načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sportovní trénink – Tomáš Perič; Josef Dovalil

Sportovní trénink

Elektronická kniha: Sportovní trénink
Autor: Tomáš Perič; Josef Dovalil

Příručka seznamuje se základy sportovního tréninku, poskytuje informace týkající se zvyšování výkonnosti sportovce. Je určena trenérům různých kvalifikačních úrovní, studentům ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%hodnoceni - 70%hodnoceni - 70% 76%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 157
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-2118-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka seznamuje se základy sportovního tréninku, poskytuje informace týkající se zvyšování výkonnosti sportovce. Je určena trenérům různých kvalifikačních úrovní, studentům tělovýchovných oborů ad.

Popis nakladatele

Sport je bezpochyby jedním z fenoménů naší doby. Obdivujeme výkony špičkových sportovců na olympijských hrách a světových šampionátech, organizace významných mezinárodních soutěží se stává "politikemm", které "hýbee" celou společností. Sport se stal významnou součástí zdravého způsobu života velkého množství obyvatel, příjemnou a užitečnou náplní volného času.V této publikaci se čtenáři seznámí se základy sportovního tréninku, s jeho teoretickými východisky i s praktickou realizací vlastní tréninkové činnosti, najdou zde informace o zvyšování výkonnosti a poznatky z různých vědních oborů, jako jsou například fyziologie, psychologie, biomechanika apod. Kniha je určena širší trenérské veřejnosti, trenérům různých kvalifikačních úrovní, studentům tělovýchovných oborů a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti. Měla by sloužit jako úvod do jejich celoživotního studia této velmi rozsáhlé, ale ve svých důsledcích nádherné vědy.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Tomáš Perič; Josef Dovalil - další tituly autora:
Sportovní trénink Sportovní trénink
Identifikace sportovních talentů Identifikace sportovních talentů
 (e-book)
Sportovní příprava dětí 2 -- Zásobník cvičení Sportovní příprava dětí 2
 (e-book)
Sportovní příprava dětí -- Nové, aktualizované vydání Sportovní příprava dětí
 (e-book)
Výběr sportovních talentů Výběr sportovních talentů
 (e-book)
Hokejbal Hokejbal
Jak nalézt a rozvíjet sportovní talent -- Průvodce sportováním dětí pro rodiče i trenéry Jak nalézt a rozvíjet sportovní talent
 
K elektronické knize "Sportovní trénink" doporučujeme také:
 (e-book)
Výživa pro fitness a kulturistiku Výživa pro fitness a kulturistiku
 (e-book)
Rozcvičení ve sportu Rozcvičení ve sportu
 (e-book)
Trénink podle srdeční frekvence Trénink podle srdeční frekvence
 (e-book)
Posilování -- na anatomických základech Posilování
 (e-book)
Přirozený funkční trénink Přirozený funkční trénink
 (e-book)
Kompenzační cvičení -- Uvolňovací, protahovací, posilovací Kompenzační cvičení
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Poděkování

Chtěli bychom poděkovat Jitce, Evě a Petře za velkou pomoc při vytváření fotografií. Dále děkujeme

Alešovi za zapůjčení pomůcek a všem, kteří nám s publikací pomáhali.

Tomáš Perič, Josef Dovalil

Sportovní trénink

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel. +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3862. publikaci

Odpovědná redaktorka Magdalena Jimelová

Sazba Šimon Jimel

Fotografie archiv autora

Fotografie na obálce Sportovní služby – Dr. Pavel Svoboda

Počet stran 160

První vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2010

Publikace vznikla s podporou Výzkumného záměru MSM 0021620864

ISBN 978-80-247-2118-7

4–5

Úvod ........................................................................................................................................................7

1 Sportovní trénink ......................................................................................................................11

Charakteristika sportovního tréninku ....................................................................................................... 12

Pohybové a taktické dovednosti ................................................................................................................... 13

Pohybové schopnosti ........................................................................................................................................ 16

Psychika, osobnost, chování sportovce .................................................................................................... 18

2 Proces sportovního tréninku ..............................................................................................22

Proces motoricko-funkční adaptace ..........................................................................................................23

Proces motorického učení ............................................................................................................................. 24

Proces psychosociální adaptace .................................................................................................................28

3 Zatížení ..........................................................................................................................................31

Obsah cvičení ....................................................................................................................................................... 31

Objem a intenzita cvičení ................................................................................................................................33

Parametry velikosti zatížení ........................................................................................................................... 37

Funkce zatížení ....................................................................................................................................................38

4 Zotavení ........................................................................................................................................39

5 Dlouhodobá koncepce sportovního tréninku ................................................................44

Dvě základní koncepce dlouhodobého tréninku ....................................................................................44

Podstata dlouhodobého tréninku ................................................................................................................ 47

6 Stavba sportovního tréninku ...............................................................................................54

Roční tréninkový cyklus a jeho periodizace .............................................................................................56

Mezocykly a mikrocykly ....................................................................................................................................59

Tréninková jednotka .......................................................................................................................................... 61

7 Řízení sportovního tréninku .................................................................................................67

Plánování ................................................................................................................................................................69

Evidence tréninku ...............................................................................................................................................72

Kontrola trénovanosti ......................................................................................................................................73

Vyhodnocování tréninku ..................................................................................................................................75

Obsah


8 Silové schopnosti a jejich stimulace ...............................................................................79

Druhy silových schopností ..............................................................................................................................79

Metody stimulace silových schopností .....................................................................................................83

Strategie při rozvoji silových schopností .................................................................................................. 91

9 Rychlostní schopnosti a jejich stimulace .....................................................................93

Parametry zatížení při rozvoji rychlostních schopností .....................................................................95

Rychlost reakce .................................................................................................................................................. 97

Rychlost acyklická ........................................................................................................................................... 100

Rychlost cyklická .............................................................................................................................................. 102

Stimulace rychlostních schopností v praxi ........................................................................................... 104

10 Vytrvalostní schopnosti a jejich stimulace ................................................................ 10 6

Metody stimulace vytrvalosti ..................................................................................................................... 107

Tréninkové prostředky ................................................................................................................................... 111

Rozvoj vytrvalosti v praxi ............................................................................................................................... 115

11 Koordinační schopnosti a jejich stimulace .................................................................116

Prostředky pro rozvoj koordinace ............................................................................................................121

12 Pohyblivost a její stimulace ...............................................................................................124

Aktivní dynamická cvičení ............................................................................................................................. 125

Pasivní dynamická cvičení ............................................................................................................................ 128

Aktivní strečink ................................................................................................................................................. 128

Pasivní strečink ................................................................................................................................................ 130

Speciální metody pro cílený rozvoj kloubní pohyblivosti .................................................................. 130

Kompenzační cvičení ..................................................................................................................................... 134

13 Technická příprava .............................................................................................................. 13 5

Průběh osvojování dovedností ................................................................................................................... 136

Procvičování a zdokonalování ..................................................................................................................... 140

Metody technické přípravy .......................................................................................................................... 142

14 Taktická příprava .................................................................................................................. 14 4

Soutěžní situace ............................................................................................................................................... 145

15 Psychologická příprava .......................................................................................................151

Předstartovní stavy ....................................................................................................................................... 152

Závěr ...................................................................................................................................................15 6

Literatura .........................................................................................................................................157


–76

Úvod

Sport se stává jedním z fenoménů naší doby. Obdivujeme výkony sportovců na olympij

ských hrách a světových šampionátech, organizace významných mezinárodních soutě

ží se stává „politikem“, které „hýbe“ celou společností a úspěchy „našich“ se stávají dů

vodem celonárodních oslav. Sportovní výkony však nejsou jen olympijské medaile. Sport

je významnou součástí života velkého množství obyvatel, ať již jako součást zdravého

způsobu života, příjemná a užitečná náplň volného času, či v té nejjednodušší podobě

společných prožitků se svými blízkými či přáteli.

Ve většině svých projevů je však sport charakteristický soutěžením. A je téměř jisté, že

každý člověk chce v soutěžích uspět – zvítězit. A k tomu, aby sportovec zvyšoval svou

pravděpodobnost na úspěch, nestačí jen opakovaná účast v závodu či utkání, ale je po

třeba něco víc. A toto „něco víc“ můžeme souhrnně nazvat sportovním tréninkem.

Čtenář by se měl v námi předkládané publikaci seznámit se základy sportovního trénin

ku, měl by zde tedy najít informace, které ho provedou labyrintem zvyšování výkonnosti

sportovce. Seznámí se s teoretickými východisky tréninku i s praktickou realizací vlast

ní tréninkové činnosti. Podstatou je však vytvoření určité znalostní základny, která bude

zájemce orientovat ve velmi rozsáhlé tematice integrují se poznatky z různých vědních

oborů, jako jsou například fyziologie, psychologie, biomechanika apod.

Kniha je určena širší trenérské veřejnosti, trenérům různých kvalifikačních úrovní, stu

dentům tělovýchovných oborů a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti. Měla by

sloužit jako úvod do jejich celoživotního studia této velmi rozsáhlé, ale ve svých důsled

cích nádherné činnosti.

Autoři



I. ČÁST

Teoretický koncept



–1110

1 Sportovní trénink

Spojení sportovní trénink znamená přípravu jedince či týmu na soutěže – závody či utká

ní. V minulosti se trénink chápal spíše jako „přehrávání“ výkonů v soutěžích: běžci v tré

ninku běhali svoje trati, hráči hráli utkání atd. Postupně se ovšem s rozvojem sportu

(zvláště v souvislosti se vznikem novodobých olympijských her a mezinárodní organiza

cí sportu v rámci sportovních federací) ukázalo, že pouhé opakování daného výkonu for

mou soutěžení nestačí a začala se hledat také dílčí řešení – vytváření systému nejrůz

nějších tréninkových cvičení, která měla za úkol sportovce připravit dokonaleji, než při

pouhém opakování vlastního soutěžního výkonu. Objevovaly se určité specifické „trénin

kové funkce“, především pozice trenéra či kouče, který se profiluje jako odborník právě

na problematiku výběru a organizace tréninkových cvičení. Se zvyšováním úrovně výkon

nosti se hledala další cvičení a postupy, což následně vyústilo až do současného komple

xu velmi odborných znalostí, které tvoří základ moderní trenérské profese.

Přístup k tréninku nespočívá pouze v tom, kolik km má závodník v tréninku uběhnout, jak

rychle má běžet či kolik tun má navzpírat. Vlastní tréninkový proces dnes využívá také

poznatků řady vědních oborů (např. fyziologie, psychologie, biomechaniky), které spolu

s kumulovanou praktickou zkušeností sportovních specializací přispívají ke konstituová

ní teoretických základů sportovního tréninku. Proto trenér, který chce být úspěšný, ne

může spoléhat jen na svou dobrou praktickou znalost daného sportovního odvětví, ale

měl být i teoreticky vzdělán ve většině výše uvedených (a mnoha dalších) vědních oborů,

protože jeho práce je především integrativní. Je však velmi obtížné získat dokonalou zna

lost všech teoretických oborů, proto dobrý trenér spolupracuje s celou řadou specialis

tů z daných oblastí (s lékaři, biochemiky, fyzioterapeuty, dietetiky apod.). Jen tak lze do

sáhnout potřebné odbornosti rozhodnutí a tedy i co možná nejvyšší pravděpodobnosti

úspěchu svěřenců. Tím se efektivní sportovní trénink stává často týmovou záležitostí,

v níž však stále největší roli hraje vysoká odbornost a vzdělanost trenéra.


Sportovní trénink 1.1 Charakteristika sportovního tréninku Na trénink lze pohlížet z mnoha úhlů. Společným bodem je přitom spojení s procesem cvičení, osvojování a zdokonalování vybraných pohybových činností.

Trénink je složitý a účelně organizovaný proces rozvíjení specializované výkonnos

ti sportovce ve vybraném sportovním odvětví nebo disciplíně.

Trénink musí současně respektovat celkový rozvoj jedince, tzn. snaha o dosažení nej

vyšších výkonů nesmí být v rozporu s obecně platnými morálními, kulturními, zdravotní

mi, ekologickými a dalšími normami společenského života.

Při podrobnějším pohledu, pokud bychom se měli vyslovit k podstatě uvedené definice cíle tréninku, je vhodné zdůraznit: 1. Trénink je proces složitý a účelně organizovaný. Činnost ve většině sportovních

odvětví má podobu velmi složitých pohybů či jejich kombinací. Jejich zvládání vyža

duje přístup, který v sobě tvůrčím způsobem kombinuje různé metody, prostředky

a formy tréninku. Přitom je zřejmé, že není možné tyto specifické přístupy volit ná

hodně (např. podle momentální nálady trenéra), ale je nezbytné je určitým způso

bem plánovat, organizovat a řídit. Určitý prvek nahodilosti se v trenérské práci vy

skytuje vždy, ale dobrý trenér by se jej měl snažit vždy co nejvíce redukovat a dávat

přednost dobře organizovanému a systematickému vedení svých svěřenců. 2. Trénink je dlouhodobý proces rozvoje specializované výkonnosti sportovce. Např.

dosáhnout vysokého výkonu ve skoku vysokém není otázkou jen jednoho týdne či mě

síce. Jedná se o dlouhodobý proces, který začíná již v raném dětském věku (např. ve

sportovní gymnastice či v krasobruslení již ve 4–5 letech) a vrcholí v některých spor

tech i po 30. roce věku závodníka. Zatímco u nejmladších adeptů sportu má tré

nink spíše přípravný charakter, v pozdějších letech dochází k postupnému zvyšová

ní specifičnosti tréninku i jeho náročnosti. Ani toto se ovšem neděje ze dne na den,

ale postupným kladením všeobecných a všestranných „základních kamenů“, na kte

rý plynule navazuje vysoce specifický trénink vedoucí až ke sportovnímu mistrovství. 3. Proces ve vybraném sportovním odvětví nebo disciplíně. Sportovní trénink není

primárně zaměřený na např. formování postavy, zdravotní a kondiční aspekty (pre

vence kardiovaskulárních chorob, kompenzace sedavého způsobu života, kondiční

posilování apod.) či naplnění určitých „estetických kánonů“ (např. vypracovaná mus

kulatura), to jsou z pohledu podstaty tréninku ve sportu efekty sekundární. Sportovní

trénink směřuje k dosažení individuálně i týmově nejvyšší výkonnosti v konkrétní spor

tovní disciplíně a jejímu projevu výkonem v soutěžích.


–1312

Cíl sportovního tréninku

Cílem tréninku je dosažení individuálně nejvyšší sportovní výkonnosti ve zvoleném

sportovním odvětví na základě všestranného rozvoje sportovce.

Znamená to usilovat o rozvoj ve dvou oblastech – výkonnostní (tedy ve smyslu rozvoje výkonnosti v dané sportovní disciplíně) a lidské (jinými slovy výchovné, např. dodržováním zásad fair play a pravidel sportu apod.). Úkoly sportovního tréninku Úkoly tréninku zahrnují tělesný, psychický a sociální rozvoj a spočívají v osvojování sportovních dovedností (jejich technické a taktické stránky), rozvíjení kondice sportovců (ovlivnění jejich pohybových schopností) a formování osobnosti sportovců ve smyslu specifických požadavků sportovního odvětví, ale i ve smyslu širším, občanském. Ve svém komplexu i diferencovaně jsou řešeny v rámci jednotlivých složek tréninku.

Osvojování sportovních dovedností v tréninku a použití v soutěžních podmín

kách, včetně výběru vhodných řešení a rozvoje tvůrčích schopností, řeší sys

témově hlavně technická a taktická příprava.

Stimulace pohybových schopností odpovídajícím zatížením s cílem vytvořit po

třebné kondiční základy sportovního výkonu je předmětem kondiční přípravy.

Ovlivňování psychiky, osobnosti a chování sportovce – ve smyslu specifických,

ale i obecnějších psychických a sociálních požadavků výkonu a sportu, ve spor

tu řeší samostatná složka tréninku psychologická příprava, s níž je úzce spo

jena výchova sportovce. Trénink probíhá jako celek se zdůrazněním té či oné oblasti. Mezi rozlišovanými složkami existují užší či volnější vztahy. Naznačené členění má význam didaktický. Postavení složek není ve všech sportech stejné, mění se také s věkem a výkonností, v průběhu ročního cyklu atd. 1.2 Pohybové a taktické dovednosti Dovednost se všeobecně chápe jako předem (učením) osvojený předpoklad ke správnému provedení či splnění požadovaného úkolu. Dovednosti neobyčejně zefektivňují lidskou činnost; s jejich pomocí, zejména kombinováním a přizpůsobováním aktuálním potřebám, je možné úspěšně řešit i velmi složité


Sportovní trénink úkoly. Vyznačují se stálostí, účelovostí, rychlostí provedení a ekonomičností. Čím vyšší je úroveň jejich osvojení, tím výrazněji se uvedené znaky projevují. Platí to i ve sportu:

Pohybové dovednosti jsou učením získané předpoklady sportovce správně, účel

ně, efektivně a úsporně řešit pohybové úkoly.

Dovednosti vznikají na základě informací o vnějším a vnitřním prostředí sportovce, jejich syntézy, poskytující ucelený obraz o situaci, která má být programově řešena. Vytváření tohoto obrazu se děje na základě informací smyslových orgánů (zrakového, sluchového, pohybového, polohového), které jsou obsahem procesů vnímání. Opakováním vnímaných situací se schémata těchto obrazů postupně zpevňují v odpovídajících vzorcích vnímání (percepční vzorce). Tyto soubory informací se prostřednictvím dostředivých nervových drah přenášejí do CNS, kde dochází k jejich dalšímu zpracování v procesech programování. Zde se formuje nervový základ příslušného provedení, představa o vybraném programu. Ten se ukládá v motorické paměti. Vybraný program řešení se realizuje tím, že příslušné struktury nervových vzruchů vyvolávají v kosterním svalstvu odpovídající aktivitu. Ty se systematických opakováním zpevňují v samostatné neurofyziologické celky (vzorce vnímání, programů řešení a motoriky), které jsou vlastním základem vnějších pohybových projevů sportovců. Jsou relativně samostatné, mají potenciální povahu, mohou být spojovány a kombinovány v nové celky podle aktuálního účelu. Dovednost je tedy komplexem, který primárně podmiňují nervosvalové funkce, uplatňuje se zde ale i psychika a fyziologické funkce. Pohybové dovednosti nejsou vrozené, ale naučené (ve speciálním procesu učením zvaném „motorické (neboli pohybové) učení“ – viz dále. Jako příklad dovednosti je možné uvést např. gymnastické salto vpřed. Tento cvik není nikomu vrozen a každý člověk se jej musí učit, pokud ho chce úspěšně zvládnout. Obdobně je to např. s podáním ve volejbale, jízdou na kole či lyžováním. Každý se je musí učit. Dovednosti jsou specifické podle sportů. Ve sportovním výkonu dostávají kvalitativní i kvantitativní charakteristiky dovedností výkonové zaměření, jejich prostřednictvím se demonstruje sportovní výkonnost, jedná se pak o zvláštní případy – sportovní dovednosti. Způsob řešení úkolu v souladu s pravidly příslušného sportu, biomechanickými zákonitostmi a možnostmi sportovce se vyjadřuje pojmem technika. S ohledem na individuální zvláštnosti sportovců se osobité provedení pohybu označuje jako styl. Pohybové dovednosti můžeme rozdělit do tří základních skupin:

Primární dovednosti – které jsou charakteristické nejvyšší mírou všeobecnosti. Jejich

učení je dáno přirozeným vývojem člověka (v rámci ontogeneze). V podstatě se jed

ná o základní pohyby každého člověka, jako je běh, chůze, skoky apod.

Pohybové dovednosti – jsou pohyby, které nejsou součástí přirozeného vývoje člo

věka, ale nesouvisí s danou sportovní specializací. Může to být např. jízda na kole


–1514

pro lyžaře, bruslení pro sportovního gymnastu či akrobatické prvky pro hráče. Tvoří podstatu tzv. všestranné a všeobecné přípravy (viz dále v kapitole Dlouhodobá koncepce sportovního tréninku).

Sportovní dovednosti – jestliže kvantitativní a kvalitativní charakteristiky dovedností dostávají výkonnostní charakter, jedná se o zvláštní případ pohybových dovedností, označovaný jako sportovní dovednosti. Jsou to tedy pohybové dovednosti, které přímo využíváme při sportovním výkonu v dané specializaci. Jedná se např. o přeběh překážek v běhu na 110 m, Ginger salto v gymnastice či střelbu golfovým úderem v ledním hokeji. Jejich nejtypičtějším rysem je komplexnost, tj. nejužší sepětí všech zúčastněných komponent, především se specifickými pohybovými schopnostmi.

Pohybové dovednosti lze v tréninkovém procesu účelně klasifikovat podle určitých rysů:

a) Přesnost pohybu, na jejímž základě se dovednosti dělí na:

hrubé, ve kterých jsou zapojeny především velké svalové skupiny, přesnost pro

vedení u těchto dovedností není prvořadá. Příkladem může být např. úder v boxu,

u kterého není podstatné, zda boxer udeří svého soupeře s přesností jednoho

centimetru;

jemné, založené především na zapojení malých svalových skupiny; obvykle vychá

zejí z dokonalé koordinace ruka – oko. Příkladem může být střelectví či lukostřel

ba, kde i malá odchylka může znamenat zásadní neúspěšnost.

b) Možnosti stanovit začátek a konec

diskrétní, u kterých je možné přesně stanovit začátek a konec dané dovednosti

(např. střelba v basketbalu, podání v tenise, salto v gymnastice);

kontinuální, u kterých je obtížné přesně stanovit začátek a konec dané doved

nosti (bruslení, cyklistika, běh na lyžích);

sériové, které jsou chápány jako spojení několika diskrétních dovedností dohro

mady – např. akrobatická řada v gymnastice (rondát – přemet vzad – salto vzad).

c) Stupeň stálosti prostředí

uzavřené, probíhající v prostředí, které je předvídatelné a neměnné (např. cvi

čení na bradlech, která mají stále stejné rozměry, dovednost je vždy stejná, na

její provedení je obdobný časový interval, vlastnosti bradel se v čase provedení

dovednosti nemění apod.); průběh je standardní, usiluje se v nich o co nejvyšší

přesnost, plynulost, stabilitu, z toho vyplývá požadavek maximální automatiza

ce příslušných pohybových vzorců;

otevřené, probíhající v prostorově i časově se měnících vnějších podmínkách

(např. uvolnění hráče s míčem ve fotbalu je ovlivněno postavením soupeře, po

čtem protihráčů, proti kterým bude prováděno, kvalitou trávníku, počasím, de

formací a kvalitou míče apod.); dovednosti tohoto typu charakterizuje mimořád

ná variabilita provedení a navíc tvořivé uplatnění, což klade mimořádné nároky


Sportovní trénink

na všechny zúčastněné procesy vnímání (senzoriku), programování (myšlení, pa

měť, tvořivost) i realizace.

d) Komplexnost

celkové, kde je daná dovednost chápána jako konečná (např. v gymnastice sal

to vpřed);

dílčí, daná dovednost tvoří jen část větší dovednosti (např. v ledním hokeji brus

lení s kotoučem – jedná se o komplex dvou samostatných dovedností bruslení

a manipulace s kotoučem).

Kvalita i průběh osvoj ování pohybových dovedností (v rámci tréninku v jeho složce – v technické přípravě) má úzké vazby na koordinační schopnosti.

Pojem dovednost je ve sportu spojen nejen se způsobem provedení pohybových

úkolů, ale často i s výběrem pohybového řešení. V těchto případech získává po

hybová dovednost další rozměr rozšířený o aspekt taktiky: taktické dovednosti

představují další komplex znalostí, zkušeností a pohybových vzorců, které spor

tovec využívá pro řešení soutěžních situací. Jejich osvojení znamená rovněž dlouhodobý tréninkový proces, integrující současně rozvoj specifických pohybových a intelektuálních schopností a využívající naučených pohybových dovedností s důrazem na výběr příslušných řešení. Součástí jsou taktické vědomosti, které zahrnují: 1. Znalost pravidel příslušného sportu (někdy lze dokonce využít určitých mezer v pra

vidlech).

2. Znalost hlavních zásad taktiky příslušného sportu. 3. Znalost organizace při vedení sportovního boje družstvem, skupinou, jednotlivci. 4. Znalost zásad taktického jednání v konkrétních situacích. 5. Znalost materiálních a klimatických podmínek a možností jejich využití. 6. Znalost zásad zvolené strategie. 1.3 Pohybové schopnosti

Pohybové schopnosti se chápou jako relativně samostatné soubory vnitřních před

pokladů lidského organismu k pohybové činnosti, v níž se také projevují.

+


–1716

V komplexu předpokladů člověka k pohybové činnosti lze rozlišit: 

vytrvalostní schopnosti – schopnosti překonávat únavu neboli dlouhodobě vykoná

vat pohybovou činnost určité intenzity, popř. delší časový úsek se pohybovat s co

nejvyšší intenzitou; 

silové schopnosti – schopnosti překonávat vnější odpor (např. břemeno) prostřed

nictvím svalové kontrakce; 

rychlostní schopnosti – schopnosti spojené s krátkodobou (několik sekund) činnos

tí, překonat krátkou vzdálenost v co možná nejkratší době (s co nejvyšší intenzitou), 

koordinační schopnosti – schopnosti řídit a regulovat pohyb (s ohledem na přes

nost, rychlost, složitost pohybu); 

pohyblivost – schopnost provádět pohyb v maximálním kloubním rozsahu. Při identifikaci jednotlivých pohybových schopností se vychází z dominujících charakteristik pohybové činnosti. V každé pohybové činnosti lze identifikovat projevy „síly“, „vytrvalosti“, „rychlosti“ aj., jejich poměr se podle pohybových úkolů liší. Jde o projevy schopností člověka, o nichž vypovídají určité charakteristiky pohybů (např. jejich trvání, rychlost, překonávaný odpor, složitost pohybu, přesnost provedení apod.). To, že se člověk projevuje jako „silný“, „vytrvalý“, „rychlý“ apod., má příčinu uvnitř organismu, je to dáno vztahy, vznikajícími na základě složitých vazeb a součinnosti různých systémů v lidském těle. Tato integrace se realizuje na úrovni biochemických dějů, fyziologických funkcí i psychických procesů. Pohybové schopnosti jsou relativně stálé v čase, jejich úroveň nekolísá ze dne na den, jejich změna vyžaduje dlouhodobé soustavné tréninkové působení. Všeobecně je akceptováno rozdělení schopností na kondiční a koordinační. Kondiční pohybové schopnosti – silové, rychlostní a vytrvalostní – výrazně podmiňují metabolické procesy, souvisejí hlavně se získáváním a využíváním energie pro vykonávání pohybu. Schopnosti koordinační jsou dány především procesy řízení a regulace pohybu. V těchto komplexech lze ještě pozorovat další vnitřní strukturalizaci schopností a odlišit pro praktické tréninkové účely jednotlivé dílčí schopnosti, např. výbušnou a vytrvalostní sílu, krátkodobou a dlouhodobou vytrvalost, rychlost akční a reakční, koordinační schopnosti typu orientace v čase a prostoru, rytmus, rovnováhu aj. Pohybové schopnosti se jako obecnější předpoklady k pohybové činnosti mohou projevovat v různých činnostech, např. vytrvalostní schopnosti v atletických disciplínách, v běhu na lyžích, veslování, sportovních hrách atd. To nevylučuje ve sportu vazby i na jednu pohybovou činnost, kdy přispívají i ke specifickým požadavkům (souvisí s pohybovými dovednostmi): např. silově disponovaný zápasník nemusí být s to těchto schopností využít při odrazu, rychlost hráče košíkové je jiná než rychlost plavce. Nelze však běhat, skákat či plavat rychle, nejsou-li svaly schopné rychlé kontrakce. Obdobně cyklista a běžec na lyžích, jejichž projev vytrvalosti je spojen se specifickými pohyby, musí být disponováni pro déletrvající tělesnou práci; „část“ jejich vytrvalosti je proto obecná a část speciální.


Sportovní trénink Např. při běhu na 5000 m vykonáváme relativně jednoduchou činnost, výkon v ní je dán především úrovní rozvoje vytrvalostních schopností (samozřejmě, že roli hraje i technika běžeckého kroku určující pohybovou dovednost, na výsledku se podílí ještě celá řada dalších faktorů jako rozvržení tempa, vůle dosáhnout výkonu aj.). Jinde, např. v případě běhu na 100 m, se na výsledku budou podílet nejen rychlostní schopnosti, ale ve značné míře i koordinace pohybu, rychlost odrazu apod. Ještě složitější to bude ve sportovních hrách při slalomu. Pohybové schopnosti nepochybně patří k významným komponentám většiny sportovních výkonů, ve svém celku mají také podstatný význam jako kondiční základ sportovní výkonnosti vůbec. 1.4 Psychika, osobnost, chování sportovce

Kromě změn v lidském organismu, ve svalech a orgánech, kromě osvojování sportov

ních pohybů, hraje ve sportu důležitou roli i psychika jedince. Sport, výkon i příprava na

něj, klade četné nároky i v tomto smyslu.

V nejširším smyslu se psychika (duševno) chápe jako činnost mozku subjektivně

odrážející okolní skutečnost.

Odraz neznamená pouze pasivní registraci okolí, jde o komplex jevů aktivní povahy, projevuje se ve vnímání, hodnoceních, chování a prožívání objektivní reality.

Individuální jednotu člověka, jednotu jeho duševních procesů a vlastností, založe

nou na jednotě těla a psychiky, utvářenou a projevující se ve společenských vzta

zích a činnostech, charakterizuje psychologie jako osobnost.

Osobnost představuje souhrn vnitřních podmínek pro vznik psychických procesů a psy

chických stavů spojených s aktuální duševní činností každého člověka. Tyto procesy jsou

velmi proměnlivé, jejich průběh závisí na vnějších podnětech a na psychických stavech

a vlastnostech sportovce. Ve sportovní praxi i v každodenním životě se s konkrétními

pojmy psychických vlastností setkáváme při charakteristice jedinců i skupin (rozum

ný, štědrý, líný, neprůbojný, odvážný, bojácný atd.). Ne všechny psychické vlastnosti se

u každého jedince zřetelně vyskytují a mají stejnou intenzitu projevu. Avšak ty psychic

ké vlastnosti, které jsou pro daného sportovce typické, se identifikují v jeho činnostech

a skutcích, výstižně jej charakterizují. Přestože se psychologickými výzkumy ve sportu nepotvrdil žádný obecný a tedy všeplatný model osobnosti sportovce, jisté tendence se objevují. Mohli bychom to dokumen


–1918

tovat třeba některými rysy u sportovců, kteří mají za sebou několik let tréninku a něče

ho dosáhli. Byla u nich pozorována:

vyšší sebedůvěra, bojovnost, usilování o prvenství,

houževnatost v řešení problémů, tendence být dobře hodnocen a podávat výkon,

počínat si efektivně,

smysl pro kolektiv, zájem o ostatní, potřeba společenského uplatnění a ocenění,

odpovědnost, trpělivost, sebekontrola,

citová vyzrálost a stálost, vyrovnanost.

Charakteristika osobnosti sportovce se obvykle koncentruje do výčtu základních, obec

ných a trvalých vlastností, které jsou pro něj i jeho chování typické. Vlastnosti osob

nosti sportovce jsou vnitřními a všeobecnými podmínkami jeho duševní činnosti a cho

vání. Ukazují, jaký sportovec je a jak se pravděpodobně bude chovat v různých situacích

sportovních činností (v tréninku, při mimořádné zátěži, v soutěži aj.).

Podstatné vlastnosti osobnosti sportovce jsou relativně stálé a v čase málo proměnli

vé. Nevylučuje se však jejich proměnlivost vlivem biologického zrání a výchovy. Velká dy

namika změn osobnosti je typická v dětství. Dospělý člověk se mění pomalu, a to nejen

z vnitřních příčin, ale i proto, že žije v poměrně ustálených podmínkách. Vlastnosti osob

nosti sportovce jsou podmíněny biologicky i sociálně.

Strukturu osobnosti dále charakterizují vlohy, schopnosti, nadání, talent; temperament;

charakter; sociální role.

Vlohy jako anatomicko-fyziologické vlastnosti nervové soustavy jsou vrozenou dispozicí

jedince, obecným, přesně nevymezeným předpokladem pozdějšího vývoje schopností.

Schopnosti jsou chápany jako základní, obecné a trvalé vlastnosti osobnosti, podmiňu

jící výkon v nějaké činnosti.

Nadání označuje mimořádně příznivé vlohy k jistému druhu činnosti. Projevuje se jak ve

schopnostech, tak v dobrých výkonech.

Talent jako pojem blízký nadání vyjadřuje vysoký stupeň rozvoje schopností. Navíc se

v talentu odrážejí další vlastnosti osobnosti, které podporují vysokou úroveň provádě

ní činnosti.

Temperament se vztahuje k dynamice duševních procesů a k vnějším projevům psy

chických zážitků. Zahrnuje především citovou vzrušivost, intenzitu probíhajících psychic

kých procesů, jejich trvalost a proměnlivost. Projevy temperamentu závisejí na vroze

ných vlastnostech nervové soustavy, ale mohou být ovlivněny způsoby chování, které si

jedinec během svého individuálního vývoje osvojil.

Z hlediska dynamiky duševních procesů, vnějšího projevu psychických zážitků a motori

ky se nejčastěji vyčleňují čtyři základní typy temperamentu: sangvinik, cholerik, flegma

tik a melancholik. Jako sangvinik bývá označován člověk živý s velkou dynamikou dušev


Sportovní trénink ních zážitků. Lehce se přizpůsobuje změnám v okolí, na události reaguje rychle. Snadno snáší nezdary a svoje city navenek projevuje živě. Cholerik je vzrušivý typ s delší dobou trvání vzrušení. Je prudký a neklidný. Svoje city prožívá a vyjadřuje bouřlivě. Flegmatik je v duševních reakcích i pohybech pomalý. Obtížně se vzrušuje a city navenek projevuje nevýrazně. Melancholik je vzrušivý typ, který se snadno vyčerpává a utlumuje. City prožívá hluboce a dlouho u něho doznívají. Je snadno duševně zranitelný. S krajními typy temperamentu se v praxi zřídka setkáváme. Obvykle při klasifikaci temperamentu hovoříme o tendenci k určitému typu. Sportovci jako specifická populace (bez ohledu na jednotlivé specializace) jsou charakterizováni s určitou tendencí k sangvinickému typu temperamentu. Charakter označuje nejpodstatnější vlastnosti osobnosti sportovce, které se projevují v jeho vztazích k okolí, společnosti i sobě samému. Podstatu charakteru tvoří systém a struktura motivů, hodnot a vlastností. Charakterové vlastnosti podléhají hodnocení dle hledisek společenských a mravních zásad. Jestliže schopnosti a temperament jsou z hlediska společenského a morálně etického hodnocení indiferentní (nejsou ani dobré ani zlé), pak vlastnosti charakteru (ne všechny) a činy z nich vyplývající jsou označovány buď jako společensky prospěšné, či nepřijatelné. Osobnost sportovce je integrálním celkem, neznamená to však strnulost, statičnost, struktura osobnosti se neustále vyvíjí. Hlubší poznávání osobnosti sportovce je proto jedním z klíčových problémů úspěšného tréninku. Osobnost představuje východisko chování člověka, které má jak individuální, tak společenskou dimenzi.

Pojem chování označuje vnější, pozorovatelnou a tedy poznatelnou stránku vše

ho toho, co se děje (interakce) mezi účastníky tréninku a soutěží (sportovci, tre

néry apod.). O jeho vzniku, směru a intenzitě rozhoduje motivace jako podněcující příčina chování. Má význam energetizující, rozhoduje o dynamice chování člověka. Motivace je obtížně analyzovatelným komplexem, jehož prostřednictvím vstupují do chování i výkonu další složité proměnné psychického stavu, např. potřeby a emoce, a v neposlední míře i strukturální proměnné osobnostní, např. vůle. Může se jednat i o motivy nevědomé, podvědomé a potlačené. Je známo, že maximální výkon je zpravidla spojen se střední úrovní motivace. Motivace velmi nízká, stejně tak jako motivace velmi vysoká, vede obvykle k výkonu relativně nižšímu. Motivace ovlivňuje aktivační úroveň člověka, která vypovídá o jeho aktuálním psychickém stavu, především z hlediska kvantitativního, tj. z hlediska intenzity napětí – „nabuzení“ organismu (CNS), které člověk prožívá. Stav velmi vysoké aktivace je doprovázen enormně zvýšeným svalovým napětím nejen v pracujících svalech. Opačný stav – příliš nízká aktivace – znamená obvykle ochablost, odevzdanost, apatii. Proto je pro výkon




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist