Kniha: Světazmar – Hoddis Jakob van

Jakob van Hoddis je považován za jednoho ze zakladatelů literárního expresionismu: titulní osmiverší "Světazmar" je dnes dokonce označováno jako úvodní a zahajovací text tohoto směru. Samotný název zároveň napovídá, že Hoddis se velmi často věnoval prorockým vizím, v nichž sarkastickým a jízlivým tónem ohlašoval zánik světa. Patrně ani v nejtemnějších představách však tento autor netušil, že jeho pochmurné vizionářství má v době, v níž žil, šanci být realizovano. Ve svých básních rovněž projevuje jako jemný a křehký lyrik, sahající pro náměty do antické epochy. Zamýšlí se v nich i nad svou poměrně složitou náboženskou zkušenosti, neboť od židovské víry konvertuje ke křesťanské, ale ani ta nesplňuje jeho očekávání a proto se s ní rozchází. Výjimečný autor však trpěl vážnou duševní chorobou a tato nemoc ve spojení s jeho původem pak pochopitelně zpečetila jeho tragický osud: společně s dalšími pacienty psychiatrického ústavu, kde se léčil, je deportován do jednoho z mnoha koncentračních táborů na polském území, v němž roku 1942 umírá. Výbor představuje podstatnou část celoživotního díla významného představitele německého expresionismu: obsahuje kromě veršů i ukázky z autorovy drobné prozaické tvorby a jeho korespondenci.

První český výbor z díla jednoho z otců německého expresionismu, jehož osmiverší Weltende (Světazmar) bývá pokládáno za „vstupní báseň expresionismu, navozující celou škálu groteskního lyrismu… Hoddis bývá nejčastěji uváděn jako jediný německý básník předjímající surrealismus. Černý humor jeho poezie je dovršen i krutým životním osudem: už před vypuknutím první světové války upadá v šílenství, tráví pak dlouhá léta většinou v ústavech choromyslných, na jaře 1942 mizí s transportem duševně chorých Židů v neznámu…“(Ludvík Kundera).

Výbor z Hoddisova díla obsahuje podstatnou část dochovaného básnického odkazu včetně veršů z pozůstalosti publikovaných poprvé v komentovaném souboru Dichtungen und Briefe vydaném roku 2007 v Göttingenu. Vedle básnických skladeb vyznívajících apokalypticky a psaných s výrazně ironizujícím podtextem se autor představuje rovněž jako subtilní lyrik tíhnoucí k evokaci antického mýtu (studoval starověké dějiny a klasickou filologii) nebo k polemice s křesťanstvím (prošel katolickou konverzí, aby se záhy s tímto vyznáním zas rozešel). Do výboru byl zařazen i výběr z próz a fragmentů, např. texty O mně a o já, Nepřítel, Konec doktora Hackera aj. K doplnění obrazu o Hoddisově komplikovaných životních peripetiích a o marném hledání místa na literárním výsluní jsou do svazku zařazeny také dopisy přátelům, matce nebo milence a herečce Emmy Henningsové, která vystupovala v pověstném mnichovském kabaretu Simplicissimus.

Výbor uspořádala, doslovem doplnila a z německých originálů přebásnila Zlata Kufnerová. Knihu výtvarně doprovázejí reprodukce grafických listů německých umělců (Nolde, Heckel, Grosz) z fondu grafické sbírky Národní galerie v Praze.

Osobnosti a fakta > Rozhovory > Korespondence, paměti, rozhovory

Poezie > Poezie > Poezie dle národů > Německá poezie

Katalog předmětový > E > Expresionismus (literatura) > Německo

Katalog předmětový > N > Němečtí spisovatelé

Próza – beletrie > Další formy prózy > Výbory

Próza – beletrie > Další formy prózy > Prózy > Prózy dle národů > Německé prózy

Katalog nakladatelství > H > H+H

Katalog předmětový > A > * 19.-20. století