načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Svatá kniha vlkodlaka - Viktor Pelevin

Svatá kniha vlkodlaka
-15%
sleva

Kniha: Svatá kniha vlkodlaka
Autor:

Svatá kniha vlkodlaka je nesmírně zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž ... (celý popis)


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-02-23
Počet stran: 392
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 390 stran
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Svjaščennaja kniga oborotn’ja
Spolupracovali: přeložil Ondřej Mrázek
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
ISBN: 9788025900260
EAN: 9788025900260
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Svatá kniha vlkodlaka je nesmírně zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž se zmítá soudobé Rusko. Viktor Pelevin rafinovaně využívá všeobecně rozpoznatelných archetypů a popkulturních motivů k satirickému zobrazení postsovětské společnosti: hlavní hrdinka A Čůri, tisíce let stará žena-liška vtělená ve svůdnou nezletilou prostitutku, pomocí svého chvostu hypnotizuje své klienty, a zatímco oni sní své erotické sny, ona jim odčerpává životní energii, díky níž je takřka nesmrtelná; a navzdory svému povolání zůstává nedotčenou pannou… ovšem jen do chvíle, kdy potká vysoce postaveného oficíra z bývalé KGB, shodou okolností mocného vlkodlaka.

Související tituly dle názvu:
Snuff - Utopie Snuff - Utopie
Pelevin Viktor
Cena: 351 Kč
Relics Relics
Pelevin Viktor
Cena: 212 Kč
Lubov k trem tsukerbinam Lubov k trem tsukerbinam
Pelevin Viktor
Cena: 222 Kč
S.N.U.F.F. S.N.U.F.F.
Pelevin Viktor
Cena: 304 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

V průzračné noci zříš,

kdykoli zvrátíš hlavu,

kterak se halí Bůh

do sterých hvězdných hávů.

neznámý autor

Kdo je tvůj rytíř, Dolores?

Superman v modré peleríně?

Pláže a bary, déja` vu, jako dnes

v růžovém bouráku se protahuješ líně!

Humbert Humbert

Klient, kterého mi dohodil barman Sergej, čekal vAlexandrovském baru hotelu National už od půl osmé

večer. Bylo půl a deset a taxík se šinul jako šnek, jak se

pomaličku posouval z jedné zácpy do druhé. V jednu

chvíli už jsem málem uvěřila, že mám taky duši – tak

protivně a tesklivě mě tížilo cosi uvnitř.

„I want to be forever young,“ zazpíval z rádia zpěvák

kapely Alfaville.

Tvoje starosti na mou hlavu, pomyslela jsem si. Azároveň mi to hned připomnělo moje vlastní.

Když se to tak vezme, připouštím si je vlastně jen

zřídka. Vím o nich jenom to, že jsou pořád ukryté tam

dole, v černočerné prázdnotě, a já se k nim můžu vrátit,

kdykoli mě napadne. Abych se zase jednou – jako užtolikrát předtím – přesvědčila, že nemají žádné řešení.

Když se tak nad tím občas zamyslím, docházím kzajímavým závěrům.

Dejme tomu, že si všechny svoje problémy vyřeším.

Co bude pak? Jednoduše se rozplynou – to znamená, že

zmizí v tom samém nebytí, kde se po většinu časuna>11

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 11


cházejí i bez toho. Bude to mít jenom jeden praktický

důsledek – má mysl je přestane namáhavě vytahovat

z té černočerné prázdnoty na povrch. Neznamená to

tedy, že všechny mé neřešitelné problémy tkví jedině

v tom, že na ně myslím? A není to tak, že je vlastněprobouzím k životu v okamžiku, kdy si na ně vzpomenu?

Nejsměšnější z mých starostí je moje jméno. Mám s ním přitom problém jedině tady, v Rusku. Jenomže jelikož žiji právě tady, nezbývá než si přiznat, že ten problém je velice reálný.

Jmenuji se A Čuri.

Dříve, když ještě platil starý pravopis, byla možnost vyhnout se nechutným narážkám a dvojsmyslůmalesoň v psaném textu. Podepisovala jsem se jako АХури. Na pečetním prstenu, jejž mi v roce 1913 daroval jeden petrohradský mecenáš, znalý mého tajemství, jsoupísmena spletena do půvabného oranamentu, který začíná citoslovcem Ach. Váže se k tomu jedna zajímavá historka. První pečetidlo, které pro mě objednal, bylo vyřezáno do vzácného rubínu, čtvercová ploška kamene bylavelkým křížem písmene X rozčtvrcena do polí, do nichž byla vepsána zbylá čtyři písmena:

Daroval mi ten rubín, když jsme se právě plavili na jachtě po Finském zálivu, a já jsem jím vztekle mrštila do vln, sotva jsem si jej prohlédla. Mecenáš zbledl azetal se, proč ho tak nenávidím. Pochopitelně ho aninenapadlo, že bych jej vskutku nenáviděla. Za těch dob byly zkrátka v módě dramatické duševní výlevy a velká

12

Х

А У

Р

И

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 12


gesta, což se také ostatně stalo příčinou první světové

války a Říjnové revoluce. Zeptala jsem se ho, zda je pro

něj má přítomnost vstuktu tak trýznivá, aby mi to musel

dávat tak okatě najevo tím v krvi utopeným AU. Netrvalo to

ani celý den a už byla hotova další varianta, vyrytátentokrát v ladných smyčkách do okrouhlého opálu „stajulným a k zešílení svůdným ACH“, jak to můj mecenáš

galantně vyjádřil ve vytříbených verších, které byly

k dárečku přiloženy.

Tak to vidíte, jací lidé dříve žili v Rusku!Mimochodem, nepřestala jsem ho podezírat, že ty verše nenapsal sám, ale nechal je složit na zakázku básníka Kuzmina, protože po revoluci za mnou několikrát přišly čekistické svině totálně sjeté kokainem a hledaly u mě v bytěbrilianty. Do toho mého nádherného bytu v Italské ulici potom nasáčkovali nějaké pradleny a zámečníky, anakonec mě reformou pravopisu připravili o vznešené jméno – poslední oporu mé sebeúcty. Proto jsem komunisty neměla ráda od samého začátku, ještě v době, kdy do nich velké naděje vkládali mnohé uznávané osobnosti a myslitelé.

Mé jméno je ve skutečnosti velice krásné a sdvojsmysly, které se na něj lepí ve slovanských jazycích, nemá nic společného. A Čuri znamená čínsky Liška A. Analogicky k evropské praxi bychom mohli říci, že A je moje křestní jméno a Čuri příjmení. Co mohu na svou obhajobu dodat? Říkali mi tak již v dobách, kdy slova s kmenem čur v ruštině ještě neexistovala a samotné slovanské kmeny jakbysmet.

Kdo by si tenkrát pomyslel, že se mé ušlechtilépříjmení jednou promění málem v sprosté slovo? A co se týče křestního jména – taky to pěkně schytalo, i když je to jenom jedno písmeno. Když jde někdo po ulici ana>13

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 13


jednou uvidí, že v obchodě, kam se chystá, je fronta na

půl hodiny, trhne sebou a vyklouzne mu: A kur....Mimochodem, Ludwig Wittgenstein přece tvrdil, že na

světě neexistuje nic, jenom jména. Není tu nikdo, na

kom by mělo smysl vylévat si vztek.

My lišky jsme šťastné bytosti, protože máme krátkou paměť. Jasně si pamatujeme jen takových posledních deset dvacet let. Všechno, co bylo předtím, spí včernočerné prázdnotě, o níž jsem už hovořila. Avšak nemizí to docela. Minulost je pro nás něco jako potemněláspižírna, kam si můžeme, když je to nutné, pro jakoukoli vzpomínku dojít. Je ovšem zapotřebí vyvinout úsilí zcela zvláštního druhu, což je dosti vyčerpávající atrýznivé, plus mimořádně silnou vůli. Dělá to z nás velice zábavné společnice, protože nám to umožňuje trousit spousty zajímavých myšlenek na takřka libovolné téma. Krom toho známe všechny hlavní světové jazyky – měly jsme dost času na to, abychom se je naučily. Svědivépuínky své paměti ale nedráždíme zbytečným drbáním, pokud to skutečně není nutné, a každodenní proud myšlenek se u nás tudíž prakticky neliší od lidí. Totéž platí pro naši profesionální činnost – činí lišky knerozeznání podobné bezocasým opicím.

Mnoho lidí nechápe, jak je to všechno možné.Pokusím se to vysvětlit. V každé kultuře je zvykem spojovat nejrůznější zvláštnosti zevnějšku s určitýmivlastnostmi a charakterovými rysy. Půvabná princezna je dobrá a milosrdná, zatímco čarodějnice je ošklivá a na nose má hnusnou bradavici. Kromě toho existují i jemnější souvislosti a stereotypy, které není tak snadné zachytit slovy. A právě kolem kostry tvořené těmito těžkoidentifikovatelnými nitkami vyrůstají zákonitosti umění portrétu a estetických měřítek krásy. Časem se nitky

14

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 14


i souvislosti mění, proto na vyhlášené a opěvovanékrasavice z jedné epochy hledí lidé v jiné epoše s rozpaky.

Tak to vidíte. A osobnost lišky – když to hodnězjednoduším – odpovídá právě takovému typu charakteru,

s nímž si průměrný představitel současné epochyspojuje její zevnějšek.

Asi tak každých padesát nebo pětapadesát let si ke svým neměnným vnějším rysům zvolíme novýimitátor duše, který pak stavíme na odiv při setkání s lidmi. Z lidského hlediska je proto náš vnitřní svět v libovolném okamžiku zcela totožný s naším zevnějškem. Druhá věc je, že není totožný s realitou, ale řekněte, kdo topochopí? Vždyť existence většiny lidí beztak nemá nic společného s realitou – lidé mají jen svůj vnitřní svět a zevnějšek, dvě strany téže mince, kterou, jak naivně věří, kdesi kdosi vložil na jejich osobní účet.

Chápu, že vám to asi připadá divné, ale je to opravdu tak: abychom vyšly vstříc našim současníkům,pořizujeme si ke své nestárnoucí tvářičce nové já, které by nám v lidských očích lépe slušelo. Docela jako šatypřešité podle nové módy. Naše vysloužilá já ukládáme do komory a po čase už se musíme usilovně snažit,abychom si vzpomněly, jaké jsme byly dříve. A mezitímžijeme svými kratochvílemi a směšnými hloupostmi... Někdy se mi zdá, že je to svého druhu evolučnímechanismus, jehož účelem bylo ulehčit nám naši kamufláž. Vždyť nejlepší maskování je přece takové, kdy sepřiodobníme ostatním nejen tím, jak vypadáme, ale izpůsobem myšlení. Ovšem že kamufláž je to jenom pro nás, pro lišky. Pro člověka je to zkrátka osud, který se nedá změnit.

Podle toho, jak vypadám, byste mi řekli něco mezi čtrnácti a sedmnácti, ale spíš k těm čtrnácti. Můj ze>15

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 15


vnějšek vyvolává u lidí, a hlavně u mužů, velice silné

a rozporuplné city. Popisovat je podrobněji by pro mě

byla příšerná nuda a nemám to ani zapotřebí – ostatně

Lolitu čtou dneska už všichni, dokonce i lolitkysamotné. A právě ty city, které u mužů vzbuzuji, mi slouží

jako základní zdroj energie. Asi by se dalo říct, že jsem

podvodnice a ještě k tomu příživnice. Ve skutečnosti

mám ale nezletilost dávno za sebou. Z vlastnípohodlnosti zaokrouhluji svůj věk na dva tisíce let – na ty sidokážu vzpomenout vždycky. Může to znít jako koketerie,

ale ve skutečnosti jsem daleko starší. Počátky mého

dlouhověkého života se ztrácejí kdesi velice daleko aoživit si je v paměti je pro mě skoro tak nemožné jakopokusit se osvětlit lucerničkou noční nebe. My lišky se

nerodíme jako lidé. Pocházíme z nebeského kamene

a máme společné kořeny se samotným Opičím králem,

hrdinou Putování na Západ (ale nebudu vás dlouzepřesvědčovat, že je to přesně tak, jak říkám, protože žádné

osobní vzpomínky na tyto bájné doby se mi v paměti

neuchovaly).

Tehdy jsme byly docela jiné. Mám teď na mysli náš vnitřní svět, ne zevnějšek. Navenek se s věkemneměníme, pokud tedy nepočítám maličkost – každých sto osm let se nám na chvostě objeví jeden šedivý chlup.

Osobně jsem nezanechala v historii tak výrazné stopy jako některé další představitelky mého rodu. Přesto je o mně zmínka v jednom z významných děl světovéliteratury, takže si o mně můžete přečíst i v ruštině. Stačí zajít do knihkupectví Akademkniga, koupit si knížku Gan Baa Zápisky o hledání duchů a najít si v ní příběh o tom, jak v dobách pozdní dynastie Chan císařůvmístodržící pátral po uprchlém veliteli ochranky. Místodržící obdržel informaci, že dezertéra unesly temné síly, a na

16

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 16


pátrání byl vyčleněn celý vojenský oddíl. Následující

text dodnes nedokážu přečíst bez toho, aby mi vyhrkly

slzy (nosím s sebou tu stránku jako talisman):

...císařský místodržící s několika desítkami pěšáků avojáků na koních si přibral na pomoc i lovecké psy a začal pečlivě prohledávat prostor za hradbami města, každou jeskyni a křoví, jen aby uprchlíka dopadl. Siao bylnakonec objeven v prázdné hrobce na hřbitově. Jakmile vlkodlak zaslechl hlasy lidí a štěkot psů, chtěl se schovat, ale vojáci ho našli a přivedli zpět. Vypadal úplně jako liška, lidského na něm nebylo vůbec nic. Dokázal vydávat jen špatněartikulované zvuky „A-Czy“ (A-Czy je čínská přezdívka lišky). Až asi po deseti dnech začal pomalu přicházet k sobě a měnit se zpět v člověka. Tehdy počal vyprávět: „Když přišla liška poprvé, objevila se v zapadlém koutě statku, těsně u kurníku, velice krásná žena. Jmenovala se A-Czy a začala mne vábit k sobě. To se opakovalo několikrát, až jsem se najednou ke svému vlastnímu překvapenínechal zlákat a šel jsem za ní. Tehdy se stala mou ženou a ještě téhož večera jsem se ocitl v jejím domě. Na setkání se psy si nevzpomínám, vím jen, že jsem s ní byl šťasten jako nikdy v životě.“

„To jsou zlí horští duchové,“ upřesnil věštec Taos.

V Zápiscích o proslavených horách se píše: „Liška byla v hluboké minulosti prostopášnou ženou a jmenovala se A-Czy. Potom se proměnila v lišku.“

A to je také důvod, proč si vlkodlaci z tohoto rodunechávají říkat A-Zzy.

Na toho člověka si dobře pamatuji. Jeho hlava sepodobala žlutému vejci a jeho oči vypadaly jako dvapa>17

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 17


pírky, které na to vejce někdo přilepil. Upřímně řečeno,

převyprávět náš milostný příběh pravdivě se mu příliš

nepodařilo. Mýlí se i vypravěč, když říká, že jsem se

jmenovala A-Czy. Velitel ochranky mi říkal A, křestním

jménem, a to jeho typické czy vznikalo ze zvuků, které

začal nevědomky vydávat, když to s ním začalo jít zkopce: během rozhovoru šustivě nasával kyslík, jako by

se snažil vrátit zpět na místo svou odstávající dolníčelist. Kromě toho není vůbec pravda, že jsem bylaprostopášnou ženou a teprve potom jsem se proměnila

v lišku – tak to, pokud je mi známo, prostě nechodí. Ale

přes to všechno je pravda, že pročítat si tento úryvek

středověké prózy znovu a znovu je pro mě pořádvzrušující. Cítím se jako stárnoucí herečka, která se zasní

při prohlížení těch nejstarších fotek, na kterých jezachycena.

Možná by vás zajímalo, proč mi říkají A? Jedenkonfuciánský knihomol se slabostí pro mladé chlapce, který dobře věděl, co jsem zač, ale navzdory tomuvyužíval mých služeb až do své smrti, vymyslel zajímavé vysvětlení. Podle něho je „a“ ten nejkratší zvuk, který může člověk vydat, když mu přestanou fungovat svaly v hrdle. A skutečně je pravda, že někteří lidé, kteréhypnotizuji, dokáží vykoktat cosi jako přidušené aáA. Ten konfucián mi dokonce nakreslil kaligrafii jako osobní dárek – začínala slovy: „A Churi, můry a vážky u noční řeky...“

Někomu se může zdát, že žít v Rusku a jmenovat se A Čuri je poměrně smutný osud. Něco jako žít vAmerice a jmenovat se Whatze Phuck. Ano, přiznávám, že to jméno zabarvuje můj život do poněkud ponurýchodstínů. Ale kterýkoli z mých vnitřních hlasů je vždypřiraven se zeptat: a cos vlastně čekala od života? Jméno

18

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 18


je, jak už jsem řekla, ta nejmenší z mých starostí. Tím

spíše, že stejně pracuji pod pseudonymem. Takže žít

s takovým jménem je pro mě spíše úsměvné, i když se,

pravda, jedná o úsměvy z oblasti dosti černého humoru.

Pracovat jako prostitutka mi také nedělá žádné velké problémy. Moje kolegyně Duňa (známá pod přezdívkou Svůdnice), se kterou jsme se střídaly v interhoteluBalčug, jednou trefně vystihla, čím se liší prostitutka odpočestné ženy: „Prostitutka chce po chlapovi sto dolarů za to, že mu udělá dobře, ale počestná žena chce mít všechny jeho prachy za to, že z něj vysaje krev.“ Ruku do ohně bych za takto radikální názor nedala, alemyslím, že zrnko pravdy se v něm najde: mravy jsou vsoučasné Moskvě na takové úrovni, že přeložíme-li výraz „z lásky“ (náležející do žargonu vymóděných štik salonů) do řeči paragrafů, bude z toho rázem „za sto tisíc dolarů s hemeroidem“. Má vůbec smysl starat se onázory společnosti, kde panuje taková morálka?

To já mám horší starosti. Třeba svědomí. Ale s tím si budu lámat hlavu zase v nějaké jiné zácpě. Teď už jsme skoro tady.

* * *

Cylindr je kastovním znakem, který poukazuje napříslušnost k elitě, ať už si o ní myslíme cokoli. A když vás

u vchodu do hotelu vítá vrátný v cylindru, hluboce se

klaní a otevírá vám dveře dokořán, už jen to, samo o sobě,

vás pozvedá na tak vysokou úroveň, že to – zvláště pro

lidi, kteří nebyli v životě zase až tak moc úspěšní –přináší nemalá vydání.

Třeba na cenách nápojů je to vidět na první pohled.

19

Vlk_zlom.qxd:Sestava 1 2/2/11 12:41 PM Stránka 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist