načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tajná dvojka A + B – Poprask v divadle kouzel - Jiří W. Procházka; Klára Smolíková; Viktor Svoboda

Tajná dvojka A + B – Poprask v divadle kouzel

Elektronická kniha: Tajná dvojka A + B – Poprask v divadle kouzel
Autor: Jiří W. Procházka; Klára Smolíková; Viktor Svoboda

Druhá kniha napínavé série o dvojici mladých detektivů a jednoho neobyčejného psa. Pro děti kolem deseti let. Spolužáci Artur a Bára jsou špičkoví detektivové, kteří za pomoci ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 141
Rozměr: 19 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustrace Viktor Svoboda
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-3126-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Druhá kniha napínavé série o dvojici mladých detektivů a jednoho neobyčejného psa. Pro děti kolem deseti let. Spolužáci Artur a Bára jsou špičkoví detektivové, kteří za pomoci supermoderních technologií řeší zapeklité záhady! Během kouzelnického představení zmizí oblíbená třídní učitelka. Dobrovolně vstoupila do magické bedny, v níž lidé mizí a znovu se objevují. Vrcholné číslo se však nepovede. Kouzelník Devil Magicus nedokáže učitelku přivolat zpět. Tajná dvojka A + B se opět pouští do pátrání. Co se vlastně na jevišti odehrálo a kdo v tom má prsty?

Popis nakladatele

Spolužáci Artur a Bára jsou špičkoví detektivové, kteří za pomoci supermoderních technologií řeší zapeklité záhady! Během kouzelnického představení zmizí oblíbená třídní učitelka. Dobrovolně vstoupila do magické bedny, v níž lidé mizí a znovu se objevují. Vrcholné číslo se však nepovede. Kouzelník Devil Magicus nedokáže učitelku přivolat zpět. Tajná dvojka A + B se opět pouští do pátrání. Co se vlastně na jevišti odehrálo a kdo v tom má prsty?

Zařazeno v kategoriích
Jiří W. Procházka; Klára Smolíková; Viktor Svoboda - další tituly autora:
Vynálezce Alva Vynálezce Alva
 (audio-kniha)
Hvězdní honáci Hvězdní honáci
Šest nevinných -- Román na šest nádechů Šest nevinných
Čertice Dorka -- Nechytej mě za slovo! Čertice Dorka
Tajná dvojka A + B – Poprask v divadle kouzel Tajná dvojka A + B – Poprask v divadle kouzel
Vynálezce Alva 2 Vynálezce Alva 2
Knihožrouti - Kam zmizela školní knihovna Knihožrouti
 (e-book)
JFK 004 Armády nesmrtelných JFK 004 Armády nesmrtelných
 (e-book)
JFK 003 Meč a tomahavk JFK 003 Meč a tomahavk
Tajná dvojka A + B – Zbloudilá střela Tajná dvojka A + B – Zbloudilá střela
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Tajná dvojka A + B

Poprask v Divadle

kouzel

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Klára Smolíková, Jiří W. Procházka

Tajná dvojka A + B – Poprask v Divadle kouzel – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Klára Smolíková a Jiří W. Procházka

Ilu strace Viktor Svoboda



Ob sah

1. Stopy ve sněhu .......................7

2. Račí chůze .........................10

3. Parky a parkoviště ...................15

4. Agenti versus kouzelníci ...............20

5. Blíží se bouře .......................24

6. Ztraceni v bílém pekle ................29

7. Stále dokola ........................33

8. Devil se představuje ..................38

9. Tajemná lóže .......................43

10. Ve spárech přeludů. . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 11. Voda a oheň ........................53

12. Sarkofág ..........................58

13. Učitelka v rakvi .....................63

14. Pod jevištními prkny .................72

15. Tajemství sarkofágu ..................77

16. Speciální jednotka zasahuje ............83

17. Kdo má na rukou krev ................87

18. Opět s Šerlokem ....................90


19. Co tady smrdí? .....................95

20. Další stopy ........................100

21. Návrat na místo činu ................106

22. Ztracené vlakové nádraží .............113

23. Třídní je formát ....................118

24. Nezdařený útěk ....................124

25. Zásah z nebe ......................129

26. Kdo je vlastně pravý kouzelník? ........136


7

1.

Stopy ve sněhu

Tušíte, co se děje za zdmi domů v sousedství? Kdo

jsou lidé, kteří do nich vstupují? Čí stopy beze stopy

zmizí za zrezavělými brankami?

Artur dupal ve sněhu za psem a každým šlápnu

tím prolamoval zledovatělou krustu. Bavilo ho číst

ve sněhu. Konečně se jeho zrak mohl měřit se psím

čumákem. Nenasněžilo moc, jenže teploty létaly

nahoru a dolů. Sníh nejprve změkl, pak v noci při

šel mráz a zmrazil každý otisk v kdysi nedotčené

ploše. Kočičí trasy teď viditelně vedly k plotům

a kmenům stromů, kde se ztrácely, protože mrštné

šelmy pokračovaly nadzemními patry. Pes Šerlok je

nepotřeboval vidět, všechno cítil, ale Artur konečně

pochopil, proč psisko cik cak kličkuje mezi stromy.


8

Chlapce zaujaly výraznější otisky tlapek, u kterých se Šerlok zastavil.

„Tudy musela projít pěkně vypasená číča,“ přidřepl si vedle mohutného černého psa se špičatými ušisky. Ostrý stín vykreslil do sněhu jejich siluety. Artur si je se zalíbením prohlédl. „Ty vypadáš jako Batman, já jako kocour Garfield,“ poplácal psa.

Pes nespokojeně zavrčel.

„Co máš proti netopýřímu muži? Je to superhrdina jako ty!“

Šerlok čumákem naznačil, že potíž bude se superkočičákem. Artur se pozorně zadíval na stopy. Kolem středového polštářku se obtisklo pět prstů, což kočky nemají. Navíc na jejich koncích se daly tušit drápky. Teď si teprve všiml uspořádání. Nohy se nestřídaly pravidelně jako u koček, ale zvíře hopsalo jako zajíc.

„Kuna.“

Pes by možná řekl „Hurá“, kdyby mluvil. Takhle do kluka aspoň přátelsky drcnul a běžel si po svých. Artur se napřímil a rozhlédl se. Být detektivem není jen tak. I na procházce se psem musíte být ve střehu. Z holých korun stromů se ozvalo zakrákání. Když někdo chodí s hlavou skloněnou k zemi, snadno přehlédne, že ho gang havranů polních sleduje při každém kroku. Chlapec zachumlaný do zimní bundy zkontroloval všudypřítomné otisky ptačích pařátů ve špinavém sněhu. Špičatým nosem zčervenalým od mrazu málem vyrýsoval další muří nohu.

A tehdy si Artur všiml stop vedoucích středem parku přímo k zamrzlému jezírku. Byly čerstvé, protože kolem nich byla popraskaná vrchní vrstva sněhové pokrývky.

Problém byl v tom, že stopy u břehu končily.

Poznáš stopy zvířat?

A. pes B. kuna C. zajíc D. kočka E. veverka

(Řešení: 1D, 2A, 3E, 4C, 5B)


10

2.

Račí chůze

Neznámý musel vzlétnout, protože pod zamrzlou hladinu jezírka by nepozorovaně neproklouzl. Artur pohledem změřil vzdálenost k nejbližšímu stromu a usoudil, že ani Batman s vystřelovacím lanem by se nedokázal vzduchem, a tím pádem beze stop přemístit na strom. Co to bylo za člověka?

Ozvalo se havraní zaskřehotání, které ho donutilo zvrátit hlavu. Co když ho odsud vyzvedla helikoptéra? Už aby tu byla Bára, aby se s ní mohl o své postřehy podělit! S kamarádkou rádi řešili záhady všeho druhu.

Díky ní si Artur na nové město i školu rychle zvykl, přestože byl povahou spíš samotář. Mít dobrého parťáka je nade vše.

„Ahoj, detektive, už jsi to vyřešil?“ zaslechl za sebou známý hlas, i když trochu zastřený.

„Ahoj,“ usmál se na dívku zachumlanou do kabátu s beránkem. Pusu měla schovanou pod límcem a nos zabořený v chlupatém lemování. „Myslím, že podle bot to byl muž menší postavy a odnesla ho helikoptéra,“ podělil se s ní Artur o své úvahy. Pak se ale pozorně na Báru zadíval. Přestože jí velkou část tváře kryla huňatá kapuca, bylo mu jasné, že se mu směje. „Jak vlastně víš, nad čím dumám? “

„Pozoruju tě už hezkých pár minut. Stála jsem támhle u zastávky,“ mávla směrem k plechové boudě u silnice.

