načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Strom života - Susan Wiggs

Strom života
-15%
sleva

Kniha: Strom života
Autor:

Láska, úspěšná kariéra, hezký manžel a krásný domov – Annie Rushová to má všechno. Jenže pak se v jediném okamžiku celý její život náhle ocitne v troskách a Annie se musí ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-11-21
Počet stran: 368
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 366 stran
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: přeložila Irmgard Kolínská
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2017-47
ISBN: 9788026709794
EAN: 9788026709794
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Láska, úspěšná kariéra, hezký manžel a krásný domov – Annie Rushová to má všechno. Jenže pak se v jediném okamžiku celý její život náhle ocitne v troskách a Annie se musí vyrovnat s obrovskou ztrátou a znovu se postavit na vlastní nohy. Odjíždí se zotavit domů do malebného, poklidného Vermontu, kde její rodina už po celé generace vyrábí javorový sirup, a v krajině svého dětství a mládí stojí tváří v tvář své minulosti. Vzpomíná na svou první lásku a na milovanou babičku, přehodnocuje svá dávná rozhodnutí. Jak by teď vypadal její život, kdyby tehdy zůstala v rodném městečku se svým prvním přítelem Fletcherem? Zvolí si tentokrát tu správnou cestu? A bude mít po bolestné zkušenosti vůbec sílu začínat znovu? Silný a dojemný příběh ze života, který pobaví a zahřeje u srdce. „Lidský a mnohovrstevnatý příběh“ – Nora Roberts „Susan Wiggs vykresluje detaily lidských vztahů s dovedností mistra.“ – Jodi Picoultová

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Strom života" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

Te ď

„Nechce se mi věřit, že se dohadujeme kvůli vodnímubuvolovi.“ Annie Rushová natáhla ruku a pečlivě urovnalamanželovi límeček.

„Tak se přestaňme hádat,“ řekl. „Je to hotová věc.“ Sedl si a obul si nejdřív jednu, pak druhou kovbojskou holínku – byly to nesmyslně drahé boty, které mu dala minulý rok kVánocům. Ale nikdy své rozhazovačnosti nelitovala, protože mu tolik slušely.

„Není to hotová věc. Ještě pořád to můžeme zrušit.Rozpočet už máme tak dost napjatý. A vodní buvol? To bude půl tuny tvrdohlavého zvířete.“

„Ale no tak, broučku.“ Martin se postavil a modré oči mujiskřily jako slunce na vodní hladině. „Pracovat při show s živým zvířetem bude vzrušující. Lidem se to bude líbit.“

Annie podrážděně vydechla. Manželé se dokážou hádat kvůli největším hloupostem. Kdo nechal nezavřenou zubní pastu. Je rychlejší jet po téhle silnici, či po tamté. Kolik je slabik veslově brokolice. Jaké je optimální nastavení termostatu. Proč po sobě z umyvadla neuklidí oholené vousy.

A teď tohle. Vodní buvol.

„Kde mám ve smlouvě jako náplň práce napsáno krotitelka buvolů?“ zoufala si.

„Buvol je neodmyslitelnou součástí show.“ Martin sebralklíče a aktovku a s klapáním podpatků svých kovbojských botodkráčel po dřevěných schodech do přízemí.

„Je to bláznivé zneužití rozpočtu produkce,“ konstatovala Susan Wiggs STROM ŽIVOTA 9 Annie a vydala se za ním. „Tohle je kulinářská show a neKrálovství divočiny.“

„Show se jmenuje Klíčová ingredience,“ oponoval. „A když je

klíčovou ingrediencí buvolí mozzarella, potřebujeme buvola.“

Annie skousla zuby, aby spor neprodlužovala. Připomněla si,

že v pozadí hádky je jejich manželství. I s váhou přes půl tuny

byl buvol pořád maličkost. Doopravdy důležité byly jen velké

věci – lehkost, s jakou krájel česnek a pažitku, když pro nivařil. Jeho oddanost pořadu, který byl jejich společným dílem.

Včerejší úžasný sex ve sprše.

„Bude to skvělé,“ ujistil ji. „Věř mi.“ Jednou rukou ji objal

v pase a krátce ji políbil.

Annie zvedla ruku a dotkla se jeho čerstvě oholené tváře. To

poslední, co potřebovala, byla hádka s Martinem. Vůbec neměl představu o tom, jak výstřední je jeho nápad. Od začátku

byl přesvědčený, že show je tak úspěšná díky své extravaganci.

Annie byla stejně přesvědčená, že zdrojem úspěchu show je její

autentičnost. Ta a talentovaný kuchař, jehož vizáž a charisma

dokáže týden co týden celou hodinu udržet fascinovanéobecenstvo v napětí.

„Věřím ti,“ zašeptala a stoupla si na špičky, aby ji mohl znovu

políbit. Hvězdou show byl koneckonců on. Měl důvěruvýkonného producenta a byl zvyklý se prosadit. Detaily nechával na

Annie – své manželce, partnerce a zároveň produkční. Na ní

bylo, aby všechno klapalo.

S dozvuky hádky ještě v hlavě, opřela se Annie o parapet

okna s výhledem do zahrady jejich městského domu. Měladneska před sebou milion věcí, počínaje rozhovorem pro časopis

People, což měla být reportáž o zákulisí jejich show.

U vedlejšího domu se umývač oken chystal vylézt na lešení,

aby se dal do práce. Martin se cestou do garáže zastavil aprohodil s ním pár slov. Pracovník se usmál a přikývl. Šarmantní

Martin.

O chvíli později jeho stříbrný roadster BMW vystřelil zparkovací garáže. Annie nevěděla, proč tak spěchá. Na obvyklou

pondělní zkušební projekci měl ještě několik hodin času.

S povzdechem se otočila od okna a pokoušela se setřástemocionální dopady hádky. Její babička říkávala, že hádka senikdy netýká toho, co ji vyvolalo. Vůbec nešlo o vodního buvola.

Jádrem všech hádek je koneckonců boj o moc. Kdo ji má. Kdo

ji chce. Kdo se poddá. Kdo se prosadí.

V jejich případě nebylo pochyb. Annie se poddávala,Martin se prosazoval. Takhle to fungovalo. Protože to dopustila?

Nebo proto, že byla týmovým hráčem? Ano, byli tým.Úspěšný tým s vlastním pořadem v nově vznikající televizní stanici.

Kompromisy, které dělala, byly prospěšné pro oba. Prospěšné

pro jejich manželství.

Další věc, kterou říkávala její babička a kterou Annieuchovávala v srdci – vzpomeň si na lásku. Když přijdou zlé časy azačneš přemýšlet, proč ses vůbec vdávala, vzpomeň si na lásku.

Tohle naštěstí pro Annie nebylo nic těžkého. Martin bylvýhra. Byl to typ pohledného muže, před nímž ženy zůstávají

v úžasu stát. Jeho skromně se tvářící šarm se neomezovalpouze na show. Věděl, jak ji rozesmát. Když společně přišli nanějaký nápad, vzal ji do náruče a tancoval s ní po kuchyni. Když

mluvil o rodině, kterou budou jednou mít, o jejich společných

dětech, roztávala touhou. Byl její manžel, její partner, nenahraditelná součást jejího života. Tak dobře, pomyslela si. Tak

dobře. Ať se děje co se děje.

Annie si zkontrolovala čas a podívala se na svůj pracovní

e-mail – ostatně veškerá její korespondence se týkala práce –

a zjistila, že se vyskytly nějaké technické problémy s vysokozdvižnou plošinou, kterou si pronajali pro instalaci vrchního

osvětlení ve studiu.

Výborně. Další věc, se kterou si musí dělat starosti.

Zazvonil telefon a na monitoru se rozsvítil obrázek kočky.


8 Susan Wiggs STROM ŽIVOTA 9

Annie a vydala se za ním. „Tohle je kulinářská show a neKrálovství divočiny.“

„Show se jmenuje Klíčová ingredience,“ oponoval. „A když je

klíčovou ingrediencí buvolí mozzarella, potřebujeme buvola.“

Annie skousla zuby, aby spor neprodlužovala. Připomněla si,

že v pozadí hádky je jejich manželství. I s váhou přes půl tuny

byl buvol pořád maličkost. Doopravdy důležité byly jen velké

věci – lehkost, s jakou krájel česnek a pažitku, když pro nivařil. Jeho oddanost pořadu, který byl jejich společným dílem.

Včerejší úžasný sex ve sprše.

„Bude to skvělé,“ ujistil ji. „Věř mi.“ Jednou rukou ji objal

v pase a krátce ji políbil.

Annie zvedla ruku a dotkla se jeho čerstvě oholené tváře. To

poslední, co potřebovala, byla hádka s Martinem. Vůbec neměl představu o tom, jak výstřední je jeho nápad. Od začátku

byl přesvědčený, že show je tak úspěšná díky své extravaganci.

Annie byla stejně přesvědčená, že zdrojem úspěchu show je její

autentičnost. Ta a talentovaný kuchař, jehož vizáž a charisma

dokáže týden co týden celou hodinu udržet fascinovanéobecenstvo v napětí.

„Věřím ti,“ zašeptala a stoupla si na špičky, aby ji mohl znovu

políbit. Hvězdou show byl koneckonců on. Měl důvěruvýkonného producenta a byl zvyklý se prosadit. Detaily nechával na

Annie – své manželce, partnerce a zároveň produkční. Na ní

bylo, aby všechno klapalo.

S dozvuky hádky ještě v hlavě, opřela se Annie o parapet

okna s výhledem do zahrady jejich městského domu. Měladneska před sebou milion věcí, počínaje rozhovorem pro časopis

People, což měla být reportáž o zákulisí jejich show.

U vedlejšího domu se umývač oken chystal vylézt na lešení,

aby se dal do práce. Martin se cestou do garáže zastavil aprohodil s ním pár slov. Pracovník se usmál a přikývl. Šarmantní

Martin.

O chvíli později jeho stříbrný roadster BMW vystřelil zparkovací garáže. Annie nevěděla, proč tak spěchá. Na obvyklou

pondělní zkušební projekci měl ještě několik hodin času.

S povzdechem se otočila od okna a pokoušela se setřástemocionální dopady hádky. Její babička říkávala, že hádka senikdy netýká toho, co ji vyvolalo. Vůbec nešlo o vodního buvola.

Jádrem všech hádek je koneckonců boj o moc. Kdo ji má. Kdo

ji chce. Kdo se poddá. Kdo se prosadí.

V jejich případě nebylo pochyb. Annie se poddávala,Martin se prosazoval. Takhle to fungovalo. Protože to dopustila?

Nebo proto, že byla týmovým hráčem? Ano, byli tým.Úspěšný tým s vlastním pořadem v nově vznikající televizní stanici.

Kompromisy, které dělala, byly prospěšné pro oba. Prospěšné

pro jejich manželství.

Další věc, kterou říkávala její babička a kterou Annieuchovávala v srdci – vzpomeň si na lásku. Když přijdou zlé časy azačneš přemýšlet, proč ses vůbec vdávala, vzpomeň si na lásku.

Tohle naštěstí pro Annie nebylo nic těžkého. Martin bylvýhra. Byl to typ pohledného muže, před nímž ženy zůstávají

v úžasu stát. Jeho skromně se tvářící šarm se neomezovalpouze na show. Věděl, jak ji rozesmát. Když společně přišli nanějaký nápad, vzal ji do náruče a tancoval s ní po kuchyni. Když

mluvil o rodině, kterou budou jednou mít, o jejich společných

dětech, roztávala touhou. Byl její manžel, její partner, nenahraditelná součást jejího života. Tak dobře, pomyslela si. Tak

dobře. Ať se děje co se děje.

Annie si zkontrolovala čas a podívala se na svůj pracovní

e-mail – ostatně veškerá její korespondence se týkala práce –

a zjistila, že se vyskytly nějaké technické problémy s vysokozdvižnou plošinou, kterou si pronajali pro instalaci vrchního

osvětlení ve studiu.

Výborně. Další věc, se kterou si musí dělat starosti.

Zazvonil telefon a na monitoru se rozsvítil obrázek kočky.


10 Susan Wiggs STROM ŽIVOTA 11

„Melisso,“ Annie si zapnula telefon na hlasitý poslech. „Co se

děje?“

„Jen jsem se chtěla ohlásit,“ odpověděla Melissa. Poslední

dobou se ohlašovala nějak podezřele často. „Už jsi viděla ten

e-mail o té krávě?“

„O buvolu,“ opravila ji Annie. „Ano, viděla. A taky tu mám

zprávu o tom, že nefunguje plošina. Ale kromě toho za mnou

dneska přijde redaktorka z časopisu People. Takže asi přijdu

pozdě. A tím myslím opravdu pozdě. Řekni všem, aby tamvydrželi do odpoledne.“ Kousla se do rtu a odmlčela se. „Promiň.

Dneska ráno nějak nejsem ve své kůži. Zapomněla jsem senasnídat.“

„No, to se běž honem něčeho najíst. Takže ahoj, kočko,“řekla Melissa rozjařeně. „Musím běžet.“

Annie se vrátila k počítači, aby si zkontrolovala čas schůzky

s redaktorkou. C. J. Morrisová plánovala podrobnou reportáž

o jejich pořadu – nejen o jeho hvězdách Martinu Harlowovi

a Mellise Juddové, ale o celé produkci počínaje jeho debutem

coby menší kabelový program až po hit, kterým se od té doby

stal. Morrisová už dřív zpovídala Martina a Melissu. Dneska

ráno měla přijít za Annie, tvůrkyní pořadu. Pro článek včasoise to bylo neobvyklé zaměření; běžní čtenáři většinou dychtí

po drbech o hvězdách se spoustou jejich fotografi í. Anniedoufala, že této příležitosti dokáže co nejlépe využít.

Zatímco čekala na redaktorku, zabývala se tím, čím seprodukční obvykle zabývá – využívá každou minutu na zařizování

nejrůznějších věcí. Teď se dala do studování smlouvy opronájmu vysokozdvižné plošiny a hledání příslušného telefonního

čísla. Vlastně i kvůli tomuhle zařízení se dohadovali sMartinem. Cena za pronájem plošiny s nejlepšími bezpečnostními

parametry byla mnohem vyšší než cena za hydraulickou plošinu. Martin trval na té levnější – navzdory jejím námitkám.

Jako obvykle se podřídila a Martin se prosadil. Jelikož sáhli

hluboko do rozpočtu kvůli buvolovi, musela ušetřit na něčem

jiném. A teď hydraulická plošina nefungovala a na Annie bylo,

aby situaci nějak vyřešila.

Tak dost, řekla si. Znovu si vzpomněla na snídani a otevřela

ledničku. Bulharský jogurt s javorovou granolou? Ne, prázdný

žaludek odmítal pomyšlení na jogurt. Také francouzskésnídaňové ředkvičky, které vypadaly tak lákavě na farmářském trhu,

už nebyly nejčerstvější. Ani na toust jaksi neměla chuť. Takdobře, bude bez snídaně. Všechno má svůj čas.

Zašla do koupelny a hřebenem projela dlouhé tmavé vlasy, které si včera nechala žehličkou uhladit. Zkontrolovala si

rtěnku a manikúru. Obojí třešňově červené a dokonalesladěné. Úzká černá sukně, sandály na platformách a splývavý bílý

top – všechno působilo chladivě a ležérně, vhodně vybrané pro

současnou vlnu veder. Chtěla při interview vypadat elegantně,

i když to tentokrát bude bez fotografa.

Když se ozval bzučák, rozběhla se k domácímu telefonu.

Pane jo, ta redaktorka si pospíšila.

„Dodávka pro Annie Rushovou,“ ozval se hlas na druhém

konci.

Dodávka? „Ach... ano, pojďte nahoru.“ Bzučákem otevřela

dveře.

Po schodech se nahoru šinul obrovský pugét přepychových

tropických květin. „Dávejte, prosím, pozor,“ řekla Annie adržela otevřené dveře. „Stačí, když to dáte tady na pult.“

Červené lilie a bílé tuberózy vydechovaly svou kořeněnou

vůni do celé místnosti. Aranžmá jako krajkoví doplňovalyhvozdíky. Doručovatelka postavila vázu na pult a rukou si z čelaodhrnula pramen černých vlasů. „Užijte si to, paní,“ řekla. Byla

mladá a na zcela nevhodných místech měla tetování a piercing.

Kruhy pod očima svědčily o probděné noci a na tváři mělavytrácející se žlutou modřinu. Takových věcí si Annie zpravidla

bezděky všímala. Susan Wiggs STROM ŽIVOTA 11 „Melisso,“ Annie si zapnula telefon na hlasitý poslech. „Co se děje?“

„Jen jsem se chtěla ohlásit,“ odpověděla Melissa. Poslední

dobou se ohlašovala nějak podezřele často. „Už jsi viděla ten

e-mail o té krávě?“

„O buvolu,“ opravila ji Annie. „Ano, viděla. A taky tu mám

zprávu o tom, že nefunguje plošina. Ale kromě toho za mnou

dneska přijde redaktorka z časopisu People. Takže asi přijdu

pozdě. A tím myslím opravdu pozdě. Řekni všem, aby tamvydrželi do odpoledne.“ Kousla se do rtu a odmlčela se. „Promiň.

Dneska ráno nějak nejsem ve své kůži. Zapomněla jsem senasnídat.“

„No, to se běž honem něčeho najíst. Takže ahoj, kočko,“řekla Melissa rozjařeně. „Musím běžet.“

Annie se vrátila k počítači, aby si zkontrolovala čas schůzky

s redaktorkou. C. J. Morrisová plánovala podrobnou reportáž

o jejich pořadu – nejen o jeho hvězdách Martinu Harlowovi

a Mellise Juddové, ale o celé produkci počínaje jeho debutem

coby menší kabelový program až po hit, kterým se od té doby

stal. Morrisová už dřív zpovídala Martina a Melissu. Dneska

ráno měla přijít za Annie, tvůrkyní pořadu. Pro článek včasoise to bylo neobvyklé zaměření; běžní čtenáři většinou dychtí

po drbech o hvězdách se spoustou jejich fotografi í. Anniedoufala, že této příležitosti dokáže co nejlépe využít.

Zatímco čekala na redaktorku, zabývala se tím, čím seprodukční obvykle zabývá – využívá každou minutu na zařizování

nejrůznějších věcí. Teď se dala do studování smlouvy opronájmu vysokozdvižné plošiny a hledání příslušného telefonního

čísla. Vlastně i kvůli tomuhle zařízení se dohadovali sMartinem. Cena za pronájem plošiny s nejlepšími bezpečnostními

parametry byla mnohem vyšší než cena za hydraulickou plošinu. Martin trval na té levnější – navzdory jejím námitkám.

Jako obvykle se podřídila a Martin se prosadil. Jelikož sáhli

hluboko do rozpočtu kvůli buvolovi, musela ušetřit na něčem

jiném. A teď hydraulická plošina nefungovala a na Annie bylo,

aby situaci nějak vyřešila.

Tak dost, řekla si. Znovu si vzpomněla na snídani a otevřela

ledničku. Bulharský jogurt s javorovou granolou? Ne, prázdný

žaludek odmítal pomyšlení na jogurt. Také francouzskésnídaňové ředkvičky, které vypadaly tak lákavě na farmářském trhu,

už nebyly nejčerstvější. Ani na toust jaksi neměla chuť. Takdobře, bude bez snídaně. Všechno má svůj čas.

Zašla do koupelny a hřebenem projela dlouhé tmavé vlasy, které si včera nechala žehličkou uhladit. Zkontrolovala si

rtěnku a manikúru. Obojí třešňově červené a dokonalesladěné. Úzká černá sukně, sandály na platformách a splývavý bílý

top – všechno působilo chladivě a ležérně, vhodně vybrané pro

současnou vlnu veder. Chtěla při interview vypadat elegantně,

i když to tentokrát bude bez fotografa.

Když se ozval bzučák, rozběhla se k domácímu telefonu.

Pane jo, ta redaktorka si pospíšila.

„Dodávka pro Annie Rushovou,“ ozval se hlas na druhém

konci.

Dodávka? „Ach... ano, pojďte nahoru.“ Bzučákem otevřela

dveře.

Po schodech se nahoru šinul obrovský pugét přepychových

tropických květin. „Dávejte, prosím, pozor,“ řekla Annie adržela otevřené dveře. „Stačí, když to dáte tady na pult.“

Červené lilie a bílé tuberózy vydechovaly svou kořeněnou

vůni do celé místnosti. Aranžmá jako krajkoví doplňovalyhvozdíky. Doručovatelka postavila vázu na pult a rukou si z čelaodhrnula pramen černých vlasů. „Užijte si to, paní,“ řekla. Byla

mladá a na zcela nevhodných místech měla tetování a piercing.

Kruhy pod očima svědčily o probděné noci a na tváři mělavytrácející se žlutou modřinu. Takových věcí si Annie zpravidla

bezděky všímala. Susan Wiggs STROM ŽIVOTA 13

„Všechno v pořádku?“

„Hm, jasně.“ Dívka pokývla směrem ke kytici. „Vypadá to, že

někdo je s vámi opravdu šťastný.“

Annie jí podala lahev vody z ledničky a dvacetidolarovou

bankovku. „Dávejte na sebe pozor,“ řekla.

„To budu.“ Dívka vyklouzla a spěchala dolů po schodech.

Annie ze záplavy květin vytáhla malou obálku z květinářství.

Kartička obsahovala jednoduchý vzkaz: Promiň. Miláčku,musíme si o tom ještě promluvit.

Á, Martin. To gesto pro něj bylo typické – přehnaněokázalé... neodolatelné. Pravděpodobně zadal objednávkutelefonicky cestou do práce. Zavalila ji vlna náklonnosti a rozmrzelost

vyprchala. Jeho vzkaz byl přesně to, co potřebovala. A vzápětí

pocítila znepokojivý záblesk provinilosti. Někdy si vyčítala, že

mu dost nevěří, že nedůvěřuje rozhodnutím, která dělá. Možná

že s tím vodním buvolem má nakonec pravdu. Možná to bude

jedna z jejich nejpopulárnějších epizod.

Bezpečnostní bzučák u vchodu znovu zazněl a tentokrát

ohlašoval příchod novinářky.

Annie otevřela dveře a udeřila ji vlna intenzivního horka.

„Pojďte dovnitř, než se úplně roztečete,“ přivítala ji.

„Dík y. To počasí je šílené. Slyšela jsem v rádiu, že dneska zase

bude skoro třicet osm stupňů. A to je teprve začátek léta.“

Annie ustoupila stranou a pokynula C. J. Morrisové, aby šla

dovnitř. Dala si záležet s domácími pracemi a teď byla vděčná

za Martinovy květiny, které domu dodaly punc elegance.„Buďte tu jako doma. Můžu vám dát něco k pití? Mám v ledničce

džbán ledového čaje.“

„To zní dobře. Je bez kofeinu? Kofein nesnáším. A taky mi

vadí tanin. Je bez taninu?“

„Bohužel ne.“ Navzdory tomu, jak dlouho už tu žila, Annie

si nikdy nezvykla na miliony dietetických vrtochů lidí v jižní

Kalifornii.

„Snad jenom trochu vody. Jestli máte balenou. Přišla jsem

moc brzy,“ omlouvala se. „Doprava je tak nevypočitatelná, že

jsem si radši nechala velkou časovou rezervu.“

„Žádný problém,“ ujistila ji Annie. „Moje babička vždycky

říkávala, že když člověk nemůže přijít načas, ať raději přijde

dřív.“ Zatímco si redaktorka odložila věci a usadila se napohovce, Annie přešla k ledničce.

Naštěstí mohla udělat dojem alespoň vodou. Nějaký sponzor

jim poslal vzorky své minerálky, pocházející ze spodních vod

kdesi v Andách a plněné do lahví dřív, než se jí dotkl vzduch,

a která stála čtrnáct dolarů za lahev.

„Máte úžasnou kuchyni,“ obdivně se rozhlížela novinářka.

„Díky. Tady vznikají všechny ty úžasné delikatesy,“odpověděla Annie a podala jí vychlazenou lahev.

„Dovedu si to představit. Takže, vaše babička,“ prohlížela si

starou kuchařskou knihu, která ležela na konferenčním stolku.

„Ta, která napsala tuhle knihu, je to tak?“ Nastavila mobil na

nahrávání a položila ho na stolek. „Pojďte si o ní povídat.“

Annie ráda vyprávěla o své babičce. Denně cítila, jak jíchybí, ale ve vzpomínkách žila dál v jejím srdci. „Babička jivydala někdy v šedesátých letech. Jmenovala se Anastasia Carnaby

Rushová. Můj děda jí říkal Sugar podle rodinné značkyjavorového sirupu Sugar Rush.“

„Je krásná,“ listovala novinářka knihou.

„Celá léta byla ve Vermontu a v Nové Anglii na seznamu

bestsellerů. Teď už se netiskne, ale můžu vám poslat digitální kopii.“

„Výborně. Byla vyučenou kuchařkou?“

„Byla samouk,“ vysvětlovala Annie. „Měla titul z anglickéliteratury, ale její největší láskou bylo vaření.“ I teď, dlouhopotom, co babička zemřela, si Annie vybavovala prosluněnoufarmářskou kuchyni, kde babička každý den radostně připravovala

jídlo pro celou rodinu. „Babička měla zvláštní dar pro přípravu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist