načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Srovnávací právo – Právní kultury – Juliet Corbinová; Anselm Strauss

Srovnávací právo – Právní kultury
-7%
sleva

Kniha: Srovnávací právo – Právní kultury
Autor: Juliet Corbinová; Anselm Strauss

Tato učebnice je určena studentům právních disciplín či obecně humanitních oborů v rámci veřejných i soukromých vysokých škol, může však poskytnout užitečné poznatky i ... (celý popis)
Titul doručujeme za 6 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  312 Kč 290
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2008
Počet stran: 524
Rozměr: 176x250
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Datum vydání: 05.05.2008
Nakladatelské údaje: Ostrava, Key Publishing ; Brno, B.I.B.S., 2008
ISBN: 978-80-8707-157-1
EAN: 9788087071571
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato učebnice je určena studentům právních disciplín či obecně humanitních oborů v rámci veřejných i soukromých vysokých škol, může však poskytnout užitečné poznatky i právníkům, manažerům, žurnalistům, politikům či sociálním pracovníkům v praxi. Globální prolínání a paralelní působení právních kultur v rámci konkrétního teritoria či oblasti je soudobým jevem s významnými civilizačními důsledky. V komunitách přistěhovalců z jiných kontinentů jsou v evropských státech více či méně uplatňovány prvky spojené s jejich původním sociálním prostředím. Takto jsou do evropského právního systému transformovány rozdílné rysy právního vědomí a vžité normy chování, nesourodé s evropským právním myšlením. (právní kultury)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky



srovnávací právo

právní kultury

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2008

Brno International Business School

Pavel Hungr


Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou

Brno International Business School (B.I.B.S., a.s.)

Název: Srovnávací právo – Právní kultury

Autor: Doc. JUDr. Pavel Hungr, CSc.

Vydavatel: KEY Publishing s.r.o., Nádražní 733/176, 702 00 Ostrava-Přívoz

v koedici s B.I.B.S., a.s., Lidická 81, 602 00 Brno

Tiskárna: KEY Publishing s.r.o.

Vydáno v roce: 2008

Vydání: první

© Pavel Hungr 2008

IsBn 978-80-87071-57-1 (KEY Publishing s.r.o.)

IsBn 978-80-86575-72-8 (B.I.B.S., a.s.)


Obsah

ÚVODEM........................................................................................................................7

.. GEOGRAFIE.PRÁVNÍCH.KULTUR.............................................................................. 9

1.1 KONTINENTÁLNĚ-EVROPSKÝ SYSTÉM ..................................................... 9

1.1.1 TERITORIÁLNÍ OBLASTI EVROPSKÉHO PRÁVA ............................. 9

1.2 ANGLOAMERICKÝ SYSTÉM ....................................................................... 11

1.3 ISLÁMSKÁ NÁBOŽENSKO-PRÁVNÍ KULTURA ......................................... 12

1.4 AFRICKÉ OBYČEJOVÉ PRÁVO..................................................................... 12

1.5 HINDUISTICKÉ NÁBOŽENSKO-PRÁVNÍ KULTURY.................................. 13

1.5.1 HINDUISMUS .................................................................................... 13

1.5.2 BUDDHISMUS.................................................................................... 14

1.6 ČÍNSKO-JAPONSKÁ PRÁVNÍ KULTURA .................................................... 14

1.7 SOUHRNNÁ MAPA A STATISTICKÝ PŘEHLED ......................................... 15

2.. DUCHOVNÍ.A.HISTORICKÉ.ZÁKLADY...................................................................... 6

2.1 KONTINENTÁLNĚ-EVROPSKÝ SYSTÉM ................................................... 16

2.1.1 CHARAKTERISTIKA ŘÍMSKÉHO PRÁVA......................................... 17

2.1.2 RECEPCE ŘÍMSKÉHO PRÁVA ........................................................... 17

2.2 ANGLOAMERICKÝ PRÁVNÍ SYSTÉM ........................................................ 19

2.2.1 ANGLICKÉ PRÁVO ............................................................................ 19

2.2.2 PRÁVO V USA .................................................................................... 20

2.3 ISLÁMSKÉ PRÁVO ....................................................................................... 21

2.3.1 VZNIK ISLÁMU .................................................................................. 21

2.3.2 PRÁVO A NÁBOŽENSTVÍ ................................................................. 23

2.3.3 ŠIÍTSKÉ ZVLÁŠTNOSTI .................................................................... 24

2.4 AFRICKÉ PRÁVNÍ OBYČEJE ........................................................................ 25

2.4.1 FILOSOFIE .......................................................................................... 25

2.4.2 NÁBOŽENSTVÍ .................................................................................. 26

2.5 HINDUISTICKÉ NÁBOŽENSKO-PRÁVNÍ NORMY..................................... 27

2.5.1 HINDUISMUS .................................................................................... 27

2.5.2 BUDDHISMUS.................................................................................... 28

2.6 HISTORICKÉ PRÁVO V ČÍNĚ A JAPONSKU ............................................... 30

2.6.1 ČÍNA ................................................................................................... 30

2.6.2 JAPONSKO .......................................................................................... 34

3.. PRAMENY.PRÁVA...................................................................................................37

3.1 KONTINENTÁLNĚ-EVROPSKÉ PRÁVO ...................................................... 37

3.2 SYSTÉM PRÁVA V BRITSKÉM SPOLEČENSTVÍ A V USA ........................ 38

3.2.1 ANGLICKÉ PRÁVO ............................................................................ 38

3.2.2 PRAMENY PRÁVA V USA ................................................................. 41

3.3 ISLÁMSKÁ PRÁVNÍ KULTURA ................................................................... 42

3.3.1 PRAMENY SUNNITSKÉHO PRÁVA.................................................. 43

3.3.2 PRAMENY ŠÍÍTSKÉHO PRÁVA ......................................................... 45

3.4 AFRICKÁ KULTURA .................................................................................... 45

3.5 PRÁVNÍ KULTURA HINDUISMU ................................................................ 46

3.5.1 HINDUISMUS .................................................................................... 46

3.5.2 BUDDHISMUS.................................................................................... 47

3.6 ČÍNSKO-JAPONSKÁ OBLAST ...................................................................... 48

4.. VZTAHY.OBČANSKÉ.A.RODINNÉ............................................................................ 50

4.1 MAJETKOPRÁVNÍ NORMY .......................................................................... 50

4.1.1 EVROPSKÝ KONTINENT .................................................................. 50

4.1.2 ANGLICKÉ PRÁVO ............................................................................ 51

4.1.3 ISLÁMSKÉ PRÁVO ............................................................................ 54

4.1.4 AFRIKA ............................................................................................... 55

4.1.5 HINDUISMUS .................................................................................... 56

4.1.6 ČÍNSKÉ PRÁVO .................................................................................. 56

4.2 MANŽELSTVÍ A RODINA ............................................................................ 57

4.2.1 EVROPSKÝ KONTINENT .................................................................. 57

4.2.2 ANGLIE ............................................................................................... 57

4.2.3 SPOLEČENSTVÍ ISLÁMU .................................................................. 58

4.2.4 AFRIKA ............................................................................................... 61

4.2.5 HINDUISMUS .................................................................................... 64

4.2.6 BUDDHISMUS.................................................................................... 65

4.2.7 ČÍNA A JAPONSKO ............................................................................ 65

5.. TRESTNÍ.PRÁVO.................................................................................................... 69

5.1 EVROPA ......................................................................................................... 69

5.2 PRÁVO V ANGLII A USA ............................................................................. 70

5.3 ISLÁMSKÉ PRÁVO ...................................................................................... 70 5.4 HINDUISMUS ............................................................................................... 73

5.5 ČÍNSKÉ PRÁVO ............................................................................................ 73

6.. SOUDNICTVÍ.A.SOUDNÍ.PROCES............................................................................75

6.1 EVROPA ......................................................................................................... 75

6.1.1 JUSTIČNÍ SYSTÉM ............................................................................ 75

6.1.2 OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ ............................................................ 77

6.1.3 TRESTNÍ PROCES .............................................................................. 77

6.2 ANGLIE .......................................................................................................... 79

6.2.1 JUSTIČNÍ SYSTÉM ............................................................................ 79

6.2.2 OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ ............................................................ 84

6.2.3 TRESTNÍ PROCES .............................................................................. 87

6.3 USA ............................................................................................................. 88

6.3.1 JUSTIČNÍ SYSTÉM ............................................................................ 88

6.4 SPOLEČENSTVÍ ISLÁMU ............................................................................. 92

6.4.1 POSTAVENÍ SOUDCE ........................................................................ 92

6.4.2 SOUDNÍ PROCES ............................................................................... 92

6.5 AFRIKA .......................................................................................................... 94

6.6 HINDUISMUS ............................................................................................... 94

6.7 ČÍNSKÉ PRÁVO ............................................................................................ 95

6.7.1 JUSTIČNÍ SYSTÉM ............................................................................ 95

6.7.2 SOUDNÍ PROCES ............................................................................... 96

7.. NOVODOBÝ.VÝVOJ................................................................................................. 99

7.1 EVROPA ......................................................................................................... 99

7.2 ANGLICKÉ PRÁVO ..................................................................................... 101

7.3 VÝVOJOVÉ TENDENCE V USA .................................................................. 101

7.3.1 KODIFIKACE ..................................................................................... 101

7.3.2 UNIFIKACE ....................................................................................... 101

7.3.3 NOVÁ FORMULACE PRÁVA .......................................................... 101

7.3.4 TRVALÉ KOMISE PRO REVIZI PRÁVA ........................................... 102

7.4 SYSTÉM PRÁVA V KANADĚ ..................................................................... 102

7.5 ISLÁMSKÉ SPOLEČENSTVÍ ....................................................................... 103

7.5.1 ETAPY VÝVOJE TRESTNÍHO PRÁVA ............................................. 106

7.6 AFRIKA ........................................................................................................ 109


7.7 HINDSKÉ PRÁVO........................................................................................ 111

7.8 ČÍNA A JAPONSKO ..................................................................................... 113

7.8.1 VÝVOJ V JAPONSKU ....................................................................... 114

7.8.2 VÝVOJ V ČÍNĚ .................................................................................. 114

8.. PŘÍKLADY POUŽITÍ.SROVNÁVACÍ.METODY............................................................8

8.1 MIKROKOMPARATISTIKA ......................................................................... 118

8.2 MAKROKOMPARATISTIKA ....................................................................... 125

POUŽITÉ PRAMENY....................................................................................................27


7

kapitola

Právní kultury na počátku 21. století lze charakterizovat následujícími rysy:

1. globálním prolínáním a ovlivňováním,

2. paralelní existencí a působením v rámci konkrétního teritoria či oblasti.

Uvedené tendence se výrazně projevují i v rámci evropského kontinentu. Vedle domácího, tj. evropského typu práva sledujeme stále výraznější

vliv práva angloamerického. Kromě toho jsou v důsledku migrace, na bázi

personálního principu, v komunitách přistěhovalců z asijského či africké

ho kontinentu více či méně uplatňovány prvky spojené s jejich původními právními kulturami. Takto jsou do evropského právního systému transformovány normy chování, s jejichž projevy se bude český právník, ekonom či

podnikatel setkávat, vezmeme-li v úvahu vývojové tendence, stále častěji.

V této situaci narůstá význam systematického poznávání světových práv

ních kultur, a to s použitím různých metodologických přístupů.

Nesporně velký význam má i metoda.srovnávací, uplatňovaná v rámci srovnávací.právní.vědy.(právní komparatistika). Předmětem této vědní disciplíny je poznávání a rozlišování shodných, podobných či rozdílných prvků právních systémů.. Porovnávání charakteristických i specifických prvků umožňuje nejen poznávání širšího kontextu duchovních základů, formy i obsahu, historie a současnosti zkoumaného typu práva, ale i osvojení si konkrétních pozitivně-právních institutů a zvláštností platné právní úpravy v konkrétních zemích určité geopolitické a kulturní oblasti.

ÚVODEM


8

Z hlediska předmětu srovnávání lze proto rozlišovat

a) makrokomparaci – komplexní srovnávání právních kultur,

b) mezokomparaci – srovnávání existence a úpravy vybraného objektu

v rámci odlišných kultur,

c) mikrokomparaci,.tj. srovnávání pozitivně-právní úpravy v různých stá

tech jedné právní kultury.

Obsahem předkládané učebnice je makrokomparace s mezokomparačními prvky, přičemž struktura výkladu je dána použitými srovnávacími kritérii pro tyto objekty:

1. Kontinentálně-evropská právní kultura.

2. Angloamerická právní kultura.

3. Islámská nábožensko-právní kultura.

4. Africká obyčejová právní kultura.

5. Hinduistická nábožensko-právní kultura.

6. Čínsko-japonská právní kultura.

kapitola

GEOGRAFIE.PRÁVNÍCH.KULTUR



.. KONTINENTÁLNĚ-EVROPSKÝ.SYSTÉM

Kontinentální právo se zformovalo na evropském kontinentu, odtud se různými cestami (zejména kolonizací) rozšířilo jednak do evropských kolonií v Africe, jednak do jihoamerických států. Prostřednictvím Ruska a jeho expanze (ve XX. století SSSR) přesáhlo rovněž do severních asijských teritorií. ... TERITORIÁLNÍ.OBLASTI.EVROPSKÉHO.PRÁVA

Kontinentální právo není zcela homogenním systémem, lze jej členit do několika okruhů. V komparatistické literatuře lze najít několik různých třídění a vymezení různého počtu podsystémů. Níže je uvedeno členění dle V. Knappa, který vymezuje šest podsystémů, na bázi dominantních občanských kodexů.

FRANCOUZSKÉ.PRÁVO

Je prototypem kontinentálního právního systému a ze všech jeho okruhů je jeho vliv mimo hranice vlastní země nejrozsáhlejší. Tento vliv zasáhl ve větší či menší míře většinu západoevropských zemí, země Latinské Ameriky, části severní Ameriky (stát Louisiana v USA a Quebec v Kanadě), mnoho zemí Blízkého i Dálného Východu a jihovýchodní Asie a ty africké státy,

které vznikly na území bývalých francouzských a belgických kolonií. Fran

couzské právo se šířilo zejména v období francouzské hegemonie a expanze v Evropě, když Napoleon přímo ovládl část Evropy a budoval systém států závislých na Francii. Další cestou bylo rozšiřování koloniální soustavy od konce 19. století, při kterém se Francie soustředila především na ovládnutí „černé Afriky“ a Indočíny. 0

Základem tohoto subsystému je Code Civil z r. 1804, platný s početnými změnami a doplňky už 200 let. Přebírá a rozvíjí tradiční instituty do té doby existujícího obyčejového i římského práva (zejm. smlouvy, rodinné vztahy, dědické právo, sousedské, manželské a rodičovské vztahy) a také akceptuje

a rozvíjí instituty, které přinesla revoluce (záruka osobních svobod, svobo

da podnikání, smluvní volnost, úprava vlastnictví, atd.),, výsledkem čehož byly hlavní zásady tohoto díla – formální rovnoprávnost, posvátnost soukromého vlastnictví a smluvní svoboda.

PRÁVO.PYRENEJSKÉHO.POLOOSTROVA

Po dlouhé snaze o překonání plurality právních řádů (královské právo contra autonomní právo feudálních teritorií) dochází v 19. století ve Španělsku i Portugalsku k prosazení unifikace právního systému, jednak v ústavním

právu, jednak ve stěžejních odvětvích soukromého i veřejného práva (trestní

zákoník (1822) a občanský zákoník (1889) ve Španělsku a občanský zákoník

(1867) v Portugalsku. Přes nepřehlédnutelný vliv francouzského práva si

právo států pyrenejského poloostrova uchovává svá specifika, jejichž reflexe

jsou patrné nejen v právu většiny jihoamerických států, ale i v některých

částech severmí Ameriky(státy Nové Mexiko či Arizona v USA).

RAKOUSKÉ.PRÁVO

Opírá se o Všeobecný občanský zákoník – Allgemeines bürgerliches

Gesetzbuch (ABGB z r. 1811), který mimo domácího teritoria zaznamenal jistý vliv v Srbsku, Rumunsku a Řecku, ale též v Chile a Brazílii. Projevuje

se v něm vliv římského práva a přirozeného práva.

NĚMECKÉ.PRÁVO

Základem tohoto okruhu je občanský zákoník – Burgerliches Gesetzbuch (BGB), přijatý německým říšským sněmem v r. 1896. Měl vliv i za hranicemi Německa, v Evropě ve Švýcarsku, Turecku, Maďarsku, v předrevoluční Číně a Japonsku a také v Brazílii. BGB nemá sjednocující filozofický základ, je nejednoznačný, což paradoxně zjednodušuje dílčí použití v různých kulturně odlišných oblastech.

ŠVÝCARSKÉ.PRÁVO

Hlavním pramenem je švýcarský občanský zákonník – Zivilgesetzbuch (ZGB), skládající se ze dvou zákonů – občanského zákoníku z r. 1907 a obligačního zákona z r. 1911. Pro ZGB je charakteristické, že je ve své závazkové

části výrazně komercializovaný, občanské právo zde splývá s obchodním

právem, které v této části převažuje. Je ovlivněný zejm. německým BGB.

Charakterizuje ho jednoduchá a z toho důvodu ne úplně přesná stylizace.

Stylotvorným prvkem ZGB je ustanovení ukládající soudci v případě meze

ry v právu rozhodnout podle právního obyčeje, pokud neexistuje, rozhodnout jakoby byl sám zákonodárcem. ZGB obsahuje také zásadu „treu.und. glauben“, která je považována za zásadu všeobecnou pro celé civilní právo a ukládá každému, aby ji zachovával při plnění povinností a výkonu svých práv. V souvislosti s touto zásadou zakotvuje zákaz zneužití práva.



ZGB měl také určitý vliv za hranicemi země – např. v Turecku a působil též jako vzor při kodifikaci věcného práva v některých zemích Blízkého a Středního Východu.

SKANDINÁVSKÉ.PRÁVO

Zahrnuje právo Norska, Dánska a Islandu, Švédska a Finska. Právo skandinávských zemí vykazuje jistá specifika, v důsledku kterých se odlišuje od výše uvedených kontinentálních podsystémů právního systému. Jsou to: společné kořeny ve starogermánském právu a nepřímý vliv římského práva. Právo se vyvíjelo relativně samostatně, sice jako právo psané, ale bez velkých civilních kodexů, regulované zejména množstvím menších zákonů. .2. ANGLOAMERICKÝ.SYSTÉM

Základem angloamerického právního systému je anglické právo, tj. systém ustálený v Anglii a ve Walesu. Nejde tedy o právo Velké Británie jako celku, vzhledem k tomu, že v ostatních oblastech tohoto státu existují menší (Severní Irsko a ostrov Man) nebo větší (Skotsko) rozdíly. Na druhé straně

je nepochybné, že anglické právo v té či oné míře ovlivňuje podobu prá

va ve všech bývalých i přítomných zemích Britského společenství národů, respektive zemí, které byly v minulosti ovlivněny anglickou právní tradicí.

Na rozdíl od právního systému kontinentálního je angloamerický právní systém méně členitý. Jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně fakt, že zatímco právo kontinentální se vyvíjelo spontánněji a bylo často přejímáno dobrovolně (viz. např. v případě již zmíněného francouzského Code Civil), ač ne vždy zcela důsledně, systém anglického práva byl v nových koloniích zaváděn autoritativně v celém svém rozsahu. Přesto lze i v právním systému

angloamerickém vysledovat několik podsystémů. K jeho rozčleňování došlo

po osamostatnění britských závislých území, tj. pokud jde o USA, koncem 18. století, a pokud jde o ostatní, dekolonizací po druhé světové válce.

Angloamerický právní systém lze členit zejména na následující okruhy:

• anglický,

• americký (USA),

• kanadský,

• australský,

• novozélandský,

• indický,

• právní systémy ostatních států vzniklých dekolonizací. 1.3 ISLÁMSKÁ NÁBOŽENSKO-PRÁVNÍ KULTURA

Islámské právo nemá přesné teritoriální hranice, neboť působnost jeho norem je ohraničena lidmi – příslušníky společenství.islámu, jehož základem je zásada vymezující podřízenost Alláhovi, poslušnost jeho zákonům. Toto společenství má historické poslání, které přesahuje pouhé přežití, pouhou 2 moc, výchovu nebo fyziologické pokračování rodu. (Vy.jste.národ.nejlepší,. jenž kdy povstal mezi lidmi. Vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věřite v Boha – Korán 3:110).

Normy chování vzniklé na tomto základě v současnosti zavazují přibližně 1 miliardu obyvatel naší planety. Arabsky mluvící muslimové tvoří v moři svých souvěrců pouze čtvrtinu. Nejpočetnější je muslimské společenství v jižní a jihovýchodní Asii (např. Pákistán, Indie, Bangladéš, Indonésie).

Islámský normativně-právní systém je modifikován v návaznosti na vnitřní diferenciaci islámu. Z tohoto hlediska hrají nejvýznamnější roli následující faktory:

a) rozdíly ve formě vlády a životní úrovně v konkrétním státě,

b) rozdíly dané tím, zda muslimská komunita je v daném státě většinová

nebo menšinová,

c) rozdíly v úrovni vzdělání,

d) rozdíly ve formách islámu.

.4. AFRICKÉ.OBYČEJOVÉ.PRÁVO

Africká.tradiční.právní.kultura.je dnes nejzachovalejší kulturou založenou na právních obyčejích. Její jednotlivé prvky jsou součástí právních systémů jednotlivých afrických států, vedle prvků práva kontinentálně evropského, anglického či islámského.

Tradiční africkou právní kulturu ovšem nelze ztotožňovat s právními systémy současných států afrického kontinentu. Kromě tradičních afrokulturních prvků jsou ovlivněny i působením jiných právních kultur v návaznosti na zvláštnosti historického vývoje. Z toho vyplývají i značné rozdíly.

Severní pobřeží bylo ve starověku pod vlivem Římanů, ve středověku

pak přilákalo množství Arabů, kteří zde natrvalo zakotvili. Tato oblast je proto typická dominancí islámské právní kultury. Ta se zde prolíná s právem evropským, importovaným Francouzi. Podobně i bývalé africké kolonie s výraznou vazbou na další mateřské evropské státy, např. bývalé Belgické Kongo nebo země pod vlivem Portugalska, mají psané právo vytvářené podle evropského vzoru.

Z jiných důvodů to částečně platí i na jihu Afriky, kde má psané právo jednak prvky evropské, jednak specifické, blízké anglosaské kultuře. Vznikl zde hybridní systém zvaný Royal-Dutch Law.

V obou uvedených skupinách však jde o společnost multietnickou. Důsledkem je koexistence.práva psaného, tj. oficiálně platného a státními orgány vynucovaného a různých specifických podob práva nepsaného, tradičního, více či méně dodržovaného v rámci jednotlivých etnik, často v přímé úměře ke vzdálenosti, respektive dostupnosti metropole. V odlehlých oblastech, úměrně vzdálenosti od městských aglomerací, ovšem stále platí závazný a obecně dodržovaný normativní (právní)í řád rodinných, kmenových či jiných pospolitních (např. vesnických) vztahů.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist