načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stezka návratu - rabi Löw; Maharal

Stezka návratu

Elektronická kniha: Stezka návratu
Autor: rabi Löw; Maharal

Výbor z díla přibližuje pohled proslulého pražského rabína na talmudickou etiku a filozofii judaismu. Ústřední téma představuje rabínovo vnímání etiky lidského chování podložené ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » P3K
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 139
Rozměr: 18 cm
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: překlad a komentář Jan Divecký
Skupina třídění: Judaismus
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, P3K, 2007
ISBN: 978-80-903-5877-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Výbor z díla přibližuje pohled proslulého pražského rabína na talmudickou etiku a filozofii judaismu. Ústřední téma představuje rabínovo vnímání etiky lidského chování podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Dílo původně obsahovalo tzv. třicet tři stezek, z nichž daný výbor obsahuje ukázky ze čtyř (služby, dobrodiní, štědrosti a pravdy) a kompletní "Stezku návratu".

Popis nakladatele

Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Jak napsal rabi Löw v předmluvě své knihy: „Je patrné, že staří učenci kladli lidem na srdce moudrá slova o morálce a mnohá z nich se nacházejí v Talmudu, aby vedla lidi po cestách dobrých a přímých. A zdálo se mi správné tato slova sesbírat a uspořádat. Mým jediným přáním je, aby ten, kdo hledá poučení o morálce, která je v souladu s názory rabínů, našel vše pohromadě, v jedné knize. A nazval jsem tuto knihu Stezkami světa (Netivot olam), na nichž není smrti.“ — Pro toto české vydání jsme vybrali reprezentativní ukázky ze čtyř „stezek“ a jednu kompletní „stezku“ – Stezku návratu. Překlad a komentáře: Jan Divecký

(výběr z knihy Netivot olam)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
rabi Löw; Maharal - další tituly autora:
Stezka návratu -- Výběr z knihy Netivot olam Stezka návratu
Stezka Tóry Stezka Tóry
Cesta života - Derech chajim Cesta života
 (e-book)
Ner micva Ner micva
 (e-book)
Stezka Tóry Stezka Tóry
 (e-book)
Cesta života (Derech chajim) Cesta života (Derech chajim)
 (e-book)
Ner micva Ner micva
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

překlad a komentář

Jan Divecký

——

Edice Sifrej Maharal, svazek ii.

——

Nakladatelství P3K

Praha 2007

Stezka návratu

Maharal Rabi Löw

Výběr z knihy

Netivot olam


Kniha vychází s přispěním Nadace Židovské obce v Praze,

RNDr. Jana Klepetáře a Joint Distribution Committee.

Zdroj hebrejských textů v knize: Mechon Mamre.

© Nakladatelství P3K, 2007, 2012

ISBN 978-80-903587-7-5 (tištěná kniha)

ISBN 978-80-87186-18-3 (eKniha pdf)


OBSAH

Předmluva 

Netivot olam (z Maharalovy předmluvy) 

Stezka návratu (Netiv hatšuva) 

Kapitola první: O návratu k Bohu 

Kapitola druhá: O návratu k počátkům 

Kapitola třetí: O různých cestách návratu 

Kapitola čtvrtá: O kajícnících a spravedlivých 

Kapitola pátá: O studu a vyznání hříchu 

Kapitola šestá: O třinácti vlastnostech Boží milosti 

Kapitola sedmá: O pokoře a půstu 

Kapitola osmá: O neprominutelných hříších 

Vybrané ukázky ze čtyř „stezek“

Stezka služby (Netiv haavoda) 

Stezka dobrodiní (Netiv gmilut chasadim) 

Stezka štědrosti (Netiv hacedaka) 

Stezka pravdy (Netiv haemet) 

Pražský Maharal – život a dílo 

Slovník pojmů 

Hebrejské a české přepisy biblických jmen 



7

PŘEDMLUVA

Maharalova kniha Netivot olam vyšla poprvé v roce 5355 od stvoření světa, čili v roce 1595 (Encyklopedia Judaica uvádí 1596) občanského letopočtu. Ústředním tématem knihy je Maharalovo vnímání etiky lidského konání, podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Maharal knihu rozdělil do třiceti tří stezek, z nichž jsme pro české vydání vybrali reprezentativní ukázky ze čtyř stezek (služby, dobrodiní, štědrosti a pravdy) a jednu kompletní stezku – Stezku návratu.

Ve výběru jsme vycházeli z předpokladu, že otevíráme českému čtenáři „stezku“ k hlubšímu porozumění talmudické etiky a filozofie judaismu v širším kontextu myšlenkového světa rabi Löwa. Proto jsme volili stezky, které jsou svým obsahem čtenářům přístupnější a jejichž témata jsou obecně srozumitelnější. Přitom jsme nechtěli čtenáře ochudit alespoň o jednu stezku v plném znění a na doporučení rav Hartmana jsme vybrali Stezku návratu.

Při pochopení významu skutečného návratu k Bohu snáze uchopíme další Maharalovy názory a pro pokračování překladů Netivot olam chystáme klíčovou Stezku Tóry – nejrozsáhlejší, ale také nejobtížnější část knihy. Při výběru vhodných pasáží k překladu jsme mimo dílo rav Hartmana (Netiv hatšuva, 1997) s povděkem využili i knihu dalšího ze současných znalců Maharalových textů – Avrahama Kriva.

S ohledem na Maharalův literární styl, který přes veškerou hloubku nezapře jazyk šestnáctého století občanského věku, jsme originální text proložili otázkami (text uvozený značkou ) a krátkými souhrny klíčových myšlenek (text uvozený značkou >).

Při práci na překladu Stezky návratu nám významně pomáhaly komentáře a vysvětlivky, kterými nové hebrejské vydání doplnil rav Jehošua David Hartman, čestný předseda ediční rady Sifrej Maharal. Při překladu jsme v některých pasážích nadřadili srozumitelnost českého textu nad doslovným zněním hebrejského originálu, zejména v pasážích, v nichž Maharal předpokládá znalost širších tematických souvislostí. K obohacení čtenářů uvádíme v textu i vybraná klíčová slova v hebrejštině, věříme totiž, že jsou nezbytnou součástí Maharalovy filozofie a podmínkou k jejímu pochopení.

Nemáme v úmyslu čtenáře zatěžovat zmínkami o překladatelských obtížích. Jen tam, kde je to zcela nezbytné pro plnohodnotné vnímání souvislostí, uvedeme v textu vazby mezi slovy, která jsou v hebrejštině příbuzná, pro která ale máme v češtině vzdálené vzájemně nesouvisející výrazy. Například hebrejská slova cadik, cedek a cedaka do češtiny překládáme jako světec (cadik), spravedlnost (cedek) a štědrost či milodar (cedaka).

Pokud to bylo možné, volili jsme hebrejské varianty jmen biblických postav. Pro čtenáře, kteří jsou zvyklí na české názvosloví, uvádíme u známějších jmen při prvním užití hebrejského výrazu český ekvivalent v závorce, například Ješajahu (Izajáš). Kompletní dvojice hebrejských a českých (ekumenických) variant naleznete vzadu. Jen u jmen, která jsou nejvíce zažita, přejímáme český popis – např. kniha Mojžíšova. Pro snadnou ori

9

entaci v biblických textech používáme standardní čle

nění textu na kapitoly a věty, občas v komprimované

podobě – např. (1M 1:1–10) = První kniha Mojžíšova,

1. kapitola, věty 1 až 10.

V knize užívané zkratky knih Tanachu:

M – kniha Mojžíšova (1–5) [To r a]

Šm – kniha Samuelova (1, 2) [Šmuelova]

Ž – Žalmy [Tehilim]

Př – Přísloví [Mišlej]

Ješ – Izajáš [Ješajahu]

překladatel, redakce

㦉šŽÛ‡Ÿãš‡°‹ ̈ã⏛㥇¦ã›Ö厞‡¤²ž £Œš§¦Ö¬ ֛́‹ ́‡ª‹¦Ž¬Öà‡²Ž ̈§¥‡Û‡®Žª‡¦

A optejte se na stezky dávných časů – která je ta dobrá cesta? Vy

dejte se po ní a naleznete klid pro své duše. ( Jirmejahu 6:16)

NETIVOT OLAM

(Z MAHARALOVY PŘEDMLUVY)

Na cestě štědrosti leží život, na cestě touto stezkou není smrti. (Přísloví 12:28) Král Šlomo (Šalomoun), autor knihy Přísloví (Mišlej), tvrdí, že je-li člověk štědrý a dává milodary (cedaka), získává si tím život i pro sebe, protože podstatou milodaru je poskytnutí živobytí chudému – tedy život, a odpovídající odměnou za tento dar může být opět jen život. A dále král Šlomo pokračuje: „Na cestě touto stezkou není smrti,“ protože pokud člověk kráčí stezkou štědrosti a neodchýlí se od ní ani vpravo ani vlevo, nepropadne smrti.

Proč hovoří král Šlomo jednou o životě a jednou o nesmrtelnosti? Copak se v podstatě nejedná o totéž? Důvodem zdánlivého zdvojení textu je nenápadné obohacení čtenáře o další poznání – zatímco poskytnutí živobytí zajišťuje život, nevychýlení se z přímého směru zajišťuje nesmrtelnost, protože smrt není ničím jiným než dosažením krajnosti, opuštěním „stezky života“.

Je na místě si všimnout, že v případě milodarů hovoří kniha Přísloví o široké cestě (orach), protože i štědrý člověk občas dá a jindy nedá chudému milodar, což ještě neznamená zřeknutí se správné cesty. K opuštění cesty štědrosti by došlo jen při absolutním odmítání pomoci

¡Ž²š‡ß ́Ÿ ̈¦Òž›£‹ ́‡ª ‡¤²‡Ÿ§£‹æŽ¡ž±‡°


12 za všech okolností. Na rozdíl od široké cesty stačí při chůzi po úzké stezce (netiv) i drobný úkrok, aby ji člověk úplně opustil. Jakmile se byť i jen nepatrně odkloní od přímé cesty, byť i jen na chvíli se poddá svému tělesnému pudu (jecer), propadne smrti. Proto se na jiném místě (Př 8:20) dočítáme, že „půjdu po cestě štědrosti, po stezce práva,“ protože v případě soudu stačí malý odklon od zákona a už nelze hovořit o spravedlnosti. > Stačí malý úkrok stranou a ocitneme se mimo úzkou stezku, propadneme smrti.

Je ještě jeden důvod, proč se milodary pojí s širokou cestou, totiž skutečnost, že štědře se chová mnoho lidí, jak ještě bude vysvětleno ve Stezce štědrosti, zatímco o spravedlnosti to nelze tvrdit, protože zde je potřeba dobrat se úplné pravdy, k čemuž se lidé nemají, jak ještě bude vysvětleno ve Stezce pravdy. Nenechat se nikdy svést nízkými pudy, to dokáží jen výjimeční jedinci, čemuž odpovídá úzká stezka, na níž není smrti.

Je patrné, že staří učenci kladli lidem na srdce moudrá slova o morálce a mnohá z nich se nacházejí v Talmudu, aby vedla lidi po cestách dobrých a přímých. A zdálo se mi správné tato slova sesbírat a uspořádat, nic více není mým úmyslem. Mým jediným přáním je, aby ten, kdo hledá poučení o morálce, která je v souladu s názory rabínů, našel vše pohromadě, v jedné knize. A nazval jsem tuto knihu Stezkami světa (netivot olam), na nichž není smrti. A rozdělil jsem knihu do třiceti dvou stezek, z nichž se každá dotýká určitého tématu, a vše jsem uvedl Stezkou Tóry, protože bez Tóry není morálky.

13

Maharal: Netivot olam

Seznam třiceti dvou (hebrejským akronymem lev, česky srdce)

stezek světa a stezka Tóry (hvězdičkou jsou označeny stezky,

které naleznete v této knize):

. Netiv hatora — Stezka Tóry

. Netiv haavoda — Stezka služby (*)

. Netiv gmilut chasadim — Stezka dobrodiní (*)

. Netiv hacedaka — Stezka štědrosti (*)

. Netiv hadin — Stezka práva

. Netiv haemet — Stezka pravdy (*)

. Netiv haemuna — Stezka víry

. Netiv hašalom — Stezka míru

. Netiv haanava — Stezka pokory

. Netiv jirat hašem — Stezka bohabojnosti

. Netiv ahavat hašem — Stezka lásky k Bohu

. Netiv ahavat rea — Stezka lásky k bližnímu

. Netiv halašon — Stezka řeči

. Netiv haštika — Stezka mlčení

. Netiv hacniut — Stezka cudnosti

. Netiv haprišut — Stezka oddělenosti

. Netiv koach hajecer — Stezka síly lidského pudu

. Netiv hacedek — Stezka spravedlnosti

. Netiv hatšuva — Stezka návratu (*)

. Netiv hajesurin — Stezka utrpení

. Netiv hazrizut — Stezka hbitosti

. Netiv hatochacha — Stezka kárání

. Netiv habuša — Stezka studu

. Netiv hatmimut — Stezka prostoty

. Netiv lev tov — Stezka dobrosrdečnosti

. Netiv ajin tov — Stezka dobromyslnosti

14

. Netiv halejcanut — Stezka lehkovážnosti

. Netiv haošer — Stezka bohatství

. Netiv habitachon — Stezka důvěry

. Netiv hakaas — Stezka vzteku

. Netiv hanedivut — Stezka dobrovolnosti

. Netiv šem tov — Stezka dobrého jména

. Netiv derech erec — Stezka pozemského konání

STEZKA NÁVRATU

(NETIV HATŠUVA) Jak jsme již uvedli v předmluvě, tuto část (stezku) nabízíme čtenářům celou, v nekrácené podobě. Klíčovým výrazem Stezky návratu je hebrejské slovo tšuva, které se do češtiny obvykle překládá jako pokání. S ohledem na hebrejský význam slova jsme v této knize zvolili výraz „návrat k Bohu“. Na druhou stranu se nám obrat „navrátilec k Bohu“ zdál příliš krkolomný, proto toho, kdo se odhodlal vrátit k Bohu (hebrejsky baal tšuva), označujeme v textu běžně jako kajícníka. Kapitola první: O návratu k Bohu  Má každý člověk možnost se napravit? Má tuto možnost neustále? Pokud ne, tak kolikrát ji má? Musí za každou chybou následovat trest? Je možné odčinit to, co se již stalo?

citát. Je psáno (Př 1:20–25): „Moudrost křičí na ulici, na náměstích zdvihá svůj hlas. Vyvolává na nárožích, hovoří v městských branách: ,Dokdy budete, pošetilci, milovat pošetilosti, dokdy budou lehkomyslní bažit po lehkomyslnostech a hlupáci nenávidět poznání? Vraťte se, když vás kárám. Přeliji na vás svého ducha, seznámím vás se svými slovy. Volala jsem, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo nenaslouchal, nedbali jste mých rad, nedali jste na mé kárání.‘“

vysvětlení. Moudrost křičí na ulici, na náměstích zdvihá svůj hlas. Vyvolává na nároží, hovoří v městských branách.

ֵָ  קלִ ְ חבת ָרָ רָה ַח ְ מת ָכח


17

Král Šlomo, autor knihy Přísloví (Mišlej), říká, že Tóra, která je onou moudrostí, křičí a zdvihá svůj hlas. Slova Tóry platí pro všechny lidi bez rozdílu, proto Tóra křičí na ulici, která je veřejným prostorem a po níž mohou všichni kráčet. Rozhodně není pravda, že by Tóra oslovovala jen moudré. Stejně tak není pravda, že by se Tóra obracela jen na určité vybrané osoby, proto svůj hlas zdvihá na náměstích, která bývají městskými centry, trhovým prostorem, shromaždištěm. Vyvolává tam, kde bývá zvykem oslovovat davy – na nárožích, hovoří tam, kudy musí každý člověk procházet, v městských branách. Není člověka, který by byl Tórou opomenut.

A o čem Tóra k lidem hovoří? Co vyvolává? Aby se každý zamyslel nad svým chováním. „Copak se nebojíte, že opustíte svět nenapravení? Je třeba zpytovat své svědomí, omluvit se za své skutky. Je třeba se napravit, navrátit se zpět – k Bohu.“ > Nikdo není Tórou opomenut, proto Tóra lidi v knize Přísloví oslovuje na ulicích, na náměstích, na nárožích a v branách.

Dokdy budete, pošetilci, milovat pošetilosti, dokdy budou lehkomyslní bažit po lehkomyslnostech a hlupáci nenávidět poznání?

Král Šlomo hovoří o třech skupinách lidí – pošetilcích, lehkomyslnících a hlupácích, protože jsou tací, kteří hřeší pro požitek ze smilstva a jiných pokušení. Tito lidé následují své tělesné chtíče a nedbají rozumu, proto jsou nazýváni pošetilci (petajim, primitivy). Jak uvádí midraš Tanchuma: „Žena nezcizoloží, dokud do ní nevstoupí duch hlouposti.“ Rozum má tendenci vzdalovat se tělesným požitkům.

Druhou skupinou jsou lehkomyslníci (lecim), kteří ubíjejí své dny v marnostech, kteří se zaobírají bezvýznamnými věcmi (lehkomyslnostmi). Třetí skupinou jsou lidé, kteří jsou zlí (raim) ve své podstatě, kteří nehřeší z jasného důvodu, ale jen proto, aby uškodili. To jsou „hlupáci, kteří nesnášejí poznání,“ protože poznání vede ke konání dobra.

Na jiném místě Maharal vysvětluje, že existují tři typy lidí, které odpovídají třem synům prvního člověka Adama: Kainovi, Hevelovi (Ábelovi) a Šetovi. Jedni páchají zlo pod vlivem svého tělesného pudu ( jako Kain), jiní se věnují marnostem (hevel znamená v hebrejštině marnost), které nejsou ani dobré, ani špatné, a třetí typ lidí koná dobré skutky.

Vraťte se, když vás kárám. Přeliji na vás svého ducha, seznámím vás se svými slovy. „Vraťte se, když vás kárám,“ říká Tóra. „I když jste zhřešili, máte možnost se napravit.“ Když se hříšníci vracejí k Bohu, je jejich návrat přijat, i pokud hřešili naprosto úmyslně, s plným vědomím. Člověk je tělesná bytost (baal guf), a proto se jako všechny fyzické věci může měnit. Pokud měl ale člověk možnost napravit se, a přesto tak z vlastního rozhodnutí neučinil, dokazuje tím, že jeho hřích pramení z rozumového rozhodnutí (micad hasechel). O takovém případu je psáno (Př 1:24–28): „Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo nenaslouchal, nedbali jste mých rad, nedali jste na mé kárání, tak i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás padne strach, až na vás padne strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist