načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Sport a jóga - Elisabeth Haichová; Yesudian Selvarajan

Sport a jóga
-11%
sleva

Elektronická kniha: Sport a jóga
Autor: Elisabeth Haichová; Yesudian Selvarajan

Dokonalý soulad ducha a těla přináší dokonalé zdraví. Kniha Sport a jóga obsahuje podrobný rozpis cvičení na jedenadvacet týdnů s ilustračními fotografiemi jednotlivých ásán. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212 Kč 189
+
-
6,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 215
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Sport und Yoga
Spolupracovali: přeložil Jan Menděl
Skupina třídění: Hygiena. Lidské zdraví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Praze, Metafora, 2014
ISBN: 978-80-735-9417-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha největší západní mystičky a indického jogína provádí čtenáře cestou jógické filozofie, a také konkrétních cviků, které nás dovedou ke spokojené a jasné mysli, dlouhému věku a pevnému zdraví. Některé věci fungují už odpradávna, jenom jsme na ně v současném materiálním světě pozapomněli. Dnes už se lékaři i vědci shodují na tom, že jóga, ten dávný systém takřka zázračné harmonizace ducha i těla, je dnes právě tak aktuální a přínosná jako v dávné minulosti. Kniha obsahuje podrobný rozpis cvičení na jedenadvacet týdnů s ilustračními fotografiemi jednotlivých ásán. Každému zájemci snadný a v praxi vyzkoušený návod k dosažení dokonalého souladu.

Popis nakladatele

Dokonalý soulad ducha a těla přináší dokonalé zdraví. Kniha Sport a jóga obsahuje podrobný rozpis cvičení na jedenadvacet týdnů s ilustračními fotografiemi jednotlivých ásán. Každému zájemci snadný a v praxi vyzkoušený návod k dosažení dokonalého souladu.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Elisabeth Haichová; Yesudian Selvarajan - další tituly autora:
Zasvěcení Zasvěcení
Sport a jóga Sport a jóga
Tarot Cesta hrdiny Tarot Cesta hrdiny
Jóga a sex Jóga a sex
 (e-book)
Jóga a sex Jóga a sex
 (e-book)
Zasvěcení Zasvěcení
 
K elektronické knize "Sport a jóga" doporučujeme také:
 (e-book)
Velká kniha o čakrách -- úplný návod k použití vašeho systému čaker Velká kniha o čakrách
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

Sport

jóga

a


3

Přeložil Jan Menděl

Elisabeth Haichová

a

Selvarajan Yesudian

Sport

jóga

a


Sport a jóga

4

© Heir, E. Yesudian, 2014

Translation © Jan Menděl, 2014

Czech edition © Metafora, 2014

Cover Design © Metafora, 2014

All rights reserved

ISBN 978­80­7359­829­7


5

Obsah

Předmluva 7

Předmluva autora 9

ČÁST PRVNÍ 13 I. Skutečný příběh nemocného chlapce 15 II. Co je hathajóga? 19

Nosičem života je páteř 24 III. Každá nemoc má duševní příčiny 28 IV. Největší chyba: neumíme dýchat! 48 V. Co je to prána? 53 VI. Dokonalé dýchání 58

Proti bakteriím ve vzduchu chrání nos 60

Každý orgán by měl sloužit k tomu, k čemu je určen! 60

VII. Plavání: nejdokonalejší regulace dechu 72 VIII. Civilizovaný apetit 82 IX. Kundalini a sedm čaker 95 ČÁST DRUHÁ * Praktická hathajóga 101 X. Budovací síla sebeuvědomění 103 XI. Léčivá síla pra-ásan 109 XII. Pránajáma a ásany 116

Tajemství dlouhého života 116 XIII. Pránajáma 119

Dechová cvičení 119


Sport a jóga

6

XIV. Ásany 134

Tělesné pozice 134

1. Padmásana 134

2. Siddhásana 137

3. Jóga mudra 138

4. Supta vadžrásana 138

5. Ardha matsjendrásana 141

6. Vakrásana I a II 142

7. Matsjásana 143

8. Pasčimotana 143

9. Padahastásana 145

10. Uddijána bandha 147

11. Naulí 149

12. Trikónásana 151

13. Bhudžangásana 151

14. Ardha bhudžangásana 153

15. Šalabhásana 153

16. Ardha šalabhásana 155

17. Dhanurásana 155

18. Majurásana 157

19. Sarvangásana 159

20. Viparíta karaní 164

21. Širšásana 165

22. Halásana 172

23. Brumadja drišti 175

24. Simhásana 177

25. Šavásana 177 XV. Zázrak zpomaleného tělesného cvičení 185 XVI. Nic bez duše! 196 XVII. Několik rad pro žáky jógy 201 XVIII. Tabulka praktických cvičení 206


7

Předmluva

Dr. D. B. Desai †

mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr pro Indii ve Švýcarsku

V Evropě bylo už mnoho mylných pohledů na jógu. Je to

výraz, jejž příležitostně používali lidé, které přitahovala

východní mystika nebo se zabývali mysticismem a spiri

tismem. Jen málo z nich ale pochopilo skutečný význam

jógy.

Jóga sahá až ke starým mudrcům Indie; to oni ji pro

váděli. Je to metoda, s jejíž pomocí můžeme získat plnou

kontrolu nad svou duší i tělem s vidinou toho, že se nám

jednou podaří sjednotit se s Nekonečnem. Je to cesta

k dosažení úplného osvobození. Aby člověk tohoto cíle

dosáhl, musí rozvinout schopnost koncentrace na nej

vyšší stupeň, což je možné pouze tehdy, ovládá-li zcela

své myšlenky. Mistrovství v ovládání myšlenek dosáhne

ale pouze ten, kdo má naprostou vládu i nad svým tělem.

Dokonalé ovládání těla je tedy prvním krokem na této

cestě. Abychom toho dosáhli, musíme svoje tělo vyvíjet

a trénovat, a to lze jen řadou cvičení. Tuto řadu nazývá

me hathajógou.

Hathajóga je tedy metoda, kterou můžeme nabýt vlády

nad vlastním tělem. A prvním krokem k tomu je správný

dech. Potom následuje řada ásan (pozic těla), které mají

zdokonalovat tělesné orgány a jejich funkce. Je to věda,

a to úplná. Pomáhá přinejmenším ke zdravému tělu,

které svým způsobem přispívá k dosažení zdravé duše.

Nejsou v ní žádná skrytá tajemství: hathajógu může cvi


Sport a jóga

8

čit člověk z Východu i ze Západu, nehledě na sociální

postavení, víru či náboženství. Jediný požadavek je, aby

měl zdravé tělo, a k jeho splnění musí být ochotný pod

stoupit trochu námahy. Jóga je mystická snad jen tím,

že ji v naší staré zemi odnepaměti cvičili, kromě jiných,

také mystikové. Ve svém praktickém využití je to ale věda,

která je stejně tak moderní jako sport.

Vítám tuto knihu, protože zboří mnoho falešných

mýtů, které dosud o józe a jejím využití vznikly. Jistě bude

přínosem pro ty, kteří budou mít trpělivost si ji přečíst.

Mám radost z toho, že tuto knihu napsali dva lidé, kteří

k tomu jsou opravdu povolaní.


9

Předmluva

autora

Uposlechl jsem vnitřního volání, kterému nešlo vzdorovat, opustil jsem Indii a vydal se do Evropy. Stal jsem se nástrojem v rukou osudu a přijímal vše, co mi dal. Nenašel jsem klidu, dokud jsem nedostal odpověď na svou největší a jedinou otázku: Kdo jsi, člověče? Teď už ji však znám:

Člověče, ty jsi svým vlastním tajemstvím!

Kdo dokáže otevřít tvé brány, když ne ty?

A nikdo vstoupit nemůže, jen ty! Člověk je záhadný div, který se pohybuje mezi dvěma faktory, jež přinášejí smrt; mezi časem a prostorem. To, že jsou jeho dny sečteny, jej nutí, aby se probudil ze svého snového spánku a uvědomil si svou moc a neomezenost. V jeho srdci se pak rozbřeskne blaženost ve své zářivé kráse a nehynoucí nádheře a člověk se probudí k poznání, že jeho skutečnou přirozeností není nic jiného než blaženost. Následoval jsem tento vnitřní hlas a rozhodl jsem se sepsat všechno, co jsem viděl a čemu jsem se naučil, v naději, že to pomůže těm hledajícím, kteří jsou na stejné cestě. Není mým přáním šířit nějaký orientalismus nebo kult. Nicméně dosáhnout trvalého štěstí lze pouze ve zdravé tělesné schránce; proto zmíním některá prastará pravidla a doporučení, které mohou sloužit k úspěšné realizaci tohoto cíle.


Sport a jóga

10

Tato pravidla a doporučení byla sestavena tak, aby

odpovídala požadavkům těch západních lidí, kteří jsou

ochotni si v každodenním slepém a bezcílném shonu vy

hradit trochu času. Boj za zdraví je těžký a vítěz si musí

podmanit jak tělo, tak i duši. Tajemství čekají na to, aby

byla odkryta, když tato hádanka zvaná člověk vyřeší sebe

samu tak, jako se poupě otevře v květ a odhalí svou sku

tečnou nádheru. To ale vyžaduje čas a trpělivou práci.

Člověk může jako zahradník připravit půdu pro úspěš

né dosažení cíle, když přiměje tělo a duši k tomu, aby

jednohlasně a poslušně plnily požadavky nesmrtelného

Nadjá, které dlí v jeho nitru. Otevřením jemných okvět

ních lístků mozku a vytvořením výjimečného těla projeví

se Nadjá jako dokonalé zdraví, poznání a vědění. Buďte

vědomí jako celek a dosáhnete tohoto cíle.

Svět potřebuje dnes zdraví naléhavěji než cokoli, co

může poskytnout bohatství. Vyhnout se příčinám nemo

cí a utrpení je stejně tak svatý úkol jako samotné uzdra

vení, po němž zoufale prahnou miliony lidí. Začnete

tedy tím, že nedáte prostor žádným negativním stavům

na těle ani na duši, neboť nemoc je nedostatek pozitivní

životní síly, chybějící článek struktury, který způsobí ko

laps systému. Stará věda jógy je právě tak dokonalá, jako

je přesná, přičemž nám ukazuje rozumné kroky, které je

třeba na tělesné a duševní úrovni učinit.

V mé práci mě hojně podporovala Elisabeth Haichová,

která je nejen mojí kolegyní v naší škole jógy, ale která

mi také pomohla pochopit přesné potřeby Západu. Tuto

knihu jsme napsali společně a postavili ji na zkušenostech

dlouhých let tvrdé práce a bohaté sklizně povzbudivých

výsledků. Tyto stránky byly napsány pro ty, kteří nemohou

navštěvovat žádnou školu jógy nebo ášram a neměli ani to

štěstí, aby našli svého osobního učitele. Upřímně doufá

me, že tato kniha umožní pilnému žákovi provádět cviče

ní, a kráčet tak po vědomé cestě hathajógy.


11

Abys uzřel, otevři oči své,

a hleď, pod závojem slepoty

v mase smrtelném,

je člověk božský, jsi to ty.

Selvarajan Yesudian


Sport a jóga

12


13

Část první


Sport a jóga

14


15

I.

Skutečný příběh

nemocného chlapce

Ve slunné Indii, ve městě Madrásu žil kdysi jeden hube

ný chlapec, který byl stále nemocný. Do svých patnácti

let prodělal snad všechny těžké nemoci: spálu, úplavici,

tyfus, choleru a další choroby, které se v tropech často

vyskytují. Byl téměř zázrak, že vůbec zůstal naživu. Byl

sice živý, ale v jakém stavu! Jen kost a kůže, tvář měl pro

padlou, oči zapadlé a úzký hrudník plochý. Přitom tento

hoch nikdy netrpěl nedostatkem. Naopak! Jeho otec byl

široko daleko vyhlášený bohatý lékař, ke kterému chodi

ly houfy nemocných. A jeho matka byla tou nejněžnější,

nejlepší matkou na světě. Přesto se anděl štěstí tomuto

domu s velkým stinným dvorem v Madrásu vyhýbal. Ne

ustálý smutek a starosti stíhaly jeho obyvatele. Vždyť to

pečlivě chráněné a hýčkané dítě se podobalo víc stínu

než chlapci.

Jeho otec zkusil všechno, byl přece lékař. Přesto je

diné, čeho se mu podařilo dosáhnout, bylo, že s velkou

námahou udržel své dítě při životě.

Jednoho dne poslali tohoto mladíka do školy. Už ne

musel, jako dosud, jen ležet na pohovce, ale od této

chvíle žil jako jeho vrstevníci. Z tělocviku byl samozřej

mě uvolněn, ale doma ho stále chránili před každým

závanem větru. Když mu bylo čtrnáct, dostal zápal plic,

přesto opět jako zázrakem zůstal naživu. A znovu začala

nekonečná péče a námaha.


Sport a jóga

16

Asi po půl roce už se mu dařilo poměrně dobře, ale

i z nejmenšího průvanu dostal rýmu. Těžko se dá slovy vy

jádřit, jak strašně ten ubohý chlapec záviděl svým silným,

veselým, zdravým spolužákům. Během hodin tělocviku na

anglickém gymnáziu se stáhl do rohu na dvoře, odkud

s bolavým srdcem a roztouženýma očima sledoval hbité

cviky ostatních chlapců. Když hodina skončila, zůstával

ještě na dvoře, a když si myslel, že ho nikdo nevidí, běhal

a skákal kolem a dělal rukama cviky, které odkoukal od

dětí. V patnácti letech se cítil o něco lépe. Nebyl už tak

často nachlazený, avšak nepravidelná a potají prováděná

cvičení mu způsobovala bolesti hlavy a bušení srdce.

Ačkoli bylo jeho tělo slabé a křehké, o to nezlomnější zů

stal jeho akční duch. Často utekl a toulal se lesy a poli,

aby ve vzdálených horách vyhledal obydlí jogínů, takzva

né ášramy. Přesto jeho snahy zůstaly bez úspěchu. A tak

se spokojil aspoň s tím, že obdivoval potulné fakíry, kteří

na ulici předváděli své umění. Zatímco o nich ale neměl

vysoké mínění, pravé jogíny velmi obdivoval a velice si

jich vážil. Díky rozenému instinktu ho přitahovala mystic

ká věda staré Indie. Přečetl o ní všechny knihy, které se

v knihovně jeho otce nacházely. Znal a obdivoval teorii

duchovních věd: učení rádžajógy, džňánajógy a karmajó

gy, které přinášejí oblažující ponoření, spokojenost, víru

a duševní sílu. Našel také četné knihy o hathajóze, jež obsa

hovaly jednoduchá, ale mnoho tisíc let stará tajná pravidla

k dosažení tělesného zdraví, síly a rovnováhy. Je snadné si

nadšení chlapce s tak slabým tělem představit. Téměř bez

ustání, od časných odpoledních hodin až do noci a znovu

až do svítání hltal obsah objevených knih. Jásal radostí,

když se dočetl o ásanách čili jógických tělesných pozicích

a cvičeních, která dodávají sílu a zdraví. Okamžitě usedl

na postel, se zkříženýma nohama, jak bylo u prvního cvi

čení předepsáno, a zkoušel napodobit všechny důležité

pozice, až si u toho skoro vykloubil nohy. Přitom podle


17

předpisů pránajámy zhluboka dýchal, neboť si přečetl, že

hluboké dýchání má v lidském životě zvláštní důležitost.

Plnil své slabé plíce a zadržoval dech, a to tak dlouho, že

div nepraskl. Potom se postavil na hlavu a zkřížil nohy.

Výsledkem bylo, že se v noci skutálel z postele, pořádně

si natloukl čelo a celý dům vytrhl ze spaní. Přitom mu,

horlivci, vlivem dlouhodobého přepínání málem pukly

jeho sípající plíce. Druhého dne ho bolely všechny svaly

a cítil se slabě a bídně. Po týdenní námaze knihy s hořkým

pláčem odložil. Myšlenka, že mu nevyšla ani tato poslední

možnost k získání tělesné síly, ho přiváděla k chmurám

a zoufalství. Myslel si, že nikdy nedosáhne zdraví, že nikdy

nebude moci dovádět a prát se se svými kamarády, nikdy

si nebude moct užívat radostí bujného mládí.

Od toho dne se stal uzavřeným. Opovrhoval tělem a zají

mal se jen o duchovní věci. Učení a intenzivní čtení ho ale

neuspokojily. Jeho pozornost se stále více obracela k pro

blémům, které na jeho věk byly až příliš vážné a hluboké.

Jednoho dusného podzimního večera vyrazil opět ven

a několik kilometrů za městem, v mangovém háji našel

konečně mistra hathajógy, kterého tolik hledal!

Ten právě vyučoval skupinku mladých lidí, kteří ho ob

klopovali. Dokud probíhalo vyučování, sledoval mladík

skupinu jen zpovzdálí. Spatřil, že mladí muži v ní mají

skvělé svaly a provádějí zvláštní tělesná cvičení. Také viděl,

jak překypují zdravím. Když se rozešli, přiblížil se náš mla

dík k mistrovi a pokorně ho prosil, aby ho přijal za žáka.

Po dvou měsících lékař svého syna skoro nepoznal.

Chodil teď vzpřímeně jako svíčka, jeho hruď se klenula,

zesílil v ramenou. Za jeden rok se mu zvětšil obvod hrud

níku o deset centimetrů. Paže a stehna mu zesílily téměř

dvojnásobně. Od té doby už nebyl nikdy nemocný. Ve

škole, aniž by se kdy účastnil tělesné výchovy, byl ze dne

na den nejobratnějším žákem.

Ve dvaceti letech, po smrti svého otce, navštívil ješ

Skutečný příběh nemocného chlapce


Sport a jóga

18

tě jednou ve vzdáleném městě svého mistra, jemuž, po

Bohu a rodičích, vděčil za život, sílu a zdraví. Oznámil

mu, že uposlechne vnitřního volání a vydá se na delší

cestu po Evropě. Po dojemném rozloučení mu mistr pra

vil:

„Jdi, chlapče můj, a poznej Západ. Porovnej západní

a východní národy a poznej, kde se obě cesty scházejí.

Nauč se tomu, v čem jsou před tebou, a ukaž jim, v čem

už Východ dospěl k cíli. Buď i ty článkem, který se podílí

na spojení těch dvou cest. Na Západě poznáš, že věda

hathajógy není pouze cestou ke zdraví, nýbrž i jediným

kultem těla na světě, který je založen na úzkém spojení

těla a duše, a přestože je to věda určená k vývoji těla,

přece jen spočívá na duševních a duchovních silách.“

Mladík pohlédl na mistra zářícíma očima, zkřížil ruce

a poklonil se.

„Mistře! Už když jsem se snažil vybudovat si tělo a vě

novat pozornost jeho jednotlivým částem, svalům a ner

vovým centrům, poznal jsem, že se ve mně rozvíjejí ne

známé duševní síly. Stejnou měrou, jakou jsem ovládal

svoje tělo, se zvýšila i moje síla vůle. Přivedl jsi mě zpět

k životu; proměnil jsi hubeného, nemocného chlapce

v atleta. Vytáhl jsi mě z duševního a tělesného úpadku

a přivedl mě zpět k sobě samému! Slibuji ti –“

„Nic neslibuj, chlapče můj! Západ je v období vření,

a jak se zdá, má málo času na to, aby se staral o Východ.

Ty však splň svoji povinnost. Ten, kdo seje, málokdy sklí

zí. I kdybys naučil jógu těla jen několik svých přátel, spl

níš tak již svou povinnost vůči svým bližním na Západě.

Beztak budou tuto nauku následovat jen ti, jejichž duch

se osvobodil od slepoty materialismu a jejichž myšlenko

vý svět se otevřel krásnějšímu, vyššímu životu... Nechť je

však tvou nejsvětější povinností toto: Až ti pošlu na dálku

zprávu, věz, že přišla tvá hodina a tvá vlast tě volá. Jdi,

můj synu, a nechť jsou nebesa s tebou...!“

A tak jsem odcestoval do Evropy.


19

II.

Co je hathajóga?

Největší zázrak na Zemi je člověk. Jeho tělo utvořené

z kostí, masa a krve ukrývá tajemství, po kterých už celá

tisíciletí neúnavně pátrá a hledá rozluštění velkého mys

teria, velké Sfingy. Bylo mnoho těch, kteří se ujali úkolu

rozluštit tajemství člověka, ale jen málokterým se poda

řilo přimět Sfingu k tomu, aby promluvila. Jen hrstce

z těch, kteří se neúnavně hroužili hlouběji a hlouběji

do vlastního nitra, se podařilo tomuto velkému tajemství

konečně porozumět – porozumět sobě samému.

V Indii se lidé už od pradávných dob zabývali tajem

stvími lidské duše a bylo mnoho těch, kteří věnovali celý

život tomu, aby vypátrali: Co je člověk – a jaké je jeho poslání

zde na Zemi?

Vzdálili se ruchu světa a veškeré své smysly i úsilí sou

středili na jedinou otázku: Kdo jsem JÁ? Jejich neúnavná

snaha, železná vytrvalost a touha, s nimiž se snažili probo

jovat se k pravdě, přinesla ovoce: jejich duch byl osvícen

a odhalilo se před nimi celé tajemství BYTÍ. Porozuměli

ŽIVOTU, prohlédli až do nejzazších příčin a otevřela se

před nimi CESTA, která vede od bolesti ke svobodě, štěs

tí a blaženosti... Věděli, že tohoto stavu může dosáhnout

každý, a tak tito osvícení lidé začali ze soucitu učit ty, kte

ří se zmítají v utrpení, začali jim ukazovat cestu ke spáse,

k osvobození.

K vrcholu vedou rozličné cesty. Někteří se vydají poho


Sport a jóga

20

dlnou spirálovitou cestou (se širokými zatáčkami), proto

že jejich fyzická kondice není pro příkrou stezku uzpů

sobena. Jiní si cestu zkrátí a vydají se příkřejší stezkou.

A nakonec budou i tací, kteří se rozhodnou pro tu nej

kratší cestu a zdolají strmé stěny, aby dorazili k cíli dříve.

O dosažení nejvyššího, vnitřního cíle se tedy můžeme

snažit různými cestami, podle svých duševních a fyzic

kých schopností. Velcí mistři a učitelé vypracovali různé

systémy, aby úkol, který si sami uložili, zpřístupnili všem.

Tyto systémy zkracují stezku, a kdo se jimi řídí, dosáhne

svého cíle jednodušeji a rychleji. Souhrnné jméno těch

to systémů zní jóga.

Velcí učitelé a mistři, kteří se ubírali cestou jógy a do

sáhli svého cíle, se nazývají jogíni.

Různé systémy jógy se od sebe liší jen výchozím bo

dem. Podstata a cíl jsou u všech stejné: dokonalé sebe

poznání. K němu však vede cesta pouze přes bezpod

mínečnou sebekázeň. Jóga nás tedy učí v první řadě se

beovládání. Existují však jógové směry, jež vedou k cíli

přes ukáznění mysli, nebo jiné, které začínají ovládáním

pocitů, anebo ještě jiné, jejichž výchozím bodem je tělo,

atd. – vše podle předpokladů a schopností žáka. Různým

směrům odpovídají různé názvy jóg. Doporučuje se však

začít jógou, jejímž výchozím bodem je tělo. Je to cesta

dokonalého zdraví a její jméno je HATHAJÓGA.

Slovo hathajóga odkazuje na pravdu, na níž je tento

jógický systém vybudován. Naše tělo je oživováno pozitiv

ními a negativními proudy, a když se tyto proudy nachá

zejí v dokonalé rovnováze, těšíme se dokonalému zdraví.

V prařeči Východu se tento pozitivní proud vyjadřuje sla

bikou HA, což znamená SLUNCE. Negativní proud se

označuje druhou slabikou THA, jejíž význam je MĚSÍC.

Výraz JÓGA má potom dvojí význam: buď „propojení“,

nebo „jho“ (jařmo). Podle toho HATHAJÓGA znamená

dokonalé poznání energií, a to pozitivní sluneční a ne

gativní měsíční energie, jejich propojení v dokonalé har


21

monii a naprosté rovnováze, a schopnost tyto dvě energie

zcela ovládat, tzn. dostat je pod vládu (jho) našeho JÁ.

Tento systém je jedinečný na celém světě, neboť zdoko

naluje tělo vědomě, vyrovnává jeho případné nedostatky

a naplňuje ho zářivou životní silou. Hathajóga vede zpět

k přírodě, seznamuje nás s léčivými silami, které se na

cházejí v bylinách, stromech, kořenech, seznamuje nás

s vlastním tělem, jakož i se silami působícími v těle, a vede

nás k souladu mezi tělem a duší. Tělo reaguje i na ty nej

menší pohnutky duše a duše zase neustále vnímá stav

těla. Hathajóga využívá toto vzájemné působení k tomu,

aby uzdravila jak duši, tak tělo. Což spočívá v tom, že si

své tělo i všechny jeho činnosti začneme uvědomovat.

Můžeme podřídit své vůli i sympatický nervový systém

a všechny jeho orgány, jejichž činnost jinak není závis

lá na naší vůli. To pak má tu nedocenitelnou výhodu,

že můžeme zabránit jakékoli dysfunkci a uchránit tělo

před nemocemi, které z těchto dysfunkcí vznikají. Tak

můžeme například ukáznit svou srdeční činnost a zame

zit tomu, aby vlivem vnějších podnětů – jako jsou strach,

špatná zpráva nebo náhlá radost – docházelo k prudké

mu bušení srdce. Tak ochráníme srdce proti rozšíření,

degeneraci srdečního svalu nebo jiným srdečním choro

bám. Podaří-li se nám například ovládnout činnost en

dokrinních žláz, můžeme podle svého přání regulovat

činnost téměř všech orgánů v těle, a tím celkový zdra

votní stav. Hathajogín, který dosáhl nejvyššího stupně,

ovládá neomezeně své tělo a je schopen řídit svou vůlí

srdeční činnost, trávicí ústrojí i výkon všech ostatních or

gánů. Nesčetní cestovatelé ze Západu, pokud se jim po

velkých útrapách podařilo ocitnout se tváří v tvář pravé

mu hathajogínovi, se mohli přesvědčit o tom, že jogíni

ve věku osmdesáti až devadesáti let dělají dojem třicetile

tých až čtyřicetiletých mužů a podle západního měřítka

se dožívají neslýchaně vysokého věku, protože umějí své

tělo naplnit novou životní energií.

Co je hathajóga?


Sport a jóga

22

Cílem jogínů však není prodloužení života. Hathajóga

není konečný cíl, nýbrž příprava na vyšší duchovní jógu.

V nemocném těle bude velmi těžké rozvinout sebeuvě

domění a zažít vyšší duchovní stav. Proto bychom měli

nejdřív poznat síly, které působí v našem těle, abychom

je potom mohli dobře používat a ovládat. Pak už naše

tělo nebude při vzestupu na vyšší duchovní úrovně pře

kážkou. Kdo se spokojí s tím, že ovládne magické síly,

jimiž dokáže věci, jež obvykle označujeme za zázraky, ten

zůstal stát v půli cesty a nepohne se dál. Cíl, kterého by

chom měli chtít dosáhnout, je pouze jeden: osvobození

ze žaláře materiálního světa. Nezaměňujme tedy prostře

dek za účel. Znalost těla a jeho tajemných sil je pouze

prostředkem, byť velice důležitým. Pravý hathajogín pro

to nikdy nebude vystavovat svoje znalosti a schopnosti na

odiv, aby uspokojil něčí zvědavost. Kdo to dělá, není sku

tečný hathajogín. Pravý hathajogín využívá svých schop

ností, pouze když jimi může někomu pomoci.

Můj učitel například nikdy nemluvil o tom, jakými sila

mi vládne. Jednou seděl v malé chatrči hluboko v lese;

my žáci jsme byli na mýtině před chýší ponořeni do roz

hovoru. Vtom vylezla z houštiny malá promyka mun

go. To nešťastné zvíře se polomrtvé belhalo kupředu,

a když se trochu víc přiblížilo, viděli jsme, že ho uštkl

had. Instinkt hnal tohoto tvora před chatrč našeho mis

tra. S velkou námahou se dovlekl až před vchod, kde se

v mukách svalil. Vtom položil mistr na zvířátko pravou

ruku a ponořil se do transu, ve kterém nějakou dobu se

trval. Najednou se promyka pohnula, vyskočila na nohy

a rychle utekla. Nyní jsme tedy viděli, jakou mocí náš

mistr vládne.

V poslední době začala lékařská věda Západu s váž

ným zájmem věnovat pozornost hathajóze, a tak jogíni,

kteří se v tajemstvích této jógy vyznali, poskytli k vědec

kým účelům své cenné poznatky.

Začáteční stupeň hathajógy je tak zajímavý a užitečný,


23

že se vyplatí se s ním seznámit a zabývat se jím. I největší

mistr si jím musel projít, neboť bez znalosti abecedy nelze

číst. Nejnižší stupeň hathajógy nás učí umění být zdravý.

Především se musíme seznámit s vlastním tělem, ale

nejen teoreticky, jak učí anatomie. Anatomie nás sezna

muje s tím, kde se co v lidském těle nachází. Ale opravdu

znát vlastní tělo znamená něco úplně jiného. Znamená

to, že když například rozumově vím, kde je srdce, umím

do něj svým vědomím vstoupit a dokážu vnímat jeho tvar,

komory, předkomory, tlukot a pohyby tak jasně a zřetel

ně, že bych tento stav mohl vyjádřit slovy: „Já jsem srdce.“

A totéž musím dokázat se svým žaludkem, střevy, játry, led

vinami a s každou tkání v těle. Kdo ještě nikdy neprakti

koval jógická cvičení, dokáže něco takového maximálně

tak se svým jazykem a vnitřkem úst. Kdo se však chce stát

hathajogínem, musí tak dlouho trénovat, dokud nebude

schopen proniknout vědomím i do té nejmenší částečky

svého těla. A až to bude umět, bude další krok spočívat

v tom, že své vědomí pomocí vůle přenese i do té nejmen

ší tkáně v těle. Vraťme se k předešlému příkladu: Nestačí,

abych svým vědomím jen pronikl do srdce, ale musím ho

také podřídit své vůli. Moje srdce mě musí poslouchat

natolik, že bude podle mého přání pumpovat krev do

těla rychleji či pomaleji. To není nemožné! Stejně jako

každý člověk dokáže libovolně pohybovat jazykem, prsty

nebo mnoha dalšími částmi těla, tak se také každý může

systematickým cvičením naučit ovládat všechny části

svého těla. I mezi průměrnými lidmi jsou veliké rozdíly

v tom, jak moc si je každý z nich vědom svého těla. To se

také liší podle jeho povolání. Prsty klavíristy jsou mno

hem nezávislejší a vědomější než prsty člověka, který na

klavír nikdy nehrál. Proč? Protože klavírista stálým cviče

ním své prsty „zvědoměl“. Žák hathajógy také stále cvičí.

Celé roky, den za dnem, s trpělivostí a výdrží. Procvičuje

se ale v tom, aby dokázal vést své vědomí do všech částí

těla. – Vyplatí se to? Ano! Neboť výsledek je obdivuhod

Co je hathajóga?


Sport a jóga

24

ný. Objeví v sobě tajemné síly, které postupně ovládne.

Zjistí, že v jeho těle působí dva životní proudy, jejichž

dokonalá rovnováha znamená dokonalé zdraví. Zároveň

stálým rozšiřováním svého vědomí dospěje k poznání, že

tyto dva životní proudy neexistují pouze v něm, nýbrž

že všechno, co žije v čase a prostoru, žije proto, že je

to též nositelem této polarity a rytmu. Začne pronikat

tajemstvím stvoření. Ve chvíli, kdy tvůrčí princip vychází

z absolutna a rozkládá se na pozitivní a negativní pól,

rodí se polarita. Mezi póly vznikne pulsující spojení

a zrodí se rytmus – a tím začíná projev ŽIVOTA!

Už v krystalech můžeme objevit výskyt pozitivních

a negativních pólů, a jejich přítomnost se dá zjistit na

všech stupních projevu života. Polarita a rytmus oživu

jí celý vesmír. Oběh gigantických nebeských těles v ne

konečném prostoru s jejich planetami a měsíci, včetně

skvrn na Slunci, tlukot srdce živých bytostí, náš dech

a naše bytí, to všechno se děje v rytmu, jenž vzniká z po

larity. Pozitivní a negativní energie se vzájemně rytmicky

střídají a nastolují dokonalou rovnováhu mezi pozitivní

mi a negativními stavy.

Rytmus, který působí ve vesmíru, je v indické myto

logii symbolizován tančící postavou boha Šivy. Tanec je

projevová forma rytmu.

Také naše Země má dva póly a my, lidé, kteří jsme po

vstali z prachu a znovu se v prach obrátíme, v sobě rov

něž máme polaritu, tedy pozitivní a negativní pól. Sídlo

pozitivního pólu je v lebce, v mozku, v tom bodě na hla

vě, ze kterého spirálovitě vyrůstají vlasy. Na dětské hla

vičce je toto místo dobře vidět. Negativní pól se nachází

v kostrči, v posledním obratli. Mezi oběma body koluje

proud vysokého napětí. Toto napětí je sám ŽIVOT!

nOsičem živOta je páteř

Život se chtěl projevit, a proto rozšířil poslední hor

ní obratel páteře a vytvořil lebku. A z této jemné látky,


25

která se v ní nacházela, vyvinul nosič své napětí a dal mu

schopnost projevu pomocí rozumu a citu. Tak vznikl mo

zek. Touto hmotou chtěl vidět, slyšet, čichat, vnímat chuť

a dotýkat se, a tak vznikly smyslové orgány: oči, uši, nos,

ústa a dotykové nervy.

Aby se mohl pohybovat v prostoru a jednat, vytvořil si

nohy a ruce. Aby toto stvoření ale mohlo přežít a bylo

schopné si v případě opotřebování něco obnovit, vytvořil

život různé orgány sloužící k zachování těla a druhu. Ner

vový systém pak zajistil zprostředkování životního proudu.

Nakonec byl tento chodící nástroj projevu ŽIVOTA ozna

čen jménem „člověk“.

ŽIVOT si v člověku uvědomil sám sebe a poté promlu

vil: „JÁ JSEM!“

ŽIVOT v nás je to, co člověk v sobě nazývá JÁ. ŽIVOT

a JÁ jsou neustálé, nesmrtelné BYTÍ, které se nikdy ne

zrodilo, a tak nemůže nikdy ani zemřít, neboť BYTÍ je

ŽIVOT, a ŽIVOT smrti podlehnout nemůže. Jen tělo se

rodí a umírá. To je však pouhým oblekem, pouhým oba

lem našeho JÁ, prostředkem, kterým se JÁ může proje

vovat na hmotné úrovni.

Když si ŽIVOT uvědomí sám sebe a toto uvědomění

přivede působením rozumu zpět do vlastního JÁ, nazý

váme tento stav SEBEUVĚDOMĚNÍM.

JÁ se oblékne do těla a pomocí nervového systému

vyzařuje sebe samé – tedy ŽIVOT – do všech tkání svého

těla a naplňuje ho dokonalou rovnováhou a harmonií.

Tehdy je funkce těla pravidelná, což znamená, že tělo je

ZDRAVÉ.

Člověk v sobě nosí jak pozitivně vysílající, tak negativ

ně přijímající protilehlé vlastnosti své bytosti. Uvnitř své

osobnosti utkané z protikladů musí zachovávat napros

tou rovnováhu, protiklady vzájemně spojovat, doplňo

vat a vyrovnávat. Jen pak je dokonalý, celistvý a zdravý

a může splnit svůj pozemský úkol, jako se v naprosté rov

nováze doplňují barvy slunečního paprsku: červená a ze

Co je hathajóga?


Sport a jóga

26

lená – fialová a žlutá – modrá a oranžová. Jejich jednota

dává vzniknout DOKONALOSTI.

Zákony ducha a těla stojí vůči sobě ve výrazném proti

kladu. Zákonem ducha je nesobeckost, zákonem těla je

však sobectví. A přece se člověk musí naučit spojit tyto

dva extrémy v dokonalé harmonii a projevit je v sobě.

Tuto pravdu učili všichni proroci a velcí učitelé na Zemi,

neboť znali tajemství bytí: napětí mezi pozitivním a ne

gativním pólem. Proto znázorňovali bezpodmínečného

vládce těchto protichůdných sil – bohočlověka, který

dosáhl dokonalosti – v každém náboženství stejným sym

bolem, šesticípou hvězdou, která vznikla spojením dvou

trojúhelníků:

Y

Tento hexagram znázorňuje tajemství sil, které udržu

jí vesmír, a zároveň také ono dokonalé bytí, jež je pánem

života a které v sobě projevuje stejnou měrou ducha i hmotu:

Člověka, který v sobě dovršil stvoření – BOHOČLOVĚKA.

Bohočlověk nepoužívá své tělo samoúčelně, nýbrž

jako nástroj projevu ducha, NESOBECKÉ LÁSKY, a na

plňuje ho rovnoměrně nejvyššími duchovními energie

mi. Jeho tělo se tak stává vědomým nástrojem života.

Sebeuvědomění průměrného člověka se nachází ještě

na velmi nízkém stupni vývoje. Proto je vyzařování život

ního proudu v těle vědomé jen ve velmi malé míře, z větší

části je nevědomé, automatické. Tělo toho, kdo se nachází

na nižším stupni vědomí, není zdaleka tak harmonické

jako tělo člověka na vyšším stupni. Člověk na vyšším stupni

vědomí má více mozkových závitů, jeho nervový systém je

mnohem hustší, tudíž harmoničtější a živější, a tím pádem

je poslušnějším nástrojem jeho JÁ.

Také tělesné pohyby sebeuvědomělého člověka s dobře

zharmonizovaným tělem jsou jiné než u člověka na nižším

stupni. Jeho chůze i pohyby nám připadají ladné, svižné

a krásné, zatímco u člověka na nižším stupni se nám zda

jí neohrabané a těžkopádné. Vždy budeme vnímat něco

krásného a okouzlujícího tam, kde se život rozvinul do


27

větší zralosti, tedy tam, kde rozpoznáváme a nacházíme

univerzální JÁ, naše vlastní JÁ!

Jediné štěstí je: Najít sebe sama! To je to, co hledáme

v každé radosti, v každém pocitu štěstí. Pokud se naše JÁ

nachází v tomto stavu, spočívá v sobě samém a životní

energie, které vyzařujeme, jsou v dokonalé rovnováze.

V tomto případě jsou naše duše a tělo zdravé!

U lidí na nižším stupni může být tato rovnováha vli

vem nevědomosti nebo nedostatečného sebeuvědomění

lehce narušena. Takoví lidé snadno vypadnou ze svého

JÁ, protože nevědomá část je u nich těžší než vědomá.

Toto narušení rovnováhy se projeví také v jejich způsobu

myšlení a duševním životě. Důsledkem toho je narušená

rovnováha pozitivních a negativních proudů. A jestliže

mezi vyzařovanými životními energiemi není naprostá

rovnováha, dochází ke stavu, který nazýváme nemoc.

Hlavní podmínkou zdraví proto je postupné rozšiřo

vání sebeuvědomění a jeho vedení do všech částí těla.

Tak můžeme zabránit narušení řádu a předejít nemo

cem. Jestliže však už choroba propukla, vědomě nastolí

me tento řád zpět.

Tomu nás učí věda i umění, jež se nazývá HATHA

JÓGA.

Co je hathajóga?


Sport a jóga

28

III.

Každá nemoc má

duševní příčiny

„Já jsem cesta, pravda a život,“ píše se v bibli. Tyto skuteč

nosti hlásají i indičtí jogíni: ŽIVOT je JÁ.

JÁ je ve své podstatě zářivé, dokonalé, neposkvrněné,

čisté a bez hříchu. Jakmile se ale obléklo do hmoty –

přijalo tělo –, vzalo na sebe hříchy hmoty, světa. Hmota,

časová podmíněnost, snížila jeho sebeuvědomění a bylo

zapotřebí milionů let vývoje, aby si sebe znovu v těle uvě

domilo. Tento vývoj ani dnes ještě není dokončen, ne

boť sebeuvědomění průměrného člověka je ještě hodně

vzdáleno tomu, aby se rozvinulo a spojilo se svým vlast

ním, božským, vyšším JÁ. Lidstvo, jako velké tělo, pro

šlo cestou vývoje, a tak má každý věk svůj určitý vývojový

stupeň. Přesto vždy existují jedinci, kteří se nacházejí

pod ním nebo nad ním. Na světě ale nejsou dva lidé, je

jichž stupeň vědomí by byl úplně stejný. Pouze lidé, kteří

dosáhli dokonalosti, jsou stejní, jedině ti, jejichž sebe

uvědomění dosáhlo vyššího univerzálního JÁ a splynulo

s ním, myslí úplně stejně. Ale i oni v sobě nesou známku

své individuality, své tělo. Pouze ve své podstatě, v duchu,

jsou jednotní.

Rozmanité životní události, nekonečné druhy lidských

osudů vytvářejí různé zkušenosti a vlivy. Podle nich se

lidské vědomí vyvíjí různými způsoby. U jednoho určité

zkušenosti a dojmy jeho sebeuvědomění v jisté oblasti

posílí, zatímco u druhého je naopak oslabí. Je ale také


29

možné, že ten první člověk je v jiné oblasti pozadu, zatímco druhý v téže oblasti vykazuje velké pokroky. Tyto nesčetné obměny stupně vědomí jsou příčinou toho, že platí: Kolik lidí, tolik individualit.

JÁ, tento věčný pramen ŽIVOTA, vyzařuje stejnoměrně v dokonalé rovnováze a v dokonalé harmonii životní energii do těla. Jestliže je sebeuvědomění nějakého člověka, i kdyby se nacházel na nižším stupni vývoje, rovnoměrně rozvinuto všemi směry, pak životní energie proudí do jeho těla rovnoměrně. Pozitivní a negativní proudy fungují v rovnováze a tělo je zdravé. Stav vědomí člověka působí jako filtr, který rozděluje vyzařovanou životní energii do různých duševních a nervových center, která indičtí jogíni (a už dávno ne jenom oni, pozn. red.) nazývají čakry. Jestliže vědomí z nějakého důvodu vybočí z pravidelného vývoje buď proto, že se vyvíjí v určitém směru jednostranně, nebo v jiném směru zaostává, dojde k vybočení i v proudění životních energií a rovnováha je narušena. Záření vyššího JÁ se svou dokonalou rovnováhou se však i tak pokouší vyrovnat nepravidelnosti a s velkou silou se prodírá nepravidelně rozdělenými silami. Toto vyrovnávání, tento boj o znovunastolení pořádku, je oním stavem, kterému říkáme nemoc.

Pro tělo je zdraví přirozeným předpokladem pro život. Životní síla v člověku se neprojevuje pouze vědomou vůlí žít, ale také podvědomým pudem žít, na němž je závislá. Pud žít se projevuje dvěma způsoby. PUDEM SEBEZÁCHOVY a PUDEM ZACHOVÁNÍ DRUHU. Oba představují mocné síly, které hýbou světem. Pud zachování druhu se stará o věčnou kontinuitu. Když je prostředek projevu, tedy tělo, opotřebovaný, postará se o náhradu tím, že zplodí potomstvo. Pud sebezáchovy se zase stará o to, aby zachoval život neporušený a co možná nejdéle. Příroda se bezpodmínečně snaží zachovat stálé zdraví, a pokud nehřešíme proti jejím zákonům, můžeme si své zdraví uchovat neporušené až do smrti. Slavný jogín Ramačaraka říká: „Příroda nikdy nechtěla, aby se člověk rozloučil se svým tělem dřív, než dosáhne vysokého věku, a kdyby každý od dětství dbal zá

Každá nemoc má duševní příčiny


Sport a jóga

30

konů přírody, místo aby s nimi neustále žil v rozporu, byla

by předčasná smrt na nemoc v dětství či středním věku

stejně tak řídká jako smrt násilná.“

Životní síla v nás neustále působí, zajišťuje protiváhu,

vyrovnává a udržuje zdraví, a to i přesto, že den za dnem

porušujeme zlatá pravidla zdravého života. Pud sebezá

chovy má jen jeden účel – a zde se nedá smlouvat –,

a sice že chce život za každou cenu, chce ŽIVOT a ZDRA

VÍ! Tento pud je v nás tak silný, že ve chvílích nebezpečí

udělá i z nejmírnějšího člověka divokou šelmu. Nesčet

někrát jsme se mohli dočíst, že se lidé na potápějící lodi

vzájemně dusili a šlapali po sobě, aby se dostali do zá

chranného člunu. Jen lidé s vysoce vyvinutým duševním

životem, kteří již dosáhli odosobnění, byli tak nesobečtí,

že pud sebezáchovy přemohli a dokázali jednat, aniž by

jím byli ovládáni. Tato mocná síla v nás neustále den co

den působí, aby zachovala zdraví a uzdravila a napravila

chyby, jichž se lidé dopouštějí. Často nám přivodí nemoc,

abychom se potom stali ještě zdravějšími. Provádí velkou

očistu, aby náš organismus zbavila jedovatých nečistot,

které se vlivem naší nedbalosti nahromadily.

Životní síla staví pud sebezáchovy do služeb našeho

zdraví. Ramačaraka o tomto pudu praví: „Působí v nás

nezávisle na naší vůli jako magnetická střelka, která, ať

obrátíme kompas kterýmkoli směrem, stále ukazuje na

severní pól, ke zdraví.“ Zbytečně jsme neposlušní, mar

ně se od něho odvracíme, přesto v nás žije a bez ustání

působí. Tatáž síla vyhání z plodu útlý výhonek a nutí ho,

aby se prodral často tisíckrát tvrdší vrstvou, než je sám,

a našel sluneční paprsek. Táž síla pohání mladou saze

nici stromku, aby se vzepnula k nebi a zapustila kořeny.

Když vznikne na těle otevřená rána, životní síla ji zahojí

s tak obdivuhodnou přesností a dokonalostí, jak by to

člověk nikdy nedokázal. Medicus curat, natura sanat (Lé

kař léčí, příroda uzdravuje) říkávali právem naši před

kové. Lékař řeže skalpelem, zašívá ránu a vytváří před


31

poklady pro uzdravení. Zbytek je přenechán přírodě.

Zlomí-li si člověk nohu, spojí lékař poraněné kosti, ale

životní síla provede uzdravovací proces. Ale ani když se

toto působení nemůže vyvíjet v náš prospěch, životní síla

se ještě zdaleka nevzdává boje, nýbrž se přizpůsobuje

okolnostem, aby pomohla tam a ve chvíli, kdy je to mož

né... Necháme-li ji volně působit, udržuje nás v dokona

lém zdraví. Ani když ji nerozvážným a životu odporujícím

životním stylem potlačujeme, nevzdává se a dál působí

v náš prospěch. Je stále na naší straně a i přes náš nevděk

a neznalost se nám pokouší pomoct i v omezených pod

mínkách. Životní síla bojuje až do chvíle naší smrti za za

chování zdraví našeho těla. Její přizpůsobivost je téměř

bez hranic. Padne-li semeno do skalní štěrbiny, roztrhne

ji, a je-li to nad jeho síly, vytlačí se z úzké škvíry ven. Život

musí zvítězit za všech okolností.

Živý organismus neonemocní, dokud žije podle pra

starých pravidel přírody. Zdraví není nic víc než život za

přirozených okolností. Nemoc však nastává následkem

nepřirozeného života. Způsob dnešní civilizace nás k ne

přirozenému životnímu stylu bohužel nutí, takže naše

životní síla nás může chránit pouze v omezené míře.

Nejíme, nepijeme, nespíme, nedýcháme a neoblékáme

se správným, přirozeným způsobem.

Hathajóga nás učí zákonům zdraví, abychom dokáza

li volného proudění životní síly co nejlépe využít, uměli

mu napomáhat a tuto sílu ukládat. Kdo se řídí pravidly

hathajógy, ten nikdy neonemocní a až do vysokého věku

se bude těšit dobrému zdraví. Jednou z nejdůležitějších

podmínek je ale seznámit se se všemi projevy životní

síly a naučit se, jak ji můžeme vyvinout a jak s ní naložit,

zkrátka: jak můžeme tyto energie využít k vlastnímu se

beuvědomění.

Člověk je duch oděný do masa. Ukrývá v sobě jak zá

kony ducha, tak těla. Proudění životní energie se v člo

věku projevuje na všech úrovních, od absolutního du

Každá nemoc má duševní příčiny


Sport a jóga

32

chovního JÁ až po fyzické tělo. Energie, jež se projevuje na

duchovní úrovni a je blízko JÁ, je pozitivní. Energie, která je

JÁ nejvzdálenější a oživuje tělo, je negativní. Pozitivní ener

gie život dává, zatímco negativní energie život přijímá

a nese. Pokud jsou tyto dvě energie v rovnováze, je člo

věk duševně i tělesně zdráv; jakmile však své vědomí vě

nuje jednostranně buď duchovní, nebo tělesné úrovni,

vytváří prostor pro vznik různých poruch. Ze zkušenosti

víme, že lidé, kteří jsou neustále aktivní pouze na dušev

ní úrovni, mívají křehké a oslabené tělo. Pozitivní ener

gie narůstají na úkor těch negativních a takové tělo je

potom málo odolné. Pokud takový člověk věnuje denně

aspoň několik minut cvičení hathajógy a vědomě se za

měřuje na nervová centra, která jsou určena k tomu, aby

tělo naplnila životní silou, nastolí tím opět rovnováhu.

Jeho tělo se zocelí a stane se odolnějším.

Stejně tak chorobný je stav, který podporuje náchylnost

k všemožným utrpením, a to když někdo žije v zajetí dru

hého extrému a své vědomí věnuje převážně hmotným

věcem a žije jen pro obžerství a opilství. Převaha tělesnos

ti, tloustnutí a duševní otupování jsou pak následky tako

vého vychýlení z rovnováhy. To jsou jednoduché příklady

toho, když se vědomí jednostranně vychýlí k jednomu či

druhému extrému. V těchto případech člověk porušuje

vzájemný poměr jednotlivých úrovní – od duchovní úrov

ně po hmotnou nebo naopak. Stejně tak je špatné, bere

me-li a posuzujeme každou úroveň odděleně.

Člověk může projevovat tvůrčí sílu od duchovní úrov

ně až po hmotnou na každém stupni odděleně jako po

zitivní a negativní energii. Je vyrovnaný, jestliže svých sil

užívá správně: dovnitř negativně a navenek pozitivně. Tako

vého člověka můžeme podle jeho vnějšího projevu nazvat

pozitivním člověkem. Tyto kreativní a vůdčí osobnosti, kte

ré dovedou i z ničeho vytvořit něco a kolem nichž bují

život a plodnost, používají duchovní pozitivní a negativní

energie ve správném poměru: dovnitř, ve směru božské




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist