načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tajný deník Adriana Molea - Sue Townsendová

Tajný deník Adriana Molea

Elektronická kniha: Tajný deník Adriana Molea
Autor:

První díl oblíbené série pro teenagery Adrianu Moleovi už jistě slyšeli všichni. Příhody známého puberťáka plné sarkastického humoru začaly vycházet koncem osmdesátých ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  179
+
-
6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8% 88%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 183
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: Čtvrté, revidované vydání
Spolupracovali: přeložila Helena Hartlová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-204-4342-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

První část úsměvné pentalogie zachycuje život čtrnáctiletého chlapce z anglické středostavovské rodiny, nepochopeného, ale bystrého pozorovatele svého okolí. V deníkových zápiscích se odrážejí nejen Adrianovy domácí trampoty - doma vrcholí rodinná krize, matka od rodiny odchází a chlapec zůstává se svým nepraktickým otcem, ale i obecný stav anglické společnosti 80. let 20. století. Hrdina uprostřed osobních zmatků dokáže svérázným klukovským pohledem sledovat a s neodolatelným humorem komentovat vážné i nevážné problémy, které hýbají britskou společností. Knížka zaujme i pobaví právě tímto originálním pohledem rošťáka a snílka na lidi, události i okolní svět.

Popis nakladatele

První díl oblíbené série pro teenagery Adrianu Moleovi už jistě slyšeli všichni. Příhody známého puberťáka plné sarkastického humoru začaly vycházet koncem osmdesátých let v Británii a zanedlouho i zde. Zaujaly od prvního okamžiku, kdy se objevily na trhu, četly se na pokračování, byly zdramatizovány, v divadlech se hrály jako muzikál a staly se dokonce námětem oblíbené počítačové hry. Autorka navíc pokračovala v líčení osudů svérázného hlavního hrdiny až do jeho čtyřicítky, takže čtenáři mohli sledovat svého oblíbence i v dospělosti.Mladá fronta vydává knihy už počtvrté, tentokrát v revidovaném překladu a nové úpravě. V prvním dílu je Adrian 13 a 3/4 roku starý muž, který všemu rozumí a kriticky hodnotí nejen kamarády a učitele, ale především - jak jinak - své rodiče. Píše sideník, v němž si nebere servítky a jemuž se svěřuje se vším, co ho potkalo. Ke všemu se ještě vážně zamiloval, takže psát má skutečně o čem.

Zařazeno v kategoriích
Sue Townsendová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Colinovi a také Seanovi,

Danovi, Vicki a Alžbětě

s láskou a díky

MLADÁ FRONTA



Sue Townsendová

MLADÁ FRONTA


Přeložila Helena Hartlová

The Secret Diary of Adrian Mole Aged 13 ¾

Copyright © 1984 by Sue Townsend

Translation © Helena Hartlová, 1988, 2003, 2008, 2016


7

„Pavlovi připadalo, že se v něm při chůzi všechnovzpouzí... přesto si dál povídal se svou matkou. Nikdy by se jí

nepřiznal, jak moc ho tyhle věci trápí, a ona to tušila jen

zčásti.“

D. H. Lawrence

Synové a milenci

Čtvrtek, 1. ledna

SVÁTEK V ANGLII, IRSKU, SKOTSKU A WALESU

Moje novoroční předsevzetí:

1) Budu pomáhat slepcům přes ulici.

2) Budu si věšet kalhoty na ramínko.

3) Gramofonové desky budu ukládat do obalů.

4) Nezačnu kouřit.

5) Přestanu si mačkat uhry.

6) Budu hodný na psa.

7) Budu pomáhat chudým a nevědomým.

8) Po tom, co jsem dneska v  noci slyšel zezdola ty nechutné zvuky, přísahám, že nikdy nebudu pít alkohol.

Při včerejší oslavě otec opil psa griotkou. Jestli se o tom dozví

ně kdo ze Spolku pro ochranu zvířat, nechají otce možnázavřít. Uplynulo už osm dní od Štědrého dne, ale matka na sobě

ještě ani jednou neměla zelenou lurexovou zástěru, co jsem jí

koupil k Vánocům. Příští rok dostane pěnu do koupele.

To už je můj osud, že mám zas uhra na bradě, zrovna na Nový rok.

SUE TOWNSENDOVÁ

Pátek, 2. ledna

SVÁTEK VE SKOTSKU. ÚPLNĚK

Dneska mi bylo mizerně. Může za to matka, protože si ve

dvě v noci zpívala na schodech. To už je můj osud, že mám

takovou matku. Je tu jistá naděje, že se z mých rodičůstanou alkoholici, a tak bych se příští rok mohl dostat dodětského domova.

Pes už se otci pomstil. Vyskočil, shodil mu model lodi a potom, s nohama omotanýma lanovím, utekl do zahrady. Otec bez pře stání a pořád dokolečka opakoval: „Tříměsíční práce v tahu.“

Uher na bradě se zvětšuje. Může za to matka, protože neví nic o vitamínech. Sobota, 3. ledna Jsem šíleně nevyspalý! Otec odmítl pustit psa domů, takže pes proštěkal celou noc pod mým oknem. To už je můj osud! Otec mu sprostě nadával. Jestli si nedá pozor, dostane se kvůli svému neslušnému slovníku na policii.

Ten uher je snad nežit. To už je můj osud, že ho mám na tako vém místě, kde ho může každý vidět. Upozornil jsem matku, že jsem dnes ještě neměl vitamín C. Řekla: „Tak si běž koupit po meranč.“ To je typické.

Tu lurexovou zástěru na sobě ještě pořád neměla.

