načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Strom naděje - Katherine Applegateová

Strom naděje
-15%
sleva

Kniha: Strom naděje
Autor:

Svižný, laskavý příběh o nutnosti postavit se vlastnímu strachu, vyprávěný z pohledu staletého dubu, na který lidé v poklidném sousedství chodí každý rok na prvního máje věšet ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  249 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-04-26
Počet stran: 240
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 239 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustroval Charles Santoso
přeložil Petr Eliáš
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2018-18
ISBN: 9788000050249
EAN: 9788000050249
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Svižný, laskavý příběh o nutnosti postavit se vlastnímu strachu, vyprávěný z pohledu staletého dubu, na který lidé v poklidném sousedství chodí každý rok na prvního máje věšet svá tajná přání. Poklidná atmosféra v městečku se však změní, když se do něj přistěhuje nová rodina, která je „jiná“. Hrozí, že kvůli nevraživosti místních bude muset z města zmizet nejen ona, ale i prastarý dub. Avšak za ta léta, co je dub na světě, si ve zvířecí říši naštěstí udělal mnoho přátel, a ti to rozhodně nehodlají nechat jen tak!

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Katherine Applegateová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

15

2

Mimochodem, Mimochodem, jmenuju se Rudy.

Neznáme se náhodou? Takový dub kousek od školy? Velký, ale zase ne moc? V létě vrhám příjemný stín a na podzim se krásně zbarvím?

Jsem hrdý na to, že jsem dub červený, jinak také Quercus rubra. Duby červené u nás v Severní Americe patří mezinejběžnější stromy. Jen v naší čtvrti jsou nás stovky

16 17

Nepotřebujeme spoustu jmen, abychom se

navzájem poznali.

Představte si třídu, kde se všechny děti

jmenují třeba Hugo. Jak by chudák paní

učitelka ráno dělala docházku!

Ještě že stromy do školy nechodí.

Jistě, výjimka potvrzuje pravidlo. Kdesi

v Los Angeles je palma, která trvá na tom,

aby se jí říkalo Karma, ale v Kalifornii je

možné všechno.

a stovky a jako pilné pletačky vplétáme své

kořeny do hlíny.

Mám zvrásněnou,červenoše

divou kůru, tuhé listy se

špičatými lalůčky,tvr

dohlavé, pátravé kořeny

a na podzim tu nejlepší

barvu v ulici. Moje

jméno ji ani zdaleka

nevystihuje jaký jsem.

Když přijde říjen,

vypadám, jako bych hořel.

Je zázrak, že mě vždycky na

podzim hasiči celého nezlijí

hadicí.

Možná vás překvapí, že všechny dubyčer

vené se jmenují Rudy.

A všechny javory cukrové se jmenují Cukr.

A třeba všechny břízy bradavičnaté zase

Bradavice. A cypřiše se jmenují Cypřiš.

Tak to ve světě stromů chodí.

3

Přátelé mi říkají Rudy Přátelé mi říkají Rudy a ty mi tak můžeš říkat

taky. Ale lidi z naší čtvrti mi už léta letoucí

říkají „strom naděje“.

To má svůj důvod a ten důvod pocházíz dávných dob, kdy jsem byl jen maličkaté semínko a myslel jsem si, kdovíco ze mě nebude.

Je to dlouhý příběh.

Každý rok prvního května se scházejí lidé z celého města a krášlí mě kousky papíru, štítky, útržky látky, ústřižky příze a tu a tam i nějakou tou ponožkou. Za každou takovou ozdobou je přání, naděje, touha.

Je jedno, jestli své přání přehodí přes větev, jen tak ho zavěsí, nebo uvážou hezky namašličku. Všichni přitom doufají v něco lepšího.

Stromy naděje mají dlouhou a ctihodnou historii, trvající stovky let. Mnoho jich roste v Irsku, tam jsou to obyčejně hlohy a někdy také jasany. Ale stromy, jako jsem já, najdete po celém světě.

Lidé jsou většinou laskaví, když za mnou přijdou. Chápou, že když uzlík přílišutáhnou, nemůžu pořádně růst. K mým čerstvě vyrašeným lístkům se chovají ohleduplně a na odhalené kořeny jsou opatrní.

Když takový člověk napíše své přání na hadřík nebo kousek papíru, přiváže mi ho na větev. Zpravidla to přání i nahlas zašeptá.

Na prvního máje je to tradice, ale lidé za mnou chodí po celý rok. 23 Propáníčka, co já už všechno slyšel: Přál bych si létající skateboard. Přála bych si svět bez válek. Přála bych si, aby celý týden nebyly

na nebi mraky.

Přál bych si tu největší čokoládu na světě.

Přál bych si jedničku z písemky

ze zeměpisu.

Přála bych si, aby paní učitelka

Gentoriniová

nebyla po ránu tak mrzutá.

Přál bych si, aby můj pískomil uměl mluvit.

Přál bych si, aby se táta uzdravil.

Přála bych si, abych neměla tolik hlad.

Přál bych si, abych nebyl tak sám.

Přála bych si vědět, co si mám přát.

Spousta přání. Parádních i praštěných,

sobeckých i soucitných.

Je to pro mě čest, že mým starým údům

všechna ta přání svěřují. Přestože prvního

máje k večeru vypadám, jako by na mě někdo

vysypal obrovitý odpadkový koš.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist