřebujete znát, abyste v našem věku obstáli.

(kterak přiložit prst na tep doby)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Tak jsme lajkovali

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.bizbooks.cz

www.albatrosmedia.cz

Dominik Feri

Tak jsme lajkovali – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2016

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Dominik Feri

Tak jsme lajkovali

Kterak přiložit prst na tep doby

BizBooks Brno 2016


14.10.2016 15:49:16


Humor nekvalitní,

zato však ve velkém

množství.

005

14.10.2016 15:49:16

006

14.10.2016 15:49:16

Věnováno

Věře Pohlové,

důchodkyni, jež by

všechny ty počítače

a internety zakázala.

007

14.10.2016 15:49:16

008

14.10.2016 15:49:16

TL;DR verze:

Všichni se vezmou

a budou žít šťastně

až do smrti.

009

14.10.2016 15:49:16

Obsah

010

Obsah Obsah Úvod Michal Horáček Michael Skřivan Honza Palička Jakub Janda Drahomíra Jůzová Lukáš Hejlík Michal Zlatkovský Ladislav Zibura Ondřej Chutný Marek Prchal Dan Přibáň Ondřej Kobza Vladimir 518 Adam Gebrian Matěj Hollan Jakub Horák Pavla Horáková Jaroslav Cerman Jan Vrobel

010

014

018

022

026

028

034

036

046

052

056

058

064

068

076

082

090

094

098

102

106

14.10.2016 15:49:17

Obsah

Obsah 010

Úvod 014

Michal Horáček 018

Michael Skřivan 022

Honza Palička 026

Jakub Janda 028

Drahomíra Jůzová 034

Lukáš Hejlík 036

Michal Zlatkovský 046

Ladislav Zibura 052

Ondřej Chutný 056

Marek Prchal 058

Dan Přibáň 064

Ondřej Kobza 068

Vladimir 518 076

Adam Gebrian 082

Matěj Hollan 090

Jakub Horák 094

Pavla Horáková 098

Jaroslav Cerman 102

Jan Vrobel 106 Eugen Kukla Jiří Ovčáček Filip Horký Jan Šibík Martin Konvička Josef Šlerka Pavel Novotný Zdeněk Škromach Láďa Hruška Luděk Staněk Kamil Fila Martin Fryč Janek Rubeš Nikol Štíbrová Ivo Bystřičan Orion Václav Dejčmar Kateřina Vacková Filip Čermák Martin Jaroš Jarda Konáš Michael Třeštík Závěr Poděkování Slovo o autorovi

114

120

126

132

136

142

146

152

158

162

166

178

188

194

198

206

212

218

224

232

240

246

252

254

258

14.10.2016 15:49:17

Eugen Kukla 114

Jiří Ovčáček 120

Filip Horký 126

Jan Šibík 132

Martin Konvička 136

Josef Šlerka 142

Pavel Novotný 146

Zdeněk Škromach 152

Láďa Hruška 158

Luděk Staněk 162

Kamil Fila 166

Martin Fryč 178

Janek Rubeš 188

Nikol Štíbrová 194

Ivo Bystřičan 198

Orion 206

Václav Dejčmar 212

Kateřina Vacková 218

Filip Čermák 224

Martin Jaroš 232

Jarda Konáš 240

Michael Třeštík 246

Závěr 252

Poděkování 254

Slovo o autorovi 258

Glosy Dominika Feriho

(černé pozadí)

Obsah

012 14.10.2016 15:49:17

013

14.10.2016 15:49:17

Úvod

014

„Stejně jako vítr a květ přejde i mládí.“

Tenhle citát mi babička laškovně napsala do přáníčka k mejm 18. narozeninám.

Asi jí to přišlo jako dobrej nápad. Nejdřív jsem to bral jako prostý memento

mori, nicméně posléze se mi tahle promluva rozležela v hlavě. Každej je dílem úchyl

Já byl vždycky rozcitlivělej zvláštním směrem. Nedojímali mě zahradní trpas

líci ani dětský žvatlání. Dojímalo mě plynutí času. To je pohnutka silná jako

noha od kulečníku. Poprvé jsem v sobě myšlenky týkající se relativity času, jeho

kvantování, vnímání a proudění začal v hojnější míře pozorovat v 15 letech. Za

čal jsem chodit do teplického archivu a probírat se starými novinami, fotkami

a zápisy. A v tu chvíli jsem seznal, že mojí úchylkou nejsou důtky (nebo jiný

nástroje – zdravím rozhicované čtenářky Padesát odstínů šedi), ale amatérské

zkoumání doby na osobní úrovni. Úvod

14.10.2016 15:49:17

Úvod


015

Tráva byla zelenější za plotem i včera

V těch stovkách fotografi í z počátku 20. století jsem sice našel odpovědi na

otázky, jak vypadala ta která budova. Ale už jen velmi obtížně jsem dohledával,

k čemu sloužila, jaký k ní tehdejší obyvatelé města měli vztah. Získával jsem

tedy vjemy vědecky přesné, ale bez lidského rozměru. Když jsem popisoval

na svých přednáškách život v Teplicích před sto lety, mluvil jsem trochu jako

slepec o barvách. Věděl jsem, kde se odehrával všechen ten život, ale nevěděl

jsem, jaký byl. Bez této znalosti rychle nastupuje nostalgie, tedy že „tráva byla

zelenější, děvčata hezčí, slib důvěrnější“. Tuhle nostalgii jsem se snažil racio

nalizovat touhou po poznání – touhou po poznání náležitostí všedního života.

Toliko ke genezi mého vztahu k záznamu doby. Dnes bude včera

Neuvažoval jsem o všedním životě jen směrem vzad, ale i vpřed. Stylizoval

jsem se do role svého pravnuka, který jednou najde na dně krabice moje ma

turitní vysvědčení, ale vůbec nebude tušit, jak jsem žil. A co víc – jak jsme žili

my všichni. Význačnost našeho věku

Trochu naivně, ale o to vroucněji předpokládám význam naší doby. Dnešek se

zdá být plytkým. Je plytkým, protože je přítomným. Žijeme v něm a nepřičítá

me mu žádnou větší váhu. Zorné pole věčnosti však dnešek, naši dobu, pozlatí.

Jsem si jist, že za několik desetiletí bude naše doba nahlížena tak, jako se dnes

díváme na období první republiky. A čím dále dnešek bude, tím méně o něm

bude věrných zápisů. Místo po nich velmi rychle nahradí emoce a výše zmí

něná nostalgie. Rok 2016 bude v roce 2116 zastřený jako sklo pokryté sazemi. Historie se již nemusí upamatovat jen na mocné

Jinými slovy nemusíte zbořit garáž a postavit místo ní pyramidu, aby na vás bu

doucí pokolení nezapomněla. Osudy význačných, tj. politiků, herců, v širší rovi

ně pak celých států a civilizací, tvoří pouhý rámec, obal bonboniéry (podobnost

s Forrestem Gumpem je ryze náhodná), a dílčí osudy jednotlivců následně vy

plňují vnitřek. Poznání pouze dobového rámce je poznáním syrovým, otupělým.

14.10.2016 15:49:17


016

Záznam

Jak si tedy pojišťuju, že moji potomci budou mít co možná nejvíc rozrůzněných

pramenů o mém životě? Fotím. Každej má dnes iPhone, ale na papír se dostane

méně fotek než v minulosti. Se ztrátou mobilu jsou nenávratně pryč. Mnohdy

pro člověka nemají ani takovou hodnotu, že by s nimi v budoucnu vůbec po

čítal. Když už pak lidé fotky tisknou, jsou to namnoze fotky z kašírovaných,

„nepřirozených“ a nekaždodenních situací. Třeba z dovolené v Chorvatsku. Banální skýtá hodnotné

Velmi brzo jsem seznal, že takové zachycování lidského života má smysl spíše

symbolický. Nicméně je pochopitelné. Dovolená v Chorvatsku je únikem z ruti

ny. Přičítáme jí význam. Medle ale takové fotky záznam lidského života pouze

dokreslují a pravé těžiště leží jinde. V zanášení věcí prostých. Proč si fotit svůj

byt, pracovní stůl, oblíbenou lavičku na náměstí? Vždyť je to banální... Není.

S časem takové fotky nabydou na osobní hodnotě. Přestěhujete se, změníte

zaměstnání a dosavadní každodennost je pryč a v přesných rysech se již nikdy

nezobrazí. Škatule fotek

Mám doma vytisknuto několik tisíc fotek. Další tisíce jsem daroval archivu

v Teplicích. Poslední větší příspěvky do onoho archivu jsou ze sedmdesátých

let. Kdybych nepřispěl fotkami já, badatelé za padesát let by neměli co zkou

mat. Všechny fotky jsem důkladně popsal. Dnes vím, že tenhle bar platí za

vyhlášený v Teplicích, že na fotce je Pepa Novák, slovutný to fotbalista dorostu

atd., ale již vbrzku si na to vzpomene jen málokdo. Šířeji

Postupně jsem se v zaznamenávání naší doby stal stále žádostivějším. Focení

vlastního města má poetickou krásu a lokální rozměr. V globalizované epoše

je ale stále více prvků našeho života sdíleno lidmi z jiných krajů a zemí. Brzy

jsem poznal, že pro maximalizaci poznání a šance, že se naše doba zachová

v barvách, je nutno insitně kodifi kovat. Z toho popudu vzniká tento sborník. Kniha, jež zraje

Záměrně jsem v minulé větě zvolil slovo „sborník“. Přijde mi, že velmi přes

ně vystihuje mé intence. Shrnout specifi ka doby. Uspokojit archetypální lid

Úvod

14.10.2016 15:49:17


017

skou potřebu po tvorbě kronik. Tematicky se tato kniha jeví banálně. Ostatně

o banalitě a domnělé nehodnotě současných jevů jsme se již bavili výše. Tato

kniha má být přečtena, posléze umístěna do knihovny a vytáhnuta v době léta

jících aut, teleportu a chleba, který nepadá na namazanou stranu.

Abych si jednou pobrečel

Tímto spisem si dělám radost. Nechci zapomenout, jak jsme žili. Nespokojím

se za mnoho let jen s přečtením starých výtisků novin. Rozhovory s mnoha

čelními představiteli „facebookové šlechty“ se snažím vytvořit výslednici drah

ného množství subjektivních vektorů. Chci ryzost, přiznaný realismus a plný

vhled do roku 2016, doby rozvoje sociálních sítí, doby průkopnické. A takto

pojatý výbor z doby mi bude s to to vše zajistit.

Název knihy Tak jsme lajkovali: Kterak přiložit prsty na tep doby v sobě všechny

výše zmíněné konotace shrnuje.

„Tak jsme lajkovali,“ za třicet let pronesu a vzpomínku v ruce pomnu.

Vděčně,

Dominik Feri z auta ve střední Francii,

dne 28. července 2016

14.10.2016 15:49:17

Michal Horáček

018

Michal Horáček

Věk: 64

Povolání: textař, producent, sociální antropolog

Motto: Zem, která nemá své nebe / ztratila všechno – i sebe.

“To normálním lidem bylo

jasné od počátku... jen ti

chytří asi tomu nerozumí.“

Máloco může podle mého

aspirovat na motto sezóny

tak silně jako komentář

paní Stránské z Ostrova

v debatě na webu

Novinky.cz.

Kandidatura

na prezidenta...

Je to přímá volba

a důležitější než moje

představy je zjistit, co 

od našeho státu a od

Pane Horáčku, děkuji za přijetí pozvání

k rozhovoru. Na jakou sociální síť jste se dostal

nejdříve a co k tomu bylo popudem?

Na Facebook. Kdosi mi říkal, že je to zajímavé, a tak jsem se taky přidal, mno

hem později než jiní.

Jak hodnotíte vliv sociálních sítí (v českém

kontextu zejména Facebooku) na společenský

dialog a jeho úroveň a tematické vymezení?

Sociální sítě jsou bezprecedentním prostředím a jejich vliv se nám, kteří jsme

účastníky jejich zrodu a překotného vývoje, hodnotí obtížně. Každopádně se

jeví, že do veřejného prostoru pronikly hlasy, které předtím byly slyšet jen ome

14.10.2016 15:49:17

Michal Horáček

019

zeně, pokud vůbec. Úroveň je taková, jaké vzdělání, životní zkušenost, povahu

a zájmy mají ti, kteří na sociálních sítích nechávají svým hlasům zaznít. Tema

tické vymezení rovněž. Jedním slovem: bezbřehé.

Vzestup Facebooku znamenal zásadní změnu

i na poli politiky a politického marketingu. Došlo

k jakési emancipaci politiků, již nyní téměř

nepotřebují média a mohou skrze své facebookové

profi ly komunikovat s veřejností. Jaký má toto dle

vás vliv na politickou kulturu a společnost?

Řekl bych, že pozitivní. Každý prostředník autenticitu původního sdělení na

ruší.

Žijeme v té nejblahobytnější době – souhlasíte?

Má dle vás cenu toto soustavně opakovat, i když

pak můžete být obviněn z patetičnosti a naivity

a může to být použito proti vám?

Žijeme nejen v nevídané prosperitě. Naše doba má i spoustu dalších jedineč

ných pozitiv; žádný z mých předků, který se dožil mého věku, se nevyhnul tomu,

aby byl aktivním nebo pasivním subjektem válečného konfl iktu. A kromě srov

nání časového máme i prostorové: nejméně 80 % lidí obývajících naši planetu

je na tom co do materiálního, zdravotního, vzdělanostního či bezpečnostního

ohledu mnohem hůř než my. Jak bychom tedy mohli říci něco jiného než to, že

žijeme v nádherné době? Na tom není nic patetického. Je to skutečnost, z níž

bychom se měli těšit.

Na závěr otázka týkající se vašich prezidentských

ambicí – jak se domníváte, že bude možné oslovit

prvovoliče a mladé do 30 let? Tedy ty, kteří jsou

ještě namnoze názorově nevymezení, případně

lhostejní?

Oslovit mladé lidi je snadné, přinejmenším jsem se tu – na rozdíl od oslovování

lidí starších – s žádnými problémy nesetkal. Problém je jediný: aby ti oslovení

nezůstali na Facebooku, ale v den voleb šli do volební místnosti a volili. Empi

rická data naznačují, že v prezidentské volbě 2013 to mnozí neudělali. Věřím,

že v lednu 2018 to udělají.

prezidenta očekávají

lidé. V co věří, za co

jsou ochotni se postavit,

když jde do tuhého. Chci

vnímat to, co nás spojuje

a na co můžeme být hrdí.

Současně chci vědět, co

lidi trápí a jaké překážky

se jim stavějí do cesty.

Mám-li se rozhodnout,

chci, aby to rozhodnutí bylo

závazkem postaveným na

pevném základě. Dostávám

nespočet vyjádření, děkuji

za každé z nich, ale marná

sláva: přímá setkání s lidmi,

a to v místech, kde žijí,

nic nenahradí. Zejména

v místech, kam média

dohlédnou jen málokdy,

pokud vůbec. Proto jsem

se rozhodl za vámi vydat,

mluvit o své představě, ale

především si vyslechnout

tu vaši.

14.10.2016 15:49:19

Tahle kniha je něco jako Bible. Jen s tím rozdílem,

že postavy z týhle knihy existujou.

Mohli bysme vymyslet sociální síť, která by byla

na hovno, nikdo by na ni nechodil a jmenovala by se Google+.

Ne, počkat, to už vlastně existuje.

Koukám na nějakej pořad

pro teenagery na Primě a mám

dojem, že polovina mladejch

jsou youtubeři a druhá polovina

jsou špatný youtubeři.

S kytarou se musí umět

v zásadě dvě věci

– naladit a Stánky.

Při tvorbě téhle knihy vycházím

z předpokladu, že na straně

dobrejch knih je přetlak a leckdo

rád sáhne po knize špatný.

Málokdo už dneska dokáže

napsat kvalitní brak.

Varuji všechny, kteří dají tuhle

knížku na internet – zjistím to,

napíšu o tom jízlivej status

a lajky půjdou do mojí kapsy. 

Glosy

020

14.10.2016 15:49:19

„Hejty si nech“

-Matouš 8:12.

„To je dlouhý, to si přečtu“

– věta, kterou zatím neřekl

nikdo na světě.

Dvacetiletej fi nanční

poradce je volba

stejně rozumná, jako

nechat se operovat

chirurgem, kterej získal

vzdělání dvoudenním

rychlokurzem po telefonu.

Před půlnocí se každej nápad

jeví jako vynález funkčního reaktoru

na studenou fúzi, ale ráno přichází

prozření, že jsem opilej vlastně jenom

znovu vymyslel toustovač.

Když jsem si zakládal Snapchat,

každej říkal, že je tam nahota. Bohužel

mi už nikdo neřekl, že z 99 % mužská.

Nikdy nejsi příliš starej

na chytání pokémonů.

Googlování z tebe

nedělá odborníka

na danou problematiku.

Tahle kniha byla vydaná

v době, kdy pan prezident

Jágr ještě hrál hokej.

021

14.10.2016 15:49:19

Michael Skřivan

022

Michael Skřivan

Věk: 26 a půl

Povolání: marketingový a PR idiot

Motto: STAY ZMRD

Vystupuju na Můstku

a dole v metru si rodinka

z Moravy fotí svého tatínka,

jak telefonuje, a matka

u toho řve na pobíhajíci

děti: „Podívejte, děti, tady

je signál!“

Jsem rád, že dokážeme

obohatit východní kulturu

i takovou maličkostí.

V Rumunsku: Dnes cca

ve 2:30 ráno, když jsme

se vraceli na hotel, jsme

viděli zajímavý jev. Silničáři

opravovali silnici. Ano,

nepostávali kolem, ale

pracovali!

Úplně jsem se vyděsil!

14.10.2016 15:49:19

Michael Skřivan Tvůj profi l na Facebooku je asi nejbizarnější věc, co je. Na čem si při jeho tvorbě zakládáš?

Hlavním ukazatelem bizarnosti je můj chorý mozek a cit pro nevkus. Snažím

se přinášet lidem informace, které jsou naprosto k ničemu. To je asi věc, kterou

jsem prospěšný společnosti. Pracuješ v marketingu – jak podle tebe cílit na sociálních sítích na lidi od 15 do 30 let?

Člověk musí chodit mezi lidi a poslouchat jejich názory. Taky občas musí znát

nějakej ten systém, jak to všechno funguje. No a taky musí umět pít, protože

jinak by se musel s touhle cílovkou zastřelit. Používáš i jiné alternativní sítě? Myslím například Instagram nebo Snapchat. Je v nich budoucnost, nebo jsou dobrý jenom na sdílení nudes?

Jsem na Instagramu, LinkedIn i Snapchatu. A pohonil jsem akorát u Insta

gramu, tam mám svoje favoritky! Po uvedení Stories na Instagram je pro mě

Snapchat vcelku bezcennej. Jakej obsah postuješ na Facebooku najraději?

