načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stavební zákon s komentářem -- pro praxi – Jiří Plos

Stavební zákon s komentářem -- pro praxi

Elektronická kniha: Stavební zákon s komentářem
Autor: Jiří Plos
Podnázev: pro praxi

Kompletní znění stavebního zákona s komentářem na základě právního stavu k 1. 1. 2013, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu a rovněž další související zákony. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  672
+
-
22,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 800
Rozměr: 24 cm + 1 CD-ROM
Úprava: 769, 30 stran: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-3865-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kompletní znění stavebního zákona s komentářem na základě právního stavu k 1. 1. 2013, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu a rovněž další související zákony.

Popis nakladatele

Jediný kompletní a ucelený soubor zákonů a vyhlášek souvisejících se stavebním zákonem a výkonem povolání architektů a projektantů. Obsahuje kompletní znění stavebního zákona včetně novely platné od 1. 1. 2013, jeho prováděcí vyhlášky (stav k 31. 8. 2013), zákon o vyvlastnění a zákon o výkonu povolání a jeho prováděcí předpisy. Vše je opatřeno komentářem předního odborníka na stavební právo, právníka, teoretika, pedagoga a spolutvůrce zákonů JUDr. PhDr. Jiřího Plose. Kniha obsahuje také judikáty, vybraná barevná schémata, vzory podání, vzory rozhodnutí a smluv, důležité pro jednodušší orientaci v uvedených právních předpisech a jejich aplikaci. Součástí je rovněž CD-ROM s úplným zněním právních předpisů uvedených v publikaci, přílohami ke komentáři (schémata zákonů, vyhlášek a profesních procesů) a přílohami k vyhláškám. ([stav k 31.8.2013])

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Plos - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

STAVEBNÍ

ZÁKON

S KOMENTÁŘEM

PRO PRAXI

STAVEBNÍ ZÁKON

NOVELA 2012 A 2013

PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY

KE STAVEBNÍMU ZÁKONU

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ

SPRÁVNÍ ŘÁD

JIŘÍ PLOS

STAVEBNÍ

PRO PRAXI

ZÁKON

S KOMENTÁŘEM

JIŘÍ PLOS

STAV K 31. 8. 2013

+ CD-ROM

PŘÍLOHY KE KOMENTÁŘI

PLNÁ ZNĚNÍ PRÁVNÍCH

PŘEDPISŮ UVEDENÝCH

V PUBLIKACI

FORMULÁŘE

KE STAŽENÍ

Plastové potrubní systémy

• Systémy pro vnitřní instalace • Systémy pro inženýrské sítě

• Podlahové vytápění • Hospodaření s dešťovou vodou

WAVIN OSMA s.r.o.

Kostelec nad Labem, Rudeč 848, 277 13,

tel.: 596 136 295, fax: 596 136 301

info@wavin-osma.cz, www.wavin-osma.cz

Plastové potrubní systémy

• Systémy pro vnitřní instalace • Systémy pro inženýrské sítě

• Podlahové vytápění • Hospodaření s dešťovou vodou

WAVIN OSMA s.r.o.

Kostelec nad Labem, Rudeč 848, 277 13,

tel.: 596 136 295, fax: 596 136 301

info@wavin-osma.cz, www.wavin-osma.cz

Plastové potrubní systémy

• Systémy pro vnitřní instalace • Systémy pro inženýrské sítě

• Podlahové vytápění • Hospodaření s dešťovou vodou

WAVIN OSMA s.r.o.

Kostelec nad Labem, Rudeč 848, 277 13,

tel.: 596 136 295, fax: 596 136 301

info@wavin-osma.cz, www.wavin-osma.cz

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Jediný kompletní a ucelený soubor zákonů a vyhlášek souvisejících se stavebním zákonem a výkonem povo

lání architektů a projektantů. Obsahuje kompletní znění stavebního zákona včetně novely platné od 1. 1. 2013,

jeho prováděcí vyhlášky, zákon o vyvlastnění a zákon o výkonu povolání a jeho prováděcí předpisy. Vše je

opatřeno komentářem předního odborníka na stavební právo, právníka, teoretika, pedagoga a spolutvůrce

zákonů JUDr. PhDr. Jiřího Plose. Kniha obsahuje také judikáty, vybraná barevná schémata, vzory podání,

vzory rozhodnutí a smluv, důležité pro jednodušší orientaci v uvedených právních předpisech a jejich aplikaci.

Součástí je rovněž CD-ROM s úplným zněním právních předpisů uvedených v publikaci, přílohami ke komen

táři (schémata zákonů, vyhlášek a profesních procesů) a přílohami k vyhláškám.

JUDr. PhDr. Jiří Plos (*1952 v Plzni)

Právník, teoretik a pedagog. Přednáší na FA ČVUT Praha (obor právo a urbanismus)

a na FUA TU Liberec (obor právo a obor stavba měst). Odborná výzkumná, publikační,

přednášková a expertní konzultační činnost v oboru teorie a dějiny architektury a urbanis

mu, teorie prostorového (územního) plánování včetně strategického plánování obcí, měst

a regionů, právo se zaměřením na legislativu výstavby a výkonu povolání autorizovaných

architektů, památkové péče, životního prostředí včetně ochrany přírody a krajiny a orga

nizaci a výkon veřejné správy v uvedených sférách. Kromě práce na výzkumných projektech spolupracoval

na přípravě právních norem, zejména na nové koncepci stavebního práva, zákona o výkonu povolání,

zákonů o veřejné správě, zákona o muzeích a galeriích a zákona o památkové péči.

STAVEBNÍ

ZÁKON S KOMENTÁŘEM PRO PRAXI

Publikace je koncipována na systému vzájemných křížových odkazů mezi jejími jednotlivými část

mi, popřípadě kapitolami [SZvP_00_00], odkazů na jednotlivé právní předpisy nebo jejich jednotli

vá ustanovení [zákon č. 500/2004 Sb.; vyhláška č. 503/0006 Sb., § 18 odst. 5 SZ, § 149 odst. 1SŘ,

§ 17 písm. c) ZVPAIT a podobně], odkazů na jejich ucelené okruhy se shrnujícím komentářem

[SZvP_07_00], odkazů na schémata a další dokumenty uvedené v přílohách [P_00] a na soubor

nálezů Ústavního soudu [ÚS_00] a judikátů Nejvyššího správního soudu [NSS_00] a Nejvyššího

soudu [NS_00], přičemž číslování těchto odkazů odpovídá číslu v seznamu uvedeném v odkazu

nebo v příloze. Odkazy se vztahují jak k části tištěné, tak k obsahu CD-ROM.

Sponzorem publikace je společnost WAVIN OSMA s.r.o., největší dodavatel

plastových potrubních systémů v České republice.

www.wavin-osma.cz

Sponzorem publikace je společnost WAVIN OSMA s.r.o., největší dodavatel

plastových potrubních systémů v České republice.

www.wavin-osma.cz

Sponzorem publikace je společnost WAVIN OSMA s.r.o., největší dodavatel

plastových potrubních systémů v České republice.

www.wavin-osma.cz

Sponzorem publikace je společnost WAVIN OSMA s.r.o., největší dodavatel

plastových potrubních systémů v České republice.

www.wavin-osma.cz

Sponzorem publikace je společnost WAVIN OSMA s.r.o., největší dodavatel

plastových potrubních systémů v České republice.

www.wavin-osma.cz

JIŘÍ PLOS

STAV K 31. 8. 2013



GRADA PUBLISHING

JIří PLoS

Stavební zákoN

Grada Publishing

S komeNtářem

pro praxi

stavební zákon s komentářem

pro praxi

Doplněné a přepracované vydání knihy Nový stavební zákon s komentářem,

vydané v Grada Publishing, a.s. v roce 2007.

JUDr. PhDr. Jiří Plos TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5296. publikaci Odpovědná redaktorka Eva Škrabalová Sazba Jakub Náprstek Cover Photo © gettyimages.com Počet stran 800 První vydání, Praha 2013 Vytiskla tiskárna PBtisk Lektorovali Ing. Vladimír Rusek, Ing. arch. Jan Jehlík © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2013 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3865-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8740-4 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8741-1 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.


5

1. část

zákON č . 183/2006 SB., O úzEmNím PLáNOVáNí a StaVEBNím řáDU

(StaVEBNí zákON) ...................................................................................................................................9

1.1 Celkový obecný úvod .......................................................................................................................................9

1.1.1 úvod k vydání zákona v roce 2006 ......................................................................................................................9

1.1.2 úvod k vydání novely zákona v roce 2012 .........................................................................................................11

1.1.3 úvod: základní koncepce stavebního zákona ....................................................................................................20

1.2 Úvodní ustanovení [část první; § 1 až § 3]

[předmět úpravy a základní pojmy] ...............................................................................................................26

1.3 Výkon veřejné správy [část druhá; § 4 až § 17]

[úvodní ustanovení, výkon veřejné správy na úseku územního plánování,

výkon veřejné správy na úseku stavebního řádu] ..............................................................................................30

1.4 Územní plánování, územní řízení a úprava vztahů v území

[část třetí; § 18 až § 102]

[územní plánování, územně plánovací nástroje, územní řízení, úprava vztahů v území] ..................................42

1.4.1 územní plánování [část třetí, hlava první a hlava druhá; § 18 až § 24]

[cíle a úkoly územního plánování; obecná ustanovení a společné postupy v územním plánování] ...................42

1.4.2 Nástroje územního plánování [část třetí, hlava třetí; § 25 až § 75]

[územně plánovací podklady; politika územního rozvoje; územně plánovací dokumentace –

zásady územního rozvoje (kraje), územní plán (obce) a regulační plán] ....................................................................57

1.4.3 územní řízení [část třetí, hlava třetí; § 76 až § 100]

[územní rozhodnutí; územní řízení standardní; zjednodušené územní řízení;

územní souhlas; územní opatření] .....................................................................................................................91

1.4.4 úprava vztahů v území [část třetí, hlava třetí; § 101 a § 102]

[předkupní právo; náhrady za změnu v území] .................................................................................................118

1.5 Stavební řád [část čtvrtá; § 103 až § 157]

[stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, stavební dozor a zvláštní pravomoci

stavebního úřadu, „koordinátor bezpečnosti práce“, autorizovaný inspektor, povinnosti

a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb (stavebník, stavbyvedoucí a stavební

dozor, vlastník stavby a zařízení, provádění staveb, požadavky na stavby, stavební deník] .................121

1.5.1 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce [část čtvrtá, hlava první; § 103 až § 131]

[stavební řízení – povolení a ohlášení, stavební řízení a oznámení stavebního záměru

s certifikátem autorizovaného inspektora; užívání staveb – kolaudace (kolaudační souhlas)

a změny v užívání staveb; odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení] ..................................................121

1.5.2 Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu

[část čtvrtá, hlava druhá; § 132 až § 142] .........................................................................................................148

1.5.3 autorizovaný inspektor

[část čtvrtá, hlava třetí; § 143 až § 151] ............................................................................................................155

1.5.4 Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb

[část čtvrtá, hlava čtvrtá; § 152 až § 157]

[stavebník; stavbyvedoucí a stavební dozor; vlastník stavby a zařízení; provádění staveb;

požadavky na stavby; stavební deník] .............................................................................................................160

obsah

obsah


6

56789102340353906938 37

1.6 Společná ustanovení [část pátá; § 158 až § 184]

[vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlastníků technické infrastruktury, evidence územně

plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich, obecné požadavky na výstavbu,

účely vyvlastnění a úprava některých dalších vztahů v území, ochrana zvláštních zájmů v území

a součinnost správních orgánů, správní delikty, společné ustanovení k soudnímu přezkumu] ..........166

1.6.1 Vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlastníků technické infrastruktury ................................................167

1.6.2 Evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností

a nahlížení do nich ...........................................................................................................................................173

1.6.3 Obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění a úprava některých dalších vztahů v území ....................176

1.6.4 Ochrana zvláštních zájmů v území a součinnost správních orgánů ................................................................17 9

1.6.5 Správní delikty [část pátá, hlava pátá; § 178 až § 183] ....................................................................................182

1.6.6 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

[část pátá, hlava šestá – § 184] ........................................................................................................................186

1.7 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

[část šestá; § 185 až § 197] ...........................................................................................................................188

1.8 Účinnost [část sedmá; § 198] .......................................................................................................................196

2. část

zákON O VyVLaStNěNí ......................................................................................................................200

2.1 Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o odnětí nebo omezení

vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),

ve znění zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 405/2012 Sb. .........................................................................200

2.2 Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní,

vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 sb. a zákona č. 405/2012 Sb. ............215

3. část

PROVáDěCí VyhLáŠky kE StaVEBNímU zákONU ........................................................................220

3.1 V yhláška MMR č. 498/2006 Sb., ze dne

10. listopadu 2006, o autorizovaných inspektorech ...................................................................................220

3.2 Vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o dokumentaci staveb,

ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. ..................................................................................................................228

3.3 Vyhláška MMR č. 500/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o územně analytických

podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací

činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. ................................................................................................259

3.4 Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o obecných požadavcích

na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., vyhlášky č. 22/2010 Sb.,

vyhlášky č. 20/2011 Sb. a vyhlášky č. 431/2012 Sb. ......................................................................................291

3.5 Vyhláška MMR č. 503/2006 Sb., ze dne 10. listopadu 2006, o podrobnější úpravě územního

rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. .........................298

3.6 Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby,

ve znění vyhlášky č. 20/2012 sb. ..................................................................................................................371

3.7 Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích

zabezpečujících bezbariérové užívání staveb .............................................................................................386

6


4. část PRáVNí PřEDPISy UPRaVUJíCí DaLŠí POŽaDaVky BEzPEčNOStI

a OChRaNy zDRaVí PřI PRáCI V PRaCOVNěPRáVNíCh VztazíCh

a O zaJIŠtěNí BEzPEčNOStI a OChRaNy zDRaVí PřI čINNOStI NEBO

POSkytOVáNí SLUŽEB mImO PRaCOVNěPRáVNí Vztahy ..........................................................392

4.1 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo

poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona

č. 223/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 225/2012 Sb. ...................393

4.2 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006, o bližších minimálních

požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích ................................................401

4.3 Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006, o podmínkách akreditace

a provádění zkoušek z odborné způsobilosti ............................................................................................417

5. část zákON O VýkONU POVOLáNí a PROVáDěCí PřEDPISy k NěmU ................................................421

5.1 Zákon č. 360/1992 Sb., ze dne 7. května 1992, o výkonu povolání autorizovaných architektů

a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění

zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb.,

zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb. ...............................................421

5.2 Profesní předpisy .........................................................................................................................................438

5.2.1 Profesní a etický řád čka ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995,

ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 20. dubna 2002,

ze dne 24. dubna 2004, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008,

ze dne 17. dubna 2010, ze dne 16. dubna 2011 a ze dne 21. dubna 2012 ......................................................467

5.2.2 autorizační řád české komory architektů, schválený ministrem pro místní rozvoj,

ze dne 15. 10. 2008 pod č.j. 34445/2008 ......................................................................................................... 474

5.2.3 Disciplinární a smírčí řád čka ze dne 16. 04. 1994, ve znění ze dne

27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne

13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne

24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne

19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010 a ze dne 16. dubna 2011 ............................482

5.2.4 Soutěžní řád čka ze dne 24. dubna 1993, ve znění ze dne 16. dubna 1994,

ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 28. dubna 1998,

ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002,

ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007,

ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010,

ze dne 16. dubna 2011,

ze dne 21. dubna 2012 a ze dne 20. dubna 2013 ..................................................................................................495

5.2.5 Organizační, jednací a volební řád čka ze dne ze dne 24. dubna 1993,

ze dne 16. dubna 1994, ze dne 29. dubna 1995, ze dne 27. dubna 1996,

ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999,

ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004,

ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 17. května 2009,

ze dne 17. dubna 2010

a ze dne 16. dubna 2011 .................................................................................................................................. 518

5.2.6 Jednací řád valné hromady čka ze dne ze dne 20. dubna 2002, ve znění

ze dne 24. dubna 2004, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 16. dubna 2011 a ze dne 20. dubna 2013 ............... 518

7

obsah


8

56789102340353906938 37

6. část

zákON č . 500/2004 SB., SPRáVNí řáD, VE zNěNí zákONa č. 413/2005 SB.,

zákONa č. 384/2008 SB., zákONa č. 7/2009 SB., zákONa č. 227/2009 SB.

a zákONa č. 167/2012 SB. ....................................................................................................................519

7. část

StRUčNý PřEhLED PRáVNíCh PřEDPISů SOUVISEJíCíCh SE StaVEBNím zákONEm,

S INVEStIčNí čINNOStí V úzEmí a S VýkONEm POVOLáNí aUtORIzOVaNýCh

aRChItEktů, INŽENýRů a tEChNIků [S kRátkým kOmENtářEm] ..........................................584

7.1 Ús tavní rámec ................................................................................................................................................586

7.2 Výstavba .........................................................................................................................................................589

7.3 Veřejná správa ...............................................................................................................................................593

7.4 Péče o zdravé životní podmínky ..................................................................................................................611

7.5 Péče o přírodní a krajinné bohatství ............................................................................................................622

7.6 Péče o kulturní bohatství / památková péče ...............................................................................................651

7.7 Vzdělání (věda a výzkum, školství) ..............................................................................................................661

7.8 Informace a informační systémy / státní statistika .....................................................................................667

7.9 Infrastruktura dopravní a technická / dopravní a technická vybavenost území a staveb .......................672

7.10 Technická normalizace, metrologie a státní zkušebnictví .........................................................................706

7.11 Občanské a obchodní právo / podnikání .....................................................................................................709

7.12 Práva k duševnímu vlastnictví .....................................................................................................................730

7.13 Zadávání veřejných zakázek / soutěže o návrh – architektonické a urbanistické soutěže .....................735

7.14 Práce, sociální a zdravotní zabezpečení, mzdy a platy ..............................................................................739

7.15 Trestní a přestupkové právo .........................................................................................................................742

8. část

PřEhLED NáLEzů a JUDIkátů ...........................................................................................................746

BaREVNé PříLOhy ..............................................................................................................................769

56789107

1. část

zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování

a Stavebním řádu

(Stavební zákon)

ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb.,

zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb.,

zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,

zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb.,

zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona

č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona

č. 350/2012 Sb., a zákona č. 257/2013 Sb. 1.1 Celkový obecný úvod 1.1.1 Úv od k vydání zákona v roce 2006 Dne 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon, vydaný jako zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. Jak sám název napovídá, základní koncepce stavebního zákona setrvala na modelu z roku 1976, to jest na společné úpravě územního plánování a stavebního řádu. Oproti předchozí právní úpravě byla vyjmuta pasáž o vyvlastňovacím řízení, které je nyní upraveno normou samostatnou, a to zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění); základní pojetí vyvlastňovacího řízení však zůstalo zachováno [SZvP_02]. Oproti předchozí právní úpravě také byla poněkud změněna struktura zákona – do úvodních částí byla přesunuta jednak terminologie, jednak společná ustanovení o výkonu veřejné správy na úseku stavebního zákona.

10

56789102340353906938 37

ke s tejnému datu nabyly též účinnosti prováděcí vyhláška MMR č. 498/2006 Sb., o autorizovaných

inspektorech, vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláška MMR č. 500/2006 Sb.,

o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně

plánovací činnosti, vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,

vyhláška MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územ

ního opatření a vyhláška MMR č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního

zákona ve věcech stavebního řádu. kromě těchto nových předpisů byla novelizována vyhláška MMR č.

137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb.)

vyhláškou MMR č. 502/2006 Sb. zachována zůstává vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických

požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

(ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.). Všechny předpisy jsou součástí publikace v aktuálním (rozsáhle nove

lizovaném, popřípadě novém) znění a budou uvedeny samostatným textem a doplněny dílčími komentáři.

Nový stavební zákon měl přinést zásadní zjednodušení procedur spojených s územním plánováním a sta

vebním řádem. taková očekávání nejsou ovšem zcela reálná a neodpovídají ani současnému vývoji ve světě

a u nás. tato skutečnost je dána technickými a technologickými možnostmi současného člověka, jimiž je

s to radikálně proměňovat svět, na jedné straně (vyvolávajícími nezbytnost ochrany řady veřejných zájmů),

a ochranou práv všech, jichž se stavění dotýká, na straně druhé (projev demokracie společnosti). Stavební

zákon tak vytváří páteř veřejné správy území pro celou řadu dílčích oborových právních předpisů, zejména

zákona o péči o život a zdraví člověka, zákonů o péči o přírodní složky životního prostředí, zákona o památ

kové péči a podobně, neboť územně plánovací dokumentace je základním a rozhodujícím právním nástro

jem pro právně relevantní vyjádření shody dosažené pospolitostí obývající a spravující určitý správní celek

o usměrňování vývoje tohoto celku a o způsobech výkonu této správy. Jinak řečeno: stavební zákon vytváří

základní procedurální rámec pro uplatňování rozsáhlé škály právních předpisů uplatňovaných při využívání

území: k památkové péči, k ochraně přírody a krajiny, zemědělského půdního fondu a pozemků určených

k plnění funkcí lesa, k ochraně vod, k ochraně ovzduší, k řešení odpadů, k hygienickým podmínkám, k tech

nickým podmínkám dopravním (v široké škále dopravních aktivit) a inženýrským, k ochraně protipožární

a podobně. Přetrvávající mimořádně rozsáhlý resortismus českého (veřejného) práva, přebujelost zákonů

a především podzákonných právních předpisů – a v neposlední řadě také jejich kvalita, resp. nekvalita legis

lativně technická a jazyková je zároveň ovšem největší překážkou a brzdou jak účinného rozhodování, tak

účinné ochrany práv účastníků procesů vedených podle stavebního zákona. V důsledku tohoto stavu exis

tuje značné množství dotčených veřejných zájmů a tedy také dotčených správních úřadů, jejichž množství

nebylo omezeno! Omezen však nebyl, žel, ani počet speciálních stavebních úřadů a tedy také speciálních

stavebních řízení, v nichž se budou i nadále v samostatných správních řízeních speciálních (vodoprávním,

o pozemních komunikacích, o civilním letectví, o dráhách) vydávat i nadále samostatná správní rozhodnutí!

Stavební zákon a změnový zákon ovšem určité zjednodušení (v souběhu s novým správním řádem a čás

tečně též novým soudním řádem správním) přinesly alespoň potud, že ve většině těchto případů jednak

přesněji specifikovaly konkrétní správní a věcnou působnost jednotlivých dotčených správních úřadů, a to

ve vztahu k územnímu plánování, územnímu řízení a ke stavebnímu řízení, jednak uložily vydávat „toliko“

závazná stanoviska (§ 149 Sř), která nejsou samostatným správním rozhodnutím, jednak výslovně ulo

žily správním orgánům zachovávat kontinuitu svých vyjádření. Protože nejsou samostatným správním roz

hodnutím, nelze se proti nim odvolat přímo, nýbrž pouze prostřednictvím meritorního rozhodnutí (územního

rozhodnutí, stavebního povolení). V takovém případě ovšem přezkoumává toto závazné stanovisko resortně

nadřízený správní orgán, čímž se celá procedura opět podstatně brzdí. Negativní závazné stanovisko pak

znamená, že meritorní správní řízení musí být zastaveno. Protože řada těchto stanovisek musí být opět

opatřena – proti veškeré logice koncentrace a ekonomie řízení – předem (ba dokonce jsou do tohoto režimu

zahrnuti i vlastníci sítí technické infrastruktury, byť mají jinak postavení účastníků řízení), je tím koordinující

role stavebního úřadu opět podstatně narušena a oslabena. Problémy s tím spojené tak nutně přetrvají:

Za prvé: S každým meritorním správním řízením jsou i nadále spojeny procesní náležitosti, které budou

umožňovat účastníkům řízení formální procesní kroky brzdící efektivně celý rozhodovací proces bez

ohledu na oprávněnost vznášených požadavků a námitek; i bez samostatných správních řízení se jen pro

56789107

stým součtem jednotlivých procesů a s nimi spojených lhůt dá znovu dospět k dlouhým měsícům, ba létům trvání správních řízení v jedné jediné správní věci, přestože základem má být zákon stavební a jeho dvě základní správní řízení: řízení územní a řízení stavební, se zvláštním důrazem na řízení územní; Za druhé: Správní orgán, který má koordinovat rozhodování o stavbách a dalších aktivitách v území, je takto postaven před situaci, kdy nemůže fakticky správním řízením koordinovat různé zájmy a dohadovat jejich obsah a rozsah (koncentrační zásada řízení), neboť je již vázán závazným stanoviskem, jehož obsah lze měnit jen značně obtížně, nikoliv přímým vyjádřením zástupce dotčeného správního orgánu v příslušném procesním stadiu; celým procesem tak budou i nadále rozmělňovány konkrétní povinnosti i práva. zvláště frapantním příkladem této státně středné koncepce je možnost prolongace lhůt k vyjádření, poskytnutá zákonem dotčeným správním orgánům v procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Ochrana oprávněných zájmů a práv účastníků řízení, jakož i ochrana dílčích chráněných veřejných zájmů, se tak nelepší, neboť je do značné míry omezen prostor pro jejich účinnou a účelnou vzájemnou koordinaci a společné projednávání. Připomínáme současně, že navíc po určité (předem neodhadnutelné) období budou vedle sebe působit několik právních režimů – správní procesy vedené ► podle správního řádu platného do 31. prosince 2005 a souběžně podle stavebního zákona platného do

konce 31. prosince 2006; ► podle správního řádu platného od 1. ledna 2006 a souběžně podle stavebního zákona platného do

konce 31. prosince 2006; ► podle správního řádu platného od 1. ledna 2006 a souběžně podle stavebního zákona platného od

1. ledna 2007; ► podle správního řádu platného od 1. ledna 2006 a souběžně podle stavebního zákona platného od

1. ledna 2013; přičemž největším problémem bude v mnoha případech blízkost a podobnost, ba téměř stejnost právní úpravy, odlišená pouze drobnými odchylkami. tento stav bude zřejmě po určitou dobu živnou půdou pro chyby a následné napadání vydaných správních rozhodnutí z důvodů formálních i věcných pochybení. O to více pozornosti bude nutno všem procesům věnovat již při jejich přípravě a tím budoucím problémům důsledně předcházet. Je proto nezbytné uplatňovat při aplikaci nového stavebního zákona omezené možnosti, které zákon skýtá, co nejdůrazněji a nejúplněji a napomoci výkladem (a zřejmě i postupnými novelami) odstraňovat překážky a celý systém veřejného práva pročistit [NSS_09; NSS_30; NSS_33; ÚS_28; ÚS_32; ÚS_33; ÚS_61; ÚS_121; ÚS_125; ÚS_155]. 1.1.2 Úv od k vydání novely zákona v roce 2012 Pod č. 350/2012 Sb. byla publikována velmi rozsáhlá novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), která se dotýká s různou intenzitou téměř dvou třetin stávajících ustanovení a čítá téměř 250 novelizačních bodů. Sama skutečnost, že zákon byl až dosud opakovaně vícekrát novelizován (a to zákonem č. 68/2007 Sb., zákonem č. 191/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb., zákonem č. 345/2009 Sb., zákonem č. 379/2009 Sb., zákonem č. 424/2010 Sb., zákonem č. 420/2011 Sb., zákonem č. 142/2012 Sb. a zákonem č. 167/2012 Sb.), napovídá, že příprava takto významného právního předpisu, v systému veřejné správy klíčového, byla významně podceněna; omluvou není ani skutečnost, že rychlost novelizací českých právních předpisů obecně roste s často užívanou argumentací, že je to daň rychlým technologickým změnám, jimž je nutno se přizpůsobovat a reagovat na ně (například změny ve výkonu veřejné správy v souvislosti s digitalizací). Podíváme-li se však na novely blíže, stále častěji zjišťujeme, že přípravě právních předpisů není věnován potřebný čas – a především že postrádají zdůvodněné směřování, koncepci. V případě stavebního zákona je zřejmé, že se nejedná pouze o stavební zákon sám, nýbrž a především o jeho širší právní zázemí a souvislosti. Fragmentarizace českého práva, resortismus a s ním spojené důsledky, zejména duplicity, často triplicity – tedy vše, co bylo opakovaně vytýkáno českému právnímu prostředí v minulosti –, se nemění k lepšímu, nýbrž se spíše prohlubují. Je mimo veškerou pochybnost, že proměny a inovace technologické se významně dotýkají kulturněcivilizačních základů, kladou zcela nové otázky v souvislosti s proměnami ekonomickými a sociálními, na něž je nutno hledat nové odpovědi. V čase rychlých inovací jistě nelze

12

56789102340353906938 37

očekávat, že právní předpisy (zejména zákony) by měly podléhat této rychlosti v domnění, že změny před

pisů jsou touto odpovědí na rychlost. Očekávali bychom spíše, že právní předpisy budou koncipovány tak,

aby nevytvářely zbytečné tuhé bloky, nýbrž – při vědomí proměnlivosti světa – budou především vytvářet

pružné konstrukce, které poskytnou nezbytnou míru stability a zároveň umožní variace schopné reagovat

na detail, na změnu, aniž je nutně dotčena podstata. Jak je ze stavebního zákona patrno, od věcného

záměru z let po roce 2000 až do jeho vydání v roce 2006, jakož i jeho implementace a novelizace, je

„koncepce“ tohoto předpisu postavena na vyšší míře tuhosti a směřování k centralismu, jeho posilování

a utužování (za jiné uveďme opakující se snahu vytvořit Nejvyšší stavební úřad a koncipovat rozhodování

o stavbách zcela v rozporu s tradicí, blíže například správě berně); většina ustanovení předchozí právní

úpravy, která umožňovala v určitém rozsahu účelně a účinně reagovat na změny vyvolávané inovacemi

(tato tendence byla potvrzena zejména novelou provedenou zákonem č. 83/1998 Sb.), byla odstraněna, jak

uvádíme v komentáři k jednotlivým ustanovením. Obdobným procesem prochází i ostatní (resortní) právní

úpravy, jimiž je pozice stavebního zákona ještě hlouběji předurčována a přeurčována. Výsledkem je soubor

právních předpisů, který například velmi účinně brání smysluplnému krajinnému, urbánním a architektonic

kému vývoji. Nápravě nepostačuje ani soudní správní praxe, jakkoliv (jako relativně mladý a nedávno se

takto samostatně konstituující obor soudnictví) je možné výsledky působení správních soudů, zejména pak

Nejvyššího správního soudu, považovat v celkovém kontextu českého soudnictví převážně za přínosné.

zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013; k tomuto datu měly nabýt účinnosti též novelizované prováděcí

vyhlášky ke stavebnímu zákonu, což se však podařilo na poslední chvíli a s mimořádně krátkou legisva

kanční lhůtou pouze se dvěma vyhláškami (č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb.), dvě nabyly účinnosti až 30.

března 2013 (č. 499/2006 Sb. a 503/2006 Sb.), přičemž novelizovaná vyhláška o bezbariérovém užívání

staveb nebyla vydána dosud. Jestliže jsme připomenuli a s povzdechem konstatovali, že základní koncepce

tohoto zákona nebyla již při jeho přípravě v letech 2000 až 2006 dostatečně domyšlena ani koncepčně, ani

legislativně technicky provedena, a ovoce tohoto spěchu budeme sklízet trvale, neboť tento zákon nelze

zcela opravit, pak ani poslední rozsáhlá novela neodstranila celou řadu nedostatků, jejichž povaha je však

koncepční – i nadále je územně plánovací dokumentace, resp. způsob jejího vydání koncipován na všech

úrovních jako správní akt specifické povahy (opatření obecné povahy), jímž se do značné míry zcela ztrácí

smysl a účel plánování, a to zejména v úrovních vyžadujících vyšší míru abstrakce a agregace (zobecňo

vání) – správní úroveň krajů a celých obcí. I nadále zůstává zachována pouze závazná část a absentuje část

směrná, jejíž opuštění považujeme i nadále za rozhodnutí omylné, byť možná vyvoláno někdy nesprávnou

aplikací (například a typicky územním plánem hl. města Prahy z roku 1999). I nadále zůstává zachována

dvojí úroveň veřejnoprávního rozhodování o stavbách (územní řízení a stavební řízení) s mnoha obsahovými

i formálními překryvy, nemluvě o přetrvávajícím systému vícenásobného projednávání v procesech prak

ticky obsahově shodných (zejména překryvy se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí a zákonem

o ochraně přírody a krajiny). V této souvislosti i nadále (přes značná omezení a změnu celkové koncepce)

zůstává problematickou právní úprava zjednodušených forem řízení a především činnosti autorizovaných

inspektorů. Nedotaženosti jsou zřejmé i v části týkající se společných ustanovení, zejména důsledného pro

sazování odpovědnosti odborně způsobilých osob za výkon kontrolních činností, resp. dozorů či dohledů.

V tomto smyslu zůstává působnost resortně příslušného ministerstva pro místní rozvoj i přes některé noveli

zované části zákona i nadále tématem okrajovým, jakkoliv právě vady staveb a možnosti vzniku škod, resp.

nápravných opatření jsou jednou ze základních skutečností, kterou by mělo toto ministerstvo důsledně sle

dovat a prosazovat nápravu. Deficitní zůstává rovněž právní úprava technických požadavků na stavby (tech

nická normy a jejich účelná a účinná aplikace ve výstavbě tak, aby byla realizovatelná smysluplná městská

nebo venkovská výstavba s respektem k přírodním a krajinným složkám, s respektem ke kulturnímu dědictví,

avšak zároveň umožňující vstřebávat inovace a vytvářet nové krajinné, urbánní a architektonické vrstvy).

Rozsah novely v části první a druhé – pojmy a výkon veřejné správy na úseku stavebního zákona

Již v úvodních pasážích byly doplněny a nově formulovány některé pojmy, mezi nimiž nejpodstatnější (byť

zdaleka ne kvalitní, jak uvedeme níže) je nová formulace „zastavěné plochy“ – pojmu, který působil ve správní

praxi opakovaně obtíže. V úvodních částech doznala změn též úprava výkonu veřejné správy na úseku sta

13

56789107

vebního zákona, a to specificky pro interpretaci stavebního zákona jedno z klíčových ustanovení – § 4, v němž

jsou poněkud zpřesněny podmínky pro vydávání závazných stanovisek a stanovisek dotčených správních

orgánů. Jsou-li součástí žádosti varianty, posuzuje je nyní správní orgán všechny a každou samostatně. Ve

stávajícím § 13 byly nově vyjmenovány (definovány) obecné stavební úřady a byl vložen nový § 13a, který

stanovuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu. zpřesněny byly působ

nosti některých správních orgánů jakožto jiných stavebních úřadů v § 16. zrušen byl zcela zbytečný institut

Rady obcí pro udržitelný rozvoj (§ 9), který jen zatěžoval pořizovatelský proces bez jakéhokoliv přínosu, resp.

vytvářel (spíše se jen pokusil vytvořit) jakousi paralelu k formám již existujícím, jimž měla být právní úpravou

věnována podstatnější pozornost: mikroregionům obcí a možnostem jejich sdružování pro plánovací činnost.

Jsou-li změny v části první a druhé stavebního zákona spíše povahy dílčí (byť některé dosavadní nedo

statky neodstraňují), pak od části třetí stavebního zákona se jedná často o zásahy naprosto zásadní. S při

pomenutím předchozí druhé části byla upravena kvalifikační kritéria též pro výkon pořizovatelské činnosti

(§ 24). Víceméně zachováno bylo ustanovení § 21 o územně plánovací informaci, čímž rozpor mezi správ

ním řádem, na nějž se ustanovení stavebního zákona odkazuje, zůstává prakticky zachován.

Rozsah novely v části třetí – územní plánování, územní řízení a úprava vztahů v území

V územním plánování samém jsou podstatně dotčena a přepracována ustanovení o politice územního

rozvoje, o zásadách územního rozvoje, územním plánu (obce) a regulačních plánech. Dílčích, byť ne

nevýznamných změn doznalo územní řízení. zásadním přepracováním prošla ustanovení o úpravě vztahů

v území (výsledek ovšem nikterak podstatně nevybočil a od skutečného a efektivního promítnutí ekono

mických vztahů do území a do výstavby zůstal i nadále na hony vzdálen; skutečné pozitivní a negativní

externality a jejich důsledky v investiční činnosti tato novela neřeší).

V Politice územního rozvoje doznává změny proces pořizování s rozšířenou možností přístupu obcí do

projednávání a možností podat připomínky (nikoliv stanoviska, přestože přímý dopad PúR do území krajů

a obcí zůstává zachován). Rozšířena a poněkud jinak systémově zařazena jsou ustanovení o posuzování

vlivů na životní prostředí. Doplněny byly náležitosti procesu pořízení při aktualizaci z důvodu naléhavého

veřejného zájmu. Upřesněn byl rovněž režim uvedení podmínek a skutečností jinak příslušejících pláno

vací úrovni státu na úroveň krajů; podmínkou jejich zakotvení v zásadách územního rozvoje kraje je sou

hlas státu (stát uvedení takové skutečnosti zúR svým stanoviskem nevyloučí).

Obdobně jsou koncipovány i změny zúR. zpřesněno bylo zejména ustanovení § 36 odstavce 2, stanovující

podmínky a náležitosti následného prověřování podmínek využití a uspořádání území kraje územní studií

nebo regulačním plánem. zúR mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho zadání jen

v dohodě s obcemi v řešeném území. Významnou změnou je ustanovení (poněkud nedostatečně, ale přece)

reagující na nesmyslné podrobnosti neodpovídající příslušným plánovacím úrovním; v případě zúR byla v § 36

na konci odstavce 3 doplněna věta „Zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazují

cím rozhodnutím.“ Prakticky zcela jsou přepracována ustanovení o pořizování návrhu zásad územního rozvoje,

o řízení o zúR a o aktualizaci zúR. Podrobnější popis bude uveden v příslušných komentářích této publikace,

proto připomeneme především doplněné ustanovení § 42 o nové odstavce 6 a 7, které stanovují postup v pří

padě, že dojde ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li podle nich rozhodovat pro rozpor s PúR

anebo bude kraji podán oprávněným investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje z důvodu rozvoje

veřejné dopravní nebo technické infrastruktury. Doplněn byl také postup úhrady pořizování zúR v případech

vyvolaných výhradní potřebou navrhovatele, resp. důsledky schválené PúR.

změny v ustanoveních dotýkajících se úP (obce) jsou obdobné povahy jako v případě zúR. I v tomto pří

padě mohou být součástí obsahu úP záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách

územního rozvoje, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativ

ních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. I v úP doznalo podstatnějšího dopracování ustanovení

14

56789102340353906938 37

o podmínkách podmiňujícího pořízení RP nebo územní studie, resp. dohody o parcelaci nebo plánovací

smlouvy (v souvislosti s navazujícími ustanoveními). I v případě úP bylo v § 43 na konci odstavce 3 dopl

něno ustanovení, že „Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat

podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.“ Přepracovány byly

rozsáhle též pasáže týkající se pořízení zadání a návrhu. zásadní změnou je vypuštění fáze „konceptu“

územního plánu, která je nahrazena případným opakovaným projednáním upraveného návrhu, popřípadě

až vypracováním nového návrhu. V uvedeném smyslu byly také přepracovány lhůty projednávání, zejména

v případě „variantního řešení návrhu“. Podstatně novelizováno bylo ustanovení o návrhu územního plánu

se zapracovanými podmínkami pro posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEa) včetně návrhu

případných kompenzačních opatření. Podrobnější popis bude uveden v příslušných komentářích této pub

likace, proto i zde pouze připomeneme doplněné ustanovení § 55 nový odstavec 3, který stanovuje postup

v případě, že dojde ke zrušení části územního plánu (obce), nebo nelze-li podle nich rozhodovat pro roz

por se zúR. Doplněn byl také postup úhrady pořizování úP v případech vyvolaných výhradní potřebou

navrhovatele, resp. důsledky schválené PúR. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování

se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn. změny doznaly též podmínky pořizo

vání „vymezení zastavěného území“ (§ 59), které bude nyní pořizovat pořizovatel (nikoliv obligatorně obec

s rozšířenou působností).

Rozsáhlé změny, resp. přepisu doznala též ustanovení o regulačním plánu. zachován zůstává model RP

z podnětu a na žádost. mění se základní koncepce v tom smyslu, že RP již nenahrazuje územní rozhod

nutí, nýbrž je toliko nahradit může; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhod

nutí nahrazuje, přičemž stavební zákon stanovuje podrobné podmínky pro případnou náhradu územního

rozhodnutí zejména v souvislosti s procesem posuzování vlivu na životní prostředí s přímými důsledky pro

předložený návrh RP. za velmi problematickou nutno ovšem označit úpravu, která stanovuje, že RP vydaný

krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi, čímž se zmatečnost celého sys

tému územního plánování a logika plánovacích úrovní jenom potvrzuje! Obdobně s ustanovením § 88 Sz

je konstruován též § 66 odst. 3: „V případě, že záměr klade nové nároky pouze na veřejnou dopravní nebo

technickou infrastrukturu nebo na veřejná prostranství, může žadatel místo návrhu plánovací smlouvy dolo

žit smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, které zajistí vybudování

nebo úpravu této infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro uskutečnění záměru, a smlouvu s obcí

o vybudování veřejných prostranství“. Přepracováno je znění řízení o regulačním plánu, jakož i posouzení

regulačního plánu pořizovatelem. S přihlédnutím k povaze RP a jeho blízkosti územnímu rozhodnutí je sta

vebním zákonem stanovena též doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu (koncipovaná obdobně

jako platnost vydávaných správních rozhodnutí dle Sz).

V části upravující podmínky územního řízení byla dotčena novelou především ustanovení vstupní, jimiž se

vymezuje předmět a zejména případy, na něž se územní řízení a rozhodnutí nevztahují (§ 78 a § 79 – pří

pady přípustné náhrady úř a úR a případy o vyloučení některých staveb z dosahu úř a úR, s výjimkou

případů, kdy se jedná o památky, popřípadě o případy vyžadující EIa; v souvislosti s tím byl i zpřesněn

§ 80 odst. 3), jakož i nově vložený § 78a, jímž se podrobněji stanovují podmínky uzavření veřejnoprávní

smlouvy subordinační, jíž se může nahradit vydání územního rozhodnutí. Podstatným doplněním (vyvo

laným však především ne zcela logickým výkladem Sz ministerstvem) je vložení § 94a a § 96a; v prvním

případě se jedná o společné územní a stavební řízení, ve druhém případě o společný územní souhlas

a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Vzhledem k nejasnostem při praktické aplikaci veřejnoprávních smluv na rozhodovací procesy bylo vloženo

nové ustanovení podrobně vymezující podmínky uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi žadatelem a sta

vebním úřadem o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která

nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno

stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. aktivní role je určena žadateli, který

předkládá návrh spolu s doloženými závaznými stanovisky nebo rozhodnutími DOSS a se souhlasy osob

dotčených záměrem, které by jinak byly účastníky řízení. Návrh smlouvy posuzuje stavební úřad, který pak

uzavření smlouvy ediktálně oznámí a doručí obci, není-li sama stavebním úřadem. účinky veřejnoprávní

15

56789107

smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let.

Podrobněji upraveny byly případy, kdy účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají. Platnost veřejnoprávní

smlouvy lze prodloužit a smlouva je přezkoumatelná z moci úřední v přezkumném řízení podle správního

řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí

ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřej

noprávní smlouvy.

změny doznalo rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, obsahové a formální náležitosti žádosti

o vydání územního rozhodnutí (zpřísněn je režim dokládání stanovisek dotčených správních orgánů při

podání žádosti, který je však rozporný s § 4 a s § 89 odst. 1 SZ, jakož i s logikou celého procesu). Rozsáh

lých změn doznalo též ustanovení § 87 o podmínkách zahájení územního řízení; podstatnou skutečností je

podmínka zpracování dokumentace oprávněnou osobou (projektantem); tento nedostatek nelze zhojit a je

obligatorním důvodem pro zastavení řízení. Doplněno bylo ustanovení § 88, které umožňuje stavebnímu

úřadu vyžadovat plánovací smlouvu s obcí nebo vlastníky technické a dopravní infrastruktury, jestliže se

záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce, nebo vlastnictví vlastníků

veřejné dopravní a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; pokud žadatel nepřed

loží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. zcela přepracováno

je ustanovení § 91 o posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení; rozšiřuje se okruh případů,

kdy lze územní řízení spojit s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního

právního předpisu

u záměrů

► uvedených v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

► u kterých příslušným úřadem je krajský úřad a

► u kterých proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení spojení těchto postupů nevyloučil.

ani popsaná změna však neléčí neduh české právní úpravy, jímž je souběh různých procesů fakticky

identického obsahu (se značnými a zatěžujícími nároky finančními a časovými). Neřeší rovněž problém

vymezení okruhu případů podléhajících EIa nebo zjišťovacímu řízení, který neplyne z evropských směrnic

a nemá v tomto rozsahu v Evropě obdobu. I nadále trvá souběžné ediktální doručování s doručováním do

vlastních rukou žadatele a obce v případě řízení s velkým počtem účastníků; dílčí změny se týkají toliko

označování účastníků řízení podle evidence pozemkové. Poněkud zpřesněny byly případy, kdy územní

rozhodnutí nepozbývá platnosti.

základní zásady pro společné územní a stavební řízení vycházejí ze skutečnosti, že musejí být splněny

požadavky a náležitosti obou vedených řízení, přičemž posouzení žádosti se děje vždy v souběhu obou

příslušných ustanovení Sz (to jest například podle § 90 a 111). Výroková část společného rozhodnutí obsa

huje výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je vykonatelný nabytím

právní moci výroku o umístění stavby.

zpřesněna či částečně přepracována jsou též ustanovení § 95 a § 96 o zjednodušeném územním řízení

a vydání územního souhlasu. zpřesněny byly především případy, kdy jsou tyto postupy přípustné, pod

mínky a náležitosti podání žádosti a jejího doložení, podmínky doručování a příslušné lhůty. základní

pochybnosti o účelu a smyslu takto koncipovaných „zjednodušených“ procedur však zcela odstraněny

nebyly. Bez ohledu na toto konstatování však lze ocenit snahu po zjednodušení spočívající v možnosti

vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Stavebník může

ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 provést na základě společného souhlasu. Společný sou

hlas se doručuje stavebníkovi. Současně se společný souhlas doručí dotčeným orgánům, osobám uve

deným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem.

místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou

dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného staveb

ního úřadu, a stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsa

hujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru. Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost

o územní souhlas nebo ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu

nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být přímo dotčena práva dal

+

16

56789102340353906938 37

ších osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5. Podané ohlášení

stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad stavebníkovi sdělí. Společný

souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání.

Nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost

společného souhlasu nelze prodloužit.

úplným přepracováním (byť nikoliv opuštěním poněkud zmatené koncepce) prošla ustanovení o úpravě

vztahů v území, a to § 101 o předkupním právu a § 102 o náhradách za změny v území.

Rozsah novely v části čtvrté a páté – stavební řád a společná ustanovení

koncepce části čtvrté Sz – stavebního řádu – zůstává v principu zachována; přesto doznala jednotlivá

ustanovení „zásadních“ přepracování v tom smyslu, že ve výčtu staveb (§ 103 a §



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.