načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Šumava a Bavorský les -- Kraj legend a divoké přírody – Petr Hejna

Šumava a Bavorský les -- Kraj legend a divoké přírody

Elektronická kniha: Šumava a Bavorský les
Autor: Petr Hejna
Podnázev: Kraj legend a divoké přírody

– Tipy na výlety krásnou i tajemnou Šumavou, jejím podhůřím i Bavorským lesem - slovem, obrazem i filmovými záběry. Brány Šumavy, místa známá i mnohým utajená, jejich dostupnost pro zdatné, cyklistům, stejně jako jiná invalidům. Historie i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 329
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-020-6401-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tipy na výlety krásnou i tajemnou Šumavou, jejím podhůřím i Bavorským lesem - slovem, obrazem i filmovými záběry. Brány Šumavy, místa známá i mnohým utajená, jejich dostupnost pro zdatné, cyklistům, stejně jako jiná invalidům. Historie i pověsti a temné legendy, řemesla, slavní rodáci a umělci. Muzea, archivní dobové snímky. Mnoho fotografií popsaných lokalit. Spoustu času při hledání a plánování ušetří odkazy na doprovodná videa, webkamery, ubytování.

Zařazeno v kategoriích
Petr Hejna - další tituly autora:
Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie
Pitva -- Historie poznávání lidského těla Pitva -- Historie poznávání lidského těla
 (e-book)
Pitva Pitva
 (e-book)
Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie
 (e-book)
Provence -- Průvodce Provence
 (e-book)
Rocková poezie Rocková poezie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

PETR HEJNA

KRAJ LEGEND A DIVOKÉ PŘÍRODY:

ŠUMAVA A BAVORSKÝ LES

TIPY NA VÝLETY

TAJEMNÉ LEGENDY * ZA VLKY A MEDVĚDY * UMRLČÍ PRKNA *

KDE SE LÍHNOU PSTRUZI * KDE SE RODÍ ŘEKY * VODOPÁDY *

LEDOVCOVÁ JEZERA * SLATĚ * HISTORICKÉ UDÁLOSTI *

MÍSTA DOSTUPNÁ I ZDRAVOTNĚ LIMITOVANÝM A DĚTEM *

HRADY * ZANIKLÉ OBCE * DOBOVÉ FOTOGRAFIE *

PO STOPÁCH KRÁLE ŠUMAVY * HORY BEZ HRANIC...

LINKY NA VIDEA I WEBKAMERY


3

OBSAH

NĚCO O ŠUMAVĚ ....................................................................... 10

BRÁNY ŠUMAVY ......................................................................... 12

PRACHATICE ........................................................................... 12

VIMPERK ................................................................................... 15

SUŠICE ....................................................................................... 17

VOLYNĚ .................................................................................... 19

ČESKÝ KRUMLOV ................................................................. 21

KLATOVY ................................................................................. 24

HOŘICE NA ŠUMAVĚ ........................................................... 25

PRACHATICKO ........................................................................... 27

KAPLE SV. MAGDALENY ..................................................... 29

ŘEKA BLANICE ....................................................................... 32

BLAŽEJOVICE A CUDROVICE ........................................... 32

KŘÍŠŤANOV, ARNOŠTOV, VYŠNÝ................................... 34

HRAD HUS ................................................................................ 35

DRSLAVICE .............................................................................. 45

VOLARY .................................................................................... 51

SOUMARSKÝ MOST .............................................................. 55

DOBRÁ ....................................................................................... 58

STOŽEC ..................................................................................... 58

4

ČERNÝ KŘÍŽ ............................................................................ 61

MRTVÝ A VLTAVSKÝ LUH ................................................. 62

MEDVĚDÍ STEZKA ................................................................. 64

LENORA .................................................................................... 67

BOUBÍN ..................................................................................... 69

BOBÍK ........................................................................................ 71

VIMPERSKO .................................................................................. 72

KUBOVA HUŤ ......................................................................... 72

LIPKA .......................................................................................... 72

BOROVÁ LADA ....................................................................... 73

SVINNÁ LADA ......................................................................... 78

KNÍŽECÍ PLÁNĚ...................................................................... 81

BUČINA ..................................................................................... 84

FRANTIŠKOV ........................................................................... 89

KVILDA ...................................................................................... 93

NOVÝ SVĚT ............................................................................. 96

ZDÍKOV ................................................................................... 102

HODONÍN .............................................................................. 104

JAVORNÍK .............................................................................. 106

NICOV ..................................................................................... 110

STRAŠÍN .................................................................................. 121

STACHY .................................................................................. 123

HORNÍ VLTAVICE ............................................................... 125

STRÁŽNÝ ................................................................................ 126 BAVORSKO ................................................................................. 130

PHILIPPSREUT ....................................................................... 130

HAIDMÜHLE.......................................................................... 132

TŘÍSTOLIČNÍK...................................................................... 133

HOCHSTEIN .......................................................................... 136

LEOPOLDSREUT .................................................................. 138

KLEIN KANZEL a GROSSE KANZEL ............................... 140

PŘÍRODNÍ PARK LUSEN .................................................... 142

RACHELSEE ............................................................................ 145

STEINKLAMM ........................................................................ 147

VELKÝ JAVOR ....................................................................... 148

HOCHFALL ............................................................................ 154

KLATOVSKO .............................................................................. 156

BÍLÁ STRŽ ............................................................................... 156

ŽELEZNÁ RUDA ................................................................... 158

ČERNÉ JEZERO ..................................................................... 161

ČERTOVO JEZERO .............................................................. 163

PANCÍŘ .................................................................................... 165

NÝRSKO .................................................................................. 167

PAJREK ..................................................................................... 167

VELHARTICE a KLENOVÁ ................................................. 168

NEMILKOV ............................................................................. 170

HŮRKA .................................................................................... 170

PASEKA .................................................................................... 173

6

MALÝ BOR ............................................................................. 174

PRÁŠILY ................................................................................... 175

PRÁŠILSKÉ JEZERO .............................................................. 177

POLEDNÍK .............................................................................. 178

VELKÝ BOR ............................................................................ 179

STODŮLKY ............................................................................ 179

SKELNÁ ................................................................................... 180

ROVINA ................................................................................... 181

DOBRÁ VODA u Hartmanic................................................. 182

PUSTINA ................................................................................. 184

KARLOV .................................................................................. 185

HARTMANICE ....................................................................... 186

VOLŠOVY ............................................................................... 190

KOSTEL SV. MOŘICE .......................................................... 191

KAŠPERSKÉ HORY ............................................................... 193

KAŠPERK ................................................................................. 195

ČEŇKOVA PILA .................................................................... 197

VYDRA ..................................................................................... 198

ZHŮŘÍ ...................................................................................... 200

MODRAVA .............................................................................. 201

TŘÍJEZERNÍ SLAŤ ................................................................. 202

ROKLANSKÝ POTOK ......................................................... 202

MODRAVSKÝ POTOK ........................................................ 203

SRNÍ .......................................................................................... 205

VCHYNICKO-TETOVSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL ........... 207

HORSKÁ KVILDA ................................................................. 210

PLEŠNÉ JEZERO .................................................................... 212

ČESKOKRUMLOVSKO ............................................................ 215

ZADNÍ ZVONKOVÁ ............................................................ 215

VÍTKŮV KÁMEN ................................................................... 216

HORNÍ PLANÁ ...................................................................... 217

ČERTOVO KOPYTO ........................................................... 218

ČERTOVA STĚNA ................................................................ 220

VYŠŠÍ BROD ........................................................................... 221

ROŽMBERK ............................................................................ 226

HOŘICE NA ŠUMAVĚ ......................................................... 228

BLANSNÝ LES ............................................................................ 230

CHVALŠINY ........................................................................... 230

KUKLOV .................................................................................. 231

DÍVČÍ KÁMEN ....................................................................... 233

BUGLATA ............................................................................... 235

LHENICE ................................................................................. 238

ŠUMAVSKÉ PODHŮŘÍ ............................................................. 243

MAŘSKÝ VRCH ..................................................................... 243

LČOVICE ................................................................................. 245

DOBRŠ ..................................................................................... 248

RABÍ .......................................................................................... 251

ŠUMAVSKÁ ŘEMESLA .............................................................. 254


8

HARFENÍCI ............................................................................. 265

ZEMĚDĚLSTVÍ ....................................................................... 266

ŠUMAVA A NÁBOŽENSTVÍ ................................................... 269

UMRLČÍ PRKNA ........................................................................ 271

ŠUMAVSKÉ LEGENDY A POVĚSTI ...................................... 273

BÁJNÉ BYTOSTI ................................................................... 273

DALŠÍ LEGENDY ŠUMAVSKÉ ........................................... 277

LEGENDY S HISTORICKÝM PODTEXTEM ................. 280

POVĚSTI MÍSTOPISNÉ - JMENOTVORNÉ ................... 282

NOVODOBÉ LEGENDY A POSTAVY ............................. 285

UMĚLCI INSPIROVANÍ ŠUMAVOU ..................................... 288

KAREL KLOSTERMANN ..................................................... 288

ADALBERT STIFTER............................................................ 289

HANS WATZLIK ................................................................... 289

JOHANN PETER .................................................................... 290

JOHANNES URZIDIL ........................................................... 290

ALFRED KUBIN ..................................................................... 291

JOSEF VÁCHAL...................................................................... 291

KAMIL PRUDIL ...................................................................... 292

LADISLAV STEHLÍK ............................................................. 293

FOTOGRAFICKÉ ATELIÉRY .................................................. 294

ATELIER SEIDEL ................................................................... 294

ATELIER WOLF ..................................................................... 296

DOBOVÉ POHLEDNICE ..................................................... 297

NOVÁ GENERACE FOTOGRAFŮ .................................... 304

TOULKY ŠUMAVOU ........................................................... 304

OSOBNOSTÍ................................................................................ 307

SVATÝ? VINTÍŘ .................................................................... 307

VINTÍŘOVA STEZKA .......................................................... 311

FRANZ ANDRASCHKO ...................................................... 311

JAN NEPOMUK NEUMANN.............................................. 312

JOSEF ROSENAUER ............................................................. 314

MIZEJÍCÍ ŠUMAVA .................................................................... 316

ŠUMAVSKÁ „NEJ“ ...................................................................... 319

WEBOVÉ KAMERY ................................................................... 322

NOUZOVÁ NOCOVIŠTĚ ........................................................ 323

APLIKACE .................................................................................... 324

NĚCO O AUTOROVI ............................................................... 325

Použité materiály: .......................................................................... 328

Copyright ....................................................................................... 329


10

NĚCO O ŠUMAVĚ

Kdo sleduje televizní znalostní soutěže s tématikou vědomostí o naší vlasti

(jako je např. klání „Kde domov můj?“, nově i o celé Evropě), nemohl si

nevšimnout, že na dotaz, jaké končiny mají tito mozkoborci u nás nejraději,

jednoznačně v odpovědích Šumava zabírá první příčky. Pochopitelně máme

i jiné krásné hraniční hory, ale Šumava je krom nádherné přírody, bohužel

stejně jako jinde v mnoha místech zmírající, čímsi magická.

Obecně známým zeměpisným faktem je, že se jedná o hraniční hory na jihu

naší vlasti, sousedící z větší části s Německem a na východě s Rakouskem.

Současné pojmenování je však vcelku nové - údajně jako první ho použil

humanista Antonio Bonfini, historik krále Matyáše Korvína. Od 17. století

pak slovanský slovní základ „šuma“ (kdo byl např. v Chorvatsku, tak slůvko

dobře zná nejen z lahodné zmrzliny, tedy sladoledu šumsko voče) je již zcela

běžný. Zajímavý je vzhledem k nám známé šumavské zvířeně původ

prvotního keltského pojmenování Gabreta, tedy Pohoří kozorohů, zatímco

Krušné hory byly tehdy zvány Sudéta, souvislost s dodnes používaným

termínem Sudety je celkem zjevná, a pro změnu to znamenalo Les kanců,

tedy zvířat, která se tam opravdu dodnes prohánějí.

Jakožto jedno z nejstarších evropských pohoří je Šumava z geologického

pohledu tvořena žulou, rulou, granulitem a vápencem, horninami z doby

opravdu vzdálené, kterou bylo předprvohorní až prvohorní období. Je

nejvyšší součástí Šumavské hornatiny, kterou dále tvoří Šumavské podhůří,

Novohradské hory a Novohradské podhůří. Celé pohoří se táhne v délce

bezmála 190 km a šíře nepřekračuje 45 km. Co se týče vrcholů, nejvyšší je

Velký Javor, ten ovšem se svými 1456 metry tyčí u sousedů, u nás je to Plechý,

dosahující 1378 metrů nad moře.

Krom pramenů několika řek, jako Vltavy, Blanice, Úhlavy, zdrojnic Otavy a

Volyňky, pokračujících jako přítoky pozvolna až do Severního moře, a

Regenu, Ilzu a Grosse Mühlu, s vodou končící v Černém moři, jsou coby

vodní plochy typická ledovcová jezera (Černé, Čertovo, Prášilské, Laka a


11

Plešné). Nechybí plochy a jezírka slatin, divoké hnědavě průzračné potoky a

najdou se i vodopády. Možno je pozorovat na k tomu určených místech

původní šumavskou faunu, návštěvnická centra konkrétně nabízejí výběhy

s jeleny, vlky a soví voliéry, na bavorské straně to jsou i medvědi a nespočet

dalších zvířat.

Zlatou stezku střežily hrady, ten nejvýš u nás položený najdeme právě na

Šumavě, stejně jako místa pamatující obřady Keltů. Mnoho z měst, nebo

i malých vesnic, má zbudovaná muzea s tématikou šumavské historie a tradic,

stejně jako je možno vidět pozůstatky technických památek určených ke

splavování dřeva, dochovaly se pozůstatky z časů rýžování zlata, nebo ty

z doby nedávné, na promarněnou obranu hranice a na její pozdější uzavření

železnou oponou nemluvě.

CHKO, tedy Chráněná krajinná oblast, je Šumava od r. 1963, NP - národní

park, vznikl z její části r. 1991, a o rok dříve došlo k zápisu mezi biosférické

rezervace pod ochranou UNESCO.

Pokud někdo v následujících tipech na cesty odchytl něco, co již někde četl,

pak to není, že by autor od někoho opisoval, použito je totiž mnohé z textů,

fotografií a filmových záběrů, které jsem publikoval v rubrice Cestování na

serveru Novinky.cz, kam léta přispívám, nabízím historická fakta, legendy,

tipy a dělím se o zážitky z nespočtu cest, podniknutých zdaleka nejen po naší

vlasti a Evropě. A pokud zde naopak něco chybí, pak je to logické, popsat

každý kopec, potok, vesnici, osadu..., by bylo na vskutku extrémně

obsažného průvodce, navíc i zde nabídnuté tipy realizovat návštěvou v praxi

je na mnoho a mnoho výletů a pobytů.

Takže - brány nádherné Šumavy i jejího malebného okolí se právě otevírají:


12

BRÁNY ŠUMAVY

O bezmála oprávněně až čestný titul „Brána Šumavy“ se dělí hned několik

měst v podhůří, konkrétně jsou to: Prachatice, Vimperk, Sušice, Volyně,

Klatovy, Český Krumlov a Hořice na Šumavě.

PRACHATICE

Jihočeské Prachatice byly na proslulé Zlaté stezce založeny již v 10. století, leč bohatství, které na svých hřbetech koně vyrážející od Dunaje z Pasova přepravovali, pocházelo z rakouských solných dolů. A naopak z naší kotliny po stezce putovalo především obilí a rovněž chmel, med, vlna, kůže i pivo. Nejstarší část Zlaté stezky vedla z přístavu na Dunaji v Pasově do Starých Prachatic, o něco málo mladší pak byla trasa vimperská a poslední pak vedla do Kašperských hor. Předpokládané používání této cesty zasahuje až do pravěku, doložení písemné zmínky se datují k 11. století, kdy římský král Jindřich II. daroval roku 1010 mýtné poplatky na cestě do Čech klášteru Niedernburg. V roce 1088 připsal český král Vratislav II. mýto na cestě z Prachatic do Pasova vyšehradské kapitule. Po husitském dějinném varu u nás převzali později toto právo Rožmberkové. Prachatice, zprvu malá osada, byly od počátku bytostně spjaty s rozvojem Zlaté stezky, první dochovaná písemnost koncem 13. století poblíž založeném novém městě se datuje k roku 1322, rok poté došlo k povýšení na město, které spadalo do majetku vyšehradské kapituly do roku 1420. Tehdy vojsko vedené Žižkou město dobylo a vypálilo. Za časů pánů z Rožmberka došlo k největšímu rozmachu města - opět na základě obchodu s u nás nedostatkovou komoditou, jíž byla (stejně jako v pohádce Boženy Němcové, zfilmované pod titulem Byl jednou jeden král s Janem Werichem) sůl, ona bělostná, nejen dochucovací, ale i konzervační, složením však prostá chemická látka.

13

Vyrostly tu sklady, sladovny, pivovary i palírny a bohatí měšťané nešetřili na

výkladních skříních svého postavení, tedy renesančních fasádách domů. Císař

Rudolf II. roku 1601 po koupi povýšil Prachatice na město královské, avšak

Prachatičtí se později angažovali v protihabsburském povstání, za což

následoval samozřejmě trest - zabavení majetku a odebrání výsad.

Ač r. 1653 město obdrželo zpět právo ke skladování soli, návrat k bývalému

rozkvětu se však nekonal - obchod se solí v ten čas již stagnoval, později

v roce 1692 navíc přišel omezující zákaz dovozu soli z Bavorska. Doby, kdy

Prachaticemi prošlo až 1200 soumarských koní týdně, navíc regulovaných

„jízdními řády“, byly tatam. Ani Schwarzenbergové, kteří vlastnili město od

roku 1719, nepozdvihli Prachatice z popela úpadku jak bájného Fénixe, a ve

skutečný popel jejich část proměnil požár 137 domů v roce 1832.

Nicméně dodnes je spousta pamětihodností tohoto goticko-renesančního

celku zachována a k vidění v plné kráse. Historické centrum je od roku 1981

městskou památkovou rezervací.

14

Centrální Velké náměstí obklopují domy s bohatou sgrafitovou výzdobou,

s gotickými či renesančními jádry nebo podloubími. K nepřehlédnutí je Stará

radnice (z roku 1571), dále Sitrův dům (z roku 1604), Knížecí dům (z roku

1572), Heydlův dům (z roku 1557), Bozkovského dům (z roku 1551), nebo

kašna se sochou Spravedlnosti z roku 1583.

Dochována je velká část hradebních zdí, bašty a Písecká brána. Za prohlídku

stojí i interiér kostela sv. Jakuba Staršího (při jeho obcházení je možno

prohlédnout si malby s motivem ukřižování Krista z roku 1516) a přilehlý

parkán. Pěkný pohled na město nabízí pár kroků od centra vzdálená přírodní

památka Žižkova skalka.

Od roku 2002 se město po právu pyšní oceněním Historické město roku,

napomáhá tomu i vkusná stylová výtvarná stránka provedení nově vzniklých

vývěsních štítů drobných provozoven.

VIDEO: Centrem města, interiér kostela, město ze Skalky

VIMPERK

Tiskařská sláva brány Šumavy, kdy se zde tiskly bible stejně jako korány, je

sice dávno pryč, ale i tak na časy historického dění i podnikatelských úspěchů

jsou vepsány ve zdech zámku, hradeb i mnoha domů. Vimperk rozhodně upoutá na první pohled dominantou zámku nad městem, svojí architekturou nikterak nezastírající původní gotický hrad. Ten byl založen podle historických zápisů se vší pravděpodobností před rokem 1263. Tehdy se objevuje jméno Purkarta z Janovic, uvádějícího se příslušností k Vimperku coby pán de Winterberk. Jak napovídá název jedné z ulic -Zlatá Stezka, jedna z těchto důležitých obchodních tras míjela právě tehdejší Winterberk, dnes po našem Vimperk se zvoucí, nikoliv jak by původní název k překladu sváděl Zimní vrch. Další majitelé byli Bavorové ze Strakonic, Kaplířové ze Sulevic a Malovcové z Chýnova. To již bylo v čase stavovského povstání a Malovcové o hrad přišli. Koupí hrad přechází na Vítkovce, nejprve to byl Jáchym z Hradce a nedlouho po něm Vilém z Rožmberka. Zdali za rok Jáchym hrad tak zvelebil, že jej prodal za plný dvojnásobek ceny, kterou investoval sám, se dá těžko předpokládat. Vilém pověřil později správou hradu Petra Voka, který však upřednostnil Bechyni. Opět šel hrad do nových rukou, a to jak jinak, než málem za dvojnásobek ceny. Jáchym, syn nového hradního pána Volfa Novohradského z Kolovrat, se pustil do velkolepé přestavby, leč dluhy ho pohltily a lze předpokládat, že trojnásobek předešlé ceny, jíž tržil, je pokryl. Od roku 1553 do roku 1630 tedy vzrostla tržní cena objektu desetkrát - že by tehdy zavládla renesanční inflace?

Dějinné újmy započaly obvyklým husitským drancováním roku 1423, roku

1867 zakokrhal po zásahu bleskem ohnivý kohout, a právě dnešní podoba je

výsledkem obnovy po požáru. V části zámku je dnes muzeum, v městě je

dochována část hradeb a u hradu Černá věž a bašta Haselburk. V centru pod

zámkem je mnoho historicky významných staveb, jako například na náměstí

stojící kostel Navštívení Panny Marie se samostatně stojící zvonicí,

barokní stará radnice, dvojice kašen, dům, kde roku 1904 vypukl požár, při

němž pět lidí uhořelo a 248 rodin se náhle ocitlo bez přístřeší, potravin,

oblečení a základních prostředků.

Pod kostelem stojí staré památkově chráněné srubové domy. Další zajímavé

domy jsou třeba dům u Jelena, nebo dům s pamětní deskou připomínající

doby slávy tamního knihtisku a rodiny Johanna Steinbrenera. Tento tzv.

Šumavský Baťa na vrchu nad dnešní nemocnicí dal vybudovat roku 1877

křížovou cestu. Vimperská křížová cesta, stejně jako mnoho jiných, počala

chátrat po únorovém převzetí moci komunisty. Její obnovu v roce 2001

realizoval po umělecké stránce řezbář Libor Kuzďas a opravdu nezbývá než

konstatovat, že jeho provedení je rozhodně jedna z nejvydařenějších obnov.

Samotná procházka skýtá pěkné výhledy na zámek jak od říčky Volyňky, tak

z hradeb, a naopak od zámku na město pod ním. Při toulkách zástavbou poblíž

křížové cesty lze pro některé s nostalgií, pro ty nezapomínající s recesí, narazit

na plotě vystavené tabule s budovatelskými hesly.

SUŠICE

Sušice, zvaná též brána Šumavy (stejně jako Prachatice, Vimperk nebo Klatovy - záleží, odkud návštěvník k tomuto pohoří míří), je malebné město na horním toku kdysi zlatonosné Otavy, na jehož rozvoji se dále v minulosti podílela i blízkost Zlaté stezky. Na pravém břehu Otavy, pod prvním jezem, je k vidění dnes již nefunkční budova zemské pstruhové líhně, nepřehlédnutelná růžová fasáda pak patří baroknímu kapucínskému klášteru s kostelem sv. Felixe, pár kroků nad ním se nachází kolega, hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie s mnoha dochovanými gotickými prvky. Hned na dohled vlevo za mostem pro automobilovou dopravu se po pravé straně ulice Příkopy tyčí věž gotického chrámu sv. Václava, jen pár metrů dál nalevo je možno skrze zamřížovaný vchod dobře nahlédnout do prostor starého židovského hřbitova z r. 1626, jehož zadní stěnu tvoří dochovaná část druhého okruhu městského opevnění z doby vlády krále Vladislava Jagellonského, kterou tvoří kamenná zeď s baštou. Na náměstí zraku neunikne renesančně přestavěný a zdobený Rozacínovský dům, stejně jako bělostný, rovněž goticko-renesanční Voprchovský dům, kde sídlí Muzeum Šumavy. Kašna na náměstí pochází z roku 1783, u budovy městského úřadu, kde turista nalezne i infocentrum, je v úrovni dlažby zapuštěný kámen neštěstí. Ten není prý kolemjdoucím radno překročit a váže se k události z r. 1672, kdy se zde nešťastnou náhodou po pádu z koně a postřelením zabil rytíř, předtím v opilosti střílející na obraz světice v kapli zámku Volšovy. Zhruba v polovině mezi druhým a třetím jezem pak vpravo po zelené turistické trase krátké stoupání zavede k raně baroknímu areálu kaple Anděla Strážce, odkud se rozprostírá výhled na protilehlé vrchy s rozhlednou

18

Svatobor i město s dnes na okraji chátrajícím, kdysi zcela zásadní

průmyslovým kolosem, sirkárnou Solo Sušice.

O další tři jezy dále na levém břehu vodáky očekává kemp, odkud je jen

zhruba 100 metrů k vlakovému i autobusovému nádraží. U písčité pláže

Otava nabízí i dráhu pro vodní slalom.

Další kempy, opět oba na levém břehu, najdeme až u obce Dobršín a následně

pak u vsi Čepice - zde kousek před tábořištěm zaujme druhý, starší z mostů a

za ním obytný domek vystavěný působivě na kousku skaliska, vyčnívajícího

z vody. Cesta od Sušice k Rabí poskytuje ze silnice a zejména z vody pěkné

pohledy na přírodní park Buděticko a na něj navazující přírodní rezervaci

Čepičná s charakteristickým porostem na vápencovém podloží. Kemp pod

Rabím v Žichovicích sice stále nabízejí různé vyhledavače, ale pravdou je, že

od roku 2012 je definitivně zrušen, nicméně lze odskočit si do zdejší stinné

zahrady na okouknutí objektu místního upraveného renesančního zámku,

který však je veřejnosti nepřístupný - kromě obyvatel, pro něž plní funkci

bytových jednotek.

VOLYNĚ

Na náměstí se nachází sgrafity zdobená radnice, vystavěná kolem roku 1560

a mariánský morový sloup, doplněný sochami sv. Floriana, svaté Barbory,

svatého Josefa a svatého Jana Nepomuckého, který zde stojí od roku 1760.

Nad Volyní nelze přehlédnout na vrchu v lese stojící pseudogotickou kapli

Anděla Strážce, daleko odtud není ani k známé rozsáhlé zřícenině hradu

Helfenburk, a příznivcům jiné turistiky než po dávných památkách jsou zase

blízké Hoštice, spojené s komediemi, majícímu v názvu krom životadárného

nebeského objektu také zemědělské a zahrádkářské produkty, ba i pár facek. Muzeum města Volyně sídlí ve středověké tvrzi, najdete zde nejen expozici archeologickou a věnovanou tvrzi, ale i sbírku almar a truhel, nechybí prostory sloužící jako galerie a probíhají zde kulturní akce, kde vystupují dokonce i respektovaní hudebníci z celého světa. Magicky objekt působí zejména při nočním osvětlení. Tvrz je umístěna mírně vyvýšeně kousek od náměstí v těsném sousedství kostela Všech Svatých, původně zasvěceného ale sv. Václavovi a pocházejícího z počátku 14. století. Ze stejné doby pochází i tvrz, zbudovaná jako sídlo purkrabího. Osudný jí byl rok 1420, kdy byla obsazena husity, ne však pobořena, jen došlo k “přirozené“ výměně majitele. Mezi největší tvrze na našem území se dostala po rozšíření ve století patnáctém.

V podzemí Městského muzea je umístěna archeologická expozice Volyňsko

v pravěku, sestávající z vykopávek nalezených v této lokalitě, v dalších

podlažích pak je možno seznámit se s historií volyňské tvrze, prohlédnout si

v libém archaickém aroma, typickém pro antiky se starožitným nábytkem,

lidový malovaný nábytek z Podlesí, nebo projít dle nabídky současnou

výtvarnou výstavu. Každý si tedy ve Volyni a v okolí přijde na své, ať již v centru, tvořícím městskou památkovou zónu, nebo třeba jen touláním kolem říčky Volyňky, a ti zdatnější mohou po části trasy Klostermannovy cesty přes Čestice s poustevnou a Kalvárií se svatyní v antickém stylu pokračovat až do skanzenu v Hoslovicích - odkaz na článek o obou turistických zajímavostech ZDE.

VIDEO: tvrz za noci, expozice i koncert v jejích prostorách

ČESKÝ KRUMLOV

Český Krumlov, město a zámek nad ním, to je historický komplex, který si zápis do památek UNESCO plně zaslouží. S tím nemůže než souhlasit každý, kdo ono čarokrásné místo na dolním toku Vltavy navštívil.

I když dnes je „jen“ bránou Šumavy, na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov (tehdy a až do r. 1920 ještě se nazývající Böhmisch Krumau), a to nejen mezi citům podléhajícími šumavskými spisovateli a básníky, vnímán jako hlavní město Šumavy. Ba dokonce se jím roku 1918 vskutku stal, poté, co byla vyhlášena tzv. Šumavská župa.

Pokud je čas, nelze vynechat návštěvu mohutného zámku, kde kaple sv. Jiří

(původně gotická, dnes rokoková) zahajuje I. prohlídkovou trasu. Stěny má

pokryté mramorem, k vidění jsou zde i ostatky svatého Kalixty. Následuje

množství renesančních prostor - od haly po čtyři pokoje, z nichž první dva

byly součástí reprezentačního obytného celku posledních rožmberských

vladařů. V hodovní síni visí portrét velmože Viléma z Rožmberka, obrázky

historických osobností a žen ze Starého zákona a velkoplošné holandské

tapisérie ze 17. století. V dalších dvou místnostech upoutají renesanční zdobné

stropy, malby s tématy starozákonných příběhů, stejně jako antikou

motivovaný obraz Paridova soudu, či portrét Bílé Paní Rožmberské. Klenba znakové chodby je vyzdobena erby Rožmberků a jejich pokrevně příbuzných rodů, najít lze znak eggenberský a znak schwarzenberský v rané podobě. Na obraze v předpokoji je vidět schwarzenberský Červený dvůr, šlechtické letní sídlo, dnes sloužící jako léčebna pro závislosti, známá např. z filmu Tažní ptáci. Následuje přípravna pokrmů, v Eggenberském sále dominuje zlatem zdobený kočár. Baldachýnový salón sloužil k neformální konverzaci, k důvěrnějším rozhovorům bylo možno spustit přes sedací prostor jistou diskrétnost poskytující závěs. Orientální salónek je drobnou postranní místností v ložnici kněžny Eleonory, která zde měla k dispozici i malou soukromou kapli. Před rozlehlým a barvitě karnevalovými výjevy zdobeným maškarním sálem na trase ještě leží oblékárna a místnosti fraucimoru. II. okruh je zaměřen na 19. století, tedy je věnován době, kdy zde pobývali Schwarzenbergové. Členy jejich rodu, a to již z 15. století, je možno spatřit v portrétní galerii. Klasicismus, empír a biedermeier jsou stylové dominanty třech pokojů, skromněji pochopitelně již vyhlíží pokojík komorné. Opět v duchu klasicismu je zařízen hudební salón i ložnice knížete Josefa. V další místnosti jsou na zdech pověšeny tapiserie s heraldickými motivy. Následuje prohlídka maršálova pokoje a Schwarzenberského apartmá, další tři místnosti jsou salóny. Po malé jídelně, pracovně, ložnici a šatně kněžny přichází obrazárna, kde jsou vystavena četná díla evropského malířství 17. století.

Jako další volitelné okruhy se nabízí barokní divadlo, hradní muzeum a

zámecká věž. Krom toho lze projít upravenou zámeckou zahradu až k lekníny

pokrytému rybníčku. Kapitolou sama pro sebe jsou fasády s renesančními

freskami na zdech zejména III. a IV. nádvoří. Veškeré prostory je třeba

navštívit osobně a spatřit na vlastní oči, a to samozřejmě nejlépe opakovaně,

pro rozsáhlost i význam krumlovské expozice.

Samo město v podhradí stojí za chvilky strávené v jeho uličkách a ne náhodou,

stejně jako nad ním impozantně dominující hrad a zámek, druhý co se

velikosti týče u nás, je častým cílem milovníků historie, toužících po

autentickém doteku genia loci významných míst. Z kostelů ve městě stačí jmenovat kostel sv. Víta a kostel sv. Jošta, nebo osmibokou kapli Panny Marie Bolestné a sv. Kříže na Křížovém vrchu nad městem, postavenou roku 1709. Zato Ptačí hrádek, památník zamýšlený oslavit vítězství při bitvě u Lipska, dostaven nikdy nebyl, a někomu může zdáli připomínat i malou vodárnu.

24

Ve městě najdeme i židovský hřbitov, jedinečná do jednoho komplexu je

spojená trojice klášterů. Zdaleka jedinou výstavní prostorou není známá

galerie Egona Schieleho, celkový přehled výtvarných svatostánků s odkazy

ZDE.

KLATOVY

Nejzápadnější z pomyslných bran vybudoval Přemysl Otakar II. někdy kolem

roku 1260. Známá Černá věž vyrostla během let 1547 - 1557, a krom účelu

reprezentativního měla i ten praktický - dozor nad možným vznikem požáru

ve městě. Nicméně strážní asi chytali lelky, roku 1758 se po požáru k zemi

zřítil zvon Bartoloměj Ondřej, nahradil ho jmenovec, zhotovený roku 1759

zvonařem jménem Peter Antonius Jacomini. Tento Ital zvon odléval přímo

vedle věže, požárem prý tak ošlehané, že získala černou barvu i své jméno.

Pro změnu zcela opačnou barvu, bílou, má ve jménu bývalá barokní lékárna

jména U Bílého jednorožce, dnes sloužící jako lékárnické muzeum.

A tohoto bílého bájného tvora má v názvu i sousední výtvarná galerie, jejíž

vstup je zahrnut i ve vstupence hradu Klenová.

Další památkou je budova městské radnice z roku 1557, dnes však již

v novorenesančním hávu (po poslední přestavbě z let 1923 - 1925). Co však

ke Klatovům výrazně patří, jsou podzemní katakomby, které díky stálé

vhodné teplotě uchovávají na tři desítky mumifikovaných těl. Jsou součástí

barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého

Ignáce, vystavěného na zakázku jezuitů italskými architekty, stavba započala

r. 1656. Svůj otisk zde zanechal i Kilián Ignác Dienzenhofer, jehož prací jsou

venkovní portály. Jiný Ital vystavěl v letech 1694 až 1709 pro dominikány

kostel zasvěcený sv. Vavřincovi.

Kdo touží spatřit Pannu Marii, má šanci v kostele Narození Panny Marie

ze 13. století, který uchovává Pannu Marie Klatovskou, na obraze chovající

malého Ježíše. Kaple Zjevení Panny Marie, známá pod až pohádkovým

názvem Chaloupka (ovšem bez přídomku „perníková“), vyrostla roku 1696

25

na místě původního prostého stavení, chaloupky, kde se nacházel obraz Panny

Marie. Další zesnulé možno tiše vzpomenout na židovském hřbitově.

Jinak Černou věž rozeznívají i další zvony, jako poslední na věž byly

zavěšeny zvony Václav a Pavel (1930).

HOŘICE NA ŠUMAVĚ

Tato brána coby městys je nejmenší, nicméně patří k nejstarším sídlům na

Českokrumlovsku. Pomineme-li první písemnou zmínku z r. 1248, tak mezi

majiteli později figurují Záviš z Falkenštejna (o něm i o místě na jihu vlasti,

kde byl popraven, více ZDE), Vítek z Krumlova i klášter řádu cisterciáků ve

Vyšším Brodě.

Některé oblasti se pochopitelně prolínají, nicméně okruhy některých

zajímavých míst jsou řazeny podle popsaných vstupních bran, a samozřejmě

by bylo těžko zdůvodnitelné vynechání významné historické památky nebo

26

přírodní zajímavosti jen proto, že se nachází 5 kilometrů za oficiální hranicí

pohoří Šumava - s tím se lze setkat u ortodoxních příznivců Šumavy na

internetovém prostoru, kde mnohdy někteří nedovedou strávit, že někdo ze

skupiny přidá příspěvek například z Blanského lesa. Takže raději malé

varování předem - i na ten dojde! 

27

PRACHATICKO

Při příjezdu od Prachatic před stoupáním k Libínskému sedlu je možno

odskočit na okraji města k lázním sv. Markéty, kde krom starých lázeňských

domů a kaple světice se nachází, krom ji označující cedulky, neviditelná

geografická zajímavost, kterou je průsečík 14. poledníku a 49. rovnoběžky.

V ostré zatáčce před zmíněným stoupáním u Fefrovských rybníků je coby

zvířecí obůrka volně přístupný výběh s divokými prasaty, dále jsou zde

chováni daňci a mufloni, zejména dětem, jako celý areál, je určená naučná

stezka.

V poslední zatáčce před Libínským Sedlem se vpravo od silnice ukrývá jen

stovky metrů vzdálená osada PERLOVICE, místo, které mine 99,9% turistů.

Z Libínského Sedla (855 m.n.m.) vede turistická cesta na rozhlednu Libín.

Z této nejvyšší hory šumavského podhůří (1093 m.n.m.) je výhled severně na

Prachatice, Helfenburg, Písek a vrch Mehelník v Píseckých horách, v dáli pak

na vrchovinu Brd. Severovýchodně je k vidění novodobá industriální

dominanta jihu Čech elektrárna Temelín a nedaleká, poněkud vzhlednější,

28

Hluboká i další místa Českobudějovické pánve. Pohledy k Šumavě nabízejí

například vrcholy Boubína a Javorníku, a když atmosféra dopřeje, možno

vidět i Alpy. Na jihovýchodu pak se nachází Novohradské hory, vše je na

vyhlídce označeno na tabulích s popisky míst v krajině pod rozhlednou.

29

Pouhých 7 km dál již začíná papírově deklarovaná Šumava, ovšem veškeré její

atributy mají lesy, hory a doly v podhůří. Před pokořením pomyslné hranice

ještě rozhodně není zbytečné odbočit doprava, kde jen 4 kilometry od

Libínského sedla se nachází letními rekreanty oblíbená vodní plocha

Křišťanovický rybník, u kterého je i kemp.

Pravou Šumavu reprezentují ZBYTINY, které by se daly přímo označit za

opravdovou bránu tohoto hvozdu, jelikož leží přímo na hranici

CHKO Šumava. Nepříliš kvalitní a pohodlná, v zimě často nesjízdná, silnice

zavede na návrší s kaplí sv. Magdaleny.

KAPLE SV. MAGDALENY

Pro Šumavu typická průmyslová činnost, tedy sklářství, zde po druhé světová

válce zaniklo, stejně jako přilehlá vesnice. Vedla tudy poblíž i stará soumarská

cesta, skromná kaplička a poustevna jsou zde zmiňovány již roku 1395.

Bývalo zde odpočinkové místo první trasy prachatické větve obchodní Zlaté

stezky mezi Pasovem a Starými Prachaticemi, vytipované právě pro blízkost

30

osvěžujícího pramene. Teprve později se dříve ryze prakticky využívaný

vodní zdroj stal významným poutním místem - v století sedmnáctém jeho

věhlasu přispělo několik zázračných uzdravení poutníků, šířených tehdy

dostupnými veřejnými sdělovacími prostředky, tedy ústním předáváním

zprávy, následně písemně i podchycené coby údajně dozajista proběhlý jev.

V těchto místech vyrostl v letech 1752 - 1754 kostel, zasvěcený svaté

Magdaleně v duchu tradice pojmenování místa po této světici již od

šestnáctého století. Architektem byl Anton Erhard Martinelli (1684 - 1747),

původem Ital žijící ve Vídni, a působící též ve službách Schwarzenbergů.

Mezi jeho známá díla patří například kostel sv. Karla Boromejského, kostel

řádu německých rytířů a Schwarzenberský palác ve Vídni, katedrála svaté

Trojice v rumunské Blaji, zámek Zriňských v chorvatském Čakovci, palác

Thinnfeldů v Grazu nebo budapešťská Invalidovna.

Ale své stopy zanechal i u nás - na zámcích Hluboká (později novogoticky

přestavěné) a Vranov, či v kostele ve Lštění a kostele sv. Jakuba v Kostelci na

Hané. Pokud by bedlivého čtenáře překvapil jistý nesoulad v datu úmrtí

31

architekta a budováním kostela, pak je tomu proto, že jeho projekt realizoval

až posmrtně stavitel Franz Fortin.

Poválečný odsun zapříčinil pustnutí prázdné osady a chátrání i úmyslnou

devastaci kostela, plánován byl i jeho odstřel. Díky iniciativě volarského faráře

Františka Honsy bylo staré poutní místo naštěstí uchráněno, byť doslova

v tristním stavu.

Obnovy se kostel dočkal až v letech 1994 - 1995, a to za finanční podpory

rodáků a spolku Adalberta Stiftera z Augsburgu. Od té doby již bylo možno

zahlédnout špičku věže cestou vlakem na trati Volary - Prachatice. Dnes zde

stojí několik opečovávaných rekreačních chalup, a to v těsné blízkosti

památných stromů. I v prostoru dnešního kostela rostla prý v místech

nynějšího oltáře mohutná lípa, kterou jistý dřevorubec byl pověřen skácet

k zemi. Ke svému překvapení nalezl v kmeni padlého velikána sošku světice.

Sochu sv. Magdaleny odnesl do Zbytin, ale ta nehodlala se s novým místem

smířit a sama se záhadně vracela na kopec k lípě, kde byla objevena.

Další bájnou postavou pak je vodník, v tomto případě ne jakýsi zlotřilec,

číhající na nebohé oběti, ale dobrácký „soused“ místních, žijící v rybníčku

u kostela.

Cestou od Zbytin zaujme v louce žlutě zářící malá kaplička, od kostela pak

lze pokračovat po modré na Dolní Sněžnou a po žluté k národní přírodní

památce, kterou je lokalita prameny Blanice. Kdo chce však pokračovat dále

k prameništi Blanice, již musí po svých, ale až ke kapli mohou dorazit i ti,

kterým není dáno běhat po horách jako zamlada, či díky zdravotním limitům.

V této souvislosti opět poznámka k netolerantním milovníkům Šumavy, kteří

na dotazy ve fóru, zda na to či ono místo se lze dostat autem, dotyčné posílají

v lepším případě do pekla, aniž by projevili trochu ohledu k lidem starým,

handicapovaným, dětem - ono ale může dojít i na ně. Proto naopak krásy

Šumavy, dostupné i invalidům, jsou v textu záměrně zmíněny.

VIDEO: Kaplička, sv. Magdaleny, Blanice

32

Svátek sv. Marie Magdaleny připadá na 22. července, dle příběhu, kdy svými vlasy

omyla Kristovy nohy, je patronkou holičů, přímluvy u ní hledají i ženy svedené

i hříchu smilstva podlehnuvší. S jejím svátkem bylo zvykem nevstupovat do

manželství, oprostit se koupele v širé vodě (kdy by její dlouhý vlas mohl plavce

stáhnout pod vodu), a naopak praktikovalo se střihání kštice za účelem budoucího

bujného růstu vlasu.

S její postavou je ztotožňováno několik žen z období Kristova života, i se různí

interpretace jejích osudů po Ježíšově smrti. Síla a význam její osobnosti inspirovaly

odjakživa umělce, od slavných malířů, po novodobé hledače senzací, tajemna a

konspirací, kteří jí přisuzují roli Kristovy ženy a matky jejich dítěte či vícera dětí -

to by ale byla dobrá zpráva, že pokolení Kristovo asi dále žije.

Krajem zaniklých šumavských obcí, mlýnů, starých hřbitovů a studní

ŘEKA BLANICE

Zmíněné prameniště řeky je nejmladší národní přírodní památkou u nás,

jedná se o rozsáhlou plochu zasahující až k vojenskému újezdu Boletice.

Malebná krajina horního toku Blanice jen v okolí Blažejovic je hotovým

rájem pro milovníky přírody a vzpomínek na časy, kdy Šumava byla plná

sklářských hutí, mlýnů, i bezproblémového soužití příhraničních národů.

I zde, stejně jako na celé Šumavě, najdeme několik připomínek po válce

zaniklých obcí.

BLAŽEJOVICE A CUDROVICE

Pouhých sedm kilometrů od Prachatic leží v nadmořské výšce 772 m n. m.

obec BLAŽEJOVICE (německy Plahetschlag). Blanice zde je ještě divým

tokem, proto zde nedaleko byl v provozu Blanický Mlýn (německy Flanitz

Mühle). Jak nápis na fasádě vypovídá, jedním z jeho posledních majitelů byl

Josef Paule, proto je známý i jako Pauleho mlýn - dnes však již zde nemelou,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.