načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR - Vít Pošta

  > > > > > Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR  
-15%
sleva

Kniha: Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR
Autor:

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými česká ekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  159 Kč 135
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Rok vydání: 2015-02-25
Počet stran: 84
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 83 stran : grafická znázornění
Vydání: Vydání 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788072612963
EAN: 9788072612963
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými česká ekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce prezentuje jak fakta související s vývojem české ekonomiky a trhu práce, tak výstupy ekonomického modelování s cílem odhadnutí strukturální nezaměstnanosti, která je sama o sobě nepozorovanou veličinou. Zvláštní pozornost publikace věnuje otázkám migrace zahraničních pracovníků a jejich potenciálu ovlivnit trh práce české ekonomiky. Předkládaná studie se zabývá odhadem a analýzou strukturální nezaměstnanosti v české ekonomice. Téma je velmi relevantní jak z hlediska ekonomického výzkumu, tak z hlediska ekonomické praxe, kdy odhad strukturální nezaměstnanosti představuje pro ekonomiku, která v posledních letech prošla dvěma recesemi jasně aktuální otázku. Publikaci jsme rozčlenili do tří částí. První část poskytuje širší makroekonomické zhodnocení české ekonomiky a kontextu, ve kterém se pohybuje. Důraz klademe přirozeně na trh práce. V této části rovněž vymezujeme možné jevy, které mohly mít na vývoj strukturální nezaměstnanosti v ČR vliv, stejně jako možné ekonomické veličiny, kterými je můžeme zachytit. Druhá část se zabývá samostatným problémem migrace na trhu práce a potenciálním vlivem zahraničním pracovníků na strukturní parametry trhu práce. Z analýzy v kapitole dvě plyne spíše to, že toky zahraničních pracovníků jsou strukturou trhu práce determinovány, než že by tomu bylo naopak. Třetí kapitola se pak již přímo věnuje problematice odhadu strukturální nezaměstnanosti a její analýze. Relativně podrobně se věnujeme pojmu strukturální nezaměstnanost, možnostem jejího odhadu. Přinášíme srovnání s relevantními studiemi. Strukturální nezaměstnanost odhadujeme prostřednictvím několika specifikací, přičemž výsledky z hlediska úrovně strukturální nezaměstnanosti a její dynamiky jsou obdobné. Z širší perspektivy se však zdá nejslibnější přístup, který se relativně více opírá o strukturální modelování. Nejde se o kompletní strukturální model, který s ohledem na datovou náročnost nepovažujeme v současné době pro odhady v rámci ČR vhodný. Odhady strukturální nezaměstnanosti, které prezentujeme a dále analyzujeme, jsou obhajitelné z hlediska průběhu ekonomického cyklu české ekonomiky. Všechny výsledky naznačují, že proběhlá recese v roce 2009 vedla k růstu strukturální nezaměstnanosti, která zatím pouze pozvolně klesá. Jako hlavní determinanty strukturální nezaměstnanosti se v semistrukturálním modelu ukázaly dlouhodobá nezaměstnanost, což poukazuje na efekt hystereze, a náklady práce.

Předmětná hesla
Nezaměstnanost -- Česko
Trh práce -- Česko
zaměstnávání cizinců -- Česko
Kniha je zařazena v kategoriích
Vít Pošta - další tituly autora:
Makroekonomie Makroekonomie
Pavelka, Tomáš; Dobrylovský, Jiří; Pošta, Vít; Neset, Pavel; Soukup, Jindřich
Cena: 577 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

11
1 Trh práce v ČR v kontextu
evropské ekonomiky
Vstup do otázek vývoje trhu práce a jeho strukturálních charakteristik
za čneme stručným pohledem na vývoj ekonomiky ČR v kontextu
evropské ekonomiky a jejích partnerů v rámci skupiny zemí Visegrádské
čtyřky. Následně budeme prezentovat vývoj na trhu práce a postupně
se dostaneme k otázce fl exibility trhu práce, která je z pohledu analýzy
strukturální nezaměstnanosti klíčová.
1.1 Makroekonomický vývoj
Vývoj české ekonomiky je silně propojen s ekonomickým vývojem celé
Evropské unie. Tento vztah se prohloubil zejména po vstupu České
republiky v roce 2004. Tato skutečnost vychází z relativně volného pohybu
statků a služeb mezi Českou republikou a Evropskou unií. Podíl
Evropské unie na celkovém vývozu České republiky převyšoval v roce 2013
80 % a na dovozu více než 65 %. Členské státy Evropské unie se také
dominantně podílejí na přílivu zahraničního kapitálu do České republiky.
V roce 2013 se členské státy Evropské unie podílely více než 73 % na
celkovém přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Volný
pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie ovlivňuje český trh práce, více
než polovinu ekonomických aktivních cizích státních příslušníků v České
republice v roce 2011 tvořili občané ostatních členských států Evropské
unie. I když měnovou politiku provádí v České republice nezávislá Česká
národní banka, její opatření jsou významně ovlivněna politikou Evropské
centrální banky. A v neposlední řadě se pomalými kroky prohlubuje i
koordinace fi skální politiky v rámci Evropské unie, v této souvislosti lze zmínit
např. evropské fondy, hlavní směry zaměstnanosti či fi skální pakt.
I když pozornost bude v této publikaci věnována České republice,
z výše uvedených důvodů je nutné krátce zmínit makroekonomický





12
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
vývoj celé Evropské unie a uvést tak ekonomické d ění v ČR do
širšího kontextu. V rámci Evropské unie bude pozornost věnována
zejména Polsku, Maďarsku a Slovensku, tedy zemím, které spolu s Českou
republikou tvoří tzv. Visegrádskou skupinu. Tyto země nejenže spolu
sousedí, ale velmi často spolu soupeří o příliv zahraničních investic.
Situace na trhu práce pak představuje jeden z důvodů, proč si zahraniční
investoři vyberou konkrétní zemi. Zahraniční investice však následně
ovlivňují trh práce dané země.
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)
Graf 1.1 Vývoj reálného hrubého domácího produktu
Hrubý domácí produkt v roce 1996 v zemích původní evropské
patnáctky rostl v průměru výrazně pomaleji ve srovnání s
transformujícími se zeměmi střední a východní Evropy. U zemí Visegrádské skupiny
bylo výjimkou Maďarsko, které v daném roce stagnovalo. V České
republice tempo růstu importu výrazně převyšovalo tempo exportu, čímž
se postupně zvyšovala vnější nerovnováha, na kterou reagovala Česká
národní banka výrazným zpřísněním své měnové politiky. Nelze
nepřipomenout to, že centrální banka nejprve v únoru daného roku rozšířila
fl uktuační pásmo koruny, a poté v polovině roku zvýšila úrokové sazby
a povinné minimální rezervy. Česká vláda na tuto situaci v roce 1997
reagovala svými úspornými balíčky. Kombinace fi skální i monetární
- 8,0
- 6,0
- 4,0
- 2,0
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
%
EU_28eská republika Maěarsko Polsko Slovensko





13
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
restrikce vedla neodvratn ě k recesi, která zasáhla českou ekonomiku
v letech 1997–1998. Je zřejmé, že příčiny této, často označované jako
česká minirecese, byly uvnitř české ekonomiky, a jak je patrné z
grafu č. 1.1, ostatní státy Visegradské skupiny i Evropská unie jako celek
pokračovaly v růstu. Obdobné zpomalení ekonomické aktivity bylo
patrné v roce 1999 na Slovensku, kdy vedle propadu hrubé tvorby fi
xního kapitálu došlo k poklesu vládní spotřeby a spotřeba domácností
stagnovala. Následovalo několik let, sice nízkého, ale na druhou stranu
stabilního růstu hrubého domácího produktu. Toto tvrzení platilo
zejména pro země původní evropské patnáctky, země Visegrádské skupiny
vykazovaly o něco vyšší tempo. Před vypuknutím fi nanční krize došlo
postupně ke zvýšení temp růstu hrubého domácího produktu ve většině
zemí Evropské unie. Estonsko, Lotyšsko nebo i Slovensko vykazovaly
dokonce i dvojciferná tempa růstu. Také Česká republika se vezla na
této vlně a česká ekonomika se nacházela ve výrazné kladné mezeře
produktu. Finanční krize, která se postupně přelila i do reálné
ekonomiky, vypukla ve Spojených státech v roce 2008. Počátek fi nanční krize je
často spojován s převzetím hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie
Mac americkou administrativou a krachem investiční banky Lehman
Brothers v září 2008. K nafukování bubliny na hypotečním trhu však
docházelo již v předcházejících letech. Z amerických bank se problémy
přenesly na evropské banky, lze zmínit problémy německé banky Hypo
Real Estate, banky Fortis v Beneluxu, banky Dexie v Belgie a Francii
apod. U českých bank se tyto problémy nevyskytly (některé byly již
fi nančně očištěny v předcházejících letech), vznikala však obava, jaký
dopad mohou mít problémy zahraničních mateřských bank na své
české dcery. Na vypuknutí krize v první řadě zareagovaly centrální banky,
které často využily i řadu „netradičních“ nástrojů. Na pomoc
ekonomikám postupně přispěchaly i jednotlivé vlády prostřednictvím fi skálních
opatření. Reálné dopady krize se začaly projevovat v některých státech
Evropské unie již ve druhé polovině roku 2008. Celoroční propad
nakonec nastal v Irsku, Lotyšsku, Estonsku, ale také v Lucembursku,
Itálii, Řecku, Dánsku a Švédsku. Evropská unie jako celek sice vykázala
ještě kladný růst, ale ten byl výrazně nižší než v předcházejících letech.
Zpomalení ekonomické aktivity bylo patrné také v České republice, kdy
hrubý domácí produkt nakonec vzrostl polovičním tempem ve srovnání
s předcházejícími lety. Plně světová krize dopadla na státy Evropské unie
v roce 2009. Hrubý domácí produkt klesl ve všech členských státech





14
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
s jedinou výjimkou, Polskem, u kterého však došlo k výraznému snížení
tempa r ůstu. Zpočátku se však zdálo, že krize nebude mít dlouhého
trvání, neboť již v následujícím roce většina členských zemí vykazovala
pozitivní změny hrubého domácího produktu. Dopad fi nanční a reálné
krize se však postupně projevoval ve výrazném nárůstu rozpočtových
problémů řady členských států Evropské unie. Finanční a reálná krize se
tak postupně měnily na krizi dluhovou, kterou vlády řešily
rozpočtovými škrty. V některých případech však tyto škrty dosáhly takové úrovně
a podoby, že se čím dál tím častěji začaly objevovat názory, že se
nejedná o správné řešení a že tato opatření podvazují budoucí ekonomickou
obnovu a krizi prohlubují. Velmi zjednodušeně se do popředí dostávaly
názory, že se z krize nedá „proškrtat“ a je třeba tuto politiku revokovat.
Na druhou stranu nelze nezmínit skutečnost, že stabilizace veřejných
fi nancí mimo jiné přispívala k pozitivnějšímu náhledu fi nančních trhů
na danou zemi a tím i k dosahování levnějšího fi nancování veřejných
dluhů. Slibné oživení ekonomiky v roce 2010 se však v České republice
ukázalo jako krátkodobé. V roce 2011 došlo ke zpomalení tempa růstu
hrubého domácího produktu a v posledních dvou sledovaných letech
se česká ekonomika nacházela opětovně v recesi. V České republice
došlo k poklesu vládních výdajů na konečnou spotřebu a k poklesu
hrubé tvorby fi xního kapitálu. Neutěšený stav ekonomiky se promítl i do
očekávání spotřebitelů a v roce 2012 došlo po třinácti letech k poklesu
konečné spotřeby domácností. Negativní dopad na českou ekonomiku
měl i vývoj exportu, kdy docházelo k postupnému poklesu jeho
meziročního růstu. Obdobnou tendenci bylo možno pozorovat také v případě
importu. V loňském roce česká ekonomika klesla jako jediná ve
Visegrádské skupině.
Vývoj reálného hrubého domácího produktu se samoz řejmě projevil,
i když s určitým zpožděním, také na trhu práce. Graf č. 1.2 zachycuje
vývoj obecné míry nezaměstnanosti.





15
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)
Graf 1.2 Vývoj míry nezaměstnanosti
V průběhu devadesátých let a na počátku nového tisíciletí se míra
nezaměstnanosti v zemích původní Evropské unie postupně
snižovala. Míra nezaměstnanosti se naopak začala výrazně zvyšovat v Polsku
a na Slovensku. Také v České republice byl po české minirecesi v letech
1997-1998 patrný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. V
předcházejících letech se Česká republika mohla pochlubit relativně nízkou mírou
nezaměstnanosti, a to nejen ve srovnání s ostatními transformujícími se
ekonomikami, ale i ve srovnání s některými původními členskými
státy Evropské unie. Ohledně příčin nízké míry nezaměstnanosti v České
republice v první polovině devadesátých let se vedou debaty, lze však
zmínit, že mezi příčiny jistě patřil nevyvinutý sektor služeb před rokem
1989, relativně nízký podíl pracovníků v zemědělství a ne zcela
dokončená transformace ekonomiky. Na počátku nového tisíciletí vykazovala
česká ekonomika mírný růst, který nestačil absorbovat nezaměstnané
a míra nezaměstnanosti se tak pohybovala mezi 7–8 %. Silný růst
ekonomiky v předkrizových letech se projevil i v pokles míry
nezaměstnanosti. Od roku 2004 do roku 2008 se míra nezaměstnanosti snížila skoro
na polovinu a patřila mezi nejnižší v celé Evropské unii. K výraznému
snížení míry nezaměstnanosti na Slovensku a v Polsku (opět na cca
poloviční hodnotu), tedy u zemí, které dlouhodobě vykazovaly nejvyšší
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
%
EU_28eská republika Maěarsko Polsko Slovensko





16
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
míru nezam ěstnanosti v rámci celé Evropské unie. Naopak
zpomalování hospodářského růstu v Maďarsku, které mělo domácí příčiny, vedlo
k postupnému navyšování míry nezaměstnanosti ještě před vypuknutím
světové hospodářské recese. Vypuknutí krize se na trhu práce projevilo
v rychlém nárůstu míry nezaměstnanosti, která se v Evropské unii jako
celku v posledních letech pohybuje kolem 10 %. Míra nezaměstnanosti
dosahovala dvojciferných čísel i v řadě členských zemí. Nejvyšší míru
nezaměstnanosti lze pozorovat v Řecku a Španělsku, tedy u zemí, u
kterých se projevily ve značné míře problémy s fi nancováním veřejného
dluhu. Míra nezaměstnanosti v těchto zemích v minulém roce
přesáhla 25 %. Dvojciferné hodnoty míry nezaměstnanosti začaly vykazovat
pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, které byly z důvodu jejich
vysoké otevřenosti výrazně zasaženy hospodářskou krizí. S
nezaměstnaností vyšší než 10 % však měly v minulém roce i Portugalsko, Bulharsko,
Itálie, Irsko, Slovinsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a
Slovensko. V České republice se, i přes opětovný návrat do recese v
posledních dvou letech, míra nezaměstnanosti stabilizovala kolem 7 % patří tak
dlouhodobě mezi jednu z nižších v rámci Evropské unie.
Pro zhodnocení základního makroekonomického vývoje je t řeba
zahrnout také vývoj cenové hladiny. Graf č. 1.3 zachycuje vývoj průměrné
míry infl ace, která vychází z Harmonizovaného indexu spotřebitelských
cen. Mírná infl ace, či jinými slovy cenová stabilita, je jedním z
klíčových předpokladů vysokého reálného růstu spojeného s vysokou
zaměstnaností.
Míra infl ace v zemích západní Evropy se dlouhodobě pohybuje mezi
1–2 %. Vyšší míru infl ace v druhé polovině devadesátých let vykazovaly
státy ze střední a východní Evropy. Vyšší míra infl ace byla v těchto
zemích spojena s procesem transformace, kdy docházelo k uvolňování
dříve centrálně určovaných cen a případně k úpravám daňového systému.
To plně platilo i v případě České republiky, kdy k cenové liberalizaci,
která se týkala drtivé většiny statků a služeb, došlo v roce 1991. Svou
roli hrála i devalvace tehdejší československé koruny, která měla
zajistit konkurenční polštář pro české zboží. Daňová reforma, která mimo
jiné znamenala zavedení daně z přidané hodnoty, byla provedena v roce
1993. Míra infl ace se v České republice výrazně snížila od roku 1999,
což bylo spojeno s již výše zmíněnou recesí, která měla své příčiny
v monetární a fi skální restrikci. Od přelomu tisíciletí lze českou
ekonomiku charakterizovat jako nízkoinfl ační.





17
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)
Graf 1.3 Vývoj míry infl ace
V České republice měly tržní tlaky na míru infl ace v novém tisíciletí
zanedbatelný vliv. Většinou byla míra infl ace ovlivňována
administrativními úpravami. Docházelo ke zvýšení obou sazeb daně z přidané
hodnoty, ke zvyšování spotřebních daní u tabáku, pohonných hmot a
alkoholu, probíhala deregulace nájemného, byly zvyšovány regulované ceny
např. elektřiny, plynu a v roce 2008 došlo k zavedení regulačních
poplatků ve zdravotnictví. Pokles míry infl ace lze však pozorovat i u
Slovenska a Polska. V případě Maďarska se však míra infl ace v průměru
udržovala na relativně vysoké úrovni i v průběhu nového tisíciletí.
Ekonomická krize vedla k poklesu míry infl ace v Evropské unii. V
některých členských státech dokonce v roce 2009 došlo k defl aci, jednalo se
o Irsko, Španělsko a Portugalsko. Riziko defl ace spojené s velmi slabým
ekonomickým výkonem vedlo v poslední době k přijetí řady opatření
ze strany Evropské centrální banky. Podle Evropské centrální banky již
pouhé snížení klíčových sazeb na hodnoty blízko nuly nestačilo, a bylo
proto přikročeno k zavedení záporné diskontní sazby (deposit facility).
Vedle snížení sazeb Evropská centrální banka zavedla program
poskytování levných půjček pro komerční banky a naposledy také schválila
nákupy zajištěných cenných papírů od komerčních bank. Riziko defl ace
přinutilo k reakci i Českou národní banku, která se rozhodla jít odlišnou
Ͳρ͕Ϭ
Ϭ͕Ϭ
ρ͕Ϭ
ϭϬ͕Ϭ
ϭρ͕Ϭ
ϮϬ͕Ϭ
й
ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂDĂěĂƌƐŬŽ WŽůƐŬŽ ^ůŽǀĞŶƐŬŽh ͅϮΘ





18
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
cestou, a to intervencí na m ěnovém trhu v neprospěch české měny.
Centrální banka se v listopadu loňského roku zavázala udržovat kurs české
koruny poblíž hodnoty 27 ZCK/EUR. Dopady intervencí se v cenové
hladině projevují postupně.
1.2 Vývoj Českého trhu práce
Jelikož je hlavním tématem této publikace nezam ěstnanost, či přesněji
strukturální nezaměstnanost, je třeba detailněji popsat změny na
samotném trhu práce České republiky.
1.2.1 Vývoj ekonomické aktivity a míry nezaměstnanosti
Ekonomická aktivita (15–64 let) v České republice dosahovala v
polovině devadesátých let minulého století téměř 72 %, což bylo o cca
4 p. b. více, než činil průměr původní evropské patnáctky. Ekonomická
aktivita v České republice byla v té době vyšší, než tomu bylo v
ostatních zemích Visegrádské skupiny. Výrazně nižší hodnotu (cca 57 %)
vykazovalo Maďarsko. Ekonomická aktivita mužů činila v České
republice až 80 %, u žen to bylo pouze 63 %. Postupně však v České
republice ekonomická aktivita klesala a svého minima dosáhla těsně před
krizí, kdy klesla pod 70 %. Po propadu české ekonomiky do recese však
ekonomická aktivita naopak vzrostla a v loňském roce dosáhla nejvyšší
hodnoty ve sledovaném období (72,9 %). Vývoj v rámci Evropské unie
byl odlišný. Ekonomická aktivita se v rámci Evropské unie v průměru
neustále zvyšovala. V rámci zemí Visegrádské čtyřky se ekonomickou
aktivitu podařilo za sledované období výrazně zvýšit Maďarsku (o více
než 8 p. b.). Pokud se týká jednotlivých pohlaví, Česká republika si
udržela po celé sledované období vysokou ekonomickou aktivitu mužů,
u níž jsou patrné pouze drobné výkyvy, a ekonomickou aktivitu žen se
jí podařilo zvýšit, což je spojeno se změnou životního stylu, kdy se ženy
stávají stále více ekonomicky nezávislé.






19
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
Tabulka 1.1 Základní charakteristiky trhu práce České republiky
1997 1998 1999 2000 2001 2002
Ekonomická aktivita (%)71,7 71,7 71,8 71,2 70,7 70,4
Ekonomická neaktivita (%)28,3 28,3 28,2 28,8 29,3 29,6
Míra zaměstnanosti (%)68,6 67,5 65,6 64,9 65,0 65,5
Míra nezaměstnanosti (%)4,3 5,9 8,5 8,8 8,0 7,1
„Míra výskytu dlouhodobé
nazaměstnanosti (%)“
32,131,3 36,6 50,0 52,7 50,6
20032004 2005 2006 2007 2008
Ekonomická aktivita (%)70,2 69,9 70,4 70,3 69,9 69,7
Ekonomická neaktivita (%)29,8 30,1 29,6 29,7 30,1 30,3
Míra zaměstnanosti (%)64,9 64,1 64,8 65,3 66,1 66,6
Míra nezaměstnanosti (%)7,6 8,3 8,0 7,2 5,4 4,4
„Míra výskytu dlouhodobé
nazaměstnanosti (%)“
48,751,0 53,0 54,2 52,3 49,3
20092010 2011 2012 2013
Ekonomická aktivita (%)70,1 70,2 70,5 71,6 72,9
Ekonomická neaktivita (%)29,9 29,8 29,5 28,4 27,1
Míra zaměstnanosti (%)65,4 65,0 65,7 66,5 67,7
Míra nezaměstnanosti (%)6,8 7,4 6,8 7,0 7,0
„Míra výskytu dlouhodobé
nazaměstnanosti (%)“
30,141,0 40,6 43,4 43,4
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)
Česká republika se na začátku sledovaného období vyznačovala také
relativně vysokou mírou zaměstnanosti (15–64 let), která přesahovala
průměr původní evropské patnáctky o 8 p. b. Poté se však míra
zaměstnanosti České republiky postupně snižovala, kdežto míra zaměstnanosti
evropské patnáctky se mírně zvyšovala. Nejnižší míru zaměstnanosti
vykázala Česká republika v roce 2004, tedy v roce jejího vstupu do
Evropské unie. Míra zaměstnanosti byla vždy vyšší u mužů než u žen (v roce
1997 činil rozdíl cca 17 p. b.). S růstem reálného hrubého domácího
produktu narůstala v předkrizovém období v České republice i míra
zaměstnanosti. Tento pozitivní trend byl dočasně přerušen v prvních dvou





20
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
letech krize. Poslední t ři roky se však již míra zaměstnanosti opět
zvyšuje, přičemž tento růst je patrný jak u mužů, tak u žen. Česká republika
v porovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky vykazuje nejvyšší míru
zaměstnanosti, kdežto nejnižší míru zaměstnanosti dlouhodobě
vykazuje Maďarsko. Zvýšení míry zaměstnanosti si Evropská unie stanovila
jako jeden z cílů v rámci své strategie Evropa 2020. Cílem Evropské
unie je do roku 2020 zvýšit míru zaměstnanosti ve věkové skupině 20 až
64 let na 75 %. Česká republika dosahovala v roce 2013 míry
zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let 72,5 %.
I když se Česká republika řadí dlouhodobě mezi státy s nejnižší mírou
nezaměstnanosti v rámci Evropské unie, jedním z problémů je relativně
vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob nezaměstnaných
déle než jeden rok. S postupným nárůstem míry nezaměstnanosti v
devadesátých letech minulého století docházelo ke zvyšování i míry
výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti. Až do vypuknutí krize míra výskytu
dlouhodobé nezaměstnanosti převyšovala 50 % a byla tak jedna z
nejvyšších v rámci Evropské unie. Přetrvávající vysoká míra dlouhodobé
nezaměstnanosti, i přes pokles celkové míry nezaměstnanosti, která se
před vypuknutím krize zřejmě pohybovala pod svou strukturální úrovní
(viz 3. kapitolu), ukazovala na přetrvávající strukturální problémy trhu
práce. Firmy v té době často nebyly schopné nalézt zaměstnance (a
proto mimo jiné rostl počet zaměstnanců – cizích státních příslušníků, viz
2. kapitolu), ale na druhou stranu byly na trhu práce dlouhodobě
nezaměstnaní, přičemž někteří z nich měli jinou kvalifi kaci či se vyskytovali
v jiných regionech, než byla vysoká poptávka po práci. V této souvislosti
nelze zapomínat na jev hystereze na trhu práce, kdy se buď fi rmy
vyhýbají dlouhodobě nezaměstnaným či samotní dlouhodobě nezaměstnaní
ztrácejí zájem pracovat. V roce 2009, tedy v roce, ve kterém se v české
ekonomice plně projevila ekonomická krize, se zvýšila celková míra
nezaměstnanosti, kdežto míra výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti se
z důvodu samotného vymezení dlouhodobé nezaměstnanosti jako
nezaměstnanosti trvající déle než jeden rok rapidně snížila. Celková míra
nezaměstnanosti se v následujících letech z důvodu pokračující
recese v České republice nesnížila a míra výskytu dlouhodobě
nezaměstnaných se postupně zvyšovala. Část nově nezaměstnaných si nebyla
schopna nalézt nové zaměstnání a přesunula se tak do skupiny
dlouhodobě nezaměstnaných. V loňském roce byla míra výskytu
dlouhodobé nezaměstnanosti v České republice pod průměrem Evropské unie.





21
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
Nejvyšší míru dlouhodobé nezam ěstnanosti v rámci Evropské unie
vykazuje dlouhodobě Slovensko. Maďarsko má v posledních letech míru
výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti mírně vyšší než Česká republika,
kdežto Polsko ji má mírně nižší.
Zrychlení ekonomického růstu, stejně tak i ekonomická recese
nezasáhly všechna její odvětví stejně. S vývojem přidané hodnoty v
jednotlivých odvětvích byl spojen i vývoj míry zaměstnanosti a tím i vývoj
produktivity v těchto odvětvích. Tabulka č. 1.2 zachycuje vývoj
zaměstnanosti ve vybraných sektorech české ekonomiky, v zemědělství jako
zástupci primárního sektoru, průmyslu a stavebnictví jako zástupců
Tabulka 1.2 Vývoj zaměstnanosti podle odvětví (v %)
19971998 1999 2000 2001 2002
zemědělství, lesnictví a ryb.–6,2 2,3 –9,3 –0,7 –1,5 –13,6
průmysl0,3 –2,0 –4,9 –2,6 0,3 –0,3
stavebnictví–5,9 –3,5 –4,1 –5,5 –4,0 2,9
velkoobchod, maloobchod,
opravy
3,2–4,7 –1,6 1,8 0,5 1,0
peněžnictví a pojišťovnictví7,6 1,2 0,0 4,6 0,2 –5,9
20032004 2005 2006 2007 2008
zemědělství, lesnictví a ryb.–3,0 2,1 –5,9 –1,7 –5,0 2,2
průmysl–2,9 0,4 2,5 0,1 2,4 1,2
stavebnictví0,4 3,0 1,8 0,1 0,3 3,6
velkoobchod, maloobchod,
opravy
1,0–4,0 3,7 2,8 1,0 3,5
peněžnictví a pojišťovnictví–4,3 1,2 –2,1 4,5 3,9 4,5
20092010 2011 2012 2013
zemědělství, lesnictví a ryb.–3,4 –5,2 4,1 –1,3 –1,7
průmysl–8,3 –3,0 2,3 1,0 0,9
stavebnictví3,4 –1,0 –2,3 –0,9 –2,5
velkoobchod, maloobchod,
opravy
0,71,3 –0,4 1,4 :
peněžnictví a pojišťovnictví1,7 –1,4 1,0 3,1 0,7
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)





22
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
sekundárního sektoru a obchod ě a opravách a peněžnictví a
pojišťovnictví jako zástupců terciárního sektoru. Těchto pět odvětví tvoří cca
dvě třetiny z celkové zaměstnanosti v České republice.
Zaměstnanost v zemědělství se v průběhu celého sledovaného
období, s několika výjimkami, pravidelně každoročně snižovala. Mezi
roky 1996 a 2013 zaměstnanost v zemědělství v České republice klesla
o 40 %, což představovalo pokles o více než 100 tisíc osob. Samotná
hospodářská krize neměla na tento trend výrazný vliv. Zaměstnanost
v zemědělství je představována většinou osobami s nižší úrovní
vzdělání a zároveň její rozložení se nachází dominantně ve venkovských
oblastech, ve kterých práce v zemědělství bývá často jedinou
možností zaměstnání. Snížení zaměstnanosti v zemědělství tak vedle dalších
negativních vlivů zřejmě přispívá k růstu strukturální nezaměstnanosti.
Zaměstnanost v průmyslu za celé sledované období (1996–2013)
klesla v České republice o 12 % (cca 200 tisíc osob), přesto však
průmysl stále představuje nejvýznamnějšího zaměstnavatele. Přidaná
hodnota v průmyslu v období před hospodářskou recesí rostla každoročně
s výjimkou roku 1998, kdy došlo také k propadu celé české ekonomiky.
Přidaná hodnota v průmyslu v několika letech rostla i dvoucifernými
tempy, nejvyšší tempa byla dosažena v letech 2005–2006 (přes 15 %).
Růst přidané hodnoty byl vyšší než změna zaměstnanosti, a proto došlo
k rychlému růstu produktivity práce v průmyslu. Ekonomická recese
v roce 2009 vedla k výraznému propadu přidané hodnoty v průmyslu,
který byl spojen s menším poklesem zaměstnanosti, což ve výsledku
vedlo k poklesu produktivity práce. Pokles zaměstnanosti pokračoval
i v roce 2010, ale v posledních třech letech se zaměstnanost v
průmyslu naopak zvýšila, i když klesajícím tempem. Nepříznivá celková
ekonomická situace byla v letech 2012–2013 spojena s mírným poklesem
přidané hodnoty, což však spolu se vzrůstající zaměstnaností vedlo také
k poklesu produktivity práce v průmyslu.
Také ve stavebnictví došlo v České republice v průběhu
sledovaného období (1996–2013) k poklesu celkové zaměstnanosti, a to o 14 %
(cca 75 tisíc osob). K poklesu zaměstnanosti ve stavebnictví docházelo
v letech 1997–2001, což bylo spojeno s poklesem přidané hodnoty ve
stavebnictví. Pokles přidané hodnoty však byl rychlejší, než byl pokles
zaměstnanosti, tudíž produktivita práce ve stavebnictví v tomto období
klesala. V období před vypuknutím ekonomické recese a také v roce
2009, kdy došlo k celkovému propadu české ekonomiky, zaměstnanost





23
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
ve stavebnictví rostla, a to p řes skutečnost, že se přidaná hodnota v
letech 2008 a 2009 snížila. Od roku 2010 se však zaměstnanost ve
stavebnictví každoročně snižuje, což je spojeno i s poklesem přidané hodnoty.
Jednou z příčin jejího poklesu byla i restriktivní politika vlády České
republiky, která za účelem snížení zadlužení omezovala výdaje na
infrastrukturu. Negativní ekonomická situace vedla také k omezení výdajů
domácností na pořizování nového bydlení.
Na rozdíl od primárního a sekundárního sektoru ekonomiky, kde
v průběhu sledovaného období klesala zaměstnanost, v oblasti obchodu
a dalších služeb zaměstnanost rostla. V sektoru obchodu neměla
ekonomická recese výraznější dopad na celkovou zaměstnanost, zaměstnanost
po roce 2008 klesla pouze v roce 2011, a to i přes skutečnost, že přidaná
hodnota klesla v letech 2008 a 2009 a dále pak v letech 2012 a 2013.
V těchto letech je tak patrný i pokles produktivity práce.
Zaměstnanost v peněžnictví a pojišťovnictví v České republice ve
sledovaném období (1996– 2013) vzrostla o 21 % (o cca 17 tisíc osob).
Zaměstnanost v peněžnictví a pojišťovnictví rostla relativně rychle v
letech 2006–2008, což bylo spojeno s velmi rychlým růstem přidané
hodnoty. V roce 2009 došlo k poklesu tempa růstu zaměstnanosti i růstu
přidané hodnoty. V roce 2010 sice došlo k poklesu zaměstnanosti, ale tento
pokles byl pouze dočasný, a v posledních třech letech již zaměstnanost
v peněžnictví a pojišťovnictví opět roste.
1.2.2 Náklady práce
S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ekonomiky úzce
souvisí i vývoj nákladů práce. Graf č. 1.4 zachycuje vývoj nákladů práce
v České republice od roku 2001.
2
Z grafu je zřejmé, že se tempo růstu nákladů práce od počátku
století postupně snižovalo. K výraznému snížení tempa růstu nákladů
práce došlo v průmyslu, stavebnictví a obchodu a opravách v roce 2005.
V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví pokračoval pokles tempa růstu
nákladů práce až do roku 2007. Ekonomická recese ovlivnila náklady
práce zejména ve stavebnictví, ve kterém sice náklady práce v roce 2009
ještě vzrostly o více než 8 %, ale v dalších letech docházelo k poklesu
jejich tempa růstu, a v letech 2012–2013 náklady práce ve stavebnictví
2
Eurostat zveřejňuje pro Českou republiku index nákladů práce až od roku 2001.





24
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
v České republice v podstatě stagnovaly. U všech uvedených odvětví lze
však pozorovat, že náklady na práci vykazovaly vyšší tempa růstu před
vypuknutím ekonomické recese v 2009. K jedinému k meziročnímu
poklesu nákladů na práci došlo v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, a to
v loňském roce.
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)
Graf 1.4 Vývoj nákladů práce v odvětvích České republiky
1.2.3 Flexibilita českého trhu práce
Vývoj míry nezaměstnanosti je velmi často spojován se stupněm fl
exibility trhu práce v dané zemi. Na fl exibilitu trhu práce lze nahlížet
z různých pohledů. Nejkomplexněji defi nuje fl exibilitu trhu práce
Solow, a to: „Trh práce je nefl exibilní, pokud je úroveň podpory v
nezaměstnanosti příliš vysoká nebo jejich doba pobírání příliš dlouhá, nebo
pokud existuje příliš mnoho restrikcí znemožňující zaměstnavatelům
propouštět nebo najímat zaměstnance, nebo pokud je přípustná pracovní
doba příliš těsně regulována, nebo pokud jsou nařizovány vysoké
kompenzace za práci přesčas, nebo pokud odbory mají přílišnou sílu chránit
stávající zaměstnance proti konkurenci a ovlivňovat pohyb pracovníků
v místě produkce, anebo možná, pokud jsou předpisy ochrany zdraví
a bezpečnosti příliš přísné“ (Solow, 1998, str. 1).





25
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
Podívejme se nyní na problém z teritoriálního hlediska. I když míra
nezam ěstnanosti v České republice patří v evropském měřítku mezi
jednu z nejnižších, vykazuje značné regionální rozdíly. Přetrvávající
regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti v České republice jsou znakem
strukturální nezaměstnanosti. Tabulka č. 1.3 zachycuje obecnou míru
nezaměstnanosti v jednotlivých krajích České republiky. Z tabulky je
patrné, že nejnižší míru nezaměstnanosti tradičně vykazuje hlavní
město Praha. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě
Ústecký kraj. Rychlý růst ekonomiky v předkrizovém období vedl k
poklesu míry nezaměstnanosti ve všech krajích České republiky. Zároveň
docházelo i ke zmenšování regionálních rozdílů. Jestliže v roce 2000
činil rozdíl mezi nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (16 %)
a nejnižší v hlavním městě Praze (4,2 %) 11,8 p. b., v roce 2008 již tento
rozdíl byl pouze 6,1 p. b., když hlavní město Praha mělo míru
nezaměstnanosti pouhých 1,9 % a Ústecký kraj 7,9 %.
Vlivem vypuknutí ekonomické recese došlo v roce 2009 k
nárůstu míry nezaměstnanosti ve všech krajích České republiky. K
největšímu nárůstu míry nezaměstnanosti došlo v Královehradeckém kraji
(o 3,8 p. b.), kdežto k nejnižšímu v hlavním městě Praze (o 1,2 p. b.).
Absolutně nejvyšší míru nezaměstnanosti však vykazoval stále
Karlovarský kraj. K nárůstu nezaměstnanosti došlo i ve většině krajů v roce
2010. V roce 2010 sice došlo k mírnému oživení české ekonomiky, ale
na míru nezaměstnanosti to mělo dopad až v následujícím roce, kdy
míra nezaměstnanosti klesla, s výjimkou tří, ve všech krajích České
republiky. Návrat do recese však tento pozitivní vývoj zastavil.
Dalším pohledem na problematiku fl exibility trhu práce je výskyt
fl exibilních forem zaměstnání. V České republice jsou fl exibilní formy
práce upraveny Zákoníkem práce. V tabulce č. 1.4 je zachyceno, jak
se na celkové zaměstnanosti podílejí zkrácené pracovní úvazky a práce
z domova a jak se na celkovém počtu zaměstnanců podílejí zaměstnanci
s úvazky na dobu určitou. Jistou formu náhrady fl exibilních forem
práce v České republice představuje i sebezaměstnávání, či jinými slovy
samostatně výdělečné osoby (OSVČ), jejichž podíl a celkové
zaměstnanosti je také obsahem tabulky č. 1.4.
Zkrácené pracovní úvazky představují úvazky na kratší pracovní dobu,
než odpovídá stanovené pracovní době plného úvazku upravené
zákonnými normami. Podíl zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti se
v předkrizovém období mírně snížil oproti druhé polovině devadesátých





26
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
let. Naopak v pr ůběhu krize došlo k postupnému nárůstu podílu
zkrácených úvazků. V této souvislosti je třeba upozornit, že část zkrácených
úvazků představují i ty, kdy zaměstnanci nemohou najít zaměstnání na
plný úvazek, a proto jsou nuceni přijmout „alespoň“ práci na zkrácený
úvazek. Tato příčina krátkodobých úvazků se jeví jako významná zejména
v období krize, kdy se zaměstnavatelé snaží snížit své náklady a zvýšit
produktivitu. Na druhou stranu však nelze opominout i skutečnost, že
krátkodobým úvazkům byla věnována zvýšená pozornost, a proto se postupně
zvyšuje jejich využívání. Svou roli hraje např. čím dál častější hlídání dětí
v různých formách školek či „dětských skupin“, které umožňuje zkrácené
pracovní úvazky jejich rodičů. I když se postupně v posledních letech podíl
zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti v České republice zvyšuje,
existuje prostor pro jejich častější využívání, některé státy západní Evropy
(např. Německo, Rakousko) dosahují více než čtyřnásobných hodnot.
Tabulka 1.3 Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti
v České republice
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Hl. město Praha2,4 3,3 4,0 4,2 3,9 3,6 4,2 3,9 3,5
Středočeský kraj3,8 5,4 8,0 7,5 6,7 4,9 5,2 5,4 5,2
Jihočeský kraj3,4 4,9 6,2 5,8 5,6 5,0 5,2 5,7 5,0
Plzeňský kraj4,3 5,4 6,8 6,2 5,8 4,7 5,3 5,8 5,1
Karlovarský kraj4,5 6,8 8,1 8,4 7,4 7,5 6,4 9,4 10,9
Ústecký kraj9,9 11,7 15,4 16,0 13,3 12,7 13,0 14,5 14,5
Liberecký kraj3,8 6,9 8,2 6,2 6,2 4,7 6,1 6,4 6,5
Královéhradecký
kraj
3,75,0 7,0 6,1 6,1 4,2 5,8 6,6 4,8
Pardubický kraj4,3 6,0 8,0 8,3 6,4 7,2 7,6 7,0 5,6
Kraj Vysočina4,3 5,8 8,7 6,8 6,1 5,1 5,3 6,8 6,8
Jihomoravský kraj3,6 5,1 8,0 8,3 8,5 7,6 8,0 8,3 8,1
Olomoucký kraj5,3 7,2 10,6 12,8 10,4 9,6 9,6 12,0 10,0
Zlínský kraj5,3 6,4 8,6 8,1 8,5 7,9 7,5 7,4 9,4
Moravskoslezský
kraj
5,3 10,1 13,0 14,3 14,3 13,3 14,7 14,5 13,9
ČR celkem 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9





27
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hl. město Praha 2,8 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6 3,1 3,1
Středočeský kraj4,5 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1 4,6 5,2
Jihočeský kraj5,1 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5 5,7 5,2
Plzeňský kraj4,6 3,7 3,6 6,3 5,9 5,1 4,8 5,2
Karlovarský kraj10,2 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5 10,5 10,2
Ústecký kraj13,7 9,9 7,9 10,1 11,2 9,8 10,8 9,4
Liberecký kraj7,7 6,1 4,6 7,8 7,0 7,2 9,3 8,3
Královéhradecký
kraj
5,44,2 3,9 7,7 6,9 7,1 7,1 8,2
Pardubický kraj5,5 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6 7,7 8,4
Kraj Vysočina5,3 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4 6,4 6,7
Jihomoravský kraj8,0 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5 8,1 6,8
Olomoucký kraj8,2 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6 7,7 9,2
Zlínský kraj7,0 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 7,4 6,8
Moravskoslezský
kraj
12,08,5 7,4 9,7 10,2 9,3 9,5 9,9
ČR celkem 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0
Pramen: ČSÚ (12. 10. 2014)
Úvazky na dobu ur čitou (či dočasné pracovní úvazky) představují
formu zaměstnávání, která umožňuje zaměstnavatelům pružně
reagovat na výkyvy v poptávce (např. z důvodu sezóny) a vyhnout se při
tom nákladům, které jsou spojeny se zaměstnáváním na dobu neurčitou
(mimo jiné náklady na propouštění zaměstnanců). Úvazky na dobu
určitou nemusí mít pouze podobu vlastního zaměstnávání danou fi rmou, ale
mohou nabývat i podobu agenturního zaměstnávání. V předkrizovém
období podíl dočasných pracovních úvazků na celkovém počtu
zaměstnanců postupně narůstal. Z důvodu nedostatku pracovních sil, a
rovněž z důvodu výrazně nižších nákladů, fi rmy postupně zvyšovaly počet
agenturních zaměstnanců, kteří velmi často nepocházeli z České
republiky. V době krize však byli agenturní i jiní zaměstnanci na dobu určitou
prvními, kterých se fi rmy zbavovaly, respektive jim neprodlužovaly
jejich smlouvy. V následujícím období fi rmy opět začaly zaměstnávat více
zaměstnanců na dobu určitou, jak je patrné z postupného nárůstu podílu





28
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
úvazk ů na dobu určitou na celkovém počtu zaměstnanců. Některé fi rmy
z důvodu přetrvávající stagnace ekonomiky preferovaly a stále preferují
dočasné pracovní úvazky před úvazky na dobu neurčitou.
Tabulka 1.4 Flexibilní formy zaměstnávání
1997 1998 1999 2000 2001 2002
„Zkrácené pracovní
úvazky (%)“
5,55,3 5,1 4,8 4,4 4,3
„Úvazky na dobu
určitou (%)“
6,85,7 6,4 7,2 7,3 7,5
Práce z domova – běžně (%): : 1,5 1,3 1,3 1,1
Sebezaměstnání (%)11,7 12,9 13,9 14,4 14,5 15,2
2003 2004 2005 2006 2007 2008
„Zkrácené pracovní
úvazky (%)“
4,54,4 4,4 4,4 4,4 4,3
„Úvazky na dobu
určitou (%)“
8,58,8 7,9 8,0 7,8 7,2
Práce z domova – běžně (%)1,1 1,0 1,1 1,2 1,0 0,9
Sebezaměstnání (%)16,5 16,1 15,1 15,3 15,4 15,2
2009 2010 2011 2012 2013
„Zkrácené pracovní
úvazky (%)“
4,85,1 4,7 5,0 5,8
„Úvazky na dobu
určitou (%)“
7,58,2 8,0 8,3 9,1
Práce z domova – běžně (%)0,6 0,8 0,7 0,7 0,6
Sebezaměstnání (%)15,9 16,8 17,2 17,5 16,5
Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)
Práce z domova představuje další fl exibilní formu zaměstnávání, jejíž
větší rozšíření je spojováno zejména s rozvojem informačních
technologií. Při práci z domova zaměstnanci docházejí do prostor
zaměstnavatele pouze výjimečně, a tudíž zaměstnavatelům odpadají náklady spojené
se samotným pracovním místem (např. na provoz kanceláře). Jako
výhoda práce z domova je nejčastěji zmiňována větší možnost skloubení





29
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
pracovního a osobního života. Podíl zam ěstnanců pracujících z domova
na celkovém počtu zaměstnanců se od druhé poloviny devadesátých let
minulého století v České republice postupně snižoval a nejnižší hodnoty
dosáhl v době vypuknutí recese. V posledních letech se tento podíl
stabilizoval, ale již nedosahoval hodnot z druhé poloviny devadesátých let
minulého století.
Jistou alternativou k fl exibilním formám práce představuje
sebezaměstnávání neboli jinými slovy podnikající osoby. Náklady
zaměstnavatelů na využití samostatně výdělečných osob jsou díky pracovní a
daňové legislativě výrazně nižší než při zaměstnávání vlastních zaměstnanců.
Také z pohledu samotných osob samostatně hospodařících jsou daňové
výhody vyšší v porovnání s pozicí zaměstnanců. Změna podílu
sebezaměstnaných osob na celkové zaměstnanosti tak není ovlivněna pouze
samotným hospodářským cyklem, ale klíčovou roli hrají i legislativní
úpravy. Od druhé poloviny devadesátých let minulého století podíl
sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti postupně narůstal a svého
vrcholu dosáhl v době vstupu České republiky do Evropské unie. Svou
roli zde hrála mimo jiné tzv. euronovela živnostenského zákona, která
rovněž vedla ke sjednocení podmínek pro možnost podnikání osob
(fyzických i právnických), které pocházely z České republiky a z Evropské
unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Vedle sjednocení
podmínek došlo touto novelou i k převodu některých živností z režimu
koncesovaných do režimu ohlašovacích, což také vedlo k většímu
rozšíření sebezaměstnávání. Hospodářská recese vedla k postupnému nárůstu
podílu sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti. Jednou z příčin byla
snaha zaměstnavatelů ušetřit náklady na vlastní zaměstnance
(sebezaměstnané osoby často dělaly tu stejnou práci, jako v situaci, kdy byly
ještě zaměstnanci, ale nově na vlastní účet). Druhou příčinou bylo, že
některým cizím statním příslušníkům, kteří v době hospodářského
boomu byli fi rmami nabírání jako zaměstnanci, hrozila po jejich propuštění
povinnost opustit Českou republiku. Možnost získat živnostenské
oprávnění tak pro ně představovala šanci zůstat v České republice.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Česká republika v porovnáním s
některými ostatními státy Evropské unie výrazně zaostává za využíváním fl
exibilních forem zaměstnání. Jedinou výjimkou je vysoký podíl
sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti, který v České republice naopak
patří mezi jeden z nejvyšších v rámci Evropské unie. Je také zřejmé, že
krize neměla na využívání fl exibilních forem práce výrazný dopad.





30
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
Jiný pohled na fl exibilitu trhu práce představuje makropohled, který
popsali ve studii Mezinárodního měnového fondu Blanchard,
Jaumotte a Loungani (2013). Tito autoři zdůrazňují roli institucí na trhu
práce, a to zejména minimální mzdu, daňový klín a strukturu kolektivního
vyjednávání. Všechny tyto faktory mají vliv na výši nezaměstnanosti
a struktura kolektivního vyjednávání navíc ovlivňuje i její kolísání.
Minimální mzda byla zavedena v České republice v roce 1991 a byla
od té doby již mnohokrát zvyšována. Pro fl exibilitu trhu práce není
podstatná až tak samotná výše minimální mzdy, ale klíčový je podíl
minimální mzdy na průměrné mzdě či mediánu mzdy (Kaitzův index). Velmi
vysoký podíl minimální mzdy na průměrné mzdě by mohl mít na trh
práce, respektive na jeho fl exibilitu, negativní vliv. Úpravy sazeb
minimální mzdy provádí v České republice vláda, a to po dohodě se
sociálními partnery. Minimální mzda je však spíše politickou otázkou, což je
patrné i v úpravě její výše v České republice. Na začátku první dekády
nového tisíciletí byla minimální mzda v České republice zvyšována
relativně rychle a její podíl na průměrné mzdě se postupně zvyšoval a
přiblížil se 40 %. V období krize a po krizi nebyla výše hrubé minimální
mzdy zvyšována a podíl minimální mzdy na průměrné mzdě postupně
klesl až na 33 %. V porovnání s ostatními státy Evropské unie, které
mají zavedenu statutární minimální mzdu, vykazovala v loňském roce
Česká republika nejnižší podíl minimální mzdy na průměrné mzdě.
Vysoký daňový klín je často označován jako jedna z příčin vysoké
míry nezaměstnanosti v Evropské unii.
3
Da ňový klín měří relativní
daňové zatížení a zatížení příspěvky na sociální zabezpečení ve vztahu
k nákladům práce (Pavelka a kol., 2013, str. 18). Daňový klín u příjemců
nízkých mezd
4
v České republice od druhé poloviny devadesátých let
až do vypuknutí krize převyšoval 40 % a pohyboval se kolem průměru
Evropské unie. V roce 2009 došlo k poklesu daňového klínu u příjemců
nízkých mezd v České republice pod 39 % a v následujících letech se
daňový klín mírně zvýšil, zůstal však těsně pod průměrem Evropské
3
V OECD Employment Outlooku z roku 2006 lze nalézt přehled studií, které
pojednávají o dopadu vysokého daňového klínu na nezaměstnanost. Většina těchto
studií dochází k závěru, že vysoký daňový klín vede k vysoké nezaměstnanosti
a některé studie ukazují, že čím vyšší daňový klín, tím větší dopad mají
makroekonomické šoky na míru nezaměstnanosti.
4
Eurostat zveřejňuje daňový klín u osob samostatně žijících bez dítěte, které
vydělávají 67 % průměrné mzdy.





31
Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky
unie. Ze zemí Visegrádské čtyřky měly Polsko a Slovensko nižší
daňový klín než Česká republika, kdežto hodnota daňového klínu Maďarska
byla výrazně vyšší.
Dopad na fl exibilitu trhu práce, a tím i na nezaměstnanost, má i
struktura kolektivního vyjednávání. Pod pojmem struktura kolektivního
vyjednávání se má běžně na mysli, zda kolektivní vyjednávání probíhá
spíše na úrovni podniků nebo na centrální úrovni, na úrovni státu,
případně na úrovni jednotlivých sektorů ekonomiky. Otázkou také je, jaký
dopad mají mzdy dohodnuté na centrální úrovni či na úrovni sektorů
na mzdy na podnikové úrovni (Pavelka a kol., 2013, str. 20). Centrálně
dohodnuté výše mzdy nemohou zohledňovat regionální či odvětvové
diference, což může být příčinou vysoké strukturální nezaměstnanosti.
Větší odborová organizovanost a větší pokrytí kolektivními smlouvami
tak za určitých podmínek mohou přispívat k nižší reakci na
makroekonomické šoky. Odborová organizovat se v samostatné České republice
postupně snižuje a podle posledních dostupných dat se pohybuje kolem
17 %, což je jedno z nejnižších hodnot v rámci Evropské unie. Také
pokrytí kolektivními smlouvami se v České republice od devadesátých let
minulého století postupně snižovalo. Klesající trend byl však přerušen
vypuknutím ekonomické krize. Ostatní země Visegrádské čtyřky
vykazují ještě o něco nižší odborovou organizovanost a pokrytí kolektivními
smlouvami.
Z makropohledu je zřejmé, že fl exibilita trhu práce je v České
republice ve srovnání s průměrem Evropské unie vyšší. V porovnání s
průměrem Evropské unie má Česká republika výrazně nižší podíl minimální
mzdy na průměrné mzdě, její daňový klín je mírně pod průměrem
Evropské unie a odborová organizovanost a pokrytí kolektivními
smlouvami patří spíše k nižším v rámci Evropské unie. Dopady ekonomické
recese nejsou v této oblasti výrazné.
Velmi často se pro hodnocení fl exibility trhu práce využívá tzv. Index
ochrany zaměstnání, který pravidelně zveřejňuje OECD. Index ochrany
zaměstnání hodnotí náklady a postupy spojené s propouštěním
jednotlivců nebo skupin zaměstnanců a postupy spojené s najímáním
pracovníků na smlouvy na dobu určitou nebo jako dočasné agenturní
zaměstnance (OECD, 2013). Index ochrany zaměstnání zachycuje tzv. vnější
numerickou fl exibilitu trhu práce.
Hodnota Souhrnného indexu ochrany zam ěstnání České republiky se
v období 2008–2012 pohybovala kolem průměru Evropské unie. V roce





32
STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR
2012 Slovensko a Polsko m ěly pouze o něco méně striktní ochranu
zaměstnání. Maďarsko naopak patřilo mezi země s nejnižší striktností
ochrany zaměstnání. V průběhu krize došlo u některých států k relativně
vysokému uvolnění ochrany zaměstnání (např. v Portugalsku,
Španělsku a Řecku). Naopak v největšímu zpřísnění ochrany zaměstnání došlo
za stejné období v Irsku, Estonsku a Švédsku. V České republice došlo
k mírnému zvýšení hodnoty Souhrnného indexu ochrany zaměstnání
v roce 2010, kdy došlo ke zpřísnění úpravy zaměstnávání agenturních
zaměstnanců. Při detailnějším pohledu Česká republika vykazuje v
rámci členských států Evropské unie druhou nejvyšší ochranu individuálních
pracovních poměrů na dobu neurčitou, mírně podprůměrnou ochranu
u dočasných pracovních poměrů a jednu z nejméně restriktivní ochranu
co se týče dodatečných nákladů na hromadné propouštění. Mezi příčiny
vysoké ochrany individuálních pracovních poměrů v České republice
patří poměrně dlouhá výpovědní doba u pracovních poměrů, které
trvaly u daného zaměstnavatele kratší dobu; relativně krátká zkušební doba;
možnost znovuobnovení pracovního poměru po neoprávněné výpovědi
a také informační povinnost v případě výpovědi. K mírnému poklesu
ochrany individuálních pracovních poměrů došlo v roce 2012 tím, že
došlo ke snížení odstupného u pracovních poměrů kratších než jeden
rok na jednonásobek průměrného výdělku. U hromadného propouštění
je Česká republika velmi fl exibilní v oblasti dodatečných nákladů v
podobě dodatečného odstupného či zajištění sociálních kompenzací. Tato
povinnost v České republice neexistuje. U ochrany dočasných
pracovních úvazků došlo v roce 2012 v České republice k mírnému zpřísnění,
neboť se omezil počet opakování smluv na dobu určitou na dvě.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist