načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Syndrom mizející plíce - Miroslav Holub

  > > > > Syndrom mizející plíce  

Elektronická kniha: Syndrom mizející plíce
Autor:

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  121
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  129 Kč
6%
naše sleva
4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » CARPE DIEM
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB
Počet stran: 87
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
Epub velikost (MB): 1.3
PDF velikost (MB): 0.8
ISBN: 978-80-7487-079-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke vědě a stálé nevůle přijímat to, co "existuje" mimo poznatelnou realitu.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






O knize
Syndrom mizející plíce (1990), ponorná sbírka s oddíly
Synkopy, Symptomy, Syndromy, Synapse. Autor rozvíjí
filozofující esej, sytící i hlas jeho poezie. Začíná období skepse ke
vědě a stálé nevůle přijímat to, co „existuje“ mimo
poznatelnou realitu.
O autorovi
MIROSLAV HOLUB
(13. září 1923, Plzeň–14. července 1998, Praha)
byl český básník, prozaik, esejista, překladatel.
Narodil se v rodině právníka, dlouholetého zaměstnance
plzeňského ředitelství státních drah; rozhodující intelektuální
vliv na Holuba měla ovšem matka, středoškolská učitelka
jazyků. Jeho první manželkou byla herečka Věra Koktová. Syn
Radovan Holub (* 1949) je filmový žurnalista. – Obecnou
školu a klasické gymnázium Holub vychodil v rodišti.
Maturoval v roce 1942 a do konce války pracoval jako
pomocný dělník ve skladu řeziva a na překladovém nádraží. (Od
roku 1944 se datují jeho první pokusy o básnickou tvorbu,
inspirované francouzskou poezií v překladech Karla Čapka
a surrealismem Vítězslava Nezvala.) Roku 1945 se v Praze
zapsal na Přírodovědeckou fakultu, 1946 však přestoupil na
Lékařskou fakultu UK (MUDr. 1953). Při studiích byl zá -
roveň (1945–1952) pomocnou vědeckou silou v Ústavu pro
filozofii a historii přírodních věd řízeného prof. Otakarem
Matouškem, jehož semináře také navštěvoval. Docházel i na
přednášky z logiky, filozofie a literární historie. Působil ve
vysokoškolské organizaci Mladá generace československých
přírodovědců. V letech 1953–1954 pracoval jako patolog
v pražské nemocnici na Bulovce, odtud přešel do
Biologického (později Mikrobiologického) ústavu ČSAV, kde se
věnoval především imunologii. V roce 1970 byl z politických
důvodů propuštěn, po krátké době však přijat do nově
založeného Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)
v Praze-Krči. Výsledky svých výzkumů z oblasti imunologie
publikoval od roku 1958 doma i v zahraničí v řadě
vědeckých studií i rozsáhlejších knižních publikací. Dosáhl
hodnosti CSc. (1958), DrSc. (1991) a doktorátu honoris causa na
univerzitě v Oberlinu (USA, 1985). V 60. letech a znovu od
konce 70. let hojně cestoval či hostoval v zahraničí,
povětšině s cíli vědeckými, též však literárními (mj. navštívil
Anglii, SRN, Francii, Irsko, Řecko, Čínu, Indii, Izrael, Austrálii,
Mexiko). Jako vědec i literát často a dlouhodoběji pobýval
v USA (1962, 1963, 1965–1967, od konce 70. let pravidelně
každý třetí rok).
Bibliografie:
Beletrie: Denní služba (BB 1958); Achilles a želva (BB
1960); Slabikář (BB 1961); Jdi a otevři dveře (BB 1961);
Studie k problémům poezie (B 1962, tisk k 10. výročí
Literárních novin); Kam teče krev (BB 1963, s fotografiemi
J. Paříka); Zcela nesoustavná zoologie (BB 1963, k
fotografiím K. Přibyla); Tak zvané srdce (BB 1963); Anděl na
kolečkách (básnický cestopis, 1963; rozšíř. 1964); Tři kroky
po zemi (sloupky, EE 1965); Ačkoli (BB 1969); Žít v New





Yorku (E cestopis., 1969); Beton (BB 1970); Události (BB
1971); Stručné úvahy (BB 1971, sazba rozmetána); Naopak
(BB 1982); Interferon čili O divadle (BB 1986); K principu
rolničky (sloupky, 1987); Maxwellův démon čili O tvořivosti
(EE 1988); NE patrně NE: Zcela malá knížka nadávek, zá -
konů, odkazů apod. (BB, aforismy, 1989); Skrytá zášť věku
(sloupky, 1990); Syndrom mizející plíce (BB 1990); O
příčinách porušení a zkázy těl lidských (EE, sloupky, 1992);
Ono se letělo (vzpomínkové EE, BB 1994); Aladinova lampa
(cestopisné PP, 1996); Narození Sisyfovo (1998).
Souborné výdání: Spisy (vychází od roku 2003 v
nakladatelství Carpe diem, z plánovaných čtyřech svazků vyšly
dosud tři: Básně, 2003; Cestopisné prózy, 2003; Eseje a
sloupky, 2005; ed. M. Huvar).
Výbory: Anamnéza (1964); Sagitální řez (1988); Model
človeka (slovensky, Bratislava 1990, ed. J. Kolenič); Lepší role
už nedostaneme (2000, ed. M. Huvar, obsahuje CD se
záznamem recitátorských, hudebních a divadelních interpretací
Holubovy poezie, k omezenému počtu výtisků přiloženo též
DVD se záznamem inscenace Holubových básní v divadle
poezie Regina Břeclav); Časoprostor (2002, ed. V. Justl).
Ostatní: New York (1966, text ve fotografické publikaci E.
Fukové, M. Novotného a M. Šechtové).
(Zdroj: Slovník české literatury po roce 1945)





Miroslav Holub
Syndrom mizející plíce
2014





Knihu nabízíme rovněž v aplikaci CARPE DIEM ONLINE.
Používání elektronické verze knihy je umožněno jen osobě, která ji legálně
nabyla a jen pro její osobní a vnitřní potřeby v rozsahu stanoveném
autorským zákonem. Elektronická kniha je datový soubor, který lze
užívat pouze v takové formě, v jaké jej lze stáhnout z portálu. Jakékoliv
neoprávněné užití elektronické knihy nebo její části, spočívající např.
v kopírování, úpravách, prodeji, pronajímání, půjčování, sdělování
veřejnosti nebo jakémkoliv druhu obchodování nebo neobchodního šíření
je zakázáno! Zejména je zakázána jakákoliv konverze datového souboru
nebo extrakce části nebo celého textu, umisťování textu na servery, ze
kterých je možno tento soubor dále stahovat, přitom není rozhodující, kdo
takovéto sdílení umožnil. Je zakázáno sdělování údajů o uživatelském
účtu jiným osobám, zasahování do technických prostředků, které chrání
elektronickou knihu, případně omezují rozsah jejího užití. Uživatel také
není oprávněn jakkoliv testovat, zkoušet či obcházet technické zabezpečení
elektronické knihy.
Všechna práva vyhrazena.
Tato publikace ani její část nesmí být publikována, uchovávána v rešeršním
systému nebo přenášena jakýmkoli způsobem (včetně mechanického,
elektronického, fotografického či jiného záznamu) bez předchozího
souhlasu nakladatelství.
No part of this may be reproduced in any form or by any elektronic or
mechanical means including information storage and retrieval systems,
without permission in writing from the author. The only exception is by
a reviewer, who may quote short excerpts in a review.
© Miroslav Holub – dědicové c/o DILIA, 2014
Foto © Michal Huvar, 2014
© Carpe diem, 2014
www.carpe.cz
Made in Moravia, Czech Republic, EU
978-80-7487-079-8 (ePub)
978-80-7487-080-4 (pdf)





Synkopy
S-a:
Epizodické přerušení proudu
vědomí
vyvolané nedostatkem kyslíku
v mozku.





8
1751
Tohoto roku Diderot začal publikovat
Encyklopedii a v Londýně byl založen
první ústav pro choromyslné. Takže začalo
rozpočítávání na rozumné, kteří se halí
do slov, a nerozumné, kteří si rvou
z těla peří.
Básníci se museli učit provazochodectví.
A méně bystří klauni začali pro jistotu
vydávat předpisy o normalitě.





9
Co jiného
Co jiného
než vyhánět klackem
ze sebe malého psa?
Zježený v zátylí
tiskne se ke stěně,
plazí se v domácím zvěrokruhu,
kulhá,
krvácí z tlamy.
Žral by z ruky,
ale marně.
Co jiného
než utloukat v sobě malého psa
je poezie?
A kolem štěkot, štěkot,
hysterický štěkot
koček.





10
Jóga
Každá poezie má kolem
pěti set stupňů Celsia.
Jen básníci
jsou různě hořlaví.
Nejsnáze chytnou
ti namočení v lihu.
Co by byli bez své nemoci.
Nemoc je jejich zdraví.
Hoří, slamění panáčkové,
nečtou Nietzscheho
co tě nezabije,
to tě zocelí.
Doutnají.
Přiškvařují se.
A zatím jen špatný jogín
si spálí nohy
na řežavém uhlí.





11
Velcí předkové
V noci
jejich siluety se rýsují
proti prázdnému nebi
jako pluk trojských koní.
Jejich šepot stoupá ze studní
vody evidentně živé.
Když však
vypukne den, jako když praskne vejce,
a rodí se rovnou ozbrojenci s pendreky
a matky zhluboka krvácejí,
oni jeví se motýly s křídly
ze zelných listů,
jeví se rosolem z mlhy,
obkresleným vadnoucí infantilní linkou,
jejich sotva naznačené
ruce se klepou,
zapomínají dýchat
a bojí se říci jedno jediné
srozumitelné slovo.
Koneckonců,
z virů máme víc dědičné hmoty
nežli z nich.
Nemají sílu.
A my máme být síla těch,
co nemají sílu.





12
Neprodejní
A co stojí
mozek myšice,
a co stojí
sperma vorvaně?
Bílý týden
v haderných jednotkových domech,
výprodej
turkmenských texasek
a Sebraných spisů
na krepovém papíru.
A co stojí duše?
A co stojí
putýnka krve,
z níž je tak málo jantarového séra,
tak málo protilátek
proti červeným Šajlokům?
Co jsme stáli,
ještě než jsme se stali
bezcennými?





13
Zahradníci
Letos se urodilo velice mnoho zahradníků.
Někteří, naklíčeni ve sklenících,
byli na záhonech již za třetího úplňku.
I pozdní zahradníci již vymetali a v sošných
pózách probírají filozofii kompostu.
Zahradníci dlouhého dne putují od bojínku
k bojínku a sváří se se slabomyslným pýrem;
sní o černých kopretinách a modrých červených
jahodách. Zimostráz přistřihují do tvaru
jednorožce a žluťuchám připevňují křídla.
Ó ano, odpovídají kolemjdoucímu Hamletovi,
je ještě jedna zahrada hluboko pod zahradou
a to je, oč tu běží. Zajisté, odpovídají sklíčené
Antigoně, popel z mohylových hrobů jde
k duhu kyperským magnóliím. Ani z naší hry
nelze odejíti, ale plot brání ve vstupu
potulným psům neštěstí.
Nad zahradou se kolíbá veliký nafukovací
balón slunce a v jeho růžovém přísvitu
není znát, že i ve vajíčku praská tepénka
a žloutek se barví krví.





14
Kalamity v noci*
Vichřice
temnem zešílela,
otvíraly se cely.
Nevinně odsouzení dupou
na skokanské věži. Bude se skákat
trojobrat s vrutem dovnitř, stejně
maličké dětinské desatero
se už topí u břehu,
tunelové vody
s hukotem odnášejí
květiny s hrobu.
Podpatkem zachyceni v travertinu
do běhuté tmy se díváme,
ale jen stabilní neviditelní
vidí nás.
Věštec Kalchas, jen tak ve spěchu,
kategoricky žádá upálení
již upálených, se souhlasným kňučením
nepříliš bystří laureáti
se vezou na eskalátoru,
města dusivě dohořívají za obzorem,
na letišti je inventura
dějinných omylů.
A před ránem
v hořícím letadle, než to bouchne,
jde chodbičkou malý hoch a říká –
– Už tam budeme, mami?
* leden 1989





15
Parazit
Kdesi v útrobní tmě vzchází jako plod
nadbytečné jitřenky. Žere červími ústky,
jež jsou něžně okrouhlá a opatřená
háčky prenatální přepečlivosti.
Roste, vydávaje článek za článkem,
oplodňován baladickou zatuchlostí sliznic,
obklopuje se ochranným slizem souhlasu,
roste, duří a rozpíná se,
přerůstá tělo hostitele jako
dítě přerůstá matku, láskyplně
pohlcuje a zažívá poslední epos
ze života krále much
a teď je ještě větší a ještě větší,
v nadživotní velikosti,
a původní tělo je v něm,
hostitel se stává parazitem parazita,
který vydechuje noc a sliz,
jako lupen vydechuje kyslík
a sráží rosu, souhlasně chroustá
s neslyšným mlaskáním pustou,
strnulou realitu náhrobků bez nápisů.
Přetéká z domu do města a z města
do krajiny, vydávaje články
o zásadním souhlasu s výbuchem Vesuvu,
s Krebsovým cyklem a s utínáním
pravé ruky a levého ucha,
o zásadním souhlasu s neslitováním,
o zásadním souhlasu s vývojem,
kterému se sám vymknul
ze zásadních principů parazitologických,
roste do filozofického rozměru,





16
v němž je jedinou formou existence hmoty,
v němž je jedinou proporcí disproporce.
A až se zase zcvrkne
do formátu esovité kličky,
ve zbylé krajině náhrobků a neslitování
bude táhnout průvan jako v tunelu,
dlouhá léta bude doznívat výbuch
a výtrus slabomyslného souhlasu
se bude zavrtávat
jako navlhlý dynamit do žuly.





17
Stahování
Uděláme smyčku, uvážeme na žebřík nebo co,
zadní běhy provlékneme a utáhneme.
Obřízneme kůži kolem dokola. Je to snadné.
Na počátku fakt stvořil slovo.
A slovo se vznášelo nad propastí.
Nyní tedy jdi a já budu v ústech tvých
a naučím tě, co bys mluviti měl.
A teď stahujeme: Podřízneme ve slabinách,
utrhneme nad genitálem, škubneme dozadu
až vyklouzne kostěný ocásek
jako noha kraba z osmého tisíciletí,
kdy už nebude třeba mluvit.
Uchopíme oběma rukama, krvavou, lepkavou,
vší silou táhneme dolů k hlavě,
jako by to byla svěrací kazajka
bláznů božích, pod níž se
zjevuje stříbrný akt
víly z řeky Lethe, s výrony krve
ve svalech a fasciích,
táhneme dolů k hlavě
a ničemu už není třeba věřit, protože
smysl se ztrácí s vazivem.
Podle potřeby ostrým nožíkem dořezáváme
slova příliš těsně spojená s masem
a kůže klouže dolů, u předních běhů
zas obřízneme, klouby vytlačíme a ulomíme
pacičky, křup křup první slovo, křup poslední
slovo,
odtud až k Jitřence nad vsí, ozývá se
saténové šustění, jako když
hvězda se cupuje na tampóny.
Nic není v mysli, co nebylo
ve smyslech, a podkoží vydává jemný
puch jako doutnající spáleniště v dálce.
Čímž se domlčíme hlavy.
A je to snadné.





Toto je pouze náhled elektronické knihy.
Zakoupení její plné verze je možné v
elektronickém obchodě společnosti eReading.






Miroslav Holub

MIROSLAV HOLUB


13. 9. 1923 - 14. 7. 1998

MUDr. Miroslav Holub, DrSc. byl ve světě jeden z nejznámějších českých básníků, povoláním lékař-imunolog.

Maturoval roku 1943 a poté byl totálně nasazen. Po druhé světové válce vystudoval přírodní vědy a lékařskou fakultu UK (1953). Poté nastoupil do ČSAV, kde se zabýval imunologií, v tomto oboru byl velmi úspěšný, dlouho pracoval v IKEMu, publikoval.

Literárně debutoval v roce 1958 sbírkou Denní služba a do současnosti mu vyšlo cca 20 básnických sbírek a výborů. Literárně se angažoval kolem časopisu Květen. Přestože se veřejně (v deníku Práce, 1973) distancoval od své předchozí činnosti a tvorby, další sbírku Naopak mohl vydat až roku 1982. Od roku 1994 dva roky vykonával funkci šéfredaktora nepříliš úspěšného časopisu Nová přítomnost.

Vnesl do české poezie svět vědy a medicíny. Jeho poezie se snaží nacházet obecně platné zákonitosti života a jednotnou koncepci světa a člověka. Při tomto nelehkém úkolu si často vypomáhá osobní vědeckou zkušeností. Téměř všechny jeho básně jsou psány nerýmovaným volným veršem.
Jeho dílo bylo přeloženo do 16 jazyků, mezi nimiž je např. turečtina nebo islandština.




       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.