Budu rád, až zase začne škola. Neděle, 4. ledna DRUHÁ PO VÁNOCÍCH Otec má chřipku. Nepřekvapuje mě to, při stravě, kterou dostá váme. Matka šla v  dešti ven, aby mu koupila sirup s vitamí nem C, ale já jsem jí řekl, jak to je: „Teď už je příliš pozdě.“ Zázrak, že ještě nemáme kurděje. Matka tvrdí, že mi na bradě nic nevidí, ale říká to jen proto, že má kvůli naší stravě pocity viny.

Tajný deník Adriana Molea

Pes utekl, protože matka nezavřela branku. Zlomil jsem přenosku u gramofonu. Nikdo to ještě neví a při troše štěstí bude otec nemocný dlouho. On jediný ho mimo mě používá. Po zástěře ani stopy. Pondělí, 5. ledna Pes se ještě nevrátil. Je tu bez něj klid. Matka telefonovala na po licii a dala jim jeho popis. Udělala z něj většího chudáka, než je. Řekla jim, že mu visí chlupy přes oči a tak. Já si vážně myslím, že policie má na práci něco lepšího než hledat psy. Třeba chytat vrahy. Říkal jsem to matce, ale stejně tamzavolala. Jestli ji kvůli tomu psovi někdo zavraždí, dobře jí tak.

Otec se ještě pořád povaluje v posteli. Je jako nemocný, ale všiml jsem si, že nepřestal kouřit!

Dneska se tu zastavil Nigel. Přijel z vánočních prázdnin opálený. Myslím, že utrpí šok z anglické zimy a bude brzy nemocný. Mys lím, že ho rodiče neměli brát do ciziny.

Vůbec ještě nemá uhry! Úterý, 6. ledna SVÁTEK TŘÍ KRÁLŮ. MĚSÍC V NOVU Pes má průšvih!

Shodil z kola člověka, co odečítá plyn a elektřinu,a rozházel mu všechny zápisy. Počítám, že teď všichni skončíme u  soudu. Poli cista, co ho přivedl, řekl, že si na psa musíme dávat větší pozor, a zeptal se, jak dlouho už je chromý. Matka řekla, že není chro mý, a prohlédla mu packy. V levé přední měl zapíchnutého plastového piráta z otcovy lodi.

Pes měl radost, že mu matka piráta vyndala, a sezablácenýma packama skočil policistovi na uniformu. Matkapřinesla z  kuchy ně hadr na nádobí, ale na tom byl jahodový džem od nože, který jsem do něho utřel, takže uniforma pak vypadala ještě hůř než předtím. Policista potom odešel. Určitě nadával. Mohl bych ho za to udat.

SUE TOWNSENDOVÁ

Najdu si ve svém novém slovníku, kdo vlastně byli tři králové. Středa, 7. ledna Dneska ráno se tu zastavil Nigel na novém kole. Má láhev na vo du, tachometr, žluté sedlo a úzké závodní galusky. Pro Nigela je ho škoda. Jezdí na něm jen nakupovat. Kdybych ho měl já, jezdil bych po celé zemi a získával cennézkušenosti.

Můj uher nebo nežit dosáhl vrcholu. Větší už určitě být nemůže. Našel jsem ve slovníku výraz, který popisuje mého otce. Simu lant. Ještě pořád je v posteli a polyká vitamín C.

Pes je zavřený v kůlně na uhlí.

Tři králové prý byli nějací moudří muži. Čtvrtek, 8. ledna Teď má chřipku matka. Znamená to, že se musím starat o oba. To už je můj osud!

Celý den jsem běhal nahoru a  dolů po schodech. Uvařil jsem jim pořádnou večeři: Dvě volská oka s fazolemia krupicovou kaši z konzervy. (Dobře že jsem si vzal tu zelenoulurexovou zástěru, protože vajíčka na pánvi prskala a měl jsem je všude po sobě.) Málem jsem vypěnil, když jsem viděl, že se vůbec ničeho ani ne dotkli. Tak zle jim být nemůže. Odnesl jsem to psovi do kůlny. Zítra ráno přijde babička, takže jsem musel vydrhnout připálené kastroly a  potom jsem šel se psem na procházku. Když jsem se dostal do postele, bylo půl dvanácté. Není se co divit, že jsem na svůj věk malý.

Rozhodl jsem se, že mé povolání nebude mít nicspolečného s medicínou. Pátek, 9. ledna Celou noc kašlali, jeden přes druhého. Člověk by si myslel, že na mě po tak perném dnu budou brát trochu ohled.

Tajný deník Adriana Molea

Přišla babička, a když viděla, v jakém stavu je náš dům, byla zne chucená. Ukázal jsem jí svůj pokoj, který jevždycky uklizený, a tak mi dala padesát pencí. Pak jsem jí ukázal všechny prázdné láhve v popelnici, a to ji zase znechutilo.

Babička pustila psa z kůlny. Řekla, že je od matky kruté takhle ho zavírat. Pes se v  kuchyni na podlaze pozvracel. Babička ho za se zavřela.

Vymáčkla mi uhra na bradě. Ještě se tím zhoršil. Pověděl jsem babičce o zelené zástěře a ona řekla, že mé matce kupuje každé Vánoce vestu ze stoprocentního akrylu a  že matka neměla jedi nou z nich vůbec nikdy na sobě! Sobota, 10. ledna Dopoledne: Teď je nemocný pes! Pořád zvrací, takže musel přijít veterinář. Otec mi řekl, abych doktorovi nevykládal, že byl pes dva dny zavřený v kůlně na uhlí.

Přelepil jsem si uher náplastí, aby se mi tam nedostaly bacily ze psa.

Veterinář si psa odvedl. Říká, že má asi zauzlení střev a bude po třebovat operaci.

Babička měla výstup s  matkou a  odešla domů. Našla všechny vá noční vesty rozstříhané v  pytli s  prachovkami. Takhle plýtvat, když lidé trpí hladem.

Pan Lucas odvedle přišel navštívit matku a  otce, kteří jsou ještě pořád v posteli. Přišel jim popřát, aby se brzo uzdravili, a  matce přinesl květiny. Matka seděla v  posteli v  noční košili a  byl jí vi dět pěkný kus ňader. Mluvila s panem Lucasem protivným hla sem. Otec dělal, že je ospalý.

Nigel přinesl svoje desky. Je celý blázen do pankáčů, ale co to má za smysl, když člověk ani neslyší slova. Stejně si myslím, že se ze mě stává intelektuál. To mám určitě ze všech těch starostí.

Odpoledne: Šel jsem se podívat, jak je psovi. Je už po operaci. Veterinář mi ukázal igelitový sáček se spoustou

SUE TOWNSENDOVÁ

eklhaft věcí. Byl v  něm kus uhlí, kus smrčku z  vánočního

dortu a piráti z otcovy lodi. Jeden z pirátů se oháněl šavlí,

což muselo psa hrozně bolet. Pes už vypadá mnohem líp. Za

dva dny ho pustí domů. Ach jo. Když jsem přišel domů, otec

se zrovna po telefonu hádal s babič kou kvůli těm prázdným

lahvím v popelnici.

Pan Lucas byl nahoře v ložnici a bavil se s matkou. Když odešel, otec šel nahoru a  pohádal se s  matkou. Ta se rozbrečela. Otec má špatnou náladu. To znamená, že už je mu líp. Udělal jsem matce čaj, i když si o něj neřekla. To ji také rozbrečelo. Některé lidi prostě nepotěšíte!

Uher je tam pořád. Neděle, 11. ledna PRVNÍ PO TŘECH KRÁLÍCH Teď už vím, že jsem intelektuál. Včera večer jsem vidělv televizi pořad s Malcolmem Muggeridgem a pochopil jsemskoro každé slovo. Všechno to do sebe zapadá. Špatný domov, ubohá strava, nechuť k  pankáčům. Myslím, že se nechám zapsat do knihovny, a uvidím, co se stane.

Škoda že v okolí nebydlí žádní další intelektuálové. Pan Lucas chodí v manšestrákách, ale je to pojišťovák. To už je můj osud. První co po Třech králích? Pondělí, 12. ledna Pes je zpátky. Pořád si líže stehy, takže když jím, musím se k ně mu otočit zády.

Matka dnes ráno vstala, aby psovi udělala pelíšek naspaní, než mu bude líp. Udělala ho z lepenkové krabice, co v ní dřív byly balíčky s  práškem na praní. Otec řekl, že z  toho bude pes kýchat a  potrhá si stehy a  veterinář si napočítá ještě víc za nové šití. Po hádali se kvůli krabici, potom otec zase začal o panu Lucasovi. I když mi není jasné, co má pan Lucas společného s psím pele chem.

Tajný deník Adriana Molea

Úterý, 13. ledna

Otec už šel do práce. Sláva! Nevím, jak ho může matka snést.

Pan Lucas se dneska ráno přišel zeptat, jestli matkaneotřebuje pomoct s něčím v domě. Je moc hodný. PaníLucasová vedle my la zvenku okna. Žebřík nevypadal zrovna bezpečně. Napsal jsem Malcolmu Muggeridgeovi do BBC, aby mi poradil, co mám dě lat, když jsem intelektuál. Doufám, že mi brzo odepíše, protože už toho začínám mít dost, být osamělým intelektuálem. Napsal jsem báseň a trvalo mi to jen dvě minuty. Dokonce i slavným bá sníkům to trvá dýl. Jmenuje se Vodovodní kohoutek, ale ve sku tečnosti není o kohoutku. Je hrozně hlubokomyslná a je o životěa takových věcech.

Adrian Mole:

Vodovodní kohoutek

Kohoutek kape a nenechá mě spát,

Jezero bude tam ráno akorát.

Pro vadné těsnění zničí se koberec,

Na nový otec se bude dřít jak blbec.

Když odchází do práce, zavírat měl by vodu.

Tati, vyměň těsnění a zaraž tu škodu! Ukázal jsem báseň matce, ale ta se smála. Není moc bystrá. Ještě pořád mi nevyprala trenýrky na tělocvik a zítra jdu do školy. Vů bec není jako matky v televizi.

SUE TOWNSENDOVÁ

Středa, 14. ledna

Zapsal jsem se do knihovny. Půjčil jsem si Péči o  pleť,

O původu druhů a  knížku od spisovatelky, co o  ní pořád

mluví moje mat ka. Jmenuje se to Pýcha a  předsudek a  ta

spisovatelka se jmenuje Jane Austenová. Můžu říct, že jsem

na knihovnici udělal dojem. Možná že je taky intelektuálka jako já. Nedívala se mi na bradu, takže už se to možná

zmenšuje. Je na čase!

Pan Lucas popíjel v  kuchyni s  mou matkou kafe. Místnost byla plná kouře. Smáli se, ale když jsem vešel, ztichli.

Paní Lucasová vedle čistila kanálek. Měl jsem dojem, že má špat nou náladu. Myslím, že Lucasovi nemají šťastné manželství. Chudák pan Lucas!

Ve škole si nikdo z učitelů nevšiml, že jsem intelektuál. Až budu slavný, budou litovat. Máme ve třídě novou holku. Při zeměpise sedí vedle mě. Je fajn. Jmenuje se Pandora, ale chce, aby se jí ří kalo „Skříňka“. Neptejte se mě proč. Možná že se do ní zamiluju. Koneckonců by už bylo na čase, když je mi 13 a ¾. Čtvrtek, 15. ledna Pandořiny vlasy mají barvu jako med a jsou dlouhé přesně tak, jak je má holka mít. Má docela dobrou postavu. Viděl jsem ji hrát basket a poskakovala jí ňadra. Bylo mi tak nějak divně. My slím, že je to ono!

Psovi už vyndali stehy. Kousl veterináře, alepředpokládám, že je na to zvyklý. (Ten veterinář, myslím, pes je na to zvyklý určitě.) Otec přišel na tu zlomenou přenosku.Napovídal jsem mu, že ji zlomil pes. Otec řekl, že počká, až se pes uzdraví po operaci, a  pak ho nakopne. Doufám, že to byl žert.

Když jsem přišel ze školy, byl pan Lucas zasev kuchyni. To jsem blázen, proč sem pořád chodí. Matce už je líp. Paní Lucasová vedle sázela stromky. Potmě. Přečetl jsem

Tajný deník Adriana Molea

kousek z Pýchy a před sudku, ale je to hrozněstaromódní. Myslím, že by Jane Austenová měla napsat něco kapku

modernějšího.

Pes má stejnou barvu očí jako Pandora. Všiml jsem si toho jedině proto, že ho matka ostříhala. Vypadá teď hůř než kdy předtím. Pan Lucas s  matkou se mu smáli, jak je ostříhaný, což od nich není moc hezké, protože jim to nemůže oplatit. Je to stejné, jako kdyby se smáli někomu z královské rodiny.

Půjdu si brzo lehnout, budu myslet na Pandoru a cvičit, abych měl rovná záda. Už dva týdny jsem nevyrostl. Když to tak půjde dál, bude ze mě trpaslík.

Jestli ten uher do soboty nezmizí, půjdu k doktorovi.Nemůžu takhle žít, když na mě každý civí. Pátek, 16. ledna Zastavil se tu pan Lucas a nabídl matce, že ji vezme autem na ná kupy. Vysadili mě před školou. Byl jsem rád, že jsem z  toho vše ho smíchu a  cigaretového kouře venku. Cestou jsme viděli paní Lucasovou. Nesla veliké nákupní tašky. Matka jí zamávala, ale paní Lucasová zamávat nemohla.

Dneska byl zeměpis, takže jsem celou hodinu sedělvedle Pandory. Den ze dne je hezčí. Řekl jsem jí, že má oči jako náš pes. Ze ptala se, co je to za rasu. Řekl jsem, že voříšek.

Půjčil jsem Pandoře svůj modrý fix, aby si mohla vybarvit moře okolo britských ostrovů.

Myslím, že takové drobné pozornosti dokáže ocenit.

Začal jsem číst O původu druhů, ale televizní seriál byl lepší. Péče o pleť je senzační. Nechal jsem knížku otevřenou na stránkách, kde se mluví o  vitamínech. Doufám, že matka tu narážku pocho pí. Položil jsem ji na kuchyňský stůl vedle popelníku, takže ji ur čitě nemůže přehlédnout.

Objednal jsem se k doktorovi s tím uhrem. Je teď zarudlý.

SUE TOWNSENDOVÁ

Sobota, 17. ledna

Dneska mě brzo ráno probudil rámus. Paní Lucasovábetonuje u  nich před domem. Automix nechal zapnutý motor

a  paní Luca sová zatím lopatou rozhazovala beton, aby neztvrdnul. Pan Lu cas jí vařil čaj. On je vážně hodný.

Nigel se mě přišel zeptat, jestli bych nešel do kina, ale řekl jsem mu, že ne, protože se chystám k doktorovi kvůli uhru. Řekl, že žádný nevidí, ale to od něj byla jenomzdvořilost, protože uher je dneska opravdu masivní.

Doktor Taylor je asi jeden z  těch přepracovaných obvoďáků, co se o nich všude píše. Na bradu se mi aninepodíval, řekl jenom, že si nesmím dělat starosti, a zeptal se, jestli je u nás doma všech no v pořádku. Pověděl jsem mu o  našem mizerném rodinném ži votě a  ubohé stravě, ale on řekl, že jsem dobře živený, a poslal mě domů. Mám si prý vážit toho, co mám. Tolik o  našem státním zdravotnictví.

Začnu roznášet noviny a budu se léčit soukromě. Neděle, 18. ledna DRUHÁ PO TŘECH KRÁLÍCH Paní Lucasová a moje matka měly výstup kvůli psovi. Dostal se nějak z domu a poťapal paní Lucasové mokrý beton. Otec na vrhl, že nechá psa utratit. Matka se ale rozbrečela, a tak řekl, že to neudělá. Všichni sousedi byli venku na ulici, myli auta a po slouchali. Někdy toho psa vážně nenávidím!

Dneska jsem si vzpomněl na předsevzetí, že budu pomáhat chu dým a nevědomým. Vzal jsem svoje staréčasopisy a nesl je jedné docela chudé rodině, co se přistěhovala do vedlejší ulice. Že jsou chudí, vím, protože mají jenom černobílou televizi. Otevřel mi nějaký kluk. Vysvětlil jsem mu, proč jsem přišel. Podíval se na časopisy a řekl: „Sem čet,“ a přibouchnul mi dveře před nosem. Tolik o pomoci chudým!

Tajný deník Adriana Molea

Pondělí, 19. ledna

Ve škole jsem se stal členem kroužku, který si říká Milosrdní sa maritáni. Pomáháme spoluobčanům a tak podobně.

Máme to v pondělí odpoledne místo matiky.

Dneska jsme si povídali o tom, co budeme dělat. Zařadili mě do skupiny, co pomáhá důchodcům. Nigel dostal pěkně hnusnou službu. Bude dávat pozor na dětičky na hřišti. Je otrávený jako šváb.

Nemůžu se dočkat příštího pondělka. Dostanu kazetu, abych mohl nahrát všechny historky těch starých mrzoutů o válce a ta kových věcech. Doufám, že ten můj bude mít dobrou paměť.

Pes je zase u  veterináře. Ten beton mu zatvrdnul v packách. Už se nedivím, že dělal v  noci na schodech takový rambajs. Pandora se na mě při dnešním obědě usmála, ale já se zrovna dusil kous kem chrupavky, tak jsem se na ni usmát nemohl. To už je můj osud! Úterý, 20. ledna ÚPLNĚK Matka si hledá práci!

Teď možná skončím jako delikvent, co se potuluje poulicích a  tak dál. A  co budu dělat o  prázdninách? Předpokládám, že prosedím celé dny někde v pradlence, abych se vůbec zahřál. Bu du „dítě s klíčem na krku“, i když přesně nevím, co to znamená. A kdo se bude starat o psa? A co budu jíst celý den? Nezbude mi než jíst smažené brambůrky a bonbóny, až si úplně zničím pleť a vypadají mi všechny zuby. Myslím, že je matka nemožně sobecká. Stejně jí to v práci moc nepůjde. Není příliš bystrá a o Vánocích moc pije.

Zavolal jsem babičce a pověděl jí to. Řekla, žeo prázdninách můžu být u ní a odpoledne s ní chodit třeba do klubu důchodců a tak podobně. Neměl jsem jí vůbec volat. Dneska o  přestávce jsme měli schůzku Samaritánů. Rozdělili jsme

SUE TOWNSENDOVÁ

si staříky. Na mě připadl jeden, co se jmenuje Bert Baxter.

Je mu osmdesát devět, takže ho asi nebudu mít dlouho.Zítra se u něj zastavím. Dou fám, že nemá psa. Mám psů dost.

Buď jsou u veterináře, nebo stojí před televizí.

Středa, 21. ledna

Lucasovi se rozvádějí! Jsou první v naší ulici. Matka k nim

šla, aby pana Lucase utěšila. Muselo ho to pořádně sebrat,

protože tam byla ještě, když se otec vrátil z práce. PaníLucasová někam odjela taxíkem. Myslím, že odjela navždy,protože si s  sebou vza la rozdvojku na elektřinu. Chudák pan

Lucas se teď bude muset sám starat o domácnost a prát si.

Otec dnes vařil večeři. Měli jsme rýži s  kari, co se vaří v sáčku. Teď už zbyl v mrazáku jen balíček něčeho zeleného, z čeho spad la nálepka. Otec si dělal legraci, že to pošlehygienikovi. Matka se nesmála. Myslela asi na chudáka pana Lucase, který zůstal sám.

Po večeři jsem šel navštívit starého pana Baxtera. Otec mě tam vzal autem. Jel si zahrát badminton a měl to přicestě. Dům pana Baxtera je z ulice sotva vidět. Kolem dokola je obrovský, hrozně přerostlý živý plot. Když jsem zaklepal na dveře, nějaký pes za čal štěkat, vrčet a vyskakovat naschránku na dopisy. Dřív než jsem utekl, zaslechl jsem ještě zvuk porážených lahví a klení ně jakého muže. Doufám, že mám špatnou adresu.

Cestou domů jsem potkal Nigela. Řekl mi, že Pandořin otec roz váží mléko. Už o ni tolik nestojím.

Když jsem se vrátil, nikdo nebyl doma, tak jsem nakrmil psa, prohlédl si uhry a šel spát. Čtvrtek, 22. ledna Je to sprostá lež, že Pandořin otec rozváží mléko! Je ekonom v mlékárně. Pandora říká, že Nigela nakope, jestli o ní bude roz nášet drby. Už ji zase miluju.

Tajný deník Adriana Molea

Nigel mi řekl, abych s ním zítra večer zašel do klubumládeže na diskotéku. Pořádají ji kvůli tomu, aby se vybraly peníze na nový balík pingpongových míčků. Nevím, jestli půjdu, protože Nigel je o víkendech pankáč. Jeho matka mu to trpí pod podmínkou, že bude pod pankáčským tričkem nosit teplý nátělník.

Matka měla pohovor kvůli zaměstnání. Cvičí se v  psaní na stroji a  vůbec nevaří. Jak to teprve bude vypadat, jestli tu práci vážně dostane? Otec by měl zakročit, než se z nás stane rozvrácená ro dina. Pátek, 23. ledna To bylo naposledy, co jsem šel na diskotéku. Všichni tam byli punkové, mimo mě a  vedoucího klubu Ricka Lemona. Nigel se celý večer předváděl. Skončil tím, že si propíchnul ucho zavíra cím špendlíkem. Můj otec ho musel vzít autem do nemocnice. Nigelovi rodiče auto nemají, protože jeho otec má v hlavě ocelo vou destičku a matka měří jen stopadesát centimetrů. Vážně se není co divit, že se Nigelnepovedl, když jeden z rodičů je šílenec a druhý trpaslík.

Ještě pořád se mi neozval Malcolm Muggeridge. Možná že má špatnou náladu. My intelektuálové míváme špatnou náladu ča sto. Obyčejní lidé nám nerozumějí a říkají, žetrucujeme, ale to není pravda.

Pandora byla navštívit Nigela v nemocnici. Má z tohozavíracího špendlíku malou otravu krve. Pandora si myslí, že Nigel je děsně odvážný. Já si myslím, že je děsně pitomý.

Celý den mě bolela hlava z toho matčina mizernéhopsaní na stroji, ale nestěžuju si. Teď musím jít spát. Zítramusím jít za Bertem Baxterem. Ta adresa byla správná. Ach jo! Sobota, 24. ledna Dnešek byl nejstrašnější den v  mém životě. Matka si bude vydě lávat tím svým mizerným psaním na stroji v pojišťovně!

SUE TOWNSENDOVÁ

Začíná v  pondělí! Pan Lucas pracuje ve stejném podniku.

Každý den ji tam bude vozit.

A otec má špatnou náladu – myslí si, že se blíží jeho konec.

Ale nejhorší ze všeho je, že Bert Baxter není příjemný starý dů chodce! Pije a  kouří a  má vlčáka, který se jmenuje Šavle. Když jsem stříhal ten obrovský živý plot, Šavle bylzavřený v kuchyni, ale ani na chvíli nepřestal vrčet.

Jenže se stalo něco ještě horšího! Pandora začalachodit s Nigelem!!! Myslím, že se z toho šoku nikdynevzpamatuju. Neděle, 25. ledna TŘETÍ PO TŘECH KRÁLÍCH 10.00: Ze všech starostí jsem nemocný a příliš slabý, abych toho napsal víc. Nikdo si nevšiml, že jsem vůbec nesnídal. 14.00: V poledne jsem si vzal dva dětské aspiriny a trochu jsem se sebral. Možná že až budu slavný a  bude objeven můj deník, li dé pochopí, jaká jsou to muka, když ječlověku 13 a ¾ a je nepo chopený intelektuál. 18.00: Pandoro! Moje ztracená lásko! Už nikdy nepohladím tvoje medové vlasy! (Přestože můj modrý fix je ti stále k dispozici.) 20.00: Pandoro! Pandoro! Pandoro! 22.00: Proč? Proč? Proč? Půlnoc: Snědl jsem sendvič s  krabí pomazánkou a mandarinku (kvůli pleti). Je mi trochu líp. Doufám, že Nigel spadne z  kola a  přejede ho náklaďák. Už s  ním nikdy neromluvím. Věděl, že Pandoru miluju! Kdybych byl dostal k Vánocům kolo místo toho zatraceného digitálního stereo budíku, nic z toho všeho by se ne stalo. Pondělí, 26. ledna Musel jsem přestat být nemocný, abych ještě předvyučováním navštívil Berta Baxtera. Trvalo celou věčnost, než jsem

Tajný deník Adriana Molea

tam do šel, protože jsem byl slabý, a musel jsem se každou

chvíli zasta vit, abych si odpočinul, ale pomohla mi jedna

stará paní s  hus tým černým knírkem, a  tak se mi podařilo

dostat se až k jeho dveřím. Bert Baxter byl v posteli, alehodil mi dolů klíč, a tak jsem si sám otevřel. Šavle byl zavřený

v koupelně; ozývalo se odtamtud vrčení a zvuky, jako kdyby

trhal ručníky nebo něco ta kového.

Bert Baxter ležel v  odporně špinavé posteli a  kouřil. V místnosti byl příšerný zápach. Myslím, že vycházel zesamotného Berta Baxtera. Povlečení vypadalo jako od krve, ale Bert řekl, že je to od červené řepy ze sendvičů, které jí vždycky před spaním. Nikdy jsem neviděl odpornějšímístnost (a  že mně špína není cizí). Bert Baxter mi dal deset pencí a požádal mě, abych mu přinesl ze stánku Morning Star. Takže je to ještě ke všemu komunista! Obvykle chodí pro noviny Šavle, ale ten teď za trest nesmí ven, protože okousal dřez.

Prodavač ve stánku mě požádal, abych Bertu Baxterovi předal účet (dluží mu za noviny 31 liber a 97 pencí), ale když jsem mu ho dal, Bert Baxter řekl: „Zatracenej všivák,“ zasmál se a účet roztrhal. Přišel jsem pozdě do školy, takže jsem musel jít za se kretářkou a  nechat se zapsat do knihy pozdních příchodů. To je vděk za to, že jsem Milosrdnýsamaritán! Přitom jsem ani nepři šel o matiku! Viděl jsemPandoru a Nigela, jak stojí těsně vedle sebe ve frontě na obědy, ale rozhodl jsem se je ignorovat.

Pan Lucas se roznemohl z  toho, že ho paní Lucasová opustila, takže o  něj teď pečuje moje matka, když přijde z  práce. Nikoho mimo ni nechce vidět. Kde potom matka vezme čas, aby se stara la o mě a o mého otce?

Otec trucuje. Myslím, že žárlí, protože jeho pan Lucasvidět ne chce. Půlnoc: Dobrou noc, Pandoro, má lásko s medovými vlasy. Tisíc krát tě líbám.

SUE TOWNSENDOVÁ

Úterý, 27. ledna

Dnešní kreslení bylo senzační. Namaloval jsem osamělého

klu ka, jak stojí na mostě. Tomu klukovi zrovna jeho bývalý

nejlepší přítel přebral první lásku. Bývalý nejlepší přítelbojuje s rozvodněnou řekou. Kluk pozoruje, jak se jeho bývalý

nejlepší přítel topí. Ten bývalý nejlepší přítel vypadá trochu

jako Nigel. Ten kluk vypadá trochu jako já. Slečna učitelka

Fossingtonová -Goreová řekla, že můj obraz „má hloubku“.

Ta řeka taky. Hahaha!

Středa, 28. ledna

POSLEDNÍ ČTVRŤ MĚSÍCE

Dneska ráno jsem se probudil trochu nastydlý. Požádal jsem

matku, aby mi napsala omluvenku na tělocvik. Řekla, že mě

už dál nehodlá rozmazlovat! Jak jí by se líbilo běhat v mrazu

a dešti po rozbahněném hřišti jenom v trenýrkách a tričku?

Když jsem se vloni při školních sportovních dnech účastnil

běhu se svázaný ma nohama, přišla se na mě podívat, a měla

na sobě kožich a přes nohy si vzala deku. A to bylo v červnu!

Stejně teď matka lituje. Hráli jsme ragby a  přišel jsem tak

zablácený, že když mi prala věci, ucpala se hadice u pračky.

Volal veterinář a chtěl, abychom si k němu přišli pro psa. Je tam už devět dní. Otec říká, že tam bude muset ještězůstat, protože si půjde vyzvednout peníze až zítra. Veterinář nepřijímá šeky a otec žádné peníze v hotovosti nemá.

Pandoro! Proč?

Tajný deník Adriana Molea

Čtvrtek, 29. ledna

Ten pitomý pes je zpátky. Nevezmu ho na procházku, dokud mu nedorostou chlupy na oholených packách. Otec se

vrátil od vete rináře celý bledý a pořád říkal: „To jsouvyhozený peníze.“ Řekl, že odteď smíme psa krmit jen tím, co

zbude na jeho talíři.

Takže už je jisté, že náš pes brzo umře hlady. Pátek, 30. ledna Ten špindíra Bert Baxter telefonoval do školy a stěžoval si, že jsem nechal jeho zahradnické nůžky venku na dešti!Tvrdí, že ce lé zrezavěly. Chce náhradu. Řekl jsem panu řediteli Scrutonovi, že už byly rezavé, ale bylo vidět, že mi nevěří. Udělal mi přednáš ku o  tom, jak těžko staří lidé vycházejí s penězi. Nařídil mi, abych šel k Bertu Baxterovi, nůžkyvyčistil a  nabrousil. Chtěl jsem panu řediteli povědět, jak je Bert Baxter hrozný, ale vždyc ky když mám co dělat s panem Scrutonem, přestane mi to mys let. Bude to tím, jak muvylézají oči z důlků, když se vzteká.

Cestou k Bertu Baxterovi jsem viděl matku s panemLucasem, jak spolu vycházejí ze sázkové kanceláře. Mával jsem na ně a vo lal, ale myslím, že mě neviděli. Jsem rád, že panuLucasovi už je líp. Bert Baxter mi neotevřel. Možná že je mrtvý.

Pandoro! Ještě pořád na tebe myslím, má lásko. Sobota, 31. ledna Je skoro únor a  já nemám nikoho, komu bych k  svátku sv. Valen tina poslal nějaké milostné nebo legrační přání. Neděle, 1. února ČTVRTÁ PO TŘECH KRÁLÍCH Pozdě v  noci se zezdola ozývalo spousta křiku. V  kuchyni někdo převrhl nádobu na odpadky a vzadu neustálebouchaly dveře. Přál bych si, aby byli rodiče trochu ohleduplnější.

SUE TOWNSENDOVÁ

Procházím ci tovou krizí a potřebuju se pořádně vyspat.Stejně od nich těžko můžu čekat, že pochopí, jaké to je, když je

člověk zamilovaný. Brali se před čtrnácti a půl rokem.

Odpoledne jsem šel k Bertu Baxterovi, ale díkybohuodjel s klu bem důchodců do Skegnessu. Šavle vyhlížel z okna obýváku. Na znamení svého vítězství jsem na něj udělal dvěma prsty „V“. Doufám, že si tu potupu nebude pamatovat. Pondělí, 2. února HROMNICE Paní Lucasová se vrátila! Viděl jsem ji, jak vytahuje ze země stromky a  keře a  pokládá je dozadu na multikáru. Potom naloži la všechno zahradnické náčiní a  odjela. Na dveřích multikáry byl nápis „Ženský domov“. Pan Lucas přišel k nám, aby si promlu vil s mou matkou. Šel jsem dolů, abych ho pozdravil, ale byl pří liš rozčilený, a tak si mě ani nevšiml. Poprosil jsem matku, aby se dnes večer vrátila z práce brzy. Už toho mám dost. Pokaždé mu sím čekat na večeři.Nepřišla.

Nigela dneska vyhodili od oběda, protože nadával na šunkofleky. Řekl, že jsou to jen „samý mizerný flekya žádná šunka“. Myslím, že paní Leechová měla úplnou pravdu, když ho vyhodi la, koneckonců tam byli prvňáci! My třeťáci jim musíme jít příkladem. Pandora sepsala petici protišunkoflekům. Já ji rozhod ně nepodepíšu.

Dneska byli Milosrdní samaritáni, takže jsem byl nucen stavit se u  Berta Baxtera. Přišel jsem o  písemku z  algebry! Hahaha! Bert mi dal úlomek ze skály ve Skegnessu a  řekl, že ho to mrzí, že si na mě ve škole stěžoval kvůli těmnůžkám. Řekl, že mu bylo smutno a  chtěl slyšet nějaký lidský hlas. I kdybych byl ten nej osamělejší člověk na světě,nevolal bych k nám do školy. Zavolal bych na přesný čas; tam na člověka mluví každých deset vteřin.

Tajný deník Adriana Molea

Úterý, 3. února

Matka už doma několik dní vůbec nic nedělá. Jenom chodí

do práce, utěšuje pana Lucase, čte a kouří. Otci přestalojezdit auto. Musel jsem mu ukázat, kde nastoupit do autobusu do města. Je mu čtyřicet a neví, kde je stanice autobusu!

Otec vypadal tak ošuntěle, že jsem se za něj styděl. Byl jsem

rád, když autobus při jel. Křičel jsem na něj skrz okno, že

si nemůže sednout dolů a kouřit, ale on jen mávnul rukou

a  zapálil si cigaretu. Za to je pokuta padesát liber! Kdyby

to záleželo na mně, platili by kuřáci pokutu tisíc libera navíc by museli sníst celou krabičku cigaret. Matka čte knihu

Žena -eunuch od Germaine Greerové. Říká, že je to jedna

z těch knih, co člověku změní život. Můj nezměnila, ale jen

jsem ji prolistoval. Je plná sprostých slov.

Středa, 4. února

MĚSÍC V NOVU

Měl jsem první poluci! Takže s  tou knížkou měla matka

pravdu. Změnila mi život. Ten uher je už menší.

Čtvrtek, 5. února

Matka si koupila montérky, jaké nosí lakýrníci a malířipokojů. Jsou jí skrz ně vidět kalhotky. Doufám, že v nichnebude chodit ven.

Zítra si nechává propíchnout uši. Myslím, že se z ní stává marno tratnice. Nigelova matka je taky marnotratnice. Věčně dostávají dopisy, že jim odpojí elektřinu, a všechno jen kvůli tomu, že si Nigelova matka kupuje každý týden nové lodičky.

Rád bych věděl, co se u nás děje s přídavky na dítě;správně bych je měl dostávat já. Zítra se na to zeptám matky. Pátek, 6. února VÝROČÍ KORUNOVACE KRÁLOVNY ALŽBĚTY II. Mít pracující matku je k  ničemu. Přiřítí se domů s  plnými taška mi, uvaří večeři a pak poletuje po domě a fintí se.

SUE TOWNSENDOVÁ

Neuklidí, dokud neutěší pana Lucase. Pokud vím, mezi sporá kem a ledničkou už je tři dny plátek slaniny!

Dnes jsem se jí zeptal na své rodinné přídavky. Smála se a řekla, že si za ně koupila gin a cigarety. Jestli se o tom doslechne někdo ze sociální péče, nechají ji zavřít! Sobota, 7. února Matka s otcem už na sebe několik hodin bez přestání řvou. Zača lo to kvůli špeku za ledničkou a  pokračovalo tím, co bude stát oprava otcova auta. Šel jsem nahoru do svéhopokoje a pustil si Abbu. Otec měl tu drzost vrazit ke mněa žádat mě, abych to ztlu mil. Udělal jsem to. Když se vrátil dolů, dal jsem to zase nahlas.

Nikdo neuvařil nic k  večeři, tak jsem šel do čínského obchodu a  koupil si krabici hranolků a  kelímek se sójovou omáčkou. Sedl jsem si do čekárny na stanici autobusu a snědl to, potom jsem se procházel a bylo mi smutno.Přišel jsem domů. Nakrmil psa. Pře četl kousek Ženy -eunucha. Cítil jsem se trochu divně. Usnul jsem. Neděle, 8. února PÁTÁ PO TŘECH KRÁLÍCH Dneska ráno za mnou přišel do pokoje otec. Řekl, že si chce po povídat. Prohlédnul si můj skicák, švýcarským armádním nožem mi přišrouboval kličku na dveřích šatníku a  zeptal se mě na ško lu. Řekl, že ho mrzí ten včerejší křik a žematka a on „procházejí těžkou zkouškou“. Zeptal se mě, jestli mu chci něco říct. Řekl jsem, že mi dluží třicet dva pencí za čínské hranolky a sójovou omáčku. Dal mi libru. Takže jsem vydělal šedesát osm pencí. Pondělí, 9. února Dneska ráno stál před domem pana Lucase stěhovací vůz. Paní Lucasová s nějakými ženami vynášely z domu nábytek

Tajný deník Adriana Molea

a  skládaly ho na chodník. Pan Lucas se na to díval z  okna

ložnice. Tvářil se trochu vyděšeně. Paní Lucasová se smála

a ukazovala na pana Lucase a všechny ostatní ženy se začaly

smát a zpívat „Proč se narodil tak krásný?“.

Matka telefonovala panu Lucasovi a  ptala se ho, jestli něco ne potřebuje. Pan Lucas řekl, že dneska nepůjde do práce, protože musí hlídat gramofon a  desky, aby mu je žena neodnesla. Můj otec pomohl paní Lucasové naložit do stěhovacího vozu plynová kamna, a potom šli s matkoupěšky na autobus. Zůstal jsem schválně pozadu, protože matka měla v  uších dlouhé visací ná ušnice a  otec coural záložky u  kalhot po zemi. Začali se o  něco hádat, takže jsem přešel na druhý chodník a šel do školy oklikou. Bert Baxter byl dneska fajn. Vyprávěl mi o první světové válce. Řekl, že mu zachránila život bible, kterou vždycky nosil v náprs níkapse. Ukázal mi tu bibli; byla z  roku 1956. Myslím, že Bert začíná být trošku senilní.

Pandoro! Vzpomínka na tebe mě neustále mučí! Úterý, 10. února Pan Lucas teď u nás bude bydlet, dokud mu nepřivezounějaký nový nábytek.

Otec odjel do lázeňského města Matlock. Chce se pokusit prodat tam některému velkému hotelu akumulační kamna.

Rozbilo se nám plynové topení. Je tu hrozná zima. Středa, 11. února PRVNÍ ČTVRŤ MĚSÍCE Otec volal z Matlocku, že ztratil úvěrovou kartu, nemážádné pe níze a dnes večer se nedostane domů, takže pan Lucas s matkou byli celou noc vzhůru a snažili se spravit topení. V  deset večer jsem se šel dolů podívat, jestli bych jim nemohl pomoct, ale dve ře do kuchyně byly zabarikádované. Pan Lucas řekl, že je nemůže otevřít, protože oprava topení



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist