načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Tajemství talentu - Daniel Coyle

Tajemství talentu
-6%
sleva

Kniha: Tajemství talentu
Autor:

Jaké je tajemství talentu? Jak ho můžeme odhalit? Daniel Coyle v tomto průkopnickém díle seznamuje rodiče, učitele, kouče, obchodníky – a všechny ostatní – s nástroji, které mohou ...
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  289 Kč 271
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ANAG
Rok vydání: 26.07.2015
Počet stran: 224
Rozměr: 21 cm
Úprava: 222 stran : ilustrace
Spolupracovali: z anglického originálu The talent code přeložil Richard Sladovník
Jazyk: česky
Doporučená novinka pro týden: 2015-33
ISBN: 978-80-7263-962-5
EAN: 9788072639625
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jaké je tajemství talentu? Jak ho můžeme odhalit? Daniel Coyle v tomto průkopnickém díle seznamuje rodiče, učitele, kouče, obchodníky – a všechny ostatní – s nástroji, které mohou využít, aby zvýšili potenciál v sobě i druhých. Ať už jste trenérem fotbalu nebo učíte děti hrát na klavír, píšete romány nebo se snažíte zlepšit odpal při golfu, tato převratná kniha vám ukáže, jak pěstovat talent tím, že začnete využívat nově objevený mechanismus v mozku. Coyle odhaluje tři klíčové elementy, které vám umožní rozvíjet dary přírody a vyladit vaše vystoupení na poli sportu, umění, hudby, matematiky nebo čehokoliv jiného. Hluboká praxe – každý ví, že klíčem k úspěchu je praxe, co však všichni neví, je, že určité druhy praxe mohou zvýšit dovednosti až desetkrát rychleji než konvenční praxe. Zapalování – všichni potřebujeme nějakou motivaci, abychom mohli začít. Co však odděluje od zbytku smečky opravdu úspěšné lidi? Vyšší úroveň oddanosti – nazvěme to vášeň –, která vznikla mimo naše nejhlubší podvědomé touhy a byla vyvolána určitými prvotními podněty. Pochopení, jak tyto signály pracují, vám může pomoci zažehnout vášeň a urychlit rozvoj dovedností. Mistr koučování – jaká jsou tajemství nejefektivnějších učitelů, školitelů a trenérů na světě? Objevte ctnosti, které umožňují zažehnout tyto „našeptávače talentu“, inspirovat hlubokou praxi a dostat ze studentů to nejlepší. Tyto tři prvky spolupracují v mozku a tvoří myelin, mikroskopickou nervovou látku, která zrychluje a zpřesňuje pohyby a myšlenky. Vědci zjistili, že myelin může být svatý grál: základ všech forem velikosti, od Michelangela až po Michaela Jordana. Dobrou zprávou je, že hladina myelinu není při narození pevně daná, ale naopak roste – a jako něco, co roste, může být myelin kultivovaný a vyživovaný. Tato kniha je kombinací objevné analýzy a ukázkových příkladů obyčejných lidí, kteří mají dosáhnout velikosti. Nebude pouze měnit způsob vnímání talentu, ale vybaví vás schopnostmi nutnými k dosažení vlastního nejvyššího potenciálu.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Daniel Coyle - další tituly autora:
Prodejte svůj talent Prodejte svůj talent
Coyle, Daniel
Cena: 143 Kč
Tajné preteky Tajné preteky
Hamilton, Tyler; Coyle, Daniel
Cena: 171 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

„Mohu vám garantovat, že v tomto ani v žádném jiném roce nebudete číst důležitější a užitečnější knihu.“
Tom Peters, jeden z autorů knihy In Search of Excellence
Tajemství talentu – kniha, která objasňuje, jak talent roste v mozku a jak si ho můžete vypěstovat více.
V čem spočívá tajemství talentu? Jak ho rozluštit? Novinář Daniel Coyle v této průlomové publikaci nabízí
rodičům, učitelům, trenérům, podnikatelům a všem ostatním nástroje, s jejichž pomocí mohou plně
rozvinout svůj potenciál i potenciál osob ve svém okolí.
Ať už trénujete fotbal, nebo učíte děti hrát na klavír, píšete romány, nebo se snažíte zlepšit svůj golfový
úder, tato kniha vám ukáže, jak vypěstovat svůj talent pomocí využití nově objevených mechanismů
fungování mozku.
Daniel Coyle ve své práci vychází z nejnovějších poznatků z oblasti neurologie a z vlastních
zkušeností, které nastřádal během návštěv devíti světových líhní talentů – od baseballových hřišť v Karibiku až
po akademii vážné hudby na severu státu New York. Jmenuje tři klíčové prvky, které vám pomohou
rozvinout vaše nadání a zdokonalit váš výkon ve sportu, umění, hudbě, matematice nebo čemkoliv, co
vás napadne.
Intenzivní cvičení
Zapálení
Mistrovské trénování
Tyto tři prvky se podílí na tvorbě myelinu, mikroskopické nervové hmoty v mozku, která značně
zvyšuje rychlost a přesnost vašich pohybů a myšlenek. Vědci zjistili, že myelin by mohl být svatým grálem,
základem všech forem výjimečnosti, od Michelangela až po Michaela Jordana. Dobrou zprávou je, že
se nerodíme s předem daným množstvím myelinu, naopak. Myelin roste a jako vše, co roste, může být
pěstován a vyživován.
Tato kniha, která v sobě spojuje objevné analýzy a názorné příklady běžných lidí, kteří se stali
výjimečnými, nejenže změní způsob, jakým smýšlíte o talentu, ale zároveň vás vybaví prostředky k rozvinutí vašeho
plného potenciálu.
Daniel Coyle je autorem bestselleru The Little Book of Talent a Hardball: A Season in the Projects a přispívá
do časopisu Outside. Žije se svou ženou a čtyřmi dětmi v Homeru na Aljašce, kde trénuje rapidně se
zlepšující žákovský baseballový tým.
www.anag.cz
T
a
j
e
m
s
t
v
í
t
a
l
e
n
t
u
Výjimečným se člověk nerodí. Výjimečným se člověk stává.
TATO KNIHA VÁM PROZRADÍ JAK
DANIEL COYLE
Autor knih The Little Book of Talent a Hardball: A Season in the Projects
DANIEL COYLE
Tajemství talentu





Všechna práva vyhrazena. Tato publikace a  všechny její části jsou chráněny
autorskými právy. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena
v rešerš ním systému nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakýmkoliv
způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním apod., bez
předchozího písemného sou hlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné
kroky v souvislosti s touto publi kací, může být vystavena trestnímu stíhání
a vymáhání náhrady za způsobenou újmu.
Původně vyšlo jako „Th e Talent Code“ v Nakladatelství Bantam Del A Division
of Random House, Inc. New York, New York
© Daniel Coyle, 2009
Překlad © Bc. Richard Sladovník, 2015
Fotografie na obálce © shutterstock.com
© Nakladatelství ANAG, 2015
ISBN 987-80-7263-962-5





Pro Jen










5
OBSAH
Úvod Dívka, která během šestiminutového cvičení
odvedla práci za celý měsíc 7
I. část – Intenzivní cvičení
Kapitola první Ideální bod 14
Kapitola druhá Buněčná podstata intenzivního cvičení 30
Kapitola třetí Sestry Brontëovy, Z-Boys a renesance 52
Kapitola čtvrtá Tři pravidla intenzivního cvičení 70
II. část – Zapálení
Kapitola pátá Primární podněty 90
Kapitola šestá Fenomén jménem Curaçao 111
Kapitola sedmá Jak podnítit líheň talentů 126
III. část – Mistrovské trénování
Kapitola osmá Zaříkávači talentu 142
Kapitola devátá Schéma vyučovacího obvodu 158
Kapitola desátá Tom Martinez a sázka ve výši šedesáti milionů dolarů 175
Epilog Myelinový svět 183
Poznámky ke zdrojům 199
Poděkování 209
Jmenný rejstřík 213
Věcný rejstřík 217





Pak si vzal svou hůl [David], vybral si pět oblázků z potoka, vložil je do  kapsy
ve své pastýřské mošně, do ruky vzal prak a vyrazil na Filištína [Goliáš z Gatu].
1. kniha Samuelova 17:40





7
Úvod
DÍVKA, KTERÁ B HEM
ŠESTIMINUTOVÉHO CVIENÍ
ODVEDLA PRÁCI ZA CELÝ M SÍC
Každá cesta začíná otázkami. Na  začátku našeho putování stojí
následující tři:
Jak dokáže ruský tenisový klub, který má jediný krytý kurt a  ani
rubl nazbyt, vychovat více tenistek patřící mezi nejlepší světovou
dvacítku než celé Spojené státy?
Jak může skromná škola v texaském Dallasu, která si musí
pronajímat prostory, zplodit Jessicu Simpson, Demi Lovato a řadu dalších
popových hvězd?
Jak je možné, že z  chudé, nikterak vzdělané britské venkovské
rodiny vzejdou tři světoznámé spisovatelky?
Líhně talentů jsou záhadná místa a  nejzáhadnější na  nich je to, že
vznikají zcela bez varování. V  padesátých letech se do  hlavních
baseballových lig začali dostávat první hráči z  malého ostrůvku jménem
Domi nikánská republika. Dnes je dominikánského původu každý
devátý hráč nejvyšší ligy. Roku  1998 vyhrála první jihokorejská golfi stka
turnaj Ladies Professional Golf Association (LPGA), dnes se turnajů
okruhu LPGA účastní čtyřicet pět jihokorejských golfi stek a osm z nich
fi guruje mezi dvaceti nejvíce vydělávajícími hráčkami. Mezinárodní
klavírní soutěže Van Cliburn se v roce 1991 zúčastnil jediný čínský
klavírista, zatímco v posledním ročníku jich bylo již osm, což se také
úměrně odráží ve složení nejlepších symfonických orchestrů světa.





14
Kapitola první
IDEÁLNÍ BOD
’­‹Š˜“£Ž¾—œ ̈Ɩ¦¾Óန
ÿÓ£—œ ̈Ó
MALÉ HARVARDY
V prosinci roku 2006 jsem začal navštěvovat malinká místa, která
produkují nezměrné množství talentů.
*
)
Má cesta započala
na polorozpadlém tenisovém kurtu v Moskvě a během následujících čtrnácti měsíců
mě zavedla na  fotbalové hřiště v  brazilském São Paulu, do  vokálního
studia v Dallasu ve státě Texas, do školy v centru San José ve státě
Kalifornie, do zchátralé hudební akademie v Adirondackém pohoří ve státě
New York, na baseballem posedlý ostrov v Karibiku a na několik dalších
míst, která jsou tak malá, skromná a ohromně úspěšná, že je můj
kamarád přejmenoval na „malé Harvardy“.
Během cesty jsem se setkal s několika obtížemi. Hned tou první bylo
co nejrozumněji (rozumějte neuhozeně) vysvětlit tuto cestu své ženě
a čtyřem malým dětem. Rozhodl jsem se podat ji jako velkou expedici,
něco jako výpravy, které v  devatenáctém století podnikali naturalisté.
Bez mrknutí oka jsem ji přirovnal k Darwinově plavbě na lodi Beagle.
Rozvážně jsem vysvětloval, jak malá, izolovaná místa zesilují účinky
*
)
Slovo talent může být chápáno velice vágně a  nést záludný náznak potenciálu,
především v  případě mladých lidí. Výzkumy však dokazují, že zázračné děti
nemají automaticky zajištěný dlouhodobý úspěch. Pro lepší srozumitelnost zde
defi nujeme talent v  nejužším slova smyslu: disponování dovednostmi, které je
jedinec schopen používat opakovaně a které nezávisejí na jeho postavě (je mi líto,
žokejové a pivoti NBA).





15
I. I Äã›Äþ®òÄ° ‘ò®”›Ä°
větších vzorců a sil, něco jako Petriho misky. Zdálo se, že tato vysvětlení
fungují. Aspoň zpočátku.
Zaslechl jsem svou desetiletou dceru Katie, jak trpělivě vysvětluje
mladší sestře: „Taťka se vydává na honbu za pokladem. Jako
na narozeninové oslavě.“
Honba za  pokladem, narozeniny, vlastně to nebylo úplně mimo.
Devět líhní talentů, které jsem navštívil, nemělo téměř nic společného
kromě šťastné nepravděpodobnosti své existence. Každá z nich byla
statistickou anomálií, myší, která nejen že uměla řvát, ale nějakým
způsobem se dostala do pozice vládce lesa. Ovšem jakým?
První stopa přišla ve  formě nečekaného vzorce. Když jsem začal
navštěvovat líhně talentů, předpokládal jsem, že budu ohromen. Čekal
jsem, že spatřím rychlost, sílu a ladnost světové úrovně. Tato očekávání
byla naplňována a překonávána – přibližně polovinu času. Během této
poloviny připomínal pobyt v  líhni talentů stání mezi stádem běžících
srnců, vše se pohybovalo rychleji a ladněji než v běžném životě. (Pokud
se nad vámi na  tenisovém kurtu neslitovalo osmileté dítě, nebylo vaše
ego nikdy vystaveno opravdové zkoušce.)
Tak však vypadala pouze polovina mého pobytu. Během druhé
poloviny jsem byl svědkem něčeho zcela jiného, viděl jsem momenty
pomalého, trhaného snažení, které připomínaly to, co lze spatřit
na videu s  Clarissou. Vypadalo to, jako by stádo srnců najednou narazilo
na zledovatělý kopec. Prudce zabrzdili. Stáli, rozhlíželi se a pečlivě
zvažovali každý další krok. Pokrok se stal záležitostí drobných selhání. Byl
to rytmický vzorec chyb a bylo v tom něco dalšího – všichni měli
ve tváři stejný výraz. V jejich obličejích bylo vidět urputné soustředění, díky
kterému (vím, že to zní trochu divně) záhadným způsobem připomínali
Clinta Eastwooda.
Seznamte se s  Bruniem. Je mu jedenáct let a  na  betonovém hřišti
v brazilském São Paulu právě pracuje na nové fotbalové kličce. Pohybuje
se pomalu, pod podrážkou levné tenisky cítí každý pohyb míče. Snaží se
naučit elastico, kličku, při které pošťouchne míč vnějším nártem, poté





18
TA J E M S T V Í TA L E N T U
sadní postavení nějakým šokujícím způsobem přišla (jako se to stalo
Maďarsku), neměl by názor o jedinečnosti Brazílie žádné možné
vysvětlení a nezbylo by než pokrčit rameny a oslavovat nového šampióna,
který by bezpochyby také oplýval řadou jedinečných rysů.
Jak se tedy Brazílii daří plodit takové množství skvělých hráčů?
Překvapivá odpověď zní, že plodí skvělé fotbalisty, protože brazilští
hráči od  padesátých let dvacátého století trénují osobitým způsobem
a při tréninku využívají specifi ckého nástroje, díky čemuž se jejich
práce s míčem zlepšuje rychleji než kdekoliv jinde na světě. Jsou jako národ
Clariss, našli způsob, jak se učit rychleji, a stejně jako ona si toho téměř
nejsou vědomi. Tento druh cvičení nazývám intenzivním cvičením,
a jak brzy uvidíme, lze jej aplikovat i na jiné činnosti, než je fotbal.
Nejlepší způsob, jak pochopit princip intenzivního cvičení, je
vyzkoušet si to. Krátce se podívejte na  následující dva sloupce, každému
z nich věnujte stejné množství času.
A B
oceán / vánek chleba / m_slo
list / strom hudba / t_xt
sladký / kyselý bo_a / ponožka
fi lm / herečka telefon / kni_a
benzín / motor hranolky / keč_p
gymnázium / univerzita tuž_a / papír
krocan / nádivka řeka / l_ďka
ovoce / zelenina pi_o / víno
počítač / čip televize / rád_o
židle / pohovka ob_d / večeře
Teď si stránku zakryjte a pokuste se vybavit si co nejvíce párů slov.
Z kterého sloupce si vybavujete více pojmů?
Pokud jste jako většina lidí, váš výsledek z jednotlivých sloupců bude
značně rozdílný. Zapamatujete si více slov ze sloupce B, tedy  z  toho,





19
I. I Äã›Äþ®òÄ° ‘ò®”›Ä°
ve kterém jsou vynechána některá písmena. Studie dokazují, že z tohoto
sloupce si zapamatujete třikrát více slov. Jako by se během těch několika
sekund vaše paměť mnohonásobně zlepšila. Kdyby to byl test, váš
výsledek ze sloupce B by byl lepší o tři sta procent.
Vaše IQ se při pohledu na sloupec B nezvýšilo. Necítili jste se jinak.
Nic vás neosvítilo (je mi líto). Když jste však narazili na neúplné slovo,
stalo se něco skoro nepostřehnutelného, ale zásadního. Zastavili jste se.
Na  malinký okamžik jste se zasekli, než jste na  to přišli.
Mikrosekundu jste se museli namáhat a ta mikrosekunda vše změnila. Při pohledu
na sloupec B jste netrénovali více. Trénovali jste intenzivněji.
Uvedu vám další příklad. Řekněme, že jste na párty a snažíte se
zapamatovat si něčí jméno. Pokud vám jej někdo jiný zopakuje, je vysoká
pravděpodobnost, že ho znovu zapomenete. Pokud se vám však podaří
si na něj vzpomenout, pokud sami vyšlete správný signál a nepřijmete
tu informaci jen pasivně, vryje se vám do  paměti. Ne proto, že by to
jméno bylo najednou důležitější nebo že by se vaše paměť zlepšila, ale
jednoduše proto, že jste se soustředili intenzivněji.
Jiný příklad. Dejme tomu, že jste v letadle a po x-té pozorujete
stewarda, jak dává jasné, stručné instrukce o  tom, jak si nasadit plovací
vestu. („Vesta se navléká přes hlavu,“ zní pokyn, „a oba černé popruhy
se zapínají vepředu. Vesta se nafoukne trhnutím za červené stisky.“)
Hodinu po vzlétnutí se letadlo nakloní a z reproduktorů se ozve naléhavý
hlas kapitána, který říká, aby si pasažéři nasadili plovací vesty. Jak rychle
byste to zvládli? Jakže se zapínají ty černé popruhy? A k čemuže slouží
ty červené stisky?
Nabídnu vám alternativní scénář. Stejný let, ale tentokrát místo
toho, abyste jen pozorovali další ukázku, jak používat plovací vestu, si
ji sami vyzkoušíte. Přetáhnete si ji přes hlavu a chvíli si hrajete se všemi
popruhy a stisky. O hodinu později se letadlo nakloní a z reproduktorů
se ozve kapitánův hlas. O kolik byste byli rychlejší?
Intenzivní cvičení je založeno na paradoxu. Když se cíleně
pohybujete na hranici svých schopností, kde máte potíže a děláte chyby, zlep-





36
TA J E M S T V Í TA L E N T U
Začneme užitečným nahlédnutím do vědy o fungování mozku číslo
jedna. Veškeré naše jednání je ve skutečnosti vyústěním elektrických
impulzů putujících podél řetězců nervových vláken. Náš mozek je
v podstatě svazek sta miliard vláken zvaných neurony, které jsou vzájemně
propojeny synapsemi. Kdykoliv něco děláte, mozek posílá po řetězcích
nervových vláken signál vašim svalům. Vždy, když něco procvičujete,
ať už se snažíte zazpívat tón, máchnout pálkou nebo přečíst tuto větu,
rozsvítí se ve vaší hlavě konkrétní, úzce specializovaný řetězec, který si
můžete představit třeba jako vánoční světýlka. I ta nejjednodušší
dovednost, třeba tenisový backhand, zahrnuje řetězec tvořený stovkami tisíc
vláken a synapsí.
Základní schéma každého řetězce by se dalo znázornit následovně:
VSTUPY VÝSTUPY
(smyslové vnímání, rozhodnuơ ) (pohyby svalƽ)
zpracování

Mezi vstupy se řadí vše, co se stane předtím, než začneme jednat.
Patří sem pozorování míče, uvědomění si pozice rakety v ruce,
rozhodování o úderu. Výstupem je samotný pohyb, tedy signály, které
s přesným načasováním a silou pohnou svaly tak, abychom udělali krok
a natočili boky, ramena a ruku.
Když tím backhandem odehrajete míč (nebo zahrajete akord A moll
nebo táhnete v šachu), putuje impulz nervovými vlákny jako napětí
dráty a cestou aktivuje další vlákna. Podstatné je to, že lidské pohyby,
myšlenky a  dovednosti nejsou ovládány našimi poslušnými, bezduchými
svaly, ale právě těmito nervovými obvody. Svým způsobem je nervový
obvod samotným pohybem, protože určuje přesnou sílu a  načasování





37
I. I Äã›Äþ®òÄ° ‘ò®”›Ä°
každého svalového stahu a obsah a formu každé myšlenky. Líný,
nespolehlivý obvod má za následek líný, nespolehlivý pohyb, zatímco rychlý
a synchronizovaný obvod vyvolá rychlý a synchronizovaný pohyb. Když
trenéři používají frázi „svalová paměť“, ve skutečnosti hovoří
o nervových obvodech. Naše svaly jsou samy o sobě užitečné asi jako loutka bez
provázků. Jak říká dr. Fields, naše dovednosti spočívají v našich
nervových obvodech.
Pak je zde zajímavý princip fungování mozku číslo dvě. Čím máme
obvod nějaké dovednosti rozvinutější, tím méně si uvědomujeme, že jej
používáme. Jsme naprogramováni tak, abychom své schopnosti
automatizovali, abychom je ukryli v  nevědomí. Tento proces, kterému se
říká automatizace, existuje z  důležitých evolučních důvodů. (Čím více
věcí jsme schopni zpracovat v  našem nevědomí, tím větší je šance, že
si všimneme toho šavlozubého tygra, který číhá ve  křoví.) Zároveň to
vytváří velice přesvědčivou iluzi. Jakmile jednou nějakou dovednost
získáme, připadá nám zcela přirozená, jako bychom ji měli odjakživa.
Tyto dva principy, tedy dovednosti v  podobě mozkových obvodů
a  automatizace, vytvářejí paradoxní kombinaci. Celý život budujeme
rozsáhlé, komplikované nervové obvody a  zároveň zapomínáme, že je
tvoříme. A v tomto okamžiku vstupuje na scénu myelin.
Ilustrace Jim Gallagher
myelin
tĢlo nervové buŸky
nervové vlákno





90
Kapitola pátá
PRIMÁRNÍ PODN TY
ŠĻĴ ̈Ĵ ̄šŠ˜šĴŠ ̄—œ˜œ ̈Ĵœ–Š˜Ļ“– ̈Æ”“š±Œ’—“£¤©Š
”Ž¤¢“¦˜Ž˜šÆ¾Ó’œšŠąŽšÓန
ŸƄƈsŸƄŻƇƅżƊƌƇƆ
„KDYŽ TO DOKÁŽE ON, PRO NE JÁ?“
Ukázali jsme si, že budování dovednosti vyžaduje intenzivní cvičení.
To však není procházkou růžovým sadem, je k němu zapotřebí energie,
vášně a odhodlání. Jedním slovem, vyžaduje motivaci, která je druhou
složkou tajemství talentu. V této části si vysvětlíme, jak motivace vzniká
a jak přetrvává, k čemuž dochází pomocí procesu, kterému říkám
zapálení. Intenzivní cvičení a  zapálení se při budování dovednosti chovají
stejně jako palivová nádrž a motor při pohánění auta. Zapálení dodává
energii, kterou intenzivní trénink postupně přetváří v  posun kupředu
neboli myelinové vrstvy.
Když jsem navštěvoval líhně talentů, viděl jsem v nich spoustu
vášně. Vyzařovala z toho, jak lidé nosili housle, drželi míče a strouhali tužky.
Projevovala se v tom, jak se k prostě vybaveným cvičebním prostorám
chovali jako ke katedrálám nebo jak bedlivě a uctivě sledovali trenéra.
Nejednalo se vždy o pocit štěstí a pohody, občas to byla temná vášeň až
obsese a jindy zase poklidná, trvalá láska, kterou lze nalézt u manželů,
kteří po  svém boku strávili desítky let. Vždy tam však něco takového
bylo a dodávalo emocionální raketové palivo k aktivaci obvodů,
vylepšování dovedností, zlepšování se.
Když jsem se lidí v líhních talentů ptal na zdroj jejich vášně pro
housle/zpěv/fotbal/matematiku, zarazilo je to a přišlo jim to komické, jako
bych se ptal, kdy je začalo bavit dýchat kyslík. Všeobecnou reakcí bylo
pokrčení ramen a odpověď ve stylu: „Co já vím, baví mě to odjakživa.“





91
II. Z ƒÖ…½›Ä°
Po  takových odpovědích je lákavé pokrčení ramen oplatit a  jejich
spalující motivaci připsat na vrub neznámým hlubinám lidského srdce.
To by však nebylo přesné. V  mnoha případech je totiž možné nalézt
přesný okamžik, který vášeň zažehnul.
V  případě jihokorejských golfi stek tím momentem bylo odpoled-
ne 18. května 1998, kdy dvacetiletá Se Ri Pak vyhrála turnaj McDonald’s
LPGA Championship a stala se národní ikonou. (Jedny soulské noviny
na  její adresu napsaly: „Se Ri Pak není ženskou verzí Tigera Woodse,
Tiger Woods je mužskou verzí Se Ri Pak.“) Před ní v golfu žádná
Jihokorejka neuspěla. O deset let později její krajanky okruh LPGA
v zásadě opanovaly, turnajů se účastnilo čtyřicet pět jihokorejských hráček
a v součtu vyhrály asi třetinu z nich.
Pro ruský tenis nastal zlomový okamžik tentýž rok v  létě, když
sedm náctiletá Anna Kurnikovová postoupila do semifi nále
Wimbledonu a  díky svému vzhledu supermodelky získala statut nejsledovanější
sportovkyně na internetu. Roku 2004 již ruské tenistky
na nejvýznamnějších turnajích běžně nastupovaly k fi nálovým utkáním a v roce 2007
měly pět hráček v nejlepší desítce a dvanáct v nejlepší padesátce. „Jsou
jako ta zatracená ruská armáda,“ prohlásil Nick Bollettieri, zakladatel
stejnojmenné tenisové akademie ve  fl oridském Bradentonu. „Pořád se
objevují další a další.“
Rok Jihokorejky
na turnaji LPGA
Rusky v nejlepší stovce
žebříčku WTA
19981 3
19992 5
20005 6
20015 8
20028 10
200312 11
200416 12
200524 15





116
TA J E M S T V Í TA L E N T U
do  Ráje , díla takových malířů, jakými byli jeho mistr Ghirlandaio,
Masaccio, Giotto či Cimabue, zkrátka výkvět architektury, malířství
a  sochařství. Všichni sídlili v  rozmezí několika ulic, všichni byli
jednoduše součástí každodenního života a všichni vysílali signály, které se
spojily v jedno motivační sdělení: dej se do práce.
Představte si, jak to asi vypadalo v  londýnské Mermaid Tavern
v  shakespearovské době. V  této taverně na  Temži, která se nacházela
přímo naproti divadlu Globe, se scházeli nejvýznamnější
spisovatelé té doby, jako byli Marlowe, Jonson, Donne nebo Raleigh, aby se
pobavili  o  práci či poměřili své mentální síly. Nebo se zamyslete nad
Akademií a  Lykeionem ve  starověkých Aténách, na  kterých vyučovali,
diskutovali a  učili se Platón, Aristoteles a  další. Případně si představte
horečnaté okolí São Paula. Když jsem se tam jednou odpoledne
procházel, snažil jsem se spočítat, na  kolik signálů týkajících se fotbalu jsem
narazil – záběr v televizi, billboard, zaslechnutý rozhovor, čtyři
spontánní futsalové zápasy, pět dětí, které s míčem běžely po ulici. Ztratil jsem
se někde kolem padesáti.
Hřiště Franka Curiela ve  Willemstadu v  Curaçau nevypadá moc
jako antické Řecko. Má promáčklé hliněné ochozy, bufet za domácí
metou a v den, kdy jsem se přišel podívat na trénink, také hrstku rodičů,
kteří tlachají a  popíjejí Coca-Colu. Hráči se rozehřívají před zápasem,
hází si s míčem nebo jen tak blbnou. Působí to jako trošku chudší
verze běžného maloměstského baseballového hřiště. To je však pouhá
kamufl áž. Když se zadívám pozorněji, všimnu si, že přetéká primárními
podněty.
První podnět měří přes sto osmdesát centimetrů, na sobě má
perfektní květovanou košili a  v  ruce malý kelímek whisky Dewar’s s  Red
Bullem. Je to sám Frank Curiel, osmašedesátiletý zakladatel klubu,
správce hřiště, plánovač, prodejce Coca-Coly, osvětlovač, správce trofejí
a laskavý vládce tohoto malinkého království. Je to takový tropický Don
Corleone a  tuto představu ještě dotváří jeho ochraptělý šepot. Curiel
mě provádí po hřišti a za chůze mi vykládá svůj příběh, jak před čtyři-





117
II. Z ƒÖ…½›Ä°
ceti pěti lety na  ostrov přivedl Little League, jak v  Puerto Ricu viděl
hrát úžasného Clementa, jak se rozhodl založit vlastní klub, jak se
vydal do Massachusetts na Springfi eld College studovat tělesnou výchovu,
jak dostal práci u sportovní a rekreační agentury v Curaçau a jak
objížděl celý Willemstad a přesvědčoval děti, aby šly hrát.
„Ty děti šly hrát,“ povídá. „Poté hrály jejich děti a  teď hrají jejich
děti. Zažil jsem je všechny.“
Při popisování tak oddaných pořadatelů, jako je Curiel, se obvykle
píše, že „žijí na  hřišti“. V  jeho případě to není pouhý řečnický obrat.
Curiel žije v boudě o rozměrech tři na čtyři metry s plechovou střechou,
která je postavena na železných sloupcích hned za domácí metou.
Chybné odpaly dělí od jeho polévky drátěný plot. Pokoj se topí v pestré
záplavě trofejí, plaket, vybavení a fotek, která hrozí, že se za chvíli pře valí
i přes televizi a postel – jedny z mála Curielových ústupků domáckému
životu. Curiel se neustále pohybuje kolem hřiště, pozoruje, shrabává
listí, stará se o světla a drží děti na uzdě. Na verandu, která slouží jako
síň slávy, vystavil další fotografi e zachycující nejvýznamnější okamžiky
v baseballové historii ostrova. Občas na ni dá večer televizi, aby se děti
mohly dívat na zápasy nejvyšší ligy, nebo, což se stává poměrně často,
na poškrábanou kazetu se záznamem homerunů Andruwa Jonese.
Curiel s pyšným pohledem přehlédne své panství. „Abys mohl hrát
baseball, potřebuješ tři věci,“ říká a pokládá na sebe ruku, jako by se chtěl
pokřižovat. „Srdce. Hlavu. Koule. Pokud máš dvě, můžeš hrát, ale nikdy
nebudeš vynikat. Aby ses stal vynikajícím, potřebuješ všechny tři.“
Procházíme se po hřišti. U třetí mety se Curiel zastaví a opraví
malého kluka, který se snaží zpracovat míč letící po zemi. Vychrlí ze sebe
několik slov papiamentsky, což je místní jazyk, který zní jako reggae
puštěné zrychleně pozpátku. Chlapci říká, aby se postavil před míč. „Takhle,“
ukazuje, odloží svou Dewar’s, polapí imaginární míč a hodí ho směrem
k neviditelné metě. „Takhle! Jasně!“ přikývne chlapec a  udělá to.
Za  zadní sítí sedí u  betonového stolu dva muži, na  hlavách mají
sluchátka s mikrofonem a hovoří. Připravují pravidelný týdenní přenos





126
Kapitola sedmá
JAK PODNÍTIT LÍHE G TALENTp
 ̄Æ—±šÓšŽšÓœ¤œ˜ထ”Š–—š“¤š±œ‹­ထ
Š—Žœ¤œ˜ထ”Š– ̄ŠĻŽ’šœ¦¤œ’Žëန
နနżŸƍƌ
MIKEpV A DAVEpV BLÁZNIVÝ NÁPAD
Líhně talentů jako Curaçao, Rusko nebo Jižní Korea byly zapáleny
úderem blesku, ať už to byl převratný úspěch nějakého hráče, nebo
zázračné vítězství. Nikdo je nemohl předpokládat nebo naplánovat. Jiný druh
zapálení nastává v  případě, že žádný blesk neudeří, a  přesto motivace
a talent jen kvetou. Tento druh zapálení se více dotýká našeho
každodenního života a  jeho nejjasnější podobu jsem nalezl na  nečekaném
místě – ve skupině škol v chudinské čtvrti.
V zimě roku 1993 na tom Mike Feinberg a Dave Levin nebyli
příliš dobře. Bylo jim něco přes dvacet, byli spolubydlící a druhým rokem
učili v rámci houstonského systému veřejného školství. Oba byli členy
mladé neziskové organizace Teach for America, prostřednictvím které
mohli čerství absolventi univerzit dva roky učit na školách pro děti
z rodin s nízkými příjmy. Feinbergův a Levinův první rok byl velice svízelný
(propíchnuté pneumatiky, chaos ve třídách) a druhý o něco horší.
Snažili se o inovativní přístup, ale jejich snaha narážela na nekompetentní
byrokracii, neochotu rodičů, zlobivé studenty, úzkoprsá omezení a další
otupená kolečka nejvýkonnějšího stroje na  výrobu frustrace, jaký byl
kdy vymyšlen – amerického systému veřejného školství v chudinských
čtvrtích. Levin byl požádán, aby se do své školy už nevracel, a Feinberg,
který se propadal ještě hlouběji, se přistihl, jak toužebně pomýšlí
na práva. Zimní večery tak trávili ve svém mizerném houstonském bytě a čas





127
II. Z ƒÖ…½›Ä°
zabíjeli oblíbenou zábavou dvacátníků celého světa, a  sice nadáváním
na  práci, pitím piva a  sledováním Star Treku. Feinberg později shrnul
jejich životní postoj následovně: „Život stojí za hovno a potom umřeš.“
Jednoho dlouhého zimního večera, z  důvodu, který zůstává
záhadou (domnívají se, že to způsobila jedna inspirační přednáška, kterou
navštívili, nebo za to možná mohlo pivo), dostali tihle dva zkrachovalí
příslušníci generace X zvrácený nápad. Přestanou bojovat se systémem
a založí si vlastní školu. Postavili na kafe, na magneťáku pustili smyčku
s Achtung Baby od  U2 a  v  pět ráno měli vytištěný manifest se čtyřmi
pilíři jejich výtvoru: více času ve třídě, kvalitní učitelé, podpora rodičů
a  administrativní podpora. Kofein musel začít působit, protože svému
projektu dali tak grandiózní jméno, že lepší by nevymyslel ani kapitán
Kirk. Pojmenovali ho Knowledge is Power Program (Program Vědění je
síla), neboli KIPP.
V kterémkoliv jiném okamžiku v dějinách by se tak vágní
myšlenka jako KIPP, za kterou nestálo nic než nezkušenost, vypařila. Shodou
okolností však chvíli předtím Texas schválil zákon o fi nancování
alternativních škol pod podmínkou, že dosáhnou základních vzdělávacích
standardů. To mělo za následek, že o pár měsíců později nastala situace,
která by předtím byla zcela nemyslitelná. Tito dva zelenáči a jejich kávou
potřísněný manifest dostali šanci. Nebylo jim dovoleno otevřít
vlastní školu (tak šílená školská správa nebyla), ale dostali jednu zapadlou
učebnu v Garciově základní škole, ve které mohli svobodně podniknout
další nevyhnutelný krok na své idealistické pouti. Padnout na hubu.
Většina alternativních škol, například waldorfská, montesso riovská
nebo Piagetova, vychází z  určitých pedagogických zásad. Feinberg
a  Levin, kteří neměli moc času, místo toho následovali příkladu Butche
Cassidyho a  kradli. Vyhlédli si nejlepší učitele ve  čtvrti a  vypůjčili si
jejich výukové plány, výukové techniky, nápady na  vedení školy,
rozvrhy, pravidla, prostě všechno. Feinberg a Levin byli později označováni
za „inovátory“, ale v té době byli asi tak inovativní jako zloděj
v obchodě bez proudu. „Ukradli jsme každý dobrý nápad, který nebyl přibitý





158
Kapitola devátá
SCHÉMA VYU OVACÍHO OBVODU
¾“¤Ž—œ ̈—“ ̈릔Ž ̈ƾšœ£¤န
“–­šŽ˜ĤĻŽÿӌ¤ထ–Ž£Ž”Ž’œ ̈—“ ̈ ̄Š£¤Š ̈Óန
żƆƊƒƊƇƇƂƌŻŸƅƌ
TYI CTNOSTI MISTROVSKÝCH TRENÉRp
Umět skvěle učit je dovednost jako každá jiná. Může to vypadat jako
magie, ale ve skutečnosti je to kombinace dovedností, řada
myelinizovaných obvodů vybudovaných intenzivním cvičením. Ron Gallimore,
který je dnes uznávaným emeritním profesorem na UCLA, má pro tuto
dovednost hezký popis. „Skvělí učitelé se soustředí na to, co student říká
nebo dělá,“ tvrdí, „a  díky tomuto soustředění a  hlubokým znalostem
dané matérie dokáží spatřit a  rozpoznat němou, neohrabanou snahu
studenta snažícího se dosáhnout mistrovství a poté s ním cíleným
sdělením navázat spojení.“
Klíčovými slovy této věty jsou znalosti, rozpoznat a navázat spojení.
To, co Gallimore píše a  Jensen, Wooden a  paní Mary demonstrují, se
vrací k  naší tezi: Dovednost je buněčná izolace, která obaluje nervové
obvody a  roste v  závislosti na  určitých signálech. Bráno úplně doslova,
mistrovští trenéři jsou lidským doručovacím systémem signálů, které
pohánějí a usměrňují růst daného nervového obvodu, jasně mu říkají:
aktivuj se tady a tady ne. Trénování je dlouhý, důvěrný rozhovor, je to
sled signálů a  reakcí směřujících ke  společnému cíli. Skutečná
dovednost trenéra nespočívá v nějaké obecně aplikovatelné moudrosti,
o kterou se může podělit s  kýmkoliv, nýbrž ve  schopnosti najít u  každého
studenta ideální bod na  hranici jeho schopností a  vysílat ty správné
signály, které mu zase a  znovu pomohou přiblížit se k  cíli. Jako každá





159
III. M ®ÝãÙÊòÝ» ãٝÄÊò…Ä°
komplexní schopnost je i  tato kombinací několika různých vlastností,
kterým říkám „čtyři ctnosti“.
První ctnost:
Soustava znalos ơ
Trenéři a učitelé, se kterými jsem se v líhních talentů setkal, byli
převážně postarší. Více než polovině z nich bylo přes šedesát či sedmdesát let.
Všichni strávili desetiletí (obvykle několik) tím, že se pilně učili
trénovat. To není pouhá souhra náhod, ve skutečnosti je to podmínka, jelikož
jim to umožnilo vybudovat nervovou superstrukturu, která je
nejdůležitější součástí jejich dovednosti – jejich soustavu znalostí.
Soustava je Gallimorovo označení pro rozsáhlou síť detailních
znalostí konkrétní činnosti, která odlišuje nejlepší učitele od ostatních
a umožňuje jim kreativně a efektivně reagovat na studentovo snažení. Gallimore
to vysvětluje následovně: „Skvělý učitel vždy dovede jít hlouběji, umí
vypozorovat, co vše je student schopen se naučit, a podle toho jej směrovat.
Může mu pomoct pronikat do  dané činnosti stále hlouběji a  hlouběji,
jelikož k  ní dokáže přistupovat z  ohromného množství různých stran
a protože existuje nekonečné množství spojení, která se studentem může
navázat.“ Nebo jak bych řekl já – roky práce se přetavily do myelinizace
obvodů mistrovského trenéra, což je záhadná směsice technických
vědomostí, strategie, zkušeností a vypilovaného instinktu, která je připravena
k okamžitému použití za účelem určení a  pochopení pozice, ve které se
studenti právě nacházejí, a kam se potřebují dostat. Ve zkratce, soustava
znalostí je důvod, proč se učit u mistrovských trenérů.
Jak tato soustava funguje, si ukážeme za chvíli, prozatím stačí říct,
že lidé se s touto hloubkou znalostí nerodí. Je to něco, co si stejně jako
v případě jakékoliv jiné dovednosti postupně pěstují kombinací
zapálení a intenzivního cvičení.
*
)
Mistrovským trenérem se člověk nestane
ná*
)
Jak by nám připomněl Anders Ericsson, dosažení světové úrovně vyžaduje
deset tisíc hodin intenzivního tréninku. Proč tedy byli mistrovští trenéři většinou





„Mohu vám garantovat, že v tomto ani v žádném jiném roce nebudete číst důležitější a užitečnější knihu.“
Tom Peters, jeden z autorů knihy In Search of Excellence
Tajemství talentu – kniha, která objasňuje, jak talent roste v mozku a jak si ho můžete vypěstovat více.
V čem spočívá tajemství talentu? Jak ho rozluštit? Novinář Daniel Coyle v této průlomové publikaci nabízí
rodičům, učitelům, trenérům, podnikatelům a všem ostatním nástroje, s jejichž pomocí mohou plně
rozvinout svůj potenciál i potenciál osob ve svém okolí.
Ať už trénujete fotbal, nebo učíte děti hrát na klavír, píšete romány, nebo se snažíte zlepšit svůj golfový
úder, tato kniha vám ukáže, jak vypěstovat svůj talent pomocí využití nově objevených mechanismů
fungování mozku.
Daniel Coyle ve své práci vychází z nejnovějších poznatků z oblasti neurologie a z vlastních
zkušeností, které nastřádal během návštěv devíti světových líhní talentů – od baseballových hřišť v Karibiku až
po akademii vážné hudby na severu státu New York. Jmenuje tři klíčové prvky, které vám pomohou
rozvinout vaše nadání a zdokonalit váš výkon ve sportu, umění, hudbě, matematice nebo čemkoliv, co
vás napadne.
Intenzivní cvičení
Zapálení
Mistrovské trénování
Tyto tři prvky se podílí na tvorbě myelinu, mikroskopické nervové hmoty v mozku, která značně
zvyšuje rychlost a přesnost vašich pohybů a myšlenek. Vědci zjistili, že myelin by mohl být svatým grálem,
základem všech forem výjimečnosti, od Michelangela až po Michaela Jordana. Dobrou zprávou je, že
se nerodíme s předem daným množstvím myelinu, naopak. Myelin roste a jako vše, co roste, může být
pěstován a vyživován.
Tato kniha, která v sobě spojuje objevné analýzy a názorné příklady běžných lidí, kteří se stali
výjimečnými, nejenže změní způsob, jakým smýšlíte o talentu, ale zároveň vás vybaví prostředky k rozvinutí vašeho
plného potenciálu.
Daniel Coyle je autorem bestselleru The Little Book of Talent a Hardball: A Season in the Projects a přispívá
do časopisu Outside. Žije se svou ženou a čtyřmi dětmi v Homeru na Aljašce, kde trénuje rapidně se
zlepšující žákovský baseballový tým.
www.anag.cz
T
a
j
e
m
s
t
v
í
t
a
l
e
n
t
u
Výjimečným se člověk nerodí. Výjimečným se člověk stává.
TATO KNIHA VÁM PROZRADÍ JAK
DANIEL COYLE
Autor knih The Little Book of Talent a Hardball: A Season in the Projects
DANIEL COYLE
Tajemství talentu






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist