načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Svíčky -- výroba a zdobení - Jaroslav Šabatka

Svíčky -- výroba a zdobení

Elektronická kniha: Svíčky -- výroba a zdobení
Autor:

Postupy domácí výroby svíček autor doplnil a rozšířil o nové zajímavé techniky. Novinkou jsou návody na zhotovení neobvyklých víceknotých svíček a nových gelových, které při ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 64
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0283-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor sestavil v pořadí již třetí svoji knihu, kde popisuje nejen základní techniky výroby svíček litých, rolovaných, palmových, skládaných, avšak již s modernějšími materiály a pomůckami, ale předkládá zcela nové návody na zhotovení svíček víceknotých, řezaných a gelových, které tentokrát při hoření nezapáchají ani nedýmají. A v neposlední řadě jsou v knize také uvedeny soudobé směry v dekorování a zdobení svíček. Kniha představuje nové složitější techniky ruční výroby svíček.

Popis nakladatele

Postupy domácí výroby svíček autor doplnil a rozšířil o nové zajímavé techniky. Novinkou jsou návody na zhotovení neobvyklých víceknotých svíček a nových gelových, které při hoření nezapáchají ani nedýmají. (výroba a zdobení)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaroslav Šabatka - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

výroba a zdobení

Jaroslav Šabatka

svícky


Jaroslav Šabatka

Svíčky

výroba a zdobení

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 6548. publikaci

Texty a fotografie Jaroslav Šabatka

Sazba a grafická úprava obálky Marcela Veličková

Odpovědná redaktorka Jana Minářová

Chtěl bych zde poděkovat své kolegyni paní Evženii Zuzaňákové, která mi s knihou

svědomitě pomáhala a přidala i mnohé vlastní náměty.

Počet stran 64

První vydání, Praha 2017

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2017

ISBN 978–80–271–9720–0 (pdf)

ISBN 978–80–271–0283–9 (print)

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Doporučení a pracovní postupy v této knize byly autorem ověřeny, přesto za ně nelze

převzít odpovědnost. Autor ani nakladatelství neručí za jakékoliv věcné, osobní ani

majetkové škody. Základní materiály 4 Další materiály 6 Nástroje a pomůcky 8 Lití do forem 10 Lití svíček na plochu a ploché svíčky 12 Víceknotá plochá svíčka 13 Kulatá plochá svíčka 14 Výroba ozdob na svíčky 16 Namáčené svíčky 18 Rolované svíčky 19 Lampion 20 Tvarované svíčky 22 Svíčka ve tvaru knížky 22 Svíčka ve tvaru poupěte 23 Kouskové svíčky 24 Páskové svíčky 26 Svíčky ve tvaru sýru 29 Svíčka ve tvaru plamene 30 Víceknotá speciální svíčka 32 Vlna 34 Svíčky zdobené glitry 36 Svíčky zdobené voskovými fóliemi 38 Čarodějnice 38 Liliová 39 Lampion s pannou 40

Svíčky zdobené pigmenty 42

Skládané svíčky 44

Domeček v lese 44

Segmentová svíčka 46

Vánoční svíčka 47

Vánoční svíčka 48

Malování a tupování 51

Svíčka se sněhuláky 51

Sloni 52

Kříž s růží 52

Zvířátka 53

Ubrousky na svíčkách 54

Zdobení obtisky 56

Gelové svíčky 58

Čtyři roční období 60

Řezané svíčky 62

Misky z balonků 64

OBSAH


Základní materiály

Pro výrobu svíček používáme tyto materiály: parafín, palmové vosky, gely, včelí vosk

Parafín a parafínové směsi

Parafín je nejčastější materiál pro výrobu svíček. Musíme ale vybírat ten nejvhodnější. Nejdůleži‑

tější vlastnost je bod tání a tuhnutí. Pro nás je ideální parafín s teplotou od 56 do 64 °C. Nižší tep‑

lota způsobuje deformaci svíček např. v létě a na slunci. Vyšší je již rovněž pro svíčky nevhodná,

protože špatně hoří. Další důležitá vlastnost je obsah oleje. My kupujeme parafíny s hodnotou do

0,5 %. Větší obsah oleje způsobuje přílišné skapávání svíček při hoření.

Parafíny se vyrábějí v různých formách – ta ‑

bulích, pecičkách, šupinkách nebo v mikro‑

granulích. Pro nás jsou nejvhodnější pecičky,

neboť se s nimi nejlépe pracuje. Tabule se

musí složitě roztloukat, šupinky a mikrogra‑

nule se v létě spékají a manipulace s nimi je

pak ještě horší.

POZOR! Správná volba přísady je zásadně důležitá pro výsledek naší práce, proto jsou následují‑

cí řádky velmi důležité a v žádném případě je nesmíme při čtení této knihy vynechat.

Pro výrobu svíček však parafín nelze používat samostatně, neboť by se ve svíčce udělaly různé

chyby. Například krystaly, které se vytváří uvnitř hmoty a na povrchu jsou z nich vidět bílé fleky. Dále

bubliny, které se vytváří zejména v Lukoprenových formách, ale i další vady, např. nitkování apod.

Proto do nich dáváme různé přísady – u nás nejběžnější – stearin, canditiv standard (universal),

Kera

+

apod.

Stearin používáme tehdy, pokud nechce‑

me materiál dále za tepla tvarovat – ohýbat,

stáčet, řezat apod. Parafín se po přidání této

přísady stane příliš křehký a začal by se lámat.

Proto jej v podstatě vůbec nedoporučujeme.

Hodí se jen pro lití svíček do forem bez dalších

úprav. Dáváme jej cca 20 – 40 %. Zkoušíme

nejprve menší množství, a pokud by nestačilo,

přidáme. Čím větší množství přidáme, tím je

svíčka bělejší až mýdlová. Stearin doporučuje‑

me spíše začátečníkům.

Canditiv standard nebo universal je v pod‑

statě materiál, který rovněž chybám ve svíčce

zabrání. Jeho použití je ale složitější. Poměr

zpravidla určuje výrobce a uvádí u výrobku,

ne vždy ale to může být přesné. Záleží na šar‑

žích – jak parafínu, tak canditivu, díky kterým

se mohou některé vlastnosti lišit a dávkování

tudíž upravit. Nemalý vliv mají také další pří‑

sady – barviva, aromata apod. Nicméně, při

použití canditivu je parafín do určité teploty

velmi tvárný, dá se ohýbat, stáčet, řezat apod.

Svíčka zůstává ještě mírně čirá a průsvitná.

44


Kera

+

je velmi kvalitní materiál, který mohou

používat jak začátečníci, tak pokročilí. Dává se

ho jen 1 % a i s tímto malým množstvím stopro‑

centně odbourá všechny možné kazy. Svíčka

si zachovává úžasný lesk a bělost. Při zpracová‑

ní je materiál jen o málo méně tvárný než směs

s Canditivem. Nevýhodou je, že při lití na plo‑

chu se vrchní hladina zkrabatí a nelze jej tedy

použít např. na ploché svíčky apod. Palmový (nekrystalický) vosk se používá zejména pro míchání s parafíny, pokud chceme výrobu zlevnit, neboť je levnější než parafín. Dáváme ho 50 %. Výsledek je velmi pěkný, svíčka se vyznačuje vysokou bělostí. Ovšem pozor, nesmíme jej zaměnit za palmový krystalický vosk, se kterým by to nefungovalo. Rozlišujeme palmový vosk, který nekrystali‑ zuje a palmový krystalický vosk. Ten první je v podstatě použitelný pouze ve směsi s pa‑ rafínem, jak bylo uvedeno v předcházejícím odstavci. Palmový krystalický vosk se však v poslední době pro výrobu svíček hojně pou‑

žívá, zejména pro krásné krystaly, které vytváří

na povrchu. Nevýhodou je, že je relativně dost

křehký a při zpracování se nedá nijak tvarovat,

proto se hodí zejména pro nalévání do forem.

Gel je úžasný materiál, zejména pro svou

dokonalou průhlednost. Jeho nevýhodou je,

že při hoření zapáchá a dýmá. Našli jsme ale

jeho využití při kombinaci s normálními svíč‑

kami, jak je uvedeno v kapitole o gelových

svíčkách v závěru knihy. Existuje také tvrdý

gel, který ale téměř nehoří, proto ho lze využít

jen při doplňkových efektech.

Včelí vosk je nejstarší materiál využívaný pro

výrobu svíček. Jeho nevýhodou je, že špatně

hoří, neboť drobné pevné částečky, které ob‑

sahuje, přitahují knot, který dusí. Proto jej pou‑

žíváme nejlépe ve směsi s parafínem a steari‑

nem. Poměr je nutno vyzkoušet, ale parafínu

musíme dát víc než včelího vosku. Přesto si

takto upravený zachovává svou barvu i vůni.

Gel Včelí vosk

Palmové vosky

5


K výrobě svíček ale potřebujeme i další materiály: barvy, aromata, knoty, lepidla

Další materiály pro výrobu svíček

Barvy do svíček

Aromata

Aby svíčka voněla, používáme různá aromata. Ta musí být určena pro použití do svíček nebo do aro‑

malamp. Pokud jsou určena pro jiný účel, nesmíme je do svíček použít. Rovněž tak aromata získaná

z různých neověřených zdrojů mohou při hoření vyvinout nebezpečné výpary.

Aromata existují přírodní, syntetická, směsná

a přírodně identická. Přírodní aromata jsou

zpravidla vyrobena lisováním skutečných ros ‑

tlin. Syntetická aromata jsou výrazně levnější,

ale vyrábí se uměle. Směsná aromata jsou

kombinací těch předchozích a přírodně iden‑

tická jsou aromata přírodní, ale vyrobená z ji ‑

ných, podobně vonících rostlin.

My používáme nejvíce aromata přírodní

a směsná. Směsná aromata, pokud jsou zís‑

kána z ověřených zdrojů, jsou kvalitní a nejpo‑

užívanější při výrobě svíček. Pokud chceme,

aby svíčka voněla jen při přivonění, stačí ob‑

vykle malé množství. Pokud ale chceme, aby

provoněla byt při hoření, musíme dát velké

množství. Pokud v obchodě koupíme svíčku,

která skutečně hodně voní, musíme počítat

s tím, že je vyrobena v Číně, a podstoupit rizi‑

ko, že aroma není příliš kvalitní.

Barvy do svíček rozdělujeme na rozpustné

(solventní) a pigmentové. Správné rozlišo‑

vání a správné používání je základem kvality

hotového díla. Rozpustné barvy používáme

všude tam, kde chceme probarvit celou hmo‑

tu svíčky. Jejich nevýhodou je, že jsou méně

výrazné než barvy pigmentové a působením

světla časem vyblednou.

Pigmentové barvy jsou mnohem jasnější

a ani po dlouhé době nemění vzhled svíčky.

Bohužel se nedají použít pro probarvení celé

svíčky, protože jsou složené z barevného pra‑

chu, což jsou mikroskopické částečky, který

přitahuje knot a udusí ho. Proto se používají

pro zanořování hotových svíček. Pigmentu je

tady tak málo, že žádný problém nenastane.

6


Knoty

Správná volba knotu je základem každého svíč‑

kaře. Rozeznáváme knoty ploché a kulaté.

Musí být vyrobeny z čisté bavlny. Výrobci je

pak dále upravují chemicky – například běle‑

ním a dalšími chemikáliemi, které zlepšují ho‑

ření hotové svíčky.

Ploché knoty nejsou – jak se všeobecně myslí – levnější formou kulatých, ale vynikající vynález.

Od jejich vzniku se přestaly používat tzv. zaštipovače knotů a svíčky přestaly přehnaně dýmat. Plo‑

chý knot se při dohořívání konce stočí směrem dolů a plamen jej spálí. Tím odpadá nutnost ho zaš‑

tipovat. Pokud je totiž knot příliš dlouhý, plamen dýmá. Ovšem to se může stát i u plochého knotu.

Proto bychom měli mít na paměti, že pokud necháme svíčku dýmat, pomalu ale jistě špiní malbu

a necháváme‑li ji dýmat často, intervaly malování se mohou zkrátit i o roky. Většina výrobců u knotů

uvádí, pro jaký průměr svíčky jsou určené. Například knot s označením 20–50 vkládáme do svíč‑

ky o průměru 2–5 cm. Pokud je svíčka kuželovitá, měříme průměr v horní třetině výšky. Ovšem

vzhledem k rozdílným voskům a parafínům musíme počítat s tím, že tento údaj je pouze orientační.

Vždy je nejlepší si odlít stejné zkušební svíčky s různými knoty, zapálit je a jejíž knot správně odhoří‑

vá, která nestéká ani neprohořívá středem, použít pro další výrobu. Pro svíčky z palmových vosků,

včelích vosků a gelů vždy použijeme knot o řád silnější, než bychom použili pro svíčku parafínovou.

Kulaté knoty používáme zejména u silných

svíček, kde ploché knoty pro správné hoření

nestačí. Nejčastěji se používají pro výrobu pal‑

mových svíček. Zde musíme mít na paměti,

že svíčku je nutno po čase zhasnout, zaštíp‑

nout knot a znovu zapálit. Existují také velmi

silné kulaté knoty pro zahradní svíčky.

Velmi oblíbené jsou tvrzené knoty s plíškem. Ty se používají pro svíčky lité do nádob.

Rozlišují se tenčí pro parafínové svíčky a silněj‑

ší pro palmové vosky, včelí vosky a gely. Lepidla na svíčky Jsou pouze 2 druhy lepidel, které jsou schop‑ né slepit mastný vosk. Jednak je to samolepkové lepidlo. V tekutém stavu je bílé. Po natření na plochu, kterou chceme přilepit, za‑ čne průhlednět. Vypařuje se z něho záměso‑ vá voda. Jakmile úplně zprůhlední, stane se z něho klasická samolepka.

Druhým je voskové lepidlo. Je to vlastně

měkká, lepkavá hmota, která vcelku slušně

přilne k parafínu a voskům.

Ani jedno lepidlo však není dokonalé a při mírném zatížení spoje se rozlepí. Dokonalé lepidlo na

vosk neexistuje.

7


Nástroje a pomůcky

Formy na svíčky

V současné době jsou na trhu formy nejrůznějších tvarů a z nejrůznějších materiálů. Nejpoužíva‑

nější jsou formy polykarbonátové, silikonové, hliníkové a skleněné.

Polykarbonát snese teplotu až 120 °C, na‑

léváme do něj ale při teplotě do 90 °C, čímž

výrazně prodlužujeme jeho životnost. Palmový

vosk pro správnou krystalizaci naléváme při

teplotě 85–90 °C.

Silikonové formy snesou až 200 °C, proto

si zde nemusíme s teplotou příliš lámat hla‑

vu. Nicméně rovněž používáme teploty oko‑

lo 90 °C, aby směs skulinami nevytekla, také

kvůli rychlejšímu chladnutí a i z bezpečnostní‑

ho hlediska. Palmový krystalický vosk nalévá‑

me při teplotě 105–110 °C.

Do hliníkových forem naléváme parafíno‑

vou směs do teploty 100 °C, palmový vosk

při teplotě 125–130 °C.

Tenkostěnné formy, jejichž materiál připomíná PET lahve, se vyrábí hlavně na ozdoby. Snesou

teplotu max. 75–80 °C, proto jsou pro nás dosti nevhodné. Při teplotě pod 80 °C se materiál lepí

k formě, při teplotě nad 80 °C se zkroutí. Snažíme se jim tedy vyhýbat a formy na ozdoby raději

kupovat silikonové.

Skleněné formy

jsou na teplotu

rovněž velmi citlivé

a mohou prasknout.

Proto naléváme při

teplotě do 90 °C.

Teploměr

Je nezbytná pomůcka při výrobě svíček. Bez

něj riskujeme samovznícení vosku, zničení fo‑

rem a nekvalitní výrobky. Kdo říká, že je scho‑

pen teplotu směsi odhadnout, nemluví pravdu.

Dá se sice odhadnout v hrubším rozmezí, ale

to je při výrobě svíček naprosto nedostatečné.

8


Nádobí

Všechny svíčkové vosky a směsi tavíme zásadně

v nádobách, jejichž automatické vypnutí se dá na‑

stavit na teplotu 100 °C, to znamená – fritovací

hrnce, zavařovací hrnce apod. Nebo tavíme

v nádobách ve vodních lázních. Můžeme také vy‑

užít mlékovary a různé zahřívací plotny, které

uchovávají jídlo (v našem případě vosk) teplé.

Pokud se někdy stane, že dáme kastrůlek

přímo na plotnu, nikdy neodcházíme, hlídáme správnou teplotu a při jejím dosažení ho

odstavíme. Teplota samovznícení parafínu

a vosků se pohybuje okolo 200 °C. Může se

nám tedy stát, že na plotně začne v nádobě

horká směs hořet. Nepanikaříme, zachováme

si chladnou hlavu a kastrůlek přikryjeme talí řkem, pokličkou, čímkoli, co máme po ruce.

Plamen bez dostatku kyslíku okamžitěuhasne. Nyní vypneme plyn, elektřinu a čekáme,

až všechno vychladne na bezpečnou teplotu.

Licí plocha a ohradníky

Pro lití vosků na plochu budeme potřebovat hladkou plochu, která se teplem neničí, nekrabatí

a nemění velikost. Mnoho možností nemáme. Nejlépe se mi osvědčilo linoleum – měkčí, pokud

možno s co nejhladší rubovou stranou. Tvrdá lina nejsou vhodná, neboť se teplem kroutí.

Velmi důležitým nástrojem, který budeme po‑

třebovat, je vodováha. Před začátkem práce

si musíme srovnat pracovní plochu. Pokud by

byla šikmá, vyrobená plástev by byla na jedné

straně tenčí a na druhé silnější.

Dále budeme používat ohradníky. Nejvhod‑

nější jsou plné železné profily, neboť jsou do‑

statečně těžké a při nalévání horké svíčkové

směsi se nepohnou ani nepodtečou. Na dru‑

hém místě jsou hliníkové, ale ty už se pohnout

mohou. Na třetím místě jsou ohradníky dře‑

věné, které jsou nejlevnější, ale musíme je

opatřit dvojitým lakem a je nutno je přilepit

k linoleu oboustrannou páskou.

Pro výrobu plochých víceknotých svíček budeme muset do ohradníků provrtat dírky. Pro

dobré hoření je nejlepší vzdálenost jedné od druhé 2,5 cm. Používáme vrtáček o průměru

cca 1,5 – 2 mm. Dřevěné ohradníky se vrtají nejpohodlněji, hliníkové hůře a železné se v domá‑

cích podmínkách vrtají dost špatně. Zde ale lehčí ohradníky nevadí, neboť se vše zpevní v jeden

celek knotem provlečeným sem tam (viz např. obrázek na straně 13).

9


Pokud do horké směsi nastrouháme trochu

rozpustných barev, získáme zajímavý efekt,

který ovšem po zatuhnutí a vyklopení poně‑

kud zmatní.

POZOR! Základní vlastností parafínů, palmo‑

vých vosků i všech dalších svíčkových směsí

je jejich smrštivost. Ta může být až 20 %. Toto

nejde nijak zvrátit ani obejít.

Lití do forem

Jak už jsme si napsali v úvodu, existuje mnoho druhů forem a materiálů, z nichž jsou vyrobené.

Musíme si dávat pozor, jakou snesou teplotu, protože ta je pro naši další práci velmi důležitá.

Nejlepší jsou formy polykarbonátové, skleněné, hliníkové, silikonové apod. Ne příliš vhodné jsou

tenkostěnné z fólie, ze kterých se vyrábí různé blistry apod. V podstatě se jedná o PET materiál,

který snese max. 80 °C, což je pro naši práci velmi málo. Vyrábějí se z nich ale například formy

na plovoucí svíčky, ozdoby apod. Při jejich zalévání musíme teplotu do 80 °C bezpodmínečně

dodržet, jinak by se zkroutily.

Hlavní zásadou lití svíček nastojato je protaže‑

ní knotu skrz formu a její zajištění dole špend‑

líkem a trvale plastickým tmelem, nahoře jeh‑

licí. Některé, např. hliníkové, formy mají vlastní

způsob těsnění knotu. Tloušťku knotu volíme

podle článku o knotech na str. 7.

Do takto nachystané formy nalijeme svíčko‑

vou směs až na povrch. Běžná licí teplota je

85–90 °C.

V některých případech používáme i jiné teploty. Například při lití palmového krystalického vosku

do hliníkových forem použijeme teplotu 130 °C. Pokud nalijeme při teplotě nižší, krystaly budou

méně pěkné nebo svíčka nezkrystalizuje vůbec. Další rozdíly v teplotách jsou popsány v předcho‑

zí kapitole a také si o nich napíšeme v dalších příslušných technikách.

10


Proto musíme vzniklý „škraloup” pravidelně

propichovat a vzniklou kapsu průběžně dolívat

horkou směsí. Propichování je ze všeho nejdů‑

ležitější, neboť pokud bychom nechali svíčku

samovolně zatuhnout, kapsa by se vytvořila

jinde, například odlepením od stěny formy, vy‑

tvořením dutého prostoru uvnitř svíčky apod.

Je až zarážející, že tuto základní vlastnost ne‑

znají ani někteří výrobci svíček a klidně prodá‑

vají duté svíčky, zejména z palmového vosku.

Ten je na vytváření dutin nejnáchylnější, proto

je vpichy nutno dělat často a hodně hluboko.

Svíčky je nutno nechávat úplně vychladnout

při pokojové teplotě. Vkládání neztuhlé svíč‑

ky do ledničky, nebo dokonce do mrazáku

je na úkor snížení kvality svíčky, hrozí vznik

map apod. A v neposlední řadě si tak syste‑

maticky ničíme formy, které jsou na takovéto

teplotní rázy náchylné. Pokud neprasknou

hned, snižuje se výrazně počet jejich cyklů.

Výjimkou jsou například super tenké trub‑

kové formy, ze kterých bychom jinak svíčku

ven nijak nedostali.

Na dalším obrázku si ukážeme, jak nachystat

silikonovou formu. Měla by být z výroby na‑

říznutá. Pokud ne, rozřežeme ji hodně ostrým

nožem v místě, kde spoj nebude vidět a aby

šla svíčka snadno vyjmout. V některých přípa‑

dech je nutno udělat dva i více řezů. Knot do středu budeme muset vsunout po‑ mocí jehly a zajistit špendlíkem a jehlicí jako v předchozím případě. Trvale plastický tmel zde většinou nebude potřeba.

Na závěr před litím stáhneme formu stretch

fólií nebo gumičkami. Do formy na obrázku

jsme nalili palmový krystalický vosk neobar‑

vený a v hnědé barvě.

Medvídek vpravo je

domalovanýbarvičkami, o kterých se

dočteme v dalších

kapitolách.

11


Nyní si ukážeme, jak je parafín tvárný a jak se dá stáčet, ohýbat v nejrůznější tvary. Je

ovšem nutno mít na paměti, jak jsme si napsali v úvodní kapitole o materiálech, že si svou

tvárnost zachová jedině s přísadou canditivu, omezeně s Kerou+, jinak se (například se

stearinem nebo s palmovými vosky) láme.

Jako úplně nejlepší podložka pro lití parafínu na plochu se mi osvědčilo linoleum s hladkou rubo‑

vou stranou. Následně pak ocelové nebo hliníkové ohradníky čtvercového nebo obdélníkového

průřezu.

1. POZOR! Pracovní plochu vždy vyvážíme

vodováhou, aby byla výsledná plástev všude

stejně silná. Linoleum musí být z materiálu,

který teplem nemění velikost.

2. Ohradníky sestavíme podle požadovaného

tvaru a parafínovou směs s canditivem, barvou

a příp. aromatem naléváme při teplotě přibližně

90 °C. 3. Po mírném zatuhnutí odlepíme ohradníky,

neboť rychle odvádí teplo a okraje jsou

pak rychle tvrdé. Proto je v šířce asi 1 cm

odřežeme.

4. Jakmile se nám po sáhnutí na vnitřní plochu

nepropadne prst a cítíme, že veškerá tekutá

hmota pod „škraloupem” je již tuhá, můžeme

začít ořezávat do potřebného tvaru, otáčet,

tvarovat apod., jak si ukážeme v dalších

kapitolách. Zde si můžeme ukázat výrobu víceknotých plochých svíček, které se nám budou v budoucnu hodit na zdobení, lepení obtisků, ubrousků apod.

12

Lití svíček na plochu a ploché svíčky


4. Po zalití a zatuhnutí odstraníme ohradníky, odřežeme ztuhlé okraje a zatížíme např. dlaždicí, aby svíčka

vytvrdla rovně. Jinak by se mohla mírně zkroutit.

Při hoření vypadá velmi pěkně a ně‑

kolik knotů prosvítí celý pokoj. Má ale

tendenci stékat u některého knotu,

který začne odhořívat rychleji než

ostatní. Pak jej doporučuji na chvíli

zhasnout než ho ostatní „doběhnou”

a znovu zapálit. Pokud jsou knoty

dlouhé a svíčka začne dýmat, dopo‑

ručuji všechny plaménky zhasnout,

zaštípnout knoty a znovu zapálit.

2. Ohradníky sestavíme podle obrázku

a rovněž vyrovnáme pracovní plochu

pomocí vodováhy.

3. Následně dírkami pomocí jehly provlečeme

systémem „sem tam“ co nejtenčí knot, např.

s označením 5–15 mm. Na obou koncích

zajistíme špendlíky. 1. Pro tuto techniku budeme potřebovat ohradníky s dírkami. Ty se nejlépe vrtají do hliníkových profilů

o poměru stran 1 : 1,5 cm. Dírky vyvrtáme na delší straně v úrovni 7,5 mm a 2,5 cm daleko od sebe.

Použijeme co nejtenčí vrtáček 1–1,5 mm. Můžeme také použít dřevěné lišty, které po vyvrtání dírek

opatříme dvěma nátěry laku.

Víceknotá

plochá

svíčka

13


Kulatá plochá svíčka

Obdobným způsobem si můžeme vyrobit plochou svíčku jiných tvarů. Jednoduše tak, že

z vytvořeného obdélníku vykrojíme námi navržený tvar. Musíme si ale dát pozor, abychom

nepřeřízli knoty v místě, kde bude později vrch svíčky.

1. Také si můžeme vyrobit kruhovou svíčku

s otvory, například z kruhového vykrajovátka.

2. Nejprve si namalujeme výsledný tvar.

14


3. Do největšího kruhu ze sady vyvrtáme dírky

tak, aby byly v polovině tloušťky budoucí

hotové svíčky. Protáhneme knoty, zajistíme

špendlíkem a všechny dírky ucpeme trvale

plastickým tmelem.

4. Tloušťka stěny je dost tenká, takže hrozí

vytečení nalité směsi. Před zalitím je z tohoto

důvodu také nutno vykrajovátko dobře zatížit.

6. Zde si můžeme ukázat jednoduchý efekt.

Dlaždici (nejlépe značku Taurus, kterou

koupíme v každých stavebninách) vložíme do

trouby a zahřejeme na cca 80 °C. Svíčku po

ní hladkou stranou potáhneme a odklopíme.

Pokud se nám „zadaří“, vznikne pěkný reliéf,

připomínající keř, strom apod. 5. V době, kdy se nám při přiložení prstu na povrch svíčky hmota nepropadá a veškerá tekutá směs

uvnitř je již lehce ztuhlá, vykrojíme otvory vykrajovátky a oblouk vykrojíme nožem. Rovněž si

dáváme pozor, abychom někde nepřeřízli knot. Pokud se nám to ale stane, nevadí, jehlicí napíchne‑

me dírku vedle původního knotu a zapíchneme sem kousek jiného, dopředu vytvrzeného knotu. Po

zapálení se z něho plamen přesune na uříznutý knot ve svíčce.

15

+


Obdobným způsobem, jako v předcházející

kapitole, si můžeme mezi ohradníky nalít čirou,

nebo třeba barevnou směs parafínu s candi‑

tivem (opět nepoužíváme přísady – stearin

a palmový vosk). Počkáme, až je hmota do‑

statečně vytvrdnutá a můžeme nožem nebo

vykrajovátky vykrojit čtverečky, pásky, zvířát‑

ka apod.

Výroba ozdob na svíčky

V současné době je ale možno zakoupit spoustu silikonových forem na ozdoby, které se na hoto‑

vé svíčky lepí voskovým nebo samolepkovým lepidlem.

16


Zde používáme speciální voskovou hmotu na

ozdoby, kterou lze zakoupit v některých ob‑

chodech s komponenty na svíčky. Ta má vý‑

hodu, že po zatvrdnutí zůstává mírně měkká

a po zahřátí, např. v dlaních, na radiátoru, slun‑

ci apod., se dá vytvarovat na zakřivené plochy

svíček. Ve hmotě se dá probarvit rozpustnými

i pigmentovými barvivy.

Pozor, aby zatekla do všech reliéfních zákoutí.

Nalévá se při teplotě až 130 °C. Z vnější stra‑

ny i dovnitř formy se pak dá různě malovat,

tupovat, glitrovat apod., jak si ukážeme v dal‑

ších kapitolách. V obchodech s komponenty na svíčky lze ale zakoupit i nejrůznější hotové ozdoby. Dokonce i pozlacené a postříbřené.

17


Pro máčení používáme směs parafínu, can‑

ditivu a pigmentových barev. Namáčíme při

teplotě okolo 85 °C. Můžeme namáčet celé

svíčky, nebo postupně po vrstvách, naklápě‑

ním nádoby vytvoříme různé efekty apod.

Namáčené

svíčky

Techniku namáčení svíček používámevšude tam, kde chceme zakrýt chybynedokonale odlité svíčky, pokud chceme dosáhnout jasnějších pastelovějších barev nebo

pokud chceme využít techniky rytí dláty,

řezání apod.

K tomuto účelu můžeme použít speciální hr‑

nec s několika nádobami. V menším domá‑

cím prostředí několik kastrůlků ponořených

ve větším hrnci s horkou vodou, zavařovací

hrnec apod. Používáme pigmentové barvy,

protože budou pouze na povrchu svíčky, tak‑

že ke knotu se dostane jen tak malé množství

pigmentu, že knot nezadusí a hoření svíčky

neovlivní. Barvy ale potom budou mnohem

jasnější, pastelovější a hlavně stálé vůči světlu

– nevyblednou.

Velmi zajímavé efekty můžeme získat vytvá‑

řením ornamentů a obrázků dlátem. Může‑

me si je předkreslit tužkou. Pokud jej máme

namalovaný na papíře, přiložíme ho na svíčku

a překreslíme. Tahy na ní zůstanou mírně vy‑

tlačené, takže víme, kde máme řezat.

18


1. Ohradníky seskládáme do tvaru např. s jednou

šikmou stranou. Zde si ukážeme, jak se dá

snadno svíčka zabarvit, aniž bychom vkládali

barvu přímo do roztavené hmoty. Vezmeme si

kousek barvy a na podkladní linoleum nastrou‑

háme tenké šupinky barvy. Nesmíme to ale

přehnat, neboť barvy jsou velmi koncentrované

a svíčka by pak mohla být velmi tmavá. Rolované svíčky Velmi jednoduchou technikou jsou rolované svíčky. 2. Potom zalijeme směsí parafínu a canditivu. Následně zalijeme asi do tloušťky 0,5 cm. Tenčí by se mohla

při rolování lámat. 3. Následně odřízneme ztvrdlé okraje, vložíme knot a srolujeme. 4. Hmota musí být tak tuhá, aby nám z boku nevytékal ještě nezatuhlý parafín. Poté je ještě nutno svíčku

držet v rukou v rovině alespoň 20 minut, aby se nezbortila.

19


Lampion

Pokud jsme

zvládli rolovanou

svíčku, snadno

můžeme vyrobit

lampion.

2. Nezapomeneme vyvážit vodováhou a lijeme

směs parafínu a canditivu při teplotě do

100 °C.

1. Na jeho výrobu použijeme novodurovou

trubku o průměru 10 cm. Ohradníky nyní

sestavíme tak, aby na každou stranu přesa‑

hovaly cca o 1 cm, neboť tvrdé okraje bude

nutno odřezat. Délku vypočítáme snadno

podle vzorce D × ∏ kde D je vnitřní průměr

svíčky a ∏ je 3,14. 10 × 3,14 = 31,4 cm. Na

každou stranu přidáme rezervu 2 cm (1 cm

na odřezání ztvrdlého okraje a 1 cm na nutný

přesah), tudíž výsledná délka je 35,4 cm.

Jako podklad použijeme opět linoleum.

3. Po zatuhnutí odřežeme okraje a vsuneme do

trubky.

20




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist