načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stavíme dům ze dřeva – Martin Růžička

Stavíme dům ze dřeva

Elektronická kniha: Stavíme dům ze dřeva
Autor: Martin Růžička

Uvažujete o stavbě domu? Zajímáte se o tradiční materiály a zároveň preferujete elegantní a moderní řešení? Postavte si dům ze dřeva! Kniha, jejímž autorem je zkušený stavitel v oboru dřevostaveb, je určena nejen potenciálním stavebníkům ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  118
+
-
3,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 117
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Téma: domy, dřevostavby, stavění, dřevo
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2005
ISBN: 80-247-1461-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Uvažujete o stavbě domu? Zajímáte se o tradiční materiály a zároveň preferujete elegantní a moderní řešení? Postavte si dům ze dřeva! Kniha, jejímž autorem je zkušený stavitel v oboru dřevostaveb, je určena nejen potenciálním stavebníkům rodinných domů, ale klade si za cíl oslovit také širokou stavební veřejnost. Autor v knize dokazuje, že dřevostavby představují rozumnou alternativu k u nás tradičním zděným konstrukcím, zároveň vyvrací mnohé mýty a ukazuje nesmyslnost některých běžných předsudků. Dřevo jako stavební materiál je zde představeno v tom nejlepším světle, neboť kromě ověřených praktických vlastností vyhovuje jeho použití také aktuálním požadavkům udržitelné výstavby. Kniha podrobně popisuje stavbu v systému Two by Four, který je s úspěchem dlouhodobě používán pro dřevostavby v zahraničí i u nás a díky své jednoduchosti a variabilitě představuje vhodné řešení pro rodinné domy i větší stavby, navíc je ideálním systémem pro nízkoenergetická řešení staveb. Kniha ukazuje základní zásady a postup stavby, prostor je věnován také příkladům realizace.

Zařazeno v kategoriích
Martin Růžička - další tituly autora:
Moderní dřevostavba Moderní dřevostavba
 (e-book)
Moderní dřevostavba Moderní dřevostavba
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5Stavíme dům ze dřeva

Obsah

Předmluva ......................................................................................... 9

1 Úvod ........................................................................................... 13

1.1 Širší energetické souvislosti výstavby ..................................................... 16

1.2 Vymezení pojmů ....................................................................................... 18

2 Stavění ze dřeva ............................................................................ 23

2.1 Dřevo – jedinečný stavební materiál ..................................................... 23

2.2 Pohled do historie ................................................................................... 25

2.2.1 Severní Amerika ........................................................................... 26

2.2.2 Evropa ............................................................................................ 28

2.2.3 Postkomunistické země, Česká republika ................................... 29

2.3 Proč stavět ze dřeva ................................................................................. 31

2.4 Mýty kolem dřevostaveb .......................................................................... 32

2.4.1 Hořlavost ......................................................................................... 33

2.4.2 Akustika ......................................................................................... 34

2.4.3 Životnost ......................................................................................... 35

2.4.4 Tepelná akumulace ....................................................................... 36

2.4.5 Dřevostavby a povodně ................................................................. 37

2.4.6 Zemětřesení, tornáda, hurikány ................................................... 39

3 Současná dřevostavba .................................................................... 40

3.1 Výhody a přednosti dřevostaveb ............................................................ 40

3.2 Dřevěná konstrukce versus dřevostavba ................................................ 42

3.3 Oddělené funkce dřevostavby ................................................................. 43

3.4 Zadání stavby ............................................................................................ 45

3.5 Architekt .................................................................................................. 46

3.6 Založení stavby ......................................................................................... 47

3.7 Transfer vodních par konstrukcí ............................................................ 50


6 Stavíme dům ze dřeva

3.8 Kvalita skladby obvodového pláště ......................................................... 51

3.9 Vytápění a větrání, nebo jenom větrání? ............................................... 52

3.10 Teplá voda ................................................................................................ 56

3.11 Ostatní rozvody a technologie ............................................................... 58

3.12 Střešní krytina ........................................................................................ 58

3.13 Okna ......................................................................................................... 58

3.14 Tepelná izolace ........................................................................................ 59

3.15 Fasády dřevostaveb ................................................................................. 59

3.16 Kvalita dřevostaveb ................................................................................. 62

4 Nízkoenergetické a pasivní domy, nulové domy .................................... 64

5 Přehled konstrukčních systémů v rámci dřevostaveb ............................. 68

5.1 Systémy prefabrikované ........................................................................... 68

5.2 Systémy stavěné přímo na stavbě ........................................................... 69

5.2.1 Konstrukce tesařské ....................................................................... 69

5.2.2 Stavby konstrukce srubové ............................................................ 70

5.3 Systémy kombinované .............................................................................. 71

6 Systém Two by Four ....................................................................... 75

6.1 Základní přehled a popis systému .......................................................... 77

6.2 Výhody systému Two by Four ................................................................. 78

6.3 Nevýhody systému Two by Four ............................................................. 83

6.4 Projektování systému Two by Four ......................................................... 86

7 Stavba v systému Two by Four .......................................................... 87

7.1 Kalkulace, rozpočet stavby ...................................................................... 87

7.2 Realizační, výrobní dokumentace ......................................................... 88

7.3 Příprava stavby ......................................................................................... 88

7.4 Nářadí a vybavení ..................................................................................... 89

7.5 Základní stavební materiály .................................................................... 91

7.5.1 Stavební dřevo, řezivo .................................................................... 91

7.5.2 Aglomerované dřevo ...................................................................... 92

7.6 Spojovací prostředky ................................................................................ 94

7.7 Ochrana prvků na stavbě ......................................................................... 95


7Stavíme dům ze dřeva

7.8 „Stavitelem“ po několika odstavcích ...................................................... 95

7.9 Uložení dřevostavby ................................................................................. 98

7.10 Vlastní konstrukce .................................................................................. 98

7.10.1 Framing podlahy .......................................................................... 98

7.10.2 Framing stěn ............................................................................... 101

7.10.3 Framing krovu ............................................................................ 105

7.10.4 Dodatečné ztužení konstrukce ................................................ 109

7.11 Tepelné izolace ...................................................................................... 110

7.12 Parozábrany ........................................................................................... 110

7.13 Sádrokartony ......................................................................................... 111

Závěr ............................................................................................ 113

Literatura ...................................................................................... 115

Rejstřík ......................................................................................... 116


PŘEDMLUVA

9Stavíme dům ze dřeva

Předmluva

Když mi bylo šest let, postavil táta v lese u rybníka chatu ve stylu kanadské

ho srubu. Tehdy jsem slovo dřevostavba vůbec neznal, pamatuji se ale, že jsem

měl maličký poříz, na krku zavěšenou destičku ze sololitu, abych se nepořezal,

a pomáhal jsem klády na chajdu loupat.

Ještě ve třetím ročníku gymnázia jsem byl rozhodnutý pro veterinu, pak se obje

vila stavařina a nakonec zvítězila.

Po druhém ročníku stavební fakulty jsem toho chtěl nechat. Nebavilo mě to. Ve

třetím ročníku jsme ale měli projekt vedený panem inženýrem Šandou, který

působil na škole jako externista. Zvolil jsem si rodinný domek ve stylu moderní

dřevostavby, který mi pan Šanda po úvodním rozhovoru nabídl, jakkoli jsem zatím

neměl ani tušení, co je to moderní dřevostavba, a od počátku musel čelit úsměš

kům okolí. Tehdy totiž panoval, především mezi pedagogy, názor, že pokud se

půdorys stavby zadané pro projekt vejde na rýsovací prkno formátu A0, je stavba

ještě příliš malá, a tudíž pro projekt z hlediska výuky nevhodná. Pan Šanda mi

začal snášet balíky podkladů, vzorků a dokumentů, věnoval mi spousty hodin

svého času a mě to začalo moc bavit. Vystačil jsem si s formátem maximálně A3,

mohl jsem tedy pracovat i doma nebo na jiných místech a dozvídal jsem se úžas

nou spoustu nových a zajímavých věcí, které do sebe logicky zapadaly a dávaly

smysl. Už tehdy jsem měl ve stěnách „svého domečku“ přes dvacet centimetrů

tepelné izolace, což vyvolávalo další posměšky kolegů i pedagogů (tehdejší hra

nice „únosnosti“ byla 8 cm, ti hodně odvážní projektovali 10 cm!), rekuperaci

a řadu dalších „dnešních“ novinek. Tehdy mi také došlo, že mě vlastně baví něco,

o čem jsem se na škole samotné nic nedozvěděl a také že stavění ze dřeva je ve

světě úplně někde jinde, než tomu bylo tehdy u nás. Opět jsem začal uvažovat

o tom, že školy nechám, třebaže z úplně jiných důvodů než dříve.

Když vás něco baví a jste ochotni tomu i něco obětovat, zřejmě se vnitřně přepnete

na nějakou příslušnou vlnovou délku a informace k vám začnou plynout jiným

způsobem. Na konci fakulty jsem už měl řadu kontaktů, především zahraničních,

a alespoň základní přehled o dřevostavbách jako takových. O systému Two by

Four jsem věděl určitě víc, než bylo v té době u nás obvyklé. Mezi slepými je


PŘEDMLUVA

10 Stavíme dům ze dřeva

ale jednooký králem a při velikosti naší země a naší mentalitě stačí, abyste se

o něčem někde vhodně zmínili, a pokud se přitom příliš nezakoktáte, začnete

být považováni v dané oblasti za odborníka. Tyhle věci mi ale začaly docházet

až o něco později.

Už na škole jsem měl ale se svými kontakty a s jistým zapálením pro věc, která

navíc byla neobvyklá (a tedy určitě nebezpečná) jisté problémy. Hlavně kontakty,

především na Ameriku a Kanadu, byly nežádoucí a taky jsem to musel činovní

kům SSM, a dokonce i na vyšších místech, vysvětlovat. Tam bylo ale, naštěstí,

obtížné vysvětlit cokoli a protože šlo přece jen více o odbornost než o politiku,

dali mi nakonec pokoj.

Pak přišla první osobní zkušenost, kdy jsem, jako mladý inženýr nabitý vědo

mostmi, přišel na stavbu a měl jsem naprosto jasno v tom, jak věci fungují a taky

pocit, že mi nikdo nemusí, a taky nebude, nic vysvětlovat.

Zároveň jsem byl v montérkách, na sobě montážní pásek a v něm zapůjčené

potřebné nářadí, a vedle sebe Američana, který stavěl Two by Four už asi 200 let.

Mluvil málo a když, tak způsobem, že jsem mu skoro nerozuměl. Později, když

jsme se sblížili, jsem poznal, že je naopak velice hovorný a mluví dobrou anglič

tinou, tedy dobrou pro mě. Za ta léta mu ale už takových, jako jsem byl já, prošlo

rukama spousty a to, proč mě dostal na starost, není opravdu téma na nějaké

dlouhé povídání.

Mým velkým počátečním zklamáním bylo zjištění, že je skoro všechno jinak, než

jsem měl načteno, vystudováno a možná i vysněno. Toto zklamání bylo ale celkem

rychle vyváženo a později nahrazeno zadostiučiněním a poznáním, že ten čas

věnovaný přípravě nebyl ztracený, že se praxe bez teorie neobejde, a především

tím, že mě ta práce moc baví a že mě vnitřně uspokojuje. Věci do sebe začaly rych

le zapadat a k tomu prvotnímu „proč“ jsem krůček po krůčku přidával i „jak“.

Odcházet každý den ze stavby a v odrazu zapadajícího slunce vidět, jak dílo vašich

rukou opět o notný kus povyrostlo, to vše doprovázené vůní čerstvého dřeva, to

je rozkoš, kterou mi žádná jiná technologie stavby nenabídla. Být u toho, když se

stavba rodí, mít vše pod kontrolou a hlídat si to od počátku do konce, těžit ze štěstí,

že se můžete spolehnout na sv ůj tým, když to navíc jde velmi r ychle kupředu – to

je pocit, který dovede ocenit jen ten, kdo něco takového zažil. Pro ten pocit

a uspokojení zapomenete na to, že občas prší, je zima anebo se něco nedaří.

V současné době už nejsem na stavbě tak často jako dřív a bývá to hlavně

v souvislosti s nějakým problémem, který je třeba řešit. Ale pokaždé, když se


PŘEDMLUVA

11Stavíme dům ze dřeva

tam dostanu, mám takový zvláštní, skoro sváteční pocit. Mám to prostředí rád,

dává mi energii a potvrzuje, že to, co děláme, má význam a smysl. Z kanceláře

vypadají věci často jinak a považuji za štěstí, že mám možnost oba tyto pohledy

srovnávat.

Pohybujete-li se v určitém oboru, je asi pochopitelné, že se na tento obor začnete

dívat v širších souvislostech, že začnete pátrat po příčinách některých jevů a že

se budete snažit přispět k řešení alespoň některých problémů, se kterými se tento

obor potýká. Zjistíte také, že i váš obor je součástí nějakého většího celku a že

věci spolu až fascinujícím způsobem souvisí a jsou vzájemně propojeny.

Záměr napsat knihu o dřevostavbách se zaměřením na systém Two by Four, která

by byla blíže praktické realizaci než dosud vydané publikace, vznikl asi před pěti

lety, kdy mě oslovil pan redaktor Matulík z vydavatelství GRADA. Od počátku

jsem věděl, že mě to bude bavit, ale také mi bylo jasné, že to nebude žádná legrace

a že jen těžko budu hledat potřebný čas, který si taková věc vyžádá. Několik let

se mi pak dařilo úspěšně se vymlouvat na to či ono, až letos na jaře spadla klec

a já jsem byl doslova přinucen potvrdit konkrétní termíny.

Když jsem se rozhodl napsat tuhle knížku, musel jsem vyřešit ještě jeden problém,

a sice, jak oddělit svoje osobní (fi remní), a tedy menšinové zájmy od zájmů celku.

Jak dosáhnout, aby knížka nevyzněla jako propagace jednoho produktu a aby

čtenář nenabyl dojmu, že jsem tuhle knížku napsal jen proto, abych mu vnutil

to, čím se zrovna já zabývám. Nejsem přece z tohoto pohledu nezávislý. Snad

proto jsem věnoval více prostoru informacím, úvahám a námětům obecnějšího

charakteru. Některé pravděpodobně umožní čtenáři lépe se v oblasti orientovat,

s některými možná nebude souhlasit, o některých bude třeba ochoten diskutovat.

I proto byla napsána tato knížka. V tomto okamžiku mohu jen sdělit, že jsem si

vědom tohoto rizika a že jsem se snažil je minimalizovat. Bude pak na čtenáři

samém, aby posoudil, jak a do jaké míry se mi to podařilo.

Nepovažoval jsem také za vhodné napsat za stávající situace knihu, která by byla

přímým návodem a třeba konkrétním podkladem pro projektanty, jak je možné

systém Two by Four používat. Vycházím z toho, že máme-li se společně dostat

z bodu A do bodu B, je třeba tu vzdálenost opravdu ujít, krůček po krůčku. Jaké

koli zjednodušení a snaha „ošálit“ tento obecný princip se nakonec nevyplácí.

Můžeme zrychlit, můžeme využít zkušeností ostatních, není ale moudré něco

přeskočit. Knížka, kterou právě čtete, si klade za skromný cíl být jedním z prvních

krůčků na vytyčené cestě.


PŘEDMLUVA

12 Stavíme dům ze dřeva

Za to, že mohla tato kniha vzniknout, vděčím mnohým. Není dost dobře možné

všechny jmenovat a nechci na některé zapomenout. Chci ale přímo poděkovat

tátovi, který si už tuhle knížku nepřečte, alespoň ne tady, mezi námi. Vděčím mu

především za silný vztah přírodě, který ve mně pomáhal utvářet a který podpo

roval, a pak za ohromnou zkušenost, kdy mě už jako malé dítě bral do různých

továren a dílen a já měl možnost vidět, poznávat a často si i přímo zkusit, jak se to

či ono dělá. Přenesl na mě svoji fascinaci a úctu k poctivému a dobrému řemeslu

a jeho nositelům. To, že jsem se pak žádnému řemeslu ofi ciálně nevyučil, je jedna

z mála věcí, kterých v životě lituji.

Můj přímý dík patří rovněž našemu týmu, bez jehož pomoci a podpory bych

nikdy nenašel v běžném pracovním tempu dostatek času a energie pro napsání

této knížky. Děkuji i všem ostatním, kteří mi přímo nebo nepřímo pomáhají

a fandí.


KAPITOLA

1

ÚVOD

13Stavíme dům ze dřeva

1 Úvod

Psát knihu o tom, že lze taky stavět ze dřeva a že dřevo je nejenom možné, ale

dokonce velmi výhodné používat jako konstrukční stavební prvek, by mělo být

takříkajíc nošením dříví do lesa – tedy v tom smyslu, že jde o něco, co je všeo

becně známo.

Nicméně, není tomu tak, alespoň ne v naší zemi. Přitom máme větší zalesněnost

než např. Spojené státy (ČR cca 34 % území, USA cca 31 %), dostatek, přesněji

řečeno nadbytek dřeva v lesích, a tradici a zkušenost jdoucí do staletí. Ve všech

okolních vyspělých zemích se staví ze dřeva podstatně více než u nás a předpo

kládá se, že podíl dřevostaveb dále významně poroste. A není to výstřelek ani

rozhodnutí nějaké politické strany, která je bude zítra dementovat a po které za pár

let neštěkne ani pes. Není to ani žádná jednodenní senzace pro bulvár. Jde o zcela

jasný trend, který má řadu příčin a důvodů a který je svým způsobem nezvratný.

Obr. 1 Přírodu, jejíž jsme součástí, nevlastníme – máme jen možnost v ní po relativně

krátkou dobu pobývat a jsme odpovědni za to, jak se budeme po tuto dobu chovat.


ÚVOD

14 Stavíme dům ze dřeva

KAPITOLA

1

Stále více se toti ž ukaz uje, že současný způsob života nás l idí na Zemi, předevší m

v souvislosti s požadavky na energii a na druhé straně energetickými a materiální

mi zdroji, které nám příroda poskytuje, je třeba změnit a že pokud to neuděláme,

budeme konfrontováni s otázkou další existence lidského druhu a života na naší

planetě vůbec, a to v reálných časových horizontech.

Průmyslová revoluce umožnila do té doby nebývalý materiální blahobyt. Ten se

ale stal postupem času hlavní, a někdy dokonce pouze jedinou dimenzí lidského

života. Sám materiální blahobyt také začíná omezovat náš vlastní rozvoj – dove

deme vyrobit dostatek rybářských lodí, ale klesá množství ryb, které by mohly

lovit. Máme k dispozici výkonná čerpadla, ale začíná podstatnou měrou ubývat

pitné vody, kterou by mohla čerpat... Stávající praktiky jsou sice fi nančně ziskové,

avšak neudržitelné z hlediska dalšího lidského rozvoje (viz např. kniha Přírodní

kapitalismus – P. Hawken, A. Lovins, L. H. Lovins; Mladá Fronta, 2003).

Na jedné straně rychle přibývá lidské populace, a tedy pracovních sil (a to ještě

geografi cky a sociálně nerovnoměrně a dá se říci, že poněkud nevýhodně), zároveň

klesá počet pracovních příležitostí a i „vyspělé“ země zápasí dlouhodobě s neza

městnaností, na druhé straně rychle ubývají neobnovitelné materiální, a s nimi

i většina energetických zdrojů, na kterých jsme učinili naše životy závislé.

Způsob, jakým jsme se především od nástupu průmyslové revoluce naučili dranco

vat přírodní zdroje, nemá v historii lidské civilizace (pokud je vůbec možné použít

slova civilizace v jeho původním významu) obdoby a jistě za to neseme a ponese

me odpovědnost, ať už si to budeme či nebudeme schopni vůbec uvědomit. Míra

efektivity využití těchto zdrojů je přitom žalostně nízká. Nakládáme s nimi tedy

velice nehospodárně a nezodpovědně a přistupujeme k nim jako k něčemu, co je

v podstatě zadarmo, v neomezeném množství a jenom pro nás, teď a tady.

Spotřebováváme ohromné množství energie, kterou vyrábíme rovněž velice nee

fektivně a především ze zdrojů, které neumíme obnovit.

Produkujeme ohromné množství odpadů, které neumíme recyklovat a pokud

s nimi nějak nakládáme, je to za cenu drastické zátěže životního prostředí, na

jehož obnovu pak nemáme dostatek prostředků a energie.

Rozvírají se pomyslné nůžky mezi chudými, kterých je čím dál více, a bohatými,

kteří jsou stále bohatší. Pouze zlomek lidí spotřebovává většinu vyrobené energie

a dalších zdrojů. Pouze zlomek lidí také produkuje většinu odpadů.

Dvě třetiny lidí na planetě trpí nedostatkem potravy, na mnoha místech umírají

lidé, protože nemají co jíst. My, „civilizovaní“, utrácíme ročně miliardy dolarů za


KAPITOLA

1

ÚVOD

15Stavíme dům ze dřeva

nesmyslná množství nevhodné a stále méně kvalitní potravy, kterou proháníme

svými těly a kterou nakupujeme, už ne proto, že máme hlad, ale proto, že je v akci

anebo že na nás čeká soutěž na obalech nebo pod víčky. A další miliardy dolarů

pak utrácíme, abychom se zbavili problémů a civilizačních chorob, ke kterým

náš nezdravý způsob života zcela zákonitě vede.

Modlou současné doby se stal „ekonomický růst“, charakterizovaný indexem

hrubého domácího produktu. Ekonomickým růstem obhajují politici svůj mandát,

ekonomick ý r ůst je symbolem „prosper ity“ a „zdravého“ v ý voje společnosti. I ndex

hrubého domácího produktu je ale pouze měřítkem vydaných peněz, nikoliv

hodnot, které za tyto peníze získáváme. Defi nice ekonomického růstu zahrnuje

totiž všechny výdaje, bez ohledu na to, zda pro společnost představují přínos

nebo ztrátu, náklad nebo zisk (viz Přírodní kapitalismus).

Ekonomický růst bude tedy „příznivější“, pokud budeme stavět více věznic

v důsledku zvýšené kriminality, kterou nejsme schopni jinak zvládnout. Eko

nomicky porosteme, pokud budeme více peněz věnovat na obnovou zdevastova

ného životního prostředí, na řešení otázky rostoucího počtu drogově závislých,

pokud budeme nuceni více investovat do záchrany rostoucího počtu zraněných

při dopravních nehodách. Ekonomický růst podpoří i to, že se stále větší počet

domácností a ve stále větší míře zadlužuje a dokonce i to, že řada z nich si dále

půjčuje, aby byly schopny splácet předchozí půjčky, včetně obhajoby, že takový

vývoj je běžný v ostatních „vyspělých“ zemích, kde je míra zadluženosti domác

nosti ještě větší – pak už můžeme jen očekávat zprávu, že v ostatních „vyspělých“

zemích se lidé na ulici navzájem třeba střílí. Ekonomicky porosteme, pokud

budeme utrácet víc, než na co máme a dokonce i pokud budeme vyloženě plýtvat

a mrhat. To vše je tedy dokladem o „správném“ vývoji společnosti.

Člověk nemusí být nadán přílišnou inteligencí, aby si uvědomil, že tady něco

nehraje a že není něco v pořádku. Pro to, co se v současné době děje, už byl

navržen termín „neekonomický růst“ (viz Přírodní kapitalismus).

Na to, že je potřeba něco změnit, upozorňují někteří osvícení už desítky let. Pro

představitele moci i pro podstatnou část veřejnosti jsou však stále ještě nepoho

dlnými posly špatných zpráv. Jako vyjádření bezradnosti a neochoty zastánců

„růstu“ postavit se k problémům čelem, získávají tito lidé často nálepku ideologů

či zpátečníků, ačkoli tomu jejich postoje většinou vůbec neodpovídají.

Aktuálnost potřeby změnit dosavadní přístupy a zvyklosti je opravdu veliká.

Co je velice potěšitelné, změněný způsob uvažování a taky jednání je možné


ÚVOD

16 Stavíme dům ze dřeva

KAPITOLA

1

zaznamenat u některých osvícených fi rem a podnikatelských subjektů, a také v některých politických kruzích. Vůbec totiž neplatí, že změna žádoucím směrem musí znamenat snížení zisků a ztrátu prosperity jednotlivců a menšin. Naopak, žádoucí směr je takový, který umožní zlepšit (a často už i zachránit) situaci ve prospěch všech. Nejde o to, že věci není možné dělat jinak a lépe, nebo že by se nevědělo jak. Jde o to, že pro to je třeba něco změnit, především v nás samých – a to je problém. Stojíme tedy před úkolem pokud možno co nejrychleji snížit spotřebu energie všeobecně, vyrábět ji efektivněji a také mnohem efektivněji a hospodárněji využívat materiálních zdrojů, včetně rostoucího zastoupení zdrojů obnovitelných. Zcela zásadní podmínkou pro realizaci takových změn je ale vysoká úroveň morálky a etiky ve společnosti všeobecně. Zkušenosti tisíciletí prokazují, že sebebohatší a sebemocnější civilizace rychle končí, pokud začne úroveň morálky a etiky upadat a naopak, vysoká úroveň těchto hodnot je téměř jistou zárukou rozvoje a prosperity (viz kniha Umění vládnout – H. A.Mehler, B. Mrkos; Melantrich, 1994). 1.1 Širší energetické souvislosti výstavby V našich k l i matick ých podm í nkách spotřebovávají stávající budov y na sv ůj provoz (především vytápění) asi 45 % veškeré vyrobené energie! V oblastech, kde je nutno v létě chladit, může být toto číslo dokonce ještě vyšší. Začneme-li tedy jako stavaři uvažovat v „energetické“ rovině, musí nás zajímat i další energetické nároky, které se stavbami souvisí, chceme-li si udělat celkový obrázek. Je tedy třeba uvažovat rovněž energii, která je potřeba na výrobu stavebních materiálů, a energii na jejich přepravu, tedy např. energii potřebnou na vypálení cihel, energii na výrobu cementu, oceli atd. Vydejme se ale ještě dál, jakkoli to není zatím obvyklé:

Co energie a náklady na obnovu a rekultivaci krajiny, vzniklé nenávratným

vytěžením stavebních hmot (cihlářská hlína, písky, štěrky, vápenec a suroviny

na výrobu cementu, železná ruda atd.)?

Co energie a nák lady potřebné na obnov u komunikací zatěžovaných přepra

vou těžkých nákladů?

+


KAPITOLA

1

ÚVOD

17Stavíme dům ze dřeva

Co energie a náklady na likvidaci klasických staveb, přepravu a uložení sutí?

Co energie a náklady na obnov u k rajiny po v y těžení zdrojů na v ýrobu vlastní

energie (uhlí, plyn, nafta)? Kdybychom tyto náklady vyčíslili a zatížili bychom jimi výrobu cihel, cementu nebo ocel i, tedy tak, jak to opravdu je, cena těchto komodit by se okam žitě v yšplhala do závratné výše. Jejich cena je ale uměle dotována z kapes nás všech, neboť, pokud se v ůbec, např. do obnov y prostředí, i nvestuje, jsou na to používány státní prostředky (tedy peníze daňových poplatníků). Velice nespravedlivě pak na uměle nízkou, a vlastně dotovanou cenu cihel, oceli a cementu, přispívá i ten, kdo se rozhodne např. pro dřevostavbu. Na sestavení takového účtu není potřeba ani násobilky, snad jen trocha zdravého rozumu. Výsledek je o to víc alarmující. Poznámka: Především pro Evropu je pak typické, že je obtížné dobrat se na jejích trzích reálných cen. Politické tlaky a složité dotační a podpůrné systémy, často velice pečlivě skryté, až příliš často pak pouze jednostranně výhodné, deformují celé cenové prostředí, které je pak velice nepravdivé a neprůhledné. Budeme-li chtít začít hrát fér sami ze sebou, protože s přírodou, jejíž jsme součástí, se jinak hrát nedá a nevyplácí, budeme muset i toto klubko začít rozplétat. Stavebnictví a především nároky na provoz budov se tak velice významně zakusují do energetického koláče a není, zdá se, zrovna legrace je krmit. V rámci snižování potřeby energie a lepšího a efektivnějšího využití materiálových a energetických zdrojů představuje odvětví, na které bude třeba se zaměřit. Z toho, co jsem výše uvedl, nebude příliš obtížné sestavit jakési zadání: Jako rozumné a moudré se tedy jeví (respektive, jsme k tomu vlastním přičiněním donuceni) celé stavebnictví energeticky a nákladově zeštíhlit. Co to konkrétně znamená? • Používat takové materiály, které pochází z obnovitelných zdrojů a které nevy

žadují náročnou a nákladnou rekultivaci a obnovu krajiny po vytěžení, • používat takové materiály, jejichž výroba, transport a manipulace vyžadují

co nejméně energie, • stavět takové stavby, které by měly co nejnižší nároky na provoz, především

na vytápění, • stavět takové stavby, které budou mít co nejnižší energetické a nákladové

nároky na svojí adaptaci a přestavbu po dobu své fyzické životnosti a rovněž

pak v rámci jejich likvidace a odstranění,


ÚVOD

18 Stavíme dům ze dřeva

KAPITOLA

1

• stavět takové stavby, jejichž vznik, provoz i likvidace budou mít co nejnižší

energetické a nákladové nároky v souvisejících oblastech – doprava, manipu

lace, staveništní pracnost a její délka atd., • stavět takové stavby, které budou po uplynutí své fyzické existence co nejvíce

recyklovatelné, • snažit se podstatně lépe a efektivněji využívat stávajících zdrojů, materiálo

vých, energetických i lidských. Kdyby v roce 1770 někdo vystoupil a řekl, že během 80 let naroste produktivita práce o stovky procent a že práci 200 lidí nahradí stroje a práce jednoho člověka, zřejmě by mu nikdo nevěřil. Přesto se tato vize naplnila, dokonce dříve než za oněch 80 let. Vystoupit v dnešní době s tím, že je v našich silách několikanásobně lépe využívat stávající zdroje, snížit zátěž životního prostředí, podstatně snížit nároky na potřebu energie, najít ji né zdroje energie, z v ýšit počet pracovních př í ležitostí a umožnit tak lepší život na celé planetě, z dnešního pohledu tedy dokázat „zázraky“, není nic nereálného. Výzvou pro nás by mělo být, že naši předkové už takové zásadní změny realizovali, byť v jiných souvislostech. Tenkrát se to stalo proto, že změny byly možné a pro někoho velice výhodné. Dnes to musíme dokázat, chceme-li přežít. Naléhavost dnešní výzvy je opravdu značná, o to větší by mělo být naše odhodlání ji přijmout. 1.2 Vymezení pojmů Vzhledem k tomu, že dosud nebylo vytvořeno ustálené názvosloví v oboru a oblasti, kterou se budeme v této knížce zabývat, zvolíme si pro potřeby této knihy názvosloví vlastní. dřevostavba – tímto pojmem budeme rozumět stavební dílo, pro jehož nosnou

konstrukci a i další doprovodné konstrukce je použito dřevo, spolu s mate

riály na jeho bázi, a která je pak podle účelu a konkrétní potřeby doplněna

a kompletována dalšími prvky a technologiemi dřevěná konstrukce – nosná, případně nenosná konstrukce dřevostavby, případně

jiného typu stavby, vytvořená především ze dřeva a z materiálů na jeho bázi systém Two by Four (Stick Framing, Platform framing) – nejrozšířenější užívaný

konstrukční systém v rámci dřevostavby, vytvořený z fošen stejné tloušťky,


KAPITOLA

1

ÚVOD

19Stavíme dům ze dřeva

několika šířek a různých délek. Fošny jsou použity jak na svislé(stěny), tak na

vodorovné (stropy) a šikmé (střechy) konstrukce a jsou často doplněny deska

mi na bázi dřeva pro zajištění prostorové tuhosti a integrity celé konstrukce.

Stavby v systému Two by Four jsou vytvářeny přímo na stavbě. V češtině

nemá tento systém ustálený název, nejblíže by mu asi bylo označení „foš

nový“ systém. V rámci této knihy budeme ale i nadále používat osvědčený

Two by Four – název pochází z velikosti průřezu základního prvku 2×4“

(cca 50×100 mm); anglicky 2×4 = Two by Four. framing – dřevěná konstrukce včetně deskových materiálů v systému Two by

Four (anglický výraz by se dal volně přeložit jako „rámování“ nebo „vytváře

ní rámů“). Framingem budeme nazývat jak vlastní konstrukci, tak i proces

jejího vzniku. OSB desky – (Oriented Strand Board), deskový materiál vyrobený na bázi dře

va, z dřevěných plošných štěpků. Štěpky předepsané kvality a velikosti jsou

vrstveny minimálně ve třech vrstvách (rubová, středová a lícní) a v těchto

vrstvách jsou orientovány v na sebe kolmých směrech a za použití parafínu

a speciálních lepidel lisovány za vysokého tlaku na deskový konstrukční mate

riál. Desky OSB byly vyvinuty jako alternativa především překližek a jejich

podíl na trhu velice rychle roste. V rámci dřevostaveb se používají především

pro hrubé podlahy, jako opláštění a ztužení stěn a střech a pro některé další

aplikace. Desky se vyrábí v tloušťkách od cca 6 mm do 25 mm, v několika

formátech, s různou úpravou hrany a pro různé expozice ve stavbě. fyzická životnost stavby – doba, po kterou je stavba nebo její části schopna fyzicky

plnit očekávané funkce. Zde je vhodné rozlišovat mezi nosnou konstrukcí a kon

strukcemi doplňkovými. Perioda obnovy je pak určena konstrukcemi doplň

kovými (instalace, okna, vnitřní povrch atd.) a pohybuje se okolo 20–50 let.

Životnost nosné konstrukce se pak pohybuje okolo 80–150 let i více. morální životnost stavby – doba, po kterou nám stavba vyhovuje z hlediska pro

vozu a našeho individuálního vnímání kvality bydlení a života. Většinou

platí, že zde je požadovaná perioda obnovy kratší než jedna generace, tedy

15–30 let. stavba na klíč – tento pojem je spíš zažitý, než nějak exaktně defi novatelný. Pro

tože se ale často používá, je třeba ho alespoň pro potřeby této knihy lépe

vysvětlit. Stavbou na klíč rozumíme ucelenou dodávku stavebního díla nebo

jeho části, zahrnující vše, co s touto částí logicky i věcně souvisí, mezi dvěma




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.