„Šerloku, proč jsi mi nic neřekl?“ obořil se chlapec na psa, jenže ten se tvářil, že má neodkladné čmuchání pod šípkovým keřem. Arturův pohled padl na Bářiny boty. Neměla kozačky, ale pevné pánské boty s pořádným šněrováním a kovovými přezkami. Podezříval ji, že si je naschvál kupuje o číslo větší.

„Ty stopy k jezírku,“ ukázal k zamrzlé ploše, „ty jsou tvoje. Že jo?“ 12

„Bingo!“ vykřikla a čekala, až záhadu rozlouskne.

„Ty ses po těch stopách zase vrátila!“

„To ti to trvalo,“ vychutnávala si triumf a konečně si trochu podhrnula kapucu, takže bylo vidět, jak se směje. „Vrchota by z tebe neměl radost.“

Artur se rychle rozhodl, že tahle situace se slovy vyřešit nedá. Sebral hrst sněhu, aby z něj udělal kouli. Bára okamžitě začala couvat a také ona se vyzbrojila sněhovou koulí. Sníh moc nelepil, ale to jim nevadilo. Pes kolem nich nadšeně skákal a chytal létající sníh do tlamy. Skleněné oko se mu jen lehce lesklo. Zdálky museli vypadat jako úplně běžní kamarádi, kteří šli po vyučování do parku vyvenčit psa. Jenže Artur s Bárou byli detektivové v agentuře A + B a pes Šerlok s touhle tajnou dvojkou táhl za jeden provaz.

A pak tu byl ještě pan Vrchota, kterému pes patřil. Přestože na jeho zahradě měli Artur s Bárou detektivní základnu, týdny ho už neviděli.

14

Doplň do vět názvy zvířat.

1. Je zalezlý jako ....................................

2. Běhá jako .................................... v kruhu.

3. Koupil .................................... v pytli.

4. Má na hlavě .................................... hnízdo.

5. Dupe jako ....................................

A. zajíc

B. vrabec

C. veverka

D. ježek

E. jezevec

(Řešení : 1E, 2C, 3A, 4B, 5D)

15

3.

Parky a parkoviště

Do rozlehlého parku Artur a Bára chodili rádi. Byl

trochu zpustlý a neudržovaný, ale právě to se jim

líbilo. Na zrezivělé houpačky žádný soudný rodič

dítě nepustil. Z laviček zbyla jen ledem pokrytá tor

za, která opuštěně trčela u cest. Zkrátka ideální

místo pro venčení psa, který měl rozměry medvěda

a v běhu připomínal černou pumu. Tady Šerlok ni

koho neděsil, a tak ho mohli kamarádi pustit na

volno, aby se proběhl.

„Případ stop, které nikam nevedou, jsem vyřešil.

Koneckonců byl to jen laciný kouzelnický trik,“ na

oko nadsadil Artur, když si vyklepával sníh, který

mu napadal za límec. „Do jakého vyšetřování se

pustíme teď?“

„Pche, vyřešil,“ vyplázla na něj jazyk Bára. „Devil Magicus by za něj snesl hory doly.“

„Kdože?“

„Devil Magicus,“ zopakovala Bára a zatleskala rukavicemi, aby z nich vytřepala sněhovou nadílku. „Tak si nechá říkat ten kouzelník. Má na zastávce vylepené plakáty.“

Paní učitelka Dušková jejich třídě před pár dny slavnostně oznámila, že za skvělé výsledky v biologické olympiádě vyhráli návštěvu kouzelnického představení. Vypadala při tom trochu zklamaně. Od města, které soutěž pro školy vyhlásilo, očekávala spíš mikroskopy nebo třeba exkurzi na nějakou zajímavou přírodní lokalitu. Žákům to však ani v nejmenším nevadilo a novinu přijali s nadšením. Svoji třídní učitelku měli rádi a tolerovali jí pravidelné přednášky o stavu životního prostředí. Kouzelník jim ale přišel jako odměna daleko atraktivnější než znalec mravenců, kterého jim Dušková přivedla do třídy na besedu posledně.

„Už vím,“ vybavil si situaci z vyhlášení olympiády Artur a teatrálně dodal: „Naše odměna za mapování biodiverzity!“

„Nedělej si z toho srandu,“ zamračila se Bára. „Náhodou to byl skvělý projekt.“

„Ale určitě. Už vím, kde tajně roste chráněná vachta trojlistá a kde lišky dávají dobrou noc,“ popichoval kamarádku, která měla pro učitelku slabost. Ve skutečnosti se stejně jako ostatní nechal nadšením třídní Duškové strhnout a ochotně prováděl pravidelná měření srážek, každé ráno zapisoval do tabulky venkovní teploty a do školy si disciplinovaně přinesl holínky, když šli zkoumat vegetaci rostoucí na podmáčené louce. Bavilo ho, jak učitelka popisovala vztahy v přírodě a jak je učila rozumět prostředí, ve kterém žijí. Pro agenty skvělá průprava! Nakonec i tenhle park s ní prozkoumali.

„Myslíš, že se tady Duškové podaří prosadit tu záchrannou stanici pro volně žijící zvířata?“ rozhlédla se kolem Bára. Byl to jeden ze snů jejich angažované učitelky, jak opuštěnému místu znovu vdechnout život.

„No, nevím. Prý se říká, že by se tu měl spíš postavit nový supermarket s obřím parkovištěm. Na tenhle pozemek si prý brousí zuby nějaká firma,“ povzdechl si Artur. „Název neznám, ale používá slogan Stavby s úsměvem.“

„Někdo si asi plete park a parkoviště,“ vyfoukla naštvaně Bára.

„To my dva nevyřešíme. Navrhuji zastavit se u Vrchoty v kůlně a dobře se vybavit na toho ďábelského kouzelníka!“ zakončil debatu kamarád.

Pes Šerlok je celou dobu pozorně sledoval, takže

okamžitě věděl, kam mají namířeno.

Co žáci mapovali?

Vyber, co znamená slovo „biodiverzita“. 1. Stupeň znečištění životního prostředí. 2. Rozmanitost organismů v přírodě. 3. Klimatické změny na planetě Zemi.

(Řešení: 2)


20

4.

Agenti versu s kouzelníci

Václav Vrchota byl pro Artura s Bárou jedna velká

hádanka. Mohli sice chodit do jeho rozlehlé zahrady,

aby si pohráli se psem Šerlokem, ale do domu nikdy

nevkročili. Majitel byl zřídkakdy k zastižení. Přesto

tušili, že když bude chtít, může je sledovat na každém

kroku. Šerlokovo pravé oko bylo totiž umělé a jakým

si záhadným způsobem spojovalo psa s majitelem.

Kamarádi se původně dali dohromady právě při

pátrání po tajemné identitě pana Vrchoty, jenže na

konec o něm vlastně nic moc nezjistili. Měli totiž

úplně jinou zábavu – podzemní superšpionskou la

boratoř! Vzadu na Vrchotově pozemku, kde zahra

du oddělovala od železniční trati oprýskaná zeď,

stála kůlna. Na první pohled na ní nebylo nic


21

zvláštního, takových kůlen stály na zahradách desítky, jenže tahle kůlna měla na dveřích přibitou malou tabulku s vyrytými písmeny „A + B“.

Jen zasvěcenci věděli, že jde o první písmena křestních jmen dvou agentů – Artura a Báry. Vrchota, který jim dovolil laboratoř používat, jim však žádné špionské úkoly nedával. Skoro by se zdálo, že laboratoř má být odměna za venčení psa Šerloka. Naštěstí si tahle tajná dvojka vždycky nějaké pátrání vymyslela.

„Kouzelníci se sice vždycky tváří jako děsní mágové,“ vysvětloval Artur, když odkryli maskovaný vchod v podlaze kůlny a sestupovali do podzemí. „Ve skutečnosti používají triky, ne kouzla. Když však divák neví, co má sledovat, snadno je ošálen.“

„Arture,“ nesouhlasně namítla Bára. „Doufám, že nechceš toho kouzelníka veřejně demaskovat a jeho triky prozradit? A ty, Šerloku, počkej, až slezu, nebo z těch schodů sletím!“ hudrala na oko na psa, který nahoře poskakoval a už by taky rád seběhl dolů.

„Ani náhodou, zajímá mě to z čistě badatelského hlediska. Všechny ty neviditelné nitě, umělé prsty,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist