načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR - Vít Pošta

Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR

Elektronická kniha: Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR
Autor:

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými česká ekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 83
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Jazyk: česky
Téma: strukturální nezaměstnanost
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-726-1296-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými česká ekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce
prezentuje jak fakta související s vývojem české ekonomiky a trhu práce, tak výstupy
ekonomického modelování s cílem odhadnutí strukturální nezaměstnanosti, která je sama o
sobě nepozorovanou veličinou. Zvláštní pozornost publikace věnuje otázkám migrace
zahraničních pracovníků a jejich potenciálu ovlivnit trh práce české ekonomiky.

Předkládaná studie se zabývá odhadem a analýzou strukturální nezaměstnanosti
v české ekonomice. Téma je velmi relevantní jak z hlediska ekonomického výzkumu, tak z hlediska ekonomické praxe, kdy odhad strukturální nezaměstnanosti představuje pro ekonomiku, která v posledních letech prošla dvěma recesemi jasně aktuální otázku. Publikaci jsme rozčlenili do tří částí.
První část poskytuje širší makroekonomické zhodnocení české ekonomiky a kontextu,
ve kterém se pohybuje. Důraz klademe přirozeně na trh práce. V této části rovněž
vymezujeme možné jevy, které mohly mít na vývoj strukturální nezaměstnanosti v ČR vliv,
stejně jako možné ekonomické veličiny, kterými je můžeme zachytit.
Druhá část se zabývá samostatným problémem migrace na trhu práce a potenciálním
vlivem zahraničním pracovníků na strukturní parametry trhu práce. Z analýzy v kapitole dvě
plyne spíše to, že toky zahraničních pracovníků jsou strukturou trhu práce determinovány, než
že by tomu bylo naopak.
Třetí kapitola se pak již přímo věnuje problematice odhadu strukturální
nezaměstnanosti a její analýze. Relativně podrobně se věnujeme pojmu strukturální
nezaměstnanost, možnostem jejího odhadu. Přinášíme srovnání s relevantními studiemi.
Strukturální nezaměstnanost odhadujeme prostřednictvím několika specifikací, přičemž
výsledky z hlediska úrovně strukturální nezaměstnanosti a její dynamiky jsou obdobné. Z širší
perspektivy se však zdá nejslibnější přístup, který se relativně více opírá o strukturální
modelování. Nejde se o kompletní strukturální model, který s ohledem na datovou
náročnost nepovažujeme v současné době pro odhady v rámci ČR vhodný.
Odhady strukturální nezaměstnanosti, které prezentujeme a dále analyzujeme, jsou
obhajitelné z hlediska průběhu ekonomického cyklu české ekonomiky. Všechny výsledky
naznačují, že proběhlá recese v roce 2009 vedla k růstu strukturální nezaměstnanosti, která
zatím pouze pozvolně klesá. Jako hlavní determinanty strukturální nezaměstnanosti se v semistrukturálním modelu ukázaly dlouhodobá nezaměstnanost, což poukazuje na efekt hystereze, a náklady práce.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vít Pošta - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

STRUKTURÁLNÍMÍRA

NEZAMĚSTNANOSTIVČR

MANAGEMENT PRESS



VítPošta–TomášPavelka–LibušeMacáková

STRUKTURÁLNÍMÍRA

NEZAMĚSTNANOSTI

VČR

MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2015


Doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D.: autor přednáší na VŠE v Praze

Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc.: autorka přednáší na VŠE v Praze

Doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.: autor přednáší na VŠE v Praze

Publikace je součástí projektu, který je fi nancován GA ČR:

projekt GA307013.

© Vít Pošta, Libuše Macáková, Tomáš Pavelka, 2015

Cover design © Petr Foltera, 2015

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-7261-296-3


5

Resumé

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými českáekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce prezentuje jak fakta související s vývojem české ekonomiky a trhu práce, tak výstupy ekonomického modelování s cílem odhadnutí strukturální nezaměstnanosti, která je sama o sobě nepozorovanou veličinou. Zvláštní pozornost věnuje publikace otázkám migrace zahraničních pracovníků a jejich potenciálu ovlivnit trh práce české ekonomiky. Publikace byla recenzována prof. Ing. Milanem Žákem, CSc., adoporučena k publikování.



7

Obsah

Úvod 9

1 Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky 11

1.1 Makroekonomický vývoj 11

1.2 Vývoj Českého trhu práce 18

1.2.1 Vývoj ekonomické aktivity a míry nezaměstnanosti 18

1.2.2 Náklady práce 23

1.2.3 Flexibilita českého trhu práce 24 2 Pracovní migrace cizinců v České republice 33

2.1 Vývoj počtu cizích státních příslušníků v období krize 34

2.2 Kvalifi kační aspekty migrace v ČR 37

2.3 Regionální aspekty imigrace v ČR 39

2.4 Imigrační politika České republiky a vliv krize 41 3 Odhad strukturální míry nezaměstnanosti v ČR 49

3.1 Strukturální míra nezaměstnanosti a možnosti odhadu 49

3.2 Odhady strukturálních parametrů 59

3.3 Odhady NAIRU 63

3.4 Analýza NAIRU 74 4 Závěry 79 5 Odkazy na literaturu 82



9

Úvod

Předkládaná studie

1

se zabývá odhadem a analýzou strukturální nezaměstnanosti v české ekonomice. Téma je velmi relevantní jak zhlediska ekonomického výzkumu – problematika odhadu modelu Phillipsovy křivky – tak z hlediska ekonomické praxe, kdy odhad strukturální

nezaměstnanosti představuje pro ekonomiku, která v posledních letech

prošla dvěma recesemi, jasně aktuální otázku. Publikaci jsme rozčlenili

do třech částí.

První část poskytuje širší makroekonomické zhodnocení českéekonomiky a kontextu, ve kterém se pohybuje. Důraz klademe přirozeně

na trh práce. V této části rovněž vymezujeme možné jevy, které mohly

mít na vývoj strukturální nezaměstnanosti v ČR vliv, stejně jako možné

ekonomické veličiny, kterými je můžeme zachytit.

Druhá část se zabývá samostatným problémem migrace na trhu práce

a potenciálním vlivem zahraničních pracovníků na strukturní parametry trhu práce. Z analýzy v kapitole dvě plyne spíše to, že toky zahraničních pracovníků jsou strukturou trhu práce determinovány, než že by tomu bylo naopak.

Třetí kapitola se pak již přímo věnuje problematice odhadustrukturální nezaměstnanosti a její analýze. Relativně podrobně se věnujeme

pojmu strukturální nezaměstnanost, možnostem jejího odhadu. Přinášíme srovnání s relevantními studiemi. Strukturální nezaměstnanost

odhadujeme prostřednictvím několika specifi kací, přičemž výsledky

z hlediska úrovně strukturální nezaměstnanosti a její dynamiky jsou

obdobné. Z širší perspektivy se však zdá nejslibnější přístup, který se

relativně více opírá o strukturální modelování. Nejedná se o kompletní

strukturální model, který s ohledem na datovou náročnostnepovažujeme v současné době pro odhady v rámci ČR za vhodný.

1

Studie je součástí výstupů výzkumného projektu „Odhad a analýza strukturální

nezaměstnanosti v ekonomikách střední a východní Evropy“, který byl fi nancován

GA ČR jako projekt GA307013.


10

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

Odhady strukturální nezaměstnanosti, které prezentujeme a dáleana

lyzujeme, jsou obhajitelné z hlediska průběhu ekonomického cyklučes

ké ekonomiky. Všechny výsledky naznačují, že proběhlá recese v roce

2009 vedla k růstu strukturální nezaměstnanosti, která zatím pouzepo

zvolně klesá. Jako hlavní determinanty strukturální nezaměstnanosti se

v semi-strukturálním modelu ukázaly dlouhodobá nezaměstnanost, což

poukazuje na efekt hystereze, a náklady práce.


11

1 Trh práce v ČR v kontextu

evropské ekonomiky

Vstup do otázek vývoje trhu práce a jeho strukturálních charakteristik

začneme stručným pohledem na vývoj ekonomiky ČR v kontextu evropské ekonomiky a jejích partnerů v rámci skupiny zemí Visegrádské

čtyřky. Následně budeme prezentovat vývoj na trhu práce a postupně se dostaneme k otázce fl exibility trhu práce, která je z pohledu analýzy strukturální nezaměstnanosti klíčová.

1.1 Makroekonomický vývoj

Vývoj české ekonomiky je silně propojen s ekonomickým vývojem celé Evropské unie. Tento vztah se prohloubil zejména po vstupu České reubliky v roce 2004. Tato skutečnost vychází z relativně volného pohybu statků a služeb mezi Českou republikou a Evropskou unií. Podíl Evropské unie na celkovém vývozu České republiky převyšoval v roce 2013 80 % a na dovozu více než 65 %. Členské státy Evropské unie se také dominantně podílejí na přílivu zahraničního kapitálu do České republiky. V roce 2013 se členské státy Evropské unie podílely více než 73 % na celkovém přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie ovlivňuje český trh práce, více než polovinu ekonomických aktivních cizích státních příslušníků v České republice v roce 2011 tvořili občané ostatních členských států Evropské unie. I když měnovou politiku provádí v České republice nezávislá Česká národní banka, její opatření jsou významně ovlivněna politikou Evropské centrální banky. A v neposlední řadě se pomalými kroky prohlubuje ikoordinace fi skální politiky v rámci Evropské unie, v této souvislosti lze zmínit např. evropské fondy, hlavní směry zaměstnanosti či fi skální pakt.

I když pozornost bude v této publikaci věnována České republice,

z výše uvedených důvodů je nutné krátce zmínit makroekonomický


12

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

vývoj celé Evropské unie a uvést tak ekonomické dění v ČR do širšího kontextu. V rámci Evropské unie bude pozornost věnována zejména Polsku, Maďarsku a Slovensku, tedy zemím, které spolu s Českou

republikou tvoří tzv. Visegrádskou skupinu. Tyto země nejenže spolu

sousedí, ale velmi často spolu soupeří o příliv zahraničních investic.

Situace na trhu práce pak představuje jeden z důvodů, proč si zahraniční

investoři vyberou konkrétní zemi. Zahraniční investice však následně

ovlivňují trh práce dané země.

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Graf 1.1 Vývoj reálného hrubého domácího produktu

Hrubý domácí produkt v roce 1996 v zemích původní evropsképatnáctky rostl v průměru výrazně pomaleji ve srovnání stransformujícími se zeměmi střední a východní Evropy. U zemí Visegrádské skupiny

bylo výjimkou Maďarsko, které v daném roce stagnovalo. V Českéreublice tempo růstu importu výrazně převyšovalo tempo exportu, čímž

se postupně zvyšovala vnější nerovnováha, na kterou reagovala Česká

národní banka výrazným zpřísněním své měnové politiky. Nelzenepřiomenout to, že centrální banka nejprve v únoru daného roku rozšířila

fl uktuační pásmo koruny, a poté v polovině roku zvýšila úrokové sazby

a povinné minimální rezervy. Česká vláda na tuto situaci v roce 1997

reagovala svými úspornými balíčky. Kombinace fi skální i monetární

- 8,0

- 6,0

- 4,0

- 2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

%

EU_28 eská republika Maěarsko Polsko Slovensko


13

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

restrikce vedla neodvratně k recesi, která zasáhla českou ekonomiku

v letech 1997–1998. Je zřejmé, že příčiny této, často označované jako

česká minirecese, byly uvnitř české ekonomiky, a jak je patrné z grafu č. 1.1, ostatní státy Visegradské skupiny i Evropská unie jako celek

pokračovaly v růstu. Obdobné zpomalení ekonomické aktivity bylopatrné v roce 1999 na Slovensku, kdy vedle propadu hrubé tvorby fixního kapitálu došlo k poklesu vládní spotřeby a spotřeba domácností

stagnovala. Následovalo několik let, sice nízkého, ale na druhou stranu

stabilního růstu hrubého domácího produktu. Toto tvrzení platilozejména pro země původní evropské patnáctky, země Visegrádské skupiny

vykazovaly o něco vyšší tempo. Před vypuknutím fi nanční krize došlo postupně ke zvýšení temp růstu hrubého domácího produktu ve většině zemí Evropské unie. Estonsko, Lotyšsko nebo i Slovensko vykazovaly dokonce i dvojciferná tempa růstu. Také Česká republika se vezla na této vlně a česká ekonomika se nacházela ve výrazné kladné mezeře produktu. Finanční krize, která se postupně přelila i do reálnéekonomiky, vypukla ve Spojených státech v roce 2008. Počátek fi nanční krize je často spojován s převzetím hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie

Mac americkou administrativou a krachem investiční banky Lehman

Brothers v září 2008. K nafukování bubliny na hypotečním trhu však

docházelo již v předcházejících letech. Z amerických bank se problémy

přenesly na evropské banky, lze zmínit problémy německé banky Hypo

Real Estate, banky Fortis v Beneluxu, banky Dexie v Belgie a Francii

apod. U českých bank se tyto problémy nevyskytly (některé byly již

fi nančně očištěny v předcházejících letech), vznikala však obava, jaký

dopad mohou mít problémy zahraničních mateřských bank na svéčeské dcery. Na vypuknutí krize v první řadě zareagovaly centrální banky,

které často využily i řadu „netradičních“ nástrojů. Na pomocekonomikám postupně přispěchaly i jednotlivé vlády prostřednictvím fi skálních opatření. Reálné dopady krize se začaly projevovat v některých státech Evropské unie již ve druhé polovině roku 2008. Celoroční propad nakonec nastal v Irsku, Lotyšsku, Estonsku, ale také v Lucembursku,Itálii, Řecku, Dánsku a Švédsku. Evropská unie jako celek sice vykázala ještě kladný růst, ale ten byl výrazně nižší než v předcházejících letech. Zpomalení ekonomické aktivity bylo patrné také v České republice, kdy hrubý domácí produkt nakonec vzrostl polovičním tempem ve srovnání s předcházejícími lety. Plně světová krize dopadla na státy Evropské unie

v roce 2009. Hrubý domácí produkt klesl ve všech členských státech


14

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

s jedinou výjimkou, Polskem, u kterého však došlo k výraznému snížení

tempa růstu. Zpočátku se však zdálo, že krize nebude mít dlouhéhotrvání, neboť již v následujícím roce většina členských zemí vykazovala

pozitivní změny hrubého domácího produktu. Dopad fi nanční a reálné

krize se však postupně projevoval ve výrazném nárůstu rozpočtových

problémů řady členských států Evropské unie. Finanční a reálná krize se

tak postupně měnily na krizi dluhovou, kterou vlády řešilyrozpočtovými škrty. V některých případech však tyto škrty dosáhly takové úrovně a podoby, že se čím dál tím častěji začaly objevovat názory, že senejedná o správné řešení a že tato opatření podvazují budoucí ekonomickou obnovu a krizi prohlubují. Velmi zjednodušeně se do popředí dostávaly názory, že se z krize nedá „proškrtat“ a je třeba tuto politiku revokovat. Na druhou stranu nelze nezmínit skutečnost, že stabilizace veřejných fi nancí mimo jiné přispívala k pozitivnějšímu náhledu fi nančních trhů na danou zemi a tím i k dosahování levnějšího fi nancování veřejných dluhů. Slibné oživení ekonomiky v roce 2010 se však v České republice

ukázalo jako krátkodobé. V roce 2011 došlo ke zpomalení tempa růstu

hrubého domácího produktu a v posledních dvou sledovaných letech

se česká ekonomika nacházela opětovně v recesi. V České republice

došlo k poklesu vládních výdajů na konečnou spotřebu a k poklesuhrubé tvorby fi xního kapitálu. Neutěšený stav ekonomiky se promítl i do

očekávání spotřebitelů a v roce 2012 došlo po třinácti letech k poklesu

konečné spotřeby domácností. Negativní dopad na českou ekonomiku

měl i vývoj exportu, kdy docházelo k postupnému poklesu jehomeziročního růstu. Obdobnou tendenci bylo možno pozorovat také v případě importu. V loňském roce česká ekonomika klesla jako jediná veVisegrádské skupině.

Vývoj reálného hrubého domácího produktu se samozřejmě projevil,

i když s určitým zpožděním, také na trhu práce. Graf č. 1.2 zachycuje

vývoj obecné míry nezaměstnanosti.


15

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Graf 1.2 Vývoj míry nezaměstnanosti

V průběhu devadesátých let a na počátku nového tisíciletí se míra

nezaměstnanosti v zemích původní Evropské unie postupně snižova

la. Míra nezaměstnanosti se naopak začala výrazně zvyšovat v Polsku

a na Slovensku. Také v České republice byl po české minirecesi v letech

1997-1998 patrný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Vpředcháze

jících letech se Česká republika mohla pochlubit relativně nízkou mírou

nezaměstnanosti, a to nejen ve srovnání s ostatními transformujícími se

ekonomikami, ale i ve srovnání s některými původními členskými stá

ty Evropské unie. Ohledně příčin nízké míry nezaměstnanosti v České

republice v první polovině devadesátých let se vedou debaty, lze však

zmínit, že mezi příčiny jistě patřil nevyvinutý sektor služeb před rokem

1989, relativně nízký podíl pracovníků v zemědělství a ne zceladokon

čená transformace ekonomiky. Na počátku nového tisíciletí vykazovala

česká ekonomika mírný růst, který nestačil absorbovat nezaměstnané

a míra nezaměstnanosti se tak pohybovala mezi 7–8 %. Silný růsteko

nomiky v předkrizových letech se projevil i v pokles mírynezaměstna

nosti. Od roku 2004 do roku 2008 se míra nezaměstnanosti snížila skoro

na polovinu a patřila mezi nejnižší v celé Evropské unii. K výraznému

snížení míry nezaměstnanosti na Slovensku a v Polsku (opět na ccapo

loviční hodnotu), tedy u zemí, které dlouhodobě vykazovaly nejvyšší

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

%

EU_28 eská republika Maěarsko Polsko Slovensko


16

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

míru nezaměstnanosti v rámci celé Evropské unie. Naopakzpomalování hospodářského růstu v Maďarsku, které mělo domácí příčiny, vedlo

k postupnému navyšování míry nezaměstnanosti ještě před vypuknutím

světové hospodářské recese. Vypuknutí krize se na trhu práce projevilo

v rychlém nárůstu míry nezaměstnanosti, která se v Evropské unii jako

celku v posledních letech pohybuje kolem 10 %. Míra nezaměstnanosti

dosahovala dvojciferných čísel i v řadě členských zemí. Nejvyšší míru

nezaměstnanosti lze pozorovat v Řecku a Španělsku, tedy u zemí, ukterých se projevily ve značné míře problémy s fi nancováním veřejného

dluhu. Míra nezaměstnanosti v těchto zemích v minulém roce přesáhla 25 %. Dvojciferné hodnoty míry nezaměstnanosti začaly vykazovat

pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, které byly z důvodu jejich

vysoké otevřenosti výrazně zasaženy hospodářskou krizí. Snezaměstnaností vyšší než 10 % však měly v minulém roce i Portugalsko, Bulharsko,

Itálie, Irsko, Slovinsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko aSlovensko. V České republice se, i přes opětovný návrat do recese v posledních dvou letech, míra nezaměstnanosti stabilizovala kolem 7 % patří tak

dlouhodobě mezi jednu z nižších v rámci Evropské unie.

Pro zhodnocení základního makroekonomického vývoje je třebazahrnout také vývoj cenové hladiny. Graf č. 1.3 zachycuje vývoj průměrné

míry infl ace, která vychází z Harmonizovaného indexu spotřebitelských

cen. Mírná infl ace, či jinými slovy cenová stabilita, je jedním zklíčových předpokladů vysokého reálného růstu spojeného s vysokou zaměstnaností.

Míra infl ace v zemích západní Evropy se dlouhodobě pohybuje mezi

1–2 %. Vyšší míru infl ace v druhé polovině devadesátých let vykazovaly

státy ze střední a východní Evropy. Vyšší míra infl ace byla v těchtozemích spojena s procesem transformace, kdy docházelo k uvolňovánídříve centrálně určovaných cen a případně k úpravám daňového systému. To plně platilo i v případě České republiky, kdy k cenové liberalizaci, která se týkala drtivé většiny statků a služeb, došlo v roce 1991. Svou roli hrála i devalvace tehdejší československé koruny, která mělazajistit konkurenční polštář pro české zboží. Daňová reforma, která mimo jiné znamenala zavedení daně z přidané hodnoty, byla provedena v roce

1993. Míra infl ace se v České republice výrazně snížila od roku 1999,

což bylo spojeno s již výše zmíněnou recesí, která měla své příčiny

v monetární a fi skální restrikci. Od přelomu tisíciletí lze českouekonomiku charakterizovat jako nízkoinfl ační.


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je

možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist