načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Tajemství Mayů - Clive Cussler

Kniha: Tajemství Mayů
Autor:

Sam a Remi Fargovi na stopě největšího tajemství mayské civilizace - vzrušující zážitky zaručeny! Další „povinná četba“ pro všechny fanoušky Clivea Cusslera! Nové ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  279
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  329 Kč
15%
naše sleva
9,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Rok vydání: 2016-07-13
Počet stran: 296
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 295 stran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Eva Kadlecová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2016-29
ISBN: 9788026411482
EAN: 9788026411482
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sam a Remi Fargovi na stopě největšího tajemství mayské civilizace - vzrušující zážitky zaručeny! Další „povinná četba“ pro všechny fanoušky Clivea Cusslera! Nové dobrodružství manželů a archeologů Sama a Remi Fargových nás zavede do džungle Střední Ameriky - na místo, kde kdysi sídlila bájná mayská civilizace. Naši hrdinové objeví artefakt nevyčíslitelné hodnoty, tzv. Mayský kodex - knihu, která ukrývá největší záhady původních domorodých obyvatel. Ale jak už to bývá, o tento unikátní objev usiluje i mocný protivník, jenž je ochoten učinit vše pro to, aby kodex získal do svého vlastnictví. Rozjíždí se tak závratně rychlý sled událostí, které donutí Sama i Remi sáhnout si až na dno svých sil, aby zachránili nejen sebe, ale i vzácné archeologické naleziště.

Kniha je zařazena v kategoriích
Clive Cussler - další tituly autora:
Tiché moře Tiché moře
Cussler, Clive; Du, Brul Jack
Cena: 266 Kč
Džungle Džungle
Cussler, Clive; Brul, Jack Du
Cena: 266 Kč
Poseidonův šíp Poseidonův šíp
Cussler, Clive; Cussler, Dirk;
Cena: 266 Kč
Hrobka krále Hunů Hrobka krále Hunů
Cussler, Clive; Perry, Thomas
Cena: 254 Kč
Moře pod Oděsou Moře pod Oděsou
Cussler, Clive
Cena: 313 Kč
Hodina nula Hodina nula
Cussler, Clive
Cena: 158 Kč
 
Zákazníci kupující knihu "Tajemství Mayů" mají také často zájem o tyto tituly:
Hodinová manželka Eva Hodinová manželka Eva
Nachtmanová, Petra
Cena: 170 Kč
Velké problémy v malém Vietnamu Velké problémy v malém Vietnamu
Kotleta, František
Cena: 248 Kč
Na cestě Na cestě
Kerouac, Jack
Cena: 265 Kč
Univerzita výjimečných - Zkouška Univerzita výjimečných
Charbonneau, Joelle
Cena: 211 Kč
Hrdinové ve člunu Hrdinové ve člunu
Brown, Daniel James
Cena: 319 Kč
Dům žen bez mužů Dům žen bez mužů
Lambert, Karine
Cena: 228 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9 780399159268_Tombs_FM_p1-8.indd v 6/19/12 11:20 AM
1
Rabinal, Guatemala, 1537
Bylo už po půlnoci, ale studovnu bratra Bartolomého de Las Casas
v mayské misii v Rabinalu ještě osvětloval plamínek svíčky. Než půjde spát,
musí napsat svůj každodenní příspěvek do zprávy biskupu Marroquinovi.
Přesvědčit církevní hierarchii o úspěchu dominikánských misií v Guatemale
se mohlo podařit, jen když bude vše řádně zdokumentováno. Svlékl si černý
plášť a pověsil ho na háček u dveří. Chvíli ještě stál a naslouchal nočním
zvukům – něžnému vrkání ptáků a cvrkotu hmyzu do nočního ticha.
Došel k dřevěné nástěnné skříňce, otevřel ji a vyňal z ní drahocennou
knihu. Kukulkán, muž královského rodu proslulý svou učeností, přinesl tuto
a ještě dvě další knihy bratru Bartolomému k prozkoumání. Las Casas
položil knihu na stůl. Studoval ji už celé měsíce a to, co se chystal udělat dnešní
noci, bylo důležité. Položil na stůl arch pergamenu a pak teprve úžasnou
knihu otevřel.
Stránka byla rozdělená na několik pásem. Byly na ní obrazy šesti
fantastických antropomorfních stvoření, božstev, jak předpokládal; všechna seděla,
otočená doleva, a pod nimi se odvíjelo šest vertikálních sloupců složitých





8 Clive Cussler
písemných symbolů, podle Kukulkána mayské písmo. Stránky byly velmi
jasně bílé, zatímco obrázky byly vyve dené v červené, zelené a žluté,
příležitostně modré barvě. Písmo bylo černé. Bratr Las Casas si seříznul brk,
aby linka byla co možná nejostřejší, rozdělil také svůj arch na šest sloupců
a začal překreslovat symboly. Byl to těžký, náročný úkol, ale on jej vnímal
jako součást své práce. Patřil do jeho dominikánského poslání stejně jako
jeho oděv – bílý hábit značící čistotu přikrytý černým pláštěm coby
znamením pokání. Neměl ponětí, co symboly znamenají ani jak se jmenují mytická
božstva, zato však věděl, že obrazy v sobě obsahují hluboké vědomosti, které
církev potřebuje k pochopení svých nových konvertitů.
Pro Las Casase představovala nenásilná, trpělivá konverze mayských
indiánů osobní povinnost, druh pokání. Bartolomé de Las Casas nepřišel
do Nového světa v míru. Přišel s mečem v ruce. Roku 1502 se vydal na
plavbu ze Španělska na ostrov Hispaniola spolu s místodržitelem Nicolásem
de Ovandem a přijal encomiendu, podrobenou zemi, i s právem zotročit si
všechny indiány, které na ní nalezne. Ještě v roce 1513, po desetiletí
krutosti ze strany conquistadorů a poté, co byl vysvěcen na kněze, se připojil
k dalšímu dobývání mezi indiány na Kubě a přijal další královský díl země
i s jejími obyvateli jako svůj podíl za plenění. Když o tomto svém dřívějším
životě uvažoval dnes, bylo mu zle studem a lítostí.
Když si pak konečně přiznal, že se podílel na páchání velikého hříchu,
zahájil svůj osobní plán pokání a reformace. Las Casas si bude už navždy
pamatovat ten den v roce 1514, den, kdy povstal, odsoudil své předchozí
jednání a vrátil své indiánské otroky místodržícímu. Vzpomínat na ten den
bylo jako dotýkat se jizvy po staré popálenině. Brzy nato se vydal zpátky do
Španělska prosit u mocných za ochranu indiánů. To bylo před třiadvaceti
lety, a od té doby neúnavně pracoval ve snaze zasvětit své spisy, svou práci
odčinění všeho zla, které napáchal a kterému nečinně přihlížel.
Pracoval na opisu několik hodin, dokud nedokončil celou stránku. Potom
pergamenovou kopii uložil na dno krabice s kázáními pod všechny ostatní,
které už opsal. Přešel po malé místnosti a plamínek svíčky se zatřepotal.
Položil na stůl další čistý arch, počkal, až se plamínek ustálí a bude vrhat zase
jednolité žluté světlo, a potom se pustil do svého dalšího úkolu. Namočil brk





Tajemství Mayů 9
do inkoustu a zapsal datum: 23. leden 1537. Vtom se hrot pera nad papírem
zastavil.
Las Casas zaslechl důvěrně známé zvuky, které ho okamžitě rozčílily.
Zaslechl dupot vojáků pochodujících v četě, nárazy jejich bot do vlhké země,
cinkot ostruh a zvonění jílců mečů, které narážely do oceli na spodcích
jejich kyrysů.
„To ne,“ zamumlal. „Už ne, Pane. Ne tady.“ Bylo to znesvěcení. Byla to
zrada. Místodržící Maldonado porušil svůj slib. Když se dominikánským
bratřím podaří uklidnit domorodce a obrátit je na víru, neměli přicházet
už žádní kolonisté, aby tu vyhlašovali své encomiendas–ale hlavně žádní
vojáci. Vojáci, kterým se nepodařilo indiány v těchto oblastech podrobit
bojem, přece nemohou přicházet a zotročovat je teď, když je bratři proměnili
v přátele.
Las Casas na sebe hodil černé roucho, rozrazil dveře a s pleskáním
kožených sandálů o cihlovou dlažbu se rozeběhl dlouhou galerií. Brzy spatřil
jednotku španělské kavalérie, vojáky vyzbrojené meči a oštěpy, kyrysy
a přilbice z toledské oceli pableskující ve světle velikého ohně, který rozdělali na
nádvoří hned proti kostelu.
Las Casas k nim doběhl s máváním rukou a křikem: „Co to děláte? Jak
se opovažujete rozdělat oheň uprostřed misijního nádvoří? Střechy budov
tu nejsou nic než sláma!“
Vojáci ho viděli a slyšeli, a dva nebo tři se mu dokonce zdvořile uklonili,
ale tohle byli profesionální válečníci, conquistadoři, a dobře věděli, že
dohadováním s hlavou dominikánské misie se nestanou ani bohatší, ani mocnější.
Když je začal napadat, ustupovali stranou nebo dozadu, ale do hádky se
zatáhnout nenechali.
„Kde je váš velitel?“ ptal se. „Jsem otec Bartolomé de Las Casas.“ Svůj
kněžský titul používal zřídka, ale byl koneckonců kněz, a navíc první ze
všech, kdo byli v Novém světě vysvěceni. „Chci mluvit s vaším velitelem.“
Nejbližší dvojice vojáků se otočila směrem k vysokému muži s tmavým
plnovousem. Las Casas si povšiml, že zbroj tohoto muže je o něco honosnější
než u ostatních. Její povrch byl zdobený filigránskými rytinami a vykládaný
zlatem. Zatímco se k němu Las Casas přibližoval, muž zvolal „Seřaďte se!“





10 Clive Cussler
a jeho muži se vyrovnali do čtyř řad čelem k němu. Las Casas vkročil mezi
něj a jeho vojáky.
„Jak můžou vtrhnout vojáci uprostřed noci do dominikánské misie? Co
tu vůbec děláte?“
Muž se na něj podíval vyčerpaně: „Máme tady práci, bratře. Stěžujte si
u místodržícího.“
„Ten mi slíbil, že sem vojáci nikdy nepřijdou.“
„To bylo asi předtím, než se dozvěděl o těch ďáblových knihách.“
„Ďábel nemá s knihami nic společného, vy idiote. Nemáte tu co dělat.“
„Nicméně tu jsme. Byly tu spatřeny pohanské knihy, jak bylo oznámeno
bratru Toribiovi de Benevente, jenž požádal místodržitele o pomoc.“
„Benevente? Ten nad námi nemá žádnou úřední moc. Není to ani
dominikán. Je to františkán.“
„Tyhle vnitřní rozmíšky jsou váš problém. A můj je zase najít a zničit
ďábelské knihy.“
„Nejsou ďábelské. Obsahují moudrost zdejšího lidu a všechny informace,
které existují o nich, jejich předcích, sousedech, jejich filosofii, jazyce
a kosmologii. Žili tady tisíce let a jejich knihy jsou darem budoucnosti. Sdělí nám
věci, které bychom jinak nikdy nezjistili.“
„Máte chybné informace, bratře. Některé z nich jsem viděl osobně. Není
v nich nic než obrázky a znamení démonů a ďáblů, které uctívají.“
„Ti lidé přešli na naši víru, jeden po druhém a dobrovolně. My to
neděláme jako františkáni, kteří pokřtí deset tisíc lidí najednou. Stará mayská
božstva dnes neznamenají víc než pouhé symboly. Dosáhli jsme tu za krátký
čas neuvěřitelných pokroků. Neobraťte všechnu naši práci vniveč tím, že jim
ukážete, jací jsme barbaři.“
„My? Barbaři?“
„Ano, barbaři. Víte – lidi, co ničí umění, pálí knihy, zabíjejí každého,
komu nerozumí, a z jeho dětí si dělají otroky.“
Velitel se obrátil ke svým mužům: „Odveďte ho ode mě.“
Las Casase se chopili tři vojáci a – co možná nejjemněji – táhli ho pryč
z nádvoří. Jeden z nich tiše poznamenal: „Otče, naléhavě vás prosím. Držte





Tajemství Mayů 11
se od velitele dál. Má své rozkazy a radši by umřel, než by je neuposlechl.“
Opatrně od něj odstoupili, otočili se a rozběhli zpátky na nádvoří.
Las Casas se naposledy otočil k vojákům stavějícím velkou hranici.
Pobíhali sem a tam, rozebírali všechno, co bylo ze dřeva, a přikládali to do
jasných plamenů, které se nad nimi vzdouvaly k nebi a připomínaly démony
víc než kterékoli z božstev vyobrazených v mayských knihách. Otočil se
a vydal se zadem okolo misijních budov z nepálených cihel, drže se
v tmavých, krytých zákoutích. Na okraji vymýceného území vstoupil na stezku
džunglí. Listoví kolem něj po chvíli zhoustlo natolik, že si připadal, jako by
procházel mezi stěnami jeskyně. Stezka ho vedla dolů k řece.
Když Las Casas dorazil až k ní, uviděl, že mnoho indiánů ve vesnici vyšlo
ze svých přístřešků a že i oni rozdělali veliký oheň. Věděli o příchodu cizích
vojáků a sešli se uprostřed vesnice, aby probrali, co budou dělat. Bartolomé je
oslovil v k’iche’, jazyce Mayů v tomto regionu. „To jsem já, bratr Bartolomé,“
zvolal. „Misii obsadili vojáci.“
Spatřil Kukulkána, který dál klidně seděl ve dveřích svého přístřešku.
Býval významným náčelníkem v Cobánu, než se rozhodl přijít do misie,
a nyní už i zde k němu všichni vzhlíželi jako ke svému vůdci. „Viděli jsme
je,“ řekl. „Co chtějí? Zlato? Otroky?“
„Přišli pro knihy. Nerozumějí knihám a někdo jim řekl, že vaše knihy
jsou jen o ďáblu a čarodějnictví. Přišli najít všechny vaše knihy a zničit je.“
Ozval se šepot a výrazy ohromení. Zprávy připadaly zdejšímu lidu
naprosto nepochopitelné, jako by někdo přišel vykácet všechny stromy,
odvodnit řeky nebo zakrýt samotné slunce. Připadalo jim to jako akt čiré
zloby, který nemůže vojákům vůbec nic přinést.
„Co máme dělat?“ zeptal se Kukulkán. „Bojovat?“
„Naše jediná možnost je pokusit se aspoň některé knihy zachránit. Vybrat
ty nejdůležitější a odnést je odtud.“
Kukulkán pokynul svému synu Tepeuovi, muži kolem třicítky, který byl
uznávaným válečníkem. Promluvili spolu v rychlých šepotech. Tepeu přikývl
a Kukulkán oslovil Las Casase: „Není pochyb. Musíme zachránit tu, kterou
jsem ti přinesl ukázat do misie. Ta jedin á má větší cenu než všechny ostatní.“





12 Clive Cussler
Las Casas se otočil a vydal se po stezce džunglí. Najednou měl Tepeua
za zády. „Musíme se tam dostat dříve, než ji najdou,“ řekl mu Tepeu. „Snaž
se se mnou držet krok.“ Potom se rozběhl.
Tepeu uháněl po stezce, jako by viděl ve tmě, a díky tomu, že před sebou
rozeznával jeho siluetu, se i Las Casas mohl pohybovat rychleji. Vzhůru
k misii vystoupali v plném běhu. Když se ocitli na vyvýšené plošině, Las
Casas spatřil řadu vojáků pochodujících po hlavní cestě k indiánské vesnici.
Las Casas se teď na vojáky nemusel dívat. Účastnil se vyhlazování Taínů
na Hispaniole a dovedl si přesně představit, co se bude dít. První skupina
vojáků vtrhla do jednoho přístřešku. Minutu nato se jeden z nich vynořil
s mayskou knihou. Las Casas zaslechl mužský hlas v jazyce ch’olan:
„Zachránil jsem ji z města Copán!“ Zemí otřásl výstřel z arkebuzy a z nedalekého
vysokého stromu se ve víru pleskajících křídel a vřískotů vzneslo hejno
papoušků. Muž ležel před vchodem do chatrče mrtev.
Zatímco se Las Casas s Tepeuem kradli do spoře osvětlené oblasti za
misií, Las Casas uvažoval o Tepeuově rodině. Kukulkán byl velekněz,
učenec. Jeho rodina patřila do královské třídy. Když posledního vládce
zabila choroba, byl za vůdce lidu zvolen on. Složitě zdobených opeřených
královských odznaků se s Tepeuem na útěku z domova museli vzdát, ale
Tepeu měl na sobě tmavozelené jadeitové náušnice, náramky a korálkový
náhrdelník, jejichž vlastnictví a nošení bylo mezi Mayi vyhrazeno pouze
aristokratům.
Probíhali zezadu kolem budov směrem k obydlím dominikánů a viděli,
že vojáci už se vracejí z prohlídky misijní sbírky domorodých předmětů.
Nosili plné náruče knih, ceremoniálních předmětů a řezbářských výrobků
a házeli je do hořící hranice.
Mayské knihy byly dlouhé překládané pruhy vyrobené z lýka divokých
fíkovníků. Povrch určený ke psaní byl natřen tenkou vrstvou bílého štuku,
barvy k malbám se vyráběly z přírodních barviv. Všechny knihy, které našli,
házeli vojáci do plamenů. Ty nejstarší byly nejvíce vyschlé a okamžitě se
zapalovaly; zahořely rychlým, jasným plamenem, načež padesát nebo sto
stránek uchovávaných pečlivě celá staletí bylo ztraceno navždy. Las Casas
věděl, že v těch knihách může být cokoli. Kukulkán mu prozradil, že se





Tajemství Mayů 13
v nich skrývají matematická pojednání, astronomická pozorování, umístění
zmizelých měst, výklady zapomenutých jazyků, popisy velkých činů králů,
sahající tisíce letnazpět. V jediné vteřině se teď všechny tyto informace,
pečlivě, ručně zapsané a zakreslené, měnily v jiskry a dým vznášející se
vzhůru k obloze.
Tepeu se v temnotě pohyboval rychle a obratně. Pootevřel velké
dřevěné dveře do kostela jen natolik, aby se protáhl dovnitř. V Las Casasův
prospěch hrála jeho černá dominikáns ká róba, beztvará a temnější než stín.
Pár okamžiků nato Las Casas dostihl Tepeua v kostele. Provedl ho uličkou
k oltáři a obešel ho zprava, ke dveřím vedoucím do sakristie. V přízračném
měsíčním světle z vysokých oken minuli albu a ornát zavěšené na stěně,
dřevěnou truhlu, kde byly další kněžské hávy uschované před všudypřítomnou
vlhkostí guatemalské džungle. Provedl Tepeua malými dvířky na opačné
straně místnosti.
Vykročili z kostela do dlouhé, zastřešené galerie dominikánských
obytných prostor. Kradli se po cihlové dlažbě bosi, aby jejich sandály nevydaly
žádný zvuk. Na konci galerie vstoupili do Las Casasovy studovny. Tepeu
přešel k prostému psacímu stolu, na kterém uviděl knihu. Opatrně ji zvedl
a pohlédl na ni tak starostlivě, jako by se vítal s živou bytostí, s někým, o kom
si myslel, že ho ztratil.
Tepeu se rozhlédl po místnosti. Las Casas tu měl domorodý hrnec
zdobený malbami denních činností mayského krále. Las Casas jej do místnosti
otočil tou stranou, kde bylo zobrazeno každodenní omývání, zatímco strana,
na které si král propichuje jazyk, aby vzdal krvavou oběť, byla otočená ke zdi.
V hrnci byla bratrova zásoba pitné vody a byl opásaný popruhem, s jehož
pomocí ho indiánský ministrant přenášel.
Tepeu vylil zbytek vody do Las Casasova umyvadla, natáhl se a kusem
látky vytřel hrnec dosucha. Drahocennou knihu vložil dovnitř.
Las Casas došel ke skříňce na zdi, kde bylo několik dalších písařských
projektů, na nichž pracoval. Vytáhl další dvě mayské knihy a podal je
Tepeuovi. „Měli bychom zachránit, co se dá.“
Tepeu odpověděl: „Budou mě jen tížit. Ta první stojí za stovku takových.“
„Pak ostatní zmizí navěky.“





14 Clive Cussler
Tepeu řekl: „Odnesu tu knihu daleko, na místo, kde ji vojáci nedokážou
najít.“
„Nenech je, aby tě chytili. Myslí si, že to, co neseš, jsou poselství ďáblova.“
„Já vím, otče,“ přikývl Tepeu. „Dej mi své požehnání.“
Poklekl.
Las Casas položil dlaň Tepeuovi na hlavu a pronesl latinsky: „Pane, ať
tohoto muže ochrání jeho spravedlivost. Nechce nic pro sebe, chce pouze
zachovat moudrost svého lidu budoucím generacím. Amen.“ Otočil se, došel
znovu ke skříňce a vrátil se se třemi kusy zlata. Podal je Tepeuovi.
„Je to všechno, co mám. Použij je na své cestě, nač bude potřeba.“
„Děkuji, otče.“ Tepeu se rozešel ke dveřím.
„Počkej. Ještě nechoď. Slyším je.“ Las Casas šel ke dveřím a vykročil před
ně. Všude silně čpěla spálenina a z vesnice dole u řeky se sem nesly výkřiky.
Stoupl si zády ke dveřím, zatímco se četa vojáků protlačila kolem tří z jeho
dominikánských mnichů, kteří se jim pokoušeli zabránit ve vstupu do misie.
Čtyři vojáci vtrhli do zásobárny na galerii, aby ji prohledali.
Las Casas sáhl za sebe, otočil klikou a pootevřel dveře své studovny. Jen
koutkem oka zahlédl, jak Tepeu vyklouzl ven. Hrnec měl na zádech, jeden
pásek kolem pasu a druhý okolo čela, kde spočívala většina váhy jeho
zavazadla. V plném běhu právě přetínal mýtinu a mizel mezi stromy, vidět však
byl jen pár okamžiků, a slyšet vůbec.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.