Marketingový a politický bizár a svoje čelo. Stay Zmrd, stránka jedné generace. O co jde a kde berete inspiraci k tvorbě obsahu?

Stay Zmrd je stránka, kterou se baví pár lidí už asi pět let. Většinou reagujeme

na témata, která nás pálí. Co si o tom myslíte vy? Napište nám to do komen

tářů. Proč miluješ mopsy?

Protože jsou to ňufíčci, no ne? Až budu mít mopsíka (a nebude to dlouho trvat),

tak se bude jmenovat Mojo Ničitel Světů a Vládce Galaxií. Bude mít laserový

zrak a nenávidět lidi, takže budeme chodit a pražit lidi na uhel!

Jestli bude moje dítě

youtuber, tak ho dám

do děcáku. Aby byl lepší

content, víc se prodal atd.

„Z děcáku až na vrchol.“

„Děcákový sen.“

Právě jsem v baru, kde

zpívá Ilona Czáková. Sedím

ve stroji času? Čekám, kdy

přijde Bartošová a z hajzlu

se ozve „čágobelošílenci“!

14.10.2016 15:49:19


Budvar je jako slovo pohodinda. Buď ho miluješ, nebo nenávidíš.

Islám je maggi českejch médií – dá se dát všude a každýmu to chutná.

Základem úspěchu při balení

je dobrej pozdrav.

Na „čágobambusvespolek“

žádná neřekne ne.

Na TV Nova jsem měl vždycky

rád jenom dvě věci. Comeback

a chvíli, kdy jsem přepnul

na jinej kanál.

Loučení je vždycky smutná věc. Pokud

to teda není loučení s Českou spořitelnou.

To je docela v pohodě.

Nejlépe oblékanou

společenskou skupinou

jsou hipsteři a důchodci.

Vojna chybí zejména těm,

kteří by rádi někoho buzerovali,

ale nemůžou.

Po třiceti letech zase platí,

že kdo má Prakticu,

je za borce.

Glosy

024

14.10.2016 15:49:20


„Jsem jiná než ostatní...“ – každá holka, každá banka,

každá politická strana...

Crocsy – jediná obuv

ve který se dá sjíždět voda,

jít na ples nebo se vdávat.

Je úchvatný, jak dokážou

dělníci, kteří opravujou dům

naproti, sladit práci s vrtačkama

s časem, kdy mám kocovinu.

Věta, kterou v Praze neuslyšíš,

ale na Moravě jo: „Kde tu je nejbližší

trafi ka, ať koupím skleněnku?“

Co se audiovizuální tvorby

týče, tak jsme mistři

v kopírování Západu.

Platilo to v televizi za socíku

a platí to i dneska u youtuberů.

Mám dojem, že Brno

je jako smažák – každej

ho má rád, ale všem je blbý

to přiznat.

Člověk aby se dneska bál,

že dostane přes hubu za to,

že nemá na něco názor.

025

14.10.2016 15:49:20


Honza Palička

Přezdívka: Zjev z Jevan

Věk: o dva dny starší než sametová revoluce

Povolání: z božího dopuštění vystudovanej právník, bulvarista, glosátor

a komentátor, držitel certifi kátu Pabla Pičusa v obsluze grafi ckého editoru Malování,

milovník buldočků

Motto: „Když něco chceš, tak si to vem.“ – exekutor Vrána

Bydliště: BYT (ano, ten BYT)

Tak prý prvním českým

aspirantem na členství

u ISIS byl jistý Jan S. ze

Spáleného Poříčí.

Honzíkova cesta 2016 má

oproti původní verzi míň

dědečků a družstevních

vajec, ale o to víc imámů

a chalífátních granátů.

Tak tady máme dějinnej

průlom a Hillary je první

prezidentskou kandidátkou

v dějinách. Nicméně volit

Clintonovou jen proto, že

je žena, je asi jako pít louh,

protože je to tekutina.

Honzo, stojíš za stránkou Stay Zmrd. Jakej byl její

zrod a kdo všechno je s ní spojenej?

Honza Palička

026

14.10.2016 15:49:20

Honza Palička


Stay Zmrd vznikl v Rock Café v době zmrdí prehistorie a u jeho zrodu stáli

Skřivan, já a Tyranosaurus Sex. Pak je tam taky od počátku Vegy, jehož úlohou

je tam být. Rozjelo se to jak epidemie šířená mouchou cecek, protože lid si

žádá debilní humory. Párkrát nás zrušili, ale my se vždy znovuzrodili jak Zmrdíš

Kristus.

V průběhu věků tam přibyl srbskej Kebab Remover Nikola, zásadní (dys)grafi k

Gerry, našli jsme Stránskýho vyprcanýho a v neposlední řadě tam byl zmrd

Ondra, kterej to celý vytuneloval za účelem úhrady svého dluhu na asociálním

pojištění. Jaký další stránky jsi vytvořil?

Zásadním milníkem byla stránka Artík, která přinášela tučný pohled na život

jednoho selečího kralevice. Ta bohužel skončila jak Zmrdžambulka pod roz

jetou soupravou. Hodně se dařilo stránce Za všechno může Kalousek, která

monitorovala prostý lid v diskusích na Novinkách, ale od té doby, co mladí bo

jeschopní uprchlíci s iPhony vyšoupli Dona Kalieriho z trůnu strůjce všeho zla,

tak to už moc nefrčí. Těch stránek bylo v průběhu let fakt hodně, vždycky ně

jak reagovaly na nějakou aktuální kauzu, ať už politickou, nebo jakoukoli jinou,

pak ten vtip nějak vyvanul a šlo se dál. Furt se děje něco, z čeho se dá dělat

prdel. Lidská blbost je nevyčerpatelnej pramen. No a mimo stránek mám pár

fakeprofi lů, se kterejma se občas vydám na klasické trolleníčko českých face

bookových lobotomů, a pak samozřejmě svůj vlastní profi l, kterej je takovým

pomyslným teráriem, kde příspěvky vystupují v roli exotických ještěrů a jiných

divnotvorů. Jak by podle tebe měla vypadat moderní bulvární novinařina na onlajnu?

Současnej bulvár by se měl umět vymanit ze skořápky idiotozpráv pro idio

ty a měl by být jako Smarty, tudíž by měl bavit. Mělo by se naplno využívat

toho, že ty hranice jsou tam nastavený jinak než u klasickejch médií, a umět se

na těch hranicích pohybovat a občas je ve zdravé míře překročit. Nesmí chy

bět vtip a nadhled, člověk by měl umět nejen udělat si srandu z ostatních, ale

hlavně sám ze sebe. Člověk musí mít přehled a musí umět hrát si s češtinou

a pak ten bulvár i o něčem bude. To, že značná část jsou trojodstavcový srance

o céčkovejch celebritách, je druhá věc, ale prostě každý zboží má svýho kupce.

Poslankyně Pavlína

„Buzeranti jsou pedofi lové“

Nýtrová je stejně jako

onehdá její spolustraník

z ČSSD Štěpán „Řídím

ožralej“ Stupčuk příkladem

toho, že v poslanecký

sněmovně kromě třiceti

známejch ksichtů sedí

dalších sto sedmdesát lidí,

co se nijak neprojevujou,

a když už se projevujou, tak

by bylo lepší, kdyby setrvali

u svý bohatě placený

neexistence.

027

14.10.2016 15:49:20


Jakub Janda

Věk: 25

Povolání: zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty

Motto: Life sucks and then we die.

Podle Donalda Trumpa je

„nechutné“, že si Hillary

během komerční přestávky

poslední televizní debaty

odskočila na toaletu.

Přesně jak někdo psal –

Trump je souhrn

anonymních komentářů

pod články, který se rozhodl

kandidovat na prezidenta.

Skoro jako u nás. Akorát

my si ho zvolili.

„Chtěl bych, aby v Čechách

žili Češi.“

— Slovák Andrej Babiš

Osobně beru tvůj profi l jako věstník zajímavejch

informací a dat, ke kterým se v českých médiích

dá dostat jen obtížně. Jaký okruhy témat tě nejvíc

baví?

Asi ti nebudu vyprávět o seznamu témat, kterým se věnuju. Ale co mě nejvíc

baví? Třeba občas na Facebooku diskutovat se zastánci autoritářů, fašounů

a jiných zloserů. Anebo když vidím nebo mi to někdo napíše, že na základě ně

jakého mého textu změnil názor nebo že mu to aspoň přišlo zajímavý. K tomu

Jakub Janda

028

14.10.2016 15:49:20

Jakub Janda


jsou sociální sítě dobrý. Skoro bez nákladů tak dostanu moje nebo naše věty

mezi desetitisíce lidí. Myslíš, že se ti daří na Facebooku popularizovat téma Evropské unie a evropských záležitostí?

Mě vlastně o EU skoro vůbec nejde. Zajímá mě svoboda a bezpečnost Česka,

což sice může znít nudně, ale pro mě to má konkrétní naplnění a ještě konkrét

nější hrozby. Takže píšu o tom, co dělám. Pracuju s českými bezpečnostními

složkami, řadou dobrých a zajímavých lidí na úrovni parlamentu, evropských

nebo aliančních institucí. Takže vlastně posledních pár let píšu hlavně o Česku

a o bezpečnosti. Což má samozřejmě hodně evropský přesah. Popularizovat

bylo potřeba zhruba do jara 2014, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Od té doby

začaly být více vidět i migrační krize a vliv islamismu uvnitř Evropy. Takže už

se to stalo docela velkým tématem, o kterém se dá diskutovat. A nemusíš už

jenom přesvědčovat, že je to důležitý. Koho sleduješ na Twitteru?

K tématu Ukrajiny a ruské agresivní zahraniční politiky:

Andreas Umlaud

Michael D. Weiss

Anne Applebaum

Edward Lucas

Ben Nimmo

Jevhen Fedchenko

Peter Kreko

David Stulík

Anton Shekhovtsov

K tématu debaty o islámu a islamismu:

Majed Nawaz

Haras Rafi q

Paul Collier

Roberta Bonazzi

Co se týče evropských záležitostí:

Ryan Heath

Seznam věcí, které se na

Hradě hledají:

Peroutkův článek

Bezpečnostní prověrka pro

Vratislava Mynáře

Životopis Martina

Nejedlého

Titul Jindřicha Forejta

Důstojnost

Další pozvánka do Moskvy

Seznam dalších bolševiků

k vyznamenání

Klausovo ceremoniální pero

Seznam autoritářů, kterým

je třeba se ještě poklonit

Jakýkoli důkaz, že být

alkoholikem je správné

Nehořlavé koberce, aby

je prezident cigaretami

nepropálil

Pozvánka do jakékoli

západoevropské metropole,

aspoň na výlet

029

14.10.2016 15:49:22


Peter Spiegel Roland Freudenstein

Jaká česká a zahraniční média sleduješ?

Osobně sleduju vlastně tři typy zdrojů. Zaprvé, potřebuju vědět aktuální zprávy/news. Ty dostanu přes aplikace na chytrým telefonu. Tím myslím důležité události řekněme v euroatlantickém prostoru. Takových je několik denně. Pak si prolítnu titulky České televize, ČTK, AP a BBC. To mi pro denní přehled dění úplně stačí. Trvá to několik málo minut denně. Pak mě zajímají zajímavý komentáře. Nemyslím teď moc ty český. Na Facebooku mám mezi „close friends“ nastavenou asi stovku zajímavých lidí, kteří v euroatlantickém prostoru mají zajímavé postřehy nebo sdílejí dobré texty. Ty sleduju. Ostatní téměř systematicky ignoruju, abych se v tom informačně neutopil. Vím, že nemůžu – a nechci – sledovat vše, takže si to takhle nechávám pro mě důvěryhodnými lidmi fi ltrovat. Takhle mě to stojí zhruba pár desítek minut denně. Co nestíhám přečíst, dávám si do čtečky Pocket a čtu na cestách. Třetí a pro mě asi nejhodnotnější věcí je sledování dobrých analýz, které dělají rozumné instituty v euroatlantickém prostoru. U nás jich nyní na týdenní bázi sledujeme necelých osmdesát. To bych sám nedal, je toho strašně moc. Takže zase mám takový fi ltr. Právě osobní zkušenost moje a mých kolegů nás v think-tanku Evropské hodnoty vedla k tomu, že v našem analytickém týmu máme desítky mladých lidí, kteří sedí v tematických pracovních skupinách. Zní to možná byrokraticky, ale výsledek je takový, že na týdenní bázi dostanu (a pár tisícovek dalších lidí, kteří dostávají naše monitoringy) na dvou stránkách přehled událostí a nejzajímavějších studií v jednotlivých oblastech – jako jsou zahraniční politika, vnitřní bezpečnost nebo dění v evropských institucích. Jen takhle můžu mít dobrý a relativně hluboký přehled, který mi zabere tak čtvrt hodiny na každé téma týdně. A nejde o média, ta jen o těch věcech píší. Člověk musí jít ke zdroji a těm, kteří mu opravdu rozumějí – nejen o něm podávají zprávy.

Jakub Janda

030

14.10.2016 15:49:22


Stačí jedna návštěva jižní Moravy

a člověk hned pochopí, proč některý

Moraváci volaj po samostatnosti.

Existuje pouze jeden dialekt šílenější než plzeňština: řeč obsluhy v čajovně.

Gambrinus je obstojný pivo.

Určitě bych ho upřednostnil

před ředidlem. No i když...

Jednu věc musím uznat – boj IVČRN

proti uprchlíkům je úspěšnej. Vidíte

tu nějaký uprchlíky? Já ne.

I koukání na schnoucí barvu

vás namotivuje víc než

polovina českejch koučů.

Jít přiožralej svařákem na půlnoční

neznamená, že chodíš pravidelně

do kostela.

Každá holka je buď nymfa,

blogerka, umělkyně nebo jiná

než ostatní. Respektive aspoň

to o sobě říká.

14.10.2016 15:49:23


Z písmenkový polívky zásadně neskládám náhodný slova.

Bojím se, abych náhodou nenapsal novou písničku

kapele Kryštof.

„Jak se máš?“ a „Co děláš?“

nikdy žádnou holku nesbalilo.

Píše se to „spontánní“.

Pokud se teroristický útok stane na západ od Turecka,

změň si profi lovku a použij náležitý hashtag.

Rozhodně napiš, že jsi právě

dostala řidičák a že se máme

všichni bát. Je to takový jakože

nápaditý.

Je tu jenom EDGE, protože

operátoři myslej na tvoje dobro

a nechtěj, aby sis brzo vyplejtval

svejch 1,5 GB dat.

Bydlet ve 30 letech u rodičů

je jako zahřívat se močením

si na nohu. Praktický,

ale směšný.

Glosy

032

14.10.2016 15:49:23


Kravata po

pásek,

košile

s dlouhým

rukávem,

rukávy

saka po zápěstí.

Diskutéři z Novinek

ve skutečnosti neexistujou.

Teda neměli by. 

Příští pátek se koná setkání všech,

který ještě nejsou youtubeři. Sraz v 18 hodin

v telefonní budce na Václaváku.

Nigerijští princové zásadně píší lidem

z Česka e-maily a nabízejí jim peníze.

To se tak v Nigérii dělává.

Jenom jedna další žena kromě

mojí mámy mi může kecat do mý

budoucnosti. A ta žena

se jmenuje Jolanda.

Jakej trest by sis vybral?

1. Týden bez internetu.

2. Týden s holkou, která se vrátila

z Erasmu a ráda vypráví.

3. Týden v Ústí nad Labem.

Polož tuhle knížku,

nebo tu diplomku

nikdy nedopíšeš.

033

14.10.2016 15:49:23


Drahomíra Jůzová

Věk: 19

Povolání: pornoherečka

Vtipné ze včerejší party

Dominika Feriho bylo to,

že všichni včera pili, smáli

se a užívali si, no a já jsem

si to s přítelem rozdávala

na střeše. Musím uznat, že

sex byl vzrušující, protože

ve mně byl takový ten

adrenalin, že nás někdo

může nachytat.

Drahomíra Jůzová

034

14.10.2016 15:49:23

Drahomíra Jůzová


Holky mě nenávidí, že jsem

pornoherečka a točím fi lmy

pro dospělé. Nechápu,

proč jim to vadí, když jsem

jim nic v životě neudělala.

Vždyť jen dělám práci,

kterou moc lidí nedělá,

a prostě by všem mělo

být fuk, co dělám, nejsou

moje rodina, tak co. Jsem

prostě PORNOHEREČKA.

V romantických fi lmech

taky občas šukají.

Svými příspěvky se ti podařilo rozvířit stojatý

vody českýho internetu. Myslíš, že pornoherečka

v Česku může mít takový dosah na sociálních

sítích jako pornoherečky v zahraničí (statisíce

sledujících apod.)?

Upřímně, nevím. Když srovnám známé blogerky, tak se to pohybuje kolem

100 tisíc fanoušků, tedy jako v Americe vůbec ne. Na americkém trhu je po

třeba bojovat zvlášť tvrdě a rozhodně jinak než tady. Český trh je velmi malý,

komplikovaný, částečně zmonopolizovaný. Člověk se tu musí hodně obracet.

Kdyby zde v pornoprůmyslu platili stejné peníze jako v Německu či USA, za

rok, co to dělám, bych měla koupený byt, auto apod.

Máš fanoušky i mezi ženami?

Mám a mám jich mnoho. Miluju je, jsou skvělé.

Do kdy myslíš, že tvoje kariéra potrvá?

Těžko říct, možná do 30 let. Ráda bych se dostala i do českého fi lmu.

Máš v ČR konkurenci ve své věkové skupině?

Momentálně ještě nemám, ale to přijde.

Jaké využíváš sociální sítě a k jakým účelům?

Sociální sítě používám jako vše v jednom. Komunikuji přes ně s fanoušky, po

užívám je jako svoji osobní prezentaci, skrze kterou si mě všímají české i za

hraniční agentury, a také se díky nim seznamuji s mnoha zajímavými lidmi, což

je skvělé.

Vždy, když piju víno, tak

jsem hrozně nadržená. Ach,

to afrodisiakum. Zase jsem

v tom.

035

14.10.2016 15:49:24


Lukáš Hejlík Věk: 36 Povolání: herec

Lukáš Hejlík

036

14.10.2016 15:49:24

Lukáš Hejlík


Z Gastromapy Lukáše

Hejlíka: „Jmenuje se to

Fit Foodie Restaurant

a spojuje to (naštěstí)

dvě fajn věci, zdravé jídlo

a trendy. Dneska už by

nás nebavilo chodit do

zdravých jídelen, s táckem

si dávat na váhu kus

tohoto s kurkumou či

onoho s kurkumou. Tahle

zlínská resturace je pro ty,

co chtějí jíst s rozumem,

a ještě z toho mít požitek.

Prostě pro ty, co chtějí

být fi t i foodies. A to jsme

i my, a tak jsme dorazili do

jednoho z Baťových bloků.

Krásný interiér, food dekor,

příjemné chutě, vyvážené

suroviny. Tedy pecka,

rozhodně místo, kam by

nám nevadilo chodit na

oběd pravidelněji. Budeme

to sledovat! Co vy, zlínští

foodies? Jak to máte rádi?“

Lukáši, jsem moc rád, že tě mohu v tomhle sborníku mít. Jsi výraznou osobností veřejného života a díky svým aktivitám udáváš směr v literatuře a gastronomii. Čili postupně: Představ nám svůj projekt LiStOVáNí – kdy a jak vznikl? Jaké jsou jeho cíle?

V době, kdy jsem měl ještě kabelové připojení k počítači, který jsem si půjčoval

s mým spolubydlícím na ubytovně Jihočeského divadla. Tam jsme s Pavlem

Oubramem šli po absolvování Vyšší odborné školy herectví. Někdo nám teh

dy řekl: Hele v Budějkách chtěj dva vysoký kluky. A my věděli, že oba se 192

centimetry nastavujeme laťku nebezpečně vysoko. Bylo to ale zvláštní. Pavla

pohltila práce v divadle i jeho systém. Toho jsem se ale já zalekl. Zjistil jsem, že

práce herce na oblasti spočívá v tom, že se ráno probere s kocovinou a vypotácí

se na zkoušku, kterou protrpí, odpoledne se jde ještě prospat, aby večer hrál

v divadle zase tak naprd nebo zase tak dobře, každopádně tak, aby to musel

u deseti piv rozebrat v divadelním klubu a ráno zase těžko vstávat. A tak jsem

hned věděl, že nemůžu takhle zakrnět, že musím něco dělat. Nudil jsem se

už dost v pubertě, zpětně to nechápu, například teď, když vidím svou dceru,

jak neví, co dělat, úplně šílím, protože vzpomínám na tyhle svoje chvíle. Právě

na tom zmiňovaném počítači jsem inicioval svůj kulturní server „zastavtese“,

u kterého jsem se mimochodem nezastavil a nezastavil jsem se vlastně dodne

ška. Tehdy toho moc nebylo, kultura ještě na internetu portálově chyběla, snad

kromě serveru Tiscali, tištěné deníky ještě všechno držely na papíře. Pomáhal

mi s tím Olda Neuberger, který si pak mimochodem jen tak založil server libim

seti.cz, a kdyby nepřišel Facebook, byl to český Zuckerberg. Myslím, že tehdy

i odmítl velkou nabídku od Seznamu. Grafi ku tomu taky dělala budoucí hvězda

svého oboru, Kafes33.

No ale k LiStOVáNí. Tlačil jsem na Pavla, abychom prostě dělali něco i mimo di

vadlo. Oba nás rozsekala kniha Alessandra Baricca Oceán moře. A tak jsme po

večerech (pivo jsme si prostě dali na ubytovně) upravili knihu do scénáře a byli

připraveni, že to nazkoušíme ještě i s naší kolegyní Věrou Hollou, která přišla

do Budějovic také z naší třídy na herecké školy. Naše režisérka právě ještě ze

školních let Helena Glancová si náš scénář přečetla a řekla, že je to fajn, ale

leda tak na nějaké čtené divadlo. Do toho nás v Budějkách oslovila knihkup

kyně, paní Hladká – taková bizarní postava jihočeské metropole, ale my jsme

jí vlastně hodně vděčni –, zda bychom nechtěli udělat něco jako čtenou koláž

037

14.10.2016 15:49:24


z knížek Emila Hakla. Udělali jsme to, ale nebylo to žádné čtení. Mělo to hlavu,

patu, hudbu, aranžmá, bylo to divadlo. A bylo to první LiStOVáNí, před patnácti

lety! Teď jsme o 104 knížek dále, každé představení jde dál a dál, ale stále vy

chází z toho prvního. Kolik představení v rámci LiStOVáNí zrealizujete za rok? S jakým ohlasem se setkávají?

Bude to asi znít šíleně, ale určitě přes 800. Vždycky hrajeme minimálně dva

krát, jak dopoledne, tak i večer. Tím rozkládáme náklady na cestu, honoráře

a náš čas, který v tom má bohužel cenu nejvyšší. Tedy když jedeme z Brna hrát

do Ústí, je prostě super, že ten večer ještě můžeme hrát v Mělníku. Rád říkám,

že náš den má dva dny. A taky se trochu, přiznávám, řídím heslem: včerejší

rekord, dnešní norma. Ne, přeháním samozřejmě, ale mám radost z toho, že to

šlape. Jsme ale neustále na cestách. Jsme divadlo bez domova, jsme, jak nám

říká Robert Fulghum, létající cirkus. Však třeba právě on, devětasedmdesátile

tý dědeček, s námi zajel turné po padesáti českých městech. Na LiStOVáNí je

super, že jsme s ním opravdu všude, takže se to prostě netýká Prahy nebo Brna,

líbí se mi, že když mě o tom někdo slyší vyprávět a je třeba z Králíků, nemusí

si říct: No jo, to zase nebude nic pro mě. Protože my hráváme i v Králíkách.

Začali jsme na pěti stálých scénách, současně pravidelně dojíždíme do zhruba

60 měst a často i vesnic (zvlášť ty jihomoravské jsou moc fajn). Je vždycky

hrozně fajn, a to se také autorům, kteří nás často na šňůře doprovázejí, líbí, že

jeden den hrajeme v Redutě Národního divadla Brno, tedy na jevišti, kde řádil

i Mozart, a druhý den třeba na půdě pana notáře Vondráka v Havlíčkově Brodě.

Tam mimochodem hrajeme každoměsíčně už 10 let! A do toho všeho, aby to

nebylo jednoduchý, hrajeme 3–5 představení dopoledne pro školy. A to prosím

přímo na školách, v jídelně nebo pod basketbalovým košem. Mimochodem,

novinář Jirka Nádoba, když byl ještě ve Forbesu, zjistil, že jsme asi nejčastěji se

přemisťující osobností v České republice. Plánoval se mnou takovou aplikaci,

na základě které si třeba můžete spočítat počty služebně odjetých kilometrů

a svoje cesty zanimovat na mapě ČR.

Jo, a zapomněl jsem vlastně odpovědět na ty ohlasy. No jasně, kdyby nebyly ty

nejlepší, nehráli bychom na tolika místech pro tolik cílových skupin. Prostě jsou

skvělé. Problém je spíš v tom, že kdo nás neviděl, netuší, jak to funguje. Všichni

mě potkávají a říkají, jo vy děláte to čtení, že jo? A já z nich úplně cítím, že tuší

nějakou napudrovanou nudu, kde budou dva tři týpci sedět v křesílkách s lam

pičkou, budou pít knihovnickou vodu (to je prosím vás ochucená minerálka, ne

Lukáš Hejlík

038

14.10.2016 15:49:25


vím proč, ale v každé knihovně nám připravují ochucenou minerálku) a budou

předčítat hlubokým hlasem nějaké strašně literární pasáže. Bože, vůbec! My

proletíme celou knihou, kterou vtěsnáme do padesáti minut, a to tak, abychom

ani nestihli začít nudit. Abychom vzbudili všechny emoce. Používáme k tomu

činohru, hudbu, světla, diváky a jejich reakce. Když někdo dorazí, už se vrací.

Když někam přijedeme hrát, už se vracíme. Třeba na teplický gympl. Tam jsi

nás vlastně musel určitě několikrát vidět, ne?

Viděl! Velmi mi imponuje, že literaturu

popularizujete v terénu! Nicméně nebylo by

snazší a účelnější ji propagovat například pomocí

YouTube?

No, občas tak zkoušíme. Je na to strašně málo času. Většinou úpravu knihy,

a tedy i režii představení táhne jeden z nás. Ten při škrtání textu musí mít už

jasnou představu, jak to scénicky povede. Jinak bacha, průměrná kniha má tři

sta tisíc a víc znaků a naše představení musejí mít dvacet tisíc max. A to tak,

že ani autor nesmí poznat, že něco chybí. A ono samozřejmě chybí, ale pros

tě nesmí to vzít knize příběh, ducha, kostru. Koneckonců, Dan Brown řekl po

premiéře Inferna (a bacha, to mělo znaků téměř milion): Hele, to bylo dokonalé

espresso z mé knížky. A to je přesné. Ale zpět k tomu zkoušení, po seškrtání

prostě někdy není čas, a tak opravdu někdy zkoušíme přes telefon s očima na

obrazovkách anebo i přes kamery. Nicméně, vždycky (téměř) to vyšlo a každý

představení nás posouvá. A jasně, na YouTube by to nemělo šťávu. Baví ně

koho dívat se na divadlo ze záznamu? To je prostě hrozně těžké natočit, musí

se tomu uzpůsobit i samotné podání, které je jiné na kameru, jiné pro diváka

v sále. A bacha, my jsme divadlo, ano propagujeme u toho literaturu, ale jak

jsem řekl na začátku, chtěli jsme být činorodí i mimo své hlavní angažmá.

Teď je mi hlavním angažmá LiStOVáNí. Mám v tom své kamarády herce, ale

i celou rodinu. Manželka je manažerkou dopoledních představení, administ

rativně a účetně to pak celé řídí moje mamka. Té jsem trochu zničil důchod,

s LiStOVáNím tráví 10 hodin denně. Můj brácha dělá stránky, jeho žena obsah.

Uvidíme, co mé děti, snad nepřevezmou štafetu hereckou. A já sám? Dělám

všechno. Nescafé 3 v 1 je proti mně hadr. Já přečtu knížku, těch dostávám od

nakladatelů hafo ještě před vydáním, když se mi líbí, začnu vyjednávat s auto

rem, snažím se ho pozvat, pak začnu prodávat šňůru, kterou si mezitím obsa

dím s herci, a na každou tour o 50 městech si vyměním s prostory, ve kterých

09. 6. / 17:30 / Prostějov / Městské divadlo

09. 6. / 19:30 / Olomouc / Šantovka

10. 6. / 18:00 / Králíky / KD Střelnice

10. 6. / 20:00 / Letohrad / Kulturní centrum

11. 6. / 12:00 / Šumperk / Zahrada přátelství

11. 6. / 16:00 / Opava / Evžen jazz café club

11. 6. / 18:00 / Nový Jičín / Divadlo

11. 6. / 21:00 / Třinec / Městská knihovna

12. 6. / 14:00 / Jevíčko / Kino Astra

12. 6. / 16:00 / Moravská Třebová / Dvorana Muzea

12. 6. / 18:00 / Svitavy / Fabrika

12. 6. / 20:00 / Polička / Tylův dům

15. 6. / 17:00 / Třebíč / Městská knihovna

15. 6. / 19:30 / Znojmo / Znojemská Beseda

16. 6. / 17:30 / Rosice / Kino Panorama

16. 6. / 19:30+21:00 / Brno / Divadlo Reduta

17. 6. / 18:00 / Havlíčkův Brod / Sál staré radnice

17. 6. / 20:30 / Čáslav / Café LaDus

18. 6. / 16:00 / Městec Králové / Kino Biásek

18. 6. / 18:30+20:30 / Chrudim / Gymnázium J. Ressela

19. 6. / 17:00 / Jablonec nad Nisou / Jablečné lázně

19. 6. / 20:00 / Liberec / Kino Varšava

20. 6. / 18:00 / Praha-Řepy / Knihovna v KC Průhon

20. 6. / 20:30 / Mělník / Mekuc

21. 6. / 18:00+20:00 / Ústí nad Labem / Svč. knihovna

22. 6. / 18:00+20:30 / Praha / Divadlo Minor

24. 6. / 18:00 / Kladno / BB Espresso shop

24. 6. / 20:30 / Slaný / Gymnázium

25. 6. / 14:00 / Přeštěnice u Milevska / Open Air Music fest

25. 6. / 17:00 / Drážkov / Váchův Špejchar

25. 6. / 20:30 / Plzeň / Měšťanská Beseda

27. 6. / 18:00 / Tábor / Divadlo Oskara Nedbala

27. 6. / 20:30 / Veselí nad Lužnicí / Dům kultury

28. 6. / 19:00+20:30 / České Budějovice / Studiová scéna

Na Půdě

13. 7. / 17:00 / Hodonín / Městská knihovna

13. 7. / 20:00 / Kyjov / Pražírna

14. 7. / 17:30 / Rožnov pod Radhoštěm / Městská knihovna

14. 7. / 19:30 / Valašské Meziříčí / Městská knihovna

15. 7. / 20:00 / Ostrava / Colours of Ostrava

Robertu Fulghumovi je

čerstvě 79 let! Za 19 dní

s LiStOVáNí projede 39

měst a odehraje

42 představení!

039

14.10.2016 15:49:25




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist