načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Stavební smluvní právo - Lukáš Klee

Stavební smluvní právo
-7%
sleva

Kniha: Stavební smluvní právo
Autor: Lukáš Klee

Výklad různých problémů z oblasti stavebního smluvního práva v mezinárodních souvislostech. ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  920 Kč 856
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
28,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 29Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer ČR
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 504
Rozměr: 22 cm
Vydání: Vydání první
Skupina třídění: Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí
Jazyk: česky
Datum vydání: 20.11.2015
ISBN: 978-80-7478-804-8
EAN: 9788074788048
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Výklad různých problémů z oblasti stavebního smluvního práva v mezinárodních souvislostech.

Popis nakladatele

Rozsáhlá monografie Stavební smluvní právo dává čtenáři možnost seznámit se se všemi rozličnými aspekty této disciplíny. V 18 kapitolách autor vysvětluje specifika výstavbových projektů, vliv rozhodného práva v různých zemích, vliv práva veřejných zakázek, věnuje se obvyklým dodavatelským systémům, jako je generální dodavatelství a Design-build, popisuje specifika metody EPC a EPCM, analyzuje ve velkém detailu význam času, určení ceny díla, problematiku změn díla (variations), nároků (claimů), claim managementu a řešení sporů v adjudikaci. Dále se autor věnuje unifikaci a globalizaci ve stavebnictví, vzorovým smlouvám, jako jsou FIDIC, VOB, NEC apod., pojištění, zajištění, výstavbě v podzemí, výstavbě infrastruktury a výstavbě například i zdravotnických zařízení.

Kniha obsahuje též desetijazyčný slovník stavební smluvní terminologie.

Autorovi je vlastní praktický přístup založený na hluboké analýze reality výstavbových projektů u nás i v zahraničí. Staví ovšem též na rozsáhlé znalosti teorie podpořené nesčetnou judikaturou z mnoha zemí světa.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Lukáš Klee - další tituly autora:
Smluvní podmínky FIDIC Smluvní podmínky FIDIC
Smluvní vztahy výstavbových projektů Smluvní vztahy výstavbových projektů
 (e-book)
Smluvní vztahy výstavbových projektů - 2. vydání Smluvní vztahy výstavbových projektů
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5

Obsah

O autorovi ................................................... 20

Úvod ........................................................ 21

Kapitola 1 Výstavbové projekty ............................25

1. Unikátnost stavebnictví ................................... 25

1.1 Individuálnost výstavbového projektu ................. 25

1.2 Úlohy a vztahy ..................................... 26

1.2.1 Stavební podnikatelé ........................ 27

1.2.2 Projektanti ................................. 27

1.2.3 Regulátoři ................................. 27

1.2.4 Zákazníci .................................. 28

1.2.5 Uživatelé .................................. 28

1.3 Správa zakázky .................................... 28

1.3.1 Správce stavby ............................. 30

1.3.2 Potvrzování a určování správce stavby ........ 33

1.3.3 Odpovědnosti a ručení správce stavby ......... 35

1.3.4 Neutralita správce stavby .................... 35

1.3.5 Omezení kompetencí správce stavby .......... 36

1.4 Důležité aspekty výstavbových projektů ............... 38

1.4.1 Spolupráce a konfl ikty ...................... 38

1.4.2 Překrývání fází výstavbového projektu ........ 38

1.4.3 Přípustnost změn a potřeba jejich řešení ....... 39

1.5 Typické smlouvy ................................... 39

1.6 Nebezpečí a rizika podnikání ve stavebnictví .......... 40

1.6.1 Identifi kace nebezpečí ....................... 40

1.6.2 Analýza rizik .............................. 41

1.6.3 Opatření proti riziku ........................ 41

1.6.4 Alokace rizik ve smlouvě .................... 42

1.7 Zahraniční podnikání ve stavebnictví ................. 43


6

STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO

6

1.7.1 Manažerské analýzy při zahraničním

podnikání ................................. 44

1.7.2 Typická nebezpečí a jejich zdroje při vstupu

na nový trh ................................ 45

1.7.3 Podnikání prostřednictvím pobočky nebo

dceřiné společnosti ......................... 47

Kapitola 2 Kontinentálně-evropské právo a common law ....49

1. Sbližování právních systémů ............................... 49

1.1 Smluvní pokuta za zpoždění / paušalizovaná náhrada

škody za zpoždění (delay damages) ................... 51

1.2 Dokončení díla (substantial completion) / splnění

smlouvy (performance) ............................. 52

1.3 Převzetí díla ....................................... 52

1.4 Závaznost rozhodnutí v adjudikaci .................... 54

1.5 Limitace odpovědnosti .............................. 54

1.6 Zánik nároku (claimu) při jeho pozdním oznámení ..... 55 1.7 Netransparentní přenesení rizika ..................... 56

1.8 Vyšší moc a další události, jež umožňují změnu anebo

ukončení smlouvy .................................. 57

1.9 Nezávislost správce stavby .......................... 59

1.10 Princip ochrany dobré víry (dobrých mravů) ........... 60

1.11 Ukončení smlouvy podle vlastního uvážení

(termination in convenience) ......................... 61

1.12 Časové aspekty [plnění v přiměřené

době bez určení termínu dokončení (time at large),

souběžné zpoždění (concurrent delay), časové rezervy

(fl oat)] ............................................ 62

1.13 Oceňování náhrady škody vzorcem (matematickým

modelem) ......................................... 62

1.14 Zákonná odpovědnost za vady ....................... 63

1.15 Režim odpovědnosti za plnění ....................... 63

2. Vzájemné ovlivňování common law a kontinentálně

-evropského práva ........................................ 64

Kapitola 3 Metody dodávky ...............................69

1. Základní charakteristiky metod dodávky .................... 69

1.1 Odpovědnost za projektovou dokumentaci ............. 70

OBSAH

7

1.2 Určení ceny díla .................................... 71

1.3 Správa zakázky .................................... 71

1.4 Rozdělení odpovědností (alokace rizik)

a nároky na dodatečné peníze a čas (claimy) ........... 72

1.5 Generální dodavatelství / Design-Bid-Build (DBB) ..... 72 1.6 Design-Build (DB) ................................. 73

1.6.1 Odpovědnost za plnění: Řádná péče versus

zajištění vhodnosti díla k danému účelu ....... 75

1.6.2 Pojištění profesní odpovědnosti u projektů

Design-Build ............................... 76

1.6.3 Zadávání zakázek u projektů Design-Build .... 77

1.6.4 Požadavky objednatele u projektů

Design-Build ............................... 79

1.7 Rozlišení smluvních podmínek FIDIC z hlediska

metod dodávky ..................................... 80

1.7.1 Design-Build podle FIDIC ................... 81

1.8 Construction Management (CM) ..................... 84

1.8.1 CM at-risk ................................. 85

1.9 Multiple-Prime Contracts ............................ 86

1.10 Rozšířené metody dodávky .......................... 86

1.10.1 PPP ....................................... 87

1.11 Další metody dodávky .............................. 87

1.11.1 Partnering ................................. 87

1.11.2 Projekty Fast Track ......................... 88

1.11.3 Alliancing ................................. 89

1.11.4 Včasné zapojení zhotovitele (ECI) a dohoda

o předrealizačních službách .................. 90

1.11.5 BIM (Building Information Modeling) ........ 91

Kapitola 4 Specifi ka EPC a EPCM .........................95

1. Metody technologických dodávek .......................... 95

2. EPC (Engineer-Procure-Construct) ......................... 96

2.1 Výhody metody EPC ............................... 97

2.2 Nevýhody metody EPC ............................. 97

2.3 Klíčové otázky při přípravě EPC projektů ............. 98

2.4 Smlouva v režimu EPC připravená „na míru“ .......... 99

2.5 Zakázky „na klíč“ v režimu EPC ..................... 99

2.6 Projektová dokumentace u projektů EPC ............. 101


8

STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO

8

3. EPCM (Engineer-Procure-Construction Management) ....... 101

3.1 Výhody metody EPCM ............................ 104

3.2 Nevýhody metody EPCM .......................... 104

4. EPC nebo EPCM? ....................................... 105

Kapitola 5 Unifi kace a standardizace stavebního

smluvního práva ............................. 109

1. Unifi kace ............................................... 109

1.1 Unifi kace na úrovni zákona, zásad a vzorových

dokumentů ....................................... 109

1.1.1 Unifi kace na úrovni zákona ................. 109

1.1.2 Unifi kace na úrovni zásad .................. 110

1.1.3 Unifi kace na úrovni vzorových dokumentů ....111 1.2 Stavební sdružení (společnost) ...................... 112

1.2.1 Sdružení bez solidární odpovědnosti

a bez právní subjektivity .................... 113

1.2.2 Konsorcium ............................... 113

1.2.3 Sdružení se solidární odpovědností a s právní

subjektivitou (ARGE) ...................... 114

1.3 Finanční instituce a jejich vliv na unifi kaci

a standardizaci .................................... 115

1.3.1 Fondy Evropské unie....................... 115

1.3.2 Evropská investiční banka .................. 115

1.4 Smluvní (obchodní) podmínky podle rozhodného

práva ............................................ 116

1.5 Smysl vzorových dokumentů v rámci výstavbových

projektů .......................................... 117

1.6 Standardizované vzory smluv jako pramen

objektivního dispozitivního práva ................... 119

1.7 Vliv na rozhodování sporů .......................... 121

1.8 Obligační statut smlouvy ........................... 122

1.9 Výklad ........................................... 123

1.10 Kontext obchodní zvyklosti ......................... 124

2. Zásady lex constructionis ................................. 125

2.1 Ochrana proaktivity a dobré víry z hlediska doby

výstavby ......................................... 126

2.2 Přípustnost a nutnost změn ......................... 128


9

OBSAH

9

Kapitola 6 Cena ......................................... 131

1. Určení ceny díla ......................................... 131

1.1 Ekonomické vlivy na cenu díla ...................... 133

1.2 Konstrukce ceny díla .............................. 133

1.3 Položková cena (měřená zakázka) ................... 135

1.3.1 Metody měření ............................ 136

1.3.2 Podmíněné obnosy ......................... 137

1.3.3 Opce ..................................... 138

1.4 Paušální cena ..................................... 139

1.5 Nákladová cena ................................... 141

1.6 Garantovaná maximální cena ....................... 142

1.7 Cílová cena ....................................... 143

1.8 Určení ceny díla podle nového občanského zákoníku . . 144

1.9 Vyúčtování, platby a splácení celkové ceny ........... 146

1.10 Projektové fi nancování ............................. 146

1.11 Cena ve smluvních podmínkách FIDIC

pro smlouvy o dílo ................................ 147

1.12 Překročení předpokládané ceny ..................... 148

1.12.1 Příklady překročení předpokládané ceny

ze zahraničí ............................... 150

1.13 Změna ceny jako přirozená vlastnost velkých

výstavbových projektů ............................. 154

1.14 Mimořádně nízká nabídková cena ................... 156

Kapitola 7 Čas .......................................... 161

1. Časové aspekty velkých výstavbových projektů ............. 161

1.1 Řízení času ....................................... 161

1.2 Zpoždění a prodloužení doby pro dokončení .......... 164

1.3 Metoda kritické cesty .............................. 169

1.4 Harmonogram .................................... 170

1.5 Časová rezerva .................................... 172

1.6 Plnění v přiměřené době bez určení termínu dokončení

(time at large) ..................................... 174

1.7 Souběžné zpoždění ................................ 177

1.8 Ztížené podmínky realizace ......................... 181

1.9 Doba pro dokončení podle FIDIC ................... 182

1.10 Harmonogram podle FIDIC......................... 184

1.11 Zpoždění a přerušení realizace podle FIDIC .......... 186


10 STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO 10

1.11.1 Zpoždění realizace ......................... 186

1.11.2 Přerušení realizace ......................... 187

1.12 Ukončení smlouvy podle FIDIC ..................... 187

2. SCL Protokol: Standard pro řízení zpoždění a ztížených

podmínek (poruch) realizace výstavbového projektu ......... 188

2.1 Harmonogram a průběžné záznamy .................. 190

2.2 Smysl prodloužení doby pro dokončení .............. 191

2.3 Oprávnění k prodloužení doby pro dokončení ......... 191

2.4 Postup pro uznání prodloužení doby pro dokončení .... 191

2.5 Vliv zpoždění ..................................... 191

2.6 Postupná aktualizace prodloužení doby

pro dokončení ..................................... 192

2.7 Časová rezerva a její vztah k době pro dokončení...... 192

2.8 Časová rezerva a její vztah ke kompenzaci ........... 192

2.9 Souběžné zpoždění a jeho vliv na oprávnění

k prodloužení doby pro dokončení ................... 193

2.10 Souběžné zpoždění a jeho vliv na oprávnění

ke kompenzaci za prodloužení ...................... 193

2.11 Identifi kace časových rezerv a souběžného

zpoždění ......................................... 193

2.12 Následná analýza zpoždění ......................... 193

2.13 Zmírnění zpoždění a zmírnění ztráty ................. 194

2.14 Vazba mezi prodloužením doby pro dokončení

a kompenzací ..................................... 194

2.15 Ocenění změn díla (variací) ......................... 194

2.16 Princip kalkulace kompenzace za prodloužení ........ 194

2.17 Význam nabídkových cen .......................... 195

2.18 Lhůta pro ocenění kompenzace ..................... 195

2.19 Souhrnné nároky .................................. 195

2.20 Akcelerace ....................................... 195

2.21 Poruchy (ztížené podmínky realizace) ................ 196

2.22 Vývoj SCL Protokolu .............................. 196

Kapitola 8 Změny ....................................... 199

1. Přirozená potřeba změn v průběhu realizace výstavbového

projektu ................................................ 199

2. Změny předmětu a ceny díla veřejných zakázek na stavební

práce v průběhu jejich realizace ........................... 200

OBSAH

11

2.1 Důvody pro změny předmětu díla v průběhu jeho

realizace ......................................... 205

3. Smluvní ustanovení o změnách ........................... 207

3.1 Změna versus variace – jazykový problém překladu

ve slovanských jazycích ............................ 207

3.2 Změna versus variace – právněteoretický problém

v postkomunistických zemích ....................... 209

3.3 Změna versus variace – vliv dotací z EU a následných

kontrol čerpání dotací .............................. 210

3.4 Funkční nastavení změnových mechanismů........... 213

3.5 Způsob a postup při provedení změn ................. 213

3.5.1 Řízené změny ............................. 214

3.5.2 Konstruktivní změny ....................... 215

3.5.3 Dobrovolné změny ........................ 215

3.6 Oceňování změn .................................. 215

3.7 Akcelerace ....................................... 216

3.8 Změny versus claimy (nároky na dodatečné peníze

a čas) ............................................ 218

3.9 Změny versus jiná naměřená množství v rámci

stávajících položek výkazu výměr – měřená

zakázka .......................................... 219

3.10 Změny versus úpravy ceny díla ..................... 222

4. Změny podle FIDIC ..................................... 222

5. Soukromoprávní limity smlouvou předvídaných změnových

procesů ................................................ 225

6. Změny ceny a bezdůvodné obohacení ...................... 225

7. Veřejnoprávní limity smlouvou předvídaných změnových

procesů ................................................ 228

7.1 Podstatné změny veřejných zakázek na stavební

práce v průběhu jejich realizace ..................... 229

Kapitola 9 Claimy ....................................... 233

1. Claim .................................................. 233

1.1 Claimy zhotovitele podle FIDIC .................... 236

1.2 Claimy objednatele podle FIDIC .................... 236

1.3 Předložení vyčíslení claimu ......................... 237

1.3.1 Formální postup při předložení vyčíslení

claimu podle FIDIC ........................ 238


12

STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO

12

1.3.2 Obecné metody oceňování a vyčíslení

claimu ................................... 239

1.3.3 Předložení vyčíslení claimu na prodloužení

doby pro dokončení ........................ 241

1.3.4 Praktická doporučení pro uplatnění claimů

na prodloužení doby pro dokončení .......... 242

2. Ustanovení se sankčními lhůtami při pozdním oznámení

claimu ................................................. 243

2.1 Vzájemná souvislost alokace rizika a možností

uplatnění claimu .................................. 246

2.2 Věcná podstata claimu ............................. 247

2.3 Limity pro zánik claimu ............................ 248

2.4 Hodnocení zániku konkrétního claimu ............... 249

2.5 Možné přístupy při rozhodování o platnosti ustanovení

se sankčními lhůtami .............................. 250

Kapitola 10 Claim Management .......................... 255

1. Claim Management ...................................... 255

1.1 Claim Management zhotovitele podle FIDIC ......... 256

1.2 Claim Management objednatele podle FIDIC ......... 256

2. Interkulturní aspekty ..................................... 257

3. Úloha právníka v Claim Managementu ..................... 258

4. Metody vyčíslování nároků ............................... 259

4.1 Nárok při konstruktivní akceleraci ................... 260

4.1.1 Přístup ke konstruktivní akceleraci

v jednotlivých jurisdikcích .................. 261

4.1.2 Přístup ke konstruktivní akceleraci v USA .... 264 4.2 Nárok na výrobní režie v souvislosti se zpožděním .... 267

4.2.1 Vyčíslení nároku na výrobní režii

(náklad nebo hodnota) ...................... 268

4.2.2 Doba, za kterou je nárok na výrobní režii

uplatňován ................................ 270

4.2.3 Alokace zdrojů výrobní režie ................ 270

4.3 Nárok na správní režie v souvislosti se zpožděním ..... 271

4.3.1 Vyčíslení nároku na správní režii ............ 272

4.3.2 Vzorce pro vyčíslení správní režie ........... 274

4.3.3 Vzorce pro vyčíslení správní režie v USA .... 275 4.4 Nárok pří ztížených podmínkách realizace ............ 275

OBSAH

13

4.4.1 Vyčíslení nároku při ztížených podmínkách

realizace .................................. 277

4.5 Souhrnný nárok ................................... 278

4.5.1 Zkušenosti se souhrnnými nároky

z Velké Británie ........................... 281

4.5.2 Souhrnné nároky v kontextu kontinentálního

právního systému .......................... 283

Kapitola 11 Řešení sporů v adjudikaci .................... 287

1. Spory ve stavebnictví .................................... 287

1.1 Rady pro řešení sporů .............................. 288

1.1.1 Předcházení sporů (Dispute Avoidance) ...... 291 1.1.2 Rady pro řešení sporů (Dispute Boards):

výhody a nevýhody ........................ 292

1.1.3 Rada pro rozhodování sporů /

Dispute Adjudication Board (DAB) .......... 293

1.1.4 Rada pro posouzení sporů / Dispute

Review Board (DRB) ...................... 294

1.2 Smluvní adjudikace: Užití DAB ve vzorech FIDIC .... 294

1.2.1 Stanovisko FIDIC k alternativním metodám

řešení sporů ............................... 298

1.2.2 Nezávislost a nestrannost rozhodování

v adjudikaci ............................... 298

1.3 Vynutitelnost rozhodnutí Rady pro řešení sporů ....... 299

1.3.1 Nezávazná doporučení ..................... 299

1.3.2 Mezitímní závazná rozhodnutí .............. 300

1.4 Zákonná adjudikace ............................... 300

1.4.1 Režim zákonné adjudikace ve Spojeném

království ................................. 302

1.4.2 Britský Systém řešení sporů pro výstavbové

projekty .................................. 303

1.4.3 Některé procesní náležitosti zákonné

adjudikace ................................ 303

1.5 Řešení sporů ve stavebnictví v Maďarsku ............ 304

Kapitola 12 FIDIC ...................................... 309

1. Expanze vzorů FIDIC .................................... 309

2. FIDIC.................................................. 309


14

STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO

14

2.1 Rozlišení smluvních podmínek FIDIC ............... 310

2.2 Základní součásti smlouvy podle FIDIC .............. 312

2.2.1 Dokument smlouvy o dílo .................. 312

2.2.2 Zvláštní podmínky ......................... 312

2.2.3 Požadavky objednatele ..................... 314

2.2.4 Návrh zhotovitele .......................... 315

2.2.5 Výkresy .................................. 315

2.2.6 Výkaz výměr a specifikace ................. 315

2.3 CONS/1999 Red Book ............................. 316

2.3.1 Struktura CONS ........................... 316

2.4 P&DB/1999 Yellow Book .......................... 317

2.4.1 Struktura P&DB ........................... 318

2.5 EPC/1999 Silver Book ............................. 319

2.5.1 Struktura EPC ............................. 319

2.6 Short Form of Contract/1999 Green Book ............ 320

2.6.1 Struktura Short Form of Contract ............ 321

2.7 Construction Subcontract ........................... 321

2.7.1 Struktura Construction Subcontract .......... 321

2.8 Další vzorové dokumenty FIDIC .................... 322

2.9 Alokace rizik u smluvních podmínek FIDIC .......... 324

2.9.1 Alokace rizik podle CONS.................. 324

2.9.1.1 Rizika objednatele podle CONS ..... 324

2.9.1.2 Rizika zhotovitele podle CONS...... 326

2.9.2 Alokace rizik podle P&DB ................. 327

2.9.3 Alokace rizik podle EPC ................... 328

2.10 Vlastnické právo a nebezpečí škody na věci .......... 328

2.11 Záruční doba ...................................... 330

2.12 FIDIC DBO/2008 Gold Book ....................... 331

2.12.1 Struktura FIDIC DBO ...................... 332

2.13 Odpovědnost za projektovou dokumentaci

podle FIDIC ...................................... 334

Kapitola 13 Další vzory smluv pro výstavbové projekty:

NEC, ICC, ENAA, IChemE, Orgalime,

AIA, VOB .................................. 337

1. Vzorové smlouvy pro výstavbové projekty ................. 337

1.1 Smluvní vzory NEC (New Engineering Contract) ..... 339

1.1.1 FIDIC versus NEC ........................ 341

OBSAH

15

1.2 Smluvní vzory ICC ................................ 342

1.3 Smluvní vzory ENAA .............................. 343

1.4 Smluvní vzory IChemE ............................ 344

1.5 Smluvní vzory Orgalime ........................... 345

1.6 Smluvní vzory AIA ................................ 346

1.7 VOB ............................................. 349

1.7.1 Obsah VOB/B ............................. 352

1.7.2 Omezení VOB ............................ 354

1.73 Neplatná ujednání v německé judikatuře ...... 356

Kapitola 14 Riziko a pojištění ............................ 361

1. Pojištění ve výstavbových projektech ...................... 361

1.1 Základní rozlišení nebezpečí a rizik .................. 362

1.2 Zacházení s riziky ve standardizovaných smlouvách . . . 363

1.3 Nebezpečí a rizika výstavbového projektu ............ 366

2. Požadavky na pojištění ve standardizovaných smluvních

podmínkách ............................................ 370

2.1 Pojištění podle FIDIC .............................. 370

2.1.1 Obecné požadavky na pojištění .............. 370

2.1.2 Pojištění díla a vybavení zhotovitele ......... 371

2.1.3 Pojištění pro případ úrazu osob a škod

na majetku ................................ 371

2.1.4 Pojištění zaměstnanců zhotovitele ........... 372

3. Praktické aspekty pojištění pro velké výstavbové projekty .... 372

3.1 Doporučení k fázi sjednávání pojištění ............... 373

3.2 Doporučení pro fázi realizace díla k zajištění

kompatibility díla s uzavřenou pojistnou smlouvou .... 375

4. Mezinárodní pojistné právo a standardy pojištění

ve stavebnictví .......................................... 376

4.1 Standardy pojistných podmínek ABN 2011

a ABU 2011 ...................................... 377

4.1.1 Podmínky ABU 2011 – oddíl A .............. 378

4.1.2 Podmínky ABN 2011 – oddíl A .............. 379

4.2 Mnichovské standardy pojistných podmínek CAR

a EAR ........................................... 380

4.2.1 Úvod k pojistným podmínkám CAR a EAR . . . 380

4.2.2 Podmínky CAR ........................... 381

4.2.3 Podmínky EAR ........................... 382 STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO 16 Kapitola 15 Riziko výstavby v podzemí ................... 385

1. Nebezpečí a rizika výstavby v podzemí .................... 385

1.1 Prověřená praxe řízení rizik tunelových staveb ........ 386

1.2 Nepředvídatelnost ................................. 388

1.3 Skryté překážky a nevhodná povaha věci předané

objednatelem k provedení díla ...................... 389

1.4 Opatření pro řízení geotechnických rizik ............. 390

1.5 Zpráva o výchozích mezních hodnotách

geotechnických rizik ............................... 393

2. Alokace rizika nepředvídatelných fyzických podmínek

podle FIDIC ............................................ 397

2.1 Defi nice „nepředvídatelnosti“ podle FIDIC ........... 397

2.2 Údaje o staveništi ................................. 397

2.3 Dostatečnost přijaté smluvní částky .................. 398

2.4 Nepředvídatelné fyzické podmínky .................. 399

2.5 Nepředvídatelné přírodní síly ....................... 400

2.6 Vyšší moc ........................................ 400

2.7 Osvobození z plnění ............................... 401

3. Vhodná metoda dodávky pro výstavbu v podzemí ........... 401

Kapitola 16 Zajištění .................................... 405

1. Zajištění ve výstavbových projektech ...................... 405

2. Zajištění formou bankovních záruk ........................ 406

2.1 Funkce a parametry jednotlivých bankovních záruk .... 407

2.1.1 Vadium (záruka za nabídku) ................ 407

2.1.2 Akontační záruka (záruka za zálohu) ......... 407

2.1.3 Kauční záruka (realizační záruka) ........... 408

2.1.4 Záruka na záruční opravy (za záruční dobu) . . . 408

2.1.5 Záruka za zádržné ......................... 409

2.1.6 Platební záruka ............................ 409

2.2 Bankovní záruka za zádržné ........................ 410

3. Záruky ve vztahu k právu a pravidlům vydávaným

Mezinárodní obchodní komorou v Paříži ................... 412

4. Zajištění formou ručení .................................. 415

5. Zajištění formou stand-by akreditivu ....................... 417

6. Zajištění podle FIDIC .................................... 418


17

OBSAH

17

Kapitola 17 Inženýrské stavby: Výstavba dopravní

infrastruktury ............................... 421

1. Investice do infrastruktury v rozvíjejících se zemích ......... 421

2. Jak se alokují rizika v USA ............................... 423

3. Jak se alokují rizika ve Velké Británii ...................... 425

4. Zkušenosti ze střední a východní Evropy ................... 428

4.1 Omezené kompetence správce stavby ................ 429

4.2 Neefektivní alokace rizik ........................... 430

4.3 Omezení claimů zhotovitele ........................ 431

4.4 Smluvní stanovení maximální celkové ceny díla ....... 432

5. Rumunské zkušenosti .................................... 432

6. Polské zkušenosti ....................................... 435

6.1 Vzory FIDIC a smluvní vztahy v Polsku ............. 435

6.2 Polsko: Tržní prostředí před a po roce 2008 ........... 436

6.3 Mimořádně nízká cena: Příčina významných

problémů ......................................... 438

6.4 Správa zakázky: Správce stavby ..................... 439

6.5 Specifi cká legislativa pro subdodavatele .............. 441

6.6 Soudy a soudní spory .............................. 441

6.7 Důsledky neefektivní alokace rizik .................. 443

Kapitola 18 Pozemní stavby: Výstavba zdravotnických

zařízení ..................................... 449

1. Výstavbový projekt zdravotnického zařízení ................ 449

1.1 Fáze plánování před zahájením projektování .......... 450

1.2 Fáze projektování ................................. 451

1.3 Základní struktura nemocnice ....................... 451

1.4 Účinnost a efektivnost nákladů ...................... 452

1.5 Flexibilita a rozšiřitelnost .......................... 452

1.6 Terapeutické prostředí ............................. 453

1.7 Úklid a údržba .................................... 453

1.8 Řízená cirkulace a přístupnost ...................... 454

1.9 Estetika .......................................... 454

1.10 Bezpečnost a ochrana .............................. 455

1.11 Využití informačních technologií .................... 455

1.12 Relevantní předpisy a normy ........................ 456

1.13 Vhodná metoda dodávky pro výstavbový projekt

zdravotnického zařízení ............................ 456


18 STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO 18 Příloha Slovník (anglicko-německo-francouzsko

-maďarsko-česko-rusko-polsko-španělsko

-portugalsko-čínský) ............................. 463

1. Slovník – Obecná část ................................... 464

2. Slovník – Claimy zhotovitele ............................. 473

3. Slovník – Claimy objednatele ............................. 478

Přehled nejpoužívanějších zkratek ............................. 481

Seznam literatury ........................................... 483

Rejstřík .................................................... 496 KAPITOLA 1 Výstavbové projekty 1. Unikátnost stavebnictví

Stavebnictví je průmyslovým odvětvím, jehož hranice není zcela jasně vymezená. V rámci tohoto odvětví dochází k jednoduchým i komplexním dodávkám materiálů (kamenivo, cement, ocelová výztuž, balená směs apod.), technologických zařízení a služeb, úpravě vodních toků, rekultivacím, výstavbě domů, nákupních center, kanceláří, továren, hotelů, zdravotnických zařízení, ale i velkých infrastrukturních projektů mostů, tunelů a dálnic. Součástí stavebnictví je i výstavba vodohospodářských staveb, jaderných, vodních a větrných elektráren a staveb v oblasti energetiky obecně. Stranou nezůstávají výrobní haly a stanice pro ostatní průmyslová odvětví včetně těžebních stanic, výzkumných center, přístavů, průplavů apod. V rámci konkrétních činností půjde nejen o projektování a výstavbu, ale i o opravu, přístavbu, rekonstrukci, demolici.

Diverzifikace stavebnictví je logickým důsledkem složitosti celé společnosti. Tato složitost pak vede i k nutné specializaci profesí ve stavebnictví. Výstavbový projekt dále obsahuje velké množství procesů, služeb a dodávek, které nespadají do rámce stavebnictví. Jde například o pojištění, financování, vývoj a výrobu technologií, hlídací služby, provozování díla, různé formy poradenství apod. 1.1 Individuálnost výstavbového projektu

Výstavbový projekt je specifickým procesem, nebo spíše souhrnem procesů. Jde o proces většinou individuální. Proměnné existují v pozicích jeho účastníků, jejich úlohách a vztazích, vnějších podmínkách (ekonomická situace, podmínky staveniště, počasí apod.), způsobu řízení a organizace projektu, způsobu zadání projektu, podpoře veřejnosti apod. STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO

Výstavbové projekty jsou vystaveny nebezpečím různého druhu, jejichž zdrojem jsou buď lidé, nebo příroda. Velký význam v nich tedy hraje lidský prvek, čas a prostředí. Samotný výstavbový projekt je často skutečně unikátní konfigurací procesů se složitě předvídatelnými dopady jednotlivých nebezpečí. U velkých výstavbových projektů doba pro dokončení často překračuje dva roky a jejich realizace probíhá na rozsáhlých plochách, které je někdy složité dokonale zabezpečit.

Jednoduše řečeno: výstavbový projekt není výrobní linka, kterou naprogramujete, a převezmete bez jakýchkoli problémů výrobek vždy v přesně definovaném čase a kvalitě za přesně předvídatelné peníze.

Nedostatky projektové dokumentace, mimořádně nepříznivé klimatické podmínky, nepředvídatelné fyzické i sociální podmínky staveniště, problémy s přístupem na staveniště, problémy se stavebním povolením, zdržení způsobená ochránci přírody, ať už skutečnými, nebo spekulanty, nutné změny předmětu díla aj. jsou jen příklady běžných komplikací.

Cílem všech účastníků výstavbového projektu však musí být přiblížit se ideálu výrobní linky a snažit se komplikace, změny, nebezpečí a rizika ovládat a účelně řídit. To lze ovšem zajistit pouze za splnění podmínky dokonalé přípravy projektu. Taková příprava je někdy možná pouze teoreticky (například u podzemních staveb). Jindy může být snaha o dokonalou přípravu tak drahá a časově náročná, že by se stal celý projekt neefektivním. 1.2 Úlohy a vztahy

Historicky došlo v rámci stavebnictví k vymezení pěti základních skupin subjektů, které jsou přímými účastníky výstavbových projektů nebo mají v rámci stavebnictví vliv anebo určitou funkci. Jde o stavební podnikatele, projektanty, regulátory, zákazníky a uživatele (Murdoch a Hughes, 2008). Hlavními nepřímými účastníky jsou financující instituce (např. banky), dotující subjekty, pojišťovny a zajišťovny.

KAPITOLA 1: VÝSTAVBOVÉ PROJEKTY

1.2.1 Stavební podnikatelé

Se stavebními podnikateli se nejčastěji setkáme v podobě stavebních společností, ať už globálních, nebo místních. Stavební společnosti mají různá zaměření a velikost, od malých dodavatelů specializovaných činností po nadnárodní komplexy, které mají nejen oborovou, ale i politickou sílu.

Stavební podnikatelé na velkých výstavbových projektech často spolupracují ve sdružení (v terminologii nového občanského zákoníku jde o společnosti bez právní subjektivity) a vytvářejí dodavatelské řetězce o mnoha stupních. Tzv. generální dodavatel uzavírá vztahy se subdodavateli (podzhotoviteli), kteří dále části svých závazků předávají jednotlivým dalším specializovaným stavebním podnikatelům atd. Pozice jednotlivých dodavatelů je ovlivněna způsobem řízení a organizace výstavbového projektu (metodou dodávky). Stavební podnikatel je nejčastěji označován jako zhotovitel. 1.2.2 Projektanti

Hlavní význam projektanta je poskytnout vize, výkresy a specifikace pro zákazníka. Projektant ale často při výstavbovém projektu přebírá i funkce v oblasti řízení a dozoru. Pod pojmem „projektant“ si představujeme obvykle fyzickou osobu, která se živí projektováním, méně často právnickou osobu – ateliér, projektovou kancelář, prostě podnik, který dodává služby nutné pro realizaci výstavbového projektu. Dnes druhá varianta převažuje, neboť projektování se stává stále náročnějším a jednotlivec ho už sám u velkých projektů nezvládne. 1.2.3 Regulátoři

Regulátoři se v rámci stavebnictví uplatňují především v následujících rovinách: – územní plánování a územní řízení; – stavební řízení; – bezpečnost, ochrana zdraví a přírody; – zajištění jakosti; – zajištění řádné hospodářské soutěže a – zajištění řádného hospodaření s veřejnými zdroji. STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO 1.2.4 Zákazníci

Realizace stavby je v konečném důsledku službou zákazníkovi. Zákazník může být osoba, která si pořizuje dům pro svou rodinu, zákazník může být ale i developer, který financuje výstavbu nákupního centra a má v úmyslu ho prodat provozovatelům. Sám zákazník může být budoucím vlastníkem anebo provozovatelem.

Zákazníkem může být daňový poplatník, jenž financuje projekty veřejného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury, výstavby škol, věznic, zdravotnických zařízení apod. Důležitým aspektem zákazníka je tedy, zdali jsou jeho zdroje veřejné nebo soukromé.

Zákazník (ať už soukromý nebo veřejný) je nejčastěji označován jako objednatel. 1.2.5 Uživatelé

Všichni jsme uživateli produktů vzešlých z výstavby. Podporujeme nebo odmítáme výstavbu z různých důvodů. Velkou roli může hrát vkus, tzn. subjektivní pohled. Dalším subjektivním aspektem je vnímání obtěžování výstavbou nebo už hotovou stavbou, případně subjektivní potřeba takové stavby anebo služby. Důležitá je i konkrétní tradice a kultura dané společnosti.

Stavebnictví jako odvětví je tradičně zatíženo určitou mírou nejistot vzbuzující nedůvěru zákazníků a uživatelů. 1.3 Správa zakázky

Smlouvy o výstavbě se liší od jiných komerčních smluv vysokou měrou rizik. Na straně zhotovitele i na straně objednatele obvykle bývá za projekt odpovědný nějaký zaměstnanec (manažer projektu). Zhotovitel zpravidla disponuje lepšími technickými a manažerskými dovednostmi než objednatel. Při neexistenci dobré smlouvy obsahující potřebné mechanismy pro řízení rizik může zůstat méně informovaný objednatel v nevýhodě a získat v průběhu realizace slabou vyjednávací pozici.

Na druhé straně průvodním jevem velkých výstavbových projektů zadávaných jako veřejné zakázky bývá určitá politická nezodpovědnost

KAPITOLA 1: VÝSTAVBOVÉ PROJEKTY

na straně objednatele, zvláště pak když vyvstanou problémy. Nikdo nechce mít nic společného s (pravidelně nevyhnutelným) překročením odhadovaných nákladů a zpožděním. Ve snaze vyhnout se odpovědnosti pak někdy objednatelé přesouvají rizika negativních následků nedostatečně připravených projektů na zhotovitele. Tato praxe má obvykle negativní dopad na celý projekt, resp. je nebezpečná celospolečensky, pokud nabude systematického charakteru. Ze socioekonomického hlediska vede k frustraci, plýtvání zdroji a prodražování stavebních prací, dlouhodobě pak ke škodám na místní ekonomice.

Další riziko přináší skutečnost, že objednatelé z veřejného sektoru (především v rozvíjejících se zemích anebo v případě, kdy chybí u veřejných investorů kontinuita a zkušení odpovědní zaměstnanci) někdy nevěnují dost pozornosti asymetrii know-how, mají-li uzavřít či již uzavírají smlouvu se zhotovitelem. Nevěnují pozornost tomu, že je nutné a standardní najmout externího poradce, který by pro ně plnil roli správce zakázky a posílil objednatele a pomohl úspěchu výstavbového projektu. Objednatelé většinou projevují přehnaný optimismus a zaměřují se jen na zahájení projektů a stanovení výchozí ceny díla, aniž by jasně chápali, jak je důležité určit předem jednoznačná pravidla pro řízení nejistot bez zřetele na jejich původce, ať už se jedná o smluvní nároky na dodatečné platby anebo čas (claimy), změny díla a doby výstavby, dodatečné stavební práce atd. (Banica, 2013).

K tomu se dále přidává skutečnost, že stavebnictví si v rozvíjejících se zemích (stále ještě v počátečních stadiích modernizace bez dokončené infrastruktury) nevytvořilo tradici expertního projektového řízení a ani nedisponuje dostatečným počtem zkušených manažerů zakázek/konzultantů obeznámených s mezinárodní prověřenou kontraktační a zadávací praxí, místními specifiky a kulturou práce, ať už na straně objednatele, anebo zhotovitele (Banica, 2013). Vedle chybějící např. dálniční infrastruktury chybí i infrastruktura „intelektuální“, což ovšem není na první pohled zřejmé.

Pozice takzvaného správce zakázky je pak klíčově důležitá. Správce zakázky, kterého najímá objednatel nejčastěji na základě smlouvy o poskytnutí služby, se zabývá například koordinací, monitorováním, dohlížením na soulad s normami, potvrzuje provedené práce, zkouší je a přejímá, realizuje změnové řízení, řeší otázky změn ceny a harmonogramu, vyhodnocuje claimy, interpretuje obsah smlouvy a je povinen vyvinout úsilí k předcházení sporům. Správci zakázky mají ve smyslu smlouvy pomáhat STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO s úspěšnou realizací projektu a jsou pak právě vedle dobré smlouvy hlavním základním nástrojem umožňujícím dosažení požadovaného standardu ve sjednaném termínu a za sjednanou cenu.

Z hlediska správy zakázky (contract administration) se dají rozlišit tři běžně používaná uspořádání s(e): – Tzv. správcem stavby (the Engineer) jakožto zástupcem objednatele

s povinností monitorovat práce a dohlížet na jejich průběh a činit spra

vedlivá určení (např. ohledně claimů na dodatečný čas a peníze). Správce

stavby vydává potvrzení provedených prací, o převzetí díla, zkouškách

apod. Tento subjekt předvídají vzory FIDIC (CONS i P/DB, tzn. Red

Book i Yellow Book z roku 1999). Správce stavby se tradičně využívá

v situaci, kdy dílo realizuje jeden zhotovitel (tzv. generální dodavatel). – Zástupcem objednatele (employer’s representative), pokud zakázku

spravuje přímo objednatel nebo jeho zástupce. Má-li zhotovitel dosáh

nout např. u EPC projektů dodržení předpokládané doby pro dokon

čení, standardu a ceny, pak musí objednatel po dobu výstavby omezit

zapojení svého zástupce na minimum. U jiných projektů (např. infra

strukturních) musí mít objednatel aktivní zástupce s širokými kompe

tencemi, denně rozhodující na stavbě, především v případě, že nevyu

žije služeb správce stavby. – Manažerem realizace (construction manager) jakožto zmocněncem

objednatele najatým pro koordinování všech procesů (od přípravy

zadávací projektové dokumentace až po provozování díla) na základě

dohody o poskytnutí služby, avšak bez přímé odpovědnosti za projek

tovou dokumentaci a dílo samotné. Pro šíři svého závazku je problema

tické manažera realizace využít u veřejných zakázek. Manažer realizace

se tradičně využívá v situaci, kdy dílo nerealizuje jeden zhotovitel (tzv.

generální dodavatel), ale zakázka je rozdělena do „balíčků“, kdy může

být pro objednatele náročné takové práce koordinovat. 1.3.1 Správce stavby

Tradičním postupem při správě zakázky je využití tzv. správce stavby (jak se v Česku překládá původní výraz the Engineer). Stavební správa byla u nás součástí výstavbových projektů už za první republiky. Například Všeobecné podmínky pro práce a dodávky při provádění vodohospodářských meliorací (práce regulační, zahrazovací, plošné meliorace,

KAPITOLA 1: VÝSTAVBOVÉ PROJEKTY

vodovody a odvodnění obcí) podnikaných za účasti státu a zemí (1930) uvádí v čl. 3, že: „Stavební správa určuje a zjišťuje postup prací, skutečně provedené rozměry, dává pokyny a příkazy o projektování, vytyčování a provádění prací a vede stavební deník, pokud nebylo jeho vedení svěřeno podnikateli. Dále přesvědčuje se stavební správa o počtu zaměstnaných dělníků, o množství a cenách dodaných hmot a při režijních pracích kontroluje a ověřuje výplatní listiny i účty dodavatelů. Jednání s podnikatelem je ústní, ve všech důležitějších věcech však písemné.“

Výkon práv a povinností správce stavby spočívá současně ve dvou částech. První tvoří zastupování objednatele, kdy zhotovitel může považovat jednání správce stavby za jednání a pochybení objednatele (například pokyny správce stavby ke změnám díla). V rámci té druhé je správce stavby zčásti neutrální třetí stranou, která je profesně připravena k udržení spravedlivé rovnováhy mezi zhotovitelem a objednatelem (například při předcházení sporů). V rámci druhé části může být též omezena i odpovědnost objednatele za jednání správce stavby. Právě neutralita správce stavby, jako subjektu jmenovaného a financovaného objednatelem, je předmětem častých diskusí. Kompetentní správce stavby je ovšem základním předpokladem úspěšného výstavbového projektu.

Správcem stavby je většinou obchodní společnost, často skupina konzultačních inženýrů (tzn. inženýrů poradců) nebo projektantů, musí být však jmenován její konkrétní zástupce. Správcem stavby ale může být i subjekt podřízený objednateli (např. zaměstnanec), může to ovšem v praxi být problematické řešení. Jaeger a Hök (2010, s. 222) v této souvislosti odkazují na rozhodnutí Rozhodčího soudu u Mezinárodní obchodní komory, ve kterém se rozhodci zabývali nahrazením správce stavby zaměstnancem objednatele (šlo o veřejného zadavatele). Uvedení autoři zmiňují, že zásadně není přijatelné, aby objednatel a správce stavby pocházeli z jedné organizace. Důležitější, než komu a jakým způsobem je správce stavby podřízen, však bude, jestli konkrétní správce stavby jedná (a hlavně může jednat) podle zásad, které platí pro tuto funkci, a jestli dělá vše pro úspěšné dokončení zakázky.

Jednotlivá práva a povinnosti správce stavby jsou dány zpravidla samostatnou smlouvou s objednatelem. Pro tyto účely se využívá např. vzorová smlouva mezi objednatelem a konzultantem na poskytnutí služeb, tzv. White Book FIDIC z roku 2006 (Client/Consultant Model Services Agreement). Jedná se o vzorovou smlouvu např. na vypracování projektové dokumentace nebo poskytnutí jiných služeb (technická pomoc, dozor apod.). STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO

Je v zájmu všech účastníků výstavby, aby byly kompetence správce stavby vždy zcela vyjasněné a nebylo sporu o tom, kdo jeho funkci fakticky provádí. Otázka, jaké jsou atributy správce stavby a kdy lze o smluvní straně říci, že někoho fakticky akceptovala jako správce stavby, (ICC, 2009) byla zodpovězena například v případu ICC č. 10892 (soud shledal, že správcem stavby byl v tomto případě sám objednatel).

Mezi typická práva správce stavby (podle vzorů FIDIC) patří především právo dávat zhotoviteli pokyny týkající se realizace díla (nebo odstranění vad), které zhotovitel musí plnit (pokud jsou nutné k dokončení díla a odstranění vad, protože postupy výstavby jsou věcí zhotovitele). Správce stavby musí obvykle například závazně objasňovat dvojznačnosti nebo nesrovnalosti ve smlouvě, odsouhlasuje (např. podzhotovitele), schvaluje (např. projektovou dokumentaci) a vznáší požadavky (např. na zhotovitelův návrh změny díla). V pravomoci správce stavby ale není měnit smlouvu, a nemá tedy pravomoc zbavit kteroukoli ze stran povinností, závazků nebo odpovědnosti, vyplývajících ze smlouvy. Jeho úkony nezbavují zhotovitele žádné odpovědnosti, kterou má podle smlouvy. Správce stavby je dozorem jakosti, nákladovým dozorem, dozorem rychlosti postupu prací a dozoruje obecně, že dílo je realizováno v souladu se smlouvou. Jaeger a Hök (2010, s. 227) k osobě správce stavby poznamenávají, že by měl být inženýrem se všemi potřebnými dovednostmi a zkušenostmi, s dobrou znalostí smlouvy a smluvních procedur (metod měření a oceňování, lhůt apod.). Správce stavby by měl být schopen předvídat všechny právní, obchodní a technické následky svých pokynů, zvláště těch vedoucích ke změnám díla. Měl by být schopen spravedlivě hodnotit oprávněnost nákladů a vhodnost položkových cen v případě nutnosti jejich vytvoření. Správce stavby by měl být též schopen vést a organizovat kontrolní dny, spravedlivě vyhodnocovat harmonogram výstavby a posuzovat oprávněnost claimů na dodatečné peníze a čas. Při určování kompetencí správce stavby je potřebné vzít v úvahu veřejnoprávní a jiné požadavky na technický (případně další jiný) dozor objednatele a vhodně a funkčně nastavit systém řízení a dozorování. Technický (stavební) dozor musí být podřízenou součástí týmu správce stavby, aby nedošlo ke kompetenčním nejasnostem. Správce stavby dále předává hlášení objednateli, vede smluvní korespondenci a musí zajistit co nejlepší vzájemnou informovanost (komunikaci) stran.

KAPITOLA 1: VÝSTAVBOVÉ PROJEKTY

1.3.2 Potvrzování a určování správce stavby

Typickou činností správce stavby je vydávání potvrzení různého druhu. Například vzory FIDIC předpokládají především potvrzení průběžné platby (interim payment certificate), potvrzení závěrečné platby (final payment certificate), potvrzení o převzetí díla (taking-over certificate) a potvrzení splnění smlouvy (performance certificate). Podle vzorů FIDIC ovšem platí, že úkony správce stavby nezbavují zhotovitele žádné odpovědnosti, kterou má podle smlouvy včetně odpovědnosti za chyby, opomenutí, nesrovnalosti a neplnění. Například podle podčl. 14.6 vzorů FIDIC dále platí, že správce stavby může v kterémkoli potvrzení platby provést modifikaci, která měla být správně provedena v některém předchozím potvrzení platby. Potvrzení platby neznamená přijetí nebo schválení správcem stavby.

Podle vzorů FIDIC se po správci stavby požaduje, aby v první instanci působil jako zprostředkovatel dohody (mediátor) mezi stranami, kdykoli objednatel či zhotovitel vznese nárok (claim) na dodatečné peníze anebo čas. Nemohou-li se strany dohodnout, musí správce stavby spravedlivě určit výši claimu v souladu se smlouvou a náležitě v něm zohlednit všechny významné okolnosti. Správce stavby tedy musí jednat v dobré víře a s řádnou péčí. Při tomto určování se správce řídí smlouvou (o dílo) bez ohledu na jakékoli preference či nátlak vyjádřený kteroukoli stranou. Určení správce stavby je mezitímním opatřením, kterým se strany musí řídit. Jestliže jedna ze stran s určením nesouhlasí, může být určení správcem upraveno, případně může strana využít mechanismus řešení sporů. U vzorů FIDIC musí správce stavby také spravedlivě určit, zda něco bylo nebo nebylo předvídatelné, a musí spravedlivě určovat i při oceňování díla.

Ohledně potvrzení vydávaných správcem stavby je velmi zajímavé porovnat názory právníků z různých zemí (dostupné na http://globalarbitrationreview.com), kteří odpověděli na následující otázky:

Kdy musí certifikátor (správce zakázky vydávající potvrzení) ze smlouvy o dílo na realizaci výstavbového projektu jednat nestranně, férově a čestně? Jakou měrou jsou strany vázány potvrzeními (pokud smlouva výslovně nezmocňuje obecný či rozhodčí soud k vyjádření se k těmto potvrzením, jejich přezkoumání a revizi)? Může zhotovitel vést soudní řízení přímo proti certifikátorovi?

Anglie & Wales: Pokud objednatel využije pro správu zakázky v rámci smlouvy o dílo se zhotovitelem další subjekt k vydávání potvrzení či určování, pak se po této osobě požaduje, aby jednala v souladu se smlouvou STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO (o dílo), férově a nestranně a udržovala vyvážený vztah mezi objednatelem a zhotovitelem.

Zda určité potvrzení je, či není závazné a nezvratné, to záleží na interpretaci smlouvy jako celku. Ustanovuje-li smlouva potvrzení jako závazné a nezvratné, pak se škála důvodů pro napadení takového potvrzení podstatně zužuje.

Pokud lze potvrzení přezkoumávat, revidovat nebo jej zpochybňovat, pak není pravděpodobné, že by měl zhotovitel důvod k postihu vedenému přímo proti certifikátorovi. Kde chybí možnost zpochybňovat potvrzení, tam je možné, že zhotovitel bude oprávněn vést řízení přímo proti certifikátorovi, musí však v takovém případě prokázat, že byl certifikátor při vydávání potvrzení zavázán jednat s řádnou péčí a že certifikátor tuto péči porušil. To bude záviset na faktech (Choat, Long, dostupné na: http:// globalarbitrationreview.com).

Francie: Architekti či správci stavby, kteří potvrzují platby v rámci svého dohledu nad prováděným dílem, musí jednat s řádnou péčí a v souladu se smlouvou, kterou uzavřeli s objednatelem. Míra, jakou jsou strany vázány potvrzeními, bude záviset na smlouvě o dílo. V případě nadsazeného potvrzení platby může být certifikátor odpovědný společně se zhotovitelem. Stejně tak může zhotovitel zahájit soudní řízení proti certifikátorovi (Gillion, Rosher, dostupné na: http://globalarbitrationreview.com).

Německo: Certifikátor ze smlouvy o dílo na realizaci výstavbového projektu je povinen jednat nestranně, férově a čestně. Takováto povinnost se vyvozuje z jeho mandátu/smlouvy a – v závislosti na druhu certifikátora – z jeho správních povinností vyplývajících z jeho případného oficiálního postavení jakožto (státem uznaného) certifikátora. Strany nejsou obecně potvrzeními vázány, mohou je nechat přezkoumat v smluvním režimu rozhodování sporů. Odpovědnostní nároky mohou být vznášeny i proti samotnému certifikátorovi, a to jak zhotovitelem, tak i objednatelem, neboť povinnost řádné péče vzniká právě pověřením k potvrzování určitých skutečností v souvislosti se smlouvou o dílo (Kremer, dostupné na: http://globalarbitrationreview.com).

Korea: (1) Certifikátor nebo správce zakázky se ustanovuje na základě zákona (Construction Technology Management Act), který co do rozsahu práce certifikátora rozlišuje tři různé kategorie: projektování, prohlídky (a průzkumy) a výstavbu. Podle tohoto zákona musí potvrzovatel jednat čestně a důstojně. (2) Strany jsou vázány potvrzeními měrou vyplývající ze smlouvy o dílo. (3) Zhotovitel může vést řízení přímo proti certifikátorovi

KAPITOLA 1: VÝSTAVBOVÉ PROJEKTY

na základě porušení smlouvy a má rovněž možnost vymáhat náhradu škod za porušení mimosmluvní odpovědnosti (Oh, Park, dostupné na: http:// globalarbitrationreview.com). 1.3.3 Odpovědnosti a ručení správce stavby

Podle podmínek smlouvy se svým zákazníkem (objednatelem) je správce stavby zodpovědný za povinnosti, ke kterým se zaváže (jako projektant, zmocněnec, dozor, certifikátor, určovatel, mediátor). Správce stavby např. podle vzorů FIDIC je v rámci své povinné nestrannosti (a povinnosti zohlednit všechny okolnosti) odpovědný za řádnou péči rovněž vůči zhotoviteli. Tato smluvní odpovědnost existuje vedle mimosmluvních odpovědností (na základě rozhodného práva), z kterých vyplývá například povinná prevence ztrát a škod, včetně těch ekonomických. Správce stavby může být odpovědný (a ručit) za vady projektové dokumentace a za to, že řádně nedozoroval, necertifikoval (chybně potvrzoval např. vyúčtování za provedené práce), vydával chybná prohlášení a pokyny, neposkytl součinnost, nespolupracoval, nepředcházel škodám atd. Správce stavby je též odpovědný třetím stranám. Potenciální ručení správce stavby, jeho forma a rozsah závisí například na rozhodném právu, sjednaném smluvním pojištění a zajištění (Bunni, 2005). 1.3.4 Neutralita správce stavby

Správce stavby je personálem objednatele a je na objednateli závislý (objednatel ho platí), ovšem v rámci části svých povinností musí správce stavby zůstat neutrální (tento koncept navazuje na tradici nezávislého konzultačního inženýra, který disponuje profesionálními dovednostmi, jež mu umožňují udržovat vyvážený vztah mezi zhotovitelem a objednatelem).

Správce stavby má v rámci smluvních podmínek prosazovat ta nejvhodnější řešení. Proto je klíčem k úspěchu výstavbového projektu. Jako nominovaný a zajištěný objednatelem pracuje správce stavby na jeho náklad. I tak ale musí zůstat určitou měrou neutrálním. V kontinentálně-evropském světě naráží tato presumpce někdy na zbytečné nepochopení. Správce stavby končívá v obtížné pozici. Je tomu tak proto, že objednatelé někdy nechápou nebo nerespektují povinnou neutralitu správce stavby. STAVEBNÍ SMLUVNÍ PRÁVO To může někdy vést ke zhroucenému systému řízení projektu a správy zakázky stejně jako ke škodám a zpožděním. Spravedlivé určování (a související neutralitu) je nutné vnímat jako zdůraznění povinnosti jednat i vůči zhotoviteli v dobré víře a s řádnou péčí a obecně jednat tak, aby postup výstavby nebyl ohrožen a nevznikaly škody (obecná prevenční povinnost). Takovým způsobem se



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist