načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Studny - Zdeněk Zelinka

Studny

Elektronická kniha: Studny
Autor: Zdeněk Zelinka

Kniha je určena všem, kteří si chtějí u svého domu, chaty či chalupy vybudovat vlastní studnu. Přehledná příručka provede čtenáře problematikou povolení stavby i stavbou samotnou. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 107
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné), formuláře
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sanitární technika. Vodárenství. Odpadové hospodářství. Světelná technika
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4482-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha je určena všem, kteří si chtějí u svého domu, chaty či chalupy vybudovat vlastní studnu. Přehledná příručka provede čtenáře problematikou povolení stavby i stavbou samotnou. Popisuje základní typy zdrojů pitné vody, jejich výhody i nevýhody a nezapomíná ani na způsoby hledání pramene či výběr vhodného čerpadla. Publikace vás také seznámí se souvisejícími platnými zákony, vyhláškami a normami, jimiž je třeba se při stavbě studní řídit. Kapitola otázek a odpovědí vám rychle poradí s případnými problémy.

Popis nakladatele

Kniha je určena všem, kteří si chtějí u svého domu, chaty či chalupy vybudovat vlastní studnu. Přehledná příručka provede čtenáře problematikou povolení stavby i stavbou samotnou. Popisuje základní typy zdrojů pitné vody, jejich výhody i nevýhody a nezapomíná ani na způsoby hledání pramene či výběr vhodného čerpadla. Publikace vás také seznámí se souvisejícími platnými zákony, vyhláškami a normami, jimiž je třeba se při stavbě studní řídit. Kapitola otázek a odpovědí vám rychle poradí s případnými problémy.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zdeněk Zelinka - další tituly autora:
Studny Studny
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kopané a vrtané studny

bez sporů se sousedy

a škodlivých látek ve vodě

Studny

ZDENĚK ZELINKA

158

Studny

ZDENĚK ZELINKA

158

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Kniha je určena všem, kteří si chtějí u svého domu, chaty či

chalupy vybudovat vlastní studnu. Přehledná příručka provede

čtenáře problematikou povolení stavby i stavbou samotnou.

Popisuje základní typy zdrojů pitné vody, jejich výhody i ne

výhody a nezapomíná ani na způsoby hledání pramene či

výběr vhodného čerpadla. Publikace vás také seznámí se

souvisejícími platnými zákony, vyhláškami a normami, jimiž

je třeba se př i st avbě studní řídit. Kapitola ot ázek a odpovědí

vám rychle poradí s případnými problémy.

Studny



Zdeněk Zelinka

GRADA PUBLISHING

Studny



Obsah 5

Obsah

Úvod ......................................................................................................................................................7

1 Co je podzemní voda ..........................................................................................................................8

1.1 Voda průlinová ..............................................................................................................................................9

1.2 Voda průlinovo-puklinová ......................................................................................................................10

1.3 Voda puklinová............................................................................................................................................12

1.4 Prameny .........................................................................................................................................................14

2 Způsoby jímání podzemní vody ....................................................................................................17

2.1 Studny vrtané ..............................................................................................................................................17

2.2 Studny kopané ............................................................................................................................................22

2.3 Horizontální jímadla ..................................................................................................................................24

2.4 Jímání pramenů ..........................................................................................................................................25

2.5 ČSN 75 5115 „Jímání podzemní vody“ ................................................................................................27

3 Jakost podzemní vody .....................................................................................................................29

3.1 Pitná voda není H

2

O ......................................................................................................................................29

3.1.1 Které nevyhovující parametry jakosti vody nás příliš neohrožují ..............................33

3.1.2 Které parametry jakosti vody je vhodné upravovat .......................................................34

3.1.3 Které parametry jakosti vody nás mohou ohrozit ...........................................................34

4 Budujeme studnu .............................................................................................................................39

4.1 Kolik vody budeme potřebovat ............................................................................................................39

4.1.1 Příklady výpočtu potřeby vody ..............................................................................................41

4.2 Kam si dáme studnu ..................................................................................................................................41

4.3 Jakou studnu zvolit ....................................................................................................................................44

4.4 Jak postupovat před hloubením studny a během něj ..................................................................46

4.5 Studna jako průzkumné dílo (geologický průzkum) .....................................................................47

4.6 Studna jako vodní dílo (stavba) .............................................................................................................49

4.7 Ověření vydatnosti .....................................................................................................................................52

4.8 Ověření jakosti podzemní vody ............................................................................................................53

4.9 Vyhodnocení vybudování studny ........................................................................................................54 Studny 4.10 Jak v odu jímat pro své potřeby .............................................................................................................56

4.10.1 Nezámrzná šachtice a podzemní přípojka ........................................................................56

4.10.2 Zapuštění ponorného čerpadla .............................................................................................56

4.10.3 Umístění ponorného čerpadla do profilu vrtu .................................................................58

4.10.4 Ochrana ponorného čerpadla ................................................................................................58

4.10.5 Výběr ponorného čerpadla .....................................................................................................59

4.10.6 Základní zásady pro výběr ponorného čerpadla .............................................................59

5 Ochrana podzemní vody .................................................................................................................62

5.1 Čištění a dezinfekce vodního zdroje (studny) ..................................................................................62

5.2 Pravidelná kontrola jakosti vody ...........................................................................................................63

5.3 Úpravny vody ...............................................................................................................................................66

6 Legislativa ..........................................................................................................................................67

6.1 Projekty studní.............................................................................................................................................67

6.1.1 Stavební předpisy .......................................................................................................................67

6.1.2 Báňské předpisy ...........................................................................................................................68

6.1.3 Geologické předpisy ..................................................................................................................68

6.1.4 Vodohospodářské předpisy ....................................................................................................68

6.2 Stavební povolení a vodoprávní řízení ...............................................................................................70

6.3 Vodoprávní úřad jako speciální stavební úřad .................................................................................72

6.3.1 Obecní úřady ................................................................................................................................72

6.3.2 Pověřené obecní úřady .............................................................................................................72

6.3.3 Obecní úřady s rozšířenou působností ...............................................................................73

6.3.4 Krajské úřady ................................................................................................................................73

6.3.5 Ústřední vodoprávní orgány ...................................................................................................74

6.4 § 18 Vyjádření ..............................................................................................................................................74

6.5 Příloha č. 2 vyhlášky č. 432/2001 Sb.....................................................................................................75

6.6 Příloha č. 9 vyhlášky č. 432/2001 Sb.....................................................................................................79

7 Na co se lidé nejčastěji ptají ............................................................................................................86

8 Slovo závěrem ...................................................................................................................................96

9 Slovníček odborných výrazů........................................................................................................... 97

Slovo o autorovi ..............................................................................................................................101

Použitá literatura............................................................................................................................. 102

Rejstřík ..............................................................................................................................................104


Úvod 7

Úvod

Voda je život, nikdy na to nezapomínejme!

Ano, voda je nejdůležitější ze všech chemických sloučenin na Zemi. V současnosti s  každým rokem roste její cena a  také nezastupitelnost. Voda je základem všeho organického života. Přestože je nejrozšířenější látkou na Zemi, je kvalitní voda nejžádanější kapalinou v současných podmínkách rozvoje společnosti na celém světě a má mimořádný hospodářský význam. Píše se rok 2012 a člověk přemýšlí o vodě, její kvalitě i kvantitě, její schopnosti ničit i zachraňovat. Snad není na světě člověka, který by nevěděl, jaký význam má pro život voda pitná. Je ale třeba mít stále na paměti, že z celkového množství vody na Zemi jsou jen asi 3 % vody sladké a pouze polovina z nich je využitelná, ať upravená, nebo neupravená, jako voda pitná.

Podzemní voda je pro své přirozené vlastnosti důležitá především pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou, protože bývá výrazně kvalitnější než voda povrchová. Širší využívání podzemní vody má historické základy již v  období rozvoje řecké a římské kultury. Zejména Řekové si čistých vod velmi vážili, i v dnešní době velmi váží, a přisuzovali a někde i dnes přisuzují podzemní vodě léčivou moc. Pramenní jímky považovali a považují za chráněná, uctívaná až posvátná místa.

Směrnice rady 98/83 ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu stanoví hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody, která je dodávána spotřebitelům vodovodem. Pokud je tedy člověk napojen na veřejný vodovod, je dodavatel (výrobce) vody povinen zajistit vodovodem dodávku pitné vody, která svou jakostí musí splňovat předepsané hygienické limity. Stále více spotřebitelů se však snaží pro své potřeby dodávku pitné vody zajistit z vlastního zdroje (nejvíce z vlastní studny, ať již kopané, nebo vrtané). Ale jak si vodu z vlastního zdroje zajistit a bude skutečně pitná? Všechny důležité odpovědi (a není jich málo) na tuto otázku se dozvíte z této knížky.

Úvodem je však nutné říci, že prvním nutným předpokladem pro zásobení obyvatel a drobných spotřebitelů (zásobování rodinných domů, chalup, chat atp.) podzemní vodou je zajištění vodního zdroje trvalé a dostačující vydatnosti a vhodné kvality. Jímání podzemní vody a pramenů musí být vždy technicky účelné, bezpečné, hospodárné a  hygienicky nezávadné. Tohoto účelu se dosáhne vhodnou volbou jímadla (studny) a jeho plným přizpůsobením (především jeho jímací části) hydrogeologickým, hydrologickým a hydrochemickým poměrům. Studny

Co je podzemní voda1

Představy veřejnosti o tom, co je vlastně podzemní voda, jsou velmi zkreslené. Ve veřejných médiích (tisk, televize) prakticky stále slyšíme termín spodní voda, což je termín naprosto nesprávný. Rovněž představy a zvěsti o obrovských podzemních jezerech je nutné brát se značnou rezervou, zejména na území České republiky. Taková jezera (ale ne obrovská) existují pouze v krasových oblastech v krápníkových jeskyních. Proto bychom měli před tím, než budeme budovat vlastní studnu, znát něco více o podzemní vodě a jejím výskytu.

Podzemní voda se shromažďuje pod povrchem v  pórech, puklinách a  dalších

dutinách hornin. Je doplňována vsakováním srážkových vod, proto její kvalita závisí na výskytu znečišťujících látek na povrchu terénu (komposty, hnojiště, splašky, umělá hnojiva, ropné látky, skládky odpadů atp.), které se spolu se srážkovými vodami vsakují do podzemní vody. Horninové prostředí má velkou samočisticí schopnost, proto bývá podzemní voda výrazně kvalitnější než voda povrchová. Je tedy vhodnější jímat podzemní vodu pro pitné účely spíše z větší hloubky, aby ovlivnění z povrchu bylo co nejmenší.

Využívání vlastního kvalitního zdroje podzemní vody pro pitné účely má několik

výhod: a) podz emní voda bývá více mineralizována než většina vody z dálkových vodovo

dů, které využívají především zdroje povrchových vod; taková voda je zdravější,

obsahuje řadu tělu potřebných látek; b) vlastní voda nemusí obsahovat chlór jako voda z vodovodu, který v některých

případech může způsobovat zdravotní problémy; c) vzhledem k dnešním (stále stoupajícím) cenám vody se vám vlastní zdroj za ně

kolik let zaplatí, zvláště pokud máte velkou spotřebu (děti, zalévání, hospodářské

zvířectvo, bazén apod.). Podzemní vodu rozlišujeme podle horninového prostředí, ve kterém se vyskytuje, resp. proudí. Každý „typ“ podzemní vody má své výhody a nevýhody pro jímání. Co je podzemní voda 9 1.1 V oda průlinová Průlinová podzemní voda je voda, která pod zemí proudí v průlinách nesoudržných nezpevněných hornin (písčito-štěrkové zeminy), omezeně i v průlinách soudržných nezpevněných hornin (jílovito-hlinité zeminy).

Nesoudržné nezpevněné horniny, zejména štěrkopísky, štěrky, ale i eluvia (zvětralinový plášť krystalických hornin – např. žuly), mají velice vysokou průlinovou propustnost, a pokud mají stálou dotaci vodou, pak zde vyhloubené jímací objekty (studny) mají stálou a velikou vydatnost. Stálou dotací vodou se rozumí například u  štěrko-písčitých teras a  údolních niv velkých řek (u  nás zejména Morava, Labe a místy i Vltava) přímá hydraulická spojitost podzemní vody s povrchovou vodou v řece. Podzemní voda bývá v těchto oblastech obvykle velmi těsně pod povrchem (řádově pouze v několika metrech), proto zde hovoříme o mělké podzemní vodě. Jímací objekty (studny) na jímání této podzemní vody bývají hluboké převážně v rozmezí 5–12 m, pouze výjimečně bývají hlubší.

Soudržné nezpevněné horniny (hlinito-jílovité zeminy, jílovité zeminy, zvětralinové pláště území budovaných metamorfovanými horninami – ruly atp.) mají sice také průlinovou propustnost, ale silně omezenou, což je dáno charakterem hornin. Vydatnosti jímacích objektů (studní) zde bývají nízké až velmi nízké. | Obr. 1 Jímací území Káraný – mělké kvartérní studny Studny

Výhody území s  mělkou podzemní

(průlinovou) vodou pro její jímání

X Vysoká vydatnost studní.

X Malá hloubka studní – tudíž nižší

finanční náklady při jejím budování.

X Malá pravděpodobnost ovlivnění vy

datnosti okolních studní při malém

odběru vody.

Nevýhody území s mělkou podzemní

(průlinovou) vodou pro její jímání

X Horší jakost vody.

X Náchylnost vody ke znečištění při ja

kýchkoli negativních zásazích v okolí

studní.

X Při špatném provedení vrtaných

studní a špatném režimu jímání vody

z nich jejich rychlé zanášení drobným

horninovým materiálem.

Mělká průlinová podzemní voda je ve velkém využívána pro zásobování některých měst a okresů. Vesměs jde o jímací území vybudovaná v kvartérních štěrko-písčitých sedimentech teras a  údolních niv větších povrchových toků, např. jímací území Káraný (voda pro Prahu), jímací území Tři Dvory (voda pro Kolín), jímací území Rohatec a Mikulčice (voda pro Hodonín) atp. Na obrázku 1 jsou mělké vrtané studny v kvartérních (štěrko-písčitých) sedimentech v jímacím území Káraný vybudované v minulém století odkud je Praha zásobována podzemní vodou, a na obrázku 2 je technologie vrtání studní v nesoudržných horninách na „průlinovou“ vodu. 1. 2 V oda průlinovo-puklinová Jak již sám termín napovídá, tato podzemní voda pod povrchem proudí jak v průlinách, tak po puklinách. Tento typ podzemní vody se vyskytuje zejména v křídových porézních pískovcích, tedy v pevných porézních horninách.

Podzemní vodu tohoto typu najdeme prakticky v celém území české křídy (úze

mí budované druhohorními sedimenty křídového stáří), zejména v území svrchní křídy v povodí toku Jizery, v severních Čechách, v okolí Dvora Králové nad Labem, | O br. 2 V rtání v nezpevněných horninách Co je podzemní voda 11 ve východních Čechách (např. Polická pánev, Broumovsko atd.), ale i v území permokarbonských hornin (např. Rakovnicko).

Horninové komplexy křídových sedimentů (pískovců) vytvářejí na našem území nejvýznamnější hydrogeologické struktury s velikými zásobami podzemní vody té nejvyšší jakosti. V  těchto oblastech jsou také vybudována nejvýznamnější jímací území v České republice pro zásobování obyvatelstva podzemní vodou, např. oblast okolo České Lípy.

V  těchto územích se hladina podzemní vody pohybuje řádově až v  několika desítkách metrů pod terénem. Dále je v některých z těchto území místy z důvodů přítomnosti nadložních nepropustných sedimentů nad horninami s  průlinovo-puklinovou propustností hladina podzemní vody napjatá (tzn., že je „pod tlakem“), a právě zde nacházíme ony známé artéské studny, ze kterých někdy vytéká artéská podzemní voda samovolně pod tlakem na povrch.

Vysoká jakost této podzemní vody je dána zejména tím, že proudí ve velkých hloubkách a velmi pomalu na velké vzdálenosti horninovým prostředím, kdy dochází k jejímu dokonalému vyčištění a zároveň voda získává potřebné minerály člověku prospěšné. V dnešní době, kdy dokážeme určit stáří podzemní vody, bylo stanoveno např. stáří podzemní vody v pískovcích severních Čech až na 6 000 let. | Obr. 3 Vrtání hluboké studny v zahradě zámku Lány Studny Výhody území s průlinovo-puklinovou vodou pro její jímání X Vysoká vydatnost studní. X Vysoká jakost vody. X Malá, takřka nulová náchylnost podzemní vody k nežádoucí kontaminaci z po

vrchu. Nevýhody území s průlinovo-puklinovou vodou pro její jímání X Veliká hloubka studní, tedy značné finanční náklady na jejich provedení. X Vzhledem k  tomu, že území s  touto podzemní vodou jsou vesměs intenzivně

využívána k  velkým odběrům pro hromadné zásobování obyvatelstva, bývá

vodoprávní řízení při kolaudaci studny a pro schválení odběru podzemní vody

pro maloodběratele velmi dlouhé a náročné. Na obrázku 3 je technologie vrtání studní na „průlinovo-puklinovou vodu“ – rakovnická pánev – zahrada zámku Lány. 1. 3 V oda puklinová Jestliže podzemní voda průlinová proudí pod zemí výhradně v průlinách, pak podzemní voda puklinová „proudí“ výhradně jen po puklinách zpevněných hornin. Jaké množství podzemní vody obíhá (jak odborně říkáme) po puklinách, závisí na mnoha faktorech. Zejména na intenzitě a velikosti rozpukání pevných hornin, na charakteru puklin, tzn., zda jsou otevřené, uzavřené nebo utěsněné jiným horninovým materiálem atp. Významným faktorem také bývá to, zda je hluboký puklinový kolektor propojen s nadložním mělkým průlinovým kolektorem a má tak zajištěnu dobrou dotaci vodou z mělkého nadložního průlinového kolektoru.

Z výše uvedených důvodů jsou vydatnosti jímacích objektů (studní) vyhloubených v těchto horninách velice rozdílné a pohybují se od tisícin litrů za vteřinu až po jednotky litrů za vteřinu.

Puklinová podzemní voda se nachází ve všech pevných neporézních horninách, zejména v území žulových masivů, např. v okolí Říčan, Sedlčan, Benešova, v Jizerských horách, dále v území metamorfovaných hornin (území budovaná rulami, svory atp.), např. v Krušnohoří, ale i v území české křídy, která jsou budována slínovci, jílovci atp. Horniny v těchto územích tvoří již zmiňovaný nepropustný nadložní strop horninám s průlinovo-puklinovou propustností.

Ze zkušeností je známo, že nejlepší podmínky pro oběh podzemní vody po puklinách jsou v  žulových oblastech, kde pukliny bývají otevřené a  nejsou druCo je podzemní voda 13 hotně utěsněny zvětralinovým materiálem, jelikož ten zde má ryze písčitý charakter. Horší podmínky jsou v území slínovců a  podobných křídových sedimentů, i když i zde nacházíme studny se značnou vydatností. Nejméně příznivé podmínky jsou v územích budovaných metamorfovanými horninami (ruly, svory atp.). Ty totiž mívají pukliny sepnuté a navíc druhotně utěsněné zvětralinovým materiálem, který má převážně jílovitý charakter. Výhody území s  puklinovou vodou pro její jímání X Relativně nízké náklady na vybudo

vání studny. X Dobrá jakost vody v území krystalic

kých hornin. Nevýhody území s puklinovou vodou pro jímání X Značně rozdílná vydatnost jednotli

vých jímacích objektů (studní). X Množství podzemní vody je téměř

výhradně vázáno na dotaci z atmo

sférických srážek. X Náchylnost vody ke znečištění při ja

kýchkoli negativních zásazích v okolí

studní. X V  území budovaných pevnými ne

porézními sedimenty křídy (slínovce

atp.) přirozená špatná jakost vody

(někdy až nepoužitelná a neupravi

telná pro pitné účely). Na obrázcích 4 až 6 je technologie vrtání studní v tvrdých horninách na „puklinovou vodu“.

| Obr. 4 Vrtání v pevných horninách

| Obr. 5 Rotačně-příklepové vrtání v pevných

horninách

| Obr. 6 Jádrové vrtání v pevných horninách


14 Studny

1.4 P rameny

Prameny asi zná každý. Jde o přirozené vývěry podzemní vody a najdeme je takřka

všude. Vydatnosti pramenů jsou značně rozdílné (podle jejich typu) a sezónně roz

kolísané podle ročních období (všeobecně maxima na jaře a minima na podzim).

Rovněž teplota a jakost vody se u některých pramenů výrazně mění v závislosti na

ročním období.

Přesto jsou na území naší republiky známé prameny se stálou vydatností, teplotou

a velmi dobrou jakostí vody.

Výhody jímání pramenů

X Předem známe místo, kde vodu jímat.

X Vybudování jímání pramenů bývá většinou jednoduché a laciné.

Nevýhody jímání pramenů

X Omezené možnosti jímání pramenů s ohledem na vodní zákon.

X Sezónně rozkolísaná vydatnost pramenů.

X Nestálá jakost vody.

V  pojednání o  podzemní vodě je také třeba podat alespoň stručné informace

o  vodě krasových (vápencových) oblastí, přestože tyto podzemní vody prakticky

nelze využívat pro individuální zásobování. U nás se oblasti s krasovou vodou vy

skytují jen na Moravě (Moravský kras, Mladečský kras aj.), v  Čechách pak existuje

několik vápencových ostrůvků v Barrandienu ve středních Čechách. Při případném

praktickém využití těchto podzemních vod pro zásobení je nutné počítat s těmito

nepříznivými skutečnostmi:

a) značné kolísání vydatnosti;

b) kalení vody po deštích a při tání sněhu;

c) možnost snadného znečištění z povrchu území;

d) velké kolísání teploty a někdy i celkové jakosti vody.

Na závěr pojednání o podzemní vodě a jejích typech dle výskytu je ještě nutné zmínit

se o způsobu doplňování zásob podzemní vody. Doplňování zásob podzemní vody

se děje výhradně infiltrací atmosférických srážek do horninového prostředí. Pomi

neme-li mělkou průlinovou podzemní vodu podél povrchových toků, kde je dotace

podzemní vody přímou břehovou, resp. dnovou infiltrací vody z povrchového toku

do horninového prostředí (jejíž velikost však závisí na stavu hladiny povrchového

toku, a  ten je rovněž závislý na dotaci z  atmosférických srážek), u  ostatních typů


Co je podzemní voda 15 podzemní vody (průlinovo-puklinové a puklinové) velikost zásob podzemní vody v daném území (v dané hydrogeologické struktuře), kromě závislosti na geologické stavbě území, závisí na velikosti infiltrační plochy, resp. infiltračního území, kde jsou atmosférické srážky infiltrovány do prostředí horninového. Čím větší je rozloha tohoto území, tím větší se v území vytvářejí zásoby podzemní vody.

V souvislosti s dotací zásob podzemní vody z atmosférických srážek v současné

době existuje jedna nepříliš dobrá skutečnost. V posledních cca 10 letech dochází na některých územích České republiky k poklesu hladiny podzemní vody, a tím k jejímu lokálnímu nedostatku, zejména pro individuální zásobení, a to hlavně u jímacích objektů vybudovaných na jímání mělké průlinové podzemní vody tam, kde nedochází k dotaci mělkého průlinového kolektoru vodou z povrchových toků. Všeobecně je tento fakt zdůvodňován nedostatkem atmosférických srážek v posledních letech, což však vůbec není pravda. Průměrný úhrn srážek za posledních 10 let (2002–2011) pro celou Českou republiku činil 105 % dlouhodobého srážkového normálu za období 1961–1990 (zdroj ČHMÚ). V tabulce 1 je uvedeno srovnání úhrnů průměrných měsíčních srážek za období 2002–2011 s dlouhodobým normálem 1961–1990. Tab. 1 Srovnání průměrných měsíčních srážek 2002–2011 s dlouhodobým normálem 1961–1990 za celou Českou republiku Pokud se podíváme na uvedenou tabulku podrobněji, zjistíme jeden fakt. Zatímco u dlouhodobého srážkového normálu (a bylo tomu tak i u dlouhodobých srážkových normálů za roky 1950–1981 atp.) srážková maxima připadala na měsíce červen a červenec (12,3 % v červnu a 11,9 % v červenci), v posledních letech se srážková maxima přesouvají na měsíce červenec a srpen (13,6 % červenci a 13,0 % v srpnu), tzn., že nejvíce srážek spadne v nejteplejších měsících, kdy je také nejvyšší evapotranspirace (úhrnný výpar). K tomu ještě přistupuje skutečnost, že v posledních letech největší

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok

Úhrn srážek

2002–2011 (mm)

49 41 46 38 78 78 95 92 54 50 48 48 710

Srážkový normál

1961–1990 (mm)

42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674

Srovnání v %

(100%=1961–1990

117 108 115 81 105 93 120 118 103 119 98 100 105

+


16 Studny

objemy atmosférických srážek v  létě spadnou ve formě přívalových dešťů, které

v podstatě volně odtečou po povrchu, aniž by se srážková voda mohla dostatečně

vsáknout do horninového prostředí. Tyto skutečnosti jsou pak příčinou lokálního

poklesu hladiny podzemní vody v některých územích.

Na obrázku 7 je znázorněno procentuální rozdělení ročních srážkových úhrnů

v České republice podle jednotlivých měsíců.

2

4

6

8

10

12

14

16

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

podíl na ročních srážkách v %

měsíce

20022011

19611990

| O br. 7 P odíl srážkových úhrnů v procentech za jednotlivé měsíce v roce


Způsoby jímání podzemní vody 17 2 O podzemní vodě toho tedy už víme poměrně hodně, nyní je nutné se také seznámit se zásadami způsoby jímání podzemní vody. V České republice je pro navrhování, výstavbu a provoz nových nebo zrekonstruovaných studní a jiných jímacích objektů prosté podzemní vody závazná technická norma ČSN 75 5115 „Jímání podzemní vody“. Na tuto normu budeme odkazovat prakticky v každé následující kapitole této knížky, nejprve se však budeme věnovat způsobům jímání podzemní vody všeobecně.

V  zásadě se rozlišuje jímání mělké podzemní vody, jímání pramenů a jímání hluboké podzemní vody. Při jímání mělké podzemní vody jde převážně o podzemní vodu ve štěkopísčitých sedimentech, čtvrtohorních zvětralinách a  pokryvech. K jímání této podzemní vody se užívají jednak horizontální jímadla (zářezy, štoly), a také vertikální jímadla (vrtané nebo kopané studny). K jímání pramenů různých typů jsou vhodné pramenní jímky, zemní nádrže atp. Hluboká podzemní voda se jímá výhradně vrtanými studnami. 2.1 St udny vrtané Vrtané studny (někdy také označované jako studny trubní) mají pro jímání podzemní vody mimořádný význam a jsou značně rozšířené. Představují nejběžnější způsob jímání podzemní vody pro zásobování vodou. Typový řez vrtanou studnou je na obrázku 8.

Studny se vrtají několika způsoby – nárazem, nárazovo-točivě, rotačně, drapákově, jádrově a rotačně příklepově. U domovních studní je nejpoužívanější rotačně příklepový způsob, který je zároveň nejlevnější.

Pro celkový návrh konstrukce a hloubky vrtané studny jsou nejvýznamnější tyto okolnosti: a) H loubka povrchu nepropustného podloží (pokud se vrtá v horninách s průlinovou

a průlinovo-puklinovou propustností). Tzv. studny hydraulicky úplné, ukončené

v relativně nepropustném podloží, tzn. v horninách s podstatně nižší propust

ností (resp. až nepropustných horninách) než v horninách, ve kterých je studna

Způsoby jímání podzemní vody


18 Studny

vyhloubena za účelem jímání podzemní vody s otevřenými úseky výstroje v celé

hloubce zvodněného horninového prostředí, ze kterého chceme jímat podzemní

vodu (pokud se vrtaná studna nehloubí v puklinovém prostředí nebo ve velmi

mocných zvodnělých sedimentech, tj. v horninách s velkým „obsahem“ podzemní

vody, nebo pro jímání nevelkých množství vody), se doporučují jen u vrtů, které

mají sloužit ke zjištění hydraulických parametrů zvodnělého prostředí. U vrtů,

které mají sloužit jako studny (v kolektorech s volnou hladinou), se doporučuje

umístit perforovanou část výstroje od nepropustného podloží nahoru jen ve

spodních asi dvou třetinách vrtu a v horní třetině až polovině vodního sloupce,

ve které by se měla pohybovat hladina vody, pak použít plnou část výstroje.

Výstrojí vrtané studny se rozumí zapuštění plných a perforovaných rour (zárubnic) –

např. ocel, PVC, PE – do vrtu včetně utěsnění těchto rour (zárubnic) při povrchu jílem

nebo cementem a  vytvořením ochranného filtru mezi horninou a  těmito rourami

(zárubnicemi) jejich obsypáním drobným vodárenským štěrkem (viz dále). Otevřeným

1) k rycí deska

2) betonové skruže na cementovou

maltu

3) dlažba na cementovou maltu

4) jílové nebo cementové těsnění

5) obsyp

6) betonová deska

7) zásyp z písku

8) perforovaná zárubnice

9) plná zárubnice

10) čerpadlo

11) kalník

2,0 m

min. 0,5m

min. 3,0 m

krycí vrstva

zvodněná

vrstva

podloží

1

2

3

4

6

4

7

9

8

5

10

11

| O br. 8 V rtaná studna




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist