načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Stavíme si počítač - Jaroslav Horák

Stavíme si počítač
-15%
sleva

Kniha: Stavíme si počítač
Autor:

Co si uděláte sami, uděláte si nejlépe. Máte přesnou představu, jak by váš počítač měl vypadat, ale nabídka hotových sestav ji nenaplňuje? Nebo nemáte důvěru v kvalitu ... (celý popis)
229
Kniha teď bohužel není dostupná.


»hlídat dostupnost


hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50% 50%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2008-10-29
Počet stran: 232
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 229 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788025123300
EAN: 9788025123300
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Návod pro začínající uživatele k sestavení počítače, postupy jsou doplněny názornými fotografiemi.

Popis nakladatele

Co si uděláte sami, uděláte si nejlépe. Máte přesnou představu, jak by váš počítač měl vypadat, ale nabídka hotových sestav ji nenaplňuje? Nebo nemáte důvěru v kvalitu neznačkových sestav a příplatek za značkové se vám zdá přemrštěný? Chcete si svůj počítač vylepšit, ale nechcete mrhat časem a penězi do specializovaného servisu? Pak držíte v rukou tu správnou knihu. Zkušený autor vás postupně provede jednotlivými kroky montáže tak, abyste i bez hlubších předchozích znalostí dokázali vybrat a sestavit k sobě vhodné komponenty. Pomocí množství praktických rad a tipů poradí, na co si dát při sestavování pozor, čeho se vyvarovat a která řešení jsou naopak výhodná. Dozvíte se také, jak postupovat při prvním spuštění nového počítače a při výměně nebo opravě hardwaru. Na stránkách knihy se dočtete: - Jak postupovat při výběru a instalaci chlazení - Jaký procesor a architektura jsou pro vaše účely nejvhodnější - Jak vybrat a přetaktovat operační paměť - Jak zapojit grafické karty do režimu SLI či CrossFire - Jak při vlastní montáži nepoškodit komponenty - Jak postupovat, pokud se sestavený počítač nespustí - Jak využít pokročilých nastavení BIOSu - Jak nakonfigurovat a zabezpečit domácí WiFi - Jak o hardware po úspěšném sestavení PC pečovat O autorovi: Jaroslav Horák více než 10 let vyučoval práci na PC. Své bohaté zkušenosti se správou počítačových sítí i své pedagogické schopnosti zúročil již v řadě úspěšných publikací, např. Hardware Učebnice pro pokročilé nebo BIOS a Setup Průvodce základním nastavením počítače.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Stavíme tepelné čerpadlo Stavíme tepelné čerpadlo
Antonín Žeravík
Cena: 371 Kč
Stavíme ze dřeva Stavíme ze dřeva
Hájek Václav, Filipová Jitka
Cena: 225 Kč
Stavíme dům ze dřeva Stavíme dům ze dřeva
Růžička Martin
Cena: 118 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

129

Stavíme počítač

Nejdříve několik obecných rad, jak počítač smontovat, ale nezničit a pak již konkrétní postupy:

montáž základní desky do skříně,

instalace mikroprocesoru a jeho chladiče,

vložení operační paměti,

instalace přídavných karet, signalizace a ovládání desky, napájení desky,

něco o zapojení zvukové karty a použití zvukových vývodů,

instalace záznamových zařízení (disků a mechanik),

zapnutí počítače a rady co dělat, když to nefunguje,

několik tipů na závěr. Než začnete s montáží Předchozí kapitola vám měla pomoci vybrat ty správné komponenty pro váš počítač, počínaje základní deskou a konče mechanikou DVD. Pokud je nyní máte pohromadě a jste si jisti, že jednotlivé komponenty budou do sebe pasovat, tj. nemáte procesor AMD a základní desku s intelovským slotem 775, pak se můžete pustit do vlastní stavby počítače. Vyhněte se statické elektřině Ta totiž může nenávratně poškodit počítač; většinou základní desku, která je nejnáchylnější – jednoduše proto, že je to největší elektronická deska v počítači. Jak se tedy statické elektřině vyhnout? Před zahájením montáže vyhledejte předmět, kterým se uzemníte – může to být buď obnažená část ústředního topení, nebo třeba kovový kolík vystupující z elektrické zásuvky. Pokud máte se statickou elektřinou potíže (např. díky tření mezi kobercem a papučemi), přivažte se raději kovovým drátem k uzemňovacímu kolíku zásuvky natrvalo (tedy alespoň po dobu stavby počítače) – to není vtip; statická elektřina je opravdu veliký neřád. Daleko vyšší ochranu před statickou elektřinou nabízí antistatický náramek. V principu jde o pásek, který vodivě spojí zápěstí s kovovou částí počítače. Tím se dostane vaše „ „ „ „ „ „ „ „

3

Kapitola 3

NEŽ ZAČNETE S MONTÁŽÍ


130

tělo a počítač na stejný potenciál a nemůže mezi nimi přeskočit jiskra. Náramek musí

být správně zapojený. Jedním koncem si ho připojíme k zápěstí a druhým jej musíme

vodivě spojit s tím dílem, na který budeme sahat. Většinou postačí připojení ke skříni

– musíme však dbát na to aby bylo připojení vodivé (např. šroub v zadní části skříně,

v žádném případě nemůžeme připojit konektor náramku k nabarvenému kovu nebo

k plastu!).

OBRÁZEK 3.1:

Antistatický náramek, připnete jej k zápěstí a „krokodýlek“ na konci kabelu připnete ke šroubku skříně

Umyjte si pořádně ruce

Před stavbou počítače, která může trvat klidně i hodiny, si umyjte pečlivě ruce – nemu

sí vonět, hlavně když nejsou mastné a nekloužou – na mastný procesor špatně přiléhá

chladič. Protože se při stavbě určitě zpotíte (něco někde nepasuje, jste nervózní a cosi

nefunguje, jak má apod.), dbejte na pravidelné mytí rukou. Vždy, když se utřete do

ručníku, se nezapomeňte opět uzemnit.

Nestavte počítač na koberci

Než vytáhnete komponenty z ochranných sáčků, udělejte si dostatek místa na stole, kde

bude stavba probíhat. Určitě nesestavujte počítač na zemi na koberci. Je to nepohodlné

a hrozí podstatně větší nebezpečí od statické elektřiny. Pokud není zbytí, položte pod

komponenty antistatické sáčky a mějte po ruce něco, čím se můžete průběžně uzem

ňovat nebo použijte antistatický náramek.

Nespěchejte – udržte si chladnou hlavu

Než se pustíte do stavění počítače, obrňte se trpělivostí a mějte chladnou hlavu; se

vztekem nic nevyřešíte a počítač určitě rychlejší nebude; jen budete mít více problémů

při jeho rozjíždění. Poprvé vždy vládne nejistota, která může stavbu nepříznivě ovliv

nit; podruhé už budou vaše ruce o hodně jistější.

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


131

Mějte po ruce šroubovák

A co budete pro stavbu potřebovat? Kromě zmíněných pomůcek pro odstranění static

ké elektřiny také křížový šroubovák (nepříliš velký, abyste mohli pracovat i s malými

šroubky) a tepelnou pastu, která je určena pro zvýšení tepelné vodivosti mezi proceso

rem a chladičem. Pokud toto máte po ruce, můžete začít.

Poznámka: V této kapitole se budu věnovat stavbě počítače na platformě desek ATX. Deska

microATX se podobá desce ATX a nebylo by vhodné neustále odbíhat kvůli několika odlišnos

tem a vysvětlovat každý krok na všech platformách.

Ne každému může vyhovovat přesný postup zapojování komponent, jak jej za chvíli popíšu.

Není vůbec nutné se jej držet do detailů, někdy může být dokonce pro specifi cký případ lepší

a výhodnější některé kroky zaměnit či dokonce kombinovat! S více složenými počítači zručnost

vzrůstá, pak lze stavět úplně na přeskáčku – při kompletování prvního počítače byste se však

přece jen měli držet naznačeného postupu a sledu kroků.

Deska patří do skříně

Příprava skříně

Začátek stavby záleží na typu skříně. Většina skříní má odnímatelnou boční stěnu, na

níž se šroubuje základní deska. Některé skříně mají tuto boční stranu pevně spojenu se

zadními otvory na výstupy přídavných karet, pak se bočnice vysouvá celá a základní

desku včetně přídavných karet lze smontovat úplně mimo skříň. Potom celý komplet

zasunete do skříně a prakticky už jen zapojíte napájecí kabely. Tato varianta je výhod

nější, zjednodušuje a zrychluje stavbu, nicméně ani skříň prvního typu není nepřeko

natelným problémem.

Určitě je příjemnější zadní panel vyndat mimo skříň a osazovat volně přístupnou

základní desku. Pokud montujete základní desku ve skříni, máte omezenou pohyb

livost rukou a nářadí (šroubovák) a správná manipulace s deskou je obtížná – může

vadit počítačový zdroj nebo jiná část skříně, zvlášť patrné je to u minitowerů a desek

microATX.

Vyjměte nebo vysuňte (v závislosti na typu skříně) zadní panel ze skříně. Je vždy při

pevněn několika šroubky, které je nutné odstranit. Doporučuji pořídit si na používané

šroubky a podobné drobné věci malou misku, abyste je za chvíli snadno našli. Panel

položte na stůl tak, aby strana, kam budete šroubovat desku, mířila k vám (strana, kte

rou vidíte zvenku, tvořící bok skříně, bude na stole). Zároveň se skříní jste dostali také

sadu šroubků – z balíčku vyjměte ty, které jsou nejmenší a mají nejmenší závity. Dále

byste měli najít v balíčku malé podložky; těch budete potřebovat tolik, kolik je šroub

ků. U desek ATX je potřeba celkem pět šroubků – základní deska má sice šest otvorů,

do jednoho se však umístí speciální umělohmotný kolík, který vidíte na obrázku.

tip

DESKA PATŘÍ DO SKŘÍNĚ


132

Příprava základní desky

Nyní otevřete krabici se základní deskou, deska je položena na molitanové podložce.

Podložku nevyhazujte, ale základní desku si na ni stále pokládejte (jakýkoliv škrába

nec přeruší elektrické spoje a desku znehodnotí). Každá základní deska má v balení

také instalační CD (nebo DVD), kde jsou různé utility a ovladače – ty budete potřebo

vat později, při instalaci operačního systému. Dále jsou zde datové kabely, pro připoje

ní disketové mechaniky (pokud ji deska podporuje), disků SATA a EIDE (pevné disky

a mechaniky DVD).

Najděte si také manuál, který je pro montáž nepostradatelný. Může jít o malou knížku,

doplněnou podrobnými údaji na přiloženém cédéčku. Osobně preferuji velký manuál,

kdy mám všechno pěkně v ruce. Pouze stručné listy papíru začátečníka spíše zmatou

a pro přečtení podrobných instrukcí potřebujete počítač (ten si ale teprve stavíte).

Začněte důkladnou studií manuálu desky. Pokud máte manuál na cédéčku, z jiného

počítače si jej vytiskněte, ať máte pomoc vždy při ruce. V manuálu totiž jsou důležité

informace o základní desce, o jejím osazení komponentami a způsobu instalace

prvků.

OBRÁZEK 3.2:

Příslušenství základní desky, uprostřed vidíte CD s ovladači a manuálem, vpravo nahoře je datový kabel

EIDE (pro připojení DVD nebo staršího disku EIDE), vpravo uprostřed datový kabel pro disketovou mecha

niku a dole tenké datové kabely SATA. Vlevo nahoře je kryt výstupů základní desky a dole je rozšiřující

modul zvukových výstupů.

Vlastní montáž základní desky

Na bočnici, kterou jste vyjmuli ze skříně, jsou připraveny úchytky pro přichycení

šroubků. Pokud chybí, měli byste je najít v balíčku se šroubky. Namontujte je tak, aby

byly ve všech pěti otvorech, a dotáhněte je třeba kleštičkami. Jeden z otvorů na panelu

je dvojitý – sem nepatří šroubek, ale již zmíněný umělohmotný kolík.

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


133

OBRÁZEK 3.3:

Pohled do skříně. Bočnice sice vyjmutá není, ale vidíte otvory, do nichž se budou šroubovat šroubky. Kvůli

univerzálnosti jich je více, pro konkrétní desku je ještě nutné zašroubovat podpěry, do nichž opět přijdou

šroubky. Až desku položíte na plechový díl, musí být pod každou dírkou v desce závit pro šroubek.

Nyní vyjměte základní desku z antistatického obalu. Opatrně ji položte na bočnici,

vsuňte kolík do dvojitého otvoru (do toho většího) a pohněte tak, aby se kolík přesu

nul do menšího otvoru. Bude-li základní deska na správném místě, uvidíte pod všemi

otvory na krajích základní desky vystupující úchytky pro šroubky.

Na každý šroubek, nasaďte podložku a postupně je zašroubujte do otvorů – nemusíte

používat násilí, pouze šroubky dobře dotáhněte. Základní deska by nyní měla být dob

ře přichycena k panelu. První krok je tedy za vámi.

Poznámka: U některých skříní nemusí být umělohmotný kolíček, ale běžný šroubek – tj. deska

ATX bude přišroubovaná na šesti, případně více místech.

Základní deska je tedy na svém místě, ale ještě ji do skříně nevsazujte. Nyní je dobře

přístupná, a tak vložte procesor a paměťové moduly. Pokud máte typ skříně s výsuv

ným šasi, tj. zadním panelem i částí pro přichycení přídavných karet, je dobré venku

namontovat karty (většinou již jen grafi ckou, zvuková a síťová bývá integrována).

DESKA PATŘÍ DO SKŘÍNĚ


134

OBRÁZEK 3.4:

Všechny šroubky pevně přichyťte šroubovákem k zadnímu panelu. Nezapomeňte mezi desku a šroubek

použít podložku.

Instalace procesoru

Tady se cesty trochu rozejdou. Procesory se totiž instalují do dvou typů patic, jedněch

pro mikroprocesory AMD a druhých intelovských. Postup se liší, a proto si vysvětlíme

zvlášť platformu Intel a AMD.

Poznámka: Při instalaci mikroprocesoru stále platí vše o nebezpečí statické elektřiny, nezapo

meňte se vybíjet či připojit antistatickým náramkem.

O CPU_FAN – napájení chladiče

Každý mikroprocesor musí být chlazen. Chladiče existují v různých provedeních,

s různými příchytnými mechanismy, ale všechny jsou chlazeny ventilátorem, který

ofukuje chladicí žebra. Z ventilátoru každého chladiče vystupuje kabel s konektorem

CPU_FAN. Konektor musíte nasunout na piny základní desky, označené také CPU_

FAN! Ty bývají na desce většinou dva (výjimkou nejsou ani tři), jeden bývá poblíž

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


135

procesorů a v manuálu základní desky je většinou označen CPU Fan, druhý bývá označen PC_FAN nebo SYS_FAN. Ten druhý se používá k dodatečnému chlazení celé skříně. Existují dva typy konektorů:

Třípinové, které dodávají konstantní napětí. Ale chladič je kromě zdroje proudící

ho vzduchu také zdrojem hluku a je výhodné, když jeho otáčky reagují na teplotu

mikroprocesoru. Pokud je procesor chladný, stačí nižší (a tišší) otáčky, do vyšších

otáček se chladič přepne při zvýšené teplotě. V případě třípinového konektoru

potřebujete dražší chladič, který si sám reguluje otáčky v závislosti na teplotě

mikroprocesoru.

Čtyřpinové (označované jako PWM – pulse-width modulation). Ty jsou napojeny

na elektroniku desky, která pulzně reguluje otáčky ventilátoru v závislosti na tep

lotě. Pak vám stačí jednodušší a levnější ventilátor. Samotné zapojení konektoru napájení chladiče je prosté – nejlépe je to vidět na obrázku. OBRÁZEK 3.5: Připojení čtyřpinového konektoru CPU_ FAN, všimněte si tvaru konektoru, který nedovoluje špatné otočení. Při nákupu chladiče si zkontrolujte, jaký typ konektoru PC_FAN nabízí vaše deska, a podle toho si chladič kupte. Některé chladiče jsou univerzální, mají tří i čtyřpinový konektor, jiné ne. „ „

tip

INSTALACE PROCESORU


136

OBRÁZEK 3.6:

Pohled na část základní desky, na jejím pravém okraji vidíte 4pinový konektor chladiče procesoru

(CPU_FAN), dole vpravo třípinový konektor pro chlazení zdroje (PWR_FAN) a dole vlevo třípinový konektor

pro chlazení skříně (CHA_FAN2).

Instalace mikroprocesorů AMD

Mikroprocesory AMD jsou konstruovány tradičně – na spodní straně mají „nožičky“

– kontakty, jimiž se zasunují do otvorů patice. Patice (ať současné AM, AM2 a AM2+,

tak starší 754 a 939) jsou typu ZIF (Zero Input Force – zasouvání nulovou silou). Patice

ZIF má na boku páčku, jejímž zvednutím se uvolní nožičky mikroprocesoru a ten je

pak možné vyjmout (nebo vložit). Stlačením páčky se nožičky mikroprocesoru v pati

ci zajistí. Vkládání i vyjímání mikroprocesoru musíte provádět skutečně minimální

silou, pokud to nejde, je něco špatně. Rozhodně nepoužívejte větší sílu.

Každý kontakt (nožička) mikroprocesoru má svůj význam, každým je přiváděn urči

tý signál. Proto musí kontakt 1 zapadnout do otvoru 1 atd. (pokud tomu tak nebu

de, nepůjde mikroprocesor do patice zasunout). Správná orientace mikroprocesoru je

zajištěna jiným uspořádáním kontaktů v rozích mikroprocesoru a patice. Každý mik

roprocesor má jeden roh označený šipkou a podobnou značku najdete i na patici.

OBRÁZEK 3.7:

Mikroprocesor AMD Phenom. Všimněte si světlého trojúhelníku ve spodním rohu přední i zadní strany

procesoru, ta je důležitá při vkládání procesoru do patice.

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


137

Jak již bylo řečeno, je po straně socketu malá páčka, která je zajištěna ve spodní poloze (u základní desky) malým zobáčkem. Vychylte ji od patice, čímž ji uvolníte a zvedněte ji, co nejvíc to půjde. Otevřete socket a připravíte jej pro zasunutí procesoru. OBRÁZEK 3.8: Socket se zavřenou páčkou vlevo a s otevřenou páčkou vpravo A nyní již k vlastní instalaci: 1. Vyjměte procesor z ochranného obalu. Všimněte si trojúhelníkové značky v rohu

procesoru a prohlédněte si patici, kde najdete podobnou značku. Jde o rohy proce

soru a patice, které patří k sobě. 2. Konečně můžete do socketu vložit procesor – natočte jej tak, aby správný (označe

ný) roh mikroprocesoru připadl ke správnému rohu patice. Opatrně jej položte na

patici tak, aby nožičky zapadly do otvorů. Je-li vše v pořádku, měl by procesor do

patice zapadnout velice lehce. Pokud to tak nejde, zkontrolujte orientaci proceso

ru. Je-li správná, může být jedna z nožiček ohnutá a je potřeba ji velice opatrně (!)

narovnat. Stačí, když zkontrolujete pohledem, zda se některá nevychyluje z řady

– tak ji najdete nejsnadněji. 3. Jakmile je procesor v patici, stejným pohybem, jakým jste patici otevřeli, ji zase

zavřete. Páčka měkce dosedne zpět do své dolní polohy. Nyní procesor z patice

nemůže vypadnout, ani když otočíte celý panel s deskou vzhůru nohama. Vše

demonstrují obrázky, na nichž sice vidíte starší procesor Athlon×P, ale po mecha

nické stránce se jeho instalace od dnešních procesorů neliší. Teď je nutné připevnit chladič. Ten je nepostradatelný, bez něho by se mikroprocesor přehřál a zničil. Chladič je ze strany přiléhající k procesoru plochý a z druhé vybíhají chladicí žebra ovívaná větrákem. Mnohé moderní chladiče mají spojení mezi chladicími žebry a styčnou plochou procesoru provedeno pomocí heatpipe (její popis najdete na začátku kapitoly „Co je uvnitř počítače“). Přichycení chladiče k mikroprocesoru je velmi důležité, ale bohužel se u jednotlivých patic liší.

INSTALACE PROCESORU


138

OBRÁZEK 3.9:

Procesor vložte opatrně do otevřeného socketu. Zasazení procesoru do socketu ZIF, správně jej zorientuj

te, zasaďte a zatlačte páčku.

Naštěstí současné patice AM2 a AM2+, ale i starší sockety 754 a 939, používají stejný

způsob uchycení. Chladič položíte na mikroprocesor, on současně zapadne do rámeč

ku okolo socketu. Nasazený chladič zajistíte otočnou pojistnou páčkou. Vše nejlépe

ukazují obrázky.

OBRÁZEK 3.10:

Chladič „posadíte“ na mikroprocesor a zasadíte do rámečku

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


139

OBRÁZEK 3.11: Chladič na mikroprocesoru, všimněte si příchytného mechanizmu, otočné páčky, která musí být zasazena ve sponě. Vlastní instalace chladiče probíhá takto: 1. Zkontrolujete nanesení teplovodivé pasty (na mikroprocesoru nebo styčné ploše

chladiče). Někdy je pasta na chladiči nanesena a překryta ochranou páskou. V tom

případě sejměte pásku z pasty. 2. Zasaďte chladič do retenčního modulu, tak aby dobře dosedl. 3. Postupně zahákněte oba konce spony do zoubků retenčního modulu. 4. Chladič musí být přichycen k procesoru pevně, čehož dosáhnete otočením (zamče

ním) pojistné páčky a jejím zaháknutím k retenčnímu modulu. 5. Připojte ventilátor k napájecímu napětí (konektor CPU_FAN), tří či čtyřpinovým

konektorem.

OBRÁZEK 3.12:

Zajištění chladiče otočnou páčkou, k otočení páčky již nějakou sílu budete muset použít

INSTALACE PROCESORU


140

Instalace mikroprocesorů Intel

Všechny současné mikroprocesory Intelu se mechanickou konstrukcí (ale nejen jí)

zásadně odlišují od procesorů AMD. S paticí se nespojují nožičkami kontaktů, ale

patice LGA má kontaktní plošky, na něž dosedají protější plošky kontaktů mikropro

cesoru. Aby byl zajištěn dostatečný tlak mezi protilehlými kontakty patice a mikro

procesoru, je nutné přitlačit je k sobě relativně velkou silou. Proto je LGA 775 opatřena

kovovým přítlačným mechanismem, jímž je mikroprocesor držen v patici. Mecha

nismus se skládá ze dvou částí: přítlačné destičky (v originálu Load Plate), kterou se

procesor zavírá a přítlačné páčky (v originálu Load Lever), jež pevně zatlačí a zajistí

přítlačnou desku k procesoru.

OBRÁZEK 3.13:

Patice LGA 775, vlevo vidíte přítlačnou páčku, vpravo přítlačnou destičku, připomínající víčko. Patice je

otevřená a je v ní zasazen mikroprocesor.

Problém s orientací mikroprocesoru řeší patice LGA jednoduše. Patice má 2 drážky,

do nichž zapadají dva výřezy v mikroprocesoru. Tím je zajištěno, že se pin 1 patice

a mikroprocesoru budou dotýkat.

OBRÁZEK 3.14:

Pohled na mikroprocesor pro socket LGA ze spodní strany. Všimněte si zářezů na krajích mikroprocesoru

a toho, že nevidíte nožičky, ale kontaktní plošky.

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


141

Mikroprocesor vložíte do patice takto: 1. Nejdříve socket otevřete: stlačíte páčku a uvolníte ji tak z háčku na kraji patice. Tím

odjistíte horní přítlačnou destičku. 2. Pak páčku zvednete (Intel udává o 135°) a odklopíte přítlačnou destičku (o 100°),

tím je socket otevřený. 3. V prázdné patici by měl být vždy nasazen ochranný kryt kontaktů patice. Ten

musíte před vložením mikroprocesoru vyjmout. 4. Pak Intel doporučuje vizuálně zkontrolovat pole kontaktů v patici a opatrně opra

vit případné nesrovnalosti. 5. Nyní se budeme věnovat mikroprocesoru. Ten při manipulaci držíte pouze za rohy,

nikdy nesaháte na kontakty spodní strany. 6. Nový mikroprocesor je opatřen plastovým ochranným krytem kontaktů, který

musíte sejmout. Pokud budete mikroprocesor z patice vytahovat, měli byste opět

ochranný kryt nasadit. 7. Před vložením procesoru do patice si najděte dva výřezy na spodní straně mikro

procesoru (slouží ke správné orientaci pinu 1), které musí zapadnout do zoubků

v patici. Správně procesor natočíte a opatrně jej vložíte do patice.

INSTALACE PROCESORU

OBRÁZEK 3.15:

Patice LGA, s ochranným krytem, který musíme vyjmout

OBRÁZEK 3.16:

Patice LGA, připravená pro vložení mikroprocesoru


142

8. Nakonec patici zavřete: nejdříve přiklopíte přítlačnou destičku, pak stlačíte páčku

a zasunete ji pod háček na kraji socketu. Nyní zbývá namontovat chladič

OBRÁZEK 3.18:

Zavřená patice LGA, se vsazeným mikroprocesorem, připravená k montáži chladiče. Chladič pro patici LGA má úplně odlišné přichycení k základní desce, než používá AMD. Na spodní části chladiče je čtyřhranný clip (česky spona), který je prostřednictvím jádra ventilátoru pevně spojen s ventilátorem. Jeho montáž probíhá takto (viz obrázek 3.19 na následující straně): 1. Clip (spona) ventilátoru se svými čtyřmi otvory položí proti čtyřem montážním

otvorům v základní desce. 2. Otvory v clipu a desce se prostrčí rozvírací zobáčky a zajistí se plastovými trny (viz

obrázek 3.20). 3. Odpojení spočívá v pootočení trnu, kterým se uvolní západka a trn jde

vytáhnout. 4. I tento chladič používá ventilátor, jehož konektor musíte připojit k základní desce

(konektor CPU_FAN). Styčná plocha mezi chladičem a mikroprocesorem musí být opět potřena teplovodivou pastou (zpravidla nanesenou na chladiči a krytou fólií nebo páskou).

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ

OBRÁZEK 3.17:

Zavřená, ale nezajištěná patice LGA. Vpředu si všimněte zobáčku, který po zavření páčky pevně

přitiskne kontakty mikroprocesoru a patice


143

OBRÁZEK 3.19:

Schematické uspořádání chladiče, všimněte si především čtyřhranné spony (clip) a zobáčků,

kterými se spona (a celý chladič) připevňují k desce

OBRÁZEK 3.20:

Detail zobáčku a plastového trnu, kterým se chladič připevňuje k základní desce

(chladič je otočen vzhůru nohama)

INSTALACE PROCESORU


144

OBRÁZEK 3.21:

Chladičem osazený mikroprocesor (plastové trny ještě nejsou zasunuty). V popředí si všimněte čtyřpinové

ho bílého konektoru CPU_FAN, kterým se připojuje ventilátor k základní desce.

OBRÁZEK 3.22:

Zajištění rozvíracího zobáčku provedete stisknutím plastového trnu

Při opravě počítače se můžete ještě setkat se starší paticí Intelu – Socketem 478 a v něm

zasazeným typem některého Pentia 4 (či odpovídajícího Celeronu). Dřívější patice

a procesory Intelu používaly stejné uspořádání, jaké dodnes uplatňuje AMD. Tedy

mikroprocesor s kontaktními „nožičkami“ a patici s dírkami, do nichž se nožičky

zasazují. Jde opět o princip ZIF (nulové síly) popsaný v kapitole „Instalace mikropro

cesorů AMD“. Práce s mikroprocesorem (jeho zasazení a vyjmutí) se nijak neliší od

zde popsaných postupů.

Co je však výrazně odlišné, je připevnění chladiče. Chladič je k socketu 478 přichycen

speciálním retenčním mechanismem, jenž má dvě části: pevnou, která je spojena se

základní deskou, a pohyblivou, která tlačí na chladič. Obě části se spojují v zámku, kde

háček pohyblivé části zapadne do otvoru pevného dílu. Mechanismus se pak napevno

stáhne stiskem retenčních páček. Také tyto chladiče používají vodivou pastu.

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


145

OBRÁZEK 3.23:

Trn povolíte tak, že pootočíte trnem ve směru šipky (pohled na hlavičku trnu je v levém horním rohu),

k pootočení potřebujete poměrně velkou sílu, proto je v hlavičce zářez pro šroubovák, kterým trn povolíte.

Vlevo dole je již trn povolen.

OBRÁZEK 3.24:

Mechanismus připevňující chladič k socketu 478. Všimněte si vrchní pohyblivé části chladiče položené

na spodní pevné části. Bílé páčky jsou momentálně povoleny.

INSTALACE PROCESORU


146

Připevnění chladiče probíhá takto: 1. Opět si vše nejdříve prohlédnete a promyslíte. Pozornost věnujte hlavně zámkům,

všimněte si, jak do sebe zapadají. 2. Na styčné ploše chladiče bývá výrobcem nanesená vodivá pasta, chráněná pás

kou. Pásku sejměte (někdy je vodivá pasta v tubě v příslušenství mikroprocesoru

a musíme ji na správné místo nanést). 3. Chladič položíte na procesor a zkontrolujete jeho polohu. 4. Připevníte pohyblivé části retenčního mechanismu k pevnému základu (zoubky

vrchní části zapadnou do otvorů spodního dílu). 5. Zaklapnete retenční páčky mechanismu. 6. Připojíte ventilátor k napájecímu napětí (konektor CPU_FAN). Při vyjímání chladiče musíte nejdříve uvolnit páčky retenčního mechanismu, rozpojit zámky a mechanismus uvolnit. Pak můžete sejmout chladič. Opět si musíte dát pozor na pastu na jeho spodní části. OBRÁZEK 3.25: Chladič pro slot 478 v retenčním mechanismu. Páčky jsou zaklapnuty a chladič je připevněn. Ještě připojím několik poznámek týkajících se chladičů procesorů: mívají různé tvary, ale důležitý je především jejich výkon a hluk, který je přímo úměrný otáčkám ventilátoru. Chladič vybírejte podle typu patice vašeho procesoru, příchytné mechanizmy se u jednotlivých patic výrazně liší. Zkontrolujte si pro jaký procesor je určen (aby jej uchladil). Dalším podstatným kritériem je napájecí konektor. Má-li vaše deska moderní 4pinový, bude si otáčky ventilátoru regulovat sama, u třípinového budete muset koupit ventilátor s termočidlem nebo použít soft warovou regulaci otáček. Chladiči bez regulace – s konstantními otáčkami, se snažte vyhnout.

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


147

OBRÁZEK 3.26:

Na tvaru chladiče moc nezáleží – pokud na něho máte dost místa ve skříni

Přidáváme paměť

Instalace pamětí je při skládání počítače asi tím nejjednodušším, i když při instalaci

dvoukanálových DIMMů si musíte dát pozor, kam který DIMM vložit. Do paměťo

vých slotů vložte paměťové moduly ještě před vložením desky do skříně, protože jsou

tak nejlépe přístupné. Samozřejmě to není nutné, ale je vždy lepší udělat co největší

„kus práce“ venku než ve skříni – je to rychlejší, přehlednější a snadnější. Opět neza

pomínejte na statickou elektřinu a na klidný a rozvážný postup.

Instalace DIMMu do banku

Jen si stručně zopakujme: dnes se můžete setkat pouze s DIMMy DDR1, DDR2 a DDR3.

Navzájem se liší napájecím napětím a počtem pinů. Základní deska podporuje větši

nou jen jeden typ paměťových modulů. Aby nemohlo dojít k jejich záměně, mají banky

přepážku, která zapadá do výřezu paměťového DIMMu. Každý typ DIMMu a stejného

banku pak má výřez umístěn jinde, je tak zabráněno použití nesprávného paměťového

DIMMu v základní desce.

Vlastní mechanické vložení paměťových modulů do paměťových banků se provádí

naštěstí stejným postupem. Paměťový bank má na stranách pacičky, které zapadají do

výřezu v DIMMu a v banku jej zajišťují. Vložení DIMMu do banku proveďte následu

jícím postupem:

1. Pacičky odkloňte co nejvíce ven.

PŘIDÁVÁME PAMĚŤ


148

2. Modul seshora vsuňte do banku a na modul trochu silněji zatlačte – pacičky se

automaticky vložením zaklapnou do zářezů paměťového modulu.

OBRÁZEK 3.27:

Tři namátkou vybrané paměťové DIMMy. Nahoře DDR1, uprostřed DDR2 a dole DDR3. Všimněte

si výřezu ve spodní části DIMMů – v poli kontaktů. Tento výřez musí zapadnout do drážky banku

základní desky a jednotlivé typy DIMMů jej mají jinde. Vše nejlépe dokumentuje obrázek, na němž vidíte 168pinový DIMM DDR1, ale jak již bylo řečeno, postup je úplně stejný i pro zbývající moduly (vyjma jinak umístěného výřezu v modulu a přepážky v banku). Pokud DIMM do banku nejde zasunout, nepoužívejte sílu, ale ještě jednou zkontrolujte polohu přepážky v banku a výřezu v DIMMu. Pravděpodobně máte DIMM pouze otočený a jeho výřez nezapadá do přepážky. V horším případě máte jiný typ DIMMu, než podporuje váš bank. OBRÁZEK 3.28: Vložení DIMMu, na horním obrázku vidíte odklopené pacičky u předního banku, dolní obrázek ukazuje vložený a pacičkami zajištěný DIMM

tip

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


149

Paměti dual channel

Mechanické vložení DIMMu do banku je poměrně jednoduché, ale velmi důležité také

je, do jakého banku DIMM vložíte. Všechny novější desky používají dvoukanálové

uspořádání, kdy každý z dvojice DIMMů komunikuje se základní deskou vlastním

kanálem. Je tedy nutné vložit DIMMy tak, aby každý byl zasunut v banku, komuni

kujícím odlišným kanálem. To výrobci základních desek řeší tak, že barevně odlišují

banky (do nichž DIMMy zasunujeme). Někdy jsou stejnou barvou označeny banky

stejné sběrnice – pak vložíte DIMMy do odlišně obarvených banků. Jindy jsou stejnou

barvou označeny spolupracující páry banků – pak DIMMy zasunete do banků stej

ných barev. Konkrétní řešení si musíte najít v manuálu základní desky.

Ještě připomenu – při duálním uspořádání pamětí musí být oba kanály osazeny stej

ným typem paměťového DIMMu (musíte koupit tzv. dual channel kit obsahující iden

tický pár paměťových modulů).

OBRÁZEK 3.29:

Pohled na základní desku. Všimněte si především banků pro paměťové DIMMy (v pravé dolní části,

pod paticí mikroprocesoru). Vidíte dva páry barevně rozdílných banků.

Zapojení dalších prvků

Základní desku tedy máte osazenu nejdůležitějšími komponentami – procesorem

a pamětí, přičemž deska je přišroubována k boční stěně počítačové skříně. Máte-li

boční stěnu spojenu s úchyty pro přídavné karty, můžete rovnou osadit desku gra

fi ckou kartou, případně dalšími komponentami (zvukovou, síťovou kartou, pokud

ZAPOJENÍ DALŠÍCH PRVKŮ


150

nejsou na základní desce integrované) – postup při vkládání karet popisuji dále. Poté

opačným způsobem, než jste boční stěnu odšroubovali, ji zase do skříně vraťte a při

šroubujte. Buďte však opatrní, protože již je přišroubovaná základní deska, s proce

sorem, chladičem a pamětí, nepoškoďte je mechanicky a hlavně nezapomínejte na

statickou elektřinu.

Poznámka: U některých skříní je nutné před montáží desky do skříně zašroubovat záznamové

mechaniky, (kap. Montáž mechanik do skříně), zkontrolujte si, zda vložením bočnice nezakryjete

otvory pro přišroubování mechanik.

Osvědčeným postupem je připojit napájecí konektory zdroje ještě před zašroubováním základ

ní desky do skříně a alespoň provizorně připojit pevný disk (položený na stole, ale s připojeným

napájecím napětím a datovým kabelem) a grafi ckou kartu, připojit LCD panel, alespoň provizor

ně připojit zapínací tlačítko a poté zdroj zapnout (všechny postupy, jak to udělat, následují). Počí

tač by měl nastartovat, disk se točit a na obrazovce uvidíte výsledky POST testů (nebo jen logo

základní desky), vše by mělo skončit hlášením o nedostupnosti operačního systému. Ještě před

zašroubováním desky do počítače se tak přesvědčíte o správné funkci základních komponent.

Pokud něco fungovat nebude, zkontrolujte mechanické zasunutí prvků, propojení kabelů atd.

desku máte ještě přístupnou a přehlednou.

OBRÁZEK 3.30:

Deska přišroubovaná k zadnímu panelu a osazená procesorem, pamětí, chladičem a přídavnými kartami

tip

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


151

Zapojení konektorů pro napájení desky

Prvním krokem, který uděláte, bude připojení kabelů od napájecího zdroje. Nyní totiž

je ve skříni ještě málo dílů, desku máte přístupnou a přehlednou. V kapitole „Napájecí

zdroj“ jsem podrobně popsal všechny konektory, kterými jsou zakončeny kabely zdro

je, a teď toho využijeme

Důležité: Před zapojováním konektoru napájení do desky se ujistěte, že zdroj není připojen do

elektrické sítě! Jinak můžete poškodit základní desku, případně ublížit sami sobě!

Hlavní napájecí konektor ATX (Main Power) má některé vývody seříznuté, takže jej

nelze zapojit obráceně. Prohlédněte si jejich tvar, správně konektor natočte a jednodu

še jej na doraz zasuňte. Ujistěte se, že se pojistka proti vysunutí správně „zacvakla“.

OBRÁZEK 3.31:

Zasunutí konektoru ATX (na obrázku vidíte starší 20pinový, ale mechanické provedení novějšího konek

toru je stejné). Prostě se podívejte, kde je na patici západka pojistky, nasuňte na ni pojistku, opatrně

přitlačte a je to.

OBRÁZEK 3.32:

Vlevo vidíte zásuvku pro posilovací 12V konektor, vpravo je již do ní konektor připojen. Všimněte si pojist

ky, kterou je konektor pevně přichycen k zásuvce. (Na obrázku vidíte asi nejčastější 4pinové provedení.)

ZAPOJENÍ DALŠÍCH PRVKŮ


152

Další napájecí konektor, na který nesmíte zapomenout, je pomocný napájecí konektor 12 V (ATX12V), kterým se posiluje 12V větev. Zásuvka pro tento konektor bývá umístěna blízko patice mikroprocesoru. Opět jsou vývody seříznuté a zástrčka je v zásuvce jištěna pojistkou. Prohlédnete si tedy tvar kontaktů, polohu pojistky a konektor nasunete do zásuvky. Připojení diod, vypínače a tlačítka Reset Každá skříň má na předním panelu sadu diod a dva vypínače. Umožňují počítač zapnout, resetovat, sledovat práci pevného disku nebo poslouchat PC Speaker (pípání v případě poruchy). Některé skříně se mohou v nabízených kontrolkách lišit, vždy však najdete:

konektor pro zapnutí počítače – tlačítko Power (Power Switch);

konektor pro resetování počítače – tlačítko Reset (Reset Switch);

konektor reproduktoru – PC Speaker (ten na čelní stěně vidět není);

konektor diody signalizující činnost pevného disku – HDD Led (většinou

červený);

konektor signalizující zapnutý či vypnutý počítač – Power Led (většinou zelený). Ty spojíte s patřičnými kontakty základní desky. Konektory, kterými jsou zakončeny kablíky těchto zařízení, se nastrkují na kontakty vyčuhující z desky. V podstatě jde o „mosty“ spojující dva (někdy tři piny) a fungují tedy podobně jako propojky. Shluk těchto pinů je umístěn vždy na kraji desky, většinou v blízkosti rozšiřujících slotů, ale jejich pořadí se u desek liší a často je správné připojení největším rébusem při oživování počítače. Aby počítač správně pracoval, je nutné zapojit minimálně ty konektory, které jsou uvedeny v odrážkách výše. Základní deska jich však může mít víc (např. ukazatele teploty atd.). Vždy však platí, že rozmístění těchto pinů není jednotné a vy si jej musíte nastudovat v manuálu základní desky nebo se řídit malými popisky přímo na základní desce (Power Switch bývá označován jako PW, Reset Switch jako RS apod.). Na obrázku jsou zapojeny tyto konektory na starší základní desce – není však zapojen PC Speaker, protože deska má svůj vlastní. Proto jsou piny, kde by měl být PC Speaker zapojen, přemostěny propojkou. Při zapojování buďte obezřetní a vše raději několikrát překontrolujte. Může se totiž stát, že počítač nepůjde později zapnout jen kvůli tomu, že jste špatně zapojili zapínací konektor místo tlačítka Reset. Pokud nejsou popsány jednotlivé konektory, které zakončují vodiče vedoucí ze skříně, většinou platí tato pravidla:

PC Speaker má čtyřpinový konektor černo-červený, ale používá jen dva vodiče;

HDD Led má dvoupinový konektor černo-červený;

Power Led má třípinový konektor, ale jen dva vodiče;

Reset Switch i Power Switch mají dvoupinové konektory, jejichž barva není pevně

určena, proto musíte experimentovat – aby se pak třeba počítač nezapínal tlačít

kem Reset a neresetoval tlačítkem Power. „ „ „ „ „ „ „ „ „

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


153

OBRÁZEK 3.32:

Nahoře vidíte zapojení konektorů tak, jak je vysvětluje manuál, dole pak reálné zapojení přímo ve skříni

Jak u tlačítek, tak u diod je většinou jedno, jakou orientaci budou konektory mít. Jeden z nich se

připojuje jako zem (Ground) a druhý jako vodič napětí (většinou 5 V ), pokud je otočíte, nemusí

některé diody a tlačítka pracovat správně. Pro jejich zprovoznění většinou stačí obrátit konektor;

špatnou orientací rozhodně nic nezkazíte a nezničíte. Často pouhým otočením konektoru dio

du (tlačítko) zprovozníte.

Instalace přídavných karet

Na to, kdy vložit přídavné karty není jednoznačná odpověď, řiďte se provedením skří

ně. Pokud to můžete provést, ještě když je základní deska vyjmutá, udělejte to. Klidně

ale můžete karty vložit až na konec čili po instalaci záznamových zařízení – to už

záleží na tom, kolik místa ve skříni je a jak dobře se v ní s kabely manipuluje. Platí, že

u menší skříně je lepší vložit karty až na konec, u skříní větších můžete i dříve. To už

záleží na vás.

Poznámka: Stále platí pravidlo o vypnutém napájení počítače a nebezpečí statické elektřiny!

Obecná pravidla

Přídavné karty rozlišujeme podle funkce a podle typu sběrnice, do které se osazují.

Grafi cké karty patří do slotu PCI Express×16 (ve starých počítačích je najdete ve slotu

AGP, některé čipsety nabízejí paralelní spolupráci dvou grafi ckých karet ve slotech PCI

Express×8). Ostatní přídavné karty mohou být buďto pro slot PCI, nebo PCIe×1, pří

padně×4. Každá sběrnice používá jiný počet kontaktů a jiný slot, kartu můžete zasu

nout pouze do slotu odpovídajícího typu sběrnice.

tip

ZAPOJENÍ DALŠÍCH PRVKŮ


154

OBRÁZEK 3.34:

Grafi cká karta PCI Express×16, takto dlouhé sloty (x16) jsou vyhrazeny pro grafi cké karty

OBRÁZEK 3.35:

Rozšiřující karta PCI Express×1 (jde o bezdrátovou síťovou kartu), její slot je výrazně kratší

OBRÁZEK 3.36:

Starší karta do slotu PCI (jde o kartu zvukovou)

Vlastní instalace je velice prostá (podrobný postup montáže vidíte na obrázku, proto

jej nebudeme popisovat do větších podrobností):

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


155

1. V místě, kde bude karta umístěna, odšroubujte a odstraňte záslepku, která zakrývá

vývod pro přídavnou kartu ze skříně (viz obrázek 3.37). 2. Vezměte přídavnou kartu a do patřičného slotu ji zasuňte. Kartu je nutné pořádně

přitlačit, protože špatně zasunutá karta bývá častou příčinou nefungujícího počí

tače (viz obrázek 3.38).

OBRÁZEK 3.38:

Vsunutí karty do slotu PCI (ale stejně se zasouvají všechny typy karet) postupně tedy vložte do počíta

če všechny potřebné karty, nezapomeňte karty dotlačit a přišroubovat. 3. Poté již jen přišroubujte (tím samým šroubkem, který držel záslepku) část karty

s vývody ke skříni. Instalace grafi cké karty Grafi cké karty jsou trochu „zvláštním“ případem, a tak jim budeme věnovat ještě několik poznámek. Především je připojujete do dlouhých slotů PCI Express, ke dražším a výkonnějším kartám musíte připojit napájecí slot PCI Express Power.

ZAPOJENÍ DALŠÍCH PRVKŮ

OBRÁZEK 3.37:

Odstranění záslepky na zadní straně skříně. Některé skříně používají nezašroubované, ale napevno připev

něné záslepky. Pak musíte záslepku vylomit (je na to připraven prolis a šroubovákem ji opatrně vylomíte).


156

Před vlastním popisem instalace karty upozorníme na jeden detail: grafi cké karty se

vyrábějí v jedno, nebo dvouslotovém provedení. Dvouslotová karta je širší a zabírá

dvě pozice ve skříni (musíte pro ni vyjmout dvě záslepky). Dnešní sloty PCIe×16 s tím

většinou počítají, ale před koupí takové karty si zkontrolujte, zda v okolí slotu je dost

místa na širší kartu.

OBRÁZEK 3.39:

Pohled na dvouslotovou (nahoře) a jednoslotovou (dole) grafi ckou kartu

Pokud používáte kombinaci karet (ATI CrossFire nebo nVidia SLI) musíte je mezi

sebou propojit. Vše je patrné ze série obrázků.

OBRÁZEK 3.40:

Vsunutí grafi cké karty do slotu PCI Express×16

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


157

OBRÁZEK 3.41:

Na některých slotech může být háček, který byste mohli ulomit. Pracujte tedy opatrně. (Jiné sloty mívají

pojistku podobnou zajištění paměťového DIMMu, tou kartu zajistíte.)

OBRÁZEK 3.42:

Kartu nezapomeňte přišroubovat

OBRÁZEK 3.43:

Pokud je to potřeba, připojte ke kartě konektor PCI Express Power. Vlastní připojení vidíte na obrázku

vpravo, větší obrázek vlevo ukazuje kartu zezadu, v jejím pravém spodním rohu vidíte napájecí konektor.

ZAPOJENÍ DALŠÍCH PRVKŮ


158

OBRÁZEK 3.44:

Použijete-li kombinaci karet, spojte je propojkou (na obrázku vidíte SLI, u CrossFire je to podobné)

Před spuštěním počítače nezapomeňte do vnějšího konektoru grafi cké karty zasunout kabel

spojující kartu s displejem. Můžete použít konektor digitální DVI nebo starší analogový způsob

– prostřednictvím konektoru D-Sub. Vše záleží na tom, jakými konektory je osazena vaše karta

a displej. (Podrobný popis konektorů je v kapitole Jaké vybrat komponenty/Grafi cká karta.)

Instalace zvukové karty

Většinou je zvukovka integrovaná na základní desku a fyzicky ji vkládat do slotů

základní desky nemusíte. Pokud použijete zvukovou kartu externí, jednoduše ji vloží

te do patice desky (buď PCI, nebo PCI Express×1) a přišroubujete ke skříni.

V obou případech (integrovaná karta, externí karta) nesmíte zapomenout připojit ke

kartě zvukový kablík, jímž spojíte kartu s DVD mechanikou. Pokud to neuděláte, nepů

jde vám zvuk při přehrávání fi lmů z DVD, případně při poslechu hudby z CD disků.

OBRÁZEK 3.45:

Princip propojení DVD mechaniky se zvukovou kartou (pokud je karta integrovaná, je princip stejný – pou

ze na základní desce najdete zvukový konektor)

tip

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ


159

OBRÁZEK 3.46:

Pohled na základní desku, kde je do zvukového konektoru vložen zvukový kabel. Na desce je tento konek

tor označen CD1, jindy bývá také popsán jako AUDIO (nejlépe je prohlédnout si manuál, kde je poloha

zvukového konektoru popsána).

OBRÁZEK 3.47:

Pohled na zadní stranu DVD mechaniky, vlevo jsou dva zvukové konektory, většinou se používá ten analo

gový. Pro úplnost ještě doplním popis ostatních konektorů: CSM SLA – pole propojek, jimiž stanovujeme,

zda zařízení je slave nebo master (jde o mechaniku s rozhraním EIDE); HOST INTERFACE – konektor pro

datový kabel (jde o široký 40pinový, typický pro EIDE); POWER – konektor pro napájecí napětí.

OBRÁZEK 3.48:

Zvukový kablík (měl by být v příslušenství základní desky)

ZAPOJENÍ DALŠÍCH PRVKŮ


160

K samotné zvukové kartě je potřeba připojit reproduktory. V případě dvou reproduktorů je zapojení triviální, se zvukovou kartou spojíte reproduktory konektorem Speaker (konektor bývá zelený). V případě prostorového zvuku je vše složitější:

Levý a pravý přední reproduktor umístěte jako u normálního stereosystému.

Reproduktory by měly stát co nejdál od postranních zdí a měly by být na úrovni

hlavy. Vzdálenost mezi vámi a každým z reproduktorů by měla být větší než mezi

reproduktory (měly by přibližně svírat úhel 45 °). To vytvoří dobrý obraz zvuku.

Můžete ještě experimentovat s jejich natočením k místu, kde sedíte. Tyto repro

duktory připojujete k zelenému konektoru Speaker.

Přední centr dejte (pokud možno) do stejné výšky jako levý a pravý přední satelit

a co nejblíže k obrazovce. Měl by být v rovině nebo lehce za levým a pravým před

ním reproduktorem. Vyhněte se tomu, aby byl před nimi. To by mohlo ovlivnit

perspektivu zvuku, pokud byste si sedli stranou. Přesnou barvu zdířky, do níž

reproduktor zapojíte, si musíte najít v manuálu, často bývá žlutá nebo oranžová

Levý a pravý zadní reproduktor (neboli levý a pravý surround) umístěte za místo,

kde budete sedět, a natočte svým směrem. Přesnou barvu zdířky do níž reproduk

tory zapojíte, si musíte najít v manuálu, často bývá šedá nebo černá.

Protože subwoofer (basový reproduktor) reprodukuje hluboké basy, jejichž směr

lidské ucho nedokáže zaměřit, můžete ho klidně schovat pod nebo dokonce za

nábytek. Nicméně na jeho umístění závisí to, jak přesně hluboké basy uslyšíte.

Vhodné místo pro subwoofer můžete zjistit následujícím způsobem. Postavte

subwoofer na místo, odkud budete poslouchat a pusťte nějakou skladbu, která má

výrazné hluboké basy. Pak se procházejte po místnosti a poslouchejte. Místo, kde

zní basy nejlépe (jsou čisté a plné, bez dunění), je nejlepší pro umístění vašeho

subwooferu. Pokud jej navíc umístíte ke zdi nebo ještě lépe do rohu místnos

ti, budou basy ještě hlasitější. Přesnou barvu zdířky, do níž subwofer zapojíte, si

musíte najít v manuálu, často bývá žlutá nebo oranžová.

OBRÁZEK 3.49:

Rozmístění reproduktorů systému Dolby Stereo v prostoru

„ „ „ „

KAPITOLA 3 · STAVÍME POČÍTAČ




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist