načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Synové osudu - Darren Shan

Synové osudu
-6%
sleva

Kniha: Synové osudu
Autor:

Pro věrné shanology od 12 let. Jak se naplní proroctví O. Sudda? Kdo ze synů osudu se stane vítězem a kdo poraženým? Steve, anebo Darren? Od dětství je pojilo zprvu přátelství, a ...
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 88.6%hodnoceni - 88.6%hodnoceni - 88.6%hodnoceni - 88.6%hodnoceni - 88.6% 89%   celkové hodnocení
8 hodnocení + 1 recenze

Specifikace
Nakladatelství: Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2009
Počet stran: 184
Rozměr: 210x130
Úprava: 178 stran
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Sons of destiny
Spolupracovali: přeložil Richard Podaný
Jazyk: česky
Vazba: pevná
EAN: 9788000022666
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Pro věrné shanology od 12 let.
Jak se naplní proroctví O. Sudda? Kdo ze synů osudu se stane vítězem a kdo poraženým? Steve, anebo Darren? Od dětství je pojilo zprvu přátelství,
a posléze nenávist. Jakým asi bude svět nezůstane bez lidí?
Odpověď hledejte v závěrečném příběhu této napínavé dvanáctidílné ságy!

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
LEGO® NINJAGO Garmadonovi synové LEGO® NINJAGO Garmadonovi synové
kolektív
Cena: 169 Kč
Synové stínadelští Synové stínadelští
Blažek Josef
Cena: 61 Kč
Synové Ellyrionu Synové Ellyrionu
McNeill Graham
Cena: 272 Kč
Synové Ellyrionu Synové Ellyrionu
McNeill Graham
Cena: 149 Kč
Upíří hora Upíří hora
Shan Darren
Cena: 187 Kč
Zákazníci kupující knihu "Synové osudu" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu



Kateřina98 2013-04-07 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Celá sága je úchvatná. všechny díly jsem četla a ohromily mě. Má nejoblíbenější sága.
reagovat
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

(16)

KAPITOLA PRVNÍ

S

eděl jsem na jevišti. Rozhlížel jsem se po kině.Rozpomínal jsem se na úžasné představení, které jsem tukdysi zažil. Srovnával jsem to s úchylnou „zábavou“ dnešního večera. Připadal jsem si takhle maličký a sám. Vandža hlavu neztratil, dokonce ani když Steve vynesl svůj trumf. Pořád se hnal dál, prodíral se jámou mezi kůly k jevišti a pak se vyřítil do tunelu, kterým uprchli Steve, Gannen a Ervé. Chodba ústila do ulic za kinem. Nedalo se zjistit, kam zmizeli. Vrátil se a vztekle nadával. Když uviděl Shankuse, jak nehybně leží na jevišti, podobný ptáčkovi se zlomeným krkem, konečně se zastavil a padl na kolena. Evra se přes jámu dostal jako druhý, šel mezi kůly toucestou, kterou prorazil Vandža, křičel Shankusovo jméno, řval na něj, ať neumírá, i když musel dobře vědět, že je pozdě, že jeho syn je už po smrti. Měli jsme ho zadržet – cestou několikrát upadl, pobodal se a mohl klidně i zemřít – jenže jsme všichni strnuli otřesem a hrůzou. Naštěstí se Evra dostal na jeviště, aniž by se vážněji zranil. A jakmile tam byl, zhroutil se vedle Shankuse, zoufale


(17)

dal nějaké známky života a potom začal skučet žalem.Vzly

kal a srdceryvně sténal, hlavu mrtvého chlapce si položil do

klína, slzy mu stékaly na synovu nehybnou tvář. Myostat

ní jsme to sledovali z dálky. Všichni jsme ronili trpké slzy,

dokonce i Alice Burgessová, která jindy mívá tvář ledově

chladnou.

Potom mezi kůly prolezl i Harkat. Na jevišti ležela dlouhá

fošna. On a Vandža ji položili přes jámu, aby ostatní mohli

k nim. Myslím, že nikomu z nás se tam vůbec nechtělo.

Dlouho jsme se ani jeden nepohnuli. Pak se k fošnědopotá

cela Debbie, kterou zmítaly silné, křečovité vzlyky, avytáh

la se na ni.

Alice přelezla jámu po ní. Já šel poslední. Neovladatelně jsem

se třásl. Nejradši bych se otočil a utekl. Předtím mě napadlo,

že vím, jak bych se cítil, kdyby nám plány nevyšly a Steve

Shankuse zabil. Ale nevěděl jsem nic. Vlastně jsem vůbec

nečekal, že Steve hadího chlapce zavraždí. Dovolil jsem

Ervému, ať ho dovleče do Stevova doupěte, a nepochyboval

jsem, že mému samozvanému kmotřenci se nic nestane.

A teď, když ze mě Steve udělal (už zase) hlupáka a suro

vě Shankuse zabil, jsem netoužil po ničem, jen abych byl

mrtvý. Kdybych byl mrtvý, necítil bych bolest. Ani hanbu.

Ani vinu. Budu se muset Evrovi podívat do očí a vědět, že

zbytečnou, otřesnou smrt jeho syna mám na svědomí.

Na Daria jsme zapomněli. Nezabil jsem ho – jak bych mohl

zabít vlastního synovce? Po Stevově triumfálním odhalení

se nenávist a vztek, které mě předtím naplňovaly jako oheň,

vmžiku vytratily. Pustil jsem Daria, vražedné úmysly mě

přešly, prostě jsem ho nechal stát na druhé straně jámy.

Evanna postávala kousek od něj a líně si hrála s koncem

jednoho provázku, kterými byla omotaná – oblékala serad


(18)

ši do provázků než do obyčejných šatů. Z jejího postoje bylo

jasné, že kdyby se Darius rozhodl uprchnout, nebude mu

v tom bránit. Nebylo by pro něj na celém světě nic jed

noduššího než nám utéct. Jenže on neutekl. Stál tam jako

voják na stráži, třásl se a čekal, kdy si ho zavoláme.

Konečně se Alice dopotácela ke mně a otírala si slzy ztvá

ře. „Měli bysme je dostat zpátky do panoptika,“ kývla na

Evru a Shankuse.

„ Až pak,“ řekl jsem, protože jsem se děsil chvíle, kdy se

budu muset podívat na Evru. A co Merla, Shankusovamat

ka? Dokážu jí tu strašnou věc povědět?

„Ne – hned!“ namítla Alice rázně. „Můžou to udělatHar

kat s Debbií. My musíme ještě před odchodem něco zaří

dit.“ Kývla k Dariovi, který stál v záři z refl ektorů, maličký

a zranitelný.

„Nechci o tom mluvit,“ zaskučel jsem.

„Vím,“ přikývla. „Jenže musíme. Ten kluk možná ví, kde

najdeme Steva. A jestli to ví, je to ta pravá chvíle přejít do

útoku. Nebudou čekat, že –“

„Jak můžeš na takové věci myslet?“ sykl jsem naštvaně.

„Shankus je po smrti! Tobě je to jedno?“

Dala mi pohlavek. Překvapeně jsem zamrkal. „Nejsi už

dítě, Darrene, tak se laskavě nechovej dětinsky,“ prohlásila

chladně. „Samozřejmě že mi to není jedno. Ale život mu

nevrátíme – a když tu budeme jenom stát a fňukat, ničeho

tím nedosáhneme. Musíme jednat. Jedině v rychlé pomstě

snad najdeme aspoň zrníčko útěchy.“

Měla pravdu. Sebelítost je ztráta času. Hlavní je pomsta.

I když to bylo těžké, vytrhl jsem se z té mizérie a chystal

se poslat Shankuse domů. Harkat nechtěl s Evrou a s Debií

jít. Raději by zůstal a vydal se s námi za Stevem. Jenže


(19)

někdo jim musí pomoct Shankuse odnést. Přijal ten úkol

neochotně a přinutil mě ke slibu, že se do Stevanepustí

me bez něj. „Ušel jsem s vámi... moc velký kus cesty, než

abych... o to teď přišel. Chci být s vámi, až... toho ďábla

porazíte.“

Debbie mě před odchodem objala. „Jak to mohl udělat?“

plakala. „ Ani netvor by neměl... by nemohl...“

„Steve je víc než jenom netvor,“ odpověděl jsem jí otupěle.

Rád bych ji taky stiskl, ale paže mě neposlouchaly. Alice ji

ode mě odtrhla. Dala Debbii kapesník a něco jí pošeptala.

Debbie si smutně popotáhla, přikývla, objala Alici a pak šla

k Evrovi.

Chtěl jsem si promluvit s Evrou, ještě než půjdou, ale neměl

jsem ponětí, co mám říkat. Kdyby ke mně přišel, snad bych

mu odpovídal, jenže on nedokázal spustit oči ze svéhomrt

vého syna. Mrtví často vypadají, jako kdyby spali. Shankus

ne. Býval čilý, energický, plný života. To všechno teďzmi

zelo. Kdo se na něj podíval, toho nemohlo napadnout nic

jiného, než že je po smrti.

A tak jsem jen pořád stál, dokud Evra, Debbie a Harkat

neodešli. Harkat nesl Shankusovo tělo šetrně v té svénemo

torné, šedé náruči. Teprve pak jsem se svezl na zem a dřepěl

jsem tam celé věky, omámeně jsem se rozhlížel, myslel jsem

na svou minulost a na to, jak jsem tady byl poprvé, kino

a svoje vzpomínky jsem vztyčil jako hradbu mezi sebou

a svým smutkem.

Po nějaké době ke mně došli Vandža s Alicí. Nevím, jak

dlouho ti dva spolu mluvili, ale když se zastavili u mě, měli

už z tváří setřené slzy a vypadali připravení na všechno.

„Mám s klukem promluvit já, anebo chceš ty?“ zeptal se

Vandža.


(20)

„Mně je to jedno,“ vzdychl jsem si. Pak jsem se koutkem oka

podíval po Dariovi, který stál kus od Evanny, sám vobrov

ském hledišti. „Udělám to já,“ rozhodl jsem.

„Darie,“ zavolala Alice. Okamžitě zvedl hlavu. „Pojď sem.“

Darius vkročil na fošnu, vyhoupl se na ni a šel. Mělvyni

kající smysl pro rovnováhu. Přistihl jsem se při tom, jak si

myslím, že to nejspíš bude vedlejší účinek vampýří krve.

Steve do svého syna vpustil něco svojí krve, a tím hopro

měnil v polovičního vampýra. Když jsem na to pomyslel,

zase jsem kluka začal nenávidět. Zacukalo mi v prstech, jen

ho chytit za krček a pak...

V tu chvíli jsem si ale vybavil výraz na jeho tváři ve chvíli,

kdy se dozvěděl, že je můj synovec – otřes, hrůza, zmatek,

bolest, výčitky –, a moje nenávist odezněla.

Darius šel rovnou k nám. Pokud se bál – a bát se určitě

musel –, statečně to skrýval. Zastavil se, zadíval se naVan

džu, pak na Alici, nakonec na mě. Teď jsem si ho prohlédl

zblízka a všiml jsem si jistých rodových podobností.Jakmi

le jsem na to pomyslel, zamračil jsem se.

„Ty nejsi ten, co jsem ho viděl,“ prohlásil jsem. Darius se

na mě nejistě zadíval. „Když jsme přijeli do města, šel jsem

se podívat k našemu domu,“ vysvětlil jsem. „Nahlížel jsem

přes plot a viděl jsem Annii. Sbírala prádlo. Pak jsi přišel ty

a šel jsi jí s tím pomoct. Až na to, že jsi to nebyl ty. Byl to

takový udělaný blonďák.“

„ Au Bas,“ řekl Darius po chvilce přemýšlení. „Můj kamarád.

Pamatuju si to. Přišel domů se mnou. Zouval jsem si boty,

tak jsem ho poslal, ať mámě pomůže on. Au vždycky udělá,

co mu řeknu.“ Pak si nervózně olízl rty, rozhlédl se po nás

všech a povídá: „Já nevěděl.“ Nebyla to omluva, jenkonsta

tování. „Táta mi říkal, že upíři jsou zlí. A ty prý jsinejhor


(21)

ší ze všech. Darren kruťas, Darren šílenec, Darren zabiják

dětí. Ale nikdy mi neřekl, jak se jmenuješ příjmením.“

Evanna přešla po fošně za Dariem, chodila kolem nás apro

hlížela si nás, jako bychom byli šachové fi gurky. Nevšímal

jsem si jí – na řeči s čarodějnicí bude čas až jindy.

„Co ti Steve říkal o vampýrech?“ zeptal jsem se.

„Že chtějí upírům zabránit, aby zabíjeli lidi. Odtrhli se od

klanu před stovkama let a od té doby bojujou za to, aby

vraždění lidí zastavili jednou provždy. Pijou pro obživu

vždycky jenom trochu krve, akorát tak, aby přežili.“

„ A tys mu věřil?“ odfrkl si Vandža.

„Je to můj táta,“ odpověděl Darren. „Vždycky na mě byl

hodný. Nikdy se mi nepředvedl tak jako dneska večer.

Neměl jsem důvod o něm pochybovat.“

„ Ale teď už pochybuješ,“ poznamenala Alice jízlivě.

„ Ano. Je zlý.“ Jen co to Darius řekl, propukl v pláč;stateč

ná fasáda byla tatam. Pro malého kluka určitě není lehké

přiznat, že jeho otec je zloduch. I při všem smutku a zlobě

jsem ho litoval.

„Ale co Annie?“ zeptal jsem se, když se Darius zase sebral

natolik, aby mohl mluvit. „Té Steve namluvil taky takové

lži?“

„Ta nic neví,“ odpověděl Darius. „Nemluvili spolu, co jsem

se narodil. Vůbec jsem jí neřekl, že se s ním scházím.“

Krátce jsem vydechl úlevou. Na chviličku jsem sipředsta

vil, že Annie je Stevova družka, že se z ní stalo něcostej

ně zahořklého a pokřiveného jako z něj. Bylo příjemné se

dozvědět, že ona s tímhle zlověstným šílenstvím nemá nic

společného.

„Chceš mu povědět, jak to je s upíry a vampýry doopravdy,

anebo to mám udělat já?“ zeptal se Vandža.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist