načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Tajemství pevné vůle - Kelly McGonnigal

  > > > > Tajemství pevné vůle  

Kniha: Tajemství pevné vůle
Autor:

Kniha uznávané psycholožky, držitelky mnoha ocenění Jak by bylo všechno snadné, kdybychom měli pevnou vůli: naplnit všechny cíle by byla maličkost. Realita je však jiná: lidem je ...


Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  339
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  399 Kč
15%
naše sleva
11,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Rok vydání: 2016-05-25
Počet stran: 304
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 261 stran : ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Spolupracovali: z anglického originálu Willpower instinct: how self-control works, why it matters, and what you can do to get more of it ... přeložil Petr Somogyi
Vazba: brožovaná lepená s chlopněmi
Doporučená novinka pro týden: 2016-22
ISBN: 9788072614295
EAN: 9788072614295
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha uznávané psycholožky, držitelky mnoha ocenění Jak by bylo všechno snadné, kdybychom měli pevnou vůli: naplnit všechny cíle by byla maličkost. Realita je však jiná: lidem je vlastní podlehnout pokušení, odkládat nepříjemné věci a vyhýbat se všemu, do čeho se jim nechce. Známá americká psycholožka Kelly McGonigalová, která vede na Stanfordově univerzitě mimořádně úspěšné kurzy na téma sebekontroly, má pro všechny dobrou zprávu: problémy se sebekontrolou a nedostatkem pevné vůle se týkají úplně každého, úplně každý se je ale může naučit zvládnout. Prvním krokem je poznat své slabé stránky, dozvědět se, jak, kdy a proč jsme slabí a děláme chyby. Autorka přirovnává tento proces k vědeckému experimentu a poskytne k němu potřebnou teorii, vycházející z nejmodernějších poznatků psychologie, neurovědy a ekonomie. Každý pak může teoretické poznatky ověřit sám na sobě a stát se tak pokusnou osobou svého vlastního výzkumu. Jakmile pochopíme mechanismy vlastní slabosti, jsme připraveni něco změnit: pevná vůle vlastně znamená jen to, že uděláme něco, do čeho se nám nechce. V deseti kapitolách autorka popíše ty nejobvyklejší a nejběžnější pasti a pokušení, jež jsou na nás při tomto procesu připraveny. Vysvětlí, co se v těchto situacích odehrává v lidském mozku, jakých chyb se lidé kvůli tomu nejčastěji dopouštějí, především ale nabídne v praxi ověřený způsob, jak se v budoucnu opakování podobných selhání vyhnout. Pevná vůle je jako sval: je třeba postupně pracovat na jejím posílení, nepřestávat s tréninkem a vědět, které způsoby jejího posilování jsou nejúčinnější. Absolventi kurzu Kelly McGonigalové, na jehož základně vznikla tato kniha, se shodli na jedné věci: díky tomu, že porozuměli vědeckému pozadí toho, jak funguje pevná vůle, dokázali zvýšit svoji sebekontrolu a usilovat o cíle, které jsou pro ně důležité: uběhli maratón, začali podnikat, poradili si s konfliktem v rodině, zbavili se závislosti na alkoholu, na internetu, na nakupování, přestali konzumovat příliš čokolády, hrát počítačové hry, dokonce se naučili zvládat pokušení v podobě ženatého kolegy. Změnit svůj život nemusí být neřešitelný úkol! (rešení pro všechny chronické lenochy)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Kelly McGonnigal - další tituly autora:
Tajemství pevné vůle Tajemství pevné vůle
McGonnigal, Kelly
Cena: 215 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JEDNA
Budu, nebudu, chci:
co je pevná vůle
a proč je důležitá
P
okud přemýšlíte o něčem, co vyžaduje pevnou vůli, co vás napadne
jako první? Pro většinu z nás klasická zkouška pevné vůle znamená
odolat pokušení, ať už se jedná o nějakou sladkost, cigaretu, výhodný
výprodej nebo sex na jednu noc. Když lidé říkají „chybí mi pevná vůle“,
mají tím obvykle na mysli „mám většinou problém říct ne, když moje ústa,
žaludek, srdce nebo (doplňte si část lidského těla podle libosti) říkají ano“.
Tady řešíme problém typu „nebudu“.
Říct „ne“ ale představuje jen jednu část toho, co po nás vyžaduje pevná
vůle. Koneckonců slova „stačí přece říct ne“ jsou nejoblíbenější mantrou
všech mistrů prokrastinace a lenochů celého světa. Někdy je důležitější
říct „ano“. Co všechny ty věci, které neustále odkládáte na zítra (nebo na
nikdy)? Pevná vůle vám pomůže, abyste je zařadili na svůj seznam úkolů,
které uděláte dnes, navzdory tomu, že to ve vás vzbuzuje obavy, strach,
nebo že kvůli tomu v televizi propásnete nejnovější pokračování nové
reality show. V těchto případech se jedná o schopnost vyřešit problémy typu
„budu“ – o vaši schopnost udělat, co je třeba, i když se části vaší osobnosti
do toho nechce.
Problémy typu „budu“ a „nebudu“ představují dvě strany sebekontroly,
ale samy o sobě nereprezentují to, co označujeme jako pevná vůle. K tomu,
abyste mohli říci ne, když je třeba říci ne, a abyste mohli říci ano, když je
třeba říci ano, potřebujete ještě třetí složku: schopnost pamatovat si, co ve
skutečnosti chcete. Vím, že si myslíte, že opravdu chcete nějakou sladkost,
20





třetí sklenku martini nebo další volný den. Když ale čelíte nějakému poku -
šení nebo flirtujete s prokrastinací, musíte si uvědomit, že ve skutečnosti
se vlastně chcete dostat do těch úzkých džínsů, získat v práci povýšení,
splatit dluhy z kreditní karty, udržet si manželství nebo se nedostat do
vězení. Co by vás totiž jinak zastavilo před tím, že budete jen následovat
své okamžité touhy? Chcete-li mít nad sebou kontrolu, musíte v sobě v
důležitých chvílích objevit motivaci. Toto je schopnost řešit problémy typu
„chci“.
Pevná vůle spočívá v tom, že využijeme schopnost řešit problémy typu
„budu“, „nebudu“ a „chci“ k tomu, abychom dosáhli svých cílů (a vyhnuli
se problémům). Jak ještě uvidíme, lidské bytosti mají to štěstí, že jsou
vybaveny mozkem, který nás v tomto úsilí podporuje. Ve skutečnosti právě
rozvoj těchto tří schopností (budu, nebudu, chci) možná definuje to, co
znamená být člověkem. Než se pustíme do obtížné práce a začneme
analyzovat, proč při použití těchto tří schopností často selháváme, začneme
tím, že si vysvětlíme, proč je tak skvělé, že je vůbec máme. Nahlédneme
krátce do lidského mozku, abychom viděli, kde se tento zázrak odehrává,
a řekneme si, jak můžeme mozek trénovat, abychom měli pevnější vůli.
Zamyslíme se také nad tím, proč je pevná vůle tak často nedostatkovým
zbožím, a nad tím, jak můžeme využít další jedinečnou lidskou vlastnost,
vědomí sebe sama, abychom se vyhnuli selhání vůle.
Proč máme vůli
Představte si to: jsme v době před 100 000 lety a jsme představitelé
nové, nejpokročilejší vývojové linie člověka, jsme homo sapiens.
Užijte si tedy chvilku všechny výhody tohoto faktu: palce postavené proti
ostatním prstům, vzpřímenou páteř, jazylku (kost, jež vám umožňuje
vydávat určité zvuky, které můžeme označit jako řeč – nemám ale
sebemenší představu, jak to mohlo znít). Rovněž vám gratuluji ke schopnosti
používat oheň (aniž byste se přitom sami stali obětí plamenů) a k vaší
dovednosti vytvářet pomocí ostrých kamenných nástrojů obrazy bizonů
a hrochů.
Ještě před několika generacemi jste byli po celý život odpovědní jen
za několik věcí: 1. získat jídlo, 2. rozmnožovat se, 3. vyhnout se
neočekávaným setkáním s živočichem známým jako crocodylus anthopophagus
21
JEDNA l BUDU, NEBUDU, CHCI: CO JE PEVNÁ VŮLE A PROČ JE DŮLEŽITÁ





DOSTATEČNĚ SILNÁ VŮLE
(což je latinské označení pro krokodýla, který rád požírá lidi). Žijete však
v soudržné tlupě a vaše přežití je zcela závislé na ostatních jedincích
druhu homo sapiens. Znamená to, že na vašem seznamu priorit přibude
položka „nikoho z nich zbytečně nevytočit“. Život ve společenství vyžaduje
spolupráci a sdílení zdrojů – nemůžete si prostě vzít všechno, co chcete.
Ukrást někomu jeho kýtu z bizona, případně jeho družku znamená, že by
vás mohli z tlupy vykázat, případně i usmrtit. (Nezapomínejte na to, že
ostatní exempláře homo sapiens také mají ostré kamenné nástroje a že
vaše kůže není tak tlustá jako ta hroší.) Možná také budete potřebovat, aby
se o vás tlupa postarala, když budete nemocní nebo zranění a nebudete se
nějakou dobu moci zapojit do lovu a sběru. I v době kamenné byly
zákonitosti toho, jak získat přítele a jak ovlivňovat ostatní, víceméně stejné jako
dnes: pomozte sousedovi, když potřebuje střechu nad hlavou, podělte se
s ním o jídlo, i když máte sami hlad, a raději si dvakrát rozmyslete, než mu
řeknete, že „v téhle bederní roušce vypadáš hrozně tlustě“. Jinými slovy,
potřebujete trochu sebekontroly.
V sázce totiž není jenom váš život. Na vaší schopnosti rozlišovat, s kým
budete soupeřit (a zajistíte tak, aby nebyl členem tlupy) a s kým budete
mít potomky (ruce pryč od bratranců a sestřenic, je důležité zvyšovat
genetickou diverzitu, aby pak celou tlupu nevyhladila nějaká
nevýznamná nemoc), totiž závisí přežití vás všech. A pokud se vám podaří najít si
druha nebo družku, očekává se, že v tomto svazku setrváte po zbytek
života (a že to nebude jen jedno zalaškování si někde v křoví). Ano,
všechno tohle pro vás, jakožto prvního zástupce (téměř) moderního člověka,
představuje úplně nové způsoby, jak se dostat do problémů kvůli
starým dobrým a ověřeným instinktům, jako je hlad, agresivita a sexuální
touha.
Toto všechno byl jen začátek procesu, na jehož konci se u člověka objevila
potřeba mít něco, co dnes označujeme jako pevnou vůli. Jak se odvíjela
naše (pre)historie, stále vzrůstající komplexnost našich sociálních vazeb
1

vyžadovala odpovídající pokrok v míře sebekontroly. Potřeba zařadit se,
spolupracovat a udržovat dlouhodobé vztahy vytvářela tlak na vývojově
mladý lidský mozek, aby si vytvořil strategie, jež umožňují sebekontrolu.
To, čím jsme dnes, je důsledkem reakce na tyto potřeby. Náš mozek se
probral, a ejhle! Dostavila se schopnost mít pevnou vůli: je to tedy schopnost
ovládat impulsy, jež nám umožnily stát se plně člověkem.
22





Proč je to důležité i dnes
Když se vrátíme do současnosti (palce postavené proti ostatním prstům
si samosebou ponecháme, jen si na sebe vezmeme trochu více oblečení),
zjistíme, že došlo k jedné změně: vůle přestala být jen znakem, který
odlišuje člověka od zvířat, a stala se něčím, co odlišuje jednoho člověka
od druhého. Všichni jsme se narodili se schopností mít pevnou vůli, ale
u některých z nás je tato schopnost výraznější než u ostatních. Lidé,
kteří dokážou lépe ovládat svoji pozornost, emoce a jednání, jsou na tom
skoro ve všech ohledech lépe
2
. Jsou šťastnější a zdravější. Žijí ve
vztazích, jež jsou více uspokojivé a trvají déle. Vydělají více peněz a dotáhnou
to v životě dále. Lépe se jim daří zvládat stres, konflikty a překonat
nepřátelské chování. Dokonce žijí déle. V porovnání s ostatními kladnými
vlastnosti vychází pevná vůle jako ta nejdůležitější. Sebekontrola je totiž
důležitějším předpokladem úspěchů ve studiu než inteligence
3
(co vy
na to, stoupenci standardizovaných testů?), významnějším indikátorem
schopnosti vést než charisma
4
(co ty na to, Tony Robbinsi?) a
důležitějším faktorem pro manželské štěstí než empatie
5
(ano, tajemství
spokojeného manželství možná spočívá v tom, naučit se občas být zticha). Pokud
chceme, aby náš život byl lepší, není možná špatné začít u nácviku pevné
vůle. Abychom ji získali, zkusíme nejdříve z našeho standardně
vybaveného mozku dostat něco navíc. Musíme se proto podívat, s čím vlastně
budeme pracovat.
Pevná vůle očima neurovědy
Moderní schopnost sebekontroly je výsledkem dávných tlaků na to,
abychom byli lepšími sousedy, rodiči a partnery. Ale jak přesně toho lidský
mozek dosáhl? Toto tajemství zřejmě spočívá ve vývoji prefrontální kůry,
což je takový pořádný balík neuronů hned za vaším čelem a očima. Po
většinu evoluce člověka řídila prefrontální kůra především fyzický pohyb:
chůzi, běh, uchopování, tažení něčeho. Byla to určitá forma prvotní
sebekontroly. Jak se člověk vyvíjel, prefrontální kůra se zvětšovala a byla lépe
propojena s ostatními částmi mozku. V současnost je její podíl v lidském
mozku větší než u jakéhokoliv jiného živočišného druhu (proto nikdy
nepotkáte psa, který by si někde dělal zásobu kostí na stáří). Jak se
prefrontální kůra zvětšovala, získávala nové řídicí funkce: začala být odpovědná
23
JEDNA l BUDU, NEBUDU, CHCI: CO JE PEVNÁ VŮLE A PROČ JE DŮLEŽITÁ





DOSTATEČNĚ SILNÁ VŮLE
za to, čemu věnujete pozornost, o čem přemýšlíte, dokonce i za to, jak se
cítíte. Díky tomu byla schopná ještě lépe řídit, co děláte.
Robert Sapolsky, neurobiolog ze Stanfordovy univerzity, tvrdí, že dnes
je hlavním úkolem moderní prefrontální kůry
6
ovlivnit mozek (a tím
pádem i vás), aby byl ochoten akceptovat „složitější“ variantu. Pokud je
snazší zůstat ležet v posteli, prefrontální kůra vás přiměje z ní vstát a zacvičit
si. Pokud by bylo jednodušší objednat si dezert, připomene vám
prefrontální kůra důvody, proč by bylo lepší dát si jenom čaj. A když se jeví jako
dobrý nápad odložit nějaký projekt na zítřek, postará se prefrontální kůra
o to, abyste si pustili počítač a udělali kus práce.
Prefrontální kůra není jen jeden spojitý kus šedé mozkové hmoty:
rozlišujeme v ní tři klíčové oblasti,
7
jež se dělí o úkoly typu budu, nebudu a chci.
První oblast, která se nachází v horní levé části prefrontální kůry, se
zaměřuje na řešení problému typu „budu“. Pomáhá nám začít řešit nudné,
složité a stresující úkoly (a vydržet u nich), například zůstat ještě chvíli
v tělocvičně, i když se nám už chce do sprchy. Pravá strana se zase stará
o řešení problémů typu „nebudu“: brání vám podlehnout každému
podnětu nebo touze. Díky této části mozku jste si nepřečetli za volantem
textovou zprávu v telefonu a místo toho jste se soustředili na řízení. Tyto dvě
oblasti prefrontální kůry řídí to, co děláte.
24
Schopnost říct
„nebudu“
Schopnost říct
„budu“
Schopnost říct
„chci“
Mechanismus pevné vůle v lidském mozku






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.