načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stará Praha -- štětcem a objektivem – Miloš Fritz

Stará Praha -- štětcem a objektivem

Elektronická kniha: Stará Praha
Autor: Miloš Fritz
Podnázev: štětcem a objektivem

Bohužel již nežijící dokumentarista M. Fritz zachytil na fotografii sto pražských míst a památek, jejichž současnou podobu porovnal s akvarely malíře a ilustrátora Václava Jansy. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  424
+
-
14,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 223
Rozměr: 27 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Spolupracovali: akvarelové malby: Václav Jansa
Skupina třídění: Vlastivěda Česka a Slovenska
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5398-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Bohužel již nežijící dokumentarista M. Fritz zachytil na fotografii sto pražských míst a památek, jejichž současnou podobu porovnal s akvarely malíře a ilustrátora Václava Jansy. Krajinář Jansa maloval realisticky a jeho práce se vyznačují jak uměleckou kvalitou, tak smyslem pro postižení místa. Cyklus z Prahy vznikal v osmdesátých letech 19. století a obsahoval na 250 obrazů. Jansovi se podařilo zachytit podobu řady staveb, které byly později v rámci pražské asanace zbourány nebo výrazně přestavěny. Autor knihy zachytil na fotografiích dnešní stav těchto památek a míst (kostelů, kaplí, paláců, domů, ulic, nádvoří...). K fotografiím napsal kratší doprovodný text o historii objektu či lokality. Umístění objektů je vyznačeno na plánku. Kniha přibližuje na základě srovnání obrazů Václava Jansy a autorových fotografií stav stovky vybraných pražských památek a zajímavých míst po sto letech.

Popis nakladatele

Ve výpravné barevné publikaci autor porovnává vždy na dvoustraně půvabný 100 let starý akvarel českého krajináře a ilustrátora staré Prahy - Václava Jansy s fotografií zobrazeného místa v současnosti. V knize je uvedeno 100 dvojic nádherných míst v Praze, doplněných čtivým textem. (100 akvarelů z konce 19. století : 100 fotografií z konce 20. století)

Předmětná hesla
Jansa, Václav, 1859-1913. Stará Praha : 100 akvarelů Václava Jansy
Fritz, Miloš, -2010
Architektonické památkyČesko
Historický místopisČesko
AkvarelyČesko – 19. století
FotografieČesko – 20. století
Praha (Česko)Vlastivěda
Zařazeno v kategoriích
Miloš Fritz - další tituly autora:
Stará Praha -- štětcem a objektivem Stará Praha
 
K elektronické knize "Stará Praha -- štětcem a objektivem" doporučujeme také:
 (e-book)
Co má vědět správný Čech -- 111 velkých vyprávění o malé zemi Co má vědět správný Čech
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

10 0

akvarelů z konce 19. století

fotografií z konce 20. století

Stará Praha

štětcem a objektivem

Miloš Fritz



Stará Praha

štětcem a objektivem



Grada Publishing

10 0

akvarelů z konce 19. století

fotografií z konce 20. století

Stará Praha

štětcem a objektivem

Miloš Fritz


Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné

či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez

předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

ISBN 978-80-271-9724-8 (pdf)

ISBN 978-80-247-5398-0 (print)

Stará Praha

štětcem a objektivem

Miloš Fritz

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

info@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 6550. publikaci

Text: a fotografie: Miloš Fritz

Akvarelové malby: Václav Jansa

Sazba a návrh obálky: Lukáš Fritz

Odpovědná redaktorka: Jana Minářová

Počet stran 224

První vydání, Praha 2017

Vytiskla tiskárna FINIDR, s.r.o., Český Těšín

© Grada Publishing, a.s., 2017

Cover Design © Lukáš Fritz, 2017


obsah

Předmluva ................................................................................. 6

Seznam dvojic ............................................................................. 8

Mapa ....................................................................................... 11

Obrazová a výkladová část ............................................................. 12

Prameny ................................................................................. 212

Poznámky ............................................................................... 213

Adresář .................................................................................. 216


Předmluva

Už jako chlapec jsem si u svých prarodičů se zájmem prohlížel

soubor „Stará Praha – 100 akvarelů Václava Jansy“. Pak ale

téměř upadl v  zapomenutí a  teprve po  mnoha letech jsem se

jím začal zabývat podrobněji a uvědomil jsem si, jak právě nyní,

zhruba po  100 letech, je zajímavé porovnávat Jansovy obrazy

s dnešní skutečností.

Zpočátku jsem si jen některá místa prohlížel a některá také

vyfotografoval. A  s  úžasem jsem zjistil, jak Jansovy akvarely

zobrazují tehdejší Prahu s  dokumentární přesností, blížící se

foto grafiím, avšak v  barvách, což tehdejší fotografie neumož

ňovala. A  tak vznikl nápad všechna ta místa vyfotografovat

a z obrazů a fotografií vytvořit srovnatelné dvojice.

Nápad to není zcela nový, obdobné dvojice, zobrazující

minulost a přítomnost byly už ojediněle publikovány. Většinou

však šlo o  dvojice fotografií, přičemž pro nové i  staré bylo

použito stejných výrazových prostředků a  pro ty nové mohla

být použita stejná, podobná nebo lepší technika.

V tomto případě byla situace jiná a ani jsem si zpočátku neuvědomil, jaká úskalí realizace nápadu přinese.

Problémy spočívaly především v tom, že – na rozdíl od fotografie – malířovo vidění nebylo omezeno úhlem

záběru, perspektivou, formátem, kontrastem, nevhodným osvětlením a  dalšími faktory, ale ani různými

překážkami, které jistě dovedl vypustit. Přesto jsem se nevzdal a záměr dokončil.

V  souboru jsou kromě známých pohledů i  taková místa, která – přestože obrazy mají názvy – nelze

dnes jednoduše nalézt. To mne přivedlo k podrobnému studiu staré i nové literatury o Praze a k pořizování

výpisků a  náčrtků. Je pochopitelné, že jsem pak začal studovat i  historii a  proměny míst známých, abych

všechny dvojice mohl při prohlížení komentovat. Tak postupně vznikly doprovodné texty ke  všem dvojicím.

To vše se tím z původní záliby změnilo v náročnou práci a bylo by škoda se o její výsledky nepodělit se všemi

potencionálními zájemci. Konečným výsledkem je kniha, kterou jste právě otevřeli. Myslím si, že předmluva

by měla být krátká. Zejména pak u obrazové publikace, v níž každý asi nejdříve sáhne po obrázcích. Přesto zde

ale ještě uvedu krátký výčet informací, které by měly předejít možným nedorozuměním.

V celé publikaci jsem dodržel původní pořadí, číslování a názvy obrazů přesně podle popisek v souboru,

který mi byl předlohou – tedy bez věcných a jazykových úprav. K letopočtům na Jansových obrazech, pokud

ovšem jsou uvedeny, jsem v několika případech doplnil jím zámerně vynechanou číslovku „1“ na začátku.

Současným fotografiím jsem nepřiřadil žádné názvy – potřebná vysvětlení jsou v  doprovodných textech –

důsledně a jednotně však vlevo nad fotografiemi uvádím přesná data jejich pořízení.

Celá obrazová část (reprodukce Jansových obrazů i  současné fotografie) byla pořízena běžným kino

filmovým přístrojem a klasickým fotografickým postupem. Hlavním cílem, který jsem si vytknul, bylo pořízení

současných fotografií z  míst, přesně odpovídajících těm, ze kterých Jansa maloval své akvarely – tedy

fotografií, na nichž jsou objekty pokud možno ve stejném měřítku a ve stejné konfiguraci jako na obrazech.

Části textů, týkající se historie, nelze považovat za  odbornou či vědeckou práci, založenou na  vlastních

výzkumech. Jde o výsledky spíše amatérského, ale pečlivého pátrání v nevelkém počtu běžně dostupných

publikací. I když nebylo dost dobře možné se vyhnout množství dat, jmen a odborných termínů, pokusil jsem

se o  to, aby texty nebyly jejich suchým výčtem, tak charakteristickým pro odbornou literaturu. Při studiu

pramenů jsem v některých případech narazil na zajímavé rozpory, na které jsem si dovolil upozornit – i když

většinou nepřináším jejich objasnění.

Stará Praha8


Jsem si vědom obsahové nevyváže

nosti textů, dané ovšem potřebou zpra

covat ke  všem dvojicím texty přibližně

stejně dlouhé. Kromě historických údajů

jsem se snažil v nich postihnout zejména

rozdíly, vzniklé během posledního století

a nechal jsem se přitom inspirovat samot

nými obrazy, jejich původními názvy

a  dnešní situací. Připojil jsem některá

svá zjištění a postřehy a také některé zají

mavosti, které provázely vznik fotografií.

Další podrobnosti, poznámky technic

kého rázu a  přehled použitých podkladů

a pramenů uvádím v závěru knihy.

Miloš Fritz, Praha, září 2000

Táta věnoval v letech 1997–2001 této knize, spoustu času – některá místa fotografoval mnohokrát – v  růz

ných obdobích roku a v různém stavu, než byl s  výsledkem spokojen. I nevybrané fotografie jsou z  doku

mentárního hlediska zajímavé (dokládají například probíhající rekonstrukční práce a podobně) – celý archiv

obsahuje téměř tisíc negativů. Precizní příprava fotografií a textů vyústila v roce 2001 v kompletní návrh na

vydání knihy. Následně otec jednal s několika nakladateli – jeden z nich projevil vážný zájem knihu vydat, ale

nakonec bohužel ze záměru sešlo.

Když v roce 2010 zemřel, došli jsme při třídění jeho pozůstalosti k závěru, že by bylo škoda celé dílo založit

do skříně, nebo dokonce vyhodit, a rozhodli jsme se, že se znovu pokusíme knihu vydat. Opět jsme oslovili

několik nakladatelství a nakonec začali jednat s nakladatelstvím Grada Publishing, které vidělo potenciál

knihy nejen v samotných fotografiích (takových publikací vyšlo více, i když s menším důrazem na přesnost

kompozice fotografie) ale i ve čtivém doprovodném textu, který obsahuje další zajímavé informace.

Po překonání různých úskalí nakonec přeci jen tedy k vydání došlo a vy právě držíte v rukou výslednou

publikaci. Použitý postup, kdy byly snímky fotografovány kinofilmovým přístrojem a následně vyvolány

a naskenovány, není ideální a je v době digitální fotografie i poněkud zastaralý, ale hodnota fotografií je pře

devším v jejich kompozici, která téměř přesně odpovídá Jansovým obrazům. Jsme si vědomi, že fotografie

dnes již nejsou aktuální a některá místa se opět změnila, ale o to větší význam možná kniha má – fotogra

fie jsou dokladem toho, jak se naše město změnilo za pouhých 17  let. Třeba bude tato kniha na přelomu

21. a 22. století někoho inspirovat k další retrospektivě.

Lukáš Fritz, Praha, leden 2017

ŠTůTCEM A OBJEKTIVEM 9


1 Jiřská ulice na Hradčanech................... 12

2 Melantrichova ulice........................... 14

3 Před Ungeltem................................ 16

4 Pohled z Karmelitské ulice ................... 18

5 Hradčany z Jeleního příkopu . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 6 Sněmovní (dříve Pětikostelní) ulice .......... 22

7 Židovská radnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

8 Karlova ulice .................................. 26

9 Portál Slavatovského letohrádku

na Smíchově .................................. 28

10 Kostel sv. Trojice v Podskalí .................. 30

11 Čertovka při ostrově Kampě ................. 32

12 Na Zderaze ................................... 34

13 Malostranské náměstí ....................... 36

14 Románská kaple sv Longina ................. 38

15 Malostranské mostecké věže ................ 40

16 Bývalá kaple sv Ludmily ..................... 42

17 Nádvoří u Zlatého stromu Č. 729 ............. 44

18 Karmelitská ulice u staré Újezdské brány ... 46 19 Klášter blahosl. Anežky na Františku ........ 48

20 Maltézské náměstí na Malé straně .......... 50

21 Helmovy mlýny ............................... 52

22 Nový svět ..................................... 54

23 Seminářská ulice ............................. 56

24 Bývalá špitální kaple sv. Lazara .............. 58

25 Kaple božího hrobu na Zderaze .............. 60

26 Jakubská ulice ................................ 62

27 Staré zámecké schody ....................... 64

28 Kaple sv. Maří magdaleny pod Letnou ....... 66

29 Václavská ulice pod Emauzským klášterem .. 68

30 Platnéřská ulice .............................. 70

31 Nádvoří kláštera blah. Anežky ............... 72

32 Pod Černínským palácem na Hradčanech . . 74

33 Fűrstenbergská zahrada na Malé straně .... 76

34 U Šitkovské vodárny .......................... 78

35 Nádvoří u kaple sv. Lazara ................... 80

36 Staroměstský rynk (strana

severovýchodní) ............................. 82

37 Nádvoří domu Č. 932-I „U zlaté hvězdy“ ...... 84

38 Platnéřská ulice (strana východní) .......... 86

39 Maiselova ulice ............................... 88

40 Kostel sv. Barbory na Františku .............. 90

41 Sousoší sv. Lutgardy na Karlově mostě ...... 92

42 Kaple sv. Kříže v poštovské ulici ............. 94

43 Staroměstský rynk s radnicí a kostelem

p. Marie před Týnem ......................... 96

44 Týnská ulice .................................. 98

45 Pohled na Švarcenberský palác

nad Ostruhovou ulicí ........................ 100

46 Pohled z Havelské do Melantrichovy ulice . . 102

47 Voršilská ulice ............................... 104

48 Portál domu „U dvou zlatých medvědů“ .... 106

49 Zahrada zbrojnice u Čertovky .............. 108

50 Kostel sv. Mikuláše na Malé straně ......... 110

51 Pohled se Staroměstského rynku

do Melantrichovy ulice ...................... 112

52 Kostel Karla Boromejského ................. 114

53 Nádvoří „U císařských“ čís. 832-II ........... 116

Seznam dvojic

Názvy jsou uvedeny důsledně ve znění dle původní publikace.

StArÁ PrAHA10


54 Skretův dům v Týnské ulici Č. 628-II ........ 118

55 Průčelí kostela p. Marie vítězné ............. 120

56 Nádvoří býv. Paláce hraběte

Vrtby Č. 373-III ............................... 122

57 Dům „U šálků“ v Resslově ulici .............. 124

58 Nádvoří konviktu u sv. Bartoloměje

Č. 293-I ....................................... 126

59 Kostel sv. Tomáše a bývalý Lobkovický

palác na Malé straně ........................ 128

60 Dům „U zlaté hvězdy“ v Rytířské ul. Č. 405-I . .130 61 Bývalý Michnovský palác na Újezdě,

nyní c a k Zbrojnice čís 450 .................... 132

62 Nové zámecké schody ....................... 134

63 Kostel p. Marie na Slupi ..................... 136

64 Kožná ulička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 65 Ulice k mostu ................................ 140

66 Šporkova ulice ............................... 142

67 Kostel sv. Vavřince na Petříně .............. 144

68 Dům „U vejvodů“ v Míčové ulici ............. 146

69 Palác hraběte Clam-Gallasa

(z Mariánského náměstí) .................... 148

70 Pohled na Malou stranu a Hradčany

od Křižovníků ................................ 150

71 Staroměstská radnice (východní strana) ... 152 72 Chrám sv. Jiří na Hradčanech .............. 154

73 Belveder, Letohrádek královny Anny ....... 156

74 Morový sloup nejsv. Trojice

na Malostranském náměstí ................. 158

75 Portál u nádvoří kláštera Strahovského .... 160

76 Portál kostela p. Marie na Strahově ......... 162

77 Pod Karlovým mostem ...................... 164

78 Kostel p. Marie a sv. Karla na Karlově ....... 166

79 Kostel sv. Mikuláše na Starém městě ....... 168

80 Salla terrena v zahradě Lobkovického

paláce Č. 347-III .............................. 170

81 Bývalý Černínský palác na Hradčanech ... 172

82 Kostel sv. Jindřicha .......................... 174

83 Kostel sv. Josefa na Malé straně ............ 176

84 Malá strana od Pražského hradu ........... 178

85 Arkádové nádvoří domu

„U čapků“ Č. 1186-II ........................... 180

86 Křižovnické náměstí s Mosteckou věží ..... 182

87 Lobkovický palác pod Petřínem ............ 184

88 Křižovnický kostel a Klementinum

s kostelem sv. Salvatora ..................... 186

89 Brána Vyšehradská ......................... 188

90 Kostel sv. Petra na Poříčí se zvonicí ........ 190

91 Valdštýnský palác ........................... 192

92 Salla terrena Valdštýnského paláce ........ 194

93 Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce .... 196

94 Mostecká ulice ............................. 198

95 Kostel sv. Voršily ............................ 200

96 Arcibiskupský palác na Hradčanech ....... 202

97 Pohled od Toskánského paláce

na hrad Pražský ............................. 204

98 Prašná brána . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

99 Severní strana Malostranského náměstí ... 208

100 Horní část Ostruhové ulice ................. 210

štĚtcem a objektivem 11

1

73

72

22

32

23

2

68

69

60

47

4764

48

49

61

50

59

99

91 92

83

51

3

4

56

87

4

24

35

36

71

37

79

38

39

40

41

86

70

88

55

25

26

98

27

62

96

97

80

18

33

19

31

85

90

20

21

5

6

28

29

93

63

30

9

10

11

12

52

57

53

82

54

34

14

78

89

15

77

94

45

81

16

17

13

65

84

74

75

76

67

8

42

95

58

43

44

7

Mapa

Přibližná poloha jednotlivých míst na mapě Prahy

13

První dvojici tvoří Jansův obraz

z roku 1896 a fotografie poříze

ná o 104 roky později. Těžko říci,

proč v  souboru „Stará Praha“,

který není řazen ani tématicky

ani chronologicky, byl zrovna

tento obraz zařazen jako první.

Asi by se sem nejlépe hodil

obraz číslo  5 – nejen proto, že

je staršího data a  má odlišnou

grafickou úpravu, především

ale proto, že je na něm celkový

pohled na Hradčany, které jsou

bezesporu symbolem celé Pra

hy. Tak známým, že už málokdo

přemýšlí nad tím, jak jejich

název vznikl. Pochází z toho, že obyvatelé Hradu se nazývali

Hradčani a  podle nich se pak

nazývalo jejich bydliště. Takové

vysvě tlení uvádí profesor Fran

tišek Ruth v „Kronice královské

Prahy a obcí sousedních“. Toto

stěžejní dílo o  Praze vyšlo v  le

tech 1903 až 1904, takže tvoří

velmi dobrý zdroj informací

k Jansovým obrazům. V dalších

textech je proto často citováno,

nadále však většinou jen s uvedením autorova jména nebo se zkráceným názvem. („Kroni

ka“ vyšla znovu jako reprint v roce 1995.)

Motiv prvního obrazu je ovšem také z Hradčan. Cesta sem vede od východu, po Starých zámeckých scho

dech a kolem Černé věže. Jiřská ulice má název podle kostela sv. Jiří, který je nejstarším dochovaným kostelem

v Praze. Více o něm je uvedeno u dvojice č. 72, kde je zobrazeno jeho průčelí.

Zde je kostel vidět po  pravé straně. V  popředí je část renesančního portálu, který byl osazen hutí Bene

dikta Rejta asi v roce 1520, možná však až po požáru v roce 1541. Před portálem kdysi býval malý hřbitůvek,

na Jansově obraze jsou na jeho místě vzrostlé keře za primitivní ohradou. Tu nahradila pěkná kamenná zeď s kovanou brankou.

Uprostřed obrazu je zadní část barokní přístavby kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1718 – 1722, před níž

je nepříliš úhledný přístavek, dnes již zbouraný. Kaple má nyní nové barevné řešení fasády a z fotografie lze

ještě zjistit, že ve stěně kostela byly provedeny úpravy v rozmístění oken.

STARÁ PRAHA14

Jiřská ulice na Hradčanech 1896


Vlevo od  kaple vyčnívá hor

ní, novější část 99,3 m vysoké

hlavní věže chrámu sv. Víta. By

la vystavěna na  gotické podno

ži z  přelomu 14. a  15.  století až

ve století šestnáctém. Současná

podoba její cibulovité střechy

pochází z  roku 1770, kdy byla

upravena. Hádankou na obraze

je světlá bílá tyč, kterou je střecha věže „propíchnuta“. Nejspí

še to je zbytek nějakého zveda

cího zařízení, používaného při dostavbě chrámu, která právě

probíhala. Pod věžní galerií je

zřejmě vidět právě vznikající

konstrukci krovu příčné lodi.

Hlavní věž byla v  souvislosti

s  dostavbou opravena v  roce

1906. Další oprava byla prove

dena právě v  roce 2000, takže

na  fotografii je věž obklopena

lešením.

Vlevo pod věží je vidět část

(roh a  opěrný pilíř) východní

ho křídla Starého královského

paláce, které bylo postaveno

za Václava IV. V roce 1541 vyho

řelo a  potom, v  letech 1559 až

1563, bylo upraveno císař ským

stavitelem Bonifácem Wohlmu

tem do současné podoby. Býva

la v  něm Stará sněmovna, kde

až do  roku 1847 zasedali zástupci českých stavů. Mezi sněmovnou a  kaplí sv.  Jana Nepomuckého je portál

s vraty (dnes nově upravenými), kterými vjížděli jezdci na koních k jezdeckým schodům a po nich do Vladislavského sálu na turnaje. Uvedený sál byl dostavěn roku 1502 a stal se největším světským prostorem středověké

Prahy – uváděny jsou rozměry 62 × 16 × 13 m nebo také 74 × 18 × 14 m.

Levou stranu Jiřské ulice tvoří bývalý Tereziánský ústav šlechtičen, o němž je více uvedeno u dvojice č. 72.

Na Jansově obraze je jeho malou část vidět, zde na reprodukci a fotografii nikoli. Obraz totiž patří k těm, jejichž

formát svým poměrem stran (formát reprodukované předlohy je 186 × 252 mm) špatně koresponduje s  plochou kinofilmového negativu. Abych ji lépe využil, dovolil jsem si malou část levé strany obrazu vypustit. Úprav

tohoto druhu jsem se dopouštěl co nejméně a tam, kde jsou podstatné, se o tom vždy zmiňuji. Naštěstí i Jansa

pro většinu svých obrazů použil „rozumný“ formát – i když jistě netušil, jak s nimi někdo za sto let naloží.

ŠTůTCEM A OBJEKTIVEM 15

1

19. 8. 2000

+


Ulice se ve  14.  století nazývala Junošova, později Kunšova a  od 17.  století Sirková. Název nevznikl podle sirek, protože ty byly vynalezeny až o  dvě století později, ale z toho, že se tu prodávala síra. Té se možná kdysi říkalo sirka, čemuž by nasvědčovalo to, že v Ottově slovníku naučném z přelomu 19. a 20. století je uvedeno heslo sirkování – viz síření. (Pod heslem síra ale název sirka uveden není.)

Dnešní jméno dostala ulice po  známém knihtiskařovi Jiřím Melantrichovi z  Aventínu. Ten zde v  roce 1563 koupil jeden z  domů, nechal ho zbořit a  na  jeho místě vystavěl nový, renesanční dům čp.  471, nazývaný „U  dvou velbloudů“. V  něm si zřídil tiskárnu, kterou vedl až do své smrti v roce 1580. V  posledních letech s  ním spolupracoval Daniel Adam z  Veleslavína, který pak vedení tiskárny převzal. Technická úroveň jejich tisků se vyrovnala nejlepším tiskům v  tehdejší Evropě. (V  ulici ale působili ještě další tiskaři – Daniel Sedlčanský a  Jan Kosořský, o  nichž se zmiňuji u dvojic č. 46 a 48.)

Na  Melantrichově domě byla roku 1880 umístěna jeho pamětní deska, ale v  roce 1893 byl dům zbořen. Zachovaly se fragmenty jeho výzdoby, které jsou uloženy v  Lapidáriu Národního muzea. Nový dům čp.  471, postavený pak na  jeho místě, dostal název „U  Melantrichů“, což je dodnes vyznačeno nápisem umístěným vysoko na  fasádě. Melantrichova pamětní deska byla znovu osazena ve  dvoře nad průjezdem. Původní jméno Melantrichova domu „U dvou velbloudů“ bylo přeneseno na dům, jehož průčelí je v Kožné uličce. (Viz dvojice č. 64.)

Koncem 19. století, kdy se pražští radní zhlédli v širokých pařížských bulvárech, se uvažovalo o rozšíření Melantrichovy ulice tak, aby umožnila dopravní spojení a vedení elektrické dráhy mezi Václavským náměstím a nově vznikající Pařížskou třídou. K tomu naštěstí nedošlo a středověký ráz ulice tedy zůstal zachován. Dokládá to i tato dvojice, na níž je konec Melantrichovy ulice před vyústěním do Staroměstského náměstí.

STARÁ PRAHA16

Melantrichova ulice 1897


Pohled je od  domu „U  stříbrné konvice“ a  vpravo v  popředí je vidět část sousedního domu „U  zlaté konvice“. Nejstarší zprávy o  těchto původně gotických domech jsou z  roku 1400, kdy tvořily jeden celek. Rozděleny byly asi v  roce 1553 a  pak byly oba renesančně přestavěny. Oba také byly upraveny barokně – v 17. a 18. století.

K dalším stavebním úpravám obou domů došlo ještě v  19. a  ve  20.  století. Oba mají i  dnes domovní znamení s  konvicí, už však ne stříbrnou a  zlatou. O  obou domech jsou také zmínky u dvojice z Kožné uličky (č. 64), kde jsou jejich druhá průčelí. Melantrichovu ulici s Kožnou spojuje průchod vedoucí domem „U  zlaté konvice“. V  roce 1898 byl sice uzavřen, ale přesně o  sto let později znovu otevřen.

Ještě jsou zde vidět dva domy, spojené dvěma zděnými oblouky, které mají hezký název – prampouchy. Vlevo je to dům „Šmertošovský“ a  vpravo dům „Štěpánkovský“. Oba již tvoří nároží se Staroměstským náměstím a  zobrazeny jsou i  z  druhé strany – na dvojici č. 51, u níž jsou také popsány. Mezi nimi v pozadí je vidět část Staroměstské radnice a její věže.

Tento Jansův obraz má v  původní podobě nejextrémnější poměr výšky k  šířce (formát reprodukované předlohy je 288 × 144 mm) a  zároveň – tak jako mnoho dalších – extrémně velký úhel záběru, vymykající se nejen obvykle uváděnému zornému úhlu lidských očí, ale i  objektivů s  nejkratším ohniskem. Proto jsem už při reprodukci odřízl horní část obrazu, na níž byla zachycena i horní část radniční věže, kterou by se stejně na nezkreslené fotografii zachytit nepodařilo. (O  této problematice se zmiňuji ještě v  závěrečných poznámkách.) Tím jsem si úkol zjednodušil, ale i tak bylo pořízení snímku komplikováno neustále procházejícími chodci a ještě více obrovským kontrastem mezi domy v popředí a radnicí v pozadí. ŠTůTCEM A OBJEKTIVEM 17

2

28. 6. 1998

Kamenným portálem, který je

vidět v  pravé části obrazu, se

vchází do  dvora, na  jehož místě

bývala asi od 10. století dřevěná ohrada s  tržištěm. Později zde

vznikla první pražská celnice,

kde cizí obchodníci museli hned

po příjezdu do Prahy vyložit své

zboží a zaplatit z něj clo – ungelt.

Z toho pochází název dvora, kte

rý však je také nazýván Týnským

dvorem nebo prostě Týnem, což

bývalo místo ohrazené či opev

něné dřevem. A  protože tu bylo stále živo, říkalo se též Veselý

dvůr. Bylo to výsadní místo, do

kterého bylo zakázáno vstu

povat se zbraněmi a  nesměla sem městská policie. Dvůr byl

postupně obestavěn domy, zpo

čátku patrně dřevěnými a  asi

od  14.  století kamennými. Jako celnice dvůr sloužil až do  roku

1774. Počátkem 19.  století byla

v  Ungeltu kavárna „U  Komárků“,

ve které se scházeli Tyl, Čelakov

ský, Šafařík, Palacký a Rieger.

Také samotný dům s  portá

lem, čp. 639, který vypadá trochu

jako pevnost se střílnami, bývá

někdy nazýván Týnem nebo

Ungeltním domem. Na základech

někdejšího románského domu

tu byl nejdříve postaven dům gotický. Ten v  roce 1558 daroval císař Ferdinand  I. za  dobré služby Jakubovi Granovskému, který byl od  roku 1548 v  Ungeltu správcem. Nový majitel pak dům v  letech

1559 – 1560 renesančně pře sta věl do podoby, která se v podstatě zachovala dodnes. Přitom ve dvoře vznikla

pěkná arkádová loggie a dvorní i uliční fasády byly pokryty krásnými sgrafity a freskami s biblickými a myto

logickými náměty. Jako jejich tvůrci jsou uváděni Franzesco Terzio a  Domenico Pozzo. Granovští vlastnili dům do roku 1620. Tehdy ho prodali, ale jméno „Palác Granovských z Granova“ mu po nich zůstalo. Původní

výzdoba fasád se dochovala do poloviny 17. století. Na vnitřní straně ji koncem 19. století vlastním nákladem

obnovili architekti Jan Koula a Josef Fanta. Zbývá dodat, že Ungelt má ještě druhou bránu na opačné (východ

ní) straně, v domě čp. 645, o němž je zmínka u dvojice č. 26.

STARÁ PRAHA18

Před Ungeltem 1897




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist