načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Svobodomyslná – Kateřina Lieskovská

Svobodomyslná

Elektronická kniha: Svobodomyslná
Autor: Kateřina Lieskovská

V devatenácti letech je nesnadné odhalit v milovaném partnerovi psychopatického manipulátora. Ani drobné náznaky mladé dívce nesignalizují nebezpečí. A novomanželovo rozhodnutí odjet spolu daleko, daleko, až na Nový Zéland, také zprvu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  189
+
-
6,3
bo za nákup

hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9%hodnoceni - 72.9% 83%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pointa Publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 113
Rozměr: 20 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: První vydání
Spolupracovali: ilustrace: Lucie Špatenková
Skupina třídění: Česká próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-883-3588-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

V devatenácti letech je nesnadné odhalit v milovaném partnerovi psychopatického manipulátora. Ani drobné náznaky mladé dívce nesignalizují nebezpečí. A novomanželovo rozhodnutí odjet spolu daleko, daleko, až na Nový Zéland, také zprvu nevypadá jako metoda, jak vás totálně izolovat od vaší rodiny a přátel... Až teprve odebrání veškeré možnosti komunikace s rodinou, žárlení a násilí při náznaku "neposlušnosti" mladé ženě otevřou oči, aby je následné úpěnlivé omluvy, doprošování a sliby opakovaně opět zavřely. Tento ukázkový koloběh psychopatického jednání hrdinka nakonec dokázala přerušit, dokázala se nejen osvobodit z izolace, ale i citově odpoutat, což pro oběti tohoto typu agresora nebývá zcela snadné. Nyní cítí potřebu svou drsně nabytou zkušenost ventilovat, jednak aby vyhojila svá duševní zranění, ale také aby zároveň upozornila na často skryté nebezpečí psychopatů ve vztazích.

Popis nakladatele

„Můj život byl tak dokonalý a nalajnovaný, jako bych vypadla z čítanky. A tak jsem si v devatenácti letech nasadila na hlavu sněhově bílý závoj, na ruku prstýnek a vdala se. Za manipulátora. Za psychopata. A odletěla s ním na druhý konec světa.“

Životní příběh ženy, která prožila domácí peklo. Kniha o cestě plné manipulace, psychické i fyzické šikany, ale také hledání vnitřní síly. Pro všechny, kteří jsou uvězněni v nešťastné životní situaci a potřebují udělat radikální řez. Pro ty, kterým partner ubližuje a možná mají pocit, že jsou na celém světě úplně sami. A vlastně úplně pro všechny. Protože každý z nás má v okolí někoho, komu může dodat odvahu ke změně.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Svobodomyslná

Vyšlo také v tištěné verzi

Vyrobeno pro společnost Palmknihy - eReading

Kateřina Lieskovská

Svobodomyslná – e-kniha

Copyright © Pointa, 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Kateřina Lieskovská


PŘEDMLUVA

Svatební závoj, srdce na dlani, myšlenky v oblacích. Skočila

jsem do toho po hlavě. Ostatně, jako do všeho ve svém životě.

Netušila jsem ale, že přijdu nejen o svobodu, málem o rozum,

ale především o sebe samu.

Životní příběh.

Knížka o hledání. Poznávání. Pochopení života.

Knížka o cestě plné manipulace.

Knížka o tom, že člověk v sobě může najít sílu, jen je třeba jít

štěstí naproti, ne na něj čekat.



5

BUDOUCNOST JAKO Z CUKRU

V  duchu jsem si malovala budoucnost jako z  cukru. Krásnou,

bez trhlin a tak trochu růžovou. Zrovna jako to nebe, na které

koukám. Je plné červánků a  buclatých, nadýchaných mráčků.

A  možná na něj kouká právě teď někdo z  vás, kdo si prožil

něco podobného a třeba ho taky bolí na duši, a možná taky ne.

Ale přesto jsme všichni tak nějak propojeni a naše životy se ná

hodně střetávají v  různých životních situacích. A  to je vlastně

strašně kouzelný.

Věděla jsem, že do života dřív nebo později vstoupí starosti

a problémy. „Takovej už život je,“ říkali mi všichni. Já jsem ale

přes všechny ty řeči a  nechápavé pohledy byla tak trochu snílek.

Naivka. Přes veškeré výhrůžky zkušených lidí, kteří hrozili

ukazováčky: „Počkej, on tě život naučí.“

Tenkrát ale bohužel – nebo možná naštěstí – nebyly motivační

knížky. Knížky o tom, že je v pořádku být smutná, ale i veselá,

že je třeba dělat jen to, co nám přináší radost, nebo sáhodlouhé

články, jak neprokrastinovat.

Měla jsem to v sobě.

A myslím, že každý z nás.


6

I bez všech těch stohů od Tajemství až po Mnicha, který prodal

své ferrari jsme tušili, jakým směrem se vydat. A  když

to nebylo ono a  člověk si nabil čumák, jelo se dál, sice

s  pár modřinama, kopancema do zadku, ale jelo se. Doba se

ale změnila a my asi taky. Jako bychom se ve všem, co děláme,

potřebovali utvrdit. Jako bychom se neustále potřebovali od

někoho nechat vést. Ale nelituju jí. Naopak. Jsem za ni ráda.

Stejně jako za všechno, co se mi v životě stalo.

Zrovna teď sedím uprostřed jedné z  ulic u  Jiřáku, s  výhledem

na macešky a klasicistní okna starých domů, a píšu svoji první

knížku. Tak jak jsem si to snad už tisíckrát vysnila, ale nikdy se

neodhodlala. Asi mi můj život nepřišel natolik zajímavý, abych

o  něm psala. Jako bych vypadla z  čítanky. Ale něco se stalo.

A  já to ze sebe po skoro třech letech, co se mi to něco stalo,

potřebovala vypotit na papír. Abych to v  sobě jednou provždy

uzavřela. Abych za sebou zaklapla dveře, které pořád zůstávaly

pootevřené. A teď tu sedím, na hlavě mám lokny, na sobě růžové

šaty a přes rameno zelenou semišovou kabelku.

A jsem svoje.

Taková, jak jsem si, na můj vkus

až moc dlouho, přála být.




9

90% ČOKOLÁDU, NEBO TIKKU MASALU?

Vzpomínek a  zkušeností jsem za svůj život nasbírala hodně.

Tedy alespoň za několik posledních let. Nasbírala jsem jich víc,

než všichni vrstevníci kolem mě dohromady. Anebo si to jenom

nalhávám a v koutku duše si přeju, aby to tak bylo. Abych byla

zažila mnohem víc než všichni ostatní a  můj život byl, i  když

možná o ty špatné chvíle, aspoň trochu bohatší.

Zrovna ležím v  koupelně na podlaze, hned vedle sprchového

koutu, o který jsem se před pár vteřinami praštila do hlavy tak,

že mám černo před očima a  nemůžu popadnout dech. Straš

ně mě brní konečky prstů a  po těle ještě teď cítím záchvěvy

nenávisti a  strachu, že tohle nejsem já. A  neskutečnou touhu,

aby tohle všechno jednou provždy skončilo. Abych už měla klid.

Přesně tenhle obraz klečící Kačeny v koupelně se mi vryl do paměti

na hodně dlouhou dobu a nemohla jsem ho za nic na světě vytěsnit.

Ten pocit, kdy člověk netuší, jestli ještě někdy najde sílu tohle

všechno zvládnout. Rvaní za vlasy, kdy jsem málem přišla nejen

o rozum, ale i o vaz. A ty vlasy, ty musely kvůli téhle vzpomín

ce o pár let později dolů. Abych zapomněla. Na chvíli. A šrámy

nejen na duši, ale i na krku, kdy mě stisk rukou bolel tak moc,

až mi vyskákaly fialové fleky a  nohama jsem kopala ve vzdu

chu. Lusk. Prsty před očima, jen tak, abych věděla, abych byla

ve střehu. Pořád. Málem se mu to podařilo. Málem mě zničil,

to uznávám. Každý tah přesně promyšlený. Do detailu.


10

Nad vodou mě držela vlastně jenom myšlenka,

že takovou radost mu udělat nemůžu.

Že musím všem kolem sebe a hlavně sama sobě dokázat, že tohle

se přece na světě nemůže dít a  že láska a  štěstí existují a  jsou

vždycky víc než nenávist. Jako v pohádkách. Jen by mě samot

nou nikdy nenapadlo, že budu mít v jedné takové pohádce hlavní

roli a budu v ní bojovat se svým vlastním manželem.

O svobodu, o lásku, o kousek štěstí,

o to, abych nepřišla o rozum.

O sebe samu.

Kolikrát v životě jsem si říkala, proč se tohle všechno děje zrovna

mně, kdo a  proč mě zkouší a  jestli to má nějaký význam.

Protože, jak se říká, všechno svůj význam má. Prý. A já tomu už

taky věřím.

Měla jsem do té doby všechno – rodinu, zázemí, peníze, zdra

ví, měla jsem co jíst a  vlastně jsem měla úplně všechno, na

co jsem si vzpomněla. Všechno bylo automatický, běžný.

Standard. Od polaroidu, nových kozaček, mobilu, těch nejlepších

džín až po krásný dovolený se spoustou palem a  pískem pod

nohama. Nic mě už nepřekvapilo.


11

Svůj život jsem si ale zamilovala právě proto, že mi ukázal,

že zrovna v  těch úplných obyčejnostech se nachází to největší

štěstí a že hodnota některých věcí je vlastně mnohem větší, než

se může zdát.

Na začátku všeho byla čistá láska. Pravděpodobně. Ba ne. Určitě.

Podle mě se lidský život rodí jenom z čisté lásky (alespoň v tu

danou chvíli). Nebo by aspoň měl. Protože jinak není možný,

aby na svět přišlo něco tak nádhernýho, jako je malý, voňavý

miminko. Všechna miminka jsou krásná, čistá a voňavá. Schvál

ně jim někdy přivoňte k  vláskům. Voní jako kuřátka. A  i  když

mají pusy od ucha k uchu upatlaný od marmelády, mrkvový po

lívky nebo mlíka, pořád jsou krásně čistý, bezelstný a  nevinný.

Do jednoho. Nikdo se nerodí zlý. A nikdo nepřivádí na svět svoje

miminko s  pocitem, že zrovna Eliška jednou nebude inženýr

ka, ale stará protivná bréca vybírající pětikoruny na záchodcích,

a že Pavlík nebude ten nejhodnější manžel na světě, ale násilník,

vrah a zločinec. Skoro každý rodič chce pro svoje dítě to nejlepší,

a  i  když se může snažit sebevíc, třeba se i  přetrhnout, každý si

stejně nakonec tu svoji cestu najde sám.

Mě naši taky vychovávali tak, jak nejlíp uměli, někdy možná

přísně, jindy o něco míň, ale já jsem se stejně v patnácti o půlnoci

sebrala, počkala si, až usnou, vzala si na sebe nejhezčí plav

ky, který jsem ve skříni našla, byly takový krásně sněhově bílý

s černýma puntíkama, vypadala jsem v nich jako dalmatin, a šla




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.