načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Svět 3D -- Pozoruhodný svět prostorových obrázků - Radek Chajda

Svět 3D -- Pozoruhodný svět prostorových obrázků
-15%
sleva

Kniha: Svět 3D -- Pozoruhodný svět prostorových obrázků
Autor:

Předložená publikace se snaží vysvětlit čtenáři pojmy, související s naším prostorovým vnímáním světa a zachycením tohoto prostorového vjemu pomocí různých technik. V úvodních ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013-04-01
Počet stran: 80
Rozměr: 23 cm + papírové 3D brýle
Úprava: 62 stran, 29 i.e. 17 stran obr. příl. : barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788025125793
EAN: 9788025125793
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha nejprve vysvětluje základy optiky a našeho vnímání (jak vnímáme obraz a prostor, jak oči vidí). V další části seznamuje s historií 3D obrázků a s jejich různými druhy (stereoskopická fotografie, anaglyfy, hologram...). Poslední část se věnuje pohyblivému obrazu - popisuje fungování 3D kin a možnosti 3D televizí a monitorů. Výklad je doplněn fotografiemi a nákresy a řadou jednoduchých experimentů (výroba vlastního periskopu, dalekohledu). V závěru je příloha - 3D brýle a 29 prostorových obrázků. Srozumitelná příručka seznamující s principy a fungováním trojrozměrných obrázků. Pro děti od 11 let.

Popis nakladatele

Předložená publikace se snaží vysvětlit čtenáři pojmy, související s naším prostorovým vnímáním světa a zachycením tohoto prostorového vjemu pomocí různých technik. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny populární formou základní pojmy o světle, optiky a zobrazování. Ve stručných návodech „zkus si také“ je čtenář motivován k pokusům se světlem a zobrazováním. Úspěch pokusů bude jistě stimulační k dalším zamyšlením nad podstatou optických jevů. Je vysvětleno vidění hloubky prostoru a historické experimenty, směřující k jejímu záznamu. Od statických prostorových obrázků se odvíjí i vysvětlení zaznamenaných prostorových pohyblivých scén jak ve 3D kinech tak i možnost jejich sledování na monitorech počítačů nebo v televizi. Kniha si jistě najde svoje čtenáře. Ty zvídavější, kteří se pustí do experimentů jistě zaujme a bude motivovat k dalšímu poznávání tajů, zajímavostí a záludností a krásy oboru optika.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Úžasný svět techniky U6 - Jak funguje svět Úžasný svět techniky U6 - Jak funguje svět
Chajda Radek, Teslíková Kamila
Cena: 212 Kč
Mozky pro armádu Mozky pro armádu
Roachová Mary
Cena: 264 Kč
Mozky pro armádu Mozky pro armádu
Roachová Mary
Cena: 239 Kč
Zákazníci kupující knihu "Svět 3D -- Pozoruhodný svět prostorových obrázků" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

POZNÁVÁME

ZÁKLADY OPTIKY


OPTICKÉ ČOČKY

Co je optická čočka?

Abychom pochopili, jakým způsobem naše oči vidí, musíme si nejprve vysvětlit základy optiky.

Nejčastějšími optickými prvky při vytváření obrazu jsou čočky. Setkáme se s nimi vobjektivech kamer a fotoaparátů, v dalekohledech, v projektorech v kině i v našem oku.

Vstoupí-li světelný paprsek ze vzduchu do skla, změní svůj úhel, zalomí se. Velikost úhlu lomu přitom záleží na tom, pod jakým úhlem paprsek na sklo dopadá, a také na druhu skla. Když není rozhraní vzduchu a skla rovné, ale zakřivené, vzniká čočka. Název byl opravduzvolen podle toho, že připomíná známou luštěninu – čočku. Díky tvarovanému povrchu dopadají krajní paprsky pod jiným úhlem než paprsky uprostřed čočky. To způsobí, že i když na čočku dopadají rovnoběžné paprsky, po průchodu čočkou nejdou všechny stejným směrem. Jejich směr se změní podle toho, jak byl každý paprsek daleko od středu čočky, přičemž zatímco paprsek jdoucí středem čočky se nemění, krajní paprsky se zalomí nejvíc. Jaké jsou druhy čoček? Existují dva základní typy čoček. První je spojná čočka, která dovede rovnoběžné světelné paprsky soustředit do jednoho bodu a také umí zaostřit obraz nějakého předmětu. Bodu, ve kterém se paprsky sbíhají, říkáme ohnisko F. Spojnou čočku na první pohled poznáme tak, že při pohledu skrz ni do dálky vidíme obraz převrácený vzhůru nohama. Při pohledu na blízké předměty obraz není převrácený, zato je zvětšený. Čočka zde slouží jako takzvaná lupa.

Druhým typem čočky je rozptylná čočka, která se chová přesně opačně než spojná, toznamená, že rozptyluje paprsky do stran, takže se nám zdá, jako by zdánlivě vycházely z ohniska před čočkou. Při pohledu skrz ni je obraz zmenšený, ale správně orientovaný.

7

OPTICKÉ ČOČKY


KTERÁ JE KTERÁ?

Spojnou čočku můžeme od rozptylné čočky rychle a jednoduše rozlišit podle tvaru. Spojná čočka

je uprostřed silnější než na okraji, zatímco u rozptylné je tomu naopak. Pokud by však bylovykle

nutí malé a na první pohled nezřetelné, stačí se prostě přes čočku podívat do dálky. Spojná obraz

převrací, rozptylná ne.

8

POZNÁVÁME ZÁKLADY OPTIKY


Zkus to také!

Nemáte žádnou čočku na pokusy? Vyrobte si svou vlastní čočku! Potřebujete k tomu kulatou

skleněnou vázičku nebo chemickou baňku. Naplňte ji vodou, chvíli počkejte, až vyjdou bublinky

vzduchu, a zašpuntujte – a máte spojnou čočku!

Prozkoumejte optické vlastnosti vyrobené čočky. Podívejte se svou čočkou do dálky i na blízké

předměty. Má docela slušné zvětšení. Co je válcová čočka? Optická čočka nemusí mít jen klasický kulovitý tvar. Pokud je sklo vybroušeno tak, že povrch tvoří část válce, vzniknetakzvaná válcová čočka. Zadní strana většinou bývá rovná. Protože je povrch takové čočky vypouklý jen v jednom směru, zobrazuje zajímavým způsobem. Obraz je buď zúžený stranově, nebo výškově, podle polohy čočky, takže vytvoří jen úzký proužek. Jak jeznázorněno na obrázku, bod A se zobrazí do bodu A ́, bod B do bodu B ́ atd. Obraz je tedy stranově převrácený, ale není vzhůru nohama.

Protože válcovou čočku ze skla není snadné vyrobit, často se používají tam, kde jejich kvalita

stačí, válcové čočky lisované z průhledného plastu. Výrobní náklady jsou potom výrazně nižší.

Zkus to také!

Pro lepší pochopení toho, jak válcová čočka zobrazuje, si jednu takovou vyrobíme. Nebudeme

samozřejmě brousit sklo, ale použijeme takové, které je již vhodně tvarované. Jednoduše vezmeme

válcovou láhev s hladkými stěnami, odstraníme z ní etiketu a naplníme ji vodou. Zkuste se přestakovou válcovou čočku podívat. Možná objevíte i její „zeštíhlující účinky“!

9

OPTICKÉ ČOČKY


Válcové čočce se říká takécylindrická podle tvaru kdysioblíbeného klobouku.

VÁLCOVÉ ČOČKY V BRÝLÍCH?

Válcové čočky mají využití také v oční optice. Při korekci neboli nápravě astigmatismu (oční vada

způsobená rozdílným zakřivením čočky ve svislém a vodorovném směru) se v brýlích používají

právě takto tvarované čočky, protože při astigmatismu je vada oka ve vodorovném směru jiná než

ve svislém směru.

Zajímavým použitím optického skla je také optické vlákno. Je to tenké vlákno vytažené zroztaveného skla, které se používá k přenosu informací. Světelné impulsy se šíří vnitřkem vlákna a na

povrch dopadají pod tak malým úhlem, že se odrazí zase zpět dovnitř, aniž by povrch byl opatřen

nějakou odraznou vrstvou. Můžu si čočku vyrobit doma? Opracovat sklo není snadné. Průmyslově se čočky vyrábějí z velkého bloku kvalitního optického skla, které se nejprve nařeže na čtverce potřebné velikosti a ty se potom ofrézují na kulaté disky, stále však mají přední a zadní stranu rovnou. Vypouklého tvaru se dosáhne broušením kulatých polotovarů nalepených na vypouklé podložce, po kterých za pomoci tekutého brusiva přejíždí nástroj ve tvaru převrácené misky. Postupně se používá jemnější a jemnější brusivo, až se povrch vyleští a je zcela hladký a průhledný. Doma tento postup těžko napodobíme, takže pokud nemáme skleněnou nádobukulovitého tvaru, můžeme zkusit primitivní čočku vyrobit ze sáčku naplněného vodou, který rukama vytvarujeme tak, aby stěny byly čočkovitě prohnuté.

10

POZNÁVÁME ZÁKLADY OPTIKY


Bloky optického skla. Stroj na broušení zakřiveného

povrchu čočky.

Zkus to také!

Ukážeme si ještě jinou možnost

domácí výroby jednoduché čočky.

Vezmeme velký kelímek od jogurtu

a na boku vystřihneme velký otvor.

Přes vrch kelímku volně položíme

fólii na balení potravin. Musí být

prohnutá, protože do ní nalijeme

vodu, která díky prohnuté fólii

vytvoří „vodní lupu“. Kolem kraje je lepší fólii přichytit izolepou. Bočním otvorem vložíme drobný předmět,

který chceme vidět zvětšený. Přes lupu vzniklou z vody pozorujeme mírně zvětšený předmět.

Úplně nejjednodušší čočku vyrobíme tak, že na minci nakapeme pomocí špejle velkou kapku vody.

Díky vypouklému povrchu působí kapka jako čočka s mírným zvětšením.

JAK MŮŽE ČOČKA ZAPÁLIT OHEŇ?

Spojná čočka soustřeďuje všechny paprsky do jednoho

bodu, do ohniska. Samozřejmě pokud jdou paprsky dál, tak

se za ohniskem zase rozbíhají od sebe. Jak už název tohoto

bodu napovídá, může v ohnisku dojít i k zapálení ohně.

Nejsnadněji toho dosáhneme tak, že v létě silné sluneční

paprsky zaostříme pomocí čočky na papír. Vzdálenost čočky

musíme najít takovou, aby se všechny paprsky soustředily

do jednoho bodu. A protože černá barva pohlcuje teplo lépe než bílá, papír se nám budezaalovat snadněji, když jej pokreslíme černým fi xem. Čím větší čočku máme k dispozici, tím lépe,

protože do ohniska soustředíme světelné záření z větší plochy.

.

11

OPTICKÉ ČOČKY


ZRCADLA

Kam se odrazí světlo od zrcadla?

Zrcadlo odráží světelné paprsky přesně zpět jen tehdy, když

dopadají kolmo na zrcadlo. Pokud je zrcadlo nakloněné

šikmo, odrazí se na protější stranu pod stejným úhlem, pod

jakým dopadly na zrcadlo. To je tzv. zákon odrazu. Záleží

tedy na sklonu zrcadla. Vezměte si baterku, stoupněte si ve

tmě před zrcadlo a všechno si sami vyzkoušejte.

Zaručeně vždy přesně zpět nám vrátí paprsek trojice

navzájem kolmých, pevně spojených zrcadel. Světlo se odráží

z prvního na druhé, z něj na třetí a od něj se vrací do stejného

směru, odkud přichází. O co víc je skloněné jedno zrcadlo,

o to méně je další a naopak. Pomocí tří odrazů se dosáhne toho, že paprsek odražený od této

soustavy zrcadel je přesně rovnoběžný s paprskem dopadajícím na zrcadla.

K čemu slouží koutový odražeč?

Pokud je takové zařízení vybroušené z jednoho kusu skla,

říká se mu koutový odražeč, protože připomíná uřezaný kout

místnosti. Z takových malých koutových odražečůvylisovaných z plastu jsou složeny odrazky, jaké máte například

na kole. Vtip jejich použití spočívá v tom, že při libovolné

poloze jízdního kola odrážejí světlo z refl ektorů auta přesně

zpět, takže je řidič vidí. Při použití obyčejných zrcátek by

záleželo na úhlu dopadu, jestli se světlo odrazí zpět nebo

jinam. Odrazkami také bývají pokryty refl exní dopravní značky, takže při osvětlení refl ektory

přijíždějícího auta ve tmě krásně září.

Zkus to také!

Vyrobte si koutový odražeč! Pokud máte k dispozici tři zrcátka,

můžete je slepit izolepou do naznačeného tvaru a vyzkoušet, že

ať se díváte z kteréhokoli místa, vždy uvidíte své oko.

LASEROVÉ VYMĚŘOVÁNÍ

Koutový odražeč používají také zeměměřiči, kteří v dnešní době vyměřují pomocí laseru. Kdyby

na vyměřovací tyči bylo umístěno obyčejné zrcátko, bylo by téměř nemožné ji držet tak, aby se

paprsek odrážel přesně zpět. Díky koutovému odražeči nezáleží na přesné poloze.

12

POZNÁVÁME ZÁKLADY OPTIKY


ZRCADLO, UKAŽ MI...

Koutový odražeč odráží světelné paprsky

přesně zpět. Proto v něm vždy vidíme

sami sebe! PERISKOP Jak funguje periskop? Šikmo postavené zrcadlo odkloní paprsky do jiného směru. Toho využívá periskop, ve kterém je směr světelných paprsků změněn dvakrát. Díky tomu projde světlo dvakrát zalomenou trubicí a my můžeme cokoliv skrytě pozorovat.

Například ponorka se nemusí celá vynořovat

na hladinu, ale jen vystrčí svůj periskop. Také

z obrněného vojenského vozidla není moc dobré

vystrkovat hlavu, a proto k pozorování opět slouží

periskop.

13

PERISKOP


Zkus to také!

Zhotovíme si vlastní periskop! Vyrobíme jej z papírových trubek, které slepíme lepicí páskou nebo

lepicí tavnou pistolí. V místech zalomení rohy šikmo uřízneme (pod úhlem 45°)

a přilepíme na ně dvě menší zrcátka, třeba z rozbitého zavíracího zrcátka do kabelky. Při konstrukci

vám napoví obrázek.

A můžeme skrytě pozorovat! KULOVÁ ZRCADLA Co je to kulové zrcadlo? Na rozdíl od klasického rovného zrcadla je jeho povrch částí koule, to znamená, že je zakřivené s určitým poloměrem zakřivení. Díky tomu má podobné vlastnosti jako čočka. Má totiž také ohnisko. Duté zrcadlo odráží paprsky tak, že se sbíhají v ohnisku. Může tedy stejně jako čočka zapálit oheň slunečními paprsky.

Známý starověký učenec Archimédes prý

takto chránil své město Syrakusy před útočníky,

když na dálku pomocí velkých zrcadel zapaloval

blížící se nepřátelské lodě.

Opačně tvarované vypuklé zrcadlo zase

rozptyluje paprsky od sebe, podobně jako to

provádí rozptylná čočka. Rozdíl je jen v tom, že

čočkou paprsky procházejí na druhou stranu, zatímco od zrcadla se odrážejí zpět.

14

POZNÁVÁME ZÁKLADY OPTIKY

zrcátka


JEN OBYČEJNÉ SKLO

Stejně jako zrcadlo dokáže paprsky

odklonit do jiného směru i skleněný

hranol. Díky vyleštěným plochám odráží

stejně jako zrcadlo. V profesionálních

periskopech bývají místo zrcadel použity

právě hranoly, protože na skle nemusí

být naneseny žádné odrazné vrstvy,

které časem ztrácejí svou odrazivost.

Existuje i hranolový nástavec na objektiv

kamery pro tajné natáčení. S jeho

použitím míříte kamerou jinam, než

kam je zaměřený objektiv. DALEKOHLEDY Jak vyrobit dalekohled? Dalekohled obsahuje dvě čočky – objektiv a okulár. Okulár je čočka umístěna blíže k oku. U kvalitnějších dalekohledů není objektiv ani okulár jen jediná čočka, ale jsou kvůli snížení optických vad (např.rozostřené okraje obrazu, rovné čáry se zobrazují jako prohnuté apod.), tvořeny soustavou několika čoček a tudíž dávají kvalitnější obraz. Na nejjednodušší dalekohled ale opravdu stačí mít dvě spojné čočky. Aby byl obraz v dalekohledu zaostřený, musí být čočky nastaveny tak, aby se ohnisko okuláru přesně krylo s ohniskem objektivu. V tomto nejjednodušším dalekohledu však bude obraz převrácený, tedy hlavou dolů. Aby byl orientovaný správně, musídalekohled obsahovat ještě převracecí čočku nebo hranoly. Hvězdářský dalekohled převracecí systém nepotřebuje, protože u nebeských objektů nám nevadí, když je vidíme obráceně.

15

DALEKOHLEDY


Zkus to také!

Pokud máte k dispozici dvě čočky, třeba ze starých brýlí nebo z rozbité

hračky, můžete si vyrobit dalekohled. Za tělo dalekohledu poslouží třeba

trubička od toaletního papíru! Nejprve musíte zjistit, v jaké vzdálenosti od

sebe musí být čočky umístěny, aby se obraz zaostřil. Čočky jednoduše

uchopte do rukou, podívejte se skrz ně na dostatečně vzdálený předmět

a vyzkoušejte, při jaké vzájemné poloze obou čoček uvidíte ostrý obraz.

Nyní změřte vzdálenost čoček. Papírovou trubičku musíte zkrátit právě na tuto délku. Na její konce nalepte

čočky, nejlépe pomocí lepicí tavné pistole. U tohoto jednoduchého dalekohledu je obraz převrácený,

protože nemá převracecí soustavu. Možná to nevíte, ale převrácený obraz vzniká i v našem oku!

Zkus to také!

Prozkoumejte obraz v dutém a vypouklém

zrcadle. Že žádné nemáte? Podívejte

se v příborníku po lesklé lžičce, můžete použít

i naběračku. Natočte ji vypouklou stranou k sobě.

Jak se v ní uvidíte?

A teď ji otočte vnitřkem k sobě. Jak se změnil

obraz? Chod paprsků ve vypouklém zrcadle – vzniká dojem, jako by paprsky vycházely z bodu za zrcadlem.

16

POZNÁVÁME ZÁKLADY OPTIKY


DÍRKOVÁ KOMORA (camera obscura)

ZAOSTŘÍM OBRAZ I BEZ ČOČKY?

Nemáte-li k dispozici žádnou čočku, je právě pro vás určen následující experiment. Využívá se

v něm zajímavé skutečnosti, že stejně jako čočka dokáže zaostřit obraz i malá dírka, jen je obraz

tmavší. Lidé si toho všimli už dávno, když do zatemněné místnosti pronikalo světlo malým

otvo rem. Na protější stěně uviděli převrácený obraz toho, co bylo venku. Na tomto principu se

před několika staletími začaly vyrábět pomůcky pro kreslíře. Říkalo se jim „camera obscura“, což

znamená „temná komora“. Byly to skříňky, které měly v jedné boční stěně malý otvor. Protější

boční stěna byla z matného skla, skrz které prosvítal obraz promítnutý dírkou. Stačilo přiložit tenký

papír a obraz obkreslit. Zkus to také! Vyrobte si dírkovou komoru. Potřebujete dva kelímky od kávy (musí být tmavé). Nejlépe se bude pracovat s papírovými kelímky. V jednom z nich propíchněte špendlíkem uprostřed dna dírku, druhému vystřihněte ve dně otvor asi o průměru 1cm. Mezi kelímky vložte průsvitný papír a kelímky spojte, třeba izolepou. Jiné provedení dírkové komory je možné například z papírových trubek, na jednom konci zaslepených černým papírem. Vaši cameru obscuru namiřte malou dírkou na jasný předmět, třeba okno. Na průsvitném papíře uvnitř uvidíte převrácený obraz.

Mezi dvěma spojenýmipapírovými trubkami je vložen průsvitný

papír z papírového kapesníku.

Zadní konec trubky je zaslepen

černým papírem, v němž ješpendlíkem propíchnutý otvor. Protože

malý otvor funguje jako spojná

čočka, uvidíme převrácený obraz.

17

DÍRKOVÁ KOMORA




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist