načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů - Josef Smola

Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů

Elektronická kniha: Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů
Autor: Josef Smola

Chystáte se stavět nízkoenergeticky? Pokud ano, pak je tato kniha určena právě vám. Známý architekt a propagátor nízkoenergetického a pasivního stavění vás provede problematikou krok ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  416
+
-
13,9
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 352
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), mapy, plány
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Stavebnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-2995-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Chystáte se stavět nízkoenergeticky? Pokud ano, pak je tato kniha určena právě vám. Známý architekt a propagátor nízkoenergetického a pasivního stavění vás provede problematikou krok za krokem.

Další popis

Kniha navazuje na předchozí úspěšnou knihu "Stavba rodinného domu krok za krokem". Přehledně a čtivou formou popisuje požadavky na návrh, stavbu i bydlení v energeticky úsporném domě. Do odborných podrobností zabíhá jen pokud je to pro pochopení souvislostí nezbytné.Autor na základě svých mnohaletých praktických zkušeností architekta/projektanta hodnotí nároky kladené na architekta, realizační firmu i stavebníka při návrhu, realizaci a při užívání nízkoenergetických a pasivních domů v České republice.V navazujících kapitolách, které patří k těžišti knihy, podrobně rozebírá jednotlivé požadavky pomyslného "desatera" na konstrukce, technické vybavení a chování nízkoenergetických a pasivních domů, rovněž s ohledem na požadavek zdravého bydlení a netradiční druhy stavebních materiálů. Nevyhýbá se ani citlivé problematice nezbytným více nákladům při porovnání s běžnou kvalitou výstavby. Otevřeně uvádí celou řadu chybných příkladů a řešení jako názorné poučení pro čtenáře. Závěrem popisuje


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
K elektronické knize "Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů" doporučujeme také:
 (e-book)
Rekonstrukce rodinného domu -- 100 tipů, 2., aktualizované vydání Rekonstrukce rodinného domu
 (e-book)
Tepelné mosty -- pro nízkoenergetické a pasivní domy Tepelné mosty
 (e-book)
Pasivní domy z přírodních materiálů Pasivní domy z přírodních materiálů
 (e-book)
Nízkoenergetické domy 3 -- nulové, pasivní a další Nízkoenergetické domy 3
 (e-book)
Nízkoenergetické domy 2 -- Principy a příklady Nízkoenergetické domy 2
 (e-book)
Úsporný rodinný dům Úsporný rodinný dům
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Stavba a užívání

nízkoenergetických a pasivních

domů

Ing. arch. Josef Smola

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4264. publikaci

Odpovědná redaktorka Jitka Hrubá

Sazba Jan Šístek

Fotografie na obálce z archivu autora

Počet stran 352

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Design © Eva Hradiláková, 2011

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2995-4


5

Obsah PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Jaká je stručná historie energeticky úsporných domů v zahraničí? . . . 13

1.2 Evropské projekty pro podporu energeticky úsporných staveb . . . . . 17

1.3 Domácí tradice a situace v Česku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.4 Domácí vývoj po listopadu 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2 SOUČASNÁ SITUACE V EVROPĚ I U NÁS . . . . . . . . . . 27

2.1 Projekty Evropské unie PEP, Passive-ON, PASS-NET, CEP... . . . . . 28

2.2 Přehled zemí a počty PD, významné stavby, významné události,

významné organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3 PROČ STAVĚT ENERGETICKY ÚSPORNÝ DŮM A JAKÉ JSOU

VÍCENÁKLADY A NÁROKY NA STAVEBNÍ FIRMU? . . . . . 37

3.1 Slušností je energiemi šetřit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

3.2 Co motivuje stavebníky ke stavbě energeticky úsporného domu? . . . . 40

3.3 Rozhoduje měrná potřeba tepla na vytápění . . . . . . . . . . . . . . 42

3.4 Jak je to s investičními náklady? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.5 Jak s tím souvisí aktuální cena běžných staveb? . . . . . . . . . . . . 44

3.6 Aktuální realita organizace a kvality práce stavebnictví v Čechách . . . 45

3.7 Certifikace energeticky úsporných domů . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3.8 Nároky na stavební firmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 4 OBVYKLÉ DOTAZY, MÝTY A PŘEDSUDKY . . . . . . . . . . 57 5 CO MÁ STAVEBNÍK VYŽADOVAT OD ARCHITEKTA, REALIZAČNÍ

FIRMY A JAK SÁM MŮŽE PŘISPĚT K NAPLNĚNÍ VLASTNOSTÍ

NÍZKOENERGETICKÉHO ČI PASIVNÍHO DOMU? . . . . . . . 79

5.1 Poslání projektové dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

5.2 Role architekta a projektanta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

5.3 Nároky na architekta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

5.4 Výběr architekta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

5.5 Modelový postup spolupráce s architektem . . . . . . . . . . . . . . . 86

5.6 Zodpovědnost architekta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

5.7 Kontrola zhotovitele stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90


6

6 ZÁSADY PRO NÁVRH NÍZKOENERGETICKÝCH

A PASIVNÍCH DOMŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

6.1 Jaké jsou podmínky, které musí být splněny, aby vznikl

nízkoenergetický dům? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

6.2 Čím se liší pasivní dům od nízkoenergetického? . . . . . . . . . . . . 100

6.3 Proč je výstavba pasivních domů v České republice tak

málo rozšířena? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

6.4 Požadavky předpisů na úspory energií a ochranu tepla . . . . . . . . 104

6.5 Příklad ekonomické motivace stavebníků v Rakousku . . . . . . . . . 105 7 KLÍČOVÁ ROLE SITUOVÁNÍ A ORIENTACE RODINNÉHO

DOMU NA POZEMKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

7.1 Cílem je optimální situování a orientace energeticky úsporného

domu na pozemku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

7.2 S jakými problémy se můžeme při umisťování stavby setkat? . . . . . 113

7.3 Poslání a význam územně plánovací informace . . . . . . . . . . . . 114

7.4 Poslání a struktura územního plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

7.5 Náprava nekorektně zpracovaných územních plánů je možná

několika způsoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

7.6 Regulační plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

7.7 Zajímejme se proto i o aktuální situaci v oblasti územně

plánovací dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

7.8 Vzájemné odstupy staveb určuje vyhláška č.501/2006 Sb.

ve znění změny dle vyhlášky č.269/2009 Sb. . . . . . . . . . . . . . . 120

7.9 Koordinace polohy staveb a technických zařízení na pozemku . . . . . 121 8 OPTIMALIZACE PARAMETRU A/V A PRINCIPY ŘEŠENÍ

DISPOZICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

8.1 Principy optimalizace velikosti vnitřního objemu vůči ploše

obvodového pláště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

8.2 Jaké jsou funkce bydlení? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

8.3 Předpoklady hygienicky nezávadného, zdravého bydlení . . . . . . . 134

8.4 Obvyklé členění dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

8.5 Vícegenerační bydlení, podnikání, etapovitá výstavba . . . . . . . . . 141

8.6 Dispozice souvisí s možností vybavení interiéru . . . . . . . . . . . . 141

8.7 Čeho se zejména vyvarovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142


7

9 OBVODOVÝ PLÁŠŤ NÍZKOENERGETICKÉHO A PASIVNÍHO

DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

9.1 Požadavky z hlediska stavební fyziky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

9.2 Požadavky právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

9.3 Tepelná izolace spodní stavby a základů . . . . . . . . . . . . . . . . 159

9.4 Skladba konstrukce lehkých stěn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

9.5 Skladba konstrukce těžkých stěn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

9.6 Nezbytnost vypracování konstrukčních detailů . . . . . . . . . . . . . 167 10 NÁVRH A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ STŘECHY . . . . . . . 177

10.1 Funkce střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

10.2 Dělení střešních konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

10.3 Tvarová optimalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

10.4 Požadavky z hlediska stavební fyziky . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

10.5 Požadavky předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

10.6 Typická skladba konstrukce šikmé střechy . . . . . . . . . . . . . . 181

10.7 Ploché střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

10.8 Nezbytnost vypracování konstrukčních detailů . . . . . . . . . . . . 184 11 VÝPLNĚ OTVORŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

11.1 Nároky na kvalitní okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

11.2 Požadavky právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

11.3 Požadavky stavební fyziky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

11.4 Vliv členění oken . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

11.5 Možnosti a úskalí stínicí techniky oken . . . . . . . . . . . . . . . . 197

11.6 Požadavky na zabudování oken do konstrukce . . . . . . . . . . . . 198

11.7 Plastová okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

11.8 Dřevěná okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

11.9 Vstupní dveře a garážová vrata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 12 RELATIVNÍ VZDUCHOTĚSNOST OBÁLKY DOMU . . . . . 209

12.1 Fyzikální podstata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

12.2 Požadované hodnoty n

50

(h

–1

) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

12.3 Metoda tlakového spádu, blower–door test . . . . . . . . . . . . . . 211

12.4 Způsoby odhalování netěsností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

12.5 Riziková místa a řešení z hlediska vzduchotěsnosti . . . . . . . . . . 215

12.6 Návrh a realizace vzduchotěsné roviny domu . . . . . . . . . . . . . 216

12.7 Systémové přípravky, materiály a komponenty . . . . . . . . . . . . 218

12.8 Dosahované výsledky měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220


8

13 JEDNOTLIVÉ DRUHY A VLASTNOSTI TEPELNÝCH IZOLACÍ . . 225

13.1 Minerální vlna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

13.2 Izolace na bázi polystyrénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

13.3 Pěnosklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

13.4 Dřevovláknité izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230

13.5 Tepelná izolace z mineralizované celulózy . . . . . . . . . . . . . . 231

13.6 Tepelná izolace ze zemědělsky pěstovaných rostlin . . . . . . . . . . 232

13.7 Vakuová izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 14 ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . 241

14.1 Geopolitické souvislosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242

14.2 Vytápění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243

14.3 Řízené větrání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

14.4 Zemní výměník/zemní kolektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

14.5 Výroba a zdroje tepla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255

14.6 Distribuce tepla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260

14.7 Chlazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

14.8 Elektroinstalace, osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262

14.9 Příprava teplé vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 15 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

15.1 Vodní hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

15.2 Pitná voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274

15.3 Odstraňování splaškových vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275

15.4 Kompostovací záchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

15.5 Kořenové čističky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

15.6 Bazény, nebo přírodní jezírka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

15.7 Přírodní jezírko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279

15.8 Vsaky, nebo také podmoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281 16 UŽÍVÁNÍ A ÚDRŽBA DOMU STAVEBNÍKEM . . . . . . . . . 287

16.1 Požadavky právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

16.2 Spodní stavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289

16.3 Vrchní stavba, obvodový plášť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

16.4 Vrchní stavba, střecha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293

16.5 Výplně otvorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295

16.6 Energetické hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

16.7 Vodní hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300


9

17 PŘÍKLADY STAVEB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 18 DŮM SNŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323

18.1 Dům snů, moderní nízkoenergetická dřevostavba . . . . . . . . . . . 324

18.2 Technologicky ojedinělá stavba v českých podmínkách . . . . . . . . 324

18.3 Flexibilní dispoziční řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325

18.4 Stavebně energetický koncept Domu snů . . . . . . . . . . . . . . . 326

18.5 Organizace výstavby Domu snů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

18.6 Rozhovor s architektem u příležitosti odvysílání pořadu Dům snů . . . 328 19 KAM SMĚŘUJE VÝVOJ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337

19.1 Oblast právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337

19.2 Hodnotící nástroje pro stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342



11

PŘEDMLUVA

(Josef Smola)

Vážení a milí čtenáři, překvapivý a potěšující čtenářský úspěch knihy „Stavba rodinného domu krok za krokem“ (Grada Publishing, a.s. 2007), velké množství dotazů směřujících k různým aspektům parametrů energeticky úsporných domů, mně i kolegy inspirovalo k napsání další knihy s užším zaměřením.

Knihy, která by obdobně populární a názornou formou seznámila Vás, čtenáře, blíže s problematikou návrhu, výstavby a užívání nízkoenergetických a pasivních domů v kontextu širších souvislostí. Je opět zaměřena převážně na problematiku rodinných domů, které jsou v České republice, obdobně jako v sousedním Německu či Rakousku nejrozšířenějším typologickým druhem energeticky úsporných staveb. Zároveň je rodinný dům názorný model, který všichni známe. Tam, kde je to účelné, jsou zmiňovány i ostatní druhy staveb, včetně do budoucna velmi perspektivních rekonstrukcí stávajících staveb, ve kterých je uložen největší potenciál energetických úspor.

Kniha je přehledně členěna do devatenácti kapitol. Počínaje popisem vzniku myšlenky energeticky úsporných domů v zahraničí i v domácím kontextu, provází čtenáře postupně jednotlivými kroky vedoucími ke korektně navrženému a realizovanému energeticky úspornému domu. Otevřeně uvádí i chyby a nedostatky a kolizní postupy, se kterými se můžeme setkat.

Věřím, že zaujme čtvrtá kapitola, zaměřena na téma „Nad dopisy čtenářů“. V autentické podobě, byť redakčně upraveny, jsou tu využity dotazy a dopisy stavebníků z praxe ateliéru rovněž tak, jako ze zkušeností jiných kolegů architektů. Názorně jsem se snažil předvést s kolika mýty a předsudky je dosud problematika energeticky úsporných staveb v české společnosti, a to i u odborníků, spojována. (Podotýkám, že podobnost s konkrétními osobami, stavbami, či místy je čistě náhodná.)

Jednou s nejobsažnějších kapitol, je kapitola šestnáctá, pojednávající o pravidlech užívání a běžné údržby. Námět této kapitoly stál vlastně u zrodu knihy a byl původním motivem pro její napsání. Lze předpokládat, že obdobný manuál budou dostávat stavebníci při předání stavby, jako návod k užívání, obdobně jako u automobilů.

Kromě hlavního tématu energetických úspor stavbami je kniha okrajově zaměřena rovněž na problematiku zdravého stavění a bydlení, a hospodaření s dešťovými vodami, která je nedílnou součástí úvah o energeticky úsporném bydlení.


12

Celá publikace je názorně vybavena množstvím kreseb, fotografií a tabulek z praxe autora.

Je nasnadě, že nejlevnější je ta energie, kterou vůbec nemusíme vyrobit (pokud jí nepotřebujeme). K tomu mohou nízkoenergetické a pasivní domy přispět zásadní měrou. Jejich větší rozšíření je proto v našem životním zájmu.

Ceny energií z neobnovitelných zdrojů budou v budoucnu již jen stoupat. Přesná prognóza a vzájemné porovnání je složité, protože náklady dosud nezahrnují vedlejší vlivy – zejména náklady vyvolané zátěží pro životní prostředí.

Energeticky úsporné domy při tom spotřebují jen zlomek energie na vytápění, oproti standardní výstavbě, při relativně zanedbatelných pořizovacích vícenákladech. Dlouhodobým cílem je potom výstavba se spotřebou energií blížící se nule, a to při zachování optimální nákladové úrovně.

Přál bych si proto, aby se pozornost veřejnosti přesunula z dosud uznávaného symbolu sociálního statutu rodin v Česku – osobního automobilu na energeticky úsporný dům. Budu rád, pokud k tomu přispěje i tato kniha.

V Praze, Mombase, Malém Lošinu a Mirošově v srpnu 2010


13

1

Rok 1968 vstoupil zcela po právu do učebnic dějepisu, a bude pro naši zemi

i v budoucnu symbolickým předělem. Zároveň je důležitým milníkem v glo

bálním kontextu. V tomto roce „Římský klub“ – nevládní organizace sdru

žující účastníky z 53 zemí, vydává svoji první zprávu, která poprvé orientuje

světovou veřejnost na problematiku možné ekologické krize, růstu životní

úrovně a standardu, kvality života v souvislosti s čerpáním přírodních zdrojů

a energetických nároků s tím spojenými. Zrodilo se zároveň novodobé aktivní

ekologické a alternativní hnutí, které po čase nalézá svůj odraz i v moderní

architektuře a politice.

Navazuje tak po dlouhé době přervané průmyslovou revolucí na tradice

našich předků, kteří svoje obydlí budovali v přirozené symbióze s přírodou,

s ohledem na místní zdroje a v rovnováze vložených investičních prostředků

a energeticky šetrných řešení...

1.1 Jaká je stručná historie energeticky úsporných domů v zahraničí?

Od pradávna žily primitivní kmeny v pozoruhodné symbióze s přírodou, která jim

sloužila jako zdroj energie i k obživě. Tomu odpovídal i charakter jejich obydlí.

Forma, energetická a technologická náročnost byla podřízena místním klimatickým

podmínkám a materiálovým zdrojům. Palčivě jsem si to uvědomil při návštěvě

HISTORICKÉ SOUVISLOSTI

(Josef Smola a Jan Bárta)


14

domorodých vesnic Masajů v rovníkové Africe v loňském roce. Na druhou stranu, přestože je Keňa 6.–7. nejchudší zemí světa, v restauracích, hotelích i na letišti jsme neviděli jiné světelné zdroje než úsporné zářivky...

Západní kultura zpychla s úspěchy vyvolanými průmyslovou revolucí a přestala reflektovat i při výstavbě svých obydlí dovednosti a znalosti předků.

Možná překvapivé je zjištění, že patrně v dějinách prvním pasivním domem nebyla stavba, ale dřevěný trojstěžník „Fram“ polárního badatele Fritjofa Nansena z roku 1883. Sám autor popisuje konstrukci lodi v knize „ Za noci a na ledě“, 1887:

... „Stěny jsou pokryty dehtovanou plstí, na ní je korková výplň, potom následuje obložení z jedlového dřeva, na něm je opět silná vrstva plsti, potom vzduchotěsné linoleum nakonec opět dřevěné obložení. Stropy...mají se vším všudy tloušťku asi 40 cm. Okno, kterým by mohla pronikat zima nejsnáze, bylo chráněno trojitými skly a ještě dalšími způsoby. Je zde teplý, příjemný příbytek. I když teploměr ukazuje 5°, nebo 30° pod nulou, netopíme v kamnech. Větrání je vynikající,... protože doslova vhání ventilátorem čerstvý zimní vzduch.

Proto se zabývám myšlenkou, že bych kamna nechal úplně odstranit, jenom nám překážejí...“

Fram byl vybaven větrnou elektrárnou, se skládacím větrníkem s listy potaženými plátnem, která poháněla dynamo. Komfortní osvětlení podpalubí zajišťovaly obloukové elektrické lampy. V současnosti slouží loď v Norsku jako muzeum.

Druhá světová válka, jako každá válka, urychlila technologický pokrok a vedla k celé řadě objevů. V oblasti tepelné techniky přinesla například extrudovaný polystyrén. Na školách pak iniciovala pokusy s využitím energie slunce. Na universitě Cambridge v Bostonu byl v roce 1939 postaven malý dřevěný rodinný dům s dvěma obytnými místnostmi, M.I.T. Solar house # 1, s ambicemi prvního nulového domu. Energie zajišťovaly solární kolektory na sedlové střeše s rozměrným vodním akumulačním zásobníkem v suterénu, který byl důsledně tepelně izolován.

Dalším přelomem byla realizace komerčně využitelné solární administrativní budovy od architektů Franka Bridgerse a Dona Paxtona a spolupracovníků z roku 1956 v Novém Mexiku, první svého druhu na světě. Solární koncept zajišťoval příkon většiny energie ze sluníčka. Akumulace byla zajištěna vodními zásobníky. Doplňkovým zdrojem bylo pět tepelných čerpadel. Dispoziční řešení bylo podřízeno tepelnému zónování, tvarování střech optimálnímu sklonu kolektorů.

První ropná krize v roce 1973, někdy označovaná v západní literatuře jako „Den Kuvajtu“, a následně válka mezi Íránem a Irákem přivedla obě odlišné ekonomické soustavy oddělené železnou oponou ke zjištění, že pro západní kulturu existuje něco takového jako „meze růstu“. Například automobilový průmysl na západě na to promptně reagoval sníženou spotřebou u nových modelů aut.

Ale ani východní blok nezůstal bez poskvrny. Autorovi vrstevníci si jistě vzpomenou na dětmi oblíbené „uhelné prázdniny“, kdy z energetických důvodů musela být v tuzemsku na několik týdnů v zimním období přerušena výuka ve školách. Bylo to důkazem nepromyšlené politiky jedné strany, růstu založenému na spotřebě, byť v omezených mezích, limitované centrálně řízeným hospodářstvím. Sovětský svaz na to reagoval zvýšenou těžbou zemního plynu a posílením dodávek do východních satelitů... aby tím dočasně zalátal mezeru, která však postrádala systémového řešení.

Experimentující architekti na západě, žijící v podmínkách tržního hospodářství, se nechali inspirovat ropnou krizí k řešení pokusných domů, které by byly energeticky zcela autonomní. Pro tyto pilotní projekty byly charakteristické následující prvky: ▬ částečné či úplné nakrytí stavby terénem, ▬ jižní strana byla řešena jako velký skleník, někdy s vlastní produkcí potravin,

jako součást uzavřeného oběhu látek a energií,

▬ využití energie slunce a větru a pokusy o jejich akumulaci a „uskladnění“ po

delší dobu,

▬ recyklování tepla, vody a odpadů, ▬ energetické využití bio odpadů. Realizované stavby byly sice relativně soběstačné, ale rovněž natolik technicky náročné, že byly pro bydlení běžného stavebníka a komerční výstavbu zatím nepoužitelné. Při srovnání cena/výkon se ukázalo, že vložené náklady několikanásobně převyšují úspory dosažitelné provozem domu po dobu předpokládané životnosti. Stavebník potom musel být všestranně vzdělaným odborníkem v mnoha profesích, podle hesla: „Ferda mravenec – práce všeho druhu.“

Díky těmto nadšencům byla však experimentálně i prakticky ověřena celá řada různých konceptů zejména u rodinných domů. Významným přínosem bylo rovněž vyznačení směrů, kudy cesta nevede. I to je náplní práce průkopníků...

Ukázalo se, že do budoucna je nezbytné případ od případu pečlivě zvážit a ekonomicky vyhodnotit navrhovaná úsporná opatření vždy v závislosti na specifikách místa, požadavcích investora a orientovat se spíše na jednoduché systémy, které svojí obsluhou stavebníka nezatěžují. Cílem je ekonomická návratnost vložených vícenákladů a cena, která se nebude výrazně lišit od běžné výstavby. Dále komplexnost, ale zároveň vyváženost a vnitřní provázanost navrhovaných opatření. Jedině tak bude možné myšlenku energeticky nenáročné výstavby prosadit do praxe a získá si přitažlivost pro běžné stavebníky a hromadnou výstavbu. Tím byl nastartován rozvoj tohoto způsobu stavění.

+


16

V jednotlivých zemích vyspělé západní Evropy se vývoj lišil podle tradice a specifických podmínek. Například již v roce 1975 (!) byla ve Švédsku zavedena stavební norma SBN 75, která ukládala hodnoty součinitelů prostupu tepla blízko úrovni dnešních tuzemských požadavků na nízkoenergetické domy.

Severské státy tak získaly náskok, založený na osvětě ve všech stupních škol a nenásilném uplatňování energetických úspor, které jsou v širším kontextu součástí zdravého a k přírodě ohleduplného životního stylu jako součást běžného a přirozeného standardu života společnosti.

Nejvýznamnějším evropským střediskem podporujícím rozvoj a výstavbu pasivních domů je v novodobé historii v roce 1996 založený Passivhaus Institut v Darmstadtu vedený Dr. Wolfgangem Feistem. Jedná se o nezávislou a nevládní instituci. Výsledky svých výzkumů a zkušeností zahrnuje do průběžně aktualizovaného softwaru (PHPP), určeného pro návrh a výpočtové ověření parametrů (certifikaci) pasivních domů.

Prvním pasivním domem v Evropě byla stavba v dánském Kopenhagenu podle projektu architekta Vagna Korsgaardena postavená v roce 1976.

Byla realizována hned radikálně jako „nulový dům“ s potřebou tepla na vytápění 0 kWh/(m

2

.a). Veškeré tepelné ztráty domu byly kryty vnitřními tepelnými zisky ve

spolupráci se solárními kolektory.

Stavba prvního pasivního domu v Německu mohla být v roce 1990 realizována díky podpoře hesenského ministerstva hospodářství. V osmi výzkumných projektech bylo zdokonaleno větrání se zpětným získáváním tepla, vyvinuta okna s velmi kvalitními rámy a další potřebné prvky. Tento první pasivní řadový dům se čtyřmi byty v Darmstadt-Kranichsteinu byl navržen architekty Bott/Ridder/Westemeyer a obydlen v roce 1991. Odborníci se zde ještě neodvážili vynechat klasický otopný systém.

Tento a následné projekty nicméně prokázaly, že potřebné teplo lze dodávat pouze pomocí teplovzdušného vytápění. Přestože byly veškeré potřebné prvky a technologie vyvíjeny nově a nebyly prověřeny praxí, je tento dům neustále obýván bez potřeby rekonstrukce nebo zásadních oprav, a průměrná spotřeba tepla na vytápění se za celých patnáct let pohybuje kolem 10 kWh/(m

2

a).

Větší rozmach zaznamenaly pasivní domy od roku 1997. V tomto roce navrhl a postavil arch. Folkmar Rasch sídliště 22 řadových pasivních domů spolu s 24 nízkoenergetickými domy ve Wiesbadenu. O rok později byla dokončena druhá lokalita s pěti pasivními domy v Lindlaru u Kölnu. Architekt Manfred Brausem zde postavil první samostatně stojící rodinné pasivní domy.

1.2 Evropské projekty pro podporu energeticky úsporných staveb

Dalším zlomem byl evropský projekt CEPHEUS (Cost Efficient Passive Houses as EUropean Standards), který probíhal v období 1998 až 2001. Během projektu byly postaveny pasivní domy s celkovým počtem 221 bytových jednotek v pěti evropských zemích a byl v nich prováděn výzkum a měření. Hlavním výsledkem bylo ale zjištění, že pasivní domy mohou být pouze o 7–8 procent dražší než běžná výstavba. Díky projektu CEPHEUS, který potvrdil realizovatelnost konceptu pasivních domů a nabídl vodítko pro posuzování kvality, se pasivní domy začaly rozšiřovat do dalších evropských zemí. Nejrazantněji se prosadily v Rakousku, kde začátkem roku 2008 existovalo téměř 1500 pasivních domů, a poptávka neustále vzrůstá. Odhaduje se, že v roce 2011 bude třetina rakouských novostaveb splňovat pasivní standard. Jedná se nejen o budovy pro bydlení, ale i ostatní stavby – školy, školky, výstavní haly, administrativní budovy, kostely, a to nejen nově budované, ale i rekonstruované.

Pasivní domy však nejsou určeny pouze pro středoevropské mírné podnebí. Od roku 2000 jsou stavěny i v teplých částech Evropy, první pasivní dům byl postaven v italských Dolomitech. Tento dům byl navržen dle zásad platících v Německu a Rakousku a jeho provoz vedl ke zjištění, že v teplém klimatu bude větší důraz kladen na udržení požadované teploty v létě bez energeticky náročného chlazení. Proto se architektura italských objektů liší především důsledným používání stínicích prvků, a to pasivních i aktivních.

V současnosti jsou v Itálii stavěny pasivní domy pro bydlení i administrativní budovy, v poslední době je stále více objektů rekonstruováno dle zásad platných pro pasivní domy v teplých oblastech.

V Evropě byly postupně realizovány od roku 1998 dlouhodobé projekty zaměřené na propagaci pasivních domů a vzdělávání odborníků – CEPHEUS, PEP, PASS-NET, nebo CEP. Nejviditelnějším výsledkem mnohaletého úsilí bylo prohlášení Evropského parlamentu z ledna 2008, kterým vyzývá Komisi, aby všechny nové budovy vyžadující vytápění či chlazení musely být od roku 2011postaveny podle norem pro pasivní domy. V celé Evropě vznikají nevládní zájmová sdružení (Centra pasivních domů) jejichž cílem je poskytovat informace, vzdělávání a zprostředkovávat kontakty a spolupráci mezi lidmi a firmami zaměřenými na pasivní domy. Součástí jejich náplně je organizace „Mezinárodních dnů pasivních domů“. Na podzim 2008 se konal již pátý ročník.

Rakousko a Německo si v oblasti úsporného stavění uchovává vedoucí roli. Je zde realizováno nejvíce pasivních domů v přepočtu na obyvatele.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist