
sleva
Kniha:
Tajemství duchovního růstu -- Klíče k duchovnímu rozvoji
Autor:
Edgar Cayce
Ihned také k odběru: Ostrava

Nakladatelství: | » Eko-konzult |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2009 |
Počet stran: | 147 |
Rozměr: | 205,0x145,0x15,0 mm |
Spolupracovali: | překlad M. Židlický |
Hmotnost: | 0,211kg |
Jazyk: | česky |
Vazba: | Brožovaná bez přebalu lesklá |
Téma: | člověk, život, smysl, karma, duchovní, rozvoj, krizové, situace, zážitky, vůle |
ISBN: | 978-80-8079-104-9 |
EAN: | 9788080791049 |
Co je pro člověka zajímavější než osud duše? A co je současně tak záhadné, tak báječné a úžasné? Odkud pochádzí naše bolesti, naše lásky a naše pocity nanávisti? Naše naděje a obavy, naše touhy, naše aspirace a ideály? Jaký je jejich smysl? Střed vesmíru leží uvnitř každého z nás a toto je místo naší duše, kde musíme hledat klíč k záhadám vesmíru. (klíče k duchovnímu rozvoji)
Cayce často lidem říkal, že dokud nejsou schopni spatřit jiskru Stvořitele v těch, jež nemají rádi, nezačali ještě správně myslet. Toto ""správné myšlení"" je součástí vzorce Jednoty existující uvnitř každého z nás. Když lidé nevěděli, jak by měli reagovat v případě konfliktních mezilidských vztahů, Cayce jim připomínal, že Ježíš je příkladem pro všechny. Jako děti Boha máme možnost Ho poznat na základě své vlastní osobní zkušenosti. Toto vědomí boží přítomnosti lze však získat pouze prostřednictvím kontaktů s ostatními, neboť prostřednictvím těchto styků demonstrujeme, do jaké míry jsme svůj vztah k Bohu prohloubili.

EDGAR CAYCE
18. 3. 1877 - 3. 1. 1945
Neobvyklý jasnovidec Edgar Cayce se objevil v USA začátkem 20. století. Mnozí ho považují za největšího jasnovidce vůbec. Slávu mu přinesly jeho pokyny, zvané ridingy. Se stejnou pevností v nich hovořil o léčení rakoviny, reinkarnaci a počátcích života na Zemi. Tvrdil, že čerpá z vesmíru. Zásluhy Cayceho o lékařství jsou tak veliké, že i když nebyl lékařem, univerzita v Chicagu mu propůjčila v červnu roku 1954 titul doktora honoris causa.
Narodil se na farmě v blízkosti Hopkinsville v Kentucky 18. března roku 1877. Jednou, když si hrál na lukách, spatřil prý postavu, kterou považoval za anděla. Od ní se dozvěděl, že když usne s knihou pod hlavou, zapamatuje si celý její obsah. Zní to jako pohádka, ale od té doby si Cayce zapamatoval obsah každé knihy s fotografickou přesností. S velkou zálibou studoval bibli. Byl silně nábožensky založen, takže již v šestnácti letech ji několikrát přečetl. Umínil si ji přečíst každý rok. A tak až do své smrti bibli přečetl osmašedesátkrát.
Ve dvaceti letech nastal průlom v jeho životě. Přestal běžně mluvit a z jeho hrdla se ozýval jen šepot. Po roce bezvýsledného léčení, když zklamali všichni lékaři, si Edgar umínil, že se bude léčit sám. Spolu s přítelem Lanem se pokusili o hypnotickou seanci, která se jim však nepovedla. Tehdy se Edgar rozhodl, že se sám uspí, tak, jak to dělával, když si chtěl zapamatovat obsah knihy. Uspěl - získal řeč a začal mluvit. To bleskově oběhlo celé městečko. Záhy se ukázalo, že může pomáhat i jiným. Nejprve léčil rodinu a známé, později, po publikování článku v New York Times, začali k němu proudit lidé z jiných měst, významní politici, herci.
Nemuseli ani osobně jezdit za Caycem, postačil dopis s adresou a jménem dotyčné osoby. Vizionář mnohdy pomáhal léčit i z nemocí, které byly považovány za nevyléčitelné, například z lupénky nebo revmatismu. Místní lékaři (mimo jiné dr. Thomas Burr House a Wesely Ketchum) používali jeho ridingy k léčbě svých pacientů.
Většinu nemocí Cayce léčil patřičnou dietou a určitými lékařskými postupy a cviky. Tyto prosté způsoby se ukázaly tak účinné, že vznikly i kliniky, které úspěšně používají vědomosti získané během ridingů k léčení většiny nemocí, včetně rakoviny. Cayce vždy poukazoval na úzký vztah duchovní a mentální sféry člověka s jeho fyzickým zdravím. Tvrdil, že není možno se těšit dobrému zdraví, je-li v nitru člověka hněv, závist nebo strach. Varoval před těmito emocemi, které působí na organismus jako jed. Zlost, vztek způsobí, že žlázy produkují jed. Radost má opačný účinek. Hněv dovede ničit mozek jako každá jiná nemoc, protože on sám je nemocí v pravém slova smyslu. Nikdo neujde žaludečním nebo jaterním nemocem - když nenávidí bližního svého. Závistivý a hněvem vybuchující člověk neunikne zažívacím a srdečním poruchám.
V roce 1943 vyšla kniha s názvem "There is a River" o životě Edgara Cayceho, kterou napsal jeho přítel Thomas Sugrue (v roce 1999 vyšla i u nás pod názvem "E. Cayce - člověk nebo zázrak"). Od té doby již pacienti nenechali Cayceho v klidu, až posléze sám onemocněl. V tranzu obdržel pokyny, že by měl více odpočívat. Odjel do hor, ale sílá se mu vrátila jen na krátko. Zemřel v roce 1945. Jeho poslední slova zněla: "Jak velice dnešní svět potřebuje Boha!"