načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR - Vít Pošta

Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR
-15%
sleva

Kniha: Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR
Autor:

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými česká ekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  159 Kč 135
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-02-25
Počet stran: 84
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 83 stran : grafická znázornění
Vydání: Vydání 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788072612963
EAN: 9788072612963
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V souvislosti se dvěma ekonomickými recesemi, kterými česká ekonomika v posledních šesti letech prošla, je otázka vývoje strukturální míry nezaměstnanosti o to podstatnější. Práce prezentuje jak fakta související s vývojem české ekonomiky a trhu práce, tak výstupy ekonomického modelování s cílem odhadnutí strukturální nezaměstnanosti, která je sama o sobě nepozorovanou veličinou. Zvláštní pozornost publikace věnuje otázkám migrace zahraničních pracovníků a jejich potenciálu ovlivnit trh práce české ekonomiky. Předkládaná studie se zabývá odhadem a analýzou strukturální nezaměstnanosti v české ekonomice. Téma je velmi relevantní jak z hlediska ekonomického výzkumu, tak z hlediska ekonomické praxe, kdy odhad strukturální nezaměstnanosti představuje pro ekonomiku, která v posledních letech prošla dvěma recesemi jasně aktuální otázku. Publikaci jsme rozčlenili do tří částí. První část poskytuje širší makroekonomické zhodnocení české ekonomiky a kontextu, ve kterém se pohybuje. Důraz klademe přirozeně na trh práce. V této části rovněž vymezujeme možné jevy, které mohly mít na vývoj strukturální nezaměstnanosti v ČR vliv, stejně jako možné ekonomické veličiny, kterými je můžeme zachytit. Druhá část se zabývá samostatným problémem migrace na trhu práce a potenciálním vlivem zahraničním pracovníků na strukturní parametry trhu práce. Z analýzy v kapitole dvě plyne spíše to, že toky zahraničních pracovníků jsou strukturou trhu práce determinovány, než že by tomu bylo naopak. Třetí kapitola se pak již přímo věnuje problematice odhadu strukturální nezaměstnanosti a její analýze. Relativně podrobně se věnujeme pojmu strukturální nezaměstnanost, možnostem jejího odhadu. Přinášíme srovnání s relevantními studiemi. Strukturální nezaměstnanost odhadujeme prostřednictvím několika specifikací, přičemž výsledky z hlediska úrovně strukturální nezaměstnanosti a její dynamiky jsou obdobné. Z širší perspektivy se však zdá nejslibnější přístup, který se relativně více opírá o strukturální modelování. Nejde se o kompletní strukturální model, který s ohledem na datovou náročnost nepovažujeme v současné době pro odhady v rámci ČR vhodný. Odhady strukturální nezaměstnanosti, které prezentujeme a dále analyzujeme, jsou obhajitelné z hlediska průběhu ekonomického cyklu české ekonomiky. Všechny výsledky naznačují, že proběhlá recese v roce 2009 vedla k růstu strukturální nezaměstnanosti, která zatím pouze pozvolně klesá. Jako hlavní determinanty strukturální nezaměstnanosti se v semistrukturálním modelu ukázaly dlouhodobá nezaměstnanost, což poukazuje na efekt hystereze, a náklady práce.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Vít Pošta - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Strukturální míra nezaměstnanosti v ČR" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

11

1 Trh práce v ČR v kontextu

evropské ekonomiky

Vstup do otázek vývoje trhu práce a jeho strukturálních charakteristik

začneme stručným pohledem na vývoj ekonomiky ČR v kontextu ev

ropské ekonomiky a jejích partnerů v rámci skupiny zemí Visegrádské

čtyřky. Následně budeme prezentovat vývoj na trhu práce a postupně

se dostaneme k otázce fl exibility trhu práce, která je z pohledu analýzy

strukturální nezaměstnanosti klíčová.

1.1 Makroekonomický vývoj

Vývoj české ekonomiky je silně propojen s ekonomickým vývojem celé

Evropské unie. Tento vztah se prohloubil zejména po vstupu České re

publiky v roce 2004. Tato skutečnost vychází z relativně volného pohybu

statků a služeb mezi Českou republikou a Evropskou unií. Podíl Evrop

ské unie na celkovém vývozu České republiky převyšoval v roce 2013

80 % a na dovozu více než 65 %. Členské státy Evropské unie se také

dominantně podílejí na přílivu zahraničního kapitálu do České republiky.

V roce 2013 se členské státy Evropské unie podílely více než 73 % na

celkovém přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Volný

pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie ovlivňuje český trh práce, více

než polovinu ekonomických aktivních cizích státních příslušníků v České

republice v roce 2011 tvořili občané ostatních členských států Evropské

unie. I když měnovou politiku provádí v České republice nezávislá Česká

národní banka, její opatření jsou významně ovlivněna politikou Evropské

centrální banky. A v neposlední řadě se pomalými kroky prohlubuje ikoor

dinace fi skální politiky v rámci Evropské unie, v této souvislosti lze zmínit

např. evropské fondy, hlavní směry zaměstnanosti či fi skální pakt.

I když pozornost bude v této publikaci věnována České republice,

z výše uvedených důvodů je nutné krátce zmínit makroekonomický


12

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

vývoj celé Evropské unie a uvést tak ekonomické dění v ČR do širšího kontextu. V rámci Evropské unie bude pozornost věnována zejména Polsku, Maďarsku a Slovensku, tedy zemím, které spolu s Českou

republikou tvoří tzv. Visegrádskou skupinu. Tyto země nejenže spolu

sousedí, ale velmi často spolu soupeří o příliv zahraničních investic.

Situace na trhu práce pak představuje jeden z důvodů, proč si zahraniční

investoři vyberou konkrétní zemi. Zahraniční investice však následně

ovlivňují trh práce dané země.

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Graf 1.1 Vývoj reálného hrubého domácího produktu

Hrubý domácí produkt v roce 1996 v zemích původní evropsképatnáctky rostl v průměru výrazně pomaleji ve srovnání stransformujícími se zeměmi střední a východní Evropy. U zemí Visegrádské skupiny

bylo výjimkou Maďarsko, které v daném roce stagnovalo. V Českéreublice tempo růstu importu výrazně převyšovalo tempo exportu, čímž

se postupně zvyšovala vnější nerovnováha, na kterou reagovala Česká

národní banka výrazným zpřísněním své měnové politiky. Nelzenepřiomenout to, že centrální banka nejprve v únoru daného roku rozšířila

fl uktuační pásmo koruny, a poté v polovině roku zvýšila úrokové sazby

a povinné minimální rezervy. Česká vláda na tuto situaci v roce 1997

reagovala svými úspornými balíčky. Kombinace fi skální i monetární

- 8,0

- 6,0

- 4,0

- 2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

%

EU_28 eská republika Maěarsko Polsko Slovensko


13

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

restrikce vedla neodvratně k recesi, která zasáhla českou ekonomiku

v letech 1997–1998. Je zřejmé, že příčiny této, často označované jako

česká minirecese, byly uvnitř české ekonomiky, a jak je patrné z grafu č. 1.1, ostatní státy Visegradské skupiny i Evropská unie jako celek

pokračovaly v růstu. Obdobné zpomalení ekonomické aktivity bylopatrné v roce 1999 na Slovensku, kdy vedle propadu hrubé tvorby fixního kapitálu došlo k poklesu vládní spotřeby a spotřeba domácností

stagnovala. Následovalo několik let, sice nízkého, ale na druhou stranu

stabilního růstu hrubého domácího produktu. Toto tvrzení platilozejména pro země původní evropské patnáctky, země Visegrádské skupiny

vykazovaly o něco vyšší tempo. Před vypuknutím fi nanční krize došlo

postupně ke zvýšení temp růstu hrubého domácího produktu ve většině zemí Evropské unie. Estonsko, Lotyšsko nebo i Slovensko vykazovaly dokonce i dvojciferná tempa růstu. Také Česká republika se vezla na této vlně a česká ekonomika se nacházela ve výrazné kladné mezeře produktu. Finanční krize, která se postupně přelila i do reálnéekonomiky, vypukla ve Spojených státech v roce 2008. Počátek fi nanční krize je často spojován s převzetím hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie

Mac americkou administrativou a krachem investiční banky Lehman

Brothers v září 2008. K nafukování bubliny na hypotečním trhu však

docházelo již v předcházejících letech. Z amerických bank se problémy

přenesly na evropské banky, lze zmínit problémy německé banky Hypo

Real Estate, banky Fortis v Beneluxu, banky Dexie v Belgie a Francii

apod. U českých bank se tyto problémy nevyskytly (některé byly již

fi nančně očištěny v předcházejících letech), vznikala však obava, jaký

dopad mohou mít problémy zahraničních mateřských bank na svéčeské dcery. Na vypuknutí krize v první řadě zareagovaly centrální banky,

které často využily i řadu „netradičních“ nástrojů. Na pomocekonomikám postupně přispěchaly i jednotlivé vlády prostřednictvím fi skálních

opatření. Reálné dopady krize se začaly projevovat v některých státech Evropské unie již ve druhé polovině roku 2008. Celoroční propad nakonec nastal v Irsku, Lotyšsku, Estonsku, ale také v Lucembursku,Itálii, Řecku, Dánsku a Švédsku. Evropská unie jako celek sice vykázala ještě kladný růst, ale ten byl výrazně nižší než v předcházejících letech. Zpomalení ekonomické aktivity bylo patrné také v České republice, kdy hrubý domácí produkt nakonec vzrostl polovičním tempem ve srovnání s předcházejícími lety. Plně světová krize dopadla na státy Evropské unie

v roce 2009. Hrubý domácí produkt klesl ve všech členských státech

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

s jedinou výjimkou, Polskem, u kterého však došlo k výraznému snížení

tempa růstu. Zpočátku se však zdálo, že krize nebude mít dlouhéhotrvání, neboť již v následujícím roce většina členských zemí vykazovala

pozitivní změny hrubého domácího produktu. Dopad fi nanční a reálné

krize se však postupně projevoval ve výrazném nárůstu rozpočtových

problémů řady členských států Evropské unie. Finanční a reálná krize se

tak postupně měnily na krizi dluhovou, kterou vlády řešilyrozpočtovými škrty. V některých případech však tyto škrty dosáhly takové úrovně a podoby, že se čím dál tím častěji začaly objevovat názory, že senejedná o správné řešení a že tato opatření podvazují budoucí ekonomickou obnovu a krizi prohlubují. Velmi zjednodušeně se do popředí dostávaly názory, že se z krize nedá „proškrtat“ a je třeba tuto politiku revokovat. Na druhou stranu nelze nezmínit skutečnost, že stabilizace veřejných fi nancí mimo jiné přispívala k pozitivnějšímu náhledu fi nančních trhů na danou zemi a tím i k dosahování levnějšího fi nancování veřejných dluhů. Slibné oživení ekonomiky v roce 2010 se však v České republice

ukázalo jako krátkodobé. V roce 2011 došlo ke zpomalení tempa růstu

hrubého domácího produktu a v posledních dvou sledovaných letech

se česká ekonomika nacházela opětovně v recesi. V České republice

došlo k poklesu vládních výdajů na konečnou spotřebu a k poklesuhrubé tvorby fi xního kapitálu. Neutěšený stav ekonomiky se promítl i do

očekávání spotřebitelů a v roce 2012 došlo po třinácti letech k poklesu

konečné spotřeby domácností. Negativní dopad na českou ekonomiku měl i vývoj exportu, kdy docházelo k postupnému poklesu jehomeziročního růstu. Obdobnou tendenci bylo možno pozorovat také v případě importu. V loňském roce česká ekonomika klesla jako jediná veVisegrádské skupině.

Vývoj reálného hrubého domácího produktu se samozřejmě projevil,

i když s určitým zpožděním, také na trhu práce. Graf č. 1.2 zachycuje

vývoj obecné míry nezaměstnanosti.


15

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Graf 1.2 Vývoj míry nezaměstnanosti

V průběhu devadesátých let a na počátku nového tisíciletí se míra

nezaměstnanosti v zemích původní Evropské unie postupně snižovala. Míra nezaměstnanosti se naopak začala výrazně zvyšovat v Polsku

a na Slovensku. Také v České republice byl po české minirecesi v letech

1997-1998 patrný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Vpředcházejících letech se Česká republika mohla pochlubit relativně nízkou mírou

nezaměstnanosti, a to nejen ve srovnání s ostatními transformujícími se

ekonomikami, ale i ve srovnání s některými původními členskými státy Evropské unie. Ohledně příčin nízké míry nezaměstnanosti v České

republice v první polovině devadesátých let se vedou debaty, lze však

zmínit, že mezi příčiny jistě patřil nevyvinutý sektor služeb před rokem

1989, relativně nízký podíl pracovníků v zemědělství a ne zceladokončená transformace ekonomiky. Na počátku nového tisíciletí vykazovala

česká ekonomika mírný růst, který nestačil absorbovat nezaměstnané

a míra nezaměstnanosti se tak pohybovala mezi 7–8 %. Silný růstekonomiky v předkrizových letech se projevil i v pokles mírynezaměstnanosti. Od roku 2004 do roku 2008 se míra nezaměstnanosti snížila skoro

na polovinu a patřila mezi nejnižší v celé Evropské unii. K výraznému

snížení míry nezaměstnanosti na Slovensku a v Polsku (opět na ccapoloviční hodnotu), tedy u zemí, které dlouhodobě vykazovaly nejvyšší

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

%

EU_28 eská republika Maěarsko Polsko Slovensko


16

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

míru nezaměstnanosti v rámci celé Evropské unie. Naopakzpomalování hospodářského růstu v Maďarsku, které mělo domácí příčiny, vedlo

k postupnému navyšování míry nezaměstnanosti ještě před vypuknutím

světové hospodářské recese. Vypuknutí krize se na trhu práce projevilo

v rychlém nárůstu míry nezaměstnanosti, která se v Evropské unii jako

celku v posledních letech pohybuje kolem 10 %. Míra nezaměstnanosti

dosahovala dvojciferných čísel i v řadě členských zemí. Nejvyšší míru

nezaměstnanosti lze pozorovat v Řecku a Španělsku, tedy u zemí, ukterých se projevily ve značné míře problémy s fi nancováním veřejného

dluhu. Míra nezaměstnanosti v těchto zemích v minulém roce přesáhla 25 %. Dvojciferné hodnoty míry nezaměstnanosti začaly vykazovat

pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, které byly z důvodu jejich

vysoké otevřenosti výrazně zasaženy hospodářskou krizí. Snezaměstnaností vyšší než 10 % však měly v minulém roce i Portugalsko, Bulharsko,

Itálie, Irsko, Slovinsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko aSlovensko. V České republice se, i přes opětovný návrat do recese v posledních dvou letech, míra nezaměstnanosti stabilizovala kolem 7 % patří tak

dlouhodobě mezi jednu z nižších v rámci Evropské unie.

Pro zhodnocení základního makroekonomického vývoje je třebazahrnout také vývoj cenové hladiny. Graf č. 1.3 zachycuje vývoj průměrné

míry infl ace, která vychází z Harmonizovaného indexu spotřebitelských

cen. Mírná infl ace, či jinými slovy cenová stabilita, je jedním zklíčových předpokladů vysokého reálného růstu spojeného s vysokou zaměstnaností.

Míra infl ace v zemích západní Evropy se dlouhodobě pohybuje mezi

1–2 %. Vyšší míru infl ace v druhé polovině devadesátých let vykazovaly

státy ze střední a východní Evropy. Vyšší míra infl ace byla v těchtozemích spojena s procesem transformace, kdy docházelo k uvolňovánídříve centrálně určovaných cen a případně k úpravám daňového systému.

To plně platilo i v případě České republiky, kdy k cenové liberalizaci,

která se týkala drtivé většiny statků a služeb, došlo v roce 1991. Svou

roli hrála i devalvace tehdejší československé koruny, která mělazajistit konkurenční polštář pro české zboží. Daňová reforma, která mimo

jiné znamenala zavedení daně z přidané hodnoty, byla provedena v roce

1993. Míra infl ace se v České republice výrazně snížila od roku 1999,

což bylo spojeno s již výše zmíněnou recesí, která měla své příčiny

v monetární a fi skální restrikci. Od přelomu tisíciletí lze českouekonomiku charakterizovat jako nízkoinfl ační.

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Graf 1.3 Vývoj míry infl ace

V České republice měly tržní tlaky na míru infl ace v novém tisíciletí

zanedbatelný vliv. Většinou byla míra infl ace ovlivňovánaadministrativními úpravami. Docházelo ke zvýšení obou sazeb daně z přidanéhodnoty, ke zvyšování spotřebních daní u tabáku, pohonných hmot aalkoholu, probíhala deregulace nájemného, byly zvyšovány regulované ceny

např. elektřiny, plynu a v roce 2008 došlo k zavedení regulačních polatků ve zdravotnictví. Pokles míry infl ace lze však pozorovat i uSlovenska a Polska. V případě Maďarska se však míra infl ace v průměru

udržovala na relativně vysoké úrovni i v průběhu nového tisíciletí.Ekonomická krize vedla k poklesu míry infl ace v Evropské unii. Vněkterých členských státech dokonce v roce 2009 došlo k defl aci, jednalo se

o Irsko, Španělsko a Portugalsko. Riziko defl ace spojené s velmi slabým

ekonomickým výkonem vedlo v poslední době k přijetí řady opatření

ze strany Evropské centrální banky. Podle Evropské centrální banky již

pouhé snížení klíčových sazeb na hodnoty blízko nuly nestačilo, a bylo

proto přikročeno k zavedení záporné diskontní sazby (deposit facility).

Vedle snížení sazeb Evropská centrální banka zavedla programposkytování levných půjček pro komerční banky a naposledy také schválila

nákupy zajištěných cenných papírů od komerčních bank. Riziko defl ace

přinutilo k reakci i Českou národní banku, která se rozhodla jít odlišnou

Ͳρ͕Ϭ

Ϭ͕Ϭ

ρ͕Ϭ

ϭϬ͕Ϭ

ϭρ͕Ϭ

ϮϬ͕Ϭ

й

ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ DĂěĂƌƐŬŽ WŽůƐŬŽ ^ůŽǀĞŶƐŬŽh ͅϮΘ


18

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

cestou, a to intervencí na měnovém trhu v neprospěch české měny.Centrální banka se v listopadu loňského roku zavázala udržovat kurs české

koruny poblíž hodnoty 27 ZCK/EUR. Dopady intervencí se v cenové

hladině projevují postupně.

1.2 Vývoj Českého trhu práce

Jelikož je hlavním tématem této publikace nezaměstnanost, či přesněji

strukturální nezaměstnanost, je třeba detailněji popsat změny nasamotném trhu práce České republiky.

1.2.1 Vývoj ekonomické aktivity a míry nezaměstnanosti

Ekonomická aktivita (15–64 let) v České republice dosahovala v polovině devadesátých let minulého století téměř 72 %, což bylo o cca

4 p. b. více, než činil průměr původní evropské patnáctky. Ekonomická

aktivita v České republice byla v té době vyšší, než tomu bylo vostatních zemích Visegrádské skupiny. Výrazně nižší hodnotu (cca 57 %)

vykazovalo Maďarsko. Ekonomická aktivita mužů činila v České reublice až 80 %, u žen to bylo pouze 63 %. Postupně však v Českéreublice ekonomická aktivita klesala a svého minima dosáhla těsně před krizí, kdy klesla pod 70 %. Po propadu české ekonomiky do recese však ekonomická aktivita naopak vzrostla a v loňském roce dosáhla nejvyšší hodnoty ve sledovaném období (72,9 %). Vývoj v rámci Evropské unie byl odlišný. Ekonomická aktivita se v rámci Evropské unie v průměru neustále zvyšovala. V rámci zemí Visegrádské čtyřky se ekonomickou aktivitu podařilo za sledované období výrazně zvýšit Maďarsku (o více než 8 p. b.). Pokud se týká jednotlivých pohlaví, Česká republika si udržela po celé sledované období vysokou ekonomickou aktivitu mužů, u níž jsou patrné pouze drobné výkyvy, a ekonomickou aktivitu žen se jí podařilo zvýšit, což je spojeno se změnou životního stylu, kdy se ženy

stávají stále více ekonomicky nezávislé.

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

Tabulka 1.1 Základní charakteristiky trhu práce České republiky

1997 1998 1999 2000 2001 2002

Ekonomická aktivita (%) 71,7 71,7 71,8 71,2 70,7 70,4

Ekonomická neaktivita (%) 28,3 28,3 28,2 28,8 29,3 29,6

Míra zaměstnanosti (%) 68,6 67,5 65,6 64,9 65,0 65,5

Míra nezaměstnanosti (%) 4,3 5,9 8,5 8,8 8,0 7,1

„Míra výskytu dlouhodobé

nazaměstnanosti (%)“

32,1 31,3 36,6 50,0 52,7 50,6

2003 2004 2005 2006 2007 2008

Ekonomická aktivita (%) 70,2 69,9 70,4 70,3 69,9 69,7

Ekonomická neaktivita (%) 29,8 30,1 29,6 29,7 30,1 30,3

Míra zaměstnanosti (%) 64,9 64,1 64,8 65,3 66,1 66,6

Míra nezaměstnanosti (%) 7,6 8,3 8,0 7,2 5,4 4,4

„Míra výskytu dlouhodobé

nazaměstnanosti (%)“

48,7 51,0 53,0 54,2 52,3 49,3

2009 2010 2011 2012 2013

Ekonomická aktivita (%) 70,1 70,2 70,5 71,6 72,9

Ekonomická neaktivita (%) 29,9 29,8 29,5 28,4 27,1

Míra zaměstnanosti (%) 65,4 65,0 65,7 66,5 67,7

Míra nezaměstnanosti (%) 6,8 7,4 6,8 7,0 7,0

„Míra výskytu dlouhodobé

nazaměstnanosti (%)“

30,1 41,0 40,6 43,4 43,4

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Česká republika se na začátku sledovaného období vyznačovala také

relativně vysokou mírou zaměstnanosti (15–64 let), která přesahovala

průměr původní evropské patnáctky o 8 p. b. Poté se však mírazaměstnanosti České republiky postupně snižovala, kdežto míra zaměstnanosti

evropské patnáctky se mírně zvyšovala. Nejnižší míru zaměstnanostivykázala Česká republika v roce 2004, tedy v roce jejího vstupu doEvropské unie. Míra zaměstnanosti byla vždy vyšší u mužů než u žen (v roce

1997 činil rozdíl cca 17 p. b.). S růstem reálného hrubého domácího

produktu narůstala v předkrizovém období v České republice i mírazaměstnanosti. Tento pozitivní trend byl dočasně přerušen v prvních dvou


20

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

letech krize. Poslední tři roky se však již míra zaměstnanosti opětzvyšuje, přičemž tento růst je patrný jak u mužů, tak u žen. Česká republika

v porovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky vykazuje nejvyšší míru

zaměstnanosti, kdežto nejnižší míru zaměstnanosti dlouhodoběvykazuje Maďarsko. Zvýšení míry zaměstnanosti si Evropská unie stanovila

jako jeden z cílů v rámci své strategie Evropa 2020. Cílem Evropské

unie je do roku 2020 zvýšit míru zaměstnanosti ve věkové skupině 20 až 64 let na 75 %. Česká republika dosahovala v roce 2013 míryzaměstnanosti osob ve věku 20–64 let 72,5 %.

I když se Česká republika řadí dlouhodobě mezi státy s nejnižší mírou

nezaměstnanosti v rámci Evropské unie, jedním z problémů je relativně

vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob nezaměstnaných

déle než jeden rok. S postupným nárůstem míry nezaměstnanosti vdevadesátých letech minulého století docházelo ke zvyšování i míry výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti. Až do vypuknutí krize míra výskytu

dlouhodobé nezaměstnanosti převyšovala 50 % a byla tak jedna znejvyšších v rámci Evropské unie. Přetrvávající vysoká míra dlouhodobé

nezaměstnanosti, i přes pokles celkové míry nezaměstnanosti, která se

před vypuknutím krize zřejmě pohybovala pod svou strukturální úrovní

(viz 3. kapitolu), ukazovala na přetrvávající strukturální problémy trhu

práce. Firmy v té době často nebyly schopné nalézt zaměstnance (aproto mimo jiné rostl počet zaměstnanců – cizích státních příslušníků, viz

2. kapitolu), ale na druhou stranu byly na trhu práce dlouhodoběnezaměstnaní, přičemž někteří z nich měli jinou kvalifi kaci či se vyskytovali v jiných regionech, než byla vysoká poptávka po práci. V této souvislosti nelze zapomínat na jev hystereze na trhu práce, kdy se buď fi rmyvyhýbají dlouhodobě nezaměstnaným či samotní dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí zájem pracovat. V roce 2009, tedy v roce, ve kterém se v české ekonomice plně projevila ekonomická krize, se zvýšila celková míra nezaměstnanosti, kdežto míra výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti se z důvodu samotného vymezení dlouhodobé nezaměstnanosti jako nezaměstnanosti trvající déle než jeden rok rapidně snížila. Celková míra

nezaměstnanosti se v následujících letech z důvodu pokračující recese v České republice nesnížila a míra výskytu dlouhodobě nezaměstnaných se postupně zvyšovala. Část nově nezaměstnaných si nebyla

schopna nalézt nové zaměstnání a přesunula se tak do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. V loňském roce byla míra výskytudlouhodobé nezaměstnanosti v České republice pod průměrem Evropské unie.

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

Nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci Evropské unievykazuje dlouhodobě Slovensko. Maďarsko má v posledních letech míru

výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti mírně vyšší než Česká republika,

kdežto Polsko ji má mírně nižší.

Zrychlení ekonomického růstu, stejně tak i ekonomická recesenezasáhly všechna její odvětví stejně. S vývojem přidané hodnoty vjednotlivých odvětvích byl spojen i vývoj míry zaměstnanosti a tím i vývoj

produktivity v těchto odvětvích. Tabulka č. 1.2 zachycuje vývojzaměstnanosti ve vybraných sektorech české ekonomiky, v zemědělství jako

zástupci primárního sektoru, průmyslu a stavebnictví jako zástupců

Tabulka 1.2 Vývoj zaměstnanosti podle odvětví (v %)

1997 1998 1999 2000 2001 2002

zemědělství, lesnictví a ryb. –6,2 2,3 –9,3 –0,7 –1,5 –13,6

průmysl 0,3 –2,0 –4,9 –2,6 0,3 –0,3

stavebnictví –5,9 –3,5 –4,1 –5,5 –4,0 2,9

velkoobchod, maloobchod,

opravy

3,2 –4,7 –1,6 1,8 0,5 1,0

peněžnictví a pojišťovnictví 7,6 1,2 0,0 4,6 0,2 –5,9

2003 2004 2005 2006 2007 2008

zemědělství, lesnictví a ryb. –3,0 2,1 –5,9 –1,7 –5,0 2,2

průmysl –2,9 0,4 2,5 0,1 2,4 1,2

stavebnictví 0,4 3,0 1,8 0,1 0,3 3,6

velkoobchod, maloobchod,

opravy

1,0 –4,0 3,7 2,8 1,0 3,5

peněžnictví a pojišťovnictví –4,3 1,2 –2,1 4,5 3,9 4,5

2009 2010 2011 2012 2013

zemědělství, lesnictví a ryb. –3,4 –5,2 4,1 –1,3 –1,7

průmysl –8,3 –3,0 2,3 1,0 0,9

stavebnictví 3,4 –1,0 –2,3 –0,9 –2,5

velkoobchod, maloobchod,

opravy

0,7 1,3 –0,4 1,4 :

peněžnictví a pojišťovnictví 1,7 –1,4 1,0 3,1 0,7 Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

sekundárního sektoru a obchodě a opravách a peněžnictví a pojišťovnictví jako zástupců terciárního sektoru. Těchto pět odvětví tvoří cca

dvě třetiny z celkové zaměstnanosti v České republice.

Zaměstnanost v zemědělství se v průběhu celého sledovaného období, s několika výjimkami, pravidelně každoročně snižovala. Mezi

roky 1996 a 2013 zaměstnanost v zemědělství v České republice klesla

o 40 %, což představovalo pokles o více než 100 tisíc osob. Samotná

hospodářská krize neměla na tento trend výrazný vliv. Zaměstnanost

v zemědělství je představována většinou osobami s nižší úrovnívzdělání a zároveň její rozložení se nachází dominantně ve venkovských

oblastech, ve kterých práce v zemědělství bývá často jedinoumožností zaměstnání. Snížení zaměstnanosti v zemědělství tak vedle dalších

negativních vlivů zřejmě přispívá k růstu strukturální nezaměstnanosti.

Zaměstnanost v průmyslu za celé sledované období (1996–2013)

klesla v České republice o 12 % (cca 200 tisíc osob), přesto všakprůmysl stále představuje nejvýznamnějšího zaměstnavatele. Přidanáhodnota v průmyslu v období před hospodářskou recesí rostla každoročně

s výjimkou roku 1998, kdy došlo také k propadu celé české ekonomiky.

Přidaná hodnota v průmyslu v několika letech rostla i dvoucifernými

tempy, nejvyšší tempa byla dosažena v letech 2005–2006 (přes 15 %).

Růst přidané hodnoty byl vyšší než změna zaměstnanosti, a proto došlo k rychlému růstu produktivity práce v průmyslu. Ekonomická recese v roce 2009 vedla k výraznému propadu přidané hodnoty v průmyslu, který byl spojen s menším poklesem zaměstnanosti, což ve výsledku vedlo k poklesu produktivity práce. Pokles zaměstnanosti pokračoval i v roce 2010, ale v posledních třech letech se zaměstnanost vprůmyslu naopak zvýšila, i když klesajícím tempem. Nepříznivá celkováekonomická situace byla v letech 2012–2013 spojena s mírným poklesem přidané hodnoty, což však spolu se vzrůstající zaměstnaností vedlo také k poklesu produktivity práce v průmyslu.

Také ve stavebnictví došlo v České republice v průběhusledovaného období (1996–2013) k poklesu celkové zaměstnanosti, a to o 14 %

(cca 75 tisíc osob). K poklesu zaměstnanosti ve stavebnictví docházelo

v letech 1997–2001, což bylo spojeno s poklesem přidané hodnoty ve

stavebnictví. Pokles přidané hodnoty však byl rychlejší, než byl pokles

zaměstnanosti, tudíž produktivita práce ve stavebnictví v tomto období

klesala. V období před vypuknutím ekonomické recese a také v roce

2009, kdy došlo k celkovému propadu české ekonomiky, zaměstnanost

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

ve stavebnictví rostla, a to přes skutečnost, že se přidaná hodnota vletech 2008 a 2009 snížila. Od roku 2010 se však zaměstnanost vestavebnictví každoročně snižuje, což je spojeno i s poklesem přidané hodnoty.

Jednou z příčin jejího poklesu byla i restriktivní politika vlády České

republiky, která za účelem snížení zadlužení omezovala výdaje nainfrastrukturu. Negativní ekonomická situace vedla také k omezení výdajů

domácností na pořizování nového bydlení.

Na rozdíl od primárního a sekundárního sektoru ekonomiky, kde

v průběhu sledovaného období klesala zaměstnanost, v oblasti obchodu

a dalších služeb zaměstnanost rostla. V sektoru obchodu nemělaekonomická recese výraznější dopad na celkovou zaměstnanost, zaměstnanost

po roce 2008 klesla pouze v roce 2011, a to i přes skutečnost, že přidaná

hodnota klesla v letech 2008 a 2009 a dále pak v letech 2012 a 2013.

V těchto letech je tak patrný i pokles produktivity práce.

Zaměstnanost v peněžnictví a pojišťovnictví v České republice ve

sledovaném období (1996– 2013) vzrostla o 21 % (o cca 17 tisíc osob).

Zaměstnanost v peněžnictví a pojišťovnictví rostla relativně rychle vletech 2006–2008, což bylo spojeno s velmi rychlým růstem přidanéhodnoty. V roce 2009 došlo k poklesu tempa růstu zaměstnanosti i růstupřidané hodnoty. V roce 2010 sice došlo k poklesu zaměstnanosti, ale tento pokles byl pouze dočasný, a v posledních třech letech již zaměstnanost

v peněžnictví a pojišťovnictví opět roste.

1.2.2 Náklady práce

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ekonomiky úzce

souvisí i vývoj nákladů práce. Graf č. 1.4 zachycuje vývoj nákladů práce

v České republice od roku 2001.

2

Z grafu je zřejmé, že se tempo růstu nákladů práce od počátkustoletí postupně snižovalo. K výraznému snížení tempa růstu nákladůpráce došlo v průmyslu, stavebnictví a obchodu a opravách v roce 2005.

V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví pokračoval pokles tempa růstu

nákladů práce až do roku 2007. Ekonomická recese ovlivnila náklady

práce zejména ve stavebnictví, ve kterém sice náklady práce v roce 2009

ještě vzrostly o více než 8 %, ale v dalších letech docházelo k poklesu

jejich tempa růstu, a v letech 2012–2013 náklady práce ve stavebnictví

2

Eurostat zveřejňuje pro Českou republiku index nákladů práce až od roku 2001.


24

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

v České republice v podstatě stagnovaly. U všech uvedených odvětví lze

však pozorovat, že náklady na práci vykazovaly vyšší tempa růstu před

vypuknutím ekonomické recese v 2009. K jedinému k meziročnímupo

klesu nákladů na práci došlo v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, a to

v loňském roce.

Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Graf 1.4 Vývoj nákladů práce v odvětvích České republiky

1.2.3 Flexibilita českého trhu práce

Vývoj míry nezaměstnanosti je velmi často spojován se stupněm fle

xibility trhu práce v dané zemi. Na fl exibilitu trhu práce lze nahlížet

z různých pohledů. Nejkomplexněji defi nuje fl exibilitu trhu práce So

low, a to: „Trh práce je nefl exibilní, pokud je úroveň podpory vneza

městnanosti příliš vysoká nebo jejich doba pobírání příliš dlouhá, nebo

pokud existuje příliš mnoho restrikcí znemožňující zaměstnavatelům

propouštět nebo najímat zaměstnance, nebo pokud je přípustná pracovní

doba příliš těsně regulována, nebo pokud jsou nařizovány vysokékom

penzace za práci přesčas, nebo pokud odbory mají přílišnou sílu chránit

stávající zaměstnance proti konkurenci a ovlivňovat pohyb pracovníků

v místě produkce, anebo možná, pokud jsou předpisy ochrany zdraví

a bezpečnosti příliš přísné“ (Solow, 1998, str. 1).


25

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

Podívejme se nyní na problém z teritoriálního hlediska. I když míra

nezaměstnanosti v České republice patří v evropském měřítku mezijednu z nejnižších, vykazuje značné regionální rozdíly. Přetrvávajícíregionální rozdíly v míře nezaměstnanosti v České republice jsou znakem

strukturální nezaměstnanosti. Tabulka č. 1.3 zachycuje obecnou míru

nezaměstnanosti v jednotlivých krajích České republiky. Z tabulky je

patrné, že nejnižší míru nezaměstnanosti tradičně vykazuje hlavníměsto Praha. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě

Ústecký kraj. Rychlý růst ekonomiky v předkrizovém období vedl kpoklesu míry nezaměstnanosti ve všech krajích České republiky. Zároveň

docházelo i ke zmenšování regionálních rozdílů. Jestliže v roce 2000činil rozdíl mezi nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (16 %)

a nejnižší v hlavním městě Praze (4,2 %) 11,8 p. b., v roce 2008 již tento

rozdíl byl pouze 6,1 p. b., když hlavní město Praha mělo mírunezaměstnanosti pouhých 1,9 % a Ústecký kraj 7,9 %.

Vlivem vypuknutí ekonomické recese došlo v roce 2009 k nárůstu míry nezaměstnanosti ve všech krajích České republiky. K největšímu nárůstu míry nezaměstnanosti došlo v Královehradeckém kraji

(o 3,8 p. b.), kdežto k nejnižšímu v hlavním městě Praze (o 1,2 p. b.).

Absolutně nejvyšší míru nezaměstnanosti však vykazoval stále Karlovarský kraj. K nárůstu nezaměstnanosti došlo i ve většině krajů v roce

2010. V roce 2010 sice došlo k mírnému oživení české ekonomiky, ale

na míru nezaměstnanosti to mělo dopad až v následujícím roce, kdy

míra nezaměstnanosti klesla, s výjimkou tří, ve všech krajích Českéreubliky. Návrat do recese však tento pozitivní vývoj zastavil.

Dalším pohledem na problematiku fl exibility trhu práce je výskyt

fl exibilních forem zaměstnání. V České republice jsou fl exibilní formy

práce upraveny Zákoníkem práce. V tabulce č. 1.4 je zachyceno, jak

se na celkové zaměstnanosti podílejí zkrácené pracovní úvazky a práce

z domova a jak se na celkovém počtu zaměstnanců podílejí zaměstnanci

s úvazky na dobu určitou. Jistou formu náhrady fl exibilních forempráce v České republice představuje i sebezaměstnávání, či jinými slovy

samostatně výdělečné osoby (OSVČ), jejichž podíl a celkovézaměstnanosti je také obsahem tabulky č. 1.4.

Zkrácené pracovní úvazky představují úvazky na kratší pracovní dobu,

než odpovídá stanovené pracovní době plného úvazku upravené zákonnými normami. Podíl zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti se

v předkrizovém období mírně snížil oproti druhé polovině devadesátých


26

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

let. Naopak v průběhu krize došlo k postupnému nárůstu podílu zkrácených úvazků. V této souvislosti je třeba upozornit, že část zkrácených

úvazků představují i ty, kdy zaměstnanci nemohou najít zaměstnání na

plný úvazek, a proto jsou nuceni přijmout „alespoň“ práci na zkrácený

úvazek. Tato příčina krátkodobých úvazků se jeví jako významná zejména

v období krize, kdy se zaměstnavatelé snaží snížit své náklady a zvýšit

produktivitu. Na druhou stranu však nelze opominout i skutečnost, žekrátkodobým úvazkům byla věnována zvýšená pozornost, a proto se postupně

zvyšuje jejich využívání. Svou roli hraje např. čím dál častější hlídání dětí

v různých formách školek či „dětských skupin“, které umožňuje zkrácené

pracovní úvazky jejich rodičů. I když se postupně v posledních letech podíl

zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti v České republice zvyšuje,

existuje prostor pro jejich častější využívání, některé státy západní Evropy

(např. Německo, Rakousko) dosahují více než čtyřnásobných hodnot.

Tabulka 1.3 Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti

v České republice

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Hl. město Praha 2,4 3,3 4,0 4,2 3,9 3,6 4,2 3,9 3,5

Středočeský kraj 3,8 5,4 8,0 7,5 6,7 4,9 5,2 5,4 5,2

Jihočeský kraj 3,4 4,9 6,2 5,8 5,6 5,0 5,2 5,7 5,0

Plzeňský kraj 4,3 5,4 6,8 6,2 5,8 4,7 5,3 5,8 5,1

Karlovarský kraj 4,5 6,8 8,1 8,4 7,4 7,5 6,4 9,4 10,9

Ústecký kraj 9,9 11,7 15,4 16,0 13,3 12,7 13,0 14,5 14,5

Liberecký kraj 3,8 6,9 8,2 6,2 6,2 4,7 6,1 6,4 6,5

Královéhradecký

kraj

3,7 5,0 7,0 6,1 6,1 4,2 5,8 6,6 4,8

Pardubický kraj 4,3 6,0 8,0 8,3 6,4 7,2 7,6 7,0 5,6

Kraj Vysočina 4,3 5,8 8,7 6,8 6,1 5,1 5,3 6,8 6,8

Jihomoravský kraj 3,6 5,1 8,0 8,3 8,5 7,6 8,0 8,3 8,1

Olomoucký kraj 5,3 7,2 10,6 12,8 10,4 9,6 9,6 12,0 10,0

Zlínský kraj 5,3 6,4 8,6 8,1 8,5 7,9 7,5 7,4 9,4

Moravskoslezský

kraj

5,3 10,1 13,0 14,3 14,3 13,3 14,7 14,5 13,9

ČR celkem 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Hl. město Praha 2,8 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6 3,1 3,1

Středočeský kraj 4,5 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1 4,6 5,2

Jihočeský kraj 5,1 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5 5,7 5,2

Plzeňský kraj 4,6 3,7 3,6 6,3 5,9 5,1 4,8 5,2

Karlovarský kraj 10,2 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5 10,5 10,2

Ústecký kraj 13,7 9,9 7,9 10,1 11,2 9,8 10,8 9,4

Liberecký kraj 7,7 6,1 4,6 7,8 7,0 7,2 9,3 8,3

Královéhradecký

kraj

5,4 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 7,1 8,2

Pardubický kraj 5,5 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6 7,7 8,4

Kraj Vysočina 5,3 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4 6,4 6,7

Jihomoravský kraj 8,0 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5 8,1 6,8

Olomoucký kraj 8,2 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6 7,7 9,2

Zlínský kraj 7,0 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 7,4 6,8

Moravskoslezský

kraj

12,0 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3 9,5 9,9

ČR celkem 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0 Pramen: ČSÚ (12. 10. 2014)

Úvazky na dobu určitou (či dočasné pracovní úvazky) představují

formu zaměstnávání, která umožňuje zaměstnavatelům pružně reagovat na výkyvy v poptávce (např. z důvodu sezóny) a vyhnout se při

tom nákladům, které jsou spojeny se zaměstnáváním na dobu neurčitou

(mimo jiné náklady na propouštění zaměstnanců). Úvazky na dobuurčitou nemusí mít pouze podobu vlastního zaměstnávání danou fi rmou, ale

mohou nabývat i podobu agenturního zaměstnávání. V předkrizovém

období podíl dočasných pracovních úvazků na celkovém počtuzaměstnanců postupně narůstal. Z důvodu nedostatku pracovních sil, a rovněž z důvodu výrazně nižších nákladů, fi rmy postupně zvyšovaly počet

agenturních zaměstnanců, kteří velmi často nepocházeli z Českérepubliky. V době krize však byli agenturní i jiní zaměstnanci na dobu určitou

prvními, kterých se fi rmy zbavovaly, respektive jim neprodlužovalyjejich smlouvy. V následujícím období fi rmy opět začaly zaměstnávat více

zaměstnanců na dobu určitou, jak je patrné z postupného nárůstu podílu


28

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

úvazků na dobu určitou na celkovém počtu zaměstnanců. Některé fi rmy

z důvodu přetrvávající stagnace ekonomiky preferovaly a stále preferují

dočasné pracovní úvazky před úvazky na dobu neurčitou.

Tabulka 1.4 Flexibilní formy zaměstnávání

1997 1998 1999 2000 2001 2002

„Zkrácené pracovní

úvazky (%)“

5,5 5,3 5,1 4,8 4,4 4,3

„Úvazky na dobu

určitou (%)“

6,8 5,7 6,4 7,2 7,3 7,5

Práce z domova – běžně (%) : : 1,5 1,3 1,3 1,1

Sebezaměstnání (%) 11,7 12,9 13,9 14,4 14,5 15,2

2003 2004 2005 2006 2007 2008

„Zkrácené pracovní

úvazky (%)“

4,5 4,4 4,4 4,4 4,4 4,3

„Úvazky na dobu

určitou (%)“

8,5 8,8 7,9 8,0 7,8 7,2

Práce z domova – běžně (%) 1,1 1,0 1,1 1,2 1,0 0,9

Sebezaměstnání (%) 16,5 16,1 15,1 15,3 15,4 15,2

2009 2010 2011 2012 2013

„Zkrácené pracovní

úvazky (%)“

4,8 5,1 4,7 5,0 5,8

„Úvazky na dobu

určitou (%)“

7,5 8,2 8,0 8,3 9,1

Práce z domova – běžně (%) 0,6 0,8 0,7 0,7 0,6

Sebezaměstnání (%) 15,9 16,8 17,2 17,5 16,5 Pramen: Eurostat (27. 9. 2014)

Práce z domova představuje další fl exibilní formu zaměstnávání, jejíž

větší rozšíření je spojováno zejména s rozvojem informačníchtechnologií. Při práci z domova zaměstnanci docházejí do prostorzaměstnavatele pouze výjimečně, a tudíž zaměstnavatelům odpadají náklady spojené

se samotným pracovním místem (např. na provoz kanceláře). Jakovýhoda práce z domova je nejčastěji zmiňována větší možnost skloubení


29

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

pracovního a osobního života. Podíl zaměstnanců pracujících z domova

na celkovém počtu zaměstnanců se od druhé poloviny devadesátých let

minulého století v České republice postupně snižoval a nejnižší hodnoty

dosáhl v době vypuknutí recese. V posledních letech se tento podílstabilizoval, ale již nedosahoval hodnot z druhé poloviny devadesátých let

minulého století.

Jistou alternativou k fl exibilním formám práce představuje sebezaměstnávání neboli jinými slovy podnikající osoby. Nákladyzaměstnavatelů na využití samostatně výdělečných osob jsou díky pracovní adaňové legislativě výrazně nižší než při zaměstnávání vlastních zaměstnanců.

Také z pohledu samotných osob samostatně hospodařících jsou daňové

výhody vyšší v porovnání s pozicí zaměstnanců. Změna podílusebezaměstnaných osob na celkové zaměstnanosti tak není ovlivněna pouze

samotným hospodářským cyklem, ale klíčovou roli hrají i legislativní úpravy. Od druhé poloviny devadesátých let minulého století podíl sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti postupně narůstal a svého vrcholu dosáhl v době vstupu České republiky do Evropské unie. Svou roli zde hrála mimo jiné tzv. euronovela živnostenského zákona, která rovněž vedla ke sjednocení podmínek pro možnost podnikání osob(fyzických i právnických), které pocházely z České republiky a z Evropské

unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Vedle sjednocení

podmínek došlo touto novelou i k převodu některých živností z režimu

koncesovaných do režimu ohlašovacích, což také vedlo k většímurozšíření sebezaměstnávání. Hospodářská recese vedla k postupnému nárůstu

podílu sebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti. Jednou z příčin byla

snaha zaměstnavatelů ušetřit náklady na vlastní zaměstnance (sebezaměstnané osoby často dělaly tu stejnou práci, jako v situaci, kdy byly

ještě zaměstnanci, ale nově na vlastní účet). Druhou příčinou bylo, že některým cizím statním příslušníkům, kteří v době hospodářskéhoboomu byli fi rmami nabírání jako zaměstnanci, hrozila po jejich propuštění povinnost opustit Českou republiku. Možnost získat živnostenskéoprávnění tak pro ně představovala šanci zůstat v České republice.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Česká republika v porovnáním sněkterými ostatními státy Evropské unie výrazně zaostává za využíváním flexibilních forem zaměstnání. Jedinou výjimkou je vysoký podílsebezaměstnaných na celkové zaměstnanosti, který v České republice naopak

patří mezi jeden z nejvyšších v rámci Evropské unie. Je také zřejmé, že

krize neměla na využívání fl exibilních forem práce výrazný dopad.

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

Jiný pohled na fl exibilitu trhu práce představuje makropohled, který popsali ve studii Mezinárodního měnového fondu Blanchard, Jaumotte a Loungani (2013). Tito autoři zdůrazňují roli institucí na trhu práce, a to zejména minimální mzdu, daňový klín a strukturu kolektivního vyjednávání. Všechny tyto faktory mají vliv na výši nezaměstnanosti a struktura kolektivního vyjednávání navíc ovlivňuje i její kolísání.

Minimální mzda byla zavedena v České republice v roce 1991 a byla od té doby již mnohokrát zvyšována. Pro fl exibilitu trhu práce nenípodstatná až tak samotná výše minimální mzdy, ale klíčový je podílminimální mzdy na průměrné mzdě či mediánu mzdy (Kaitzův index). Velmi vysoký podíl minimální mzdy na průměrné mzdě by mohl mít na trh práce, respektive na jeho fl exibilitu, negativní vliv. Úpravy sazebminimální mzdy provádí v České republice vláda, a to po dohodě sesociálními partnery. Minimální mzda je však spíše politickou otázkou, což je patrné i v úpravě její výše v České republice. Na začátku první dekády

nového tisíciletí byla minimální mzda v České republice zvyšovánarelativně rychle a její podíl na průměrné mzdě se postupně zvyšoval apřiblížil se 40 %. V období krize a po krizi nebyla výše hrubé minimální

mzdy zvyšována a podíl minimální mzdy na průměrné mzdě postupně

klesl až na 33 %. V porovnání s ostatními státy Evropské unie, které

mají zavedenu statutární minimální mzdu, vykazovala v loňském roce

Česká republika nejnižší podíl minimální mzdy na průměrné mzdě.

Vysoký daňový klín je často označován jako jedna z příčin vysoké míry nezaměstnanosti v Evropské unii.

3

Daňový klín měří relativnídaňové zatížení a zatížení příspěvky na sociální zabezpečení ve vztahu

k nákladům práce (Pavelka a kol., 2013, str. 18). Daňový klín u příjemců

nízkých mezd

4

v České republice od druhé poloviny devadesátých let

až do vypuknutí krize převyšoval 40 % a pohyboval se kolem průměru

Evropské unie. V roce 2009 došlo k poklesu daňového klínu u příjemců

nízkých mezd v České republice pod 39 % a v následujících letech se

daňový klín mírně zvýšil, zůstal však těsně pod průměrem Evropské

3

V OECD Employment Outlooku z roku 2006 lze nalézt přehled studií, které

pojednávají o dopadu vysokého daňového klínu na nezaměstnanost. Většina těchto

studií dochází k závěru, že vysoký daňový klín vede k vysoké nezaměstnanosti

a některé studie ukazují, že čím vyšší daňový klín, tím větší dopad mají makroekonomické šoky na míru nezaměstnanosti. 4

Eurostat zveřejňuje daňový klín u osob samostatně žijících bez dítěte, které

vydělávají 67 % průměrné mzdy.

Trh práce v ČR v kontextu evropské ekonomiky

unie. Ze zemí Visegrádské čtyřky měly Polsko a Slovensko nižšídaňový klín než Česká republika, kdežto hodnota daňového klínu Maďarska

byla výrazně vyšší.

Dopad na fl exibilitu trhu práce, a tím i na nezaměstnanost, má istruktura kolektivního vyjednávání. Pod pojmem struktura kolektivníhovyjednávání se má běžně na mysli, zda kolektivní vyjednávání probíhá

spíše na úrovni podniků nebo na centrální úrovni, na úrovni státu,příadně na úrovni jednotlivých sektorů ekonomiky. Otázkou také je, jaký

dopad mají mzdy dohodnuté na centrální úrovni či na úrovni sektorů

na mzdy na podnikové úrovni (Pavelka a kol., 2013, str. 20). Centrálně

dohodnuté výše mzdy nemohou zohledňovat regionální či odvětvové

diference, což může být příčinou vysoké strukturální nezaměstnanosti.

Větší odborová organizovanost a větší pokrytí kolektivními smlouvami

tak za určitých podmínek mohou přispívat k nižší reakci namakroekonomické šoky. Odborová organizovat se v samostatné České republice

postupně snižuje a podle posledních dostupných dat se pohybuje kolem

17 %, což je jedno z nejnižších hodnot v rámci Evropské unie. Taképokrytí kolektivními smlouvami se v České republice od devadesátých let

minulého století postupně snižovalo. Klesající trend byl však přerušen vypuknutím ekonomické krize. Ostatní země Visegrádské čtyřkyvykazují ještě o něco nižší odborovou organizovanost a pokrytí kolektivními smlouvami.

Z makropohledu je zřejmé, že fl exibilita trhu práce je v Českérepublice ve srovnání s průměrem Evropské unie vyšší. V porovnání sprůměrem Evropské unie má Česká republika výrazně nižší podíl minimální

mzdy na průměrné mzdě, její daňový klín je mírně pod průměremEvropské unie a odborová organizovanost a pokrytí kolektivními smlouvami patří spíše k nižším v rámci Evropské unie. Dopady ekonomické

recese nejsou v této oblasti výrazné.

Velmi často se pro hodnocení fl exibility trhu práce využívá tzv. Index

ochrany zaměstnání, který pravidelně zveřejňuje OECD. Index ochrany

zaměstnání hodnotí náklady a postupy spojené s propouštěnímjednotlivců nebo skupin zaměstnanců a postupy spojené s najímánímpracovníků na smlouvy na dobu určitou nebo jako dočasné agenturnízaměstnance (OECD, 2013). Index ochrany zaměstnání zachycuje tzv. vnější

numerickou fl exibilitu trhu práce.

Hodnota Souhrnného indexu ochrany zaměstnání České republiky se

v období 2008–2012 pohybovala kolem průměru Evropské unie. V roce

STRUKTURÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

2012 Slovensko a Polsko měly pouze o něco méně striktní ochranuzaměstnání. Maďarsko naopak patřilo mezi země s nejnižší striktností

ochrany zaměstnání. V průběhu krize došlo u některých států k relativně

vysokému uvolnění ochrany zaměstnání (např. v Portugalsku, Španělsku a Řecku). Naopak v největšímu zpřísnění ochrany zaměstnání došlo za stejné období v Irsku, Estonsku a Švédsku. V České republice došlo k mírnému zvýšení hodnoty Souhrnného indexu ochrany zaměstnání v roce 2010, kdy došlo ke zpřísnění úpravy zaměstnávání agenturních zaměstnanců. Při detailnějším pohledu Česká republika vykazuje vrámci členských států Evropské unie druhou nejvyšší ochranu individuálních pracovních poměrů na dobu neurčitou, mírně podprůměrnou ochranu u dočasných pracovních poměrů a jednu z nejméně restriktivní ochranu co se týče dodatečných nákladů na hromadné propouštění. Mezi příčiny

vysoké ochrany individuálních pracovních poměrů v České republice

patří poměrně dlouhá výpovědní doba u pracovních poměrů, kterétrvaly u daného zaměstnavatele kratší dobu; relativně krátká zkušební doba; možnost znovuobnovení pracovního poměru po neoprávněné výpovědi a také informační povinnost v případě výpovědi. K mírnému poklesu ochrany individuálních pracovních poměrů došlo v roce 2012 tím, že došlo ke snížení odstupného u pracovních poměrů kratších než jeden rok na jednonásobek průměrného výdělku. U hromadného propouštění je Česká republika velmi fl exibilní v oblasti dodatečných nákladů vpodobě dodatečného odstupného či zajištění sociálních kompenzací. Tato

povinnost v České republice neexistuje. U ochrany dočasnýchpracovních úvazků došlo v roce 2012 v České republice k mírnému zpřísnění,

neboť se omezil počet opakování smluv na dobu určitou na dvě.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist