načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stezka Tóry - rabi Löw; Maharal

Stezka Tóry

Elektronická kniha: Stezka Tóry
Autor: ;

Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Jak napsal rabi Löw v předmluvě své knihy: „Je patrné, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » P3K
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 131
Rozměr: 18 cm
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: překlad a komentář Jan Divecký
Jazyk: česky
Téma: Netiv hatora, Stezka Tóry
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-871-8601-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Proslulý pražský rabín interpretuje etiku lidského konání na základě citátů z Tanachu a Talmudu.

Popis nakladatele

Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Jak napsal rabi Löw v předmluvě své knihy: „Je patrné, že staří učenci kladli lidem na srdce moudrá slova o morálce a mnohá z nich se nacházejí v Talmudu, aby vedla lidi po cestách dobrých a přímých. A zdálo se mi správné tato slova sesbírat a uspořádat. Mým jediným přáním je, aby ten, kdo hledá poučení o morálce, která je v souladu s názory rabínů, našel vše pohromadě, v jedné knize. A nazval jsem tuto knihu Stezkami světa (Netivot olam), na nichž není smrti.“ Po knize Stezka návratu, která obsahuje reprezentativní ukázky ze čtyř „stezek“ a jednu kompletní „stezku“, představujeme nyní českému čtenáři stěžejní a nejobtížnější část Netivot olam , Stezku Tóry.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
rabi Löw; Maharal - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Stezka Tóry

Výběr z knihy

Netivot olam

Maharal Rabi Löw



překlad a komentář

Jan Divecký

——

Edice Sifrej Maharal, svazek iii.

——

Nakladatelství P3K

Praha 2008

Stezka Tóry

Maharal Rabi Löw

Výběr z knihy

Netivot olam


Kniha vychází s přispěním

Nadace Židovského muzea v Praze,

RNDr. Jana Klepetáře

a Joint Distribution Committee.

Zdroj hebrejských textů v knize: Mechon Mamre.

© Nakladatelství P3K, 2008, 2012

ISBN 978-80-87186-01-5 (tištěná kniha)

ISBN 978-80-87186-19-0 (eKniha pdf)


OBSAH

Předmluva 7

Netivot olam (z Maharalovy předmluvy) 15

Kapitola první: Tóra jako mistrovský plán stvořeného světa,

člověka a světa budoucího, ... 20 Kapitola druhá: význam pokory pro zisk poznání;

Tóra náleží rozumu, který přemohl tělo, ... 25 Kapitola třetí: k poznání Tóry je potřeba vzdálit se

od hmotného; nebezpečí fyzických svodů, ... 30 Kapitola čtvrtá: noc je časem studia Tóry; neexistence

důvodů pro zanedbávání studia, ... 34 Kapitola pátá: nezbytnost vhodné míry studia; o úpadku

dnešních studentů, ... 39 Kapitola šestá: studium Tóry ve skupině; čistota poznaného

při učení v dialogu, ... 42 Kapitola sedmá: studium Tóry nesmí být motivováno

osobním prospěchem, ... 47 Kapitola osmá: výuka a plnění příkazů usnadňují studium

Tóry; učitel jako stvořitel, ... 51 Kapitola devátá: významné postavení učenců; odměna

pro ty, kdo pomáhají učencům, ... 57 Kapitola desátá: díky dětskému studiu Tóry trvá svět;

tragédie nevhodných studijních metod, ... 62 Kapitola jedenáctá: učenec je živoucím svitkem Tóry;

nežidovští učenci Tóry, ... 67 Kapitola dvanáctá: učenec, který zapomněl, co se naučil;

kdo je nazýván heretikem, ... 70 Kapitola třináctá: povaha učenců v Babylonii a Izraeli;

znaky vhodného chování učenců, ... 75 Kapitola čtrnáctá: rozdíly mezi moudrostí, porozuměním

a poznáním; nežidovská moudrost, ... 81 Kapitola patnáctá: Tóra je život, Tóra je přirovnávaná

k vodě, Tóra je přirovnávaná k ohni, ... 86 Kapitola šestnáctá: vztah mezi plněním příkazů a žitím;

příkaz jako analogie se svící, ... 94 Kapitola sedmnáctá: příkaz y jako nástroj k uchopení Tóry;

kdo plní příkaz , je podoben andělu, ... 98 Kapitola osmnáctá: příkaz y je třeba plnit s radostí,

příkaz y musí být plněny dokonale, ... 101 O darování Tóry místo závěru 103 Pražský Maharal – život a dílo ### Slovník pojmů ##$ Hebrejské a české přepisy biblických jmen #$#

7

PŘEDMLUVA

V předmluvě knihy Stezka návratu, v druhém titulu vy

daném v rámci edice Sifrej Maharal, jsme představili

záměr přeložit klíčovou část Netivot olam – Stezku Tóry.

Kniha Netivot olam (Stezky světa) vyšla poprvé v roce

5355 od stvoření světa, čili v roce 1595 (Encyclopaedia

Judaica uvádí 1596) občanského letopočtu. Ústředním

tématem knihy je Maharalovo vnímání etiky lidského

konání, podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Maharal

knihu rozdělil do třiceti tří stezek (volný překlad Netiv

hatšuva a ukázky čtyř dalších již vyšel). Nejobtížnější

část (stezku) nabízíme čtenáři nyní.

Maharalova Stezka Tóry (Netiv hatora) před čtená

řem odkrývá svět, který jen málokdo z nás zná. V naší

uspěchané době jsme již přivykli na úzké specializace

odborníků. I když pomineme „světské obory“ jakoma

tematika, medicína, chemie či fyzika, které se za poslední

dvě století rozdrobily na desítky svébytných disciplín,

i na poli Tóry a judaismu sledujeme profilaci učenců na

znalce různých oblastí halachy (rabínského práva), ka

baly (mystiky), nusachu (liturgie), musaru (etiky) nebo

haškafy (ideologie), kteří se odmítají závazně vyjadřovat

k tématům přesahujícím jejich přesně vymezenou„ška

tulku“. S úzkoprsým pohledem na věci se však při čtení

Maharalova díla musíme chtě nechtě rozloučit. Maharal

totiž ve svých textech svobodně promíchává různé as

pekty poznání Tóry a i v rámci jediného odstavce dává čtenářům ochutnat pestrou směs, pro niž se nejlépe hodí dnes již téměř nostalgické označení torat hašem (Nauka Boží). Šíře Maharalova záběru může být pro nás až zrádná, protože jsme dnes zvyklí konzumovatpředřipravené myšlenky a snadno sdělitelná hesla. A často naivně doufáme, že texty, určené k vážnému studiu a zamyšlení, v rychlosti proletíme a zhltneme jako odočinkovou beletrii.

Je známo, že zahrada poznání Tóry, onen slavný sad (hebrejsky pardes), odpovídá čtyřem základním vrstvám textu Tóry, která má sama na sedmdesát tváří. Ostatně i hebrejské slovo pardes je zároveň akronymem pro pšat (prostý význam), remez (náznak), draš (výklad) a sod (tajemství). Pozorné čtenáře protoupozorňujeme, že některé citace z Tanachu v této knizepřekládáme tak, aby snáze zapadly do kontextu midrašů, čímž přirozeně nepopíráme jejich možný prostý výklad, známý z klasických biblických překladů.

Maharal ve svých dílech často pracuje s texty midrašů. Proto neuškodí, když si připomeneme, že existují tři přístupy k četbě a výkladu midrašů. Jedni si midrašpřečtou a uvěří každému jeho slovu. Ty je třeba považovat za hlupáky, kteří se nic nenaučí. To se alespoň domnívá Rambam (Maimonides). Jiní celý text stroze odmítnou jako nesmyslný a nic nepochopí. Až třetí typ čtenářůobsah textu rozluští a pochopí, co nám chtěl sdělit. Není pochybností, že agadické pasáže Talmudu, kteréMaharal ve svém díle Netivot olam komentuje, často představují do krajnosti vyšponované případy, které není možné vyjímat z kontextu, které nelze posuzovat osamoceně bez znalosti textů, vyjadřujících se k podobným tématům z jiných pozic, a které o to víc nelze aplikovat slepě bez „zdravého selského rozumu“. I slavný kabalista rabi Moše Chajim Luzzatto uvádí v souvislosti s agadami, že „učenci často říkají jednoznačně znějící slova, která ve skutečnosti platí jen v úzce vymezených situacích a jejichž všeobecná aplikace není ničím jiným nežbláznovstvím a omylem“. V Pirkej avot (3:21) říká rabi Elazar ben Azarja že: „Není-li Tóry, není ani obecné lidské slušnosti (derech erec). A není-li obecné lidské slušnosti, není ani Tóry.“ Proto bychom do budoucna chtěli na výběr ze Stezky Tóry navázat výběrem z knihy Derech chajim (Cesta života), v níž Maharal vykládá talmudický traktát Pirkej avot, věnovaný etice judaismu.

Musíme zopakovat to, co jsme zmiňovali při překladu prvních dvou knih série – Ner micva a Stezka návratu – český text není doslovným překladem zhebrejštiny, protože se snažíme upřednostnit obsah sdělení před jeho formou. Z původního textu Stezky Tóry byla vybrána klíčová témata. Naším cílem nemůže být nic víc, než snaha pootevřít dveře případným zájemcům o hlubší poznání Maharalova díla a judaismu obecně. A přivede-li tato edice další zájemce k tomu, aby sipřečetli originál Maharalova díla, náš záměr se naplní.

Poznámky a vysvětlivky překladatele i redakce jsme odlišily textem v kurzívě. Překladatel vycházel kromě vlastního Maharalova textu také z díla Nesiv hatora od Eliakima Willnera. U jmen biblických postav jsme zachovávali hebrejské varianty. Pro čtenáře, kteří jsou zvyklí na české názvosloví, uvádíme u známějších jmen při prvním užití hebrejského výrazu český ekvivalent v závorce, například Šlomo (Šalomoun). Kompletní dvojice hebrejských a českých (ekumenických) variant naleznete na konci knihy. Jen u jmen, která jsou nejvíce

10

zažita, přejímáme český popis – např. kniha Mojžíšova.

Pro snadnou orientaci v biblických textech použí

váme standardní členění textu na kapitoly a věty, občas

v komprimované podobě – např. (1M 1:1–10) = První

kniha Mojžíšova, 1. kapitola, věty 1 až 10.

V knize užívané zkratky knih Tanachu:

M – kniha Mojžíšova (1–5) [To r a]

Ješ – Izajáš [Ješajahu]

Ž – Žalmy [Tehilim]

Př – Přísloví [Mišlej]

překladatel, redakce stezka tóry – přehled kapitol Nejrozsáhlejší část díla Netivot olam – Stezku Tóry –rozdělil sám autor do osmnácti kapitol. Tučně zvýrazněná témata jsme vybrali do tohoto překladu. 

Kapitola první: Tóra jako mistrovský plán stvořeného světa, člověka a světa budoucího; člověk

a přirozený řád světa; vztah mezi Tórou a příkazy

(MICVOT); halacha jako klíč k budoucímu světu;

Tóra a fyzický svět; zásluhy za studium Tóry a plnění

příkazů 

Kapitola druhá: jak lze získat znalost Tóry; význam

pokory pro zisk poznání; učenci musejí předávat

Tóru srozumitelně; učenci musejí být k dispozici

ostatním; člověk se skládá z těla, duše a rozumu;

Tóra náleží primárně rozumu, který přemohl tělo 

Kapitola třetí: k dosažení poznání Tóry je potřeba

vzdálit se od hmotného; omezování jídla; nevýznamnost smrti; omezení fyzických tužeb; nebezpečí

fyzických svodů; zasvěcení Tóře musí být úplné 

Kapitola čtvrtá: noc je časem studia Tóry; překonávání těžkostí ve studiu přibližuje člověka k Bohu;

hmotné obtíže vedou k pravému poznání; Boží tráení pro nedostatek studia Tóry; neexistenceskutečných důvodů pro zanedbávání studia; učenec nesmí

záviset na milodarech; učenec musí mít odstup od

ostatních; blízkost k Tóře vede k blízkosti k Bohu;

studium Tóry musí být verbalizované 

Kapitola pátá: nezbytnost vhodné míry studia; naučené se nesmí zapomenout; co vede k zapomínání

Tóry; o úpadku dnešních studentů 

Kapitola šestá: studium Tóry ve skupině; čistotapoznaného při učení v dialogu a ve skupině; zásluhy

učenců, kteří se spolu přou o pravdu; významnaslouchání spolužákům; Bůh omlouvá chyby neznalých,

konají-li z lásky k Tóře; hrozné následky nedostatku

lásky a respektu 

Kapitola sedmá: studium Tóry nesmí být motivováno

osobním prospěchem; učení pro samo poznání;

nutnost řádné motivace ke studiu; studium musí být

zaměřeno na praktické plnění příkazů; studium Tóry

z lásky k ní vede člověka k Bohu; tři požehnání nad

studiem Tóry; nutnost správné koncentrace přirecitaci požehnání 

Kapitola osmá: výuka a plnění příkazů usnadňují

studium Tóry; učitel jako stvořitel; odměna pro

učitele dětí nevzdělanců; trest za odmítání předávat

Tóru; trest pro nevzdělance, kteří šíří Tóru; zákaz

učit nehodné žáky a trest pro ty, kdo tento zákaz

poruší; zákaz přijímat Tóru od nehodného učitele;

otázka studia nežidovské (řecké) filozofie 

Kapitola devátá: významné postavení učenců; odměna za noční studium; studium vybraných pasáží;

studium jako věčný nástroj zdokonalování; odměna

pro ty, kdo pomáhají učencům 

Kapitola desátá: budoucí svět je odměnou pro ty,

kdo napomáhali rozvíjet rozum druhých; rozdíly

v odměně pro soudce, výběrčí milodarů, učitele

a učence; děti studující Tóru jsou Bohem pomazaní;

díky dětskému studiu Tóry trvá svět; tragédie nevhodných studijních metod; chudé děti mají větší

sklon ke studiu; nevzdělanci mají často moudré děti;

jak se vyvarovat hmotného v zájmu odměny nabudoucím světě; možnosti zasvěcení se a následná odměna na budoucím světě 

Kapitola jedenáctá: učencům náležejí pocty; učenec

je živoucím svitkem Tóry; jak se dostat do blízkosti

učenců; pocta těm, kdo podporují učence; učenost

je vyšší hodnotou než důstojnost daná rodem;nežidovští učenci Tóry 

Kapitola dvanáctá: učenec, který zapomněl, co se

naučil; otisk Tóry zůstává i po zapomnění; trest pro

ty, kdo znevažují učence Tóry; vzpoura proti učencům je vzpourou proti Bohu; kdo je nazývánheretikem; účinnost učencovy kletby; nutnost vzájemného

respektu mezi učenci; proč umírali žáci rabi Akivy 

Kapitola třináctá: rozdílnost povah (talmudických)

učenců v Babylonii a Izraeli; nepoddajnost a tvrdost

souvisí se vzdálením se od hmotného; šest či sedm

znaků vhodného chování učenců; nebezpečí číhající

na učence 

Kapitola čtrnáctá: vztah mezi pokorou a moudrostí; rozdíly mezi moudrostí, porozuměním a poznáním (chochma, bina, daat); role poznání;

požehnání poznání v modlitbě Amida; židovská

a nežidovská moudrost; Židé, studující nežidovskou moudrost; co je mimo Tóru povoleno studovat

a z jakých textů; základní pravidla studia nežidovských pramenů 

Kapitola patnáctá: Tóra je život; Tóra je přirovnávaná k vodě; Tóra je přirovnávaná k ohni; důsledky

neznalosti Tóry; neomluvitelnost neznalosti; vztah

mezi učencem a nevzdělancem; aktivní odpůrce

Tóry a učenců; zákazy, týkající se nevzdělanců; kdo

je to am haarec (nevzdělanec); postavení těch, kdo

studují bez učitele; rozhodování v otázkách halachy 

Kapitola šestnáctá: důležitost konání micvot;příkazy jako ochrana pod Božími křídly; vztah meziplněním příkazů a žitím; příkaz jako analogie se svící;

plnění příkazů jako ochrana před přísným soudem;

postavení poslů v záležitosti příkazů 

Kapitola sedmnáctá: příkazy jako nástroj k uchoení Tóry; kdo plní příkaz, je podoben andělu;příkazy povyšují člověka nad nebeské bytosti; jak řádně

plnit příkazy 

Kapitola osmnáctá: příkaz je třeba plnit tímnejlepším možným způsobem; příkazy je třeba plnit s radostí; příkazy musí být plněny dokonale; zásluhy za

splnění příkazu připadnou těm, kdo dílo dokončí;

příkazy je třeba okrašlovat

NETIVOT OLAM

(Z MAHARALOVY PŘEDMLUVY)

Na cestě štědrosti leží život, na cestě touto stezkou není smrti.

(Přísloví 12:28)

Král Šlomo (Šalomoun), autor knihy Přísloví (Mišlej),

tvrdí, že je-li člověk štědrý a dává milodary (cedaka),

získává si tím život i pro sebe, protože podstatou milodaru je poskytnutí živobytí chudému – tedy život,

a odpovídající odměnou za tento dar může být opět

jen život. A dále král Šlomo pokračuje: „Na cestě touto

stezkou není smrti,“ protože pokud člověk kráčí stezkou štědrosti a neodchýlí se od ní ani vpravo ani vlevo,

nepropadne smrti.

Proč hovoří král Šlomo jednou o životě a jednou o nesmrtelnosti? Copak se v podstatě nejedná o totéž? Důvodem zdánlivého zdvojení textu je nenápadné obohacení čtenáře o další poznání – zatímco poskytnutí živobytí zajišťuje život, nevychýlení se z přímého směru zajišťuje nesmrtelnost, protože smrt není ničím jiným než dosažením krajnosti, opuštěním „stezky života“.

Je na místě si všimnout, že v případě milodarů hovoří kniha Přísloví o široké cestě (orach), protože i štědrý člověk občas dá a jindy nedá chudému milodar, což ještě neznamená zřeknutí se správné cesty. K opuštění cesty štědrosti by došlo jen při absolutním odmítání pomoci

¡Ž²š‡ß ́Ÿ ̈¦Òž›£‹ ́‡ª ‡¤²‡Ÿ§£‹æŽ¡ž±‡°


16

za všech okolností. Na rozdíl od široké cesty stačí při

chůzi po úzké stezce (netiv) i drobný úkrok, aby jičlověk úplně opustil. Jakmile se byť i jen nepatrně odkloní

od přímé cesty, byť i jen na chvíli se poddá svémutělesnému pudu (jecer), propadne smrti. Proto se na jiném

místě (Př 8:20) dočítáme, že „půjdu po cestě štědrosti,

po stezce práva,“ protože v případě soudu stačí malý

odklon od zákona a už nelze hovořit o spravedlnosti.

Je ještě jeden důvod, proč se milodary pojí s širokou cestou, totiž skutečnost, že štědře se chová mnoho lidí, jak ještě bude vysvětleno ve Stezce štědrosti, zatímco o spravedlnosti to nelze tvrdit, protože zde je potřeba dobrat se úplné pravdy, k čemuž se lidé nemají, jak ještě bude vysvětleno ve Stezce pravdy. Nenechat se nikdy svést nízkými pudy, to dokáží jen výjimeční jedinci,čemuž odpovídá úzká stezka, na níž není smrti.

Je patrné, že staří učenci kladli lidem na srdce moudrá slova o morálce a mnohá z nich se nacházejí v Talmudu, aby vedla lidi po cestách dobrých a přímých. A zdálo se mi správné tato slova sesbírat a uspořádat, nic více není mým úmyslem. Mým jediným přáním je, aby ten, kdo hledá poučení o morálce, která je v souladu s názoryrabínů, našel vše pohromadě, v jedné knize. A nazval jsem tuto knihu Stezkami světa (netivot olam), na nichž není smrti. A rozdělil jsem knihu do třiceti dvou stezek, z nichž se každá dotýká určitého tématu, a vše jsem uvedl Stezkou Tóry, protože bez Tóry není morálky.

17

maharal: netivot olam

Seznam třiceti dvou (hebrejským akronymem lev, česky

srdce) stezek světa a stezka Tóry (hvězdičkou jsou označeny

stezky, o kterých pojednává kniha Stezka návratu, svazek ii.

edice Sifrej Maharal):

#. Netiv hatora — Stezka Tóry

@. Netiv haavoda — Stezka služby (*)

$. Netiv gmilut chasadim — Stezka dobrodiní (*)

G. Netiv hacedaka — Stezka štědrosti (*)

Q. Netiv hadin — Stezka práva

X. Netiv haemet — Stezka pravdy (*)

Y. Netiv haemuna — Stezka víry

. Netiv hašalom — Stezka míru

^. Netiv haanava — Stezka pokory

#_. Netiv jirat hašem — Stezka bohabojnosti

##. Netiv ahavat hašem — Stezka lásky k Bohu

#@. Netiv ahavat rea — Stezka lásky k bližnímu

#$. Netiv halašon — Stezka řeči

#G. Netiv haštika — Stezka mlčení

#Q. Netiv hacniut — Stezka cudnosti

#X. Netiv haprišut — Stezka oddělenosti

#Y. Netiv koach hajecer — Stezka síly lidského pudu

#. Netiv hacedek — Stezka spravedlnosti

#^. Netiv hatšuva — Stezka návratu (*)

@_. Netiv hajesurin — Stezka utrpení

@#. Netiv hazrizut — Stezka hbitosti

@@. Netiv hatochacha — Stezka kárání

@$. Netiv habuša — Stezka studu

@G. Netiv hatmimut — Stezka prostoty

@Q. Netiv lev tov — Stezka dobrosrdečnosti

18

@X. Netiv ajin tov — Stezka dobromyslnosti

@Y. Netiv halejcanut — Stezka lehkovážnosti

@. Netiv haošer — Stezka bohatství

@^. Netiv habitachon — Stezka důvěry

$_. Netiv hakaas — Stezka vzteku

$#. Netiv hanedivut — Stezka dobrovolnosti

$@. Netiv šem tov — Stezka dobrého jména

$$. Netiv derech erec — Stezka pozemského konání

STEZKA TÓRY

(NETIV HATORA)

20

KAPITOLA PRVNÍ

V knize Přísloví (4:4) je psáno: „A Bůh mě poučil a řekl

mi: ,Přitiskni si má slova k srdci, dodržuj mé příkazy

a žij.‘“ Král Šlomo chtěl lidi varovat a přimět je, aby sivá

žili Tóry. Proto jim říkal, že je třeba Boží slova (čili Tóru)

pevně přitisknout k srdci, aby pak ona sama mohlapo

depřít a posilnit lidské srdce. V lidském srdci totiž sídlí

život a s Tórou v srdci je možné plnit příkazy a žít. Vždyť

slova Tóry podpírají celý svět a umožňují mu existenci,

tak jak by mohla nepodpírat člověka, který se jimi za

bývá? Je ovšem na místě se ptát, jak vlastně víme, že

slova Tóry podpírají a umožňují holou existenci světa?

K tomu se v Talmudu (Šabat 88a) píše: „K šestému dni

stvoření přidal Bůh písmeno hej (určitý člen), když je

místo jom šiší napsáno jom hašiší, neboli ,ten šestý

den‘, aby naznačil, že celé stvoření závisí na onomkon

krétním šestém dni (neboli na šestém dni měsíce sivan),

ve kterém Židé přijali Tóru na hoře Sinaj. A pokud by

Židé Tóru na Sinaji nepřijali, vrátil by se svět do stavu

prázdnoty a zmatku.“ Proto je možné říct, že na Tóře

skutečně závisí celý svět.

A jak Tóra podpírá a umožňuje existenci celého světa?

Tóra je Boží řád daný člověku (seder haadam), v němž

se uvádí, jak má člověk konat a jak se má chovat. A jako

je Tóra řádem pro člověka, je také řádem pro celý svět

‡¤ ̈‡ ́‹££‹¦² ̈šæŽŸ£‹ªŒ²æŽŸŸ‡°‹ ̈² ̈‡Û¤ß‹¦£Ž²›‡ážŒ£‡¡Ÿ£Ž ́

21

(seder haolam). Jen s tím rozdílem, že řád určenýčlo

věku je v Tóře odkryt (nigle, zjevný) a vysvětlen(mefo

raš), protože jinak by ho člověk nemohl plnit, zatímco

řád světa je v Tóře skryt (nistar). Tuto skutečnost také

můžeme vyvodit z midraše (Berešit raba), ve kterém se

píše: „Když Bůh tvořil svět, nahlížel do Tóry jako dosta

vebního plánu.“ A protože je Tóra, jedna kniha, řádem

celého světa, je vše stvořené uspořádané a propojené

v jeden celek. To je hlubším smyslem výroku v Pirkej

avot (5:1): „Deseti výroky byl stvořen svět. A nebylo

možné stvořit svět jediným výrokem? Bylo, ale takto

je možné lépe odměnit spravedlivé, kteří udržují svět,

stvořený deseti Božími výroky, a potrestat hříšníky, kteří

ničí svět, stvořený deseti Božími výroky.“

Číslo deset jistě nebylo v Pirkej avot zvoleno náho

dou, protože Bůh mohl samozřejmě bez obtíží stvořit

svět jedním jediným výrokem. Desítka však představuje

množství (ribuj) sjednocené a uspořádané do jednoho

celku, protože prvních devět čísel je solitérnímijednot

kami bez pevné vzájemné vazby, které až desítka pojí

do jednoho celku. I proto je hebrejské písmeno jud

(představující v gematrii číslici deset) malým bodem, který

nelze dále dělit na menší úseky, čímž se opět potvrzuje

celistvost čísla deset. Ona také hodnota součtu číslicde

sítky (1+0) je rovna jedné, aby bylo jasné, že celý svět

je uspořádán do jednoho celku. A pokud celek opustí

byť i jen jedna jediná jeho součást, rozpadne se celý řád.

A udrží-li někdo byť i jen jedinou součást v celku, za

slouží se o záchranu veškerého řádu. Proto spravedliví,

kteří respektují řád světa, napomáhají udržovat exis

tenci světa, který Bůh stvořil deseti výroky, a hříšníci,

kteří porušují řád světa, celý svět ničí.

22

Pokud tedy již víme, že je Tóra řádem světa a že řád

udržuje existenci věcí, můžeme pochopit, proč byl celý

svět závislý na přijetí Tóry. Z toho důvodu je psáno:

„Přitiskni si má slova k srdci, dodržuj mé příkazy a žij,“

protože ve slovech Tóry má člověk oporu a ochranu

před smrtí. A král Šlomo úmyslně užil výrazu „Poučil

mě“, protože Tóra je poučením, instrukcí (horaa),

návodem či plánem cesty, po níž má člověk kráčet, aby

dospěl ke svému cíli – na budoucí svět (olam haba,do

slova svět, který přijde). A jako je Tóra řádem tohoto světa

(olam haze), tak je i řádem světa příštího. Protože vše

bylo stvořeno prostřednictvím Tóry – tento i příští svět.

Takže se člověk přilnutím k slovům Tóry spojí se světem

příštím, s konečným cílem své cesty.

V traktátu Eruvin (54a) říká rabi Jehošua ben Levi: „Kdo

kráčí po cestě osamělý, ať se zabývá slovy Tóry, jak je

psáno (Př 1:9): ,Doprovod je milostí.‘ Koho bolí hlava,

ať se zabývá Tórou, jak je psáno (Př 1:9): ,A okrasou tvé

hlavy.‘ Koho bolí v hrdle, ať se zabývá slovy Tóry, jak

je psáno (Př 1:9): ,Náhrdelníkem na krku.‘ Koho bolí

břicho, ať se zabývá slovy Tóry, jak je psáno (Př 3:8):

,Bude léčbou tvého břicha.‘ Koho bolí kosti, ať se za

bývá slovy Tóry, jak je psáno (Př 3:8): ,A svěžestí tvých

kostí.‘ Koho bolí celé tělo, ať se zabývá slovy Tóry, jak je

psáno (Př 4:22): ,A uzdraví celé tělo.‘“ Rabi Jehuda, syn

rabi Chiji, řekl: „Všimni si, že se Bůh nechová jako lé

kař z masa a kostí. Smrtelný lékař předepíše pacientovi

lék prospěšný jednomu orgánu, který zároveň jinému

¤ ́²‡à‡²Žœ‡¦§£‹±ª‰¬ŽŸ ¤Ûš²‡¦§Œž©Œ¡ ́Ž£‡Ÿ‹¦£‹è orgánu škodí, ale Bůh dal Izraeli Tóru, elixír životaprospěšný celému tělu, jak je psáno (Př 4:22): ,A uzdraví celé tělo.‘“

Na počátku stvoření řekl Bůh lidem (1M 1:28): „Ploďte se a množte se a naplňte zemi.“ Z toho vylývá, že lidmi obydlené území (jišuv) je na světě tím podstatným (ikar). Přitom platí pravidlo, že vše, co je odloučené od podstaty, vybočuje z řádu světa a je tedy zákonitě vystaveno nebezpečí. To nebezpečí představují síly zla, které samy také vybočují z řádu světa. Talmud nás proto varuje, že cesty bývají nebezpečné, protože vedou mimo obydlené území. Kdo ovšem jde po cestě v doprovodu jiných lidí, jako kdyby se stále pohyboval po obydleném území, protože prostřednictvím svých souputníků zůstává v kontaktu s lidskou civilizací, což ho chrání. Ale jde-li někdo cestou úplně sám, je veskutečném ohrožení (sakana). Co tedy může udělat, aby se ochránil? Může studovat Tóru, protože díky ní se pojí s řádem světa, který ho ochrání stejně, jako kdyby neopustil lidmi obydlené území.

Nemoci, tak jako cesty, představují vybočení z obvyklého řádu věcí. Proto i v případě onemocnění pomůže studium Tóry, která je řádem světa. Studiem Tóry se nemocný navrátí zpět k přirozenému stavu, protože s Tórou je spojen veškerý řád světa. A i to, jak rabi Jehošua ben Levi postupně zmínil hlavu, hrdlo, břicho, kosti a celé tělo, má své důvody. Hlavu zmínil jako první, protože hlava je sídlem rozumu (sechel), který má k Tóře nejblíže. Hrdlo je místem, ve kterém se tvoří lidský hlas (dibur, hovor), a tak je hrdlo nástrojem mozkového centra řeči (sechel diburi), které je podřízené rozumu. Z toho důvodu je anatomicky hrdlo

24

v těle umístěno pod hlavou. A i přes jistou vzdálenost

od hlavy a rozumu pomáhá studium Tóry i od bolesti

v hrdle, protože vše navrací do přirozeného stavu. Abři

cho, sídlo tělesných orgánů zajišťujících důležité životní

funkce, leží ještě níže. Přesto i v případě nemoci vnitř

ních orgánů pomáhá studium Tóry, které přináší Boží

uzdravení. Kostra je nosný aparát těla, který jen podpírá

ostatní orgány. Přesto i v případě kostního onemocnění

pomáhá studium Tóry, protože i kosti přijímají Boží

uzdravení prostřednictvím Tóry.

Lékař z masa a kostí může předepsat konkrétní lék,

ale každý lék má svou charakteristickou vlastnost (ikut,

doslova kvalita). Jeden přidává teplo, druhý ochlazuje.

Jeden zrychluje, druhý zpomaluje. Jeden povzbuzuje,

druhý uklidňuje. Proto každý lék určitým orgánůmpro

spívá a jiným škodí. Ale Tóra nemá žádné „charakteris

tické vlastnosti“. Tóra je vznešeným Božím rozumem.

Proto je elixírem života (sam chajim), všelékem. A ať

člověk vybočí z přirozeného řádu světa jakýmkolivzpů

sobem, Tóra ho vždy navrátí zpět. Existuje ještě jedno

vysvětlení pořadí orgánů zmíněných rabi Jehošuou

ben Levi. Tóra totiž neléčí jen tělesné neduhy, ona také

uzdravuje z onemocnění duše, které je podmíněnohří

chem. A protože lidé mohou hřešit myšlenkami,hovo

rem, žárlivostí, nečistými tužbami a činy, uvádí Talmud

právě tuto posloupnost postižených orgánů, abyzdůraz

nil, že studium Tóry pomáhá v každém případě. Hlavě

jako centru myšlenek, hrdlu jako nástroji hovoru, srdci,

játrům a dalším vnitřním orgánům jako zdroji emocí,

a kostem, bez nichž by nebylo činu a fyzického hříchu.

25

KAPITOLA DRUHÁ

V první kapitole traktátu Taanit (7a) řekl rabi Chanina

bar Idi: „Slova Tóry jsou přirovnávána k vodě, jak je

psáno ( Ješ 55:1): ,Kdo je žízniv, ať jde k vodě,‘ abychom

si uvědomili, že tak jako voda opouští vyvýšená místa

a stéká dolů, tak i slova Tóry vydrží jen u toho, kdo je

ponížené mysli.“ Rabi Ošia řekl: „Slova Tóry jsou při

rovnávána ke třem tekutinám – k vodě, vínu a mléku,

jak je psáno ( Ješ 55:1): ,Kdo je žízniv, ať jde k vodě,zís

kejte zdarma víno a mléko,‘ abychom si uvědomili, že

tak jako tyto tekutiny vydrží jen v těch nejprostšíchná

dobách, tak i slova Tóra vydrží jen u těch, kdo jsoupo

nížené mysli.“ A to je přesně to, co řekla císařova dcera

rabi Jehošuovi ben Chananjovi (který byl nehezkého vze

zření): „Jak může být tak vznešená Moudrost uložena

v tak ošklivé nádobě?“ Rabi Jehošua ben Chananja jíod

pověděl: „Dcero, a v čem uchovává tvůj otec svá vína?“

„V hliněných džbánech,“ odpověděla. „V hliněných

džbánech?!“ divil se naoko rabi Jehošua ben Chananja,

„všichni mají víno v hliněných džbánech. Což by ho

tvůj otec neměl mít v něčem lepším?“ „V čem by ho

podle tebe měl mít?“ ptala se císařova dcera. „Třeba ve

zlatých nebo stříbrných nádobách.“ Tak císařova dcera

šla a nalila otcovo víno do zlatých nádob, kde zkyslo.

¦è£Öž©£Œš²Û‰šŽŸ§‹£ŽêŽ¦ã¥‡¦šŒ ̈°ã¦¥ˆšŸã²‡›‹Û㥇¦­«èÖ¦

šÖ¦‡ß㲇›‹Û㥇¦ã›¦¡‡Ÿ©‹£Ž£²£‹¡‡ ̈šÖ¦‡›ã­«¥ Císař se jí ptal: „Kdo ti poradil dát víno do zlaté nádoby?“ „Rabi Jehošua ben Chananja,“ odpověděla mu dcera. Císař se obrátil na rabi Jehošuu ben Chananju: „Proč jsi tak hloupě radil mé dceři?“ „Jen jsem jí nabídl její vlastní myšlenku.“ A Gemara se dále ptá: „A copak nejsou i hezcí učenci? Jsou, ale kdyby byli oškliví, byli by ještě moudřejší.“ Rabi Elazar řekl: „Tak jako se tyto tři tekutiny nepozorností kazí, tak i slova Tóry senepozorností zapomínají.“

V těchto větách Talmudu je vysvětleno, že pokora (anava) je vlastnost, bez níž není možné dosáhnout poznání Tóry. Vždyť i Mošeho (Mojžíše), který Tóru na Sinaji přijal, Tóra popisuje výhradně jako nejpokornějšího člověka na světě. A v traktátu Šabat (89a) se dočítáme: „Protože ses ponížil, nazvu Tóru tvým jménem,“ jak se skutečně uvádí v knize Melachi (3:22): „Pamatujte si Mošeho Tóru, Nauku mého služebníka.“ A v traktátu Eruvin (55a) se vysvětluje věta Tóry (5M 30:12): „Tóra není na nebesích,“ takto: „Tóra není mezi nadutci (gasej ruach).“ Tóra nemůže být mezi nadutci a povýšenci, protože povýšenost je vlastnost materialisticky zaměřených lidí. Vždyť i samo slovo gasut znamená obhroublost a neotesanost, a má tedy jednoznačně fyzickou konotaci. Přitom platí, že vše hmotné má své rozměry a omezení, což je přesně to, co činí i povýšenec, když o sobě tvrdí, že je „tak a tak veliký a tak a tak důležitý“. A protože Tóra je nehmotným rozumem,nehodí se k ní nadutost. A zároveň platí, že rozum nelze ohraničit a omezit, protože hranice mají pouze fyzické předměty.

Podobně je také možno rozumět šíření vody, která stéká dolů všemi směry. Voda totiž nemá své vlastní hranice, proto vždy opouští vyvýšená místa, která jsou jasně vymezena, a míří do nížin stejně jako Tóra, která opouští povýšené a míří k pokorným, kteří se proti nikomu nevymezují. A také je pravda, že uvedené tekutiny (voda, víno, mléko) snadno podléhají zkáze. Proto pouze nádoby z nejprostších materiálů – jako například hliněný džbán – je díky své jednoduchosti (pšitut) neovlivní. A stejně tak i Tóra vydrží jen u toho, kdo je ponížené mysli, kdo se nesnaží Tóru pozměnit vlastními názory. Poníženost také souvisí s jednoduchostí v tom nejlepším smyslu slova. V narážce na ošklivost rabiJehošuy ben Chananji platí, že čím je „nádoba“ jednodušší, bez komplikovaných atributů fyzické krásy, tím snáze pojme a nezkazí rozum, který je „jednoduchý“.

(V Maharalově slovníku neznamená výraz pašut„jednoduchý“ ve smyslu „hloupý“. Naopak, jde o jednoduchost vevýznamu základní, zásadní, bez příměsí. pašut v této konotaci představuje velmi pozitivní slovo, tak jako my občas užíváme výraz „jednoduše geniální“.)

A stejně jako tři tekutiny, uvedené v citaci, vyžadují pro svou jemnost (dakut) péči a při nepozorném zacházení se kazí, tak i Tóra pro jemnost svého rozumu vyžaduje péči, které není obhroublý nadutec schopný. A nedostatek pozornosti vede vždy ke ztrátě Tóry.

Víno, mléko a voda opravdu dokonale odpovídají Tóře, která je uhnětena ze tří vlastností a nazývá seTrojitou Tórou. Vlastnosti vína a vody jsou známé a mléko mezi nimi vyvažuje extrémy, protože pochází z krve. A to je třeba pochopit.

(Pokud Maharal ukončuje myšlenku obratem „A to je třeba pochopit“, upozorňuje nás, že se ve svém výkladu dotýká tajů kabaly a nemůže prozradit více.)

Toto je pouze náhled elektronické knihy.

Zakoupení její plné verze je možné v

elektronickém obchodě společnosti eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist