načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Stalinova hra o zemi jitřní svěžesti -- Korejská válka 1950–1953 - Vladimír Nálevka

Stalinova hra o zemi jitřní svěžesti -- Korejská válka 1950–1953

Elektronická kniha: Stalinova hra o zemi jitřní svěžesti
Autor:
Podnázev: Korejská válka 1950–1953

Korejská válka byla skutečnou horkou fází začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě Těžiště knihy ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 80%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EPOCHA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 170
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace, mapy, portréty
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Epocha, 2009
ISBN: 978-80-870-2793-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Poválečné rozdělení země (Korejská lidová republika - r. 1945 a Korejská republika - r. 1948), která patřila tradičně do sféry japonského a čínského vlivu. Současně se v této oblasti střetávaly zájmy obou supervelmocí - SSSR a USA. Napětí vyvrcholilo konfliktem, který hrozil proměnou v globální katastrofu třetí světové války. Důsledkem války byly obrovské ztráty na životech, výrazné zhoršení mezinárodních vztahů, zvýšení výdajů na zbrojení a vývoj nových druhů zbraní hromadného ničení. Přehledný a srozumitelný výklad je doplněn popisem různých druhů zbraní a bojové techniky obou válčících stran. Velmocenské soupeření o nadvládu v Asii a na Dálném východě. Korejská válka jako jeden z nejkrvavějších a nejnebezpečnějších konfliktů období studené války. Její příčiny, stručný průběh a důsledky zejména v oblasti mezinárodních vztahů.

Popis nakladatele

Korejská válka byla skutečnou horkou fází začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu. Zpřístupnění sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentace, například rozsáhlé korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, umožnilo detailnější poznání dějin této války. Stalin podpořil snahu Kim Ir-sena o násilné sjednocení rozděleného poloostrova a souběžně usiloval i o čínskou vojenskou podporu tohoto severokorejského úsilí. Chtěl tak nejen zjistit rozsah politicko-strategických zájmů Spojených států ve východoasijské oblasti, ale vytvořit i těsnou vazbu mezi Pekingem a Moskvou. Sovětský diktátor se totiž obával vzestupu komunistické Číny a jejích případných revolučních aktivit v Asii a prostřednictvím korejské války usiloval o částečné usměrnění a kontrolu tohoto nebezpečného mocenského potenciálu. Reakce Spojených států a OSN na severokorejskou agresi byla okamžitá. Ozbrojené síly OSN zmařily původní Kim Ir-senův a Stalinův plán na rychlé pohlcení jihokorejského teritoria a válka se protáhla až do léta roku 1953. Trumanově administrativě se však podařilo udržet tuto „horkou válku“ v mezích lokálního konfliktu. Publikace přináší i nové poznatky o přímé sovětské vojenské účasti a součástí textu je také kapitola o formách československé pomoci severokorejskému režimu. Patnáctý svazek edice Polozapomenuté války. (korejská válka 1950-1953)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vladimír Nálevka - další tituly autora:
Čas soumraku Čas soumraku
Světová politika ve 20.století Světová politika ve 20.století
Světová politika ve 20.století II. Světová politika ve 20.století II.
 (e-book)
Druhá světová válka -- 2. doplněné vydání Druhá světová válka
 (e-book)
Nacistická okupace -- Sborník textů Nacistická okupace
 (e-book)
Koncert velmocí -- Mezinárodní vztahy v letech 1871-1914 Koncert velmocí
 
K elektronické knize "Stalinova hra o zemi jitřní svěžesti -- Korejská válka 1950–1953" doporučujeme také:
 (e-book)
Horké krize studené války Horké krize studené války
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

EDICE

Polozapomenuté

války

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

26.11.2008 14:47:30


S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

2

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

4

26.11.2008 14:47:34


S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

3

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

4

26.11.2008 14:47:34


VLADIMÍR NÁLEVKA

KOREJSKÁ VÁLKA

1950–1953

Stalinova

hra

o Zemi jitřní

svěžes ti

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

5

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

Copyright © Vladimír Nálevka, 2009Cover © Karel Kárász, 2009Czech Edition © Nakladatelství Epocha, Praha 2008ISBN 978-80-87027-93-6

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

6

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

OBSAHÚvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Studená válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Občanská válka v Číně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Korea na přelomu 19. a 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Čas emancipace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Směrnice Národní rady pro bezpečnost č. 68 (NSC 68) . . . . . . . . . . . . . 28Maova návštěva Moskvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30V předvečer konfl

iktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37První nasazení Američanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41Stalinova kritika Klementa Gottwalda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Operace Chromite – vylodění u Inčchonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48Stalinův nátlak na Mao Ce-tunga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53Překročení 38. rovnoběžky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55Čínská intervence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60Diplomatické intermezzo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66Čínský příval . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Schůzka Truman – Attlee ve Washingtonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72Čínská novoroční ofenziva a Ridgwayovy protiofenzivy . . . . . . . . . . . . . 74Moskevská schůzka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77Odvolání generála MacArthura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Aktivita senátora McCarthyho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82Čínská jarní ofenziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84Mírová smlouva s Japonskem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86První pokus o uzavření příměří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

7

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

Sovětští letci v Koreji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Československo a Severní Korea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Obranná linie „Jamestown“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99Operace Uškrcení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101Československá vojenská polní nemocnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105Propagandistické kampaně proti „severoamerickým agresorům“ . . . . 107Změna v Bílém domě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110Váleční zajatci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112Stalinova smrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116Nadějné vyhlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122Poslední boje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125Podpis příměří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127Výměna zajatců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129Československá přítomnost na linii příměří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131Ženevská konference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133Důsledky pro mezinárodní dění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136Rozdílné cesty dvou korejských států . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Chronologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145Použitá a doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

1. Zpráva ČTK z 27. června 1950 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1512. Z pamětí N. S. Chruščova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1523. Vítězslav Nezval: Zpěv míru (úryvky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1534. Ivan Skála: Země – Bohatýr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1545. Pavel Kohout: Korejská vteřina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1566. Rezoluce Rady ministrů SSSR z 19. března 1953 č. 858-372 . . . 1577. Dohoda o příměří v Koreji (27. 5. 1953) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1658. Jaromír Švamberk: Nasazen v Koreji (úryvek z pamětí) . . . . . . 168

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

8

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

ÚVODV Evropě byla hraniční linie studené války pevně vymezena vznikem dvou německých států v roce 1949, ale v ostatních částech světa byly její kontury pohyblivé a často i velmi nezřetelné. Dekolonizační proces a vý-razná labilita nově emancipovaných zemí vytvářely prostor pro mocen-ské soupeření Spojených států amerických a Sovětského svazu, přičemž existence jaderného patu iniciovala řadu zástupných konfl

iktů lokálního

charakteru. Jedním z nich byla i korejská válka z let 1950 až 1953.

Sovětský svaz využil svého vítězství ve druhé světové válce k částeč

nému návratu k imperiálním hranicím carského Ruska. Zatímco Stali-nův průnik do střední a jihovýchodní

Evropy byl úspěšný a vyvrcholil

ve vytvoření soustavy vazalských států na západní hranici SSSR, tlak na Turecko a Írán – jehož motivem byla snaha zmocnit se části jejich území – narazil na silný odpor anglosaských mocností, které Moskvu posléze donutily k ústupu. Na Dálném východě Stalin usiloval o získání oněch teritorií a mocenských pozic, které Rusko ztratilo po prohrané válce s Ja-ponskem v roce 1905, což znamenalo navrácení Sachalinu a Kurilských ostrovů, potvrzení statusu Mongolské lidové republiky, výsadní prá-vo kontroly Východočínské a Jihomandžuské železnice a přístavů Port Arthur a Dalnij (Dairen). Své záměry podpořil vyhlášením války japon-skému císařství 8. srpna 1945 a následnou okupací požadovaných terito-rií. Nároky vůči Číně byly potvrzeny v sovětsko-čínské smlouvě, kterou Moskva podepsala s Čankajškovou vládou 14. srpna 1945.

Po stabilizaci sil v Evropě se pozornost sovětské zahraniční politiky

– v souvislosti s vítězstvím čínských komunistů v občanské válce – obrá-tila k východní Asii, kde Mao Ce-tungova revoluční strategie nabídla Stalinovi nové možnosti pro jeho

expanzivní politiku. V tomto politic

ko-mocenském kontextu se od konce druhé světové války vyvíjela i tzv. korejská otázka, která nakonec vyús

tila v krvavý válečný konfl ikt.

V části české veřejnosti stále přežívá tradiční interpretace vzniku této

války, podle které mírumilovná Korejská lidově demokratická republi-ka byla zákeřně přepadena jihokorejskou armádou, podporovanou Spo-jenými státy. Opak byl pravdou. Komunistická propaganda ostatně zá-měrně dezinterpretovala celý průběh ozbrojeného střetu, a skutečně se jí

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

9

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

10

Stalinova hra o Zemi jitřní svěžesti

podařilo vytvořit mylný obraz válečnýc

h událostí, který byl zcela v roz

poru se skutečností. Po roce 1989 padl informační monopol KSČ, a tak se postupně objevily domácí i zahraniční odborné práce, které – s využi-tím nových pramenů, především z ruských archivů – odmítly dosavadní, fakticky neostalinské hodnocení korejs

ké války. Nicméně tyto poznatky

se ještě zcela neprosadily v soudobém historickém povědomí české spo-lečnosti a zejména starší generace –

jak ostatně potvrdil nedávný soci

ologický výzkum – se jen obtížně rozchází s léty zafi

xovaným viděním

blízké i vzdálené minulosti.

Ve stručné historiografi

i korejské války je

nutné uvést především se

veroamerickou literaturu. Již v roce 1952 vydal J. F. Stone monografi

i

s názvem

Th

e Hidden History od the Korean War

, 1950–1951 (Boston,

1952). Zpřístupnění pramenů Trumanovy a Eisenhowerovy adminis-trativy iniciovalo vznik poměrně velkého množství kvalitních publika-cí, např. Williama Stuecka (

Th

e Korean War: An International History

.

Princeton University Press, 1995), Melvyna P. Leffl

era (

A Preponderan

ce of Power: National Security, the Truman Administration, and the Cold Wa r.

Stanford University Press, 1992), či Michaela J. Hogana (

Cross of

Iron: Harry S. Truman and the Origins of the National Security State, 1945–1954.

New York, Cambridge University Press, 1998). Rolí OSN

v korejském konfl

iktu se zabývaly texty Yoo Tae-hoo (

Th

e Korean War

and the United Nations

, Louvain, 1965) a Sydney Baileyho (

Th

e Kore

an Armistice

. New York, 1992). Základní přehled vojensko-politických

událostí přinesly práce M. Hastingse (

Th

e Korean War

, New York, 1987),

Calluma A. MacDonalda (

Korea: Th

e War before Vietnam

, New York,

1986) a Briana Catchpola (

Th

e Korean War 1950–1953

. London, 2000;

č.

Korejská válka 1950–1953

, Praha, 2003). Velkou pozornost věnovala

americká literatura jednotlivým politickým a vojenským osobnostem, které se angažovaly ve válečném dění na Dálném východě a samozřej-mě i detailnímu průběhu jednotlivých bojových operací. (Přehled re-levantních titulů uvádí Allan R. Millett ve své studii

Th

e Korean War:

A 50-Year Critical

Historiography

. In:

Th

e Journal of Strategic Studies

,

2001, No. 1, str. 189–224)

Zásadní význam mělo otevření ruských archivů, jejichž fondy – zvláště

záznamy rozhovorů či přepisy telegramů mezi sovětskými, čínskými a se-verokorejskými představiteli – význam

ně přispěly k poznání Stalinova

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

Úvod

11

podílu na vzniku korejské války. V tomto ohledu nelze pominout rozsáh-lou edici dokumentů k dějinám studené války v Asii, připravenou v roce 1995 Jamesem G. Hershbergem, která přináší dosud neznámé prameny k sovětsko-čínským a sovětsko-kor

ejským vztahům, jakož i zasvěcené

studie Kathryn Weathersbyové, Jevgjenije Bajanova, Alexandra Mansou-rova, Chen Jiana, Vladimíra Zuboka a dalších. (

Th

e Cold War i Asia

. Bul

letin CWIHP, Winter 1995/1996, 6–7, 293 s.)

Tyto nové poznatky se již objevily i v knižních publikacích Richarda

C. Th

orntona (

Odd Man Out: Truman, Stalin, Mao, and the Origins of the

Korean War

. Washington, 2000) a A. V. Torkunova. (

Zagadočnaja voj

na: Korejskij konfl ikt 1950–1953 godov . Moskva, 2000.) Také i do češtiny

přeložená výtečná práce Vojtěcha Mastného

Studená válka a sovětský po

cit nejistoty 1947–1953. Stalinova léta

. (Praha, 2001) posunula s pomocí

ruské dokumentace dosavadní hranice našeho poznání této kapitoly nej-novějších dějin.

Přínosem jsou i nedávno publikované studie českých autorů V. Piláta,

M. Píši a P. Janečka, které obsáhle zdokumentovaly československý podíl na dění v Koreji ve válečném čase.

Záměrem autora této knížky bylo informovat českého čtenáře pře

devším o politickém pozadí korejské války, o roli J. V. Stalina v tomto konfl

iktu a v neposlední řadě i o československo-severokorejských vzta

zích ve válečném období. Vojenským operacím se věnoval pouze v míře nutné pro pochopení celkového vývoje války.

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

1

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35 Stalinova hra o Zemi jitřní svěžesti

STUDENÁ VÁLKAPorážka mocností Osy uvolnila soudržnos

t antifašistické koalice a dříve

potlačované rozpory získaly charakter otevřených konfl

iktů. Předně se

prosadily dvě supervelmoci – Spojené státy a Sovětský svaz, které zásad-ním způsobem ovlivňovaly poválečné dění. Původní představa severoa-merického prezidenta F. D. Roosevelta o společné odpovědnosti vítězné aliance vůči těžce vybojovanému míru se střetla s geopolitickou konstan-tou bipolárního světa a zájmových sfér. Anglosaské mocnosti se znepo-kojením sledovaly teritoriální expanzi

Sovětského svazu a jeho úsilí o vý

lučnou kontrolu východní Evropy. Nebylo náhodné, že první větší třecí plochy mezi bývalými spojenci se objevily v Polsku, Bulharsku a v Ru-munsku. Moskva se zase obávala jaderné převahy Američanů, přičemž si uvědomovala zásadní rozpor mezi svými ambicemi a reálnými mož-nostmi válkou zničené země. J. V. Sta

lin založil svou ofenzivní strategii

na několika – jak se později ukázalo

– mylných předpokladech: přede

vším spoléhal na oživení amerického izolacionismu s totálním nezájmem Washingtonu o poválečnou Evropu, dá

le se domníval, že Velká Británie

bude respektovat dohodu z října 1944 o rozdělení sfér vlivu v jihovýchod-ní části starého kontinentu, a konečn

ě v oblasti ekonomiky zjevně pod

cenil změny, které v průběhu války kvalitativně proměnily kapitalistický hospodářský systém. V této souvislosti

také předpokládal, že obě západní

mocnosti budou i nadále souhlasit

s jeho dominantní pozicí ve střední

a východní Evropě. Rooseveltova administrativa po konferenci v Teherá-nu na sklonku roku 1943 skutečně akceptovala protektorskou roli Sovět-ského svazu v tomto teritoriu, které z hlediska národní bezpečnosti neby-lo na předních místech aktuální rizikové škály Washingtonu. Prezident Harry Truman – na rozdíl od svého předchůdce – si byl ovšem dobře vě-dom nebezpečí sovětského mocenského tlaku, ale ani on neměl zpočátku politickou vůli a zájem se ve východoevropském prostoru výrazně anga-žovat. Následné poznání Spojených států, že Moskva kategoricky trvá na principu monopolního ovládání celé této oblasti a že je připravena ris-kovat i politickou roztržku, nesporně přispělo k rychlé korozi válečného svazku. Obdobný efekt měly i tenze v německé a polské otázce. Vzestupná křivka krizových situací v dalších neuralgických bodech světové politiky

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

2

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

5

26.11.2008 14:47:35

Studená válka

13

vedla ke vzniku a rozšíření studené války. Truman již počátkem roku 1946 zpochybnil výsledky konference v Postupimi; v Řecku se schylovalo k občanské válce, pokračoval sovětský spor s Tureckem o kontrolu úžin Bospor a Dardanely; kulminovala íránská krize, v níž Moskva koketovala s ideou separace ropného severu monarchie. Stalinův projev z 9. února 1946, v němž ostře napadl Spojené státy a Velkou Británii, signalizoval návrat k mentalitě obklíčené pevnosti se syndromem stálého protivníka. Nesmělé náznaky politického a kultur

ního liberalismu v závěrečné fázi

války byly záhy odplaveny novou vlnou represí.

V této politické situaci silně zapůsobilo vystoupení Winstona Chur

chilla v severoamerickém Fultonu dne 5. března 1946. V „brilantní kas-kádě slov“ obvinil Sovětský svaz z totalitních praktik a z vměšování se do vnitřních záležitostí států střední

a jihovýchodní Evropy. Pronesl mj.

i onu klasickou metaforu o železné oponě, „spuštěné napříč kontinen-tem“, a vyzval obě anglosaské demokracie k vytvoření pevného svazku, schopného čelit sovětské hrozbě. Churchillův apel rezonoval v množ-ství konkrétních akcí, např. ve stuttgartském projevu státního tajemní-ka J. Byrnese v září 1946, ale především bylo důležité, že zcela souzněl s názory, které se začaly prosazovat v severoamerickém prostředí. Ještě před Churchillovým projevem – 22. února 1946 – adresoval velvysla-nec Spojených států v Moskvě George F. Kennan státnímu departmen-tu kritickou analýzu sovětské politiky. V obsáhlé depeši o 8000 slovech zdůraznil, že trvalým cílem světového ko

munistického hnutí je i nadále

konečná porážka kapitalistického systému. Spojené státy by proto ne-měly důvěřovat proklamované tezi o možnosti mírového soužití, neboť „Rusko zamýšlí zničit harmonii naší společnosti“. Dále upozornil nejen na význam „hlubokého a mohutného proudu ruského nacionalismu“, ale i na nesporně subverzivní vliv bolševické ideologie v hospodářsky a poli-ticky labilních státech. Při globálním charakteru sovětské expanze může být jediným účinným prostředkem obrany energický protitlak, cílevědo-mě uplatňovaný v „celé řadě zeměpisných a politických bodů“. V krys-talicky čisté podobě byla Kennanova politická fi

lozofi

e formulována ve

známém článku „Příčiny sovětského chování“, který pod šifrou „X“ pub-likoval v létě 1947 prestižní časopis

Foreign Aff airs . Autor vyzval Spojené

státy, aby „maximálně vystupňovaly zatížení, které bude znesnadňovat prosazování sovětské politiky, aby tak byl Kreml nucen k mnohem větší

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

3

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

6

26.11.2008 14:47:36 Stalinova hra o Zemi jitřní svěžesti

umírněnosti, než projevuje v posledních letech. Jedině tak mohou být podpořeny tendence, které nakonec povedou buď ke zhroucení, nebo k postupnému rozmělnění sovětské moci.“

Tyto Kennanovy úvahy se posléze staly východiskem při tvorbě nové

strategické koncepce americké zahraniční politiky – doktríny zadržování komunismu. V konkrétní politické praxi byly Spojené státy konfronto-vány s ideově-politickou výzvou Sovětského svazu. Stalin skutečně spo-léhal na destruktivní sílu povále

čné hospodářské krize, která měla podle

jeho představ vytvořit vhodný prostor pro ofenzivu revoluční levice.

Sled událostí urychlila řecká a turecká krize. Velká Británie neunes

la dvojnásobnou tíhu domácích hospodářských obtíží a mnohostranné mocenské angažovanosti a v zimě 1946–1947 zkolabovala. Ve dnech 20. až 22. února 1947 učinila britská labouristická vláda tři zásadní roz-hodnutí – o přerušení vojenské a ekonomické pomoci legitimní řecké vládě v probíhající občanské válce, dále o předání odpovědnosti v Pales-tině do rukou OSN a posléze i o konečném odchodu z Indie.

Po britské nótě, ve které bylo stručně oznámeno, že k 31. březnu 1947

zastaví vláda Jeho Veličenstva hospodářskou a vojenskou pomoc Řec-ku i Turecku, jednala na sklonku února o vzniklé situaci špička státního departmentu. Výsledná dohoda doporučila Trumanovi podpořit v Kon-gresu žádost o poskytnutí pomoci Řecku a Turecku. Souběžně bylo roz-hodnuto, že prezidentovo vystoupení bude mít obecný rozměr podpory všem svobodným vládám, které jsou ohroženy komunistickou agresí.

Po pečlivé stylistické přípravě se 12. března 1942 obrátil prezident

Harry Truman na Kongres USA s konkrétní představou americké role ve světovém dění. „Myslím, že Spojené státy jsou povinny podpořit svo-bodné národy odolávající pokusům ozbrojených menšin usilujících o je-jich podrobení nebo vzdorující tlakům přicházejícím zvenčí. Myslím, že jsme povinni pomoci svobodným národům vytvářet svůj osud vlastníma rukama. Myslím, že naše pomoc musí spočívat především v ekonomické a fi

nanční podpoře, která je nezbytná pro dosažení jejich hospodářské

stability, a tudíž i vyrovnaného politického života.“ Poté prezident požá-dal Kongres o souhlas s poskytnutím fi

nanční pomoci Řecku a Turecku.

Zákonodárný sbor Trumanovu předlohu schválil a 22. května ji prezi-dent signoval. V tomto momentu byla poprvé realizována nová politická koncepce Spojených států – Trumanova doktrína –, jejíž obsahové jádro

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

4

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

6

26.11.2008 14:47:36 Studená válka 15

spočívalo v Kennanově tezi o zadržování komunismu. V plné míře se pak tato doktrína realizovala v tzv. Marshallově plánu hospodářské po-moci z června 1947. Obnovená stabilita evropské ekonomiky měla být bezpečnou hrází proti hladu, bídě, zoufalství a sociálnímu chaosu, které „učinily společnost zranitelnou a vhodnou pro zneužití jakýmkoli tota-litním hnutím“.

Obavy o bezpečnost Evropy vzrostly v čase sovětské blokády Západ

ního Berlína ve druhé polovině roku 1948 a v prvních měsících následu-jícího roku. Výsledkem této krize bylo vytvoření obranné aliance – Se-veroatlantického paktu (NATO) –, jejíž ustavující listina byla podepsána 4. dubna 1949. Signatáři této tzv. Washingtonské smlouvy se zavázali „hájit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu“.

V čase vzniku severoatlantické koalice disponovaly její ozbrojené síly

necelými dvaceti divizemi a nedostatečn

ě vyzbrojenými zálohami. Prezi

dent Truman předložil již 25. července 1949 Kongresu návrh rozsáhlého zbrojního programu Spojených států,

který by „učinil sovětskou agresi

příliš hazardní“. Kongres původně uvažoval o možné redukci předpo-kládaných výdajů, jejichž výše jen v prvním rozpočtovém roce dosáhla 1,5 miliardy dolarů, ale po srpnovém výbuchu sovětské jaderné bom-by v kazašské stepi schválil prezidentův zbrojní program v původním rozsahu. Trvalý vzestup potenciálu konvenčních zbraní předpokládal i dokument státního departmentu z dubna 1950 s kódovým označením NSC-68, jehož oprávněnost potvrdila i

červnová agrese Korejské lidově

demokratické republiky vůči jihokorejskému státu.

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

5

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

6

26.11.2008 14:47:36 Stalinova hra o Zemi jitřní svěžesti

OBČANSKÁ VÁLKA V ČÍNĚDruhá světová válka ovlivnila i vnitropolitické dění v Číně. Japonská agrese dočasně utlumila vleklý občanský konfl

ikt mezi Čínskou národní

stranou (nacionální politická stran

a, založená r. 1912, po porážce Japon

ců do roku 1949 vládnoucí strana, tzv. Kuomintang) a komunisty. Ně-kdejší spojenci se rozešli na sklonku dvacátých let, kdy vůdčí představitel Kuomintangu Čankajšek de facto inicioval první občanskou válku mezi tzv. nacionalisty a komunistickou stra

nou. Společný protivník přiměl

sice Čankajška k vyslovení souhlasu s dohodou o jednotné frontě od-poru, ale i v této mezní situaci sledoval Kuomintang vlastní zájmy a tíhu boje s Japonci nesla Maova Rudá armáda. Její oporou byla tzv. Pohranič-ní oblast v severní Číně, kde se již v průběhu válečného konfl

iktu vytvá

řely základy komunistické moci.

O Čínu jevily trvalý zájem Spojené

státy. V jejich plánech na pováleč

né uspořádání světa hrála důležitou roli v připravovaném velmocenském direktoriu „čtyř policistů“, které mělo být garantem míru. Severoame-rická administrativa pozorně sledovala vnitřní poměr sil a podporovala, i když nikoliv bezvýhradně, Čankajškův režim. Perspektivně uvažovala o ustavení koaličního kabinetu.

Rozhodujícím faktorem dalšího vývoj

e byla porážka mocností fašis

tické Osy, kdy obsazení Mandžuska sovětskou armádou v srpnu 1945 prohloubilo vazby mezi Moskvou a čínskou levicí. V okamžiku japonské kapitulace kontrolovali komunisté značnou část severní Číny a lidnatého údolí řeky Jang-c ́. Většina jednotek Kuomintangu se v této době nachá-zela v severozápadních a jihozápadních provinciích, daleko od klíčových center země. Američané proto urychleně vybudovali letecký most pro přesun Čankajškových divizí na východní pobřeží a námořní pěchota Spojených států pak obsadila důležité přístavy a strategické komunikační uzly.

Čankajšek opět připravoval ozbrojenou konfrontaci s komunisty, ale

Američané, kteří si byli vědomi celkové slabosti Kuomintangu, zpro-středkovali mezi oběma stranami poli

tický dialog. Jeho výsledkem byla

kompromisní dohoda z 10. října 1945 o svolání reprezentativního Poli-tického poradního shromáždění. Přes oboustranný závazek „vyhnout se

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

6

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

6

26.11.2008 14:47:36 Občanská válka v Číně 17

stůj co stůj“ ničivé občanské válce, narůstaly mezi vojenskými složkami obou politických seskupení ozbrojené srážky. Akce místního charakteru přerostly v listopadu 1945 v rozsáhlé bojové operace. O Číně se přirozeně diskutovalo i na moskevské konfer

enci ministrů zahraničí „velké trojky“

v prosinci 1945. Její výsledné komuniké zdůraznilo mj. společný zájem na vytvoření sjednocené a demokratické Číny a potvrdilo i závazek vel-mocí o nevměšování. Sovětský svaz a Spojené státy se dohodly o stažení svých okupačních jednotek. (Sověti opustili Mandžusko v květnu 1946, Američané zůstali v Číně – vzhledem ke své podpoře Kuomintangu – až do roku 1949.)

Z podnětu moskevské konference bylo na počátku roku 1946 obnove

no jednání mezi Kuomintangem a komunisty. Trvalým problémem byla zásadní neochota komunistů připustit na svém území kontrolu národní vlády Kuomintangu. Přesto se 10. ledna 1946 podařilo dosáhnou doho-dy o zastavení vojenských akcí na celém území Číny. Současně začala v Čchung-čchingu pracovat Politická poradní konference, která rozhod-la o svolání Národního shromáždění a přijala zásady nového ústavního systému na bázi Sunjatsenových principů „lidového blaha“. (Sunjatsen založil v roce 1912 Čínskou národní stranu a formuloval také její tři zá-kladní programové body, tj. nacionalismus, demokracii a sociální refor-my.)

Představa politického smíru se však rozcházela se skutečností a obě

rozhodující síly čínského politického spektra odmítaly přisto

upit na tr

valý kompromis. Nacionalisté využili

odchodu sovětských oddílů a vy

stupňovali tlak v Mandžusku, přičemž komunisté zaujali silně rezervo-vané stanovisko vůči myšlence koalice s Kuomintangem. V červnu 1946 Čankajšek překročil svůj Rubikon a rozsáhlou ofenzivou proti severním provinciím zahájil třetí občanskou válku. Pro další vývoj konfl

iktu bylo

důležité, že komunisté udrželi své pozice v severovýchodní Číně, která byla spojnicí se Sovětským svazem. Stalinovo rozhodnutí o předání uko-řistěného japonského válečného mate

riálu čínské Lidové

osvobozenecké

armádě znamenalo v této chvíli významnou pomoc, která alespoň čás-tečně paralyzovala americké vojenské dodávky Čankajškovi. Přelom let 1948–1949 se stal časem rozhodnutí. Těžiště bojů se přesunulo do střed-ní a východní Číny. Po pádu Pekingu dne 31. ledna 1949 se vojensko-po-litická strategie Kuomintangu zcela zhroutila. V noci na 21. dubna 1949

S

t

a

l

i

n

o

v

a

h

r

a

_

r

e

l

.

i

n

d

d

1

7

2

6

.

1

1

.

2

8

1

4

:

4

7

:

3

6

26.11.2008 14:47:36



Vladimír Nálevka

VLADIMÍR NÁLEVKA


21. 2. 1941

Prof. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc. je český histrik, publicista a vysokoškolský pedagog.

Vladimír Nálevka je absolventem historie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studia na fakultě i vyučoval, ale v době normalizace byl zbaven svého místa. Na rozdíl od jiných histriků však mohl publikovat.

Nálevka - Vladimír Nálevka